Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 6. zasedání.
1220.
Interpelace:
I. posl. Hollubeho min. zemědělství, že pan ministr zemědělství ve své odpovědi na interpelaci
ze dne 3. března 1937, tisk 845/XII docela bez důvodů všeobecně podezírá obyvatelstvo
okresu vrchlabského,
II. posl. Döllinga a Švermy min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Die rote Fahne",
III. posl. Krosnáře min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy ve věci závad způsobených prachem
a kouřem z továrny na cement firmy Prastav v Radotíně,
IV. posl. Turčeka vládě a min. zemědělstva o vedení čsl. Obilnej Společnosti, ktoré roľníkov
poškodzuje při predaji jačmeňa a podvracia dôveryhodnosť vyhlášky čs. O. S.,
V. posl. dr Fencika min. vnitra o zabavení č. 235 a 238 časopisu "Náš Puť" v Užhorodě,
VI. posl. dr Luschky min. průmyslu, obchodu a živností, že nebyla dána odpověď na dotaz,
VII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Andrejové v okrese bardejovském,
VIII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty a vnitra o změně vyučovacího
jazyka na obecné škole v obci Klenové v okrese sninském,
IX. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Vysním Orlíku v okrese stropkovském,
X. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Závodce, okres Spišská Nová Ves,
XI. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Rešově v okrese bardejovském,
XII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o nekorektním chování poprad-
ského školního inspektora Pencika k ruským školám a k ruskému učitelstvu,
XIII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Kalné Roztoce v okrese sninském,
XIV. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Ladomirově v okrese sninském,
XV. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecných školách v obci Dubové v okrese stropkovském,
XVI. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o násilném odnárodňování v rus-
kých obcích na východním Slovensku,
XVII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Vyšnia Olšava v okrese stropkovském,
XVIII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o zrněné vyučovacího jazyka na
dvoutřídní obecné škole v obci Michajlově v okrese sninském,
XIX. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o rozšíření obecné školy v obci
Malém Lipníku, okres Stará Ľubovňa,
XX. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Telepovcích v okrese sninském,
XXI. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty a min. vnitra o ruském vyučo-
vání v obci Močaranech, v okrese michalovském,
1
2
XXII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty a min. vnitra o změně vyučova-
cího jazyka na obecné škole v obci Bžanech v okrese stropkovském,
XXIII. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty a min. vnitra o ruském vyučo-
vání v obci Falkušovcích v okrese michalovském,
XXIV. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Pucaku v okrese stropkovském,
XXV. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Ruském Kručově v okrese giraltovském,
XXVI. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o změně vyučovacího jazyka na
obecné škole v obci Malcově v okrese bardejovském.
1220/I. (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministrovi zemědělství,
že pan ministr zemědělství ve své odpovědi
na, interpelaci ze dne 3. března 1937, tisk
845/XII docela bez důvodů všeobecně pode-
zírá obyvatelstvo okresu vrchlabského.
Interpelací ze dne 30. října 1936, tisk 675/XIV
bylo panu ministrovi zemědělství oznámeno neod-
povědné chování polesného Koláře a hajného Gus-
bacha z Pommerndorfu. Ve své odpovědi na tuto
interpelaci ze dne 3. března 1937 připouští pan
ministr zemědělství, že stížnosti obyvatelstva byly
zcela a plně odůvodněny a praví doslova:
"Polesný Kolář nepopřel, že asi jedenácti oso-
bám bez poukázek odňal nasbírané houby - cel-
kem se jednalo asi o 4 až 5 kg - a rozšlapal je;
v jednom případě tak učinil hajný Gusbach na
rozkaz polesného. "
Nepopírá se ani to, že Kolář odpíral vydávati
poukázky na sbírání lesních plodin. Ovšem se od-
pověď pokouší tento zcela neoprávněný postup po-
lesného Koláře omluviti tím, že prohlašuje, že po
dva dni neměl žádných poukázek a že je tedy ne-
mohl vydávati. Ale pan ministr zemědělství byl
by mohl u postižených osob, které jsou v inter-
pelaci uvedeny jako přezvědné osoby, zjistiti, že
všichni jmenovaní nežádali o vydání poukázek bě-
hem těchto dvou dní a v době, kdy prý Kolář po-
dle svého udání poukázek neměl.
Podati interpelaci bylo tedy po každé stránce
oprávněno tím spíše, že se po podání interpelace
chování polesného Koláře k obyvatelstvu značně
zlepšilo a že pan ministr zemědělství ve své od-
povědi na interpelaci sám uznává, že vytýkané
chování nelze objektivně schvalovati.
