6
Akademie hraběte Straky byla v Praze otevřena
školním rokem 1896, 97. Tehdy byla určena ve
smyslu organisačního statutu jen pro středoško-
láky a teprve později byla rozšířena i pro studium
vysokoškolské. Stavba akademie, odkládaná zprvu
z důvodů finančních a poté politických, vyžádala
si nákladu 1, 080. 000 zl. Byl uhrazen z reservního
stavebního fondu nadace. Starý organisační statut
z r. 1889 byl změněn r. 1899. Na základě tohoto
statutu bylo při Strakově akademii zřízeno sou-
kromé gymnasium s právem veřejnosti, ale bylo
zase r. 1911/12 zrušeno.
O dalších osudech Akademie podává zprávu
obsáhlá brožura, vydaná r. 1931 Strakovou aka-
demií a Akademickým domem "na obranu česko-
slovenského studentstva". S nadačním jměním
hospodařilo se už v době předválečné špatně. Tak
bylo na př. v studijním roce 1913/14 v Strakově
akademii 36 chovanců, pro něž bylo vydržováno
22 úředníků a 40 služebníků, tudíž skoro dva-
kráte více zaměstnanců než stipendistů. Stipen-
disté byli tu úplně zdarma nebo za polovinu sku-
tečného nákladu. Jeden chovanec si vyžádal ná-
kladu přes 10. 000 předválečných korun(!). Nebylo
ani tehdy dbáno ustanovení závěti, že stipendisté
mají býti potomky starých panských a rytířských
rodů českých, nýbrž dávána přednost Němcům a
odrodilým českým šlechticům.
Za světové války - tehdy byl presidentem ku-
ratoria princ Windischgrätz - byla budova pře-
nechána rakouskému červenému kříži a internát
přestěhován do Valdštýnského paláce, po převratu
pak v roce 1919 zrušen.
Podle citované publikace z r. 1931 majetek Stra-
kovy nadace representoval tehdy podle odborných
odhadů hodnotu nejméně 60 až 80 milionů Kč. Jest
to především budova Akademie (s okolním pozem-
kem rozsahu přes 3 ha) v ceně nejméně 20 až 30
milionů Kč, dále rozsáhlé, převážné lesní velko-
statky v Okrouhlicích a Větrném Jeníkově o ploše
asi 3. 000 ha a v ceně cca 30 milionů Kč, pak
cenné papíry v ceně přes 3 1/2 milionů Kč, hospo-
dářské budovy v hodnotě asi 7 milionů Kč atd.
Podle podrobných zpráv citované publikace
z r. 1931 bylo hospodaření se Strakovou nadací
v době poválečné mírně řečeno velmi neracionální.
Je pravda, že na naléhání Svazu československého
studentstva pokusilo se Národní shromáždění již
r. 1919 napraviti neutěšený stav Strakovy nadace
a schválilo dne 9. října 1919 resoluci, podle níž
se vláda vyzývá, aby budovu Strakovy akademie,
vyslechnouc názor účastněných ministerstev, ode-
vzdala co nejdříve účelům pražského vysokoškol-
ského studentstva. Než všechny zákroky student-
stva i veřejnosti nepomohly. Vláda přes prohlá-
šení samotného presidenta republiky z května
1919, že budova, by se měla uvolniti studentstvu,
nesplnila resoluce, usnesené Národním shromáž-
děním. Naopak přiměla v červenci 1922 Zemský
správní výbor, aby uznal zaboř budovy pro státní
úřady za oprávněný a aby se dohodl o nájem-
ném poměru s těmito úřady.
V roce 1931 byl stav ten, že úhrnem přes tři
pětiny budovy Strakovy akademie byly zabrány
institucemi nestudentskými, úřady a soukromými
byty, kdežto Ústřední a Pražský Svaz českoslo-
venského studentstva si vymohly po dlouhém boji
něco přes dvacet místností, jichž nájem byl pře-
nesen r. 1923 na Akademicky dům. Není divu, že
tento stav byl označován za ostudu, poněvadž
nadace Strakova odcizila se tak svému účelu a
to právě v době, kdy naše studentstvo potřebo-
valo nejvíce této sociální pomoci. Strakova aka-
demie stala se tak útulkem různých státních
úřadů: Komise pro zhospodárnění veřejné správy,
oddělení Zemského úřadu, presidia ministerské
rady, ministerstva financí a zahraničních věcí a
poté Státního úřadu statistického. Ale nejen to!
