Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1142.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. Esterházyho o obsazení místa presidenta krajského soudu v Ri-
mavské Sobotě (tisk 1011/II),
II. min. sociální péče na interp. posl. Klímy o neslýchaném porušování sociálního zákono-
dárství v brněnských textilních továrnách (tisk 853/XIII),
III. vlády na interp. posl. Stejskala, Lance, Jenšovského, Fialy a Tichého, aby byla prove-
dena reorganisace rozhlasu a jeho zestátnění (tisk 918/XIII),
IV. vlády na interp. posl. inž. Karmasina, že pracovní úřad v Žilině poškozuje českoslo-
venské statni občany německé národnosti při udělováni povoleni na cestu do ciziny (tisk
982/XV),
V. min. vnitra na interp. posl. Fischera ministrovi vnitra, aby oznámil, jaká opatření učinil
(tisk 1011/X),
VI. min. vnitra na interp. posl. Wollnera, že státní policejní ředitelství v Karlových Varech
svévolně omezuje kulturní činnost státních občanů německé národnosti (tisk 1011/XI),
VII. min. veřejných prací na interp. posl. Jobsta o nepostačující odpovědi na interpelaci čís.
tisku 639/II aj 1936 (tisk 1011/X1X),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Karmasina o význačném porušení jazykového
zákona a jazykového nařízení okresním soudcem dr Vladimírem Bartovským v Brati-
slavě (tisk 1039/XIX),
IX. min. financí na interp. posl. dr Porubszkyho o šikanování veslařů v Bratislavě (tisk
1011/XV),
X. předsedy vlády na interpelaci posl. Esterházyho o jazykové praksi státního úřadu sta-
tistického (tisk 1062/XIII),
XI. min. vnitra na interp. posl. Hollubeho o nenáležitém chování správce expositury státní
policie v Novém Městě pod Smrkem Fialy (tisk 1011/XIII),
XII. min. vnitra na interp. posl. Obrlika, že státní policejní úřad v Liberci pozdě doručuje
výměry (tisk 1011/XVII),
XIII. min. financí, min. spravedlnosti a min. zemědělství na interp. posl. dr Tiso ve věci po-
škození finančního eráru při likvidaci velkostatku Zay v Uhrovci (tisk 1011/III),
XIV. min. spravedlnosti na interp. posl. Franka o nezákonném a neodůvodněném zabavení mě-
síčníku »Volk und Führung« (tisk 1062/V),
XV. min. sociální péče na interp. posl. Stejskala, Jenšovského a Laňce, že vládni nařízení
č. 217/1936 Sb. z. a n., o zprostředkování práce, se v praksi neosvědčuje (tisk 827/VIII).
2
f142/I (původní zněni).
Odpověď
vlády
na Interpelaci posl. Esterházyho
o obsazeni místa presidenta krajského
soudu v Rimavské Sobotě (tisk
1011II).
Usnesení vlády z 18. února 1937 provádí se
též v justiční službě. Z 13 míst presidentů kraj-
ských soudů v obvodech vrchních soudů v Bra-
tislavě a v Košicích jest obsazeno jedno místo
soudcem maďarské národnosti (Nitra) a dvě místa
presidentská jsou uprázdněna (Prešov a Bereho-
vo). Počet maďarského obyvatelstva na území
vrchních soudů v Bratislavě a v Košicích činí
17. 19% všeho obyvatelstva. Z tohoto výpočtu vy-
chází, že obsazením jednoho uprázdněného místa
presidentského uchazečem maďarské národnosti
bude podíl soudců maďarské národnosti na pre-
sidentských místech u krajských soudů těchto
obvodů přesahovati procentně kvótu obyvatelstva
maďarského.
Do Rimavské Soboty byl jmenován nynější
president pro svoji zvláštní způsobilost pro toto
místo, pro vynikající své odborné kvality a do-
statečnou znalost maďarského jazyka.
V Praze dne 17. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1142/II.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci posl. Klímy
o neslýchaném porušování sociálního zá-
konodárství v brněnských textilních
továrnách (tisk 853/XIII).
Průmyslový svaz textilních dělníků v ČSR.
sekretariát v Brně, obrátil se v době mezi 8.
srpnem 1936 a 27. březnem 1937 na živnostenský
inspektorát I. v Brně se 4 stížnostmi, týkajícími
se porušování předpisů zákona o 8hodinné době
pracovní v závodech firmy Brück a Engelsmann,
továrny na vlněné látky v Brně, na Cejlu 32 a
v Trnité ulici č. 1.