Ale docela nepochopitelný a pro obyvatelstvo
onoho území přímo urážlivý jest způsob, jímž chce
pan ministr zemědělství zastříti oprávněný postup
interpelace. Pan ministr zemědělství považoval za
nutné všeobecně podezírati státní občany celého
okresu a obviniti je z četných činů, veskrze hod-
ných odsouzení, a částečně i těžkých zločinů. Ve
své odpovědi na interpelaci uvádí doslova:
"V místní oblasti, které se týká tato interpelace,
projevuje obyvatelstvo nepřátelské chování vůči
personálu české národnosti, jdoucí až do vyzýva-
vosti a provokací; vyhlášky a upozornění správy
státních lesů o vstupu do lesa jsou pomalovány
skobovými kříži, český text jest zaházen blátem
nebo výkaly, srovnané metry paliva bývají rozhá-
zeny a namalovány na ně skobové kříže, čímž se
ztěžuje odbyt tohoto dřeva do českých obcí a pod.
V polesí Kolářově vyskytla se kromě toho pře-
padení žen, dále tam došlo k úmyslnému mrzačení
zvěře (na srnčata házeno kamením), do kůry stro-
mů podél cest jsou vyřezávány hanlivé obrazy,
nové kultury bývají pošlapány atd. "
Obyvatelstvo zmíněného okresu jest neobyčejně
rozčileno takovým jednáním, totiž chtíti oprávně-
né výčitky zeslabiti naprosto neprokázaným pode-
zříváním, tím spíše, že obyvatelstvo považovalo
za nutné dáti zmíněnou oblast prohledati, pokud
jde o výtky uvedené v odpovědi na interpelaci, a
při tomto prohledání nebylo lze odhaliti žádných
následků činů, které prý byly spáchány. Obyvatel-
stvo miluje les a dovede si dobře ceniti jeho krásy
a možnosti zotavení, kterou poskytuje. To je mezi
jiným zřejmo i z toho, že tři lesní požáry, které
vypukly v posledních letech, obyvatelé uhasili bez
jakékoliv výzvy.
Obyvatelstvo zmíněného okresu nemůže sloučiti
se svým citem pro čest, aby je pan ministr země-
dělství nařkl z takových činů, o které jest zcela
bezdůvodně obviňováno. Je snad možné, že jed-
notlivé zpustlé osoby páchají takové hanebné činy,
ale každý čestný státní občan je musí odmítnouti
jako rozhodně zavržitelné.
Obyvatelstvo cítí, že jeho čest jest hluboce do-
tčena neodůvodněným obviňováním pana ministra
zemědělství.
Interpelanti táží se tedy jeho jménem pana mi-
nistra zemědělství:
1. Jest pan ministr ochoten všeobecná obvinění,
vznesená v jeho odpovědi na interpelaci ze dne
3. března 1937, tisk 845/XII, proti obyvatelstvu
vrchlabského okresu, odůvodniti nebo potvrditi
pádnými důkazy, nebo
2. jest pan ministr ochoten vyslovená podezření
odvolati jako neodůvodněná a dáti obyvatelstvu
vrchlabského okresu dostiučinění?
V Praze dne 30. prosince 1937.
Hollube,
Klieber, inž. Künzel, Illing, Gruber, inž. Peschka,
dr. Rosche, inž. Lischka, Nickerl, dr. Eichholz,
Knöchel, Axmann, Wollner, Stangl, Jobst, Kundt,
Fischer, Sandner, Jäkel, dr. Peters, dr. Zippelius.
3
1220/11. (překlad).
Interpelace
poslanců Döllinga a Švermy
ministrovi spravedlnosti
o zabavení časopisu "Die rote Fahne".
Dne 12. ledna 1938 vyšel v ročníku V, č. 9, časo-
pisu., Die rote Fahne" na stránce s nápisem "Ne-
slýchaný úklad reakce článek, v němž bylo věcně
a podle pravdy kritisováno jednání okresního hejt-
mana ve Frýdlantě v Čechách, dr Hardta.
Státní zastupitelství v Praze zabavilo z tohoto
článku tento odstavec:
"Dr Hardt jest synem českého velkostatkáře a
ovšem i vynikajícím členem české agrární strany.
Tento muž jedná podle pokynů spiklenců kolem
Berana a Henleina, a to tak, jako by se byla již
uskutečnila nová koalice Berana, Henleina, Sidora
a Hodáče. Nárok na státní péči mají podle mínění
fašistických zpátečníků jen kapitalisté, jimž stát
musí rychle pomáhati úvěry, subvencemi, daňový-
mi odpisy a tučnými státními zakázkami. Zároveň
jest podle mínění těchto pánů stát zde proto, aby
pomáhal utiskovati lid a pečoval o to, aby vydran-
covaní chudáci "spravedlivě" se rozdělili o bídu.
