Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1140.
Zpráva
výboru rozpočtového
o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé
a finančního zákona na rok 1938 (tisk 1100).
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny předkládá z právu
o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Českosloven-
ské a finančního zákona na rok 1938 a navrhuje:
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky československé, račiž schváliti:
1. Státní rozpočet republiky československé na rok 1938 (přílohy finančního zákona)
podle návrhu rozpočtového výboru (str. 72 této zprávy) ve znění otištěném při vládním
návrhu čís. tisku 1100.
2. Finanční zákon na rok 1938 podle návrhu rozpočtového výboru (str. 72 této
zprávy).
3. Připojených 11 resolucí.
V Praze dne 25. listopadu 1937.
P. Teplanský v. r.
předseda.
Ant. Remeš v. r.,
hlavní zpravodaj.
2
Úvod.
Rozpočtový výbor skončil své práce na rozpočtu pro rok 1938 předkládá o tom posla-
necké sněmovně tuto písemnou zprávu.
Zpráva obsahuje přehled jednání v rozpočtovém výboru počínaje volbou hlavního zpra-
vodaje a zpravodajů dílčích rozpočtů. Rozpočtové sumáře vlastní státní správy, podniků a
fondů předchází stručný výtah z jednání debaty generální i specielní, z něhož je zjevno,
o čem rozpočtový výbor jednal, jakož i směr, kterým se jednání neslo.
Vzhledem k tomu, že rozpočet pro rok 1938 sestává ze dvou dílů, t, j. z rozpočtu řád-
ného a mimořádného, je také této změně přizpůsoben finanční zákon, jehož návrh je ke
zprávě rovněž připojen.
Rozpočet řádný obsahuje jako dosud 4 skupiny, t. j. vlastní státní správu, správu stát-
ních podniků, podíly na státních daních, dávkách a poplatcích a správu státního dluhu.
V rozpočtu mimořádném jsou pak obsaženy náklady na investice podnikové a zvláštní výdaje
na potřeby pro obranu státu. Ve vládním návrhu rozpočtu státního nalézají se také roz-
počty: státního silničního fondu, obou fondů vodohospodářských a dobročinného fondu dů-
chodkových pokut.
Výbor rozpočtový provedl proti původnímu znění změnu čl. XXVI návrhu finančního
zákona a v souvislosti s tím vnitřní úpravu čísel pokladní správy, aniž by to znamenalo
změnu konečných čísel kapitoly.
Jednání výborové s ohledem na pozdní předložení rozpočtu muselo se díti neobyčejně
rychle. Bez zkrácení řečnické lhůty vyřídil výbor rozpočet během 9 dnů. To bylo umožněno
především proto, že výbor jednal po celý den do pozdních hodin nočních bez jakékoliv pře-
stávky. Členové výboru ukládali si sami potřebnou reservu. K usnadnění jednání přispěla
také ta okolnost, že resortní ministři ujali se slova jen k otázkám, které vznikly během jed-
nání a vyžadovaly okamžité odpovědi. Svá exposé předložili pak všem členům výboru pí-
semné.
Ve výboru ujal se slova též předseda vlády dr. Milan Hodža, který bral na jednání vý-
boru účast a ve svém projevu zaujal stanovisko ke všem současným otázkám doby.
Jednání výboru přítomni byli zástupcové sekce ministerstva financí, zástupce Nejvyš-
šího účetního kontrolního úřadu, jakož i zástupci všech resortů a podniků, jejichž rozpočty
výbor projednával.
Připojené tabulky poskytují přehled o počtu schůzí, řečníků, pozměňovacích návrzích
a nakonec jsou otištěny resoluce, pro které se rozpočtový výbor vyslovil.
Předkládaje v zastoupení rozpočtového výboru tuto zprávu, žádám, aby slavná posla-
necká sněmovna ji přijala za podklad svého jednání.
V Praze dne 25. listopadu 1937.
