Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1165.
Interpelace:
I. posl. Suroviaka min. železnic o nesprávném pokračovaní I. odboru pre udržovanie trati
Vrútky pri zaměstnávaní robotníctva dochádzajúceho do práce v Turč. Sv. Martine, od
Hronskej Breznice, Kremnice atď.,
II. posl. Sidora min. spravedlivosti pre konfiškáciu »Slov. pravdy« zo dňa 5. decembra 1937.
III. posl. Klímy min. vnitra o průtazích s potvrzením starosty v Moravských Málkovicích
(okres Vyškov),
IV. posl. dr Jillyho min. vnitra o nedemokratickém a tedy protiústavním postupu státního
policejního úřadu v Jihlavě při posuzování veřejně vyvěšených plakátů,
V. posl. Machačové min. zemědělství a sociální péče ve věci nezákonného postupu správce
státních lesů a statků Dvořáka a podporování nezaměstnaných v obci Kunšach a Rap-
šach,
VI. posl. Klímy min. vnitra o rejdech reakčních živlů na brněnském policejním ředitelství.
VII. posl. Kopasza a Bendu na ministrov zemědělstva a vnútra v záležitosti neudržitelných
pomerov na východnom Slovensku,
VIII. posl. Jaši a Hladkého min. pošt a telegrafů ohledně zákazu přednášky na téma »Ideové
směrnice socialismu«, která měla býti přednesena v československém rozhlase,
IX. posl. Machačové min. vnitra ve věci platnosti kolektivní smlouvy dělnictva zaměstnané-
ho při pracích silničních, mostních, regulačních, melioračních, železničních, vodních a pří-
buzných v jižních Čechách.
2
1165/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
ministrovi železníc
o nesprávnom pokračovaní I. odboru pre
udržovanie trati Vrútky pri zamestnáva-
ní robotníctva dochádzajúceho do práce
v Turč. Sv. Martine, od Hronskej Brezni-
ce, Kremnice atď.
Robotníctvo spomenutého kraja okresu krem-
nického prijímané pre prácu do traťmajstrovské-
ho úseku Turč. Sv. Martin nastúpilo prácu za
týchto podmienok:
Povinnosťou robotníctva bolo dochádzať do
práce vlakom číslo 511 a pracovná výkonnosť tr-
vala až do odchodu vlaku č. 8. 688 z Turč. Sv.
Martina s polhod. poludňajšou prestávkou. Táto
doba počítaná bola smluvne za 8 hod. pracovný
výkon so mzdou Kč 2. 30 za hodinu. Táto mzda
by ináč bola pod normálnou mzdou, aká je v mie-
ste obvyklá za skutočný 8. hod. pracovný výkon.
Táto smluva bola zadržaná až do 1. októbra 1937,
t. j. bola robotníctvu vyplácaná mzda podľa smluv-
ného stavu za 8 hod. pracovný výkon denne. Ro-
botníctvo v tomto presvedčení pracovalo ďalej,
až mu bolo dňa 25. októbra t. r. traťmajstrom do-
tyčného úseku vyhlásené, že od dnešného dňa bu-
de sa robotníctvu platiť výlučne len za skutočne
odpracované hodiny, čo znamená v časovom roz-
pätí medzi príchodom spomenutých vlakov len
6 a pol hodiny, miesto smluvených celých 8 hodín.
Tento nový spôsob platenia podľa úradného vy-
hlásenia má platiť nielen do budúcnosti, ale, čo
je proti pôvodnému dohovoru - dohodnutiu, má
platiť i so zpiatočnou platnosťou od 25. septembra
t. r. tak, žeby sa už robotníctvu vyplatila mzda
len po 6 a pol hodine denne, teda už i za ten čas,
keď robotníctvo o tomto novom spôsobe honoro-
vania nebolo vyrozumené.
Súčasne poznamenávam, že honorovanie spo-
menutého robotníctva I. odborom pre udržovanie
tratí Vrútky v úseku Turč. Sv. Martin tiež ne-
srovnáva sa so mzdovým sadzobníkom kolektív-
nej smluvy, ujednanej okresným úradom v Turč.
Sv. Martine 18. marca t. r. pre spomenutý okres.
