Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 6. zasedání.
1211.
Odpovědi:
I. min. národní obrany na interp. posl. Esterházyho o odnětí pense vojenskému pensistovi
Janu Langovi v Šamorýně (tisk 1062/IX),
II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Haščíka ve věci biti a týráni Školních
dítek učitelem Vojtěchem Zemkem na statni ludové škole v Myslině, okres Humenné
(tisk 1039/V),
III. min. národní obrany na interp. posl. Klímy o politické persekuci v brněnské Zbrojov-
ce (tisk 1080/VI),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora ve věci konfiskování »Slovenské Pravdy* (tisk
1139/IX),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora a dr Sokola ve věci konfiskování autonomi-
stických novin na Slovensku (tisk 1139/XII),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora o konfiskaci »Slovenské Pravdy* (tisk
1152/IV),
VII. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Netolického a Tykala v záležitosti
přesné úpravy prodeje čerstvého masa, masa uzeného, vepřového sádla a špeku (tisk
1089/IV),
VIII. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Franka, že Československý exportní
ústav, agentura pro Dálný Východ v Šanhaji, klamně líčí národnostní poměry v Čes-
koslovenské republice (tisk 1039/XIV),
IX. min. financí na interp. posl. G. Böhma o služebních přehmatech orgánů finančního od-
dílu v Jáchymově a celního úřadu v Božím Daru (tisk 1069/V),
X. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Drobného o vrácení kauci býv. uherských pošt-
mistrů (tisk 1062/III),
XI. min. pošt a telegrafů a financí na interp. posl. Drobného ve věci vypláceni vkladů u
býv. uherské poštovní spořitelny (tisk 1062/IV),
XII. min. národní obrany na interp. posl. Klímy o nedbalé lékařské péči o vojíny dělostře-
leckého pluku č. 106 v Brně, jíž byla zaviněna smrt svobodnika Karla Bilke a vojína
Cibulky (tisk 1089/X),
XIII. min. sociální péče na interp. posl. Florka o poměrech v Léčebném fonde veřejných za-
městnanců na Slovensku (tisk 1135/II),
XIV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. inž. Karmasina, že se české školy na-
plňují německými dětmi (tisk 1039/XVIII),
2
XV. min. vnitra a národní obrany na interp. posl. dr Hodiny o službě odporujícím chování
inspektora Chramosty od expositury státní policie ve Starém Městě a o nedodrženi do-
hody vojenskou správou (tisk 1039/XXIX),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Sandnera, aby byla prozkoumána činnost »Hasičské župy
novopacké č. 87« (tisk 1062/XXV),
XVII. min. železnic na interp. posl. Schenka a Vodičky o šikanách chomutovského staničního
úředníka (tisk 1069/XIII).
1211/I (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci posl. Esterházyho
o odnětí pense vojenskému pensistovi
Janu Langovi v Šamorýně (tisk 1062/IX).
Otázka zaopatřovacích platů Jana Langa,
bývalého vojenského gážisty mimo hodnostní tří-
du, jest dosud předmětem řízeni před Nejvyšším
správním soudem. Žadatel podal totiž stížnost
k Nejvyššímu správnímu sondu proti výnosu mi-
nisterstva národní obrany čj. 20712-1. /3. odděl, ze
dne 9. /5. 1936, jímž ministerstvo národní obrany
rozhodlo zamítavě o jeho nároku na vojenské
zaopatřovací platy.
Ministerstvo národní obrany rozhodujíc o vé-
ci vycházelo ze stanoviska, že žadatel, který
není a nebyl československým státním příslušní-
kem, nemá ve smyslu §u 2 zákona čis. 194/1920
Sb. z. a n. a §u 11 vládního nařízeni čís. 514
z téhož roku nároku na vojenské zaopatřovací
platy ad československého státu. Že není a nebyl
československým státním příslušníkem, rozhodlo
ministerstvo vnitra, jakožto úřad příslušný pro
otázky
státoobčanské výnosem či. 3472/11 ex 1934
ze dne 9. /3. 1934.