První stížnost ze dne 8. srpna 1936 vyšetřil
živnostenský inspektorát 12. srpna a zjistil, že
firma zaměstnávala 8 dělníků a 72 dělnic 52-58
hodin týdně. Trestní oznámení živnostenského in-
spektorátu pro protizákonnou práci přes čas vy-
řídil živnostenský úřad v Brně uložením pokuty
200 Kč řediteli závodu Z. Blumoví.
Při místním šetření živnostenského inspekto-
rátu dne 2. února 1937, provedeném na podkladě
stížnosti ze dne 28. ledna, byla zjištěna ve skárně
nezákonná práce pěti žen v sobotu o 2. hod. odpol.
Trestní řízeni skončil živnostenský úřad uložením
pokuty Kč 200. -.
Šetřením o další stížnosti ze dne 24. února,
vykonaným dne 2. března t. r., vyšla na jevo ne-
zákonná práce přes čas 24 mužů a 8 žen v úpravně
a ve valše, a to pracovní doba až 73 hodiny týdně,
dále nezákonná částečná noční práce 12 mužů a
2 žen ve valše a nedovolená práce 80 žen v sobotu
o 2. hodině odpol. ve vyšívárne. Výsledkem zave-
deného trestního řízení bylo potrestání odpověd-
ného zástupce firmy pokutou Kč 500. -.
Čtvrtá stížnost ze dne 27. března t. r. byla
vyšetřována v závodě na Cejlu dne 2. dubna a
v továrně v Trnité úl. dne 5. dubna t. r. V úpravně
a v barvírně na Cejlu pracovali dělníci bez úřední-
ho povolení 50-52 a řš hodiny týdně a v továrně
v Trnité ulici bylo pak zjištěno, že ve skárně
pracoval jednou dělník, po druhé dělnice celou
noc, takže jejich pracovní doba činila v dotčeném
týdnu 60 hodin. Mimo to ve snovárně a v tkal-
covně téhož závodu pracovalo celkem 11 dělníků
a dělnic ve třech týdnech od 1. do 20. března
po 56 hodinách týdně. Živnostenský inspektorát
podal opět na správu závodu trestní oznámení pro
protizákonnou práci přes čas, pro nedovolenou
noční práci a pro protizákonné zaměstnávání žen
v noci; na podkladě tohoto oznámení potrestal
živnostenský úřad ředitele Bluma pokutou 600 Kč.
Činí tudíž vzpomenuté pokuty dohromady 1. 500 Kč.
Tím, co bylo právě uvedeno, jest prokázáno,
že živnostenský inspektorát vždy došlé stížnosti
bez prodlení vyšetřil, zjistil přestupky zákona o
8hodinné pracovní době a po každé zakročil s
největší přísností, k jaké mu vůbec zákon dává
právo, t. j. po každé učinil na firmu trestní ozná-
mení živnostenskému úřadu. Konal tedy živno-
stenský inspektorát plně svou povinnost.
Pokud se v interpelaci žádá, aby bylo naří-
zeno co nejpřísnější potrestání podnikatelů, kteří
porušili zákon o 8hodinné době pracovní, budou
v té příčině znovu vydány podřízeným úřadům
pokyny za účelem účinného stihání přestupků to-
hoto zákona.
Pokud jde o hromadné propuštění dělníků,
o němž je v interpelaci zmínka, třeba pozname-
nati, že se příslušná jednání podle § 2, odst. 1
vlád. nař. č. 134/1935 Sb. z. a n. konala ve dnech
24., 25. a 27. března t. r. u městské rady v
Brně. Těchto jednání zúčastnil se též zástupce
živnostenského inspektorátu, jak jest stanoveno
řečeným nařízením, a byla při nich sjednána do-
3
hoda o postupném propuštění 250 dělníků z cel-
kového počtu 740 zaměstnanců. Podle ujednání
byli propuštěni dělníci, kteří byli přijati poslední
dobou do zaměstnání se zvláštním upozorněním,
že jsou přijímáni pouze na přechodnou dobu. K do-
hodě dali písemný souhlas všichni zástupci zúčast-
něných odborových organisací dělnických a oba
závodní výbory; mezi dotčenými dělnickými orga-
nisacemi jsou též Průmyslové svazy dělnické a
mimo to ještě Průmyslový svaz textilních dělní-
ků v Brně.
