8
lhostejno, byl-li živitelem rodiny Němec nebo ma-
teřštinou němčina.
V takovém případě měl vždy právo určovati
a děti pro svůj národ reklamovati ten z manže-
lu, který byl
Čechem, ať již byl živitelem ro-
diny nebo jeho mateřštinou byla čeština. Je zce-
la vyloučeno, že by všechna smíšená manželství
musila býti využita ve prospěch českého národa.
Ve všech těchto případech manželství příslušní-
ků německého a českého národa, kulturně aspoň
stejně vysoko stojících, může jen mravní síla to-
ho neb onoho z manželů připoutati manžela cizí
národnosti k sobě a ke svému národu a potom
děti pocházející z tohoto smíšeného manželství
získati pro svůj národ. Stále bude mravně silněj-
ší manžel poutati k sobě mravně slabšího man-
žela a rozhodujícím způsobem působiti na národ-
nost dětí.
Podle toho, co jsme uvedli, je naprosto vy-
loučeno, aby veškerá smíšená manželství musila
jednostranně přinášeti prospěch jen českému ná-
rodu. A má-li v Československé republice pano-
vati pravdivá demokracie a vzájemná úcta k ná-
rodnosti druhého národa, pak musí rovněž býti
možné, aby se smíšená manželství vytvářila i ve
prospěch německého národa jako ve prospěch čes-
kého. Není proto důstojné právního státu, aby
zde zasahoval a dokonce - jako v případě vý-
še uvedeném - zakročoval tresty, omezováním
svobody a odnímáním živitele rodiny, aby vy-
nutil, aby děti z tohoto smíšeného manželství,
které se vytvořilo ve prospěch německého náro-
da, docházely do české školy. Takových případů
se stala sta a tisíce. Ve svém zoufalství se ro-
diče obraceli dokonce na zemřelého bývalého
presidenta, který pak skutečně poskytoval pomo-
ci. A sta takových případů nebyla vyřízena a
tito rodiče, kteří chtějí vychovati své děti ve
slušné státní občany, úpějí pod tlakem a násilím,
jímž mají býti jejich děti převedeny k jinému ná-
rodu.
Teprve v poslední době mohli jsme několi-
krát slyšeti z úst pana předsedy vlády, pana mi-
nistra školství a národní osvěty a také pana mi-
nistra vnitra, že nižším úřadům bylo přikázáno,
aby 1 vůči německým státním občanům jednaly
spravedlivě. Interpelanti nemohou tedy pochopiti,
jak jest možné, že se v tomto případě dokonce
opětovně ukládají tresty na svobodě, aby se vy-
nutila docházka do české školy. Snad má tento
nátlak pomoci naplniti nenavštěvované menšino-
vé školy, aby pak oprávnění existence takových
škol bylo odůvodněno tím, že do nich docházejí
děti z manželství čistě německých a děti z tako-
vých smíšených manželství.
Dovolujeme si tedy tázati se pana předsedy
vlády, pana ministra vnitra a pana ministra škol-
ství a národní osvěty:
1. Jest pan předseda vlády nebo pan ministr
vnitra ochoten dáti Dohnalovu věc co nejdůklad-
něji prozkoumati a křivdu zase napraviti?
2. Jest pan předseda vlády a pan ministr
školství a národní osvěty ochoten naříditi správě
německé školy ve Vratěníně, aby ihned přijala
Dohnalovy děti do německého školního vyučo-
vání?
3. Jest vláda ochotna dále snášeti takové po-
měry, které ukazuji, jak příslušní rodiče jsou bez-
mocní?
4. Jest pan předseda vlády ochoten spravedli-
vě rozřešiti otázku smíšených manželství a urče-
ní národnosti dětí z nich pocházejících a přene-
chati výchovu těchto dětí rodičům?
5. Jest pan předseda vlády a pan ministr
školství a národní osvěty ochoten naříditi vše-
obecné prozkoumání německých nebo ze smíše-
ných manželství pocházejících dětí, zapsaných do
českých menšinových škol, a naříditi, aby byly
ihned vráceny jejich přirozeně škole?