Antonín Remeš v. r.,
hlavní rozpočtový zpravodaj.
3
Přehled jednání
v rozpočtovém výboru.
4
Volba zpravodajů.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, přikročuje k jednání o vládním návrhu fi-
nančního zákona republiky československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1938,
zvolil ve schůzi dne 9. listopadu 1937 generálním zpravodajem o státním rozpočtu na rok
1938 a finančním zákoně poslance Remeše a zpravodaji o jednotlivých kapitolách poslance:
|
Oddíl |
Kapitola |
||
|
číslo |
název |
poslanec |
|
|
A. Ústřední orgány |
1 |
President republiky a kancelář presi- |
Křemen |
|
2 |
Zákonodárné sbory a kanceláře sně- |
Dr. Klapka |
|
|
3 |
Předsednictvo ministerské rady a ze |
Křemen |
|
|
B. Správa zahra- |
4 |
Ministerstvo zahraničních věcí.... |
Dr. Klapka |
|
niční a vojen- |
5 |
Ministerstvo národní obrany a ze sku- |
Dr. inž. Brdlík |
|
C. Správa vnitřní: |
|||
|
a) politická: |
6 |
Ministerstvo vnitra ....... |
Martinásek |
|
b) justiční a |
7 |
Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším |
Dr. Macek |
|
8 |
Ministerstvo pro sjednocení zákonův a |
Vičánek |
|
|
9 |
Nejvyšší správní soud a Volební soud |
Dr. Macek |
|
|
c) kulturní: |
10 |
Ministerstvo školství a národní osvěty |
|
|
školy zvěrolékařské v Brně.... |
Dr. Stránský |
5
|
Oddíl |
Kapitola |
||
|
číslo |
název |
poslanec |
|
|
d) hospodářská |
11 |
Ministerstvo zemědělství, ze skupiny II. |
Teplanský |
|
12 |
Ministerstvo průmyslu, obchodu a živ- |
Ostrý |
|
|
13 |
Ministerstvo veřejných prací, ze sku- |
Vičánek |
|
|
14 |
Ministerstvo pošt a telegrafů, ze sku- |
Bergmann |
|
|
15 |
Ministerstvo železnic a ze skupiny II. |
Polach |
|
|
e) sociální: |
16 |
Ministerstvo sociální péče ..... |
Chalupa Rudolf |
|
17 |
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a |
Hrubý |
|
|
18 |
Odpočivné a zaopatřovací platy... |
Hrubý |
|
|
D. Správa finanční: |
19 |
Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1. |
Dr. Novák |
|
20 |
Všeobecná pokladní správa ..... |
Dr. Novák |
|
|
E. Kontrola státní |
21 |
Nejvyšší účetní kontrolní úřad.... |
Remeš |
6
Státní rozpočet na rok 1938.
Rozprava povšechná.
Vláda předložila návrh finančního zákona a státního roz-
počtu na rok 1938 poslanecké sněmovně Národního shromáž-
dění, kde jej doprovodil povšechným výkladem dne 9. listopadu
1937 ministr financí. Poslanecká sněmovna přikázala pak návrh
ten k podaní zprávy rozpočtovému výboru této sněmovny, který
o něm provedl povšechnou rozpravu dne 16. listopadu 1937.
Zpráva
hlavního zpravodaje.
Hlavním zpravodajem o vládním návrhu finančního zákona
a státního rozpočtu na rok 1938 byl opět jako v minulých letech
poslanec Remeš, který jako obvykle podal ve své obšírné zprávě
nejen kritiku a rozbor státního rozpočtu na rok 1938 a kritiku
státního hospodaření vůbec, nýbrž též vylíčení obtížné situace,
za které rozpočtový návrh na rok 1938 byl vypracován.
Rozpočtové právo
parlamentu.