Dr Hardt obdivuje na Hitlerovi zvláště to, že
dovedl s pomocí takových organisací jako "Sila
z radosti", Leyovy pracovní fronty a zimní pomoci
sejmouti s kapitalistů a státu povinnosti péče o
nezaměstnané a uvaliti je na lidové vrstvy, aby
zisky kapitalistů nebyly sníženy, nýbrž zvýšeny.
Dr Hardt krátce vydává, ovšem v dohodě s Hen-
leinovými vůdci a k jejich radosti, zcela prostě
část státní péče o nezaměstnané Henleinovým to-
várníkům a vůdcům. Pokouší se ještě před zříze-
ním pravicové vlády vpašovati "Lidovou pomoc"
jako státní zařízení, kterého se zneužívá ve fašis-
tickém smyslu, do demokratické ústavy re-
publiky. "
"Jednání frýdlantského okresního úřadu jest ne-
slýchaný úklad, jejž si lze vysvětliti jen ovzduším
drzých útoků zpátečníků a slabou obranou demo-
kracie. Výnos frýdlantského okresního úřadu jest
útokem nejen na německé nezaměstnané, vůbec na
německý pracující lid, nýbrž zároveň ranou proti
demokracii a bezpečnosti republiky.
Jest neslýchané, jak tímto rafinovaným způso-
bem využívajíce legálních možnosti chtějí zpáteč-
níci kolem Henleina a Berana zdola připraviti
půdu pro svůj plán pravicové vlády a podrobení se
Hitlerovi. Tážeme se německých aktivistických
stran, z nichž se někteří politikové přímo chlubí,
že jen s jejich podporou a přímluvou byla "Lidová
pomoc" povolena a velmi pravděpodobně i nyní
prodloužena, co říkají tomuto postupu, který by
přece dostal Henleiny do sedla a je ze sedla vy-
hodil. Tážeme se ministra sociální péče inž. Ne-
čase, kryje-li se tento postup frýdlantského okres-
ního úřadu s pokyny ministerstva sociální péče. "
Pro postup státního zastupitelství jest příznač-
né, že zabavilo všechna místa v článku, ve kte-
rých se ukazuje, jak do státního aparátu vniká
vliv fašistické reakce. Ale taková konfiskační opa-
tření jsou nejen protizákonná, nýbrž i nebezpečná,
poněvadž ztěžují pracujícímu lidu, aby se bránil
proti spiknutím reakce.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Je-li srozuměn s konfiskací výše uvedenou?
2. Chce-li učiniti opatření, aby státní zastupi-
telství při provádění konfiskací dbalo zákonů a
demokratických zásad?
V Praze dne 18. ledna 1938.
Dölling, Šverma.
Široký, dr Clementis, Kopřiva, Kosík, Schenk,
Procházka, Beuer, B. Köhler, Hodinová-Spurná,
Nepomucký, Kopecký, Vallo, Machačová-Dostálová,
Zupka, Vodička, Zápotocký, Krosnář, Klíma,
Slánský.
1220/III.
Interpelace
poslance Krosnáře
ministru veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy
ve věci závad způsobených prachem
a kouřem z továrny na cement firmy
Prastav v Radotíně.
Klubu poslanců Komunistické strany českoslo-
venská byla doručena tato resoluce obecního za-
stupitelstva v Radotíně:
., č. j. 5120/37. Věc: Závady prachem a kouřem
z továrny na cement.
Resoluce
přijatá ve schůzi obecního zastupitelstva
v Radotíně dne 7. prosince 1937.
V Radotíně, okres Praha-venkov, a to přímo ve
středu obce, má firma Prastav, Spojené pražské
továrny na staviva, akc. spol. v Praze II., Havlíč-
kovo nám. 4 n., továrnu na cement. Z továrny této
vypouštěn je prach a plyny v takovém množství
a takovým způsobem, že bližší i širší okolí továrny,
t. j. celá obec Radotín, je těmito zamořována a
občanstvo i veřejné budovy jsou plně vystaveny
škodlivým účinkům. Občanstvo v Radotíně stěžuje
si již delší dobu na tyto závady a obec Radotín
sama, hájíc veřejné zájmy, dožadovala se při všech
řízeních a u příslušných úřadů zjednání nápravy.