Počátkem roku 1936 byla uveřejněna zpráva (ni-
kým nedementovaná), že stát platí za všechny
tyto místnosti, zabírající více nez dvě třetiny
Strakovy akademie ve prospěch Strakovy nadace
pouhých 80. 000 Kč ročně, což lze označiti jen jako
uznávací poplatek. A aby toto zpronevěření Stra-
kovy nadace jejímu původnímu určení bylo dovr-
šeno, žaloval Státní úřad statistický Akademický
dům jako nájemníka o náhradu 193. 000 Kč za
vodné a otop!
Není dnes už třeba rozváděti tyto neutěšené
dějiny naší největší studentské nadace a budovy
Strakovy akademie, O tuto budovu ucházelo se
r. 1922 ministerstvo zahraničních věcí, Technické
museum, senát N. S. a pak ovšem Svaz českoslo-
venského studentstva a Akademický dům. Úřady
a ústavy mimostudentské, které by byly rády
získaly tuto budovu, jsou dnes už saturovány
anebo mají jiné projekty. Jde však o to, aby
s největším urychlením byly Strakova nadace a
Akademie vráceny československému studentstvu
v duchu šlechetného zakladatele, ale také v sou-
hlase s demokratickým zřízením Československé
republiky. V Zemském zastupitelství přednesl už
před časem přísedící di Kubista v dohodě
s Ústředním svazem československého studentstva
návrh, aby byly vypláceny ze Strakovy nadace
zatímně podpory podpůrným spolkům českých
vysokých škol pražských a aby na statcích na-
dace ve Větrném Jeníkově byla zřízena student-
ská ozdravovna, kterou navrhoval již roku 1922
přísedící Zemského výboru R. Ackermann. Úprava
nadace i disposice budovou akademie mohou
býti ovšem různé. Poukazuje se také k tomu,
že budova Strakovy akademie se nehodí za
levnou a moderní studentskou kolej, že by
se však jejím prodejem uvolnila veliká částka,
jejíž zlomek by dostačil na postavení velmi účelné
studentské koleje. Je také možno navrhnouti
řešení zatímní, které by teprve pak bylo nahra-
zeno řešením definitivním.
Za všech okolností je však příkazem sociální
spravedlnosti vrátiti nezkráceně nadaci i budovu
Strakovy akademie našemu studentstvu, jemuž
také po právu přísluší. Proto obracím se na Vás,
pane ministře, s tímto dotazem:
1. Je Vám, pane ministře, znám nynější neudr-
žitelný stav Strakovy nadace i budovy Strakovy
akademie, které se odcizily účelu, pro nějž na-
dace byla r. 1710 zřízena šlechetným mecenášem
Janem Strakou z Nedabylic a Libčan?
2. Jste, pane ministře, ochoten postarati se o to,
aby jak nadace tak budova byly vráceny a za-
chovány našim studentům v intencích zakladatele
této nadace, přizpůsobených dnešním poměrům?
3. Jste, pane ministře, ochoten dáti podnět
k předložení příslušné zákonné vládní osnovy a
postarati se také o nový organisační statut?
7
4. Jste, pane ministře, ochoten pro přechodnou
dobu, než by tato věc byla vyřízena, postarali se
o okamžitou nápravu v tom směru, aby nadace
i budovy nebylo užíváno k jiným účelům, než-li
studentským?
V Praze dne 10. listopadu 1937.
Dr Domin,
Ježek, dr Novotný, Knebort, Holeček, dr Štůla,
dr Klíma, Sivák, Šalát, Florek, Haščík, Drobný,
Dembovský, Danihel, Suroviak, Slušný, Chmelík,
dr Rašín, dr inž. Toušek, Špaček, inž. Protuš,
J. Sedláček.
1115/VI.