6. Jest pan předseda vlády a pan ministr
školství a národní osvěty ochoten vydati pro do-
cházku do českých menšinových škol podobná na-
řízení, jak platí pro německé menšinové školy
nebo pro německé soukromé školy a podle nichž
smějí býti do těchto škol přijímány jen děti né-
mecké národnosti?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
Dr Hodina,
Hollube, Knöchel, Illing, Hirte, Birke, Nickerl,
Stangl, Axmann, Obrlík,
Jobst, Franz Němec,
inž. Kartnasin, Inž. Lischka, Inž. Schreiber, dr
Kellner, Rösler, inž. Kunzel, Kundt, F. Nitsch,
Jäkel.
1199/X (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministrovi spravedlnosti
a ministrovi vnitra
o nepravidelnostech u obecního úřadu ve
Skleném, okres Staré Město.
V obci Skleném, v okrese Staré Město, se
již delší dobu proslýchalo, že se v obecni knize
o tření lnu vyskytly nepravidelnosti, velice za-
těžující obecního starostu Josefa Weise. K těmto
pověstem zaujalo stanovisko i obecní zastupitel-
stvo a finanční komise obce Skleného a podalo
konečně prostřednictvím předsedy finanční komi-
se trestní udání státnímu zastupitelství v Olomou-
ci. Jak se nyní proslýchá, státní zastupitelství
přes toto udání neučinilo dosud žádných dalších
kroků a ani nadřízený okresní úřad nezahájil do
dneška žádného řízení.
9
Interpelanti táží se tedy pana ministra spra-
vedlnosti a pana ministra vnitra:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
nepravidelnosti ve finančním hospodářství obce
Skleného?
2. Jsou páni ministři ochotni vyšetřiti, proč
olomoucké státní zastupitelství zastavilo vyšetřo-
vání a proč okresní úřad nezahájil kárného ří-
zení?
3. Co hodlají páni ministři učiniti, aby nepra-
videlnosti ve finančním hospodářství obce Skle-
ného byly podle zákona potrestány?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
Axmann,
E. Köhler, Illing, Gruber, Nickerl, Knorre, Jäkel,
Rösler, Fischer, Birke, Hirte, Jobst, F. Nitsch,
dr Eichholz, inž. Karmasin, dr Kellner, dr Jilly,
Knöchel Obrlik, Hollube, dr Hodina.
1199/XI (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Eichholze
ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti
o nezákonné konfiskační praksi státních
bezpečnostních úřadů.
Interpelantům se hlásí četné případy, v nichž
orgány státních bezpečnostních úřadů provozuji
při zabavování tiskopisů takovou praksi, která
křiklavě odporuje jak zákonu samému tak i jeho
spravedlivému provádění. Zvláště se musí při tom
ukázati na to, že směrnice, jimiž se řídí orgán
provádějící zabaveni, jsou zřejmě odlišné podle
stranicko - politického zabarvení, které zastupují
příslušné periodické tiskopisy. Pro to jest pří-
značný případ vylíčený v bodě 1. této interpe-
lace. Za vysloveně zlomyslnou šikanu dlužno však
označiti postup, vylíčený v bodě 3. této interpela-
ce, jehož účelem jest asi jen způsobiti citelnou
finanční škodu redakcím příslušných periodických
tiskopisů.
V podrobnostech se oznamuje interpelantům:
1. Číslo 34 týdeníku pro karpatské země
»Deutsche Stimmen« ze dne 21. srpna 1937 a č.
35 ze dne 28. srpna 1937 bylo zabaveno, což pro-
vedlo státní zastupitelství v Olomouci. V č. 34
bylo zabaveno toto místo: »Jest to zneužití ú-
řední moci, když se vůbec za součinnosti někte-
rého ministra zahájí dobročinná akce, jejímž úče-
lem jest zřejmě hmotně a politicky obohatiti ně-
které strany. « Ačkoliv toto místo mohlo vyjíti bez
závady v jiných časopisech, bylo v časopise
»Deutsche Stimmen« zabaveno.
