Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.g
IV. volební období. 6. zasedání.
1197.
Interpelace:
I. posl. Bródyho a dr Pješčaka min. financí o pronásledování úředníka Rusína, Julia Čegila,
II. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. vnitra o nezákonitém postupu četnictva a okresního úřadu
v okrese sninském,
III. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty a min. vnitra o zřízení újezdní
měšťanské školy v Medzilaborcích,
IV. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. školství a národní osvěty o rozšíření obecné školy v obci
Starině v okrese sninském,
V. posl. dr Pješčaka a Bródyho min. spravedlnosti o nezákonitém zabavení časopisu "Russkij
Věstník",
VI. posl. Bródyho a dr Pješčaka min. národní obrany, že se karpatští Rusové nepřipouštějí do
vojenské akademie,
VII. posl. Jobsta min. spravedlnosti, že soudy porušují jazykové právo,
VIII. posl. inž. Schreibra min. zemědělství, aby státní diagnostický a perotherapeutický veterinární
ústav v Ivanovicích na Hané vydával propagační spisy a ceníky také v německém jazyku,
IX. posl. Jobsta min. železnic o poškozování německých dělníků tím, že v českém a německém
znění dělnických zpátečních lístků z čertovy Stěny do Loučovic jest odlišně uvedena doba
platnosti,
X. posl. Kundta min. železnic o poškozování Německého tělocvičného svazu při propagací sportu
v Československé republice,
XI. posl. Franka min. národní obrany o útocích vojenských osob na sudetskoněmeckou stranu a na
sudetské Němce,
XII. posl. Kliebra min. pošt a telegrafů o nepřipuštění časopisu "Deutsche Luftwacht" s přílohami
"Luftwissen", "Luftwehr" a "Luftwelt",
XIII. posl. Obrlika min. pošt a telegrafů o nepřístojnostech při doručování pošty Rudolfovi Sittemu
v Gerštorfu u Hrádku poštovním úřadem v Hrádku nad Nisou,
XIV. posl. Obrlíka min. spravedlnosti a nedůstojném chování okresního soudce Jaromíra Fridricha
u okresního soudu v Tanvaldě,
XV. posl. inž. Králická min. vnitra o útocích "Národní jednoty pro jz. Moravu" v Brně na
sudetskoněmeckou stranu, předseda Konrád Henlein.
1197/I (překlad).
Interpelace
poslanců A. Bródyho a dr I. Pješčaka
ministrovi financí
o pronásledování úředníka Rusína,
Julia Čegila.
Ústavní listina naší republiky praví v § 3, že
úředníci Podkarpatské Rusi budou se vybírati
z místního obyvatelstva. Bez ohledu na to na
Podkarpatské Rusi se ve všech úřadech úřaduje
česky, úřady jsou zaplněny neruskými úředníky.
Úředníka Rusína lze shlédnouti jen zřídka tu nebo
tam. Ale i ti ruští úředníci, kteří byli přijati do
služby ve státních úřadech, musejí prožívati celou
Golgotu. Jedním příkladem stálého pronásledo-
vání úředníka Rusína jest věc Julia Čegila, ber-
ního tajemníka v Chustu.
Julius Čegil byl přijat do státní služby dne 16..
2
dubna 1921 u finančního ředitelství v Chustu jako
prozatímní berní asistent rozhodnutím zemské fi-
nanční správy ze dne 81. března 1921, č. 8076/
536-Ia-21. Ale dne 30. září 1922 byl bez jakého-
koliv odůvodnění z finanční služby propuštěn. Ale
ihned po propuštění byl Čegilovi doručen dektret
o jeho jmenování k bernímu úřadu v Mukačevě.
ale již jen v hodnosti smluvního úředníka.
Byl však dne 1. března 1923 zase propuštěn
a to opět bez jakéhokoliv odůvodnění. Potom byl
dne 1. října 1923 znovu přijat do služby u berního
úřadu v Berehově, ale opět pouze v hodnosti
smluvního úředníka. V roce 1925 byl přeložen
k berní správě v Berehově, kde za své působeni
dostal pochvalný dekret.
Osobní referent nechtěl Čegila ani připustiti
k berní zkoušce. Teprve po několikerém zakro-
čení se to stalo.
Potom čegil působil v Chustu od r. 1930 clo
r. 1934 jako referent domovní daně. Tam také
dostal pochvalný dekret ze dne 21. ledna 1934.
Bez ohledu na to byl dne 1. června 1934 před-
časně přeložen do výslužby. To se stalo proto,
že prý Čegil není zdráv, ačkoliv byl úplně zdráv.
Po uplynutí několika dní byl zase do služby
přijat.
To jest Golgota úředníka Rusína na autonomní
Podkarpatské Rusi. Již to samo, že byl několi-
krát propuštěn ze služby a předčasně přeložen
do výslužby a znovu přijat do služby, jasně doka-
zuje, že se v oboru ministerstva financí dělají na
Podkarpatské Rusi skoro nepravděpodobné věci.