Interpelace
poslance Františka Ježka
vládě
o zajištění bezpečnosti a klidu v pohra-
ničním území.
Události, k nimž v poslední době dochází v úze-
mí národnostně-smíšeném v Čechách, vzbuzují
zcela oprávněně rozhořčení u obyvatelstva státo-
tvorného smýšlení a zároveň také obavy, zda ne-
bude pokračováno v soustavném ohrožování klidu
a pořádku v našem pohraničí. V tomto směru
zejména znepokojivě zapůsobil incident, k němuž
došlo v neděli 17. října t. r. v Teplicích-Šanově.
Bezpečnost našeho pohraničí je jednou z před-
ních podmínek vnitřní bezpečnosti státu. Jestliže
orgány státní správy jsou v prvé řadě povolány
k tomu, aby tuto bezpečnost chránily, pak přede-
vším jim musí se dostati zvýšené ochrany proti
všem zásahům, které by jim mohly překážeti ve
výkonu jejich těžké služby, zejména pak proti
útokům, ohrožujícím jejich osobní bezpečnost,
zdraví anebo dokonce život.
V orgánech státní správy je vždy dotčena auto-
rita státu. Jestliže by se měly opakovati případy
podobné teplickému incidentu, pak je zde vážná
obava, že zde bude autorita a prestyž státu ne-
jenom uvnitř, nýbrž i navenek ohrožena měrou
těžko napravitelnou.
Proto veškeré úsilí odpovědných činitelů vlád-
ních musí směřovati k tomu, aby byla zvýšena
bezpečnostní opatření v našem pohraničí a aby
bylo co nejpřísněji trestáno každé ohrožení bez-
pečnosti státu, ať již bylo způsobeno kýmkoliv.
Podepsaní se proto táží vlády republiky česko-
slovenské, zda
1. bylo učiněno všechno, aby zmíněný případ byl
co nejdůkladněji vyšetřen a všichni vinníci bez
rozdílu co nejpřísněji potrestáni,
2. je vláda ochotna zajistiti pro budoucnost
všemi zákonnými prostředky bezpečnost státu a
orgánů státní správy v našem pohraničí?
V P r a z e dne 29. října 1937.
Ježek,
Zvoníček, dr Branžovský, dr Novotný, Knebort,
dr Domin, inž. Schwarz. Trnka, dr Dominik,
Chmelík, Holeček, J. Sedláček, Ivák, Špaček,
inž. Protuš, dr inž. Toušek, Gajda, dr Rašín,
dr Štůla, Kut, dr Klíma.
1115/VII.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru železnic
o reaktivaci vysloužilých maďarských
zaměstnanců čsl. státních drah
v Mukačevě.
Asi před třemi léty byl v Mukačevě reaktivován
strojvedoucí Nagy Vojtěch, 60 letý, před rokem
strojvůdce Šimonič Alexandr, také asi 60 letý.
Před časem úředním listem č. 12 ředitelství stát.
drah Košice byl reaktivován Wsigmund Franti-
šek, vlakvedoucí a přidělen k dopravnímu úřadu
v Mukačevě.
Tento případ je zvláště křiklavý, neboť Wsig-
mund je úplně hluchý, přes 50 let stár a u jízdní
služby má úplně vyslouženo.
Dále jako přesloužilí jsou u dopravního úřadu
v Mukačevě zaměstnání: Proc Kornel, Szopo
Andrej, Kohut Michal, Nanasy Julis, Varga Pavel,
všichni vlakvedoucí maďarské národnosti.
U všech těchto zaměstnanců, kteří jsou zaměst-
náváni a reaktivováni na úkor zaměstnanců ná-
rodnosti české a slovenské i rusínské, je přísluš-
nost k národnosti maďarské.
Upozorňuji na tento stav pana ministra želez-
nic s dotazem,
zda je ochoten naříditi, aby čeští, slovenští a ru-
sínští zaměstnanci nebyli takovýmto křiklavým
způsobem poškozováni a aby nebyli protěžováni
neschopní a vysloužilí zaměstnanci národnosti
maďarské?