Podpísaní pýtajú sa pána ministra železníc:
1. či je ochotný zariadiť vec tak, aby spome-
nuté robotníctvo bolo honorované i za dobu od
25. septembra do 25. októbra t. r. po 8 hod. denne,
t. j. tým spôsobom, ako mu bolo sľúbené pri vstu-
pe do práce a ako bolo do 25. septembra t. r. aj
vyplácané?
2. či je ochotný, aby železničná správa za-
riadila pracovný čas tak, aby robotníctvo mohlo
8 hodín denne pracovať bez toho, žeby muselo
čas strácať zbytočným vyčkávaním na vlak?
V Prahe, dňa 28. novembra 1937.
Suroviak,
Čavojský, Danihel, Drobný, Dembovský, Florek,
Haščík, dr Pješčak, Schwarz, dr Pružinský,
Longa, Kendra, Hlinka, dr Sokol, Sivák, Sidor,
Slušný, Šalát, dr Tiso, Turček, dr Wolf,
Bródy.
1165/ II.
Interpelácia
posl. Karola Sidora
ministrovi spravodlivosti
pre konfiškáciu »Slov. pravdy« zo dňa
5. decembra 1937.
V posledné časy neminie dňa, aby "Slovenska
pravda" nebola konfiškovaná. Takisto temer
každý deň konfiškuje cenzor aj »Slováka«. Pre-
nasledované sú aj ostatné noviny autonomistické-
ho smeru, nehovoriac o zastavení orgánu mladej
autonomistickej generácie »Nástupu« na 6 mesia-
cov. Cenzor konfiškuje v "Slov. pravde" state
také nevinné, že sa opätovne musíme pýtať, či
nejde iba o hľadanie titulu na zastavenie "Slo-
venskej pravdy". Protestujeme už vopred proti
prípadnému takémuto úmyslu, varujeme a voláme:
Neprepínajte strunu trpezlivosti slovenského náro-
da ! Neznemožňujte prejavy jeho vôle!------Žiada-
me pána ministra spravodlivosti, aby si prečítal
nižšie citované, bratislavským cenzorom skon-
fiškované články a presvedči sa, ako bez príčiny
a násilne hľadá cenzor titul ničiť našu tlač, robiť
nám hmotnú škodu, ale najmä vyvolávať pobú-
renie ľudu. Skonfiškoval z "Kurzívkového tónu"
spomenutého čísla časť od slov: "Tak, ako tu...
po slová "mladí akademici" inclusíve. Ďalej od
slov "predsa proti" až po slová "hulákania dru-
hého". - Dotyčnú časť kurzívky citujeme tu
celú:
V poslaneckej snemovni za reči posl. Sidora
boly neslýchané scény. Tak ako tu
hulákali vážni páni,
vládni poslanci, dokonca i starci, tak nevedia hu-
lákať ani najtemperamentnejší mladí akademici.
Kto pozná posl. Sidora, vie, aký je vždy spo-
kojný. Nič ho nevyruší, málokedy zvýši hlas.
V snemovni v tých chvíľach, o ktorých je reč,
predsedal náš poslanec Sivák. Aj on je typ, spo-
kojného človeka. Pripomína anglického gentle-
3
mana najchladnejšej krvi. Predsa proti týmto
dvom našim vedúcim ľudom revali, hulákali v
parlamente starí, seriózni a k tomu koaliční páni
poslanci spolu s boľševikmi spôsobom a slovami,
o ktorých vážne české noviny musely napísať, že
to »nelze reprodukovalo.
Ráčite asi chápal, čo tu chceme povedať. Bolo
to že rozčulovania, múdreho poučovania vo všet-
kých čechoslováckých novinách, v prednáškach
profesorov, ministrov atď. o istých nedávnych
udalostiach v Bratislave! Pomenovali tie uda-
losti »hulákaním«. A hľa, starí pražskí pá-
ni, ktorí majú všetko, čo len chcú, majú svoje
české univerzity, majú ohromné príjmy, majú za-
bezpečenú svoju i svojich detí budúcnosť, pre-
tromfli v »hulákaní« mladých slovenských aka-
demikov. Daly by sa tu skvelé pasáže písať o prí-
čine »hulákania« jedného a hulákania« druhého!
Ďalej konfiškoval druhu polovicu článku
-Človeku zostane rozum*, ktorý tu citujeme celý.
Človeku zostane rozum,
keď porovná skonfiškovanú a neskonfiškovaná
Slov. pravdu* na pr. včerajšiu zo dňa 4. dec.