Když se říkalo, že u nás není dostatek vlastních
ruských úředníků, v roce 1922 hlavní finanční
správa na Podkarpatské Rusi najednou propustila
5 úředníků Rusínů. Ukazovati na jejich neschop-
nost jest však pouze výmluva, neboť někteří z nich
byli zase přijati (Királyi, Gricov). stali se také
vrchními finančními komisaři s výbornou kvalifi-
kací, a na příklad jeden z nich St. Oros jest dnes
vedoucím úředníkem Podkarpatské banky.
Julius Čegil jest člověk s vysokoškolským vzdě-
láním. Jako absolvovaný teolog byl v prosinci r.
1914 zatčen pro podezření z panslavismu a od-
veden z Berehova do Pětikostelí k válečnému
soudu. Na radu válečného soudu, aby zachránil
svůj život, přihlásil se do vojska.
Několikeré propuštění a předčasné přeložení do
výslužby a opětné přijetí do služby dokazuje, že
se zde staly věci proti zákonu. Ačkoliv Čegil byl
pouze smluvním úředníkem, přece dostával plat
pragmatikálního úředníka. Proto úplně spra-
vedlivá byla jeho žádost, aby mu ministerstvo
financí započetlo do pense a postupu a) dobu
prozatímního berního asistenta, b) dobu smluv-
ního úředníka a či dobu vojenské služby podle
§ 142 zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.
Poznamenáváme, že doba smluvní služby byla
úředníkům nerusínům započtena jak do pense tak
i do postupu (v Berehově Halmošovi a Fehérovi,
v Chustu Čornoky-mu).
Poněvadž Čegil byl výborným úředníkem, byl
několikrát vyznamenán pochvalným dekretem, byl
podezříván z panslavismu a r. 1914 postaven před
válečný soud, naprosto nelze pochopiti, jak mohl
býti vydán všanc tak nemilosrdnému pronásle-
dování.
Proto se interpelanti táží pana ministra:
1. Ví-li o pronásledování ruského úředníka
Čegila?
2. Jest pan ministr ochoten dáti tuto věc vy-
šetřiti a naříditi, aby se provedla revise služeb-
ních let ruského úředníka Čegila?
3. Jest pan ministr ochoten učiniti potřebná
opatření, aby v jeho odboru nebyli ruští úředníci
na Podkarpatské Rusi bez důvodů pronásledo-
vání?
V Praze, dne 2. prosince 1937.
Bródy, dr Pješčak,
Čavojský, Danihel, Dembovský, dr. Sokol, Drobný,
Florek, Haščík, Hlinka, Kendra, Longa, dr Pru-
žinský, Sivák, Sidor, Suroviak, Slušný, Schwarz,
Šalát, dr Tiso, Turček.
1197/II (překlad).
Interpelace
poslanců dr I. Pješčaka a Bródyho
ministrovi vnitra
o nezákonitém postupu četnictva a okres-
ního úřadu v okrese sninském.
V týdeníku "Russkij Věstnik", č. 17 ze dne 29.
dubna 1934 byl s nápisem "Neslýchaný teror proti
autonomistům ve sninském okrese" uveřejněn
tento článek:
"Dne 15. dubna 1934 naše strana. Autonomní
zemědělský svaz, svolala důvěrnou poradu činov-
níků místních organisací v Hostovicích a Stak-
číně. Porada v Hostovicích měla se konati asi
v 1/2 hod. odpoledne. Ale četníci ze Sniny, Tele-
povců a Pčoliné již od rána byli v Hostovicích
a čekali, aby mohli rozehnati autonomisty. V domu
I. Drozda se ve 2 hod. sešli činovníci místních
organisací z Hostovic, Telepovců, Nižní a Vyšní
Jabloňky, Čukalovců, Pčolině, Parihuzovců, a j.
ale s nimi vešlo do domu několik osob s rozlič-
nými žádostmi, které chtěly přednésti našemu
poslanci A. Bródymu.
Toho použilo četnictvo, vtrhlo do domu, kde se
měla konati důvěrná porada a vyzvalo zástupce
naší strany, aby se legitimovali. Posl. A.
Bródy
předložil svou poslaneckou legitimaci a dr I.
Pješčak legitimaci Autonomního zemědělského
svazu, psanou ovšem rusky. K našemu údivu
četníci neuměli rusky čísti a proto četnický nad-
poručík F. Divoký se obrátil k dr I. Pješčakovi
se slovy; "Vyzývám Vás jménem zákona, abyste
přečetl své jméno". Dr Pješčak: "Předložil jsem
Vám svou legitimaci, přečtěte si je. " Posl. A.