Poněvadž pak při dosažení dohody odpadá
vůbec rozhodování okresního úřadu (živnostenský
inspektorát nerozhoduje, ani když k dohodě ne-
dojde), nelze v této věci okresnímu úřadu, t. j.
v tomto případě městskému úřadu v Brně, tím
méně živnostenskému inspektorátu činiti výtek.
V Praze dne 15. listopadu 1937.
Ministr sociální péče:
lnž. J. Nečas, v. r.
1142/III.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Jos. Stejskala,
J. Laňce, A. Jenšovského, Č. Fialy
a E. Tichého,
aby byla provedena reorganisace rozhla-
su a jeho zestátnění (tisk 918/XIII).
Názor, že je třeba provésti reorganisaci čes-
koslovenského rozhlasu, je časem uplatňován ne-
jen mezi posluchači rozhlasu, nýbrž i v nejširších
vrstvách veřejnosti.
V ministerstvu pošt a telegrafů konají se pro-
to již od počátku letošního roku příslušná prů-
pravná šetření a připravuje se reorganisační ná-
vrh, který bude před projednáváním ve vládě dán
k posouzeni a vyjádření všem ministerstvům. Té
doby je ochrana státních zájmů dána účastí státu
v rozhlasové společnosti prostřednictvím resortů
v ní zastoupených. Zástupcům těchto resortů bylo
uloženo, aby s nejpřísnější objektivitou sloužili
potřebám rozhlasu a spokojenosti posluchačů.
V Praze dne 22. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1142/IV (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. inž. F. Karmasina,
že pracovní úřad v Žilině poškozuje čes-
koslovenské státní občany německé ná-
rodnosti při udělování povolení na cestu
do ciziny (tisk 982/XV).
Provedeným šetřením u Úřadu práce pro ze-
mědělské dělníky v Žilině nedalo se bezpečně
zjistiti, zda Josef Antoni ze Sklenného č. 162 a
Josef Daubner ze Sklenného č. 167 se ucházeli
u zmíněného úřadu o potvrzení pro pas do cizi-
ny, protože písemného podáni neučinili a úřad ne-
vede jmenných záznamů o návštěvách. I kdyby
byla podána ústní nebo písemná žádost o vydání
potvrzení, že jest pro ně zabezpečena práce v
Německu, nemohlo by jí býti vyhověno, poněvadž
v době, o níž se interpelace zmiňuje, nebylo již
volných míst pro zprostředkování do Německa
k disposici.
Přihlásili se však při najímání zemědělských
dělníků stálých do Německa a byli též zmíněným
úřadem najati a vypraveni do Německa: Josef
Antoni dne 20. června 1937 na čelední smlouvu
č. 1918, Josef Daubner dne 1. července 1937 na
smlouvu č. 1829.
Najatí zemědělští dělníci sezónní i stálí do
Německa ze Slovenska byli až na nepatrné vý-
jimky národnosti německé a v žádném případe
nebyli poškozováni pro svou příslušnost k němec-
ké národnosti.
V Praze dne 20. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1142 V (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. B. Fischera
ministrovi vnitra,
aby oznámil, jaká opatření učinil (tisk
101 1/X).
Odpovídaje na interpelaci posl. B. Fischera,
že četníci se nepřípustně dotazuji po stranické
4
příslušnosti (tisk 672/XV), sdělil jsem mimo jiné,
že podle výsledku šetření nesledoval dotaz čet-
nického strážmistra nikterak účel v interpelaci na-
značovaný. Vzhledem k tomu nebylo dostatečného
důvodu k nějakému kárnému opatření proti zmí-
něnému četnickému orgánu.
V Praze dne 9. listopadu 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1142/VI (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. G. Wollnera,
že státní policejní ředitelství v Karlových
Varech svévolně omezuje kulturní činnost
státních občanů německé národnosti
(tisk 1011/XI).
Policejní ředitelství v Karlových Varech za-
kázalo spolku »Karlsbader Turnverein 1860« slav-
nostní akademii dne 24. dubna 1937, v zájmu za-
chování veřejného klidu a pořádku. Opatření toto
bylo se zřetelem k předchozím událostem, o nichž
se výměr policejního ředitelství zmiňuje, odůvod-
něno. Ostatně nebylo ze zamítavého výměru po-
dáno odvolání a vzdali se tak pořadatelé sami
práva, aby výměr a jeho odůvodněni byly postu-
pem instančním přezkoušeny.