Všetko možné robíme, aby sme sa konfiškácii
vyhli. Vlastné zprávy, ako sme mali na pr. o
štvrtkových búrlivých udalostiach v parlamente,
neuverejníme, a radšej dáme zprávy, čo už boly
uverejnené v iných novinách, aby sme sa tým
vyhli konfiškácii. Čo však v iných novinách pre-
šlo, to v »Slovenskej pravde* cenzor skonfiško-
val. Alebo: v »Slováku« 3. decembra na prvej
strane boly takéto vety o Sidorovej reči: Za-
oberal sa s otázkou, či Slovensko má byť koló-
niou alebo autonómnou súčiastkou republiky. Pri
preberaní procesu Tukovho, Bazovského a vlast-
ného, staval sa za zlikvidovanie udržovania t. zv.
svedkov z povolania. « V »Slováku« toto cenzor
prepustil, v »Slovenskej pravde* na druhý deň
nám všetko to skonfiškoval, hoci sme uverejnili
to isté, okrem malej zmeny. Totiž namiesto »sta-
val sa za zlikvidovanie* my sme napísali »žiadal
zlikvidoval*. Je v tom rozdiel? Cenzor potom na
dvoch miestach skonfiškoval úvodník Slovenči-
na*. Zhrozíte se nad cenzorom, keď si prečítate,
že skonfiškoval i celú zprávu o zemplínskych
študentoch, ktorí posielajú 'Slovenskej pravde*
menšiu podporu. A je do zúfania i senzačné, čo
skonfiškoval z článku »Hulákanie«. Z tohto všet-
kého sme nútení znovu urobiť interpeláciu.
A síce skonfiškoval z tohto článku od slov
zaoberal sa s otázkou* všetko až po koniec.
Napokon z novelky V. Sľubicu: »Či sme ďaleko
od Solferína?* skonfiškoval posledných 8 riadkov
od slova »Akej?« Či malo smysel skonfiškovať
týchto osem riadkov? Nie. Môže sa o tom pre-
svedčil pán minister, keď si prečíta celú novel-
ku, ktorú tu uverejňujeme:
»V. Šľubica:
Či sme ďaleko od
Solferína?
Kvalifikácia a vždy len lepšia kvalifikácia
rozhoduje o prvenstve. Lenže medzi kvalifiká-
ciou jednou a druhou je prenáramný rozdiel.
Kedysi veteráni, ktorým ustrelili ruku či no-
hu za cisára u Solferína, či kde inde, kde strely
lietaly, boli najvychýrenejšími učiteľmi. Ba čo
viac, ako nám to naši profesori v školách nieraz
s veľkým gestom prízvukovali, stačilo byť do-
brým kostolníkom, aby bol voľakto súcim za uči-
teľa. Ach, či to boly dobré časy! No, sú preč.
Odvial ich pokrok. Dnes, keď veda tečie v ka-
deakých jarkoch a vzdelanosť vdychujeme s po-
vetrím, či chceme alebo nie, školených učiteľov
je toľko, že nevieme čo s nimi. Nuž nie div, že
z veteránov-ligionárov (už aspoň z tých našich,
Slovákov), nemohli sme urobiť učiteľov, iba škol-
níkov a tobôž kostolníkom sa neušlo katedry.
Dnes treba lepšej, vyššej kvalifikácie....
Akej?...
Na meštianke v B... desiati učili.
- Namyslené štence! - vraveli šiesti o
troch.
- Plesniví starci! - oplácali im títo.
- Naničhodný leňoch! - bili do toho zbý-
vajúceho desiateho všetci deviati svorne.