Brody: "Vy jste v ruské zemi, naučte se rusky. "
Zatím četníci žádali, aby porada byla roz-
puštěna. Poněvadž se důvěrné porady stran mohou
konati bez předchozího povolení, posl. A. Bródy
prohlásil, že konáme důvěrnou poradu. K tomu
3
nám není třeba povolení. Neohlížeje se na to
četník usiloval dokázati, že to není porada, nýbrž
přímo schůze a prohlásil ji za rozpuštěnou. Potom
četníci počali rozháněti lid. Když se lid ne příliš
rád rozcházel a snad by bylo došlo k odboru lidu
proti četníkům, posl. A Bródy vyzval lid, aby se
klidně rozešel. Když lid odešel, četník Divoký
se omlouval zástupcům naší strany, že prý byl
nucen takto jednati, aby vyhověl rozkazu".
V 6 hod. téhož dne posl. A. Bródy, dr I.
Pješčak a M. Popovič ml. přijeli do Stakčína.
Poněvadž se poněkud opozdili, porada se již ne-
mohla konati. Přímo na cestě bylo oznámeno
našim lidem, že se porada pro nedostatek času
již konati nebude. Potom všichni tři šli k rodáku
a býv. spolužáku dr Pješčaka místnímu učiteli,
ruskému vlastenci A. Chamilovi. Tam se ovšem
o politice nic nemluvilo, ale náhle přišli četníci
bez člena obecního zastupitelstva a nadporučík F.
Divoký počal křičeti, že prý všechny naše lidi
.. odvede".
Poněvadž četnický nadporučík F. Divoký svým
jednáním porušil zákony a to: v Hostovicích pro-
hlásil naši poradu proti zákonu za rozpuštěnou
a ve Stakčíně se dostavil do soukromého domu
bez člena obecního zastupitelstva, porušil právo
domovní svobody, křičel v soukromém domě, kde
naši zástupci byli hostmi, a tam vytrhl z rukou
M. Popoviče ml. programy a zápisy naši strany
a nezákonitě je zabavil. "
Udáním okresního četnického velitelství ve
Snině č. 356/34 se oznamuje, že tímto článkem
byl nadporučík F. Diváky pomluven při vykoná-
vání své povinnosti tím, že:
1. dne 15. dubna 1934 bez důvodu a proti zá-
konu prohlásil za rozpuštěnou důvěrnou po-
radu činovníků Autonomního zemědělského svazu
v Hostovicích;
2. že se dostavil do soukromého domu Ondřeje
Chamily ve Stakčíně bez obecního starosty, dělal
tam křik, tamtéž vytrhl z rukou M. Popoviče
programy a zápisy Autonomního zemědělského
svazu, nezákonně je zabavil a tím porušil právo
domovní svobody;
3. svým jednáním porušil zákony.
V témž udání se oznamuje, že ve věci zmíně-
ného článku provedl šetření major Střihavka a
zjistil, že tvrzení článku jsou pouhou pomluvou.
Na základě toho potom velitel četnického od-
dělení v Humenném oznamuje pod č. 104/dôv. /34
Zemskému velitelství v Bratislavě, že "V inkri-
minovaném článku byl nadporučík Divoký a čet-
nické stanice v Pčoliné, Telepovcích a Stakčíně
křivě obviněny, že porušily domovní svobodu, ale
já jsem zjistil vyšetřováním, že četníci jednali
správně a proto doporučuji, aby bylo povoleno
žalovati autora článku. "
Po tom státní zastupitelství v Užhorodě po-
dalo žalobu na odpovědného redaktora časopisu
"Russkij Věstnik", ve kterém se praví, že článkem
uveřejněným v časopise "Russkij Věstník" s ná-
pisem,. Neslýchaný teror proti autonomistům ve
sninském okrese" byla způsobena četnickému nad-
poručíkovi Divokému, jako veřejnému úředníku
urážka na cti tím, že v novinářském článku byly
o něm uveřejněny takové věci, které by ho mohly
vydati v opovržení nebo snížiti v obecném mí-
nění, a tato pomluva se vztahuje na plnění jeho
povinností jako veřejného úředníka.
Při přelíčení v soudě první stolice byl učiněn
dotaz o smíru. Ale odpovědný redaktor časopisu
"Russkij Věstnik" navrhl, aby byl proveden dů-
kaz pravdy. Redaktor chtěl totiž ukázati na
nesprávné a nezákonité jednání četnictva, neboť
se přehmaty četnictva u nás často opakují. Ale
krajský soud v Užhorodě rozhodl, že se důkaz
pravdy nepovedl a svým rozsudkem č. TI VII
65/34 ze dne 9. května 1935 odsoudil odpověd-
ného redaktora Ivana Špaka nepodmíněně na je-
den měsíc do vězení.
Při přelíčení se nadporučík F. Divoký hájil tím,
že pouze splnil příkaz okresního úřadu ve Snině,
který mu pod č. 343 1934 pres. Přikázal překaziti,
aby se konaly veřejné schůze "revisionistické
strany Autonomního zemědělského svazu". Na
jakém základě si troufal okresní úřad v čele
s okresním hejtmanem Maďarem Ďurčinským
nazvati Autonomní zemědělský svaz,, revisioni-
stickou stranou", není známo. Zdá se, že si
okresní úřad úplně plete pojmy "oposice" a "revi-
sionismus". Kdybychom hleděli na oposici ke
státu loyální očima sninského okresního úřadu,
pak by každá oposice na Slovensku byla,, revi-
sionistická", pak by podle výsledků posledních
voleb převážná většina lidí na Slovensku byla
revisionistická, to znamená státu nepřátelská,
a pak by se vláda držela proti vůli značné vět-
šiny. Do takového světla staví okresní úřad věci
ve svém okrese.