V č. 35 byla zabavena část článku o záka-
zu německé měšťanské školy v Kremnici. Praví
se tam: »V zákazu se ukazuje na to, že počet
žactva jest příliš nepatrný - přihlásilo se 92
žáků! - a že náklad na tyto třídy není zajištěn!
S větším cynismem jisté nemohl býti tento zá-
kaz odůvodněn. Blesk s jasného nebe zničil nadše-
ní, ale ještě více důvěru Němců v úřady, ve stát-
ní zařízení. «
2. V č. 238 večerního vydání časopisu »Rei-
chenberger Zeitung« ze dne 8. října 1937 byla
zabavena část resoluce, na které se usnesla schů-
ze sudetskoněmecké strany, jež se konala dne
7. dubna a na které bylo 4000 lidí, a která jed-
nala o vypsání obecních voleb. Zabavená část
zní: »Zároveň projevuje schůze naději, že pan
president dr Edvard Beneš uplatní svůj ústavně
zaručený vliv na rozhodující místa, aby se jeho
krásná slova, jimiž označuje Československo za
maják demokracie, pomalu stala pravdou. «
3. číslo 43 šumperského časopisu »Front« ze
dne 21. října 1937 bylo zabaveno pro zprávu u
teplicko-šanovských událostech a pro dopis, jejž
Konrád Henlein pro tyto události poslal panu pre-
sidentovi dr Benešovi. Hodné pozoru jest, že za-
bavení bylo provedeno ve třech etapách. Již dne
19. října 1937 byly státní policii odevzdány tři
censurní výtisky a ještě téhož dne nařídila státní
policie zabaviti dopis Konráda Henleina, jen ná-
pis dopisu »Protest Konráda Henleina« byl zaba-
vení ušetřen.
Dne 20. října 1937 se dostavil do redakce po-
licejní agent Navrátil a prohlásil, že zápis sepsa-
ný o tomto zabavení jest mylný a že připravil
nový, aby jej vyměnil za původní. V novém zá-
pise se zároveň vyslovuje, že jest zabaven nápis
dopisu »Protest Konráda Henleina. « Potom bylo
celé vydání dáno do tisku a rozesláno.
Dne 21. října 1937 večer přišel policejní in-
spektor Komínek a prohlásil, že na příkaz olo-
mouckého státního zastupitelství musí býti pro-
vedeno nové zabavení, totiž že mají býti ihned
odstraněna místa z řeči poslance K. H. Franka
v Teplicích-Šanově, vylíčení postupu státní policie
v Teplicích-Šanově a dva odstavce z protestu
sjezdu pro veřejně právo v Litoměřicích.
Interpelující táží se tedy pana ministra
vnitra a pana ministra spravedlnosti:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti ve všech
vylíčených případech zahájiti podrobné a přesné
vyšetření vytýkané věci?
2. Jsou páni ministři ochotni dáti důrazně na-
pomenouti všechny orgány státních bezpečnost-
ních úřadů, které budou uznány za vinné, a zno-
vu jim připomenouti, aby přesně dodržovaly plat-
né zákony?
to
3. Jsou páni ministři ochotni oznámiti, která
konkrétní opatření ve všech vylíčených případech
již učinili?
4 Jsou páni ministři ochotni uvésti vhodné
záruky, které by příště znemožnily opakování po-
dobných případů, jako jsou vytýkané?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
Dr Eichholz,
Hollube, Gruber, Axmann, Birke, Fischer, Stangl,
inž. Karatisto, dr Zippelius, dr Kellner, Inž.
Peschka, Klieber, May, Knorre, Jäkel, E. Köhler,
G. Böhm, Rösler, Franz Němec, Illing,
dr Rosche.
1199/ XII (překlad).
Interpelace
poslance J. Jäkla
ministrovi železnic,
aby byty zřízeny závory na okresní sil-
nici z Frýdlantu do Hejnic-Lázní Libver-
dy u nádraží mildenavského.