Je pravda, že Janu Langovi byly původně vo-
jenské zaopatřovací platy přiznány. Avšak stalo
se rak na základě mylných předpokladů, resp.
dokladů, že jest československým státním přísluš-
níkem. Jelikož se později ukázalo, že tomu tak
není, bylo ministerstvo národní obrany oprávně-
no resp. povinno původní zmatečné rozhodnutí
zrušiti a vysloviti, že žadatel nemá nároku na
zaopatřovací platy.
Požadavek čs. státního občanství pro tento
nárok je jeden z nejzákladnějších a není možno
z něho učiniti nějakou výjimku (viz výslovné u-
stanovení §u 81 vojenského zaopatřovacího zá-
kona čís. 76/1922 Sb. z. a tiař. pokud jde o le-
gionáře).
Ačkoli ministerstvo národní obrany plně
chápe těžkou situaci žadatelovu, který ve svém
vysokém věku nemá nijaké možnosti výživy,
nemohlo vzhledem k platným zákonným ustano-
vením jinak postupovati, než postupovalo.
Ostatně, jak již uvedeno, jest věc předmětem
nestranného rozhodování Nejvyššího správního
soudu, podle jehož nálezu bude učiněno eventuel-
ní další opatření.
V Praze dne 10. ledna 1938.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
1211/II.
Odpověď
ministra Školství a národní osvěty
na interpelaci posl. Štefana Haščíka
ve věci biti a týráni školních dítek učite-
lem Vojtěchem Zemkem na statni rudové
škole v Myslině, okres Humenné
(tisk 1039/V).
O interpelovaném případě provádí se pří-
slušné řízení. Zatím došlo na základě předběžné-
ho šetření k přeloženi jmenovaného učitele na
jiné působiště.
V Praze dne 11. ledna 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
3
1211/III.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci posl. Emanuela Klímy
o politické persekuci v brněnské
Zbrojovce (tisk 1080/VI).
Čs. Zbrojovka, akciová společnost v Brně
přijímá dělnictvo do zaměstnání výhradně podle
jeho odborné kvalifikace a nikoli podle jeho po-
litické příslušnosti. Samozřejmým předpokladem
pro přijetí jest ovšem mravní zachovalost a
státní spolehlivost každého zaměstnance. (Srov.
§ 21 zákona o obraně státu).
Ani při propouštění zaměstnanců nerozhoduji
důvody politické.
Mimo hromadné propouštění, k němuž i při
nejlepší vůli a snaze podniku udržeti plnou za-
městnanost může resp. musí někdy dojíti, jest
možno resp. nutno propustiti jednotlivé zaměst-
nance, zejména jestliže se sami diskvalifikovali
po stránce odborné zdatnosti, dopustili-li se disci-
plinárních nebo trestních přestupků, byli-li ko-
nečným výrokem úřadu podle § 21 zákona čís.
131/1936 Sb. z. a n. o obraně státu označeni za
státně nespolehlivé a konečně z jiných důvodů
uvedených v § 12 kolektivní smlouvy pracovní.
Tvrzení interpelace, že příslušníci komuni-
stické strany a Průmyslových svazů nejsou do
Cs. Zbrojovky přijímáni, nebo že jsou persekvo-
váni a pro svou politickou příslušnost propouště-
ni, neodpovídá skutečnosti, neboť v Čs. Zbrojovce
jsou t. č. zaměstnáni ve značném počtu i příslušní-
ci KSČ. Nejsou persekvováni a nehrozí jim pro-
puštění, pokud svědomitě pracují a nezavdají ji-
ných příčin ku propuštěni, o nichž byla výše řeč.
Stejně neodůvodněné jest tvrzeni, že správa
podniku naznačila sekretářům odborových orga-
nisací, že by mohlo býti jednáno o znovupřijeti
propuštěných zaměstnanců, kdyby si opatřili
potvrzení, že nejsou členy komunistické strany.
Jestliže snad bylo s podobnými neskutečnými vý-
roky agitováno, nemůže býti za ně činěna odpo-
vědnou správa podniku.
Za tohoto stavu věci není příčiny k opatře-
ním interpelací požadovaným.
V Praze dne 13. ledna 1938.
Ministr národní obrany:
Machník. v. r.
12I1/IV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. K. Sidora
ve věci konfiskováni »Slovenské Pravdy«
(tisk 1139/IX).