Soud druhé stolice, vrchní soud v Košicích, zru-
šil rozsudek soudu první stolice a redaktora Špaka
zprostil s tím, že se mu podařilo dokázati pravdě-
podobnost článku otištěného s nápisem "Neslý-
chaný teror proti autonomistům ve sninském
okrese".
Soud třetí stolice osvobodil redaktora Špaka
s tím, že se mu podařilo dokázati, že článek jest
úplně pravdivý.
V odůvodnění rozsudku soudu II. stolice se
praví, že: "bylo zjištěno, že F. Divoký s četníkem
F. Jozou vstoupili do soukromého bytu učitele
Chamily bez člena obecního zastupitelstva, že F.
Divoký tam počal křičeti a "nadávati" a při tom
vyzval přítomné, že budou-li pokračovati ve
schůzi, předvede je na okresní úřad. Potom F.
Divoký zabavil papíry ležící na stole a byly to
tištěné programy Autonomního zemědělského
svazu a zápis o schůzi ve Starině... " Konečně
se konstatuje, že během soudního vyšetřování
a přelíčeni a výslech" svědků nebylo dokázáno, že
by papíry, které F. Divoký zabavil, byly odporo-
valy zákonu a že by bylo dovoleno je zabavovati".
Tak soud potvrdil pravdivost článku uveřejně-
ného v časopise,. Russkij Věstník" s nápisem
,, Neslýchaný teror proti autonomistům ve snin-
ském okrese". Okresní úřad ve Snině vidí blaho
svého okresu v tom, aby udržoval lid ve strachu
před četnickým bodlem. Tak chce okresní úřad
zakrýti svou nečinnost, ačkoliv právě okresní úřad
ve Snině by se měl starati o povznesení celého
okresu po stránce sociální, měl by usilovati, aby
tento nejchudší okres na Slovensku byl v každém
směru povznesen.
Aby se ukázalo ještě i na jiné činy, které se
nedají srovnati s myšlenkami demokracie a občan-
4
skými svobodami zajištěnými ústavou, uvedeme
i to, že ve sninském okrese před volbami do Ná-
rodního shromáždění v r. 1935 nebylo Autonom-
nímu zemědělskému svazu povoleno konati ani je-
dinou veřejnou schůzi. Mimo to byli členové Auto-
nomního zemědělského svazu pronásledováni roz-
ličnými způsoby, na příklad Mikuláš Kriško
z Veľké Poľany byl před volbami během několika
měsíců obeslán asi 25krát na okresní úřad, vždy
pod jinou záminkou. Okresní úřad je od Veľké
Poľany vzdálen asi 15 km a tak si lze předsta-
viti, co to znamená pro chudého člověka tolikrát
pěšky jíti do Sniny. To bylo přímo pronásledo-
vání člena Autonomního zemědělského svazu.
Správním řízením okresního úřadu ve Snině
bylo za Hostovice a Stakčín odsouzeno ke trestům
několik lidí, mezi jinými i dr I. Pješčak za Hosto-
vice na 2 dni vězení a 100 Kč pokuty za Stakčín
na 3 dni vězení a 100 Kč pokuty. Totéž se stalo
i s Michalem Popovičem. Ivanem Drozdem a j.
Tento trest byl nepodmíněný. Tak bylo nutno
tento trest podstoupiti. U dr Pješčaka byla ztráta
svobody proměněna v peněžní trest rozhodnutím
ministerstva vnitra č. 19. 253/5/1935.
V soudním vyšetřování celé věci ve všech stoli-
cích bylo jasně dokázáno, že četnictvo ve Stak-
číně, to znamená nadporučík Divoký, vešel do
domu učitele Chamily asi po 5-10 minutách,
když tam vešli Brody, Pješčak a Popovič. Ale
nadporučík Divoký, když byl vyslýchán u okres-
ního úřadu ve Snině, dovolávaje se své služební
přísahy jako svědek řekl, že ve Stakčíné Bródy,
Pješčak a Popovič pronášeli k lidu politicko řeči
"do zákroku četnictva". Na základě takového kři-
vého svědectví okresní úřad ve Snině vydal roz-
sudky výše zmíněné.
V obci Stakčíně byla ustavující valná hromada
čítárny Duchnoviče. Na této schůzi, na schůzi
čistě kulturní, byli i četníci. Stalo se to ještě
v r. 1933. To také jasně ukazuje na poměr okres-
ního úřadu k čistě kulturním ruským čítárnám.