Poněvadž však náprava dosud zjednána nebyla a
škodlivé zjevy vyskytují se dále, zvláště když
továrna na cement v poslední době je plně zaměst-
nána, usneslo se obecní zastupitelstvo ve schůzi,
konané dne 7. prosince 1937, na tomto projevu:
Na závady prachem a kouřem v továrně na
cement byly přednášeny stížnosti skoro již od po-
čátku provozu. Když v roce 1922 mělo dojíti k pro-
vedení přestavby továrny na cement, stěžovali si
jak zástupci obce, tak i sousedé při řízení dne
4
27. září 1922 na závady a dožadovali se zjednání
nápravy. Okresní správa politická stanovila po
tomto řízení podmínku, že v případě nepřípustných
závad nařídí dle vlastního uvážení další úpravu.
Na závady prachem a kouřem bylo poukazováno
stále a při živnostensko - právním řízení dne 17.
března 1931 o nové úpravě továrny na cement a
provedení elektrisace nečinili zástupci obce námitek
jen proto, že v technickém popise i při vyložení pro-
jektu bylo ujišťováno, že projektovanými úpravami
omezí se prášení a zmenší obtěžování sousedstva
kouřem, prachem a hlukem a že tato snaha je
hlavním účelem projektované rekonstrukce. Přesto
však požadovali zástupci obce, aby bylo trváno na
dalším zlepšení dosavadního stavu, a aby firma
Prastav do pěti roků předložila další projekt na
úpravu zachycování prachu z pecí, s čímž firma
projevila souhlas a zavázala se podmínce vyhověti.
Po provedení rekonstrukce poměry se však ne-
zlepšily a znovu byly přednášeny stížnosti na
obtěžování prachem a kouřem a proto při řízeních
živnostenskoprávních dne 27. září 1932 a 2. března
1933 domáhali se zástupci obce vhodného upravení
odprašovacích zařízení a uplatnili výhradu, Že
budou se domáhati zlepšení dosavadního zařízení
odprašovacího, kdyby se časem ukázalo, že řádně
nefunguje. Avšak ani po zřízení projektovaného
zařízení nebylo vypouštění prachu a plynů omezeno
na míru přípustnou, naopak vzhledem k větší vý-
konnosti továrny vyskytují se závady ještě ve
větší míře. Firma Prastav byla si sama vědoma
těchto škodlivých vlivů, neboť při stavebních říze-
ních o povolení staveb v okolí továrny požadovala,
aby stavebníkům byla uložena podmínka, že ne-
budou činiti námitek proti prášení, kouření a hluku
z cementárny a že firma Prastav nepřejímá žádnou
zodpovědnost za škody tím vzniklé. Obec Radotín
upozornila na tuto okolnost ministerstvo veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy svým podáním
č. j. 1886 z 27. dubna 1934.
Poněvadž se stížnosti na závady prachem a
kouřem množily, upozornil obecní úřad podle usne-
sení obecního zastupitelstva z 25. října 1933
okresní úřad na závady kouřem a prachem
z cementárny a žádal za přezkoušení zařízení a
výroby a za vydání nařízení na ochranu veřejného
zájmu. Při řízení, které bylo konáno dne 18. dubna
1936, poukazovali zástupci obce na to, že po dobu
provozu nového zařízení se nepřesvědčili, že by
bylo skutečně odpomoženo vytknutým závadám.
Okresní úřad Praha - venkov dal provésti měření
státním ústavem pro hospodárné využití paliv
v Praze. Při úředním řízení, konaném okresním
úřadem Praha - venkov dne 13. července 1935, před-
ložili zástupci obce memorandum obecního zastupi-
telstva ze dne 27. června 1986, ve kterém podrobně
byl vylíčen celkový průběh a předneseno prohlášení
obecní rady o nynějším stavu závad. Při dalším
řízení, konaném dne 30. července 1936. přednesena
byla zpráva o vykonaném šetření státního ústavu
pro zkoumání paliv. Okresní úřad Praha - venkov
vydal pak výměrem č. j. 25. 586-11 P-909/2, ze 16.
října 1835, firmě Prastav kolaudační povolení k po-
užívání odprašovacího zařízení. Proti tomuto vý-
měru podala obec Radotín odvolání k zemskému
úřadu z důvodů, že zařízení, doposud provedené,
nepostačuje k zamezení obtěžování okolí cemen-
tárny prachem a plyny a že nebylo nařízeno
učiniti včas opatření k řádnému odstranění závad.
O tomto odvolání nebylo doposud rozhodnuto.