Pokud jde o zákaz uspořádáni pestrého veče-
ra, o jehož povolení zažádal jménem místní sku-
piny sudetskoněmecké strany ve Staré Roli Karel
Schreiter, se podotýká, že politická organisace ne-
ní právně způsobilá žádati o povoleni k pořádání
podobného podniku. Citovaný dekret dvorské kan-
celáře z r. 1836 je platnou právní normou.
Vzhledem k výsledku úředního šetření není
důvodu k nějakému opatřeni.
V Praze dne 14. listopadu 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
1142/VII (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci posl. Adolfa Jobsta
o nepostačující odpovědi na interpelaci č.
tisku 639/II ai 1936 (tisk 1011/ XIX).
Na základě nového zevrubného šetření prove-
deného zemským úřadem v Praze, dovoluji si po-
dati na shora uvedenou interpelaci tuto odpověď:
Při provádění povrchové úpravy státní silnice
strakonické v r. 1936 v úseku km 139-154 (mezi
Vimperkem a Horní Vltavicí) bylo při nejvyšším
stavu dělnictva zaměstnáno 120 lidi; z toho bylo
100 dělníků národnosti německé a 20 dělníků ná-
rodnosti české. Z celkového počtu 120 dělníků
bylo jich 26 zaměstnáno při takových pracích, kte-
ré je opravňovaly k nároku na vyšší mzdy, než
jsou obvyklé mzdy nádenické. Z těchto 26 dělní-
ků bylo 20 Cechů, a to 5 Čechů z pol. okresu stra-
konického, 15 Cechů z pol. okresu prachatického
a dále 6 Němců z pol. okresu prachatického. Po-
cházelo tedy pouze 5 Čechů z jiného politického
okresu než prachatického a ne všech 20, jak se
v interpelaci uvádí.
Kdežto hodinové nádenické mzdy placené na
stavbě činily 2. 50 Kč, při čemž byly vyšší než
mzdy v místě obvyklé, byla zmíněným 26 dělní-
kům - tedy také 6 německým dělníkům - vyplá-
cena mzda 3-3. 50 Kč za hodinu. Dělo se tak
proto, že šlo o placení úkonů, které při silničních
pracích se živičnými látkami třeba označiti buď
za odborné, jichž správným prováděním je pod-
míněn zdar nákladných úprav (roztápění, rozstři-
kování a roztírání asfaltu a dehtu) anebo za zvlášť
namáhavé, nebezpečné a zdraví ohrožující, jež ta-
ké vyžadují zkušeností, které se získají jen del-
ší dobu trvajícím zapracováním (na př. rozdělová-
ni a nošení horkého asfaltu a dehtu).
Je třeba zdůrazniti, že u těchto posléze uve-
dených prací padají také na váhu při jejich ho-
norování kromě znalostí a stupně nebezpečnosti
práce ovšem i škody, které vznikají pracujícím
dělníkům poškozením šatů a obuvi.
Poněvadž odborných a zkušených dělníků ne-
bylo dosti z řad německých místních dělníků a
ani z řad dělníků českých z okresu prachatické-
ho bylo třeba zaměstnati také i dělníky české ná-
rodnosti z okresu strakonického.
Všichni odborní dělníci, včetně 6 dělníků ná-
rodnosti německé, pracovali na 2 směny, protože
vzhledem k nutnému rychlému postupu prací a ne-
dostatku místních odborných dělníků by bylo ji-
nak třeba, aby silniční správa zaměstnávala další
zapracovaně a zkušené dělníky z jiných okresů;
tyto by však bylo i těžko získati, kdyby jim
nebyla dána možnost pracovati přes čas, aby cel-
kovým vyšším výdělkem mohli uhraditi zvýšené
5
existenční náklady, které vznikají při práci dale-
ko od domova.
Z uvedeného je patrno, že při najímání dělni-
ctva pro práci na státní silnici strakonické ne-
byla sledována hlediska národnostní, nýbrž jen
hlediska věcná, která měla na zřeteli zdárný po-
stup a úspěch prováděných prací.
V Praze dne 20. listopadu 1937.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
1142 VIII (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. inž. F. Karmasina
o význačném porušení jazykového záko-
na a jazykového nařízení okresním soud-
cem dr Vladimírem Bartovským v Brati-
slavě (tisk 1039 XIX).