Dne 17. října 1937 se konala ve Snině důvěrná
porada důvěrníků strany Autonomního zeměděl-
ského svazu. Za několik dní po této poradě se
již četníci v celém okrese vyptávali lidí, kdo byl
na poradě a o čem se tam mluvilo. Kdo to na-
řídil?
Vždyť všechny strany mohou svobodně pořádati
veřejné a důvěrné schůze. Něbo snad je okresní
úřad ve Snině sekretariátem některé strany?
Na základě toho, co uvedli, táží se interpelanti
pana ministra:
1. Ví-li o těchto věcech?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti
všechny přehmaty a nezákonnosti okresního úřadu
a četnictva?
3. Jest pan ministr ochoten potrestati ty, kdož
zneužili své úřední moci?
4. Jaká opatření učiní pan ministr, aby příště
učinil přítrž svévoli okresního úřadu a četnictva?
V Praze, dne 8. prosince 1937.
Dr Pješčak, Bródy,
Čavojský, Dembovský, Florek, Hlinka, Longa,
Slušný, dr Tiso, Danihel, Drobný, Haščík, Kendra,
dr Pružinský, Suroviak, Turček, dr Sokol, Sidor,
Sivák, Schwarz, Šalát.
1197/III (překlad).
Interpelace
poslanců dr I. Pješčaka a A. Bródyho
ministrovi školství a národní osvěty
a ministrovi vnitra
o zřízení újezdní měšťanské školy
v Medzilaborcích.
V Medzilaborcích jest státní měšťanská škola.
Bez ohledu na to, že to jest čistě ruský okres, jest
v Medzilaborcích měšťanská škola s českosloven-
ským vyučovacím jazykem, a ruské většině okresu
bylo vyhověno jen pobočkami. Když se prováděl
zákon o újezdních měšťanských školách, byla i tato
měšťanská škola od 1. ledna 1938 proměněna
v újezdní. Při tom se Újezd měšťanské školy
v Medzilaborcích skládá z obcí: Medzilaborce, Bo-
rov, Vydraň, Ňagov a Krásny Brod. Podle stati-
stiky Újezd skládající se z těchto obcí má 2389
Rusů a pouze 860 Čechoslováků. Ale při tom
újezdní měšťanská škola v Medzilaborcích byla
zřízena s československým vyučovacím jazykem, a
to nařízením školského referátu v Bratislavě,
č. 91. 215 -I/3-1937.
Když se na schůzi okresního zastupitelstva
jednalo o změně státní měšťanské školy v újezdní,
člen okresního zastupitelstva Kopka se tázal okres-
ního hejtmana, jaký vyučovací jazyk bude na této
škole zaveden. Okresní hejtman odpověděl, že
o tom nemají rozhodovati, že o tom bude rozhod-
nuto později a to spravedlivě. Rusové prostě věřili,
že jejich práva budou zachována, že příslušné
kruhy předloží vyšším úřadům věc týkající se
měšťanské školy v Medzilaborcích tak, jak by
toho vyžadovala spravedlnost k ruskému národu.
A nyní pod výše zmíněným číslem přišlo na-
řízení, že se od 1. ledna 1938 měšťanská škola
v Medzilaborcích mění ze státní v újezdní, ale
o ruských třídách nebylo vůbec ani zmínky. Tedy,
kdyby se toto nařízení mělo provésti přísně podle
smyslu jeho slov, musily by se ruské pobočky
zrušiti. To by byla úžasná křivda spáchaná na
ruských obcích újezdní měšťanské školy, v nichž
bydlí 2389 Rusů. Při tom vyučovacím jazykem ve
všech těchto obcích jest ruština.
Rozhodnutí školského referátu č. 91. 215 -I/3-
1937, způsobilo velkou nevoli celého ruského obyva-
telstva prešovské Rusi. Takový čin se zdá přímo
nepravděpodobným, když se ruské menšině na
prešovské Rusi, čítající 91. 000 Rusů, odnímá jediná
státní měšťanská škola a to neúplná, a zbývají jen
ruské pobočky.
Podle toho, co jsme uvedli, tážeme se pánů
ministrů školství a národní osvěty a vnitra:
1. Vědí-li, jak byla změněna státní měšťanská
škola v Medzilaborcích v újezdní školu?
2. Jsou-li ochotni naříditi vyšetření tohoto ne-
pravděpodobného, zlovolného poměru některých
osob k ruskému národu?
5
3. Jaká opatření učiní, aby ruský národ měl také
svou měšťanskou školu?
V Praze, dne 17. prosince 1937.
Dr Pješčak, Bródy,
Jäkel, Jobst. Kundt, Illing, Stangl, Obrlík, dr
Rosche, dr Peters, dr Zippelius, dr Novotný, inž.
Schwarz, Trnka, Kut, Smetánka, dr Fenčík,
dr Wolf, inž. Protuš, Chmelík, dr Jilly.
1197. /IV (překlad).
Interpelace
poslanců dr I. Pješčaka a A. Bródyho
ministrovi školství a národní osvěty
o rozšíření obecné školy v obci Starině
v okrese sninském.