Poněvadž závady vyskytovaly se dále, obrátila se
obec Radotín dne 22. května 1936 na p. přednostu
okresního úřadu Praha - venkov se žádostí, aby
učinil opatření k urychlenému vyřízení podaných
stížností. K této žádosti provedena byla dne
8. června 1936 náhlá revise v továrně na cement
a v protokole o ní je uvedeno, že okresní úřad je
toho názoru, že stížnosti obce Radotín do obtěžo-
vání kouřem a prachem v míře nepřípustné jsou
oprávněné a že bude nutno o výslovném názoru
znalců v mezích praktické možnosti učiniti opa-
tření, která by obtěžování snížila na přípustnou
míru, nebo je odstranila. Podle výsledku komisio-
nelního řízení, konaného dne 15. října 1996, při
kterém předneseny byly posudky státního ústavu
pro hospodárné využití paliv a státního ústavu
meteorologického byl vydán okresním úřadem
Praha - venkov příkaz (č. j. 79. 921/36-11 P 909),
aby splodiny hořeni, jak ze sušících bubnů, ták ze
Šachtových pecí svedeny byly zvláštními kanály
s příslušně výkonnými ventilátory do jednoho to-
várního komínu, který má být nejméně 80 m
vysoký, a to ve lhůtě 1 roku. Dále bylo nařízeno,
aby nové filtrační zařízení u sušících bubnů bylo
provedeno do roku 1936 a předložen správou pod-
niku elaborát o snížení kysličníku uhelnatého ze
šachtových pecí s 5% na 3%. Proti tomuto vý-
měru podala obec Radotín námitky jenom z toho
důvodu, že nebyl vyloučen odkládací účinek, přesto,
že jednalo se o opatření nutná z veřejného zájmu.
I firma Prastav podala proti výměru odvolání,
takže výměr nenabyl dosud moci práva a přesto,
že od vydání výměru uplynul skoro rok, nebylo
dosud o odvolání rozhodnuto.
Závadný stav provozu zůstává proto dosud a
zvyšuje se ještě tím, že intensita výroby se v po-
slední době podstatně zvětšila. Firma Prastav
provedla pouze umístěni odprašovacího zařízeni
u sušících bubnů, které bylo kolaudováno a po-
voleno. Jeho přezkoušení zástupci obce bylo firmou
Prastav zmařeno pro neodůvodněné odmítnutí
jednoho člena komise pro domnělou zaujatost.
Že stížnosti na závady prachem a plyny jsou
oprávněné, svědčí výše uvedené zjištění náhlé
revise okresního úřadu a dále i to, že v kouřových
plynech odchází asi 5% kysličníku uhelnatého.
Posudek ústavu pro hospodárné využití paliv kon-
statuje, že závady tyto jsou tím horší, že plyny
rychle klesají k zemi a zde tvoří mlhovinu, která
se velmi těžko rozptyluje. V posudku meteorolo-
gického znalce bylo připomenuto, že továrna a její
nízký komín jsou v rušném turbulentním pásmu
nevhodném pro takový objekt a že znalec dne
3. srpna 1986 pozoroval, kterak prostranství před
nádražím bylo chvílemi zahaleno v kouř, jako při
požáru. Připomíná se, že nejhorší poměry jsou za
bezvětrných dnů a tuto okolnost nezkoumala žádná
z dosud konaných komisí. Jako ilustrace toho, že
cementárna dnešním provozem škodí celé obci,
svědčí to, že v bezprostřední její blízkosti jsou
umístěny všechny veřejné budovy, jako na př.:
obecná a měšťanská škola, kostely, obecní úřad,
pošta, nádraží, sokolovna, hříště S. K. Radotín,
takže všechno občanstvo a zejména školní mládež
je stále - ve dne v noci - obtěžováno.
Dle posudku znalců odpomoc byla možná tím,
kdyby komín byl vyústěn až nad turbulentní pásmo
a proto také okresní úřad nařídil svedení splodin
hoření do komínu nejméně 80 m vysokého.
5
Proto, že nebylo v této věci doposud rozhodnuto
a náprava učiněna a že závady výše popsané stále
trvají, žádá obecní zastupitelstvo v Rarlotíně
tímto všechny povolané činitele, aby působili
k tomu, aby bylo urychleně zemským úřadem
v Praze rozhodnuto o odvolání firmy Prastav do
výměru okresního úřadu Praha-venkov č. j. 79. 921/
86, aby toto odvolání bylo zamítnuto a učiněno
opatření, aby závady prachem a kouřovými plyny
z továrny na cement v Radotíně byly odstraněny,
neboť dnešním stavem jsou způsobovány škody na
zdraví i majetku všech občanů radotínských.
V Radotíně dne 7. prosince 1937.
Razítko obecního úřadu.
