8
Takových případů persekuce a šikan lze za
poslední dobu uvést přímo nesčetné množství.
Bývalá rumunská, nyní československá stát-
ní příslušnice, matka jednoho dítěte, Riva Jírova,
byla nucena, aby se v době návštěvy rumunského
krále dvakráte denně hlásila na policejním ře-
ditelství. Policie tvrdila očividně nepravdivě, že
se však děje na základě zpráv rumunské policie.
Při tom však Riva Jírová nebyla v Rumunsku
nikdy odsouzena a naopak každoročně přes měsíc
v Rumunsku zcela volně pobývá (naposled od 8.
VIL do 8. VIII. 1937). Jde zřejmě o šikanování
příslušnice komunistické strany.
Dne 28. listopadu t r. se konala důvěrná
schůze studentů dle § 2 shrom. zák., na níž předná-
šel podepsaný poslanec. Do místnosti se dosta-
vila policie a schůzi neoprávněně rozehnala. Tři
studenti svolavatelé byli předvedeni k výslechu
na policejní ředitelství. Výslech trval od 1/2 4.
hod. odpol. do 9 hod. večerní!!! Jedné ze svola-
vatelů Jar. Janovské, která příštího dne konala
státní zkoušku, vyhrožovali detektivové, že státní
místo nedostane.
Zvláštní zálibu nacházejí orgány brněnské
policie v nočních návštěvách bytů komunistických
funkcionářů. Policejní orgány nemají při nich
rozkazu k domovní prohlídce, nýbrž přijdou se
jen »podívat«. Řada takových nočních »návštěv«
byla v poslední době provedena u komunistů
Hrazdíry, Slatschika, Polednjaka, Herczoga a řa-
dy jiných. Policie přijde obyčejně kolem půl noci
a dbá o to, aby o její návštěvě věděli všichni ná-
jemníci domu.
Zvláštní kapitolou je šikanování Dělnických
domů. V Dělnických domech v Židenicích, Julia-
nově, Husovicích a Maloměřicích denně prohlíže-
jí (Policejní orgány všechny osvětlené místnosti
a sjišťují totožnost přítomných, ačkoliv nemohou
uvésti z posledních let jediného případu nějakých
protizákonných činů. V obvodu policejního komi-
sařství v Husovicích neprojde ani jediná členská
ani výborová schůze komunistické strany, aby
příslušníci nebyli obtěžováni tajnou policii, tře-
baže schůzi se zúčastňuji stále titíž lidé. Pozna-
menáváme, že vylíčený postup se nevztahuje na
období zákazu veřejných projevů, nýbrž je pro-
váděn neustále.
Ještě drzejší je postup policejních orgánů vů-
či Svazu mladých.
Ačkoliv politika komunistické strany v Brně
stejně jako v celém státě je naprosto jasná, neu-
stává policejní ředitelství s vynakládáním veli-
kých finančních prostředků v úsilí získati konfi-
denty mezi komunistickými funkcionáři. V něko-
lika posledních měsících musely býti tři osoby pro
prokázané policejní konfidentství vyloučeny. Ja-
kými metodami brněnská policie pracuje, ukazuje
následující případ. Agent policejního ředitelství
obrátil se na komunistického funkcionáře Jana
Krejčíře anonymním dopisem následujícího znění:
Pane Krejčíř!
Obracím se na Vás s neobvyklou nabídkou.
Jelikož jste mě znám jako politicky exponovaný
příslušník, ve straně která mě zajímá, činím Vám
nabídku a sice že byste mě jednou nebo dvakrát
týdně poučil o vývoji této politické strany. Za to-
to poučeni bych Vám platil dle dohody asi 60-80
Kč týdně.
Moje nabídka Vás možná překvapí ale uva-
žujte o ní s hlediska praktického a při rozumném
jednání nemůžete při tom nic ztratit. Jelikož ne-
mám možnost s Vámi o této nabídce promluvit
osobně, činím tak tímto způsobem a vy se můžete
rozhodnouti dle svého uváženi.
V případě, že se pro moji nabídku rozhodnete
očekávám Vás dne 19/XI 1937 t. j. v pátek o 20
hod. u zastávky pouliční dráhy U lužánek směrem
k městu.