V Praze dne 23. září 1937.
Ježek,
Danihel, Dembovský, Drobný, Haščík, Kendra,
Longa, dr Klima, Holeček, Knebort, dr Novotný,
Turček, Slušný, dr Rašín, Sivák, Florek, dr Štůla,
Chmelík, Jan Sedláček, dr inž. Toušek, Špaček.
g
1115/VIII (překlad).
Interpelace
poslance 6. Wollnera
ministrovi pošt a telegrafů a ministrovi
veřejných prací,
že se nedbá zásady rovnosti při zaměstná-
váni dělníků na stavbě telefonního vedení
na Klínovec.
Při stavbě telefonního vedení z Perštejna přes
Vykmanov a Horní Halži na Klínovec bylo za-
městnáno úhrnem 11 až 12 dělníků, z nichž jen
jediný byl Němec; všichni ostatní byli češi a Slo-
váci, ačkoliv telefonní linka vede územím skoro
čistě německým. Národnostní složení tohoto úze-
mí, jímž se zaváděla telefonní linka, jest toto:
Okres kadaňský má 93'9% německých obyvatelů,
obec Perštejn má 98'7% německých obyvatelů,
soudní okres přísečnický má 98'2% německých
obyvatelů, obec Vykmanov má 98'9% německých
obyvatelů, obec Horní Halže má 100% německých
obyvatelů, okres jáchymovský má 95'8% němec-
kých obyvatelů.
Domníváme se, že vylíčeným jednostranným
zaměstnáváním slovanského národního živlu byla
nejen křiklavě porušena ústavně zaručená zásada
rovnosti všech státních občanů bez zřetele k jejich
národnostní příslušnosti, nýbrž že taková opatření
ani nejsou naprosto vhodná, aby povznesla dů-
věru německého obyvatelstva, mimo to ještě trpí-
cího obzvlášť hospodářskou nouzí, v orgány a za-
řízení státní autority.
Interpelanti táží se tedy pánů ministrů:
1. Vědí páni ministři o vytýkané věci?
2. Jsou páni ministři, zvláště pan ministr pošt
a telegrafů, ochotni dáti zahájiti podrobná šetření
o vylíčené věci?
3. Jaká opatření hodlají páni ministři učiniti
nebo jaká konkrétní opatření snad již páni mi-
nistři učinili, aby pro příště při zadávání veřej-
ných prací zaručili rovnoměrnou účast členů ně-
meckého národa podle klíče obyvatelstva?
V P r a z e dne 30. října 1937.
Wollner,
Knorre, dr Eichholz, Birke, Franz Němec, inž.
Králíček, Illing, Hollube, Hirte, Stangl, Obrlik,
inž. Künzel, dr Kellner, inž. Karmasin, Sandner,
dr Rosche, dr Zippelius, Jäkel, dr Peters,
inž. Peschka, Fischer, inž. Lischka, Jobst.
1115/IX (překlad).
Interpelace
poslance 6. Böhma
ministrovi vnitra
o libovolném vypočítávání dávek z úředních
činností při vydávání cestovních pasů.
Dne 16. února 1937 požádal Josef Schreiber
z Goldenhöhe č. 28, pošta Horní Blatná, u exposi-
tury státní policie v Božím Daru o vydání cestov-
ního pasu pro cestu do Německé říše a do Ra-
kouska, aby se tam jako nábytkový truhlář dále
odborně vzdělal.
Úředníci státního policejního úřadu v Božím
Daru považovali vydání cestovního pasu ke zmíně-
nému účelu za přepych a žádali za ně dávku
z úřední činnosti 500 Kč. Poněvadž Schreiber jest
od r. 1934 bez zaměstnání, nemohl ovšem sehnati
žádaných peněz a odvolal svou žádost.
Jeden z interpelantů zaslal tedy pro tento po-
stup stížnost správci expositury státní policie
v Božím Daru, a to dne 1. června 1937, kterou
tento úřad vyřídil dopisem ze dne 5. června 1937
v tom smyslu, že pro změnu ve vedení tohoto
úřadu, ke které zatím došlo, nelze již zjistiti
podrobnosti o vytýkané věci, že jde pravděpodobně
jen o omyl a že se za vydání cestovního pasu do
dvou zemí vybírá dávka z úřední činnosti nejvýše
20 Kč, která se řídí majetkovými poměry žada-
telovými.