Ve svém výkladu zmínil se hlavní zpravodaj především
o výsostném právu parlamentu, projednati a povoliti státní
rozpočet a nastínil krátce vývoj tohoto práva zejména v Anglii,
která jest jeho kolébkou. Aby toto poslání mohl parlament svě-
domitě a odpovědně vykonávati, jest třeba poskytnouti mu do-
statek času a předložiti mu rozpočet včas. Pozdní předložení roz-
počtu na rok 1938 vysvětlil potížemi, které vznikly ze zvýšených
nároků výdajových a z toho plynoucího hledání úhrady ve
formě nových dani.
Parlamentní úsporná
a kontrolní komise.
Na rozpočtu na rok 1938 intensivně pracoval a vliv parla-
mentu uplatnil výbor parlamentní úsporné a kontrolní komise.
Požadavky resortů na rok 1938 byly původně vyšší o 41 miliardy
Kč proti rozpočtu na rok 1937. úsporný výbor v dohodě s vládou
podjal se úkolu snížiti tyto nároky na snesitelnou míru. Za sou-
činnosti ministerstva financí podařilo se snížiti tyto požadavky
o 2. 4 miliardy Kč. Zbytek 1'7 miliardy opírá se o závazky, které
nutno plniti. Přes toto značné snížení mají jednotlivá odvětví
státní správy rozpočty výdajové přec ještě v takové výši, že
mohou plniti své úkoly. Co by bylo nad to, nebylo by hospodárné
a brzdilo by ozdravovací proces v hospodářském životě. Postup
tento se osvědčil a ukázal, že parlamentní úsporný výbor je
důležitým nástrojem parlamentu našeho demokratického státu.
Výdaje na obranu
státu.
Hlavní příčinou vyšších výdajů jsou požadavky obrany
státu. Státní pokladna vydala dosud na obranu státu, t. j. na
obranu každého z nás 5830 mil. Kč a v budoucím roce to má býti
7
dalších 2360 mil. Kč. K tomu pak přistupují další výdaje řád-
ného rozpočtu národní obrany, zvýšené o 730 mil. Kč, které zna-
menají trvalé břemeno rozpočtové. Kromě toho jsou zatíženy
náklady na obranu státu též rozpočty jiných resortů. Zbrojení
znamená více obětí a menší krajíc. Jde o to, aby se těmito pro-
středky dobře hospodařilo, úsporný a kontrolní výbor se pře-
svědčuje, zda tyto oběti jsou účelné. Také ministerstvo financí
a nejvyšší účetní kontrolní úřad věnují kontrole vojenských vý-
dajů velikou pozornost. Není však v naší moci, abychom se
těmto výdajům vyhnuli.
Rozpočet po stránce
formální.
Dále zabýval se hlavní zpravodaj formální stránkou roz-
počtu, jehož hlavní novotou je rozdělení na rozpočet řádný s do-
savadními 4 skupinami, jehož výdaje s výjimkou pravých in-
vestic, odkázaných na úvěr, jsou hrazeny z řádných příjmů
státních, a na rozpočet mimořádný, jehož úhrada bude opatřena
úvěrem. Další podstatnější změnou je vyřadění Všeobecné po-
kladní správy z rozpočtu ministerstva financí a zařazení její
jako samostatné kapitoly 20.
Rozpočet po stránce
materielní.
V dalším hlavní zpravodaj rozebírá rozpočet po stránce
materielní. Čl. I. finančního zákona stanoví se státní výdaje
částkou 10. 117. 4 mil. Kč a státní příjmy částkou 10. 120. 2 mil.
Kč. Rozpočet tedy počítá s přebytkem 2'8 mil. Kč. Připojuje se
k prohlášení ministra financí, učiněnému v jeho výkladu, že roz-
počet ve výdajích je úplný a pravdivý, v odhadu příjmů pak
střízlivý a reelní. Věří ve skutečnou rozpočtovou rovnováhu.