Zabavení v interpelaci uvedeného článku
z čísla 256 časopisu » Slovenská Pravda* z 11.
listopadu 1937, zařízené státním zastupitelstvím
v Bratislavě, bylo soudem přezkoumáno a v ce-
lém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky ne-
byly podány.
V Praze dne 12. ledna 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer. v. r.
121 1/V.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. K. Sidora
a dr Martina Sokola
ve věci konfiskováni autonomlstlckých
novin na Slovensku (tisk 1139/XII).
Zabaveni v interpelaci uvedených míst z čís.
255 časopisu Slovenská Pravda z 10. listopadu
1937, zařízené státním zastupitelstvím v Brati-
slavě, bylo soudem přezkoumáno a v celém roz-
sahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly po-
dány.
V Praze dne 12. ledna 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
4
1211/VI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. K. Sidora
o konfiskaci »Slovenské Pravdy« (tisk
1152/IV).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z čís.
266 časopisu »Slovenská Pravda« z 23. listopa-
du 1937 a z čís. 267 téhož časopisu z 24. listo-
padu 1937, zařízená státním zastupitelstvím v
Bratislavě, byla soudem přezkoumána a v celém
rozsahu potvrzena. Opravné prostředky nebyly
podány.
V Praze dne 12. ledna 1938.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
1211/VII.
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
na interpelaci poslanců Netolického
a Tykala
v záležitosti přesné úpravy prodeje
čerstvého masa, masa uzeného, vepřo-
vého sádla a špeku (tisk 1089/IV).
Podle § 38 ž. ř. lze jako svobodnou živnost
provozovati obchod veškerým zbožím, které jest
dovoleno volně prodávati a jehož prodej není vá-
zán na koncesi. Není tudíž vyloučeno provozo-
vati obchod shora uvedeným zbožím mimo živ-
nost řeznickou, jako živnost obchodní. Toto sta-
novisko zaujal rakouský správní soud v nálezu
Budw. 7166 a háji je i nejvyšší správní soud
v nálezu ze dne 20. XII. 1935, č. 20. 349.
Jest však dávnou praksí, že obchodníku se
dovoluje použíti k dělení masa pouze nože, kdež-
to řeznická živnost spočívá ve výseku masa, t. j.
čtvrcení, rozšalování čtvrtí, vyřezávání kostí atd.,
ke kteréžto činnosti se používá odborného řezni-
ckého náčiní.
Bylo sice ve dvou konkrétních případech roz-
hodnuto, že syrové maso a sádlo mohou prodá-
vati pouze řeznici (výnos min. vnitra ze dne
29. III. 1890, č. 5246 a výnos min. obchodu ze
dne 4. VIII. 1899, č. 29. 757), avšak tato rozhod-
nuti jsou závazná pouze v oněch dvou konkrét-
ních případech a nikoliv v případech ostatních,
nehledě ani k té okolnosti, že nejvyšší správní
soud zaujímá stanovisko opačné.
Mohou tedy obchodníci potravinami, hoky-
náři, kramáři a jiní obchodníci příslušného obo-
ru již podle znění živnostenského řádu obchodo-
vati zbožím v interpelaci uvedeným a není třeba
se dovolávati v tom směru guberniálniho naříze-
ní z roku 1839.
Všeobecnou úpravu rozsahu živnostenského
oprávnění nelze provésti cestou správní a rov-
něž nelze touto cestou stanoviti, že k prodeji
čerstvého masa jsou oprávněny jedině živnosti
řeznicko - uzenářské.
V Praze dne 29. prosince 1937.
Ministr obchodu:
R. Mlčoch, v. r.
1211/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
na interpelaci posl. K. H. Franka,
že Československý exportní ústav, agen-
tura pro Dálný Východ v Šanhaji, klam-
ně líčí národnostní poměry v Českoslo-
venské republice (tisk 1039/XIV).
Šetřením vykonaným ve věci bylo zjištěno,
že bylo tendencí šanhajské agencie Exportního
ústavu československého v článku nadepsaném
»Carlsbad in 1936«, určeném k propagaci česko-
slovenského lázeňského ruchu, použíti zároveň
vedle sebe obou místních názvů »Karlovy Vary«
i »Carlsbad«.