Josef Schreiber zažádal tedy znova o vydání
cestovního pasu a prohlásil konečně, že jest ocho-
ten zaplatiti 100 Kč na dávce z úřední činnosti.
Nemůžeme míti za to, že by souhlasilo s úmysly
pana ministra, když jeho podřízené orgány státní
policejní správy takto zbytečně státním občanům
hledajícím práci, ztěžují odjezd do ciziny před-
pisováním tak vysokých dávek z úředních činností,
ba jej přímo znemožňují.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Ví pan ministr, že se příslušné úřední orgány
při počítáni poplatků za cestovní pasy přidržují
směrnic, jak je líčí uvedený případ?
2. Jest pan ministr ochoten dáti co nejpodrob-
něji vyšetřiti vytýkanou věc?
3. Jakých opatření hodlá se pan ministr cho-
piti, aby při vybírání poplatků za cestovní pasy
zaručil jednotnou, praktickým a hospodářským
požadavkům vyhovující praksi, nebo jaká kon-
krétní opatření učinil již pan ministr v této věci?
V P r a z e dne 30. října 1937.
6. Böhm,
Nickerl, Sogl, dr Zippelius, Obrlik, Franz Němec,
dr Eichholz, Illing, Stangl, Birke, inž. Peschka,
Jäkel, Jobst, inž. Künzel, Hollube, inž. Králíček,
Knorre, inž. Karmasin, May, Fischer, Gruber.
1115/X (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
9
ministrovi železnic
o jednojazyčných českých vývěskách na
stanici prachatické.
Ve stanici a na stanici prachatické jsou vy-
věšeny jen jednojazyčně česky tyto vyhlášky:
1. V čekárně: sleva pro česače chmele, vyhláška
sběrny nálezů;
2. na nástupišti: sleva pro česače chmele, vy-
psání železničního ředitelství stran dodávky
pražců;
3. nápis na trafice.
I když interpelanti vědí, že pro obor pana
ministra železnic neplatí jazykový zákon a jazy-
ková nařízení, přece se kloní k domněnce, že ne-
může býti v zájmu železniční správy, aby z ozná-
mení určených pro cestující asi 50% jim neroz-
umělo. Podle posledního soupisu lidu činí počet
německého obyvatelstva v obci Prachaticích
50. 76% a v politickém okrese 47. 10%.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
vytýkané vývěsky na stanici a ve stanici pracha-
tické byly vyvěšeny i v německém znění?
2. Jaká opatření učinil pan ministr, aby se pro
příště zabránilo, aby se vytýkaná věc neopako-
vala?
V Praze dne 2. listopadu 1937.
Jobst,
Wollner, Illing, Nickerl, Sandner, dr Eichholz,
inž. Králíček, inž. Karmasin, Fischer, inž. Richter,
Hollube, Stangl, inž. Peschka, Sogl, dr Zippelius,
dr Peters, Franz Němec, dr Rosche, Birke,
Knorre, May.
1115/XI (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra
o protizákonném chování orgánů exposi-
tury státní policie ve Vyšším Brodě.
Správce expositury státní policie ve Vyšším
Brodě, pan dr Vondřička, povolil vyvěšovati pla-
káty o krajském sjezdu sudetskoněmecké strany,
předseda Konrád Henlein, v Českém Krumlově, ve
správním obvodě tohoto úřadu s podmínkou, že
plakáty smějí býti vyvěšeny jen na místech, která
obec pro to určila. Na příslušný dotaz u města
Vyššího Brodu vydal starosta dne 21. srpna 1937
potvrzení obecního úřadu, podle něhož nebylo ná-
mitek proti vyvěšení zmíněných plakátů a proto,
že město nemá zvláštních plakátovacích tabulí,
nebyly vysloveny námitky proti tomu, budou-li
plakáty vyvěšeny na jiných místech s povolením
příslušných majetníků pozemků nebo domů.