Provedeným šetřením jsem zjistil, že při
ústním líčení dne 21. června 1937 u okresního sou-
du v Bratislavě ve sporné věci Josefa Kulčára
proti Pavlu Steberlovi zn. sp. C V 527/37 nebyli
žalovaný Pavel Steberl jako strana a také ne jeho
manželka Pavla Steberlová jako svědkyně sly-
šeni.
Okresní soudce dr Vladimír Bartovský při-
pustil přednes žalovaného Pavla Steberla ve sho-
dě s ustanoveními jazykového práva v řeči ně-
mecké. Odmítl však právem žádost žalovaného,
aby nařídil i žalobci, který jest Slovák, přednes
žaloby v řeči německé. Při tom soudce podotkl,
že slovenská strana má zákonné právo jednati ve
svém jazyce, poněvadž je na Slovensku a nikoli
v Německu.
Jazykové právo nebylo porušeno a ani cito-
vaný výrok soudce není takového rázu, že by mohl
býti důvodem k nějakému opatření proti soudci.
V Praze dne 16. listopadu 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
1142/IX (původní znění).
Odpověď
ministra financi
na interpelaci posl. dr Porubszkyho
o šikanování veslařů v Bratislavě
(tisk 1011 XV).
Postup okrskové celní správy v Bratislavě
při přijímáni ohlášek člunů pro provozování spor-
tovní plavby na Dunaji spočíval na nepřesném vý-
kladu příslušných celních předpisů. Podaným stíž-
nostem do odmítnutí ohlášek člunů k provozování
plavby na hraničním toku Dunaje ministerstvo fi-
nancí vyhovělo a udělilo okrskové celní spravě
potřebné pokyny pro její postup v těchto přípa-
dech.
V Praze dne 15. listopadu 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
1142/X (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci posl. Esterházyho
o jazykové praksi státního úřadu sta-
tistického (tisk 1062/ XIII).
Statistika průmyslové výroby je složité še-
tření, pro něž dosud nebylo obdoby. Toto še-
tření se nekoná u všech podniků v Českosloven-
ské republice, nýbrž pouze representativně, t. j.
u jejich výběru. V důsledku toho bylo k šetření
zapotřebí poměrně malého počtu dotazníků. Tam.
kde si maďarský živnostník výslovně přál maďar-
ské znění, požádal jej Státní úřad statistický struč-
ným dopisem českým a maďarským, aby se obrá-
til na příslušný notářský úřad, a s jeho pomocí
dotazník zodpověděl.
Těchto prostřednických služeb notářských ú-
řadů použil Státní úřad statistický po slyšení znal-
ců jednak proto, poněvadž by se nevyplatilo vy-
dávat zvláštní dotazníky maďarské pro malý po-
čet vyšetřovaných podniků, jednak také proto, aby
notáři stranám co nejsrozumitelněji vysvětlili ob-
sah složitého dotazníku a aby tak měly strany
usnadněnou zpravodajskou povinnost. Obdobného
způsobu osobního projednávání dotazníků prostřed-
6
nictvím notářských úřadů používá Státní úřad
statistický i v jiných případech, kde toho vyžaduje
obtížnost předmětu i když se při tom jinak ne-
vyskytují žádné nesnáze s hlediska jazykové sroz-
umitelnosti. Státní úřad statistický se vždy sna-
ží, aby byla jeho služba co nejvhodněji přizpů-
sobena získaným zkušenostem.
V Praze dne 25. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1142/XI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. F. Hollubeho
o nenáležitém chování správce expositury
státní policie v Novém Městě pod Smrkem
Fialy (tisk 1011/XIII).
Maru Steidlerové (nikoli Heidlerové) byl ulo-
žen v interpelaci uvedený trest právem, a to pro
její nepřístojné chování u státní policejní exposi-
tury v Novém Městě pod Smrkem dne 25. květ-
na 1937; proti uvedenému administrativnímu tres-
tu nepodala Steidlerová instančního opravného
prostředku, čímž jej sama uznala za správný.
Jednáni se Steidlerovou vedl orgán, pověřený
vedením agendy pohraničních průkazů, kdežto
správce policejní expositury zúčastnil se tohoto
jednání teprve, když Steidlerová způsobila v ú-
řadovně výtržnost; postup obou úředních orgánů
vůči Steidlerové byl v každém směru korektní.