V obsahu článku nebyla pak nějaká nevěc-
nost shledána. Zvláště jest nespornou skutečností,
že ceny v Československu, a to i v lázeňských
místech, jsou namnoze nižší nežli v cizině, na
příklad v Německu, a že západočeská lázeňská
místa, především též Karlovy Vary, Mariánské
Lázně, Františkovy Lázně a Jáchymov mají kro-
mě českého obyvatelstva, trvale v místě usedlé-
ho, v době sezóny veliký počet návštěvníků čes-
koslovenské národnosti, což se pochopitelně pro-
jevuje i na venek.
V Praze dne 7. ledna 1938.
Ministr obchodu:
R. Mlčoch, v. r.
5
1211/IX (původní zněni).
Odpověď
ministra financi
na interpelaci posl. G. Böhma
o služebních přehmatech orgánů finanční-
ho oddílu v Jáchymově a celního úřadu
v Božím Daru (tisk 1069/V).
K úřednímu zákroku u Jana Klingera v Já-
chymově došlo na podkladě oznámeni, že jmeno-
vaný má ve svém podniku dva neproclené ný-
tovací stroje, které byly z ciziny podloudně do-
vezeny. Finanční orgánové oznámili při svém
příchodu účel úředního jednání. Jelikož pak pan
Klinger nemohl řádně prokázati proclení dvou v
jeho dílně se skutečně nacházejících nýtovacích
strojů cizozemského původu a již během zmíně-
ného úředního jednání zpozorovali finanční orgá-
nové, že se v místnosti nachází i jiné cizozem-
ské zboží, byla pro podezření, že jmenovaný
přechovává u sebe ještě jiné cizozemské nepro-
cleně dovezené zboží, provedena neprodleně do-
movní prohlídka, při níž bylo dbáno všech zá-
konitých ustanoveni. Jan Klinger prohlásil vý-
slovně, že si nepřeje přístojícího a ochotně ote-
vřel všechny místnosti, skříně a schrány a podal
příslušná vysvětlení.
Při domovní prohlídce bylo nalezeno 134 ku-
sů prospektů, lahvička lékárnického zboží, 2 ple-
chové hračky a neplná krabička toaletního kré-
mu, vše cizozemského původu, bez průkazu o
proclení.
Toto zboží (mimo plechové hračky) bylo si-
ce zadrženo, ale bylo pozastavenému opětně vrá-
ceno po zaplaceni částky 22. 50 Kč, vypadající na
clo a zákonitou pokutu. Trestní důchodkové ří-
zení, vedené pro podloudný dovoz nýtovacích
strojů a plechových hraček, bylo okresním fi-
nančním ředitelstvím v Chebu zastaveno, neboť
pozastaveným Janem Klingerem předložené do-
klady byly uznány za postačující důkaz o správ-
ném proclení.
Vykonaným šetřením bylo zjištěno, že orgá-
nové finanční stráže při výkonu domovní pro-
hlídky postupovali v mezích předpisů se vším
taktem a obezřetnosti, což platí zejména o před-
nostovi inspektorátu finanční stráže v Božím
Daru, insp. finanční stráže II. tř. Josefu Špáto-
vi, jenž řídil úřední jednání u továrníka Jana
Klingera v Jáchymově.
Podle vylíčeného stavu věci nedošlo při zá-
kroku finančních orgánů k nějakému služebnímu
přehmatu, ani vyšetřovací metody nepřekročily
nutnou míru, takže neshledávám důvodu pro kon-
krétní opatření.
V Praze dne 10. ledna 1938.
Ministr financi:
Dr Kallus, v. r.
1211/X.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci posl. Jozefa Drobného
o vráceni kauci bývalých uherských
poštmistrů (tisk 1062/III).
O provedení zákroku u maďarské státní sprá-
vy ve věci vrácení kaucí býv. uherských poštmi-
strů bylo navázáno jednání s ministerstvem za-
hraničních věcí. Toto jednání vyžádá si však
ještě určité doby a proto na interpelaci bude dá-
na definitivní odpověď až po ukončeni příslušné-
ho řízení event. až po provedení žádaného zákro-
ku.
V Praze dne 14. ledna 1938.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
1211/XI.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
a ministra financi
na interpelaci posl. Jozefa Drobného
ve věci vypláceni vkladů u býv. uherské
poštovní spořitelny (tisk 1062/IV).