Na místě, kde okresní silnice z Frýdlantu
do Hejnic-Lázní Libverdy blíže mildenavského
nádraží přechází přes koleje československých
státních drah, není přechod přes dráhu chráněn
žádnými ochrannými opatřeními. Na tomto místě
došlo tedy již k četným velkým nehodám. Tak
si toto místo vyžádalo již tří smrtelných obětí a
dva chodci byli těžce zraněni. Jednou byl také
automobil a jednou pivovarský povoz odhozen na
louku. Poslední neštěstí se stalo dne 13. srpna
1937, kdy automobil paní Hildy Bienertové (čís.
72472) z Chabařovic byl zachycen vlakem a od-
hozen na stranu, při čemž byl těžce poškozen.
Jen šťastná náhoda způsobila, že při tomto po-
sledním neštěstí nebylo smrtelných obětí.
Zmíněný přechod přes dráhu je velice rušný,
neboť na železniční trati projíždí denně 22 vlaků
a lokomotiva, a na této cestě jezdí denně četné
automobily všeho druhu, povozy, cyklisté a chodí
tudy četní chodci. Na důkaz toho budiž uvedeno,
že dne 31. srpna 1937 v době od 12 do 19 hodin
a dne 1. září 1937 v době od 6 do 12 hodin prošlo
tímto přechodem:
163 osobních automobilů,
40 nákladních automobilů.
69 motorových kol,
50 povozů,
915 cyklistů,
369 chodců,
16 ručních vozíků a
14 dětských vozíků.
Ukazuje se tedy, že jest naléhavě nutné zříditi
ochranné zařízení na tomto přechodu přes trat.
Interpelanti táží se tedy pana ministra že-
leznic:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti výše
vylíčenou věc?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
co nejrychleji byla na uvedeném místě naprave-
na závada a zřízeny vhodné závory?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
Jäkel,
Knöchel, Hollube, Birke, dr Eichholz, E. Köhler,
Nickerl, Knorre, Stangl, Axmann, Sogl F. Nitsch,
Illing, Jobst, Gruber, dr Jilly, Obrlik, Inž. Karma-
sin, Rösler, dr Hodina, Hirte.
1199/ XIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Bonina
ministrovi vnitra
a ministrovi sociální péče,
že se protahuje vyřízení dozorčí stížnosti
proti úřadování starosty v Nejdku.
Dne 29. února 1936 byla nejdeckému okresní-
mu úřadu podána obsažná dozorčí stížnost o úřa-
dování starosty a sociálně demokratické obecní
frakce v Nejdku. Vedlo by daleko, abychom se
ještě jednou zabývali všemi závadami, zvláště
přehmaty nejdeckého starosty, Karla Winterstei-
na; interpelanti poukazují v této souvislosti nu
podrobné a doložené vývody této stížnosti, zvlá-
ště na body týkající se způsobu prováděni sociální
péče a stravování nezaměstnaných, na odstrko-
vání nezaměstnaných nepatřících k sociálně de-
mokratické straně při přijímání k obecním nouzo-
vým pracím, stranického jednání při přijímání do
práce, propouštěni a zadávání dodávek vůbec,
nedodržování obecního jednacího řádu starostou
a především obecního finančního hospodářství a
stálého nadržování příbuzným starosty při každí:
příležitosti.
Tato dozorčí stížnost, která zastupuje míněni
60% obyvatelstva a kterou podepsalo 24 voličů
obce nejdecké, byla v dubnu 1936 zaslána ve stej-
nopise také zemskému úřadu a ministerstvu so-
ciální péče číslo E 3590-15 4/36 ze dne 17. dubna
1936, jejichž referenti tyto stížnosti dne 17. a 20.
11
dubna 1936 postoupili okresnímu úřadu v Nejdku
k dalšímu řízení.
Okresní úřad zaslal již v polovici března 1936
tuto dozorčí stížnost obci nejdecké, aby se o ní
vyjádřila do tří dnů. Stěžovatelům, bylo odepřeno
nahlédnouti do odpovědi. Naopak duchovní vůdce
sociálně demokratické strany dr Henisch, vyzval
pisatele stížnosti Jana Stocknera, aby stížnost
odvolal, což on ovšem odmítl.
Na dotaz v dubnu 1936 okresní úřad pouze
oznámil, že provedl výslech starosty Karla Winter-
steina.