V rozpočtu jsou všechny výdaje a příjmy počítány střízlivě a
solidně. Soudí, že rozpočet bude míti ještě nějakou reservu.
Konstatuje s uspokojením, že letos zvítězila metoda řádného
hospodaření, že stát nemůže bez následků vydávati více, než od
svých občanů přijme. Touto dobou se poměry podstatně zlepšily
a proto nelze předpokládati nevyrovnaný rozpočet a jeho pří-
padný schodek hraditi úvěrem. Je dosti na tom, musíme-li na
úvěr odkazovati investice na obranu státu a pravé investice pod-
nikové. Proto zvýšená potřeba rozpočtová bude kryta novými
daněmi, které mají zabezpečiti rovnováhu státního rozpočtu.
Jde o naprosto nutné zabezpečení státních nezbytností po
stránce vojenské a hospodářské. Proto oběti ty jsou samozřej-
mou povinností.
Daňové nedoplatky.
Hlavní zpravodaj podal na to kritiku nových daní a dávek
a daňových nedoplatků, při čemž zejména vyzdvihl, že nynější
finanční situace jest vhodná pro splacení těchto nedoplatků.
Bylo by proto podle něho hříchem propásti vhodnou chvíli a
ztratiti miliardy, aby se ušetřily tisíce na potřebných úřednic-
kých platech. Na to přešel ke skupině II. Správa státních pod-
niků.
Státní podniky.
Ze 17 hlavních a 4 podružných státních podniků očekáván
na rok 1938 odvod státní pokladně 1. 336'8 mil. Kč, proti roku
1937 tedy o 2717 mil. Kč větší. Ztrátu očekávají ještě státní
dráhy, školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, státní lázně
a československá tisková kancelář. Přes toto zlepšení nelze však
podle názoru hlavního zpravodaje mluviti o rentabilitě státního
podnikání, neboť očekávané zisky nejsou v příznivém poměru
k investovanému kapitálu ani tehdy, když se vezme zřetel k pod-
8
nikům veřejně prospěšným. Nutno konstatovati, že stát jako
podnikatel se dosud plně neosvědčil. Nejpasivnější jsou státní
železárny v Podbrezové. Po rozboru hospodaření jednotlivých
státních podniků přešel hlavní zpravodaj ke skupině III. Podíly
na státních daních, dávkách a poplatcích.
Skupina III.
Podíly na, státních
daních, dávkách
a poplatcích.
Skupina III. tvoří vlastně samostatný vedlejší rozpočet. Jde
v ní o částku 2. 743 mil. Kč. Připočtou-li se tyto výdaje k výda-
jům skupiny L, činil by náš rozpočet vlastně 12. 860 mil. Kč. To
jest ona skutečná oběť, kterou musí podle hlavního zpravodaje
odvésti občané státu na daních, dávkách a poplatcích.
Skupina IV.
Státní dluh.
Při rozboru státního dluhu hlavní zpravodaj uvádí, že
vzrostl v letech
kriste o 14'5 miliardy Kč a dostoupil výše
47 miliard Kč. Netlačí-li dluhová služba na rozpočet zvláště
tíživě, třeba děkovati okolnosti, že téměř 6/7 celého státního
dluhu tvoří dluh vnitřní, při němž byla snížena úroková míra.
Jinak by tomu bylo, kdyby náš dluh byl převahou zahraniční.
Hlavní zpravodaj při tom připomenul, že zvýšení nemusilo býti
tak značné, kdyby se bylo v minulých letech vydávalo opatrněji
a kdyby nebylo tak značných daňových nedoplatků, jež nutno
na konec odepsati.
Mimořádný rozpočet.
O mimořádném rozpočtu uvedl hlavní zpravodaj zejména,
že jeho výše 3508 mil. Kč bude činiti určité potíže, ale ze bude
míti i své dobré stránky, neboť přispěje nemálo k zaměstnanosti
průmyslových odvětví a opatří chléb velkému počtu délnictva.