Práce spojené se záměnou 4% uherské ko-
runové renty v nom. částce 64, 470. 000 K a uherské
renty z r. 1910 v nom. částce 4, 322. 880 K za ná-
hradní unifikované dluhopisy československé, kte-
rých má býti užito k úhradě čsl. pohledávkového
bloku, byly již skončeny v měsíci prosinci 1937
a zároveň byla provedena realisace těchto dlu-
hopisů.
Ministr financí v dohodě s ministrem pošt a
telegrafů vydal proto nyní podle zákona ze dne
15. května 1924, č. 148 Sb. z. a n., (kterým se pro-
vádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně
uherské ze dne 7. XI. 1922, č. 147 Sb. z. a n.
z r. 1924) vyhlášku o určeni podílu připadajícího
na jednu rakousko-uherskou korunu.
6
Jakmile tato vyhláška bude otištěna ve Sbír-
ce zákonů a nařízení, což se stane ještě v měsíci
lednu t. r., přikročí poštovní spořitelna v Praze
s největším urychlením k postupné likvidaci sho-
ra uvedených pohledávek.
V Praze dne 19. ledna 1938.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1211/XII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci posl. Klímy
o nedbalé lékařské péči o vojíny dělostře-
leckého pluku čís. 106 v Brně, již byla
zaviněna smrt svobodníka Karla Bilke a
vojína Cibulky (tisk 1089 X).
Podle výsledků přísného šetření, jemuž byly
z podnětu interpelace oba případy úmrtí u děl.
pluku 106 podrobeny, bylo zjištěno toto:
Oběma zemřelým byla již od počátku jejich
choroby věnována všemožná lékařská péče a to
jak u pluku, tak v nemocnici. Do nemocnice byli
oba dopraveni ihned, jakmile byla zjištěna váž-
nost jejich choroby.
Neodpovídá tudíž skutečnosti tvrzení inter-
pelace, že oba poddůstojnici byli při lékařské
prohlídce odmítnuti a prohlášeni za simulanty.
Podle pitevního nálezu bylo zjištěno, že svo-
bodnik Karel Bilko zemřel na prudký chřipkový
zánět plic a svobodník František
Cibulka (nikoli
Cibulka) na zánět ledvin, oboustranný zánět plic
a pohrudnice, který se vyvinul v důsledku angí-
nové infekce.
Choroby probíhaly tak prudce a zhoubně, že
jim žádná lidská péče nemohla čeliti. Jest dosta-
tečně známo i z občanského života, že chřipka,
stejně jako angína jsou neobyčejně zákeřné cho-
roby, které přes všechnu lékařskou péči mnohdy
zachvátí některé zdánlivě zdravé, avšak méně
odolné organismy takovým způsobem, že nastá-
vá v poměrně krátké době smrt. Podobně tomu
bylo i v případě svobodníků
Bilka a Cibulky.
Ač jest hluboce litovati ztráty života těchto
mladých mužů, není možno podle výsledků šetře-
ní činiti odpovědnými za jejich smrt vojenské
orgány.
V Praze dne 18. ledna 1936.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
1211/XIII.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci posl. Pavla Florka
o poměrech v Léčebném fonde veřejných
zaměstnanců na Slovensku (tisk 1135/II),
I. Podle zákona ze dne 15. října 1925, čís.
221 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění veřej-
ných zaměstnanců jest z 28 čtenu ústředního sbo-
ru Léčebného fondu veřejných zaměstnanců 24
volených zástupců pojištěnců. Podle výsledků
voleb jsou v ústředním sboru ze Slovenska dva
členové ve skupině státních zaměstnanců a to:
Dezider Kantor, vedoucí notář v Topolčanech a
dr Alois Vondřich, vrchní finanční rada z Brati-
slavy; ve skupině učitelské jest náhradníkem Jan
Piško, správce školy v Pliešovcích. Bylo věcí
pojištěnců a jejich odborových organisaci, koho
ze zaměstnanců do ústředního sboru při volbách
kandidovali, po případě kolik a kteří kandidáti
byli zvoleni. Ministerstvo sociální péče nemůže
vykonávati vliv na zastoupeni slovenských za-
městnanců v ústředním sboru.