Podpis člena obec. rady. Podpis starosty. "
Na základě toho ptáme se pana ministra:
1. Je ochoten uložit zemskému úřadu v Praze,
aby bezodkladně rozhodl o odvolání firmy Prastav
do výměru okresního úřadu Praha-venkov,
i. 79. 928/37, tak, aby odvolání bylo zamítnuto?
2. Co hodlá podniknouti, aby firma Prastav byla
donucena učinit bezodkladně takové opatření, aby
závady prachem a plyny byly odstraněny a aby
tím byly náležitě chráněny zdraví a majetek všech
občanů radotínských?
V Praze dne 28. ledna 1938.
Krosnář,
Vodička, Vallo, Borkaňuk, Klíma, Kopecký,
Zápotocký, Beuer, Schenk, Kopřiva, Kosík, Ma-
chačová-Dostálová, Procházka, Široký, B. Köhler,
Šliwka, Hodinová-Spurná, Šverma, Nepomucký,
Kliment, Zupka.
1220/IV.
Interpelácia
poslanca Teodora Turčeka
vláde a ministrovi zemedelstva
o vedení čsl. Obilnej Spoločnosti, ktoré roľ-
níkov poškodzuje pri predaji jačmeňa a
podvracia dôveryhodnosť vyhlášky čs. O. S.
čsl. obilná spoločnosť vyhláškou č. 9/IV zo dňa
29. júla 1937 ustálila výkupné a predajné ceny
jačmeňa a ovsa domáceho pôvodu z úrody za rok
1937 pre jednotlivé nakladacie stanice.
Podľa bodu V. tejto vyhlášky, komisionári a
hlavní komisionári Spoločnosti, môžu platiť za
jačmeň lepšej jakosti, než je to popísané pod I.
písm. a), b), c), vyššie výkupné ceny a pre-
dávať tento jačmeň za vyššie predajné ceny, ako
sú stanovené pod I. a IV. Toto zvýšenie výkup-
ných a predajných cien môže činiť na 100 kg
najviac:
a) u jačmeňa popísaného pod I. písm. a) Kč 15. -
b) u jačmeňa popísaného pod I. písm. b) Kč 4. -
c) u jačmeňa popísaného pod I. písm. c) Kč 2. -
za každý celý kg hl. váhy nad 60 kg, najviac
Kč 14. -, aj keď hl. váha bude činiť viac než
67 kg.
Obežník čsl. Obilnej Spoločnosti č. 7 IV zo dňa
2. augusta 1937, uverejnený v Úradnom liste Re-
publiky čsl., nariaďuje v bode 1, písmeny n), že
komisionári a hlavní komisionári Spoločnosti
oprávnení sú predávať a dodávať jačmeň z úrody
1937 len tým podnikom zpracovávajúcim jačmeň,
ktorým Spoločnosť jačmeň prikázala a len v množ-
stve uvedenom v príkaznom liste Spoločnosti.
Prideľovanie jačmeňa podnikom zpracovávajúcim
jačmeň bude sa diať podľa tejto vyhlášky pod
bodom 1, písmeny h).
Tu sa dôrazne upozorňujú komisionári a hlavní
komisionári Spoločnosti, že sú oprávnení predá-
vať a dodávať raz (jačmeň) z úrody 1937 a 1936
len tým podnikom zpracovávajúcim obilniny, kto-
rým Spoločnosť príkazným listom raz (jačmeň)
prikázala a len v množstve, uvedenom v tomto
príkaznom liste. Konania proti tomuto ustano-
veniu sú trestné podľa § 41 vl. n. č. 137/34 Sb.
z. a n. v znení vl. nar. č. 152/35 Sb. z. a n. a
vl. nar, č. 219/36 Sb. z. a n. a budú okrem toho
stíhané podľa smluvy s komisionármi a hlavnými
komisionármi Spoločnosti.
Spoločnosť bude vydávať príkazné listy podni-
kom zpracovávajúcim obilie na základe ich hlá-
senia o potrebe, podľa bodu 2. vyhlášky č. 7/IV
Čsl. O. S.
V obežníku č. 37/IV zo dňa 7. januára 1938
zrušuje sa vyhláška č. 14/IV o prideľovaní jač-
meňa podnikom zpracovávajúcim jačmeň s plat-
nosťou od 10. januára 1938. Podľa bodu 1. tohoto
obežníka, počínajúc 10. januárom 1938 komisio-
nári a hlavní komisionári Spoločnosti sú opráv-
není predávať a dodávať jačmeň bez príkazných
listov Spoločnosti.
Toto uvoľnenie predaja jačmeňa v nasledujú-
com obežníku č. 38/IV zo dňa 14. januára 1938
sa zamedzuje v bode II. takto:
Výkup a dodávky jačmeňa.