Závěr.
V závěru svého výkladu hlavní zpravodaj vítá ministrem
financí ohlášenou osnovu finančního řádu, kterou by se zabez-
pečil pořádek ve státním hospodaření. Prohlašuje, že je nutno,
aby byl učiněn konec předkládání přemrštěných požadavků roz-
počtových a žádá, aby se hospodařilo v rámci schválených
úvěrů. Státní rozpočet jest stanoven zákonem, proto musí býti
zachováván jako každý jiný zákon. Souhlasí plně v tomto směru
s prohlášením ministra financí, že základem lepší budoucnosti
je pořádek ve státě a ve státních financích. Doporučuje, aby roz-
počtový výbor vzal předložený vládní návrh finančního zákona,
kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1938, za podklad svého
jednání.
Po výkladu hlavního zpravodaje byla zahájena povšechná
rozprava, ve které se vystřídalo celkem 16 poslanců. Převážná
část rozpravy i letošního roku byla věnována vážným otázkám
politickým.
Požadavek dalších
úspor.
V této povšechné rozpravě bylo mimo jiné nadhozeno, zda
prostředky na obranu státu neměly se získati zvýšenou úspor-
ností a dalším snížením výdajů v ostatních oborech státních,
zejména vzhledem k tomu, že prý naše státní hospodaření je
předimensováno.
Hospodářská
politika.
Za nejlepší finanční politiku prohlášeno odstraniti vše, co
brzdí soukromou podnikavost a podporovati vše, co posiluje vý-
robu jak průmyslovou, tak i zemědělskou, jak patrno z toho, že
k získání rozpočtové rovnováhy přispělo z poloviny obnovení
hospodářského života.
9
Iniciativa parla-
mentu na sestavování
státního rozpočtu.
Bylo uznáváno, že rozpočet na rok 1938 je vážným pokusem
o dosažení opravdové rovnováhy mezi výdaji a příjmy státními
a že konečně letošního roku byl parlamentu zajištěn vliv na roz-
počet nejen při jeho ústavním projednávání, nýbrž též i při jeho
sestavování.
Závěr
povšechné rozpravy.
Hlavní zpravodaj v závěru povšechné rozpravy poukázal na
výši, na níž se pohybovala rozprava i letošního roku. zhodnotil
její obsah a
konstatoval, že všichni řečníci byli si vědomi své
odpovědnosti, navrhl, aby výbor přešel k podrobné rozpravě.
Tím byla povšechná rozprava skončena dne 16. listopadu 1937.
10
Podrobná rozprava o jednotlivých rozpočtových kapitolách.
Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.
Rozbor rozpočtu.
Kapitola 1. "President republiky a kancelář presidenta re-
publiky" stoupá v celkové výši svých výdajů proti rozpočtu na
rok 1937 o 1, 219. 400 Kč na 17, 952. 100 Kč. Toto zvýšení jest odů-
vodněno především výdaji spojenými s prováděním zákona ze
dne 21. října 1936 č. 268 Sb. z. a n. na opatření potřebných řádo-
vých odznaků a diplomů. Na zvýšení participují též položky
osobní, v nichž se počítá s úpravou všeobecných platových srá-
žek z platů stálých i smluvních zaměstnanců a dělnictva. Tato
dvě nová vydání znamenali zvýšení celkové no-
|
třeby o ............... |
1, 242. 100 Kč. |
|
Skutečné zvýšení celkových rozpočtových výdajů |
1, 219. 400 Kč, |
|
takže ze srovnání cifer jest patrno, že rozpočet |
22. 700 Kč. |
|
Na celkových příjmech má se státní pokladně od- |
Stavební úpravy
pražského hradu.