V západních zemích republiky připadá na
jednoho učitele obecné školy průměrně 35 žáků.
Ale není taní případu, aby na jednoho učitele při-
padalo 80-100 žáků. Ale není tomu tak u nás
v sninském okrese. V obci Starině jest pouze
jednotřídní církevní škola s jedním učitelem, škol-
ních dětí lest 200. Lze pochopiti, že se za tako-
vého stavu nedá ani mluviti o vyučování, že nelze
docíliti žádného úspěchu. Ale to není ovšem
ojedinělý případ takového přeplnění ruské školy
v tomto okrese.
Na základě toho se tážeme pana ministra:
1. Ví li pan ministr o školských věcech a o pře-
plnění škol ve sninském okrese?
2. Je-li pan ministr ochoten se postarati, aby
obecná škola ve Starině byla rozšířena?
3. Jaká opatření učiní pan ministr, aby v rus-
kých obcích byly obecné školy rozšířeny?
V Praze, dne 2. prosince 1937.
Dr Pješčak, Bródy,
Čavojský, Drobný, Hlinka, Slušný, dr Tiso, Da-
nihel, Florek, Kendra, Longa, Suroviak, Turček,
Dembovský, Haščík, dr Pružinský, R. Schwarz,
dr Sokol, Sidor, Sivák, Šalát.
1197/V (překlad).
Interpelace
poslanců dr I. Pješčaka a A. Bródyho
ministrovi spravedlnosti
o nezákonitém zabavení časopisu "Russkij
Věstník".
Užhorodská censura zabavuje skoro každé číslo
časopisu,. Russkij Věstník". Časté zabavování
vzbuzuje dojem, jako by se to dělalo úmyslně
proto, aby byl zastaven jediný časopis Autonom-
ního zemědělského svazu. Abychom ukázali. že
se časopis "Russkij Věstník" zabavuje zřejmě
bez důvodů, uvádíme krátkou poznámku, uveřej-
něnou v č. 50 ze dne 12. prosince 1937, kterou
užhorodský censor úplně zabavil.
"Co by nemělo býti.
Když Rusín, který umí také maďarsky, čte
maďarské noviny nebo něco jiného maďarského,
stává se v očích četných Čechů maďaronem. Čech
může čísti.. Berliner Tagblatt", Wiener Journal"
a vůbec všechny možné německé noviny, to nic
nedělá. Zůstává dobrým Čechem.
Rusínovi není dovoleno, jak si někteří čosi
mysli, čísti maďarské spisovatele. Je to prý ne-
loyální. Čech to může čísti, také může studovati
Bismarka nebo Hitlera, to nic nedělá, pak je to
obyčejně "vysoce vzdělaný člověk". Když Rusín,
a to příslušník už jen staré generace, je absol-
ventem některé maďarské střední nebo vysoké
školy, dívají se na něho s "nedůvěrou", Čech,
absolvent některé německé školy, patří mezi nej-
lepší "vlastence", o jejichž vlastenectví nikdo
nepochybuje, ba ani nesmí.
Rusíni, kteří jsou v nějakém příbuzenském po-
měru k některé maďarské rodině, nebo mají
manželku Maďarku nebo Polku, nemají podle
četných Čechů práva považovati se za loyální
občany. Jsou politicky podezřelí. Čech může býti
v příbuzenství s Němcem, Rakušanem, může míti
za ženu i Maďarku, a neztrácí punc silného ná-
rodovce, i když se v rodině mluví německy.
A zvláště jest pro Rusína neštěstím, má-li ma-
ďarské jméno, ačkoliv také češi mají německá
jména. I. Cv. "
Z uvedeného článku je zřejmo, že v něm ne-
jsou ani výrazy protistátní nebo pobuřující proti
platným zákonům. Toto zabavení jest klasickým
důkazem svévole užhorodského censora. Užho-
rodský censor, neohlížeje se na svobodu tisku za-
ručenou ústavou, přímo nedovoluje jedinému ča-
sopisu Autonomního zemědělského svazu ukazo-
vati na křivdy páchané na ruském národě na
Podkarpatské Rusi a východním Slovensku. Časté
konfiskace, násilné umlčování národních křivd
vzbuzuje v celém ruském obyvatelstvu zaslouže-
nou nevoli.
Proto se tážeme pana ministra spravedlnosti:
1. Ví-li o neodůvodněných konfiskacích časo-
pisu "Russkij Věstník"?
2. Je-li ochoten zakročiti, aby svévoli užhorod-
ského censora byla učiněna přítrž?
V Praze, dne 17. prosince 1937.
Dr Pješčak, Bródy,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščík, Hlinka, dr Pružinský, Sidor, Sivák.
Slušný, Suroviak, R. Schwarz, dr Sokol, Šalát.
dr Tiso, Turček, Kendra, Longa.
6
1197/VI (překlad).