Jelikož nevím, zda Vám budu moci tento do-
pis předat osobně poznáte mě tak, že budu na
uvedeném místě stát s kloboukem v pravé ruce
a v levé ruce budu mít rukavice. Můžete mě oslo-
vit dobrý večer. «
Jan Krejčíř na příkaz funkcionářů krajského
vedení komunistické strany na schůzku šel. Ano-
nym se představil jako policejní agent. Jeho to-
tožnost potvrzuje rovněž svědecká výpověď dal-
šího funkcionáře strany, který schůzce přihlížel.
Agent žádal písemné pokyny vydané obvodním
vedením a oběžníky a sliboval za ně 100 Kč týd-
ně. 26. listopadu t. r. také skutečně zmíněnému
funkcionáři, když mu odevzdal oběžník dodaný
mu k tomu účelu funkcionářem krajského vede-
ní, odevzdal bez stvrzenky obnos 90 Kč a zbytek
slíbil doplatit příští týden.
Podobným způsobem snažil se získati agent
Vyhlídka před několika měsíci pro konfidentské
služby dělníky Hrdličku a Jaroše z Obran.
Ze všech uvedených skutečností je zřejmo,
že brněnské policejní ředitelství je objektem
drzých rejdů reakčních živlů a zodpovědně oso-
by nemají odvahy a snad ani vůle jejich počínání
zabrániti.
Podepsaní se táží:
1. Nařídí pan ministr přísné vyšetření uvede-
ných skutečností?
2. Učiní nutná opatření k odstraněni zfašiso-
vaných živlů, aby se na brněnském policejním
ředitelství neskrývali čeští kaguláři?
V Praze dne 10. prosince 1937.
Klíma,
Beuer, Appelt, Kosik, Machačová, Schmidke, Vo-
dička, Dölling, Zupka, Krosnář, B. Köhler, Synek,
Kopřiva, Šverma, Kliment, Borkaňuk, Fuščič,
Procházka, Nepomucký, Hodinová-Spurná,
Śliwka.
9
1165/VII.
Interpelácia
posl. Jozefa Kopasza a F. Bendu
na ministrov zemedelstva a vnútra
v záležitosti neudržitelných pomerov na
východnom Slovensku.
Zástupcovia zemedelského robotníctva na
Slovensku každoročne pojednávajú pre rôzne ka-
tegórie kolektívne smluvy s odborovými organi-
záciami zamestnávateľskými. Jednou takouto
smluvou je Hromadná úprava deputátnická.
Túto smluvu neuznávajú niektorí zamestná-
vatelia, takže najmä robotníci nemôžu namietať
proti výške a jakosti požitkov, ani dodržovania
pracovnej doby. Nie je uznaná odborová orga-
nizácia a jej dôverníci. Bezesmluvný stav je na
východnom Slovensku, kde sú zamestnavateha-
statkán, organizovaní vo zvláštnej organizácii,
ktorá Hromadnú úpravu neprijala a nepodpísala,
medzi inými okresmi aj v Trebišove.
Sekretariát Sväzu zemedelských a lesných
zamestnancov v Košiciach, požiadal okresný ú-
rad v Trebišove, aby svolal jednanie o úprave
pracovných a mzdových pomerov. Prvé jednanie
bolo svolané dňa 22. júna, druhé 31. augusta a
tretie 20. septembra. Zamestnávatelia buďto k
jednaniu neprišli a tí, ktorí prišli, prehlásili, že
oni o úprave mzdy jednať nebudú. Preto dňa 21.
septembra deputártnici na niektorých majeroch
zahájili stávku.
Okresný úrad v Trebišove svolal ďalšie jed-
nanie dňa 23. septembra, pri ktorom zistované
boly výšky požitkov na jednotlivých majeroch,
ale o likvidácii stávky a mzdového sporu jedna-
né vôbec nebolo. Po jednaní zavolal si okresný
náčelník Gallas tajomníkov Sväzu Jozef Kniete-
la z Košíc a zem. tajomníka Fr. Vaculika a pô-
sobil na týchto, aby robotníci stávku skončili, že
budú stávkujúcich robotníkov zamestnávatelia z
práce vylučovať, že budú poškodení. Túto hroz-
bu aj niektorí zamestnávatelia splnili a stávkujú-
cich z práce vylúčili. Po 23. septembru cestoval
okr. náčelník Gallas po okrese priamo medzi ro-
botníkov a pôsobil k tomu, aby stávku skončili.