Tak! a teraz sa nazdávate, že tí učitelia ži-
li ako pes a mačka, no. mýlite sa. Už hovorili
jeden o druhom tak, či onak, ale vždy bez hne-
vu; vášne spaly a preto žili ticho, pokojne. Sú-
cosť šiestich starých praktikov jasne dokazovala
krásne ich vyučovacie výsledky. To, že sa so
svojou múdrosťou nevystavovali, v tom práve sa
prejavovala ich najväčšia múdrosť, životná skú-
senosť. Reči a rečičky prenechávali trom mla-
dým mudrcom a tí, veru, výhodu túto poriadne
využili. Veda z nich pretekala ako voda z pre-
plneného hrnca a ešte jej nemali dosť, bo každým
rokom im pribudol do osobného výkazu voľáky
ten kurz, na ktorom doplnili more múdrostí no-
vými drahocennými kvapkami elixíru. Len ten
posledný, Venco sa volal, bol ozajstný posledný
medzi nimi, ale nie vekom (bol rovesníkom tých
troch), lež prácou. O školu, o žiakov sa akosi nie
veľmi staral. Trieda mu bola priúzkym polom
pôsobnosti. Mal radšej tribúny ovenčené chvo-
jom, dakde na rozľahlom námestí. Tam sa cítil,
ako ryba v bystrine, keď mohol vtĺkať do hláv
tisícom starých detí svoju všespasitelnú teóriu
»Čínsko-japonskej bratskej vzájomnosti. * Čo on
dbal, že žiaci o ňom roznášali po meste, že v
triede ten zíva alebo rozpisuje partitúry. Ja už
vám neviem, čo pravdy v tom je. ale faktum je,
že na akadémiách spolku »Tvrdých svalov* obe-
censtvo len jemu tlieskalo; raz za výkon kapel-
nícky, inokedy za krkolomné cviky na hrazde, či
na bradlách. nuž s partitúrami narábal. Zprvu ho
tí traja mudrci vzali dva-trikrát do roboty, že
ho prerobia. Vzbudiť v ňom chceli záujem o pe-
dagogickú vedu, smysel pre povinnosť, ale zle
pochodili.
- Len ma nechajte, - odvrkol im, - viem,
čo robím! -
Nuž nechali ho. Iba rukou hodili, že zo psa
vraj nebude nikdy slanina! A tak vám na tej ško-
le uberali sa tí desiati troma cestami. - Kam? To
sme poznali toho dňa. keď do toho ich tichého na-
žívania udrel hrom; zomrel ich staručký riaditeľ.
4
- Paľo, - hovoria štyria starci piatemu, -
služobne si najstarší medzi nami a klasifikáciu tiež
nemáš horšiu ako my, budeš riaditeľom.
- Myslíte, že by ma vymenovali?
- A koho iného? len si podaj žiadosť!
- Nuž Paľo ich poslúchol. Tu však udrel
druhý hrom.
- Pripustíme, aby sa stal riaditeľom potuch-
linou staroby zaváňajúca hŕba zaostalosti? -
shŕkli sa traja mudrci. - Nie, to nikdy! - a v
duchu si každý myslel: - Riaditeľom budeš ty,
chlapče, len napíš žiadosť.
- Sopľoši akýsi! - zahromžili starí, keď
sa o tom dopočuli. - Že majú svedomie, brať
Paľovi zaslúžené ovocie dlhoročnej práce, fuj! -
Ako sa ukázalo, tento hrom ich poriadne rozče-
sol. Vyhýbali sa jeden druhému; starí mladým
a títo aj jeden druhému. Z tejto všeobecnej
blýskavice ťažil Venco, ktorý nehovoril ani a,
ani b, ale usalašil sa v osirelej sborovni ako
doma. Partitúrami prikryl stôl a on sa vyvaľo-
val na diváni. Nepísal, nečítal, len hútal; parom
ho vie nad čím si hlavu lámal!
Takto oni a celé mesto nie ináč, tiež zve-
davé čakalo. A dočkali sa všetci nového hro-
mu. Bol to sám hromovládny Perún, ktorý sa
napokon ozval; za riaditeľa vymenovali -
Venca!
Že kde je kvalifikácia? - Juj, juj, veď už
len nekričte tak, nenadávajte, všetko je tu, len
ma nechajte, nech vám to dopoviem a uvidíte,
že popravu sa stal direktorom Venco...
Už na začiatku som vám vravel, že veda
dnes po jarkoch tečie. Kde-tu ňou špinu s nôh
smývajú, inde kačice a húsky sa v nej mágajú
a voly ju pijú. Pedagogické vedomosti, učiteľské
schopnosti? Ale choďte, nedajte sa vysmiať. Či
tí veteráni od Solferína mali voľaké? Že nie?
No, vidíte a preca naučili žiakov všetkému, čomu
ich naučiť mali, nuž tieto veličiny nemožno brať
v úvahu. Inej, lepšej, vyššej kvalifikácie treba
tomu, kto chce, v dobe veľkého pokroku do-
čiahnuť na vyššie priečky stavovského rebríka.
Akej?