Interpelace
poslanců A. Bródyho a dr I. Pješčaka
ministrovi národní obrany,
že se karpatští Rusové nepřipouštějí
do vojenské akademie.
V československém vojsku jest velmi malé pro-
cento důstojníků karpatských Rusů, kteří jsou
v činné službě. Počet důstojníků karpatských
Rusů poměrně ani zdaleka nevyhovuje. Stejně
s důstojníky karpatskými Rusy jest ve službách
československého vojska také několik důstojníků,
ruských vystěhovalou. Jak se ukázalo, jejich po-
vyšování do vyšších hodností pokračuje zdlou-
havě. Stejně zdlouhavě se povyšují i aspiranti
karpatští Rusové, kteří prošli kursem ve školách
pro záložní důstojníky.
Velitelé vysvětlují, že podobné zdlouhavé povy-
šování důstojníků, aspirantů karpatských Rusů
a ruských vystěhovalců zavinuje jejich nedosta-
tečná znalost československého jazyka. Toto odů-
vodnění jest naprosto nevhodné, poněvadž aspi-
ranti karpatští Rusové, stejně jako ruští důstoj-
níci vystěhovalci všichni ovládají jazyk česko-
slovenský. A kdyby i úplně ho neuměli, to by
nemělo býti překážkou pro jejich povýšení do
vyšších hodností.
Proto se tážeme pana ministra:
1. Ví-li o faktech výše uvedených?
2. Jak odůvodňuje to, že se do vojenské aka-
demie nepřijímají karpatští Rusové?
3. Jak vysvětluje zdlouhavé povyšování ruských
důstojníků a ruských aspirantů?
4. Jaká opatření učiní, aby byla učiněna přítrž
zjevům, na které interpelace ukazuje?
V Praze, dne 17. prosince 1937.
Bródy, dr Pješčak,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščík, Hlinka, Kendra, Longa, dr Pružinský,
Sidor, Širák, Slušný, Suroviak, R. Schwarz,
dr Sokol, Šalát, dr Tiso, Turček.
1197/VII (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi spravedlnosti,
že soudy porušují jazykové právo.
Stále častěji se stává, že soudy nedodržují
předpisy jazykového zákona.
Tak krajský soud v Písku v pozůstalostním
vyrovnání mezi Františkem Esslingerem a jeho
syny Alfonsem a Otou Esslingerem, kteří všichni
bydlí ve Vlčích Jamách č. 29, a jejich věřiteli,
vydal usnesení č. Kv 122/26-20 ze dne 26. října
1937 jen v českém jazyku, ačkoliv František Ess-
linger jest německé národnosti a ačkoliv volar-
ský soudní okres má 96. 8%, tedy přes 20% ně-
meckých obyvatelů a ačkoliv soudu ze spisů jistě
bylo známo, že příjemce usnesení jest Němec.
Stejně okresní soud ve Šternberků přípisem
ze dne 30. září 1937, č. T 629/37 vyzval jen
českým jazykem správu veřejné nemocnice v Mo-
ravském Berouně, aby mu zaslala opis chorobo-
pisu tříletého Helmuta Schwanzera z Dětřichova a
zároveň ji vyzval, aby tuto věc vyřídila státním
jazykem. Zároveň se tímto přípisem vytýká ne-
mocniční správě, že české přípisy šternberského
okresního soudu soustavně vyřizovala jen ně-
mecky. Nemocnice v Moravském Berouně patří
městu Moravskému Berounu a její správu vede
město. Jednací řeč města a nemocnice jest ně-
mecká, jelikož jest okres skoro na 100% německý.
Podle jazykového zákona má v takovém případě
šternberský okresní soud jednati německy a za-
sílati německé přípisy.
Interpelanti táží se tedy pana ministra spra-
vedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti výše
vytýkanou věc?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby soudy
přísně dodržovaly jazykový zákon?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
Jobst,
Hollube, inž. Richter, Illing, Knorre, Jäkel,
Stangl, Gruber, Knöchel, Axmann, Fischer, Obrlík,
Nickerl, F. Nitsch, E. Köhler, Sogl, inž. Kar-
masin, Rösler, Birke, Hirte, Sandner.
1197/VIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Schreibra
ministrovi zemědělství,
aby státní diagnostický a serotherapeu-
tický veterinární ústav v Ivanovicích na
Hané vydával propagační spisy a ceníky
také v německém jazyku.
Státní diagnostický a serotherapeutický veteri-
nární ústav v Ivanovicích na Hané, jehož činnost
se vztahuje na celou republiku, vydává všechny
své propagační spisy a ceníky jen v českém ja-
zyku.
7
Tyto spisy obsahují většinou české odborné vý-
razy. Ale i německé zemědělství v československé
republice má stejný zájem na těchto propagač-
ních spisech a cenících tohoto ústavu jako české
a tím, že nemůže těchto spisů užívati, jest ne-
pochybně poškozeno.