Upozorňujeme dôrazne na to, že komisionári a
hlavní komisionári musia počítať s tým. že Spo-
ločnosť v záujme skorej likvidácie veľmi znač-
ných zásob jačmeňa, ktorý je alebo bude vykú-
pený, prikazovať bude jačmeň na odber za sta-
novené minimálne predajné ceny bez zreteľu na
príplatky za lepšiu jakosť. ktoré poskytli komi-
sionári alebo hlavní komisionári pri výkupe jač-
meňa. Spoločnosť začne prikazovať jačmeň na
odber za stanovené minimálne predajné ceny bez
ohľadu na jakostné príplatky po 31. januári 1938,
bez ohľadu na dobu výkupu jačmeňa a bez ohľadu
na jakostný príplatok eventuálne poskytnutý pri
výkupe.
Pokiaľ by Spoločnosť povolila prevoz jačmeňa
na odľahčovanie sklady, môže byť jačmeň pre-
vzatý na odľahčovací sklad hlavným komisioná-
rom len za stanovenú minimálnu predajnú cenu
bez ohľadu na jakostné príplatky. Aj jačmeň,
prevzatý na odľahčovací sklad, po 31. januári 1938
bude Spoločnosť prikazovať k odberu za stano-
vené minimálne predajné ceny.
Je v záujme komisionárov a hlavných komisio-
nárov, aby sa postarali o rýchly prední a dodávku
jačmeňa, ktorý skladujú a ktorý vykúpili s pri-
6
piatkami za lepšiu jakosť, aby sa tak uvarovali
strát. Pri výkupe ďalšieho jačmeňa musia komi-
sionári a hlavní komisionári prizerať na to, čo
bolo hore uvedené.
Tu citované výňatky z vyhlášok čsl. O. S.
o nákupe a dodávkach jačmeňa, v prvom rade
poškodia malých a stredných roľníkov družstevne
orientovaných, ktorí chceli najviac uľahčiť vý-
davkom, ktoré sú spojené s prevádzaním mono-
polného hospodárenia na obilnom trhu. Pri voľ-
nom obchodovaní s obilím cenový pokles obilia
zapríčinila každým rokom opakujúca sa veľká
ponuka obilia na obilnom trhu v prvých štyroch
mesiacoch po mlatbe. Po zavedení monopolného
hospodárenia usilovalo sa tomuto odpomôcť inter-
venčným výkupom. V čase monopolného hospo-
dárenia na tento účel mali dobové príplatky.
Dobrý vplyv dobových príplatkov na obilný trh
najlepšie odôvodňuje tá skutočnosť, že nával
v prvých mesiacoch ubúdal a dnes už sotva po-
lovica sa predá v prvých mesiacoch po žatve,
kdežto pri voľnom obchodovaní pravidelne vy-
viezlo sa viac ako % zásob predajného obilia.
Denná tlač, úradné vyhlášky, obežníky druž-
stiev stále upozorňovaly roľníkov na význam
ponuky a dopytu na tvorenie ceny. I samotná
Čsl. O. S. bola doteraz horlivým propagátorom,
aby roľníci čím pozvoľnejšie dodávali svoje obilie
na trh. Poukazovala na dobové príplatky, ako na
odmenu tým roľníkom, ktorí umožňujú likvidáciu
udržovania nákladných odľahčovacích skladov.
Všetkým týmto propagáciám obežníkom Čsl.
O. S. č. 38/IV zo dňa 14. januára 1938 je koniec
a dôvera roľníctva vo vedení čsl. O. S. je otra-
sená.
Slovenské roľníctvo právom sa pýta, prečo je
dnes v republike taká veľká zásoba jačmeňa, keď
tohoročná úroda jačmeňa na Slovensku bola
hlboko pod priemerom, či tento drakonický zásah
Spoločnosti jedine len sladovniam chce zabezpečiť
lacný výkup jačmeňa na úkor roľníctva? čo uči-
nilo vedenie Spoločnosti na umožnenie vývozu
jačmeňa? Podľa povinného hlásenia komisionárov
a hlavných komisionárov vedenie Spoločnosti mu-
selo vedieť o jestvujúcej zásobe jačmeňa. Prečo
sa teda v čas nepostaralo o umiestnenie nášho
jačmeňa v zahraničí, kde si svojou kvalitou náš
jačmeň už dávno dobyl prvenstvo, bol hľadaný
a aj dobre platený. Čím vie odôvodniť vedenie
Spoločnosti, že toho roku na zahraničnom jačmen-
nom trhu nás predbehol podradnejší jačmeň
dánsky a poľsky? Slovenské roľníctvo má obavu,
či si bude vedieť v budúcich rokoch zpäť vydobyť
toho roku stratený zahraničný trh pre svoj jač-
meň. Toto je vinou vedenia Spoločnosti.