Na zakročenie úradu krajinského prezidenta
v Košiciach, svolal okresný úrad v Trebišove
ďalšie jednanie pod č. 29317/37, vraj na žiadosť
zamestnávateľov o úprave mzdy na rok 1936.
Robotnici priviedli tajomníkov ich odborových
organizácií. Tajomníci prišli a žiadali pojednáva-
nie likvidácii sporu a nie o úprave mzdy na rok
1938. Na toto pohrozil im zástupca okresného
úradu, že budú vyvedení. Na to sa tajomníci
dobrovolne vzdialili a s nimi aj robotníci, tak že
aj toto jednanie skončilo bezvýsledne.
Zástupca úradu práce pre zemedetské robot-
níctvo z Košíc pán Šimunek pokračoval podob-
ne. Pri jednaní dňa 23. sept. vôbec neotvoril
ústa, nepôsobil ku likvidácii sporu. Keď bol
priamo vyzvaný taj. Vaculíkom, aby sa vyjadril
ako si riešenie sporu predstavuje vzhľadom na to,
že pri riešeniu sporov, slúži Hromadná úprava
ako smernica, o čom Krajinský úrad vydal obež-
ník všetkým okresným úradom na Slovensku,
odpovedal, že čo môže robiť, že nemá kompe-
tenciu prinútiť zamestnavateľov, aby jednali, keď-
že jednať nechcú. Do zápisnice si nechal napí-
sať, že ich k jednaniu dôrazne vyzval, čo pravde
nezodpovie.
Dňa 2. novembra konalo sa podobné jednanie
s niektorými zamestnávateľmi na okresnom úra-
de v Košiciach. Aj tam prehlásil spomenutý
správca úradu práce pre zemedelské robotníctvo,
že zamestnávatelia nemusia doplácať na mzdy.
keďže doplácať nechcú.
V prítomnej dobe je stávka likvidovaná, ro-
botníci sú prepustení a umiestnení z čiasti na
iných prácach, ale žiadna smlúvna úprava nie je
na okrese ujednaná. Pod vlyvom teroru mnoho
robotníkov sa bálo postaviť otvorene do boja za
úpravu mzdy a kolektívnej smlúvy.
Úrad práce pre zemedelské robotníctvo po-
máhal statkárom zadovážiť stávkokazcov.
Jestvuje obežník Krajinského úradu číslo
115. 084/14 odd. /1934 zo dňa 4. mája 1934, v kto-
rom je sdelené, že pre riešenie sporov slúžia
ujednané smluvy ako smernica. Tento obežník
bol dôverne zaslaný okresným úradom a úradom
práce pre zem. robotníctvo na Slovensku.
Pri pojednávaní dňa 21. októbra 1937 v Bra-
tislave, boly za súhlasu zamestnávateľov ocenené
požitky dľa jednotlivých oblasti. Na základe tohto
ocenenia bolo možno vyrátať čo robotnici dostá-
vajú a čo by mali ešte dostať. Toto prerátanie
zaslal košický sekretariát Sväzu zemedelských
a lesných robotníkov Slovenskému úradu práce
resp. - p. Šimunkovi. Ale tento ani toto neuzná-
val a prehlásil, že zamestnávatelia nemusia do-
plácať keď nechcú.
Pýtame sa pp. ministrov zemedelstva a vnú-
tra:
1. Či sú im tieto prechmaty úradných orgá-
nov známe?
2. Či sú ochotní pôsobiť k tomu, aby bez-
smluvný stav zemedelských robotníkov na vý-
chodnom Slovensku bol likvidovaný a postarať
sa o to, aby úrady ich dozoru podliehajúce ko-
naly nestranne ich dozorčie povinnosti?
V Prahe, dňa 13. decembra 1997.