Po úřadě s okresním hejtmanem dr Skramlí-
kem tento slíbil, v květnu 1936, že věc vyřídí. Ale
protože se zdá, že se vyřízení maří a ani do června
1937 nedošlo vyrozumění, dostavil se dne 19.
června 1937 jeden ze stěžovatelů, Jan Stöckner
z Nejdku č. 683, znovu k okresnímu hejtmanovi
dr Skramlíkovi. Ten mu oznámil, že dal provésti
Čtyři revise stravovací akce obce Nejdku, ale že
jest ještě zapotřebí dalších 8-10 revisí; že však
do konce června 1937 předloží ministerstvu so-
ciální péče částečnou zprávu, což se podle pozděj-
šího oznámení okresního hejtmana také stalo. Pro
revise obecni správy mimo stravovací akci je prý
příslušný jen zemský úřad.
Přes to, že posl. Böhm několikrát zakročil u
nejdeckého okresního úřadu, protahuje se vyříze-
ní této věci již do nekonečna; ani příslušné úřady
v Praze nedělají nic, aby tuto stížnost konečně
projednaly.
Dosavadní úřadování v obci nejdecké trvá při
tom beze změny dále. Nemá však účelu podávati
další stížnosti, když se první stížnost s velmi
těžkými obviněními prostě nevyřizuje, ba inter-
pelantům se dokonce odpírá nahlédnouti do odpo-
vědi obce. Poznamenáváme ještě, že proti úřado-
vání nejdeckého starosty byla již dne 16. května
1935 podána stížnost okresnímu úřadu, která
rovněž do dneška není vyřízena.
Se zřetelem k vylíčenému stavu věci táží se
tedy interpelanti pánů ministrů:
Jsou páni ministři ochotni:
1. neprodleně naříditi, aby vytýkaná věc byla
podrobně a přísně prozkoumána?
2. bude-li zapotřebí, pověřiti zvláštní komisi
úkolem prozkoumati věc na místě samém?
3. oznámiti interpelantům, jaká konkrétní
opatřeni byla již učiněna, aby vytýkané nešvary
byly napraveny?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
G. Böhm,
Hollube, Knöchel, Jäkel, Birke, Nickerl, Stangl,
Obrlik, E. Köhler, Gruber, Kaorre, Axmann, Sogl,
Jobst, F. Nitsch, Hirte, Illing, inž. Karmasin,
dr Jilly, Fischer, Franz Němec.
1199/XIV (překlad).
Interpelace
poslance Döllinga
ministrovi spravedlnosti
a ministrovi sociální péče,
že některé podniky v Kolíně překážejí
volbám závodních výborů.
Dostáváme z Kolína toto vylíčení stavu věci:
V sobotu dne 30. října sešli se na schůzi
dělníci firmy "Akciová továrna na výrobu lučeb-
nin« v Kolíně a zvolili si ze svého středu tři
důvěrníky a tři náhradníky, aby připravili volby
do závodního výboru. Zvoleni byli zaměstnanci
v podniku nejdéle zaměstnaní. Měli se stran pří-
prav voleb do závodního výboru dohodnouti se
správou závodu a převzíti funkci volebního vý-
boru.
Ředitel tohoto závodu, inž. Špinka, ke které-
mu se tito dělníci plníce svůj příkaz dostavili,
dal s nimi sepsati protokol a prohlásil, že nemů-
že rozhodovati o zřízeni závodního výboru, ale
že tuto věc postoupí správě podniku, aby ona
rozhodla o zřízení závodního výboru. Slíbil jim,
že jim do 15. listopadu odevzdá odpověď správy
závodu.
Dne 13. listopadu bylo propuštěno 7 dělníků
s odůvodněním. »že jest nedostatek práce*. Mezi
těmito propuštěnými jsou tři dělníci, pověření
přípravou voleb do závodního výboru, a jejich
tři náhradnici. Již to samo ukazuje zřejmý úmysl
pronásledovati zaměstnance, které dělnictvo po-
věřilo zřízením závodního výboru.