Obvinění, že se poslední dobou množí opráv-
něné stížnosti na nenáležité úřadování u státní po-
licejní expositury v Novém Městě pod Smrkem,
není v interpelaci doloženo, ani úředním šetřením
nebyla jeho důvodnost potvrzena.
V Praze dne 22. listopadu 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý. v. r.
1142/XII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. G. Obrlika,
že státní policejní úřad v Liberci pozdě
doručuje výměry (tisk 1011/XVII).
Výměr policejního ředitelství v Liberci, jímž
bylo vzato na vědomí pořádání veřejného shro-
máždění lidu dne 21. května 1937 ve 20. 15 hodin
v místnostech veletržní budovy v Liberci, byl
doručen svolavateli Josefu Porscheovi teprve
před zahájením schůze proto, že policejní orgán,
doručující výměr, nemohl dříve jmenovaného za-
stihnouti, ačkoliv se o to již od ranních hodin
dne 21. května 1937 několikráte pokoušel. Touto
okolností nebyly však zaviněny komplikace, o
nichž jest v interpelaci zmínka, neboť jak Josef
Porsche, tak i další funkcionáři okresního vede-
ní sudetskoněmecké strany v Liberci měli již dří-
ve vědomost o tom, že užívání nedovolených stej-
nokrojů jest úředně stíháno. Josef Porsche byl kro-
mě toho na tuto okolnost osobně upozorněn poli-
cejním ředitelem v Liberci ještě v dopoledních ho-
dinách dne 21. května 1937.
Proti pořadatelům a osobám, které veřejně
nosily stejnokroj, jehož užívání nebylo úředně po-
voleno, bylo zakročeno proto, že jejich shodné
odění, sestávající z vysokých bot, z tmavých jez-
deckých kalhot, přiléhavých kabátů, případné blůz.
bílých košil s tmavými vázankami a z tmavo-
modrých čepic s černým lesklým štítkem, bylo
v rozporu s předpisem § 17 zákona ze dne 21.
října 1936, č. 269 Sb. z. a n.
Není tedy v souhlase se skutečností tvrzeni
interpelace, že dotčené osoby byly zadrženy to-
liko pro nošení vysokých bot.
Vzhledem k zjištěnému stavu není podkladu
k nějakému dalšímu opatření, a to tím méně, že
podle výsledku šetření veškerá podání stran jsou
u policejního ředitelství v Liberci vyřizována v
zákonných lhůtách a v souhlase s platnými před-
pisy.
V Praze dne 22. listopadu 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
7
1142/XIII.
Odpověď
ministra financí, ministra spravedlnosti
a ministra zemědělství
na interpelaci posl. dr Tiso
ve věci poškození finančního eráru při
likvidaci velkostatku Zay v Uhrovci
(tisk 1011/III).
Mikuláši Zayovi v Uhrovci byla předepsána
dávka z majetku a z přírůstku na majetku část
kou 2, 201. 620 Kč.
|
Vyměřovací základy stanoveny: |
|
|
k 1/I. 1914 částkou |
1, 660. 442 Kč a |
|
k 1. /III. 1919 částkou |
5, 514. 227 Kč. |
|
Poněvadž na predpis dávky |
2, 201 620 Kč |
|
bylo zaplaceno |
1. 379. 950. 32Kč, |
|
činil nedoplatek dávky |
821. 669. 68 Kč. |
Dne 1. /X. 1930 podala strana žádost za sle-
vu na této dávce podle § 5 novely k zákonu
o dávce z majetku. Do jejího zamítnutí (pro
opoždění) podala pak stížnost k ministerstvu fi-
nancí. Při řízení o této stížnosti zjistilo minister-
stvo financí:
1. že při vyměření dávky byla od hrubého
jmění odečtena nižší pasiva, než měla býti ode-
čtena,
2. že poplatníkovy dluhy vzrostly od 1. /III.
1919 do přítomné doby o 1, 463. 021 Kč a
3. že vyměřovací základ k 1. /III. 1919 jest
nutno snížiti podle zák. č. 323/21 Sb. z. a n. se
zřetelem na zabraný majetek pozemkový.
Z těchto důvodů příslušel straně nárok na
snížení dávky.