Ej, ej, nuž husličky, basičku, či bubon aspoň
a kotrmelce, ale nadovšetko bájky, pohádky pre
staré deti a dobré rodisko! Dievkou pre všetko
musíte byť a dočiahnete, kam chcete.
Nuž, povedzte mi: ďaleko sme zašli na ceste
pokroku od Solferína?«
Pýtame sa pána ministra, či nevidí s uve-
deného, ako nesmyseľné a bezpodstatné sú príči-
ny, ktoré dávajú cenzorovi zádrapku ničiť našu
tlač, a či vie o tejto neslýchanej cenzorskej praxi.
Ďalej pýtame sa, či mieni urobiť a to urýchlene
nápravu?
V Prahe, dňa 6. decembra 1937.
Sidor,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščik, Hlinka, Šalát, Schwarz, Suroviak, Sivák,
dr Pružinský, Longa, Kendra, dr Sokol, dr Tiso,
Turček, dr Wolf, dr Pješčak, Slušný, Bródy.
1165/III.
Interpelace
poslance E. Klímy
ministrovi vnitra
o průtazích s potvrzením starosty v Mo-
ravských Málkovicích (okres Vyškov).
Na Moravě je známa z poslední doby řada
případů, kdy potvrzování dělnických starostů by-
lo oddalováno do nekonečna, nebo vůbec bylo
odmítnuto. Uvádíme příklad z Líšně a Bystrce u
Brna. Třebaže tyto případy byly předmětem in-
terpelací, nenastala do dnešního dne v praksi po-
tvrzování dělnických starostů náprava.
V polovině května t. r. byl zvolen v Morav-
ských Málkovicích (okres Vyškov) starostou
František Kutálek. Jmenovaný je již třetí obdo-
bí členem obecního zastupitelstva, je obecním
knihovníkem, je členem místní školní rady. po-
žívá obecné vážnosti a nebyl nikdy trestán.
Vzdor tomu, že od jeho zvolení uplynulo již více
jak půl roku, nebyl dosud potvrzen.
Podepsaní se táží:
1. Vyšetří pan ministr příčinu průtahů s po-
tvrzením starosty v Mor. Málkovicích?
2. Učiní opatření, aby se takové případy ne-
opakovaly?
V Praze dne 7. prosince 1937.
Klíma,
Synek, Hodinová-Spurná, Beuer, Kosik, Schenk,
Vodička, B. Köhler, Dölling, Procházka, Vallo,
Široký, Slánský, Šverma, Kopřiva, Krosnář, Ma-
chačová, Zupka, Kopecký, dr Clementis,
Zápotocký.
1165/IV (překlad).
Interpelace
poslance dr T. Jillyho
ministrovi vnitra
o nedemokratickém a tedy protiústavním
postupu státního policejního úřadu v Jih-
lavě při posuzování veřejně vyvěšených
plakátů.
Výměrem státního policejního úřadu v Jihla-
vě ze dne 25. června 1937, č. 164/pres., bylo po-
8
dle čl. 3, odst. 1, zákona ze dne 14. července
1927, č. 125 Sb. z. a. n" zakázáno na veřejných
nebo veřejně přístupných místech vyvěšovati ne-
bo vystavovati ručně zhotovený plakát s nápi-
sem: »18 únor! Pane ministře Zajíčku! Čekáme
na Váš slib, že umístíte Němce ve zdejší tabá-
kové továrně. « Zákaz byl odůvodněn tím, že ob-
sahem, tohoto plakátu jest se zřetelem na místili
poměry ohrožen veřejný klid a pořádek, neboť
se jednak českoněmecká dohoda ze dne 18. úno-
ra 1937 a jednak ministr Československé republi-
ky E. Zajíček staví do nepříznivého světla a to
v tom smyslu, jako by nedostatečně zastupoval
zájmy německé menšiny v Československé repu-
blice. Zemský úřad nevyhověl odvolání podanému
proti tomuto výměru a v plném rozsahu jej po-
tvrdil.
Interpelanti nechápou, v čem se spatřuje roz-
hodující okolnost, že zakázaný plakát porušuje
veřejný klid a pořádek. Plakát jest pouze připo-
mínkou slibu, jejž učinil pan ministr Zajíček na
veřejné schůzi v Jihlavě v »Jihlavském dvoře«,
že umístí Němce ve zdejší tabákové továrně.