Proti tomuto pronásledování protestovali dne
15. listopadu dělníci farmaceutického oddělení to-
hoto závodu protestní stávkou trvající půl hodi-
ny. Dělníci tohoto oddělení byli v závodní kan-
celáři podrobeni výslechu. S každým vyslechnu-
tým dělníkem byl sepsán protokol a dělníci potom
propuštěni. S nrotokolem takto vynuceným se po-
kouší ředitel Špinka dokázati okresnímu úřadu a
živnostenskému inspektorátu v Kolíně, že si děl-
níci nepřejí závodního výboru.
Přes to. že toto propouštění má jasně ráz
pronásledování, aby dělníci byli zastrašeni a zřek-
li se voleb do závodního výboru, odůvodňuje zmí-
něný ředitel toto propouštěni formálně nedostat-
kem práce.
Tento ředitel se chová i jinak nanejvýš vy-
zývavě. Dělníci právem ukazují na to, že Špinka
je fašistou, který nyní odmítá dostaviti se k o-
kresnímu úřadu k jednání a postupovati podle
ustanovení sociálních zákonů. Mnohem větší mě-
rou se v případě fašistického útoku na republiku
postaví proti obsahu a duchu demokratických zá-
konů. Dělnictvo jest ovšem nanejvýš rozčileno
touto vyzývavostí a očekává, že úřady zakročí
12
proti takovým živlům. Trestání dělníků, kteří žá-
dali, aby byla splněna příslušející jim demokra-
tická práva - volby do závodního výboru -,
provádí proto, aby závod vyčistil ode všech de-
mokratických živlů a mohl svobodně provozovati
své fašistické pikle.
Další neslýchanou provokaci a otevřené zne-
užití své hospodářsky silnější posice dovoluje si
ředitel Špinka tím, že dal v podniku vyvěsiti vy-
hlášku, kterou vyzývá dělníky, kteří si přejí zá-
vodního výboru, aby přišli do kanceláře. Dobře
ví, že si žádný dělník nemůže troufati takto pro-
jeviti své přání po závodním výboru, nechce-li
býti rovněž ihned propuštěn.
Ze »nedostatek práce« jako důvod pro pro-
pouštění neobstojí, jest zřejmo z toho, že od uve-
deného propouštění byly přijaty tři nové pracovní
síly, které dosud nebyly v tomto závodě zaměst-
nány, zatím co propuštění důvěrníci dělnictva
byli v podniku 15 a více let.
Ze při těchto vyzývavých opatřeních nejde o
náhodu, nýbrž o akci promyšleně prganisovanou
a vedenou, aby se v Kolíně zabránilo volbám do
závodního výboru, vysvítá z "tohoto:
Nedávno propustila firma Hebek a spol., to-
várna na tuby v Kolíně, důvěrníky dělnictva, kte-
ří měli firmu požádati o zřízení závodního vý-
boru.
Firma Kolinea, továrna na čokoládu a cukro-
vinky v Kolíně, odpírá volebnímu výboru vydati
seznam zaměstnanců k přípravě voleb, poněvadž
prý o volbách musí rozhodnouti závodní správa.
Továrna na oleje Jakl a Šteřík stále novými
námitkami rovněž oddaluje zřížení závodního vý-
boru.
Tento promyšleně organisovaný útok na prá-
va dělníků zákonem zaručená vede svaz průmysl-
níků v Kolíně. Pokyn k tomu byl otištěn v orgá-
nu »Národního sjednocenu v Kolíně, v časopise
»Hlas demokracie*, který v č. 45 uveřejnil úvod-
ník proti závodním výborům a odborovým orga-
nisacím. Jejich stanovisko jest jasně vysloveno
v hrozbě, že zřízení závodních výborů v podni-
cích, ve kterých dosud nebyly, mohlo by míti vliv
na vývoj průmyslu a snad i na jeho přeložení
z Kolína.
Je zcela zřejmo, že další trpění tohoto pro-
následování znamená, že dělníci v četných podni-
cích v Kolíně by musili ztratiti zákonitou ochra-
nu, kterou jim poskytuje zákon o závodních vý-
borech.