V mezích tohoto nároku svolilo pak mini-
sterstvo financí rozhodnutím ze dne 9. /XI. 1933,
čís. 61311/33-III/7, aby straně byla povolena podle
§ 5 novely k zákonu o dávce z majetku sleva
částkou 471. 669. 68 Kč a prominuty úroky z pro-
dlení pod podmínkou, že neslevený nedoplatek
v částce 350. 000 Kč bude vyrovnán v sedmi mě-
síčních splátkách po 50. 000 Kč od 30. /11. 1933 do
31. /5. 1934.
Při této úpravě se strana vzdala všech zá-
konných nároků a možností (včetně veškeří cli
opravných prostředků) na změnu dávky ve svůj
prospěch, jakož i nároku na dobropisy a úroky
náhradní podle § 55, odst. 3 a 6 zákona o dávce
z majetku.
Výslovně se podotýká, že ve spisech mini-
sterstva financí jednajících o věci není nikde
zmínky o tom, že by v této věci chtěla za po-
platníka jednati Tatrabanka, fil. v Bánovcích
n B. a že by chtěla zaplatiti Zayův dluh na dávce
s příslušenstvím v plné výši.
Zprávou ze dne 30. /5. 1934, č. XI-4615/34,
oznámilo generální finanční ředitelství minister-
stvu financí, že první tři splátky po 50000 Kč
strana zaplatila, další však nikoli. Zároveň došla
ministerstvu financi žádost strany za posečkání
zbývajících 4 splátek v úhrnné částce 200. 000 Kč
do 30. září 1934. K žádosti připojila strana opis
záruční listiny Vršovické založny, kterou se zá-
ložna zavázala převzíti záruku za zaplacení část-
ky 200. 000 Kč do 30 září 1934 pod podmínkou,
že sleva na dávce, povolená Mikuláši Zayovi, zů-
stane v platnosti a pod další podmínkou, že
Vršovické záložně budou postoupena privilego-
vaná zástavní práva eránu na Zayově majetku a
to jak na částky, které záložna na dávku až do-
sud zaplatila, tak i na částku, na kterou zni tato
záruční listina
Na tuto žádost, jakož i po dalších zprávách,
že částka 200. 000 Kč byla již zaplacena (záložna
zaplatila ještě 135. 06270 Kč a zbytek 64. 937. 60 Kč
byl přikázán okresním soudem v Bánovcích z pře-
jímací ceny), svolilo ministerstvo financí vynese-
ním ze dne 25 /III. 1935, č. 21445/35-III/7, aby
podmínky slevy povolené jeho vynesením ze dne
9. /XI. 1933, č. 61311/33-III/7 byly považovány za
splněné, a aby pořadí dávky z majetku zajištěné
na nemovitostech Zayových bylo postoupeno
Vršovické záložně a to do výše nedoplatku stá-
vajícího ke dni výše uvedeného rozhodnuti /
9. /XI. 1933, č. 61311/33-III/7 včetně částky cito-
vaným vynesením slevené.
Berní správa v Trenčíně pak vydala postupní
listinu č j 4850'35 a poněvadž ku dni rozhod-
nutí ministerstva financí ze dne 9. /XI. 1933 č.
61311/33-III/7 byla dávka zajištěna v pozemko-
vých knihách ještě částkou 1, 880801. 97 Kč, po-
stoupila Vršovické záložně pořadí celé této po-
hledávky.
Tímto postupem neutrpěl finanční erár ško-
du Sleva na dávce, povolená Mikuláši Zayovi
podle § 5 nov. k zák. o d. z máj., byla zcela
odůvodněna.
Škodu neutrpěl finanční erár ani tím, že po
vyrovnání takto upravené dávky bylo její pořa-
dí postoupeno Vršovické záložně, neboť tím se na
povolené úpravě dávky a na jejím vyrovnání nic
nezměnilo.
Není tudíž třeba se strany ministerstva fi-
nancí ve věci této dávky žádných dalších opa-
tření.
Pokud je v interpelaci brán v pochybnost
postup opatrovnického soudu (v interpelaci ne-
správně se mluví o činnosti okresního soudu ja-
ko sirotčího úřadu), není důvodu k zakročení.
Podle vyžádané zprávy přednosty okresního sou-
du v Bánovcích n Bebr. ze dne 12. července
1937 dal tento soud po předchozím šetřeni, zvlá-
ště po podrobném zjištění celého majetku opa-
trovance Mikuláše Zaye, po vyslechnutí všech
účastníků a k jednomyslnému návrhu opatrovní-
ka i členů rodiny opatrovancovy souhlas k roz-
s
prodeji velkostatku, který pro předluženost ne-
bylo lze udržeti.