Konstatování učiněná v tomto směru u ředi-
telství ústavu byla zamítnuta s poznámkou,. že
na vydávání ceníků a propagačních spisů v ně-
meckém jazyku není po ruce peněz. Při tom podle
státní účetní uzávěrky vykazuje tento ústav za
r. 1936 čistý zisk 732. 974'55 Kč a podle státního
rozpočtu na r. 1938 jest očekáván čistý zisk to-
hoto ústavu 649. 600'- Kč. Proto se" odpověď
ředitele zmíněného ústavu sama sebou vyvrací.
Domnívajíce se, že pan ministr zemědělství
není naprosto ochoten poškozovati německé zvě-
rolékaře proti jejich českým kolegům, táží se
interpelanti pana ministra zemědělství:
1. Jest pan ministr ochoten vyšetřiti, proč se
propagační spisy a ceníky státního diagnostického
a serotherapeutického veterinárního ústavu v Iva-
novicích na Hané nevydávají také německy?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi státnímu
diagnostickému a serotherapeutickému veterinár-
nímu ústavu v Ivanovicích na Hané, aby své pro-
pagační spisy a ceníky vydával také německy?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
Inž. Schreiber,
Illing, Knöchel, Stangl, Gruber, Hollube, Jobst,
E. Köhler, Jäkel, Knorre, dr Jilly, Axmann,
Fischer, Kundt, dr Eichholz, inž. Richter, F.
Nitsch, Hirte, Rösler, Franz Němec, Sogl.
1197/IX (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi železnic
o poškozování německých dělníků tím, že
v českém a německém znění dělnických
zpátečních lístků z čertovy Stěny do Lou-
čovic jest odlišně uvedena doba platnosti.
Ačkoliv v ústavě československé republiky jest
vyslovena zásada, že všichni státní občané čes-
koslovenské republiky bez ohledu na jejich jazyk,
rasu a národnost jsou před zákony úplně rovni
a požívají stejných občanských a politických práv
a ačkoliv ministři tohoto státu neúnavné tuto zá-
sadu opakují, ukazuje se v praktickém životě, že
tato zásada jest ve skutečnosti deptána nohama.
Příkladem toho jest, že dělnické zpáteční lístky
vydávané ve stanici čertova Stěna mají podle čes-
kého znění dobu platnosti 15 dnů, podle němec-
kého zněni však jen 8 dnů. Německý dělník, který
neumí česky a jest nucen jezditi na trati z čer-
tovy Stěny do Loučovic, má býti tímto nařízením
určitě poškozen a jistě jím také poškozen jest.
Mimo to postihuje takové vědomé poškozování
ještě ty nejchudší, totiž dělníky, takže takové po-
škozování německého dělníka dlužno co nejostřeji
odsouditi i s hlediska socialistického.
Interpelanti se tedy táží pana ministra že-
leznic:
1. Ví pan ministr, že na trati Čertova Stěna-
Loučovice jest na dělnických zpátečních jízden-
kách uvedena v českém znění doba platnosti 15
dní, v německém znění pak doba platnosti jen
8 dní?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kárné
řízení proti orgánům, které to zavinily?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
výše zmíněné dělnické zpáteční lístky na trati
čertova Stěna-Loučovice byly ihned vzaty
z oběhu?
V Praze, dne 27. prosince 1937.
Jobst,
Knöchel, Birke, Jäkel, Illing, Nickerl, Obrlík,
Knorre, Hirte. Rösler, F. Nitsch, inž. Karmasin,
Gruber, E. Köhler, Sogl, dr Eichholz, Axmann,
Fischer, Hollube, inž. Richter, dr Jilly.
1197/X (překlad).
Interpelace
poslance E. Kundta
ministrovi železnic
o poškozováni Německého tělocvičného
svazu při propagaci sportu v českosloven-
ské republice.
Jak se interpelanti dovídají, vydává naklada-
telství Aloise Koníčka v Praze XII., Anglická 13,
za spolupráce těchto sborů: československé
ústředny pro cizinecký ruch v Praze, Ústředního
svazu československých lázní a minerálních zřídel
v Praze. Klubu československých turistů a ředi-
telství státních drah v Praze příručku Českoslo-
venské republiky, která byla prostřednictvím státní
policie dodána obcím. V této příručce Českoslo-
venské republiky jsou na stránce 62, odst. 2, v ka-
pitole "Sport v československé republice" jako
svazy provozující tělesná cvičení uvedeny pouze:
"Sokol", dělnický tělocvičný svaz "DTJ", "Orel" a
členové komunistických tělocvičných spolků, zatím
co o Německém tělocvičném svazu není vůbec
ani zmínky. Z toho je zřejmo, že úřední místa
nemají asi žádného zájmu na tom, aby poučila ci-
zinu, že v československé republice jest také ně-
mecký tělocvičný svaz, ačkoliv i ústřední místa
dobře vědí o blahodárné činnosti Neměřícího tělo-
cvičného svazu, připomínají si vrak asi Německý
tělocvičný svaz jen tehdy, když potřebují mladých
německých cvičenců. V této souvislosti budiž jen