Z tohoto vylíčení stavu věci tedy vyplývá:
a) Dělníci jmenovaných závodů nežádají nic
jiného, než práva podle zákona jim příslušející-
ho na volbu závodního výboru.
b) Jmenované firmy se pokoušejí všemi pro-
středky, i prostředky hospodářského útisku, zma-
řiti zřízení závodních výborů, jak jsou zaručena
zákonem č. 330/1921 Sb. z. a n.
c) Tím má býti dělnictvo připraveno o svá
zákonitá práva a dobrodiní z nich vyplývající.
d) Firma Akciová továrna na výrobu lučeb-
nm si osobuje právo, které jí vůbec nepřísluší,
totiž že firma má rozhodovati o zřízení závodní-
ho výboru.
e) Zmíněná firma užívá prostředků útisku a
tím se proviňuje proti zákonu ze dne 12. srpna
1921, č. 309 Sb. z. a n., jakož i proti obsahu a
duchu ústavy Československé republiky.
f) Skutečnosti ukazují, že v Kolíně nejde o
jednotlivý přehmat, nýbrž o organisovanou sabo-
táž při provádění důležitých sociálně-politických
zákonů, čímž mohou býti způsobena vážná poli-
tická napěti a poruchy.
Táži se pánů ministrů:
1. Jste ochotni učiniti opatření, aby dělníci
zmíněných kolínských závodů mohli bez překážek
a bez nebezpečí, že ztratí své pracovní místo, pro-
vésti volby do závodních výborů?
2. Jste ochotni dáti provésti proti uvedeným
firmám vhodná opatření podle trestního zákona
na ochranu sociálně politických zákonů?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
Dölling,
Široký, Hodinová-Spurná, B. Köhler, Kosík, Pro-
cházka, Schenk, Vodička, Vallo, Machačová-Do-
stálová, Beuer, Šverma, Synek, Kopřiva, Zupka,
Krosnář, Slánský, Zápotocký, Kopecký,
Klíma,
dr Clementis.
Původní zněni ad 1199/II.
Interpellation
des Abg. Anton Sogl
an den Minister des Innern
wegen unberechtigten Beflaggungsauftra-
ges der staatlichen Polizeibehörde in
Nikolsburg.
Obzwar der Ministerrat, welcher sich mit der
Frage der Beflaggung zum 28. Oktober 1937 be-
schäftigte, angeordnet hat, dass am 28. Oktober
1937 nur die öffentlichen Gebäude zu beflaggen
waren, hat die staatliche Polizeibehörde in Ni-
kolsburg auch an Privatpersonen in Gemeinden
des Bezirkes Nikolsburg den Auftrag erteilt, ihre
Häuser am 28. Oktober zu beflaggen und diese
Beflaggung auch unter Nachdruck der Gendarme-
rie durchgesetzt, die der Bevölkerung androhte,
dass sie sich bei der Nichtbeflaggung Strafen in
der Höhe bis zu 5. 000 Kč aussetzen würde. Die
anderssprachigen Gemeinden des Bezirkes Nikols-
burg waren dagegen nicht beflaggt.
13
Abgesehen davon, dass es eine Verletzung
des Gleichheitsprmzipes ist, wenn nur die Bevöl-
kerung der deutschen Gemeinden beauftragt wird,
am 28. Oktober zu beflaggen, während die Be-
völkerung anderssprachiger Gemeinden diesen
Auftrag nicht erhält, stellt die Anordnung der
staatlichen Polizeibehörde in Nikolsburg eine Ver-
letzung des Prinzipes der Gedanken- und Gewis-
sensfreiheit, welche in der Verfassungsufkunde
niedergelegt ist, dar. Darüber hinaus hat die staat-
liche Polizeibehörde in Nikolsburg durch diesen
Beflaggungsauftrag auch ihre Machtbefugnis über-
schritten, da Vorschriften über die Beflaggung
herauszugeben den Bezirksbehörden vorbehalten
ist und nicht zu den an die staatlichen Polizeibe-
hörden übertragenen Wirkungskreis gehören.