Pokud jde o zaměstnance Léčebného fondu,
byli v roce 1937 v jeho ústředí zaměstnáni tři
zaměstnanci ze Slovenska; podle sdělení fondu se
více zaměstnanců ze Slovenska po případě z Pod-
karpatské Rusi do služeb fondu nehlásilo.
U rozhodčích soudů pro nemocenské pojiště-
ní veřejných zaměstnanců v Bratislavě a Košicích
jsou všichni předsedové (jejich náměstci) a všich-
ni přísedící ze Slovenska, po případě z Podkar-
patské Rusi.
Agendu fondu v I. stolici obstarávají okresní
úřady, po případě městské úřady v městech s
vlastním statutem; tuto agendu obstarávají tedy
vesměs zaměstnanci trvale přidělení zmíněným
úřadům na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
II. Léčebný, fond veřejných zaměstnanců jest
podle výše cit. zákona autonomní korporací a
jest tedy oprávněn rozhodovati o dodávkách tis-
kopisů podle usnesení svých správních orgánů,
takže ani v tomto směru nemůže ministerstvo
7
sociální péče vykonávati vliv na rozhodování fon-
du. Podle vyšetření řídí se fond při zadávání do-
dávek tiskopisů především zásadou hospodárnosti
a zadává tiskopisy veřejnou soutěží oferentům
nejlevnějším. Budou-li nabídky firem ze Sloven-
ska výhodnější, zadávku zajisté obdrží.
K stížnostem, týkajícím se jazykové úpravy
tiskopisů, sdělil fond toto:
Úřední tiskopisy, určené pro pojištěnce na
Slovensku, vydává fond s textem slovenským.
Slovenský text tiskopisů upravují zaměstnanci
fondu, kteří absolvovali s úspěchem slovenské
střední školy. Předpokládá tedy fond, že jest
tento text gramaticky správný. Bude-li upozor-
něn na nějaký nedostatek, chybu opraví. Upozor-
ňuje však, že častěji byla za chybná označena
slova, která po přezkoumání byla shledána podle
úředního pravopisu správnými.
V Praze dne 13. ledna 1938.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
1211/XIV (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. Inž. F. Karmasina,
že se české školy naplňují německými
dětmi (tisk 1039/XVIII).
Neodpovídá skutečnosti, že školy, o kterých
interpelace mluví, byly zřízeny jen pro malý
počet žáků československé národnosti a že by
měly sloužiti k odnárodňování. Data interpelací
uváděná nejsou přesná. Zvláště markantně se to
jeví u státní mesiánské školy v Králíkách, o kte-
ré interpelace uvádí, že měla 48 žáků, ačkoliv tu
bylo žáků 73, nebo u státní mesiánské školy v
Šumvaldě, o níž uvádí interpelace, že měla dosud
33 žáků, pomíjí však mlčením, že údaj se týká
jen prvé postupné třídy.
Zjistiti objektivně bezpečně národnost dítěte
je někdy možno jen na podkladě velmi podrob-
ného a času vyžadujícího šetření, jak o tom svěd-
čí případy, projednávané judikátně. Podle výsled-
ku šetření, provedeného z podnětu interpelace,
dochází do škol v interpelaci uvedených úhrnem
326 děti, z nichž je 54 dětí z obou rodičů němec-
kých. Skoro třetina z tohoto počtu německých
dětí dochází pak do státní měšťanské školy v
Králíkách, převážně do jednoročního učebného
kursu při ní zřízeného, a to z téhož důvodu, pro
který žáci československé národnosti vyhledávají
učebny kurs tamní veřejné mesiánské školy s ně-
meckým vyučovacím jazykem, aby totiž -
zvláště po splnění školní povinnosti na národních
školách - si ještě osvojili druhý jazyk.
V Praze dne 19. ledna 1938.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
1211/XV (původní znění).
Odpověď
ministrů vnitra a národní
obrany
na interpelaci posl. dr Hodiny
o službě odporujícím chováni inspektora
Chramosty od expositury státní policie
ve Starém Městě a o nedodržení dohody
vojenskou správou (tisk 1039/XXIX).
Velitel vojenské skupiny, která měla býti
ubytována v Hynčici pod Sušinou požádal dne
10. června 1937 starostova náměstka ve jmeno-
vané obci, aby zajistil ubytování posádky.