Kopasz, Benda,
J. Kučera, Ešner, Klein, dr Goldstein, R. Chalu-
pa, Nový, Révay, A. Langer, dr Mareš, Jurneč-
ková-Vorlová, František Němec, T. Kučera, Pik,
dr Markovič, Hladký, Tayerle, Srba, Stivín, Jaša,
Schulcz, Laušman.
10
1165/VIII.
Interpelace
poslanců Václava Jašl a J. Hladkého
ministru pošt a telegrafů
ohledně zákazu přednášky na téma
»Ideové směrnice socialismu«, která
měla býti přednesena v českosloven-
ském rozhlase.
Redakce Dělnického rozhlasu v Praze na-
vrhla do pořadu svých pravidelných relací před-
nášku odborového rady Václava Patzaka, místo-
předsedy Dělnické akademie na téma: "Ideové
směrnice socialismu", jež měla býti součásti pro-
mluv, které věcným a klidným způsobem sezna-
mují posluchače s výkladem socialistické teorie
a prakse.
Přednáška tato byla však Radiojournalem
zakázána s odůvodněním, že se tak děje nikoliv
pro její obsah, snad závadný, nýbrž ze zásadních
důvodů. Toto stanovisko potvrdil Radiojournal
dopisem, jimž odpověděl na ohrazení Dělnické
akademii, jež se cítila dotčena briskováním své-
ho vedoucího funkcionáře. Uvádí v této odpovědi
výslovně: »Jak jsme již svého času oznámili red-
akci Dělnického rozhlasu, nezařadili jsme tuto
přednášku z důvodů zásadních. Litujeme, že k to-
muto opatření došlo právě u osobnosti, jakou je
odb. rada Patzak, a prosíme, abyste je právě
s ohledem na tuto okolnost považovali za krok
provedený po zralé úvaze jedině ze zásadních
důvodů. «
Postup Radiojournalu v uvedené záležitost
jest toho druhu, že vzbuzuje oprávněné podezře-
ni z podjatosti a neobjektivního postupu, protože
Radiojournal vůbec nezkoumal obsah přednášky
o níž šlo. Poněvadž je notoricky známo, že Ra-
diojournal nemá těchto pochybností v obdobných
případech, nelze se ubrániti závěru, že v řečeném
případě bylo postupováno stranicky a bez zřete-
le k věci.
1. Podepsaní táží se pana ministra pošt a te-
legrafů, co hodlá učiniti, aby napříště bylo za-
bráněno podobnému stranickému rozhodování v
rozhlase.
2. Co hodlá učiniti, aby československý roz-
hlas byl tlumočníkem demokratických zájmů, jal
toho vyžaduje jeho obecný zájem.
3. Aby bylo přísně vyšetřeno, kdo uvedeným
způsobem uvádí československý rozhlas do ne-
bezpečí, aby byl pokládán za instituci stranicky
ovlivňovanou a nerespektující obecný zájem.
V Praze dne 13. prosince 1937.
Jaša, Hladký,
Jurnečková-Vorlová, Klein, Kopasz, Nový, Tymeš,
dr Goldstein, Srba, Schulcz, Benda, Stivín, dr
Mareš, Révay, Vaverka, Bečko, Laušman, F. Ku-
čera, Dlouhý, Plk, J. Kučera, R. Chalupa, Ešner.
1165/IX.
Interpelace
poslankyně Machačové
ministrovi vnitra
ve věci platnosti kolektivní smlouvy děl-
nictva zaměstnaného při pracích silnič-
ních, mostních, regulačních, melioračních,
železničních, vodních a příbuzných
v jižních Čechách.
Dne 18. března 1934 uzavřela agrární Odbo-
rová jednota se Svazem civilních inženýrů-za-
městnavatelů v Praze kolektivní smlouvu pro
práce silniční a podobné. Tuto smlouvu neuznaly
ostatní odborové organisace, ale neuznalo ji ani
členstvo agrární Odborové jednoty. V důsledku
toho došlo k uzavření nové kolektivní smlouvy,
kde byly kontrasignovány všechny dělnické orga-
nisace odborové, včetně agrární Odborové jed-
noty. Tato smlouva byla uzavřena dne 25. února
1937 a platí pro celé jižní Čechy, jmenovitě pro
okresy: České Budějovice, Český Krumlov, Jin-
dřichův Hradec, Třeboň, Kamenice nad Lipou.