V roce 1937 provedeno zabezpečení základů t. zv. terezián-
ského přístavku, který bude do konce r. 1937 zakryt betonovým
krytem. Ve vnitřku tohoto přístavku dokončují se ohnivzdorné
podlahy. Při zajišťování základů byl terrain archeologicky pro-
zkoumán, při čemž byly objeveny původní přemyslovské valy,
a v terrainu nad sebou dvě cesty dlážděné kameny a to spodnější
vzniklá patrně v X. století; cesta nad ní jest asi o dvě století
mladší. V roce 1938 bude stavební úprava Tereziánského pří-
stavku zcela dokončena. V jižním hradním traktu za bývalou
pracovnou presidenta republiky zřizuje se halla, která zpřístupní
místnosti ve středním hradním traktu. Před letohrádkem krá-
lovny Anny byla podle původních plánů zřízena renesanční za-
hrada, v jejímž středu byla po rekonstrukci znovu postavena
zpívající fontána, úprava této renesanční zahrady bude dokon-
čena v roce 1938.
V oboře Hvězdě bylo započato s úpravou třetí cesty, vedoucí
od letohrádku k bělohorské bráně.
V roce 1938 bude začato s úpravou nové vstupní síně a scho-
diště ke španělskému sálu.
11
Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.
|
Na rok 1938 rozpočítává se potřeba této |
40, 451. 300 Kč, |
|
která jest oproti úvěrům schváleným na rok 1937 |
4, 398. 600 Kč. |
|
Z tohoto zvýšení připadá na položky osobní.. |
3, 873. 600 Kč |
|
a na výdaje věcné ........... |
525. 000 Kč. |
|
Podstatná část zvýšených osobních nákladů Pokud se týče úvěrů věcných, bylo třeba za- |
|
|
Příjmové položky bylo možno zvýšiti cel- |
30. 000 Kč |
|
s ohledem na stoupající zájem o sněmovní tisky |
12
Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady
a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15.
československá tisková kancelář.
Rozbor rozpočtu
kapitoly 3.
|
Ve vládním návrhu dílčího rozpočtu kapi- |
|
|
daje částkou ............. |
50, 902. 000 Kč, |
|
tedy proti roku 1937 v částce ....... |
38, 383. 200 Kč |
|
více o... |
12, 518. 800 Kč. |
|
Celkové příjmy kapitoly 3. na rok 1938 pre- |
|
|
kou ................ |
12, 607. 000 Kč, |
|
tedy proti roku 1937 v částce ....... |
10, 627. 000 Kč |
|
více o... |
1, 980. 000 Kč. |
Z celkového zvýšení výdajů kapitoly 3. o 12, 518. 800 Kč při-
padá na výdaje osobní částka 939. 700 Kč v důsledku postupu
zaměstnanců do vyšších stupnic platu podle zákona, rozšíření
systemisace některých míst a chystané úpravy srážek z platů;
na výdaje věcné připadá zvýšení 11, 579. 100 Kč zejména v dů-
sledku zvýšení fondu pro nepředvídané výlohy vlády podle § 5,
odst. 2, zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.
Příjmy státního úřadu statistického na rok 1938 jsou preli-
minovány podle pravděpodobně očekávaného výsledku.
Státní podniky tiskové.
V návrhu rozpočtu § 13. a) Státní tiskárny v působnosti
předsednictva ministerské rady, § 14. úřední noviny v Praze a
Bratislavě a § 15. Československá tisková kancelář preliminují
se náklady i příjmy s ohledem na očekávanou činnost těchto pod-
niků v roce 1938.
Referát zpravodaje roz-
počtového výboru.
O návrhu dílčího rozpočtu kap. 3. podal obsáhlý referát
zpravodaj, který podrobil kritice rozpočet jednak v jeho celku,
jednak v jednotlivých položkách po stránce jejich účelnosti a
nutnosti, jejich zvýšení nebo snížení proti dosavadnímu stavu.