Ak by bol uvedený v platnosť obežník Spoloč-
nosti č. 38/IV, popri roľníkoch nesmiernu stratu
by utrpelo aj roľnícke skladištné družstevníctvo
na Slovensku, ktoré zo svojich ťažkých začiatkov
len teraz sa začína vzmáhať. Roľnícke skladané
družstevníctvo je práve rezervoárom tohoto obilia,
ktoré nemôžu prebrať podniky zpracovávajúce
obilie. Je teda uskladňovateľom tej čiastky obilia,
čo doteraz obilný trh presyťovalo a týmto zaprí-
čiňovalo cenový pokles. Stať obežníka Spoločnosti
č. 37/IV v bode 1. odstavec tretí obsahuje toto:
Upozorňujeme dôrazne na ustanovenie posled-
ného odstavca vyhlášky Spoločnosti č. 9/IV zo
dňa 29. júľa 1937, Úradný list z 1. augusta 1937,
č. 176, podľa ktorého Spoločnosť môže kedykoľ-
vek jačmeň prevziať od hlavných komisionárov
alebo od komisionárov. V takomto prípade neza-
platí Spoločnosť za jačmeň vyššie než minimálne
ceny stanovené pre jednotlivé jakosti jačmeňa
vo vyhláške Spoločnosti č. 4 IV zo dňa 24. júľa
1937, Úradný list zo dňa 25. júľa 1937 č. 170 a
vo vyhláške č. 9/IV, zvýšené o 9 Kč, po prípade
8 Kč na 100 kg a o dobové príplatky, platné
v dobe prevzatia.
Uplatnenia tohoto ustanovenia vedenie Spoloč-
nosti mohlo by sa len vtedy dožadovať, keby ne-
bolo nariadilo v obežníku č. 7/IV z 2. augusta,
že komisionári a hlavní komisionári sú oprávnení
predávať a dodávať jačmeň z úrody z r. 1937 len
tým podnikom, ktorým Spoločnosť jačmeň pri-
kázala. Monopolné hospodárenie bez vybudovanej
siete družstiev by bolo neprevediteľné a to práve
preto, lebo družstvá v prvom rade vykupujú
obilie, ktoré sa nemôže v zpracujúcich podnikoch
umiestniť. Vedenie Spoločnosti samo ustálilo
vyššie výkupné ceny pri jačmeni v summách 15,
4 poťažne 2 Kč za kg hl. váhy na 100 kg.
Sladovne cestou svojich vykupovačov nie že len
tieto ceny dávali a to v prvom rade veľkostat-
károm, ale ponúkali a platili až 146-150 Kč za
100 kg jačmeňa. Družstvá, aby umožnily dostať
roľníkom Spoločnosťou zabezpečenú cenu jač-
meňa, dávaly Spoločnosťou povolené vyššie ceny,
jačmeň uskladňovaly, nakoľko vedenie Spoločnosti
na dodanie jačmeňa im príkazný list nedalo. Te-
raz za túto obetavú prácu majú byť družstvá
trestané a s nimi i jeho členovia, ktorí sú
v prvom rade malí a strední roľníci.
V záujme verejného blaha pýtame sa vlády a
p. ministra zemedelstva:
1. či vie vláda a p. minister zemedelstva o vy-
daní obežníka Spoločnosti č. 38/IV zo dňa 14.
januára 1938. ktorý protirečí predošlým jej obež-
níkom a poškodzuje záujmy najzáslužnejších roľ-
níkov a družstiev?
2. Či je ochotná vláda a p. minister zemedelstva
vo vedení čsl. O. S. výmenou osôb zabezpečiť
záujmy národohospodárskemu životu prospešné?
3. čo hodlá vláda a p. minister zemedelstva
nariadiť, aby vedenie Čsl. O. S. v budúcnosti ne-
zameškalo svoju povinnosť o slušné umiestnenie
nášho jačmeňa v zahraničí?
V Prahe, dňa 27. januára 1938.
Turček,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Florek, dr Sokol,
Haščík, Hlinka, Drobný, Kendra, Longa, dr. Pru-
žinský. Sivák, Slušný, Suroviak, Šalát, Schwarz,
dr Tiso, dr Wolf, dr Pješčak, Bródy, Sidor.
1220/V. (preklad).
Interpelace
poslanec dr š. A. Fencika