Kaplice, Písek, Týn nad Vltavou, Strakonice, Su-
šice.
Z uvedeného je zřejmo, že kolektivní smlou-
va, kterou uzavřela agrární Odborová jednota
byla od počátku neplatná a že pro dělnictvo je
závazná jedině kolektivní smlouva uzavřená dne
25. února t. r.
11
Naproti tomu zemský úřad v Praze ve svém
výměru č. 1092/104 ze dne 30. VI. 1937 (odděl.
42 a) postavil se na stanovisko, že pro dělnictvo
je závazná tak zv. »zelená« smlouva, která byla
uzavřena - jak už výše uvedeno - dne 18.
března 1934 a že platnost této smlouvy je pro-
dloužena vládním nařízením č. 89/1935, resp. vl.
nař. citované nařízení prodlužujícími až do 31.
prosince t. r.
Toto protidělnické stanovisko je současně i
protizákonné a to jednak proto, že pro dělnictvo
výhodnější kolektivní smlouva zbavuje účinnosti
starší, nevýhodnou smlouvu, jednak ale pro výše
uvedený fakt, že t. zv. »zelená smlouva* nikdy
platná nebyla, dělnické organisace ji nepodepsaly,
členstvo ani jedné organisace ji pro sebe za plat-
nou neuznalo.
Jelikož je stanovisko zemského úřadu ne-
správné a protizákonné a poškozuje existenční
zájmy dělnictva, pracujícího v jižních Čechách
na regulačních, silničních a podobných pracích,
jednak i proto, že je to precedentem pro dělnictvo
nebezpečným (za platnou má býti považována
smlouva, kterou uzavřela odborová organisace,
která v sobě pojímá mizivou menšinu dělnictva
a která dělá politiku protidělnickou), ptáme se
pana ministra vnitra:
1. Je ochoten okamžitě anulovat výměr
zemského úřadu v Praze č. 1092/104 ze dne 30.
VI. 1937?
2. Je ochoten dát z rnoci svého úřadu přikaž
všem podřízeným úřadům v jižních Čechách, aby
uznaly za platnou kolektivní smlouvu ze dne 25.
II. 1937 a řídily se podle této smlouvy?
V Praze dne 11. prosince 1937.
Machačová,
Appelt, Kosík, Schmidke, Dölling, Vodička,
Beuer, B. Köhler, Schenk, Zupka, Borkaňuk,
Šverma, Krosnář, Kliment, Šliwka, Hodinová-
Spurná, Klíma, Nepomucký, Procházka, Fuščič,
Synek.
Původní znení ad 1165/IV.
Interpellation
des Abg. Dr Theodor Jllly
an den Minister des Innern
wegen undemokratischen und damit ver-
fassungswidrigen Verhaltens der staatli-
chen Polizeibehörde in Iglau bei der Be-
urteilung öffentlich ausgehängter Plakate.
Mit Bescheid der staatlichen Polizeibehörde
in Iglau vom 25. Juni 1937, Zl. 164/pres., wurde
im Sinne des Art. 3, Abs. 1, des Ges. vom 14.
Juli 1927, Nr. 125 S. d. G. u. V. das Aushängen
oder Auslegen des handverfertigten Plakates mit
der Aufschrift: »18. Feber! Herr Minister Zaji-
ček! Wir warten auf Ihr Versprechen, Deutsche
m der hiesigen Tabakfabrik unterzubringen!« an
öffentlichen oder öffentlich zugänglichen Stellen
verboten. Das Verbot wurde damit begründet,
dass durch den Inhalt dieses Plakates mit Rück-
sicht auf die örtlichen Verhältnisse die öffentliche
Ruhe und Ordnung bedroht ist, indem einerseits
das čechisch-deutsche Abkommen vom 18. Feber
1937 und andererseits der Minister der Čechoslo-
vakischen Republik Erwin Zajiček und zwar in
der Richtung in ein ungünstiges Licht gestellt
werde, als ob er die Interessen der deutscheu
Minderheit in der Čechoslovakischen Republik
nicht genügend vertreten würde. Die Landesbe-
hörde hat dem gegen diesen Bescheid eingebrach-
ten Rekurse nicht stattgegeben und ihn vollinhalt-
lich bestätigt.