Die Interpellanten stellen daher an den Hern
Minister des Innern die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, den oben ge-
rügten Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, die staatli-
che Polizeibehörde in Nikolsburg zu veranlassen,
den ihr übertragenen Wirkungskreis nicht zu
überschreiten und die verfassungsmässig gewähr-
leisteten Rechte der Staatsbürger einzunähen?
Prag, am 27. Dezember 1937.
Sogl,
Knöchel. Birke, Jäkel, Kundt, Nickerl, Knorre,
Hirte, Fischer, Rösler, E. Köhler, Illing, Hollube,
Dr Jilly, Gruber, Ing. Karmasin, Ing. Richter, Ing.
Künzel, Jobst, G. Böhm, Sandner.
Původní znění ad 1199/III
Interpellation
des Abg. Dr Theodor Jilly
an den Minister des Innern
und den Justizminister
wegen der Zensurpraxis der Staatsan-
waltschaft in Iglau gegen den »Mähri-
schen Grenzboten«.
Die Staatsanwaltschaft in Iglau handhabt die
Pressezensur in einer Weise, dass der »Mähri-
sche Grenzbote«, herausgegeben in Iglau, Chef-
redakteur Gustav Rippl, beinahe in keiner Blatt-
folge der Beschlagnahme entgeht. Artikel, die in
anderen Zeitungen Böhmens oder Mährens unbe-
anstandet erschienen sind, werden beschlagnahmt,
sobald sie im »Mährischen Grenzboten« erschei-
nen.
So hat die Staatsanwaltschaft in Iglau die
Nummer 119 des »Mährischen Grenzboten« vom
14. Oktober 1937 wegen des Artikels »Das Defizit
im Staatshaushalt. Keine Ausländsanleihe, dafür
Steuern und Inlandskredite!« beschlagnahmt. Die-
ser Artikel beinhaltet eine amtliche Nachricht des
čechoslovakischen Pressebüros, die m allen deut-
schen und čechischen Zeitungen erschienen war.
Im »Mährischen Grenzboten« jedoch wurde sie
beschlagnahmt. Diese Beschlagnahme wurde durch
das Erkenntnis des Bezirks- als Pressegerich-
tes in Iglau vom 16. Oktober 1937 bewilligt.
Am 18. Oktober 1937 wurde von neuem die
Nummer 121 des »Mährischen Grenzboten« be-
schlagnahmt, und zwar wegen des Artikels »Abg.
Frank: Staatskonzeption 1918 muss revidiert wer
den«. Dieser Artikel war tagszuvor in der Num-
mer 287 der »Morgennost«. Herausgeber Fried-
rich Irrgang, Brünn, und in der Nummer 42 des
»Montag - Morgen, Herausgeber Friedrich Irrgang,
Brunn, vollständig unbeanstandet erschienen.
Durch diese Zensurpraxis wird der in der
Verfassungsurkunde zugrunde gelegte Grundsatz
der Pressefreiheit indirekt beseitigt, denn die not-
wendige Folge der scharfen Zensurpraxis in Iglau
im Gegensatz zur Zensurpraxis anderer Staats-
anwaltschaften muss zur Folge haben, dass das
Blatt infolge der wiederholten Beschlagnahmen
und infolge der mit der Beschlagnahme verbun-
denen wirtschaftlichen Verluste in seinem Bestan-
de ernstlich bedroht wird.
Wir stellen daher an den Herrn Minister
die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, untersuchen
zu lassen, warum die Staatsanwaltschaft in Iglau
Artikel beschlagnahmt, welche in anderen Zeitun-
gen unbeschlagnahmt erscheinen konnten?
2. Ist der Herr Minister bereit, dafür zu sor-
gen, dass die Zeitung »Mährischer Grenzbote«
von nun an bezüglich der Zensurpraxis mit den
übrigen Zeitungen gleichgestellt wird?
Prag, am 27. Dezember 1937.
Dr Jilly,
Knöchel, Illing, Sogl, Birke, Hollube, Jäkel, Jobst.
Obrlik, Axmann, Nickerl, Hirte, Rösler, Gruber,
Ing. Richter, Dr Eichholz. Ing. Karmasin. Dr Kell-
ner, F. Nitsch, Knorre, E. Köhler, Fischer.