Rozprodej ten se provádí v mezích zákona.
Všechny podmínky byly soudem předem určeny
a podle nich jdou veškeré platby z trhových
smluv výlučně do pokladny opatrovnického sou-
du. Během tohoto řízení nebyla také žádná stíž-
nost podána. Soud schválil zatím 236 kupních
smluv, a to až na nepatrné výjimky s malými
rolníky, kteří kupní cenu zaplatili. Schváliti zbý-
vá ještě několik trhových smluv o nemovitos-
tech, po většině o lesích. Ježto v těchto přípa-
dech jde většinou o záborové plochy, bude moci
opatrovnický soud přikročiti k schválení i těchto
smluv až po předchozím schválení ministerstvem
zemědělství.
K nějakému zásahu opatřením dozorčí moci
není s hlediska ministerstva spravedlnosti důvo-
du. Jinak pak jde o působnost neodvislého sou-
du (§§ 96, 98 ústavní listiny). Proto není možné
dávati poukaz k zastavení rozprodeje velkostat-
ku opatrovnickým soudem a zakazovat mu schvá-
lení smluv o prodejích dosud knihovně neprove-
dených.
Pokud se interpelace týká rozprodeje vel-
kostatku Zayovského v Uhrovcích, odkazuje se
k odpovědi, kterou dal ministr zemědělství na in-
terpelaci č. t. 804/XII.
V Praze dne 23. listopadu 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
1142/XIV (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. K. H. Franka
o nezákonném a neodůvodněném zaba-
veni měsíčníku »Volk und Fiihrung«
(tisk 1062/V).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z č.
5 časopisu »Volk und Führung« z května 1937
bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu po-
tvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.
V Praze dne 23. listopadu 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
1142/XV.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci posl. Josefa Stejskala,
A. Jenšovského a J. Lance,
že vládní nařízeni č. 217/1936 Sb. z. a n.,
o zprostředkování práce, se v praksi ne-
osvědčuje (tisk 827/VIII).
Vládní nařízení č. 217/1936 Sb. z. a n., o zpro-
středkování práce stanoví, že osoby hledající
pracovní sílu jsou povinny hlasití zprostředkova-
telně práce všechna uprázdněná nebo nová místa
a osoby hledající práci jsou povinny hlasití se o
ni u této zprostředkovatelny. Účelem tohoto před-
pisu jest zajistiti přehled na trhu práce a umož-
niti zprostředkovatelnám práce, aby mohly dopo-
ručovati na uprázdněná a nová místa uchazeče
o práci z řad nezaměstnaných, vedených v evi-
denci zprostředkovatelen.
Ustanovení, podle něhož by zaměstnavatelé
byli povinni přijímati do svých služeb jen osoby,
které jim zprostředkovatelna práce přihlížejíc
k jejich sociální potřebnosti a k délce nezaměst-
nanosti přikáže, nebylo do cit. vládního nařízení
pojato, ježto vláda, jednajíc o návrhu minister-
stva sociální péče na úpravu zprostředkování prá-
ce dospěla po zevrubných úvahách k rozhodnuti,
že zaměstnavatelům nutno ponechati volnost vý-
běru při přijímání pracovních sil.
Nelze však všeobecně tvrdit, že vládní na-
řízení o zprostředkování práce nepřineslo žádné-
ho prospěchu; o tom svědčí tento přehled:
Počet přihlášených míst u veřejných sprostředko-
vatelen práce:
|
Rok |
||||
|
Měsíc |
1937 |
1936 |
1935 |
1929 |
|
Leden |
93. 363 |
49. 202 |
45. 550 |
43. 882 |
|
Únor |
91. 540 |
43. 809 |
41. 704 |
47. 000 |
|
Březen |
149. 314 |
82. 764 |
62. 856 |
58. 851 |
|
Duben |
219. 258 |
96. 028 |
87. 630 |
78. 378 |
|
Květen |
198. 505 |
107. 010 |
95. 452 |
85. 890 |
|
Červen |
175. 865 |
92. 048 |
88. 228 |
66. 406 |
|
Červenec |
156. 583 |
100. 829 |
90. 557 |
72. 029 |
|
Srpen |
129. 715. |
80. 042 |
78. 689 |
70. 758 |
|
Září |
206. 425 |
133. 869 |
109. 622 |
143. 230 |