Hanuš Pree, soukromý zaměstnanec z Vyššího
Brodu a Heřman Wögerer, obchodní pomocník
z Horního Dvořiště, předložili zmíněné potvrzení
obecního úřadu správci policejní expositury ve
Vyšším Brodě a potom v dohodě s ním projednali
a ustanovili plakátování zmíněným způsobem.
Plakáty byly potom vyvěšeny na vhodných mís-
tech. Přes to však zaměstnanci expositury státní
policie ve Vyšším Brodě plakáty zase sňali a za-
bavili. Příslušná stížnost, která byla ihned podána
službu konajícímu úředníkovi policejní expositury,
byla marná. Policejní orgány potvrdily pouze, že
plakáty odstranily.
Interpelanti oznamují tento případ panu mi-
nistrovi vnitra a táží se ho, je-li ochoten:
1. dáti tento případ co nejpodrobněji vyšetřiti?
2. Dáti poučiti správce a orgány expositury
státní policie ve Vyšším Brodě, aby nerušili řád-
ného běhu státního správního aparátu a nepoško-
zovaly jeho vážnosti tím, že jednají proti povole-
ním již vydaným?
3. Pohnati k odpovědnosti provinilé orgány
expositury státní policie ve Vyšším Brodě pro
jejich protizákonné a neodpovědné jednání?
4. Oznámiti interpelantům, jaká konkrétní opa-
tření v této věci pan ministr již učinil?
V Praze dne 2. listopadu 1937.
Jobst,
dr Rosche, Illing, dr Eichholz, Hirte, Birke inž.
Karmasin, Sandner, Fischer, Nickerl, Hollube,
Franz Němec, inž. Králíček, Stangl, Knorre,
inž. Künzel, inž. Peschka, dr Zippelius, dr Peters,
May, Sogl.
1115/XII (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Köllnera
ministrovi vnitra
o protizákonném chování politického úřed-
níka a četníků při projevu sudetsko-
německé strany, který se konal dne
5. června 1937 ve Všerubech.
Dne 5. června 1937 měl Konrád Henlein, před-
seda sudetskoněmecké "strany, cestou na projev
této strany pořádaný ve Všerubech, projeti ve
svém voze obcí Nemanicemi. Při této příležitosti
shromáždili se v hostinci Konráda Geigera v Ne-
manicích četní návštěvníci všerubského projevu.
Mimo to byli v hostinci ještě povozníci, dopravu-
jící kmenové dříví, kteří měli své koně v tamější
stáji.
Asi čtvrt hodiny před příjezdem Konráda Hen-
leina, ve 13. 15 hod., dostavilo se tam pátrací od-
2
10
dělení klatovské četnické stanice s vládním zá-
stupcem dr Wurmem z Domažlic a žádalo, aby
hostinská místnost byla ihned vyklizena. Po vy-
klizení zůstal u vchodu státi jeden četník a bránil
každému vstoupiti. Tato uzávěra trvala od 13. 30
až do 14. 30 hod. Uzávěru zrušili četníci teprve
tehdy, když hostinský Konrád Geiger činil stran
toho námitky vrchnímu strážmistrovi.
Téhož dne se stal při vchodu do obce Všerub
tento případ: Praporečníkovi místní skupiny su-
detskoněmecké strany ve Ždánově, Karlu Ottilin-
gerovi, zedníku ze Ždánova č. 8, a jeho oběma
průvodcům, Jiřímu Machovi, zemědělci ze Ždánova
č. 16, a Ondřeji Sladkému, selskému synovi ze
Ždánova č. 20, odňali četníci svinutý a zabalený
útočný prapor s odůvodněním, že prapory jsou
zakázány. Karlu Ottilingerovi byla odňata i černá
vázanka. Teprve když u vládního zástupce
dr Wurma zakročil Josef Hasel, obchodník ze Vše-
rub, byly prapor a vázanka zase vráceny.