Zpravodaj věnoval pozornost činnosti a pracovnímu plánu úřadů,
jejichž rozpočtová potřeba jest uvedena v projednávané kapi-
tole. Dále referoval zpravodaj o navrženém rozpočtu státních
tiskových podniků, a to Státní tiskárny v působnosti předsed-
nictva ministerské rady, úředních novin v Praze a Bratislavě a
Československé tiskové kanceláře.
Projev předsedy vlády.
Po vývodech referenta učinil projev předseda vlády, ve kte-
rém se dotkl všech významnějších otázek zahraničně-politických
a vnitropolitických, zejména hospodářských, sociálních, národ-
nostních a kulturních. Zdůraznil úsilí vlády po dovršení čsl. osvo-
bozeneckého díla, uvedl, že vláda při sdělávání rozpočtu se po-
stavila na stanovisko vyrovnanosti a úspornosti a že vláda be-
dlivě zkoumala otázku, zda úhradové osnovy jsou únosný pro re-
publiku a lid. Dále podal obraz hospodářských poměrů, jak se
vyvíjely po devalvaci, zdůraznil zejména oživení výroby prů-
myslové a zahraničního obchodu, jakož i pokles nezaměstna-
nosti. V oboru politiky zahraniční konstatoval zejména sou-
stavný pokrok k mezinárodnímu dorozumění v Podunají, ve
13
vnitřní politice pak zmínil se o dobrých výsledcích soustavného
povznesení Slovenska a Podkarpatské Rusi jak po stránce kul-
turní, tak i hospodářské. Velkou část svého projevu věnoval
předseda vlády otázkám menšinovým. Ukázal v řadě příkladů,
že v životě kulturním, hospodářském a sociálním přesahuje podíl
Němců procento jejich číselného poměru k počtu obyvatelstva.
Naopak zase konstatoval, že jsou také úseky, kde účast menšin
ještě neodpovídá plně národnostní proporci; tak pokud jde
o umísťování státních zaměstnanců menšinových národností
v některých odvětvích státní správy. Zde je částečně příčinou
i nedostatek dobrých uchazečů. Další část projevu věnoval před-
seda vlády otázce reformy veřejné správy a otázkám státně-
zaměstnaneckým. V závěru své řeči dotkl se předseda vlády
menšin maďarské a polské, jejich požadavků, a prohlásil, že
v naší ústavě najde se místo pro každý národní zájem.
Rozprava.
Na obsláhlý tento projev navázali své řeči téměř všichni
řečníci. Byli to poslanci Dr. Rosche a Kundt, kteří zabývali se
poměrem své strany k republice a zdůraznili, že jejich strana
chce mír uvnitř státu i na venek, dále dožadovali se zahájení
diskuse o návrzích jejich stranou podaných; poslanec Berg-
mann, který vytýkal, že nebylo učiněno opatření pro vytvoření
psychologického ovzduší v době, kdy se připravoval státní roz-
počet a úhradové osnovy. Poukázal na nutnost prohloubení čin-
nosti zpravodajské a propagační, úpravy služebních poměrů red-
akčních úředníků čsl. tiskové kanceláře, reformy správy, atd.
Poslanec Bayer, který se vyslovil pro demokratické uspořádání
vztahů mezi národy republiky; poslanec Jaksch, jenž reklamoval
pro menšiny jen spravedlivý podíl; poslanec Esterházy, který
obíral se vývody předsedy vlády; poslanec Polach, který mezi
jiným žádal kontrolovatelnost disposičního fondu, periodické vy-
dávání sociálních statistik; poslanec Slušný, který se dotkl
úpravy církevních otázek a otázek autonomie; poslanec Dr. Jar.
Dolanský, který prohlásil, že jeho strana bude hlasovati pro roz-
počet presidenta republiky a ministerstva zahraničních věcí a
konečně poslanec špaček, který po kritice některých konkrét-
ních bodů projednávaných kapitol obíral se zejména poměrem
Němců k republice.
Po skončené debatě odpověděl předseda vlády na přání a
náměty v debatě přednesené.