Při vyhledávání místností pro ošetřovnu by-
lo zjištěno, že jedinou vhodnou místností je svět-
nice patřící manželům Olbrichovým. Místnost by-
la pro ošetřovnu přidělena po dohodě s jmeno-
vanými manžely, kteří se přestěhovali do pří-
stavku téhož domu, a bylo ujednáno, že vojsko
místnost uvolní, než nastane chladné období. Uží-
vání místnosti nebylo tedy vymezeno toliko na
dobu 1 měsíce, jak se v interpelaci uvádí.
Koncem měsíce srpna 1937 uvolnilo pak voj-
sko podle původní dohody zabranou světnici a
přemístilo ošetřovnu jinam.
Zabráním světnice manželů Olbrichových pro
vojenskou ošetřovnu nebyl nikdo poškozen, ani
manželé Olbrichovi, ježto ve stavení bylo pro
jejich ubytování dosti místa.
Obvodní inspektor Chramosta zúčastnil se
jednání toliko jako tlumočník a znalec místních
poměrů. Konaným šetřením nebylo zjištěno nic,
co by nasvědčovalo tomu, že by byl vykonával
nějaký nátlak na vlastníky objektu, a že by byl
pronesl výrok v interpelaci uvedený.
8
Výměnkář Jan Olbřích dostavil se sice za
nějaký čas po zřízení ošetřovny v jeho bytě ke
správci státní policejní expositury, jednal však
tehdy o jiné věci a nikoliv o ošetřovně.
Není tudíž z podnětu interpelace zapotřebí
dalších opatření.
V Praze dne 2. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
1211/X VI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. R. Sandnera,
aby byla prozkoumána činnost »Hasičské
župy novopacké č. 87« (tisk 1062/XXV).
Na župním sjezdu hasičské župy novopacké,
pořádaném v Dolní Kalné dne 6. června 1937,
bylo předvedeno cvičení žáků s dřevěnými atra-
pami, nikoliv s puškami. Vojenská pořadová cvi-
čení mužů a házení mužů ručními granáty neby-
la vůbec předvedena.
Konaná cvičení nebyla takového rázu, že by
vybočovala z mezí statutární působnosti.
Není proto důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 14. ledna 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1211/XVII (původní zněni).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců F. Schenka
a J. Vodičky
o šikanách chomutovského staničního
úředníka (tisk 1069, XIII).
Jak jest patrno již z výňatku z tarifních usta-
noveni, otištěného na rubu poukázky pro česače
chmele, musí býti poukázka sepsána okresní
zprostředkovatelnou práce. Kdyby byla tato
zprostředkovatelna, jíž nemůže činiti obtíží ani
náležité vyplnění poukázky po stránce jazykové
ve smyslu platných předpisů, postupovala podle
. tohoto tarifního ustanovení a nevydala česačce
poukázku nevyplněnou, nebylo by došlo k nesná-
zím při výdeji jízdenky.
Postup staničního úředníka byl sice rigorosní,
směřoval však jen k tornu, aby platným předpi-
sům bylo učiněno zadost. Neprávem jest v něm
proto spatřováno šikanování cestujícího.
V Praze dne 25. ledna 1938.
Ministr železnic:
Bechyně, v. r.
Překlad ad 1211/I.
Válasz
a nemzetvédelmi minisztertől
Esterházy képviselő interpellációjára
Láng János katonai nyugdíjas somorjai
lakos nyugdijának megvonása tárgyában
(1062/IX. ny. -sz. ).
Láng János rangon kívüli volt katonai nyug-
díjas nyugdijjárandóságainak kérdése ezideig a
Legfelsőbb közigazgatási biróságnál folyó eljá-
rás tárgya. A kérvényező ugyanis a nemzetvé-
delmi minisztérium 1936. 5. 9. -én kelt 20712-1. /3.
odděl. sz. határozata ellen, amellyel a nemzet-
védelmi minisztérium nevezettnek katonai nyug-
ellátási járandóságai iránti igényéről elutasítólag
döntött, a Legfelsőbb közigargatási bíróságnál
panasszal élt.
A nemzetvédelmi minisztérium ez ügyben
határozva azon szempontból indult ki, hogy a