Interpelanti oznamují tyto případy panu minis-
trovi vnitra a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
političtí úřednici a četníci byli nuceni studovati
platné zákony a nařízení, aby příště vydávali jen
skutečně taková nařízení, která jsou zákonem
odůvodněná a která se pro nedostatek takového
odůvodnění potom ke škodě státní autority neod-
volávají?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
v této věci?
V P r a z e dne 2. listopadu 1937.
Dr Köllner,
Illing, dr Peters, dr Eichholz, Hollube, inž. Králí-
ček, Stangl, inž. Karmasin, inž. Peschka, Sandner,
May, Kundt, Franz Němec, Hirte, dr Rosche,
Birke, Knorre, Fischer, Sogl, Obrlik, Wollner.
1115/XIII (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi vnitra
o protizákonném chování orgánů exposi-
tury státní policie ve Vyšším Brodě.
Dne 5. června 1937 vydala slečně Anně Kotte-
kové z Vyššího Brodu tamější expositura státní
policie na její žádost cestovní pas.
Dne 14. června 1937 se dostavili do bytu slečny
Kottekové dva úředníci expositury státní policie
ve Vyšším Brodě a žádali, aby jim předložila
cestovní pas. Za této návštěvy přišel listonoš a
podal slečně Kottekové dopis s výsměšnými slo-
vy: "Slečno, zde máte dopis z Německa. " Když
slečna chtěla tento dopis převzíti, vyzvali ji oba
policejní úředníci, aby otevřela dopis v jejich pří-
tomnosti a dovolila jim jej také přečísti. Tento
dopis byl od slečnina známého a bylo do něho
vloženo potvrzení štutgartské zprostředkovatelny
práce, podle něhož měla slečna Kotteková dne
17. července 1937 nastoupiti místo v zemědělském
podniku, aby se dále odborně vzdělala.
Oba policejní úředníci zabavili dopis i potvrzení
a potom hledali další dopisy mezi věcmi slečny
Kottekové. Při tom našli a rovněž zabavili dopis-
nici z Německu říše, pocházející od slečnina
strýce. Slečna Kotteková byla na příští den, tedy
na den 15. června 1937, obeslána do kanceláře
expositury státní policie ve Vyšším Brodě s pří-
kazem, aby přinesla svůj cestovní pas, načež jí
budou vráceny dopisy.
Když se slečna Kotteková příštího dne dosta-
vila na policejní úřad a žádala o vrácení listin, ne-
bylo této žádosti vyhověno, naopak, byl jí Ještě
mimo to odňat cestovní pas a ona znovu na příští
den, tedy na den 16. června 1937, obeslána k úřa-
du. Toho dne jí pak bylo řečeno, že pas již pravdě-
podobně nedostane zpět, poněvadž prý bude pro-
hlášen za neplatný.
Oznamujeme tento případ panu ministrovi
vnitra a konstatujeme, že jednání orgánů exposi-
tury státní policie z několika důvodů nutno pova-
žovati za hrubé porušení zákonů. Policejní orgány
provedly domovní prohlídku nemajíce žádného
rozkazu úřadů, drile porušily zákon na ochranu
listovního tajemství a konečně nemajíce pro to
žádného zákonitého podkladu, odňaly bezúhonné
československé státní občance její platný a nalé-
havě potřebný cestovný pas.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti co nejpodrob-
něji vyšetřiti vytýkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
státní policejní orgány, zvláště orgány expositury
státní policie ve Vyšším Brodě, byly přidrženy
k tomu, aby přesně poznaly a zachovávaly platné
zákony a nařízení?
3. Jest pan ministr ochoten oznámiti interpe-
lantům, jaká konkrétní opatření již v této věci
učinil?
V Praze dne 2. listopadu 1937.
Gruber,
dr Rosche, Illing, dr Jilly, dr Kellner, dr Peters,
dr Eichholz, Hollube, Stangl, Birke, Sandner,
dr Zippelius, Franz Němec, inž. Králíček, Hirte,
Knorre. inž. Peschka, Kundt, Stangl, Axmann,
inž. Karmasin.
1115/XIV (překlad).
Interpelace
poslance H. Birkeho
ministrovi vnitra
o zprávách Československé tiskové kance-
láře stranicko-politicky zabarvených.