Připomínku slibu nelze nikdy považovati za
čin, kterým by byl ohrožen veřejný, klid a po-
řádek, poněvadž jinak ve stejném smyslu by se
musel takový slib považovati za mířící proti ve-
řejnému klidu a pořádka Na důkaz toho, aby
to mohl pan ministr sám posouditi, připojujeme
reprodukci zakázaného plakátu.
Zásady, jimiž se řídil jihlavský státní poli-
cejní úřad vydávaje tento zákaz, dostávají se
však do zvláštního světla, uváží-li se, že ve ve-
řejně viditelném výkladu jihlavského sekretari-
átu českých národních socialistů jest nebo dne
12. srpna 1937 tam byl vystaven ručně kreslený
plakát, jehož reprodukci rovněž připojujeme ke
své interpelaci:
6
Tento plakát jest podle mínění interpelantů
daleko spíše způsobilý porušiti ve značné míře
veřejný klid a pořádek, poněvadž viditelným způ-
sobem vybízí ke spáchání zločinů nebo schvalu-
je zločiny již spáchané. Poukazujeme pouze na
§§ 68. 93 a 134 ve spojení s § 5 trestního zá-
kona.
Nepochybně však jihlavský státní policemi
úřad takovým výkladem pojmu ohrožování ve-
řejného klidu a pořádku nápadně porušuje ústav-
ně zaručenou zásadu rovnosti všech státních ob-
čanů před zákonem, nehledě k tomu, jakého dů-
vodu nebo jazyka jsou.
Zde vytýkaný stav věci se však velice hodí
k tomu, aby u drobného člověka vzbudil dojem,
že se asi skutečně užívá proslulého "dvojího lok-
te" při posuzování zájmů týkajících se obou hlav-
ních národností tohoto státu.
Interpelanti se tedy táži pana ministra:
1. Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc velmi přísně vyšetřiti?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
orgány státní bezpečnostní správy příště přesně
dbaly platných zákonů?
4. Jest pan ministr ochoten oznámiti, jaká
opatření učinil z podnětu této interpelace?
V Praze dne 2. listopadu 1937.
Dr Jilly,
Illing, Axmann, Kundt, Wagner, Sandner, Birke,
dr Zippelius, inž. Peschka, inž. Králíček, dr Eich-
holz, Hollube, Hirte, Franz Němec, Stangl, Knorre,
dr Peters, dr Rosche, Inž. Karmasin, dr Kellner,
dr Hodina.
1165/ V.
Interpelace
poslankyně Machačové
ministrům zemědělství
a sociální péče
ve věci nezákonného postupu správce
státních lesů a statků Dvořáka a podpo-
rování nezaměstnaných v obci Kunšach
a Rapšach.
Obyvatelé jihočeských obci Kunšach a Rap-
šach žijí ve veliké bídě. Obzvlášť názorně se
to ukazuje v obci Kunšach, kde v důsledku smut-
ných hospodářských poměrů obec se postupně vy-
lidňuje. Tak čítala obec ještě v roce 1920 318
duší, letos pouze 150.
Přes to, že tyto obce vykazují stále určitý
počet nezaměstnaných a že počet nezaměstna-
ných je starostou obce včas a řádně hlášen, ne-
poukázalo ministerstvo sociální péče v posledních
7
dvou měsících zmíněným obcím žádných stravo-
vacích lístků.
Správcem státních lesů a statků obvodu, kam
patří jmenované obce, je pan Josef Dvořák. Do-
tyčný využívá svého veřejného postavení k stra-
nicko-politickému postupu. Prohlašuje veřejně, že
přijímá do práce jenom ty, kteří jsou organiso-
vání v agrární Domovině anebo v agrární Odbo-
rové jednotě. Posledně tak postupoval v případě
dělníka Jana Kotrby.
Na základě vylíčených údajů ptáme se pana
ministra zemědělství:
1. Je ochoten činnost správce Dvořáka vy-
šetřit?
2. Je ochoten jmenovaného disciplinárně stí-
hat?
Pana ministra sociální péče se ptáme
učini-li opatření, aby obce Rakšach a Kun-
šach nebyly vyřazeny ze státní stravovací akce?
V Praze dne 10. prosince 1937.
Machačová,
Beuer, B. Köhler, Appelt, Kosik, Schmidke, Pro-
cházka, Vodička, Zupka, Kopřiva, Šverma,
Klíma,
Dölling, Krosnář, Borkaňuk, Kliment, Fuščič, Ne-
pomucký, Synek, Hodinová-Spurná, Šliwka.