Es ist den Interpellanten unverständlich, wo-
rin das Kriterium der Störung der öffentlichen
Ruhe und Ordnung in dem verbotenen Plakate
erblickt wird. Das Plakat ist lediglich eine Erin-
nerung an das vom Herrn Minister Zajiček bei
einer öffentlichen Versammlung in Iglau im
»Iglauer Hof« abgegebene Versprechen, Deutsche
in der hiesigen Tabakfabrik unterzubringen.
Das Erinnern an ein Versprechen kann nie-
mals als ein Tatbestand angesehen werden, durch
welchen die öffentliche Ruhe und Ordnung be-
droht erscheint, da ansonsten im gleichen Sinne
das Versprechen als gegen die öffentliche Ruhe
und Ordnung gerichtet angesehen werden müsste.
Wir schliessen zum Beweise und zur eigenen
Beurteilung seitens des Herrn Ministers eine Re-
produktion des verbotenen Plakates bei.
12
Die -Grundsätze, von denen sich die staatli-
che Polizeibehörde in Iglau bei der Herausgabe
des Verbotes leiten liess, erfahren jedoch eine
eigenartige Beleuchtung, wenn die Tatsache in
Betracht gezogen wird, dass in der öffentlich
sichtbaren Auslage des Sekretariates der čechi-
schen Nationalsozialisten in Iglau auch ein hand-
verfertigtes Plakat ausgestellt ist bezw. am 12.
August 1937 dort ausgestellt war, das wir gleich-
falls in der Reproduktion unserer Interpellation
beischliessen:
13
Dieses Plakat ist nach Ansicht der Inter-
pellanten weit eher geeignet, die öffentliche Ruhe
und Ordnung in bedeutendem Masse zu stören,
weil es in offensichtlicher Weise zur Begehung
von Verbrechen auffordert, bezw. vollendete Ver-
brechen gutheisst. Wir verweisen lediglich auf
die §§ 68, 93 und 134 in Verbindung mit § 5 des
Strafgesetzbuches.
Zweifellos aber wird durch eine derartige
Auslegung des Begriffes der Gefährdung der
öffentlichen Ruhe und Ordnung seitens der staat-
lichen Polizeibehörde in Iglau der verfassungs-
mässig gewährleistete Grundsatz der Gleichheit
aller Staatsbürger vor dem Gesetze, ohne Rück-
sicht darauf, welcher Abstammung oder Sprache
sie sind, in eklatanter Weise verletzt.
Der vorliegend gerügte Sachverhalt ist sehr
geeignet, beim kleinen Manne die Vorstellung zu
erwecken, dass das berüchtigte »zweierlei Mass
bei der Beurteilung der die beiden Hauptnatio-
nen dieses Staates betreffenden Interessenberei-
che tatsächlich platzzugreifen scheint.
Die Interpellanten stellen daher an den Herrn
Minister die Anfragen:
1. Ist dem Herrn Minister der gerügte Sach-
verhalt bekannt?
2. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten
Sachverhalt auf das Strengste erheben zu lassen?
3. Ist der Herr Minister bereit, dafür Sorge
zu tragen, dass die Organe der staatlichen Si-
cherheitsverwaltung sich künftighin einer genauen
Beobachtung der geltenden Gesetze befleissen?
4. Ist der Herr Minister bereit, bekanntzuge-
ben, welche Massnahmen er aus Anlass dieser
Interpellation getroffen hat?
Prag, am 2. November 1937.
Dr Jilly,
Illing, Axmann, Kundt, Wagner, Sandner, Birke,
Dr Zippelius, Ing. Peschka, Ing. Králiček, Dr
Eich-
holz, Hollube, Flirte, Franz Němec, Stangl, Knorre,
Dr Peters, Dr Rosche, Ing. Karmasin, Dr Kellner,
Dr Hodina.