1165 /VI.
interpelace
poslance E. Klímy
ministrovi vnitra
o rejdech reakčních živlů na brněnském
policejním ředitelství.
Ve vedení agrární strany na Moravě zahníz-
dila se krajně reakční zfašisovaná skupina, která
v naprostém rozporu s demokratickým smýšle-
ním rozhodující většiny prostých členů této stra-
ny je hlásnou troubou hitlerovské propagandy.
Tato skupina se volně uplatňuje na stránkách
brněnské »Svobody«.
Zatím co oficielní mluvčí agrární strany v
parlamentě prohlašují, jakoby plně stáli za věr-
ností spojencům ČSR, je přeplněna »Svoboda<
lživými útoky proti Sovětskému svazu. Fran-
couzská vláda je s průhlednými úmysly označo-
vána za rudou (»Svoboda« z 25. listopadu atd. )
a její odhalení o protirepublikánském spiknutí
jsou soustavně uváděna v pochybnost.
Protidemokratické ledví agrární reakce ve
vnitřní politice se velmi jasně projevilo při pod-
zimním zasedání zemského zastupitelstva morav-
skoslezského, kdy na kritiku kořistnické politiky
agrární reakce odpověděla »Svoboda« (22. října
t. r. ) voláním po rozpuštění zemského zastupi-
telstva.
Je na pováženou, že tato reakční fašistická
klika, jejíž názory a politika jsou v rozporu se
současnou politikou Československa, má silný
vliv na brněnské policejní ředitelství a používá
přímo aparátu policejního ředitelství k provádě-
ní svých pochybných cílů.
V praksi se to projevuje především tím, že
zatím co brněnské policejní ředitelství projevu-
je krajní nemohoucnost vůči rejdům henleinov-
ských a fašistických živlů, jsou příslušníci komu-
nistické strany a levicové živly vydáni stále bez-
ohlednějším šikanám a persekuci. Je to přímo ta-
kové, že čím důsledněji a všestranněji komunisti-
cká strana rozvíjí problémy obrany republiky a
demokracie, tím bezohlednější je postup reak-
čních živlů policejního ředitelství proti jejím pří-
slušníkům.
Uvádíme zatím tyto doklady:
Dle usneseni městské rady zemského hlavní-
ho města Brna konaly se 28. října manifestační
oslavy, jimž předcházely společné průvody z
předměstských čtvrtí. K jejich srazům byly diri-
govány takové spousty policie, že tím dělnictvo
bylo krajně pobouřeno. »Židenický Zpravodaje -
informační list politické organisace čsl. národních
socialistů o tom napsal: »Překvapil nezvykle vel-
ký počet strážníků. Působí divným dojmem, když
průvod, mající vzdáti hold státní vlajce, je dopro-
vázen jako nějaký demonstrační průvod*. I jinak
bylo počínání policie přímo provokativní. Na př.
při dílčích průvodech odřízly kordony policie část
průvodu s prapory a zbývající část nepropustily.
Poznamenáváme, že tato provokace se stala ně-
kolik dní po té, co zemský president Černý vy-
slovil deputaci komunistických funkcionářů nepo-
krytě své uznáni za stanovisko strany v době
smrti T. G. Masaryka.
Brněnské policejní ředitelství provádí zásahy
do továren a vynucuje si propuštění komunisti-
ckých funkcionářů. Před několika dny naléhala
policie na propuštění Anny Polankové, členky zá-
vodního výboru u firmy Gottlieb a Brauchbar, po-
něvadž je členkou komunistické strany. Teprve
po poslanecké intervenci bylo propuštěni odvo-
láno. František Schulz, příslušník komunistické
strany, vrátivší se nedávno ze Sovětského svazu,
provádí nějaké práce pro lékárníka Berta Schul-
ze. Koncem minulého měsíce dostavila se k Fran-
tišku Schulzovi tajná policie, zjišťovala, je-li ko-
munistou, pak chtěla vědět pro koho pracuje a
neopomněla navštívit jeho dočasného zaměstná-
vatele s průhledným cílem.
Ani samosprávné podniky nejsou ušetřeny
této »blahodárné« činnosti. Máme zjištěno, že ji
mezi jinými provádí inspektor Černý.