Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1109.
Odpovědi:
I. min. národní obrany a sociální péče na interp. posl. Klímy o nezákonném postupu při
opevňovacích pracích (tisk 831/XIII),
II. předsedy vlády na interp. posl. dr Domina ve věci projektování Petřínské komunikace
(tisk 858/XV1),
III. min. sociální péče na interp. posl. Klímy v záležitosti týkající se likvidace výhodnějšího
započtení služební doby po 1. lednu 1929 zaměstnanců Společnosti brněnských pouličních
drah elektrických u Pensijního ústavu soukromých drah v Brně (tisk 864/IX),
IV. vlády na interp. posl. J. Sedláčka a dr Domina o zařazení 9 mil. Kč jako podílu Fondu
živnostenských škol pokračovacích (učňovských) z výnosu peněžitých trestů a pokut do
státního rozpočtu na rok 1938 (tisk 960/XXIII),
V. min. národní obrany a sociální péče na interp. posl. Döllinga o protizákonných a dobrým
mravům odporujících reversech u firmy dr Skorkovského v Králíkách (tisk 902/III),
VI. vlády na interp. posl. dr Kollnera o nevážnosti k německým jazykovým právům v Praze
(tisk 924/V),
VII. min. veřejných prací a min. sociální péče na interp. posl. Šaláta o nesprávném přijímáni
dělníků do práce na stavbu státní silnice v Ladzanech (okres Krupina) (tisk 902/XVII),
VIII. vlády na interp. posl. Maye o stranickém stanovisku Československé tiskové kanceláře
k událostem v Dolním Gruntu u Varnsdorfu (tisk 911/XXI),
IX. vlády na interp. posl. E. Köhlera, že okresní zprostředkovatelna práce v Lovosicích po-
škozuje nezaměstnané státní občany německé národnosti (tisk 996/X),
X. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Knorreho, že se u úřednictva poštovního úřadu v Krá-
líkách protiústavně nadržuje českému živlu (tisk 1039/XV),
XI. min. vnitra na interp. posl. Švermy a Appelta ve věci zákazu schůze v Dolním Jiřetíně
(tisk 1011/IV),
XII. vlády na interp. posl. Ježka o osvobozeni věnování k účelům dobročinným, sociálním, kultur-
ním, branným, tělovýchovným a pod. ode všech daní a poplatků u příležitosti 20tiletého
trvání republiky (tisk 1011/V1I),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Slušného vo věci náhrady škod způsobených zprene-
verami bývalého vedúceho kanceláne poručenského úřadu vo Spišskom Podhradí Jozefa
Smilňáka (tisk 1011/XVI),
XIV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. J. Sedláčka a dr inž. Touška o doplnění
zkušební komise pro učitelství na středních školách v Brně zkušebními komisaři pro kres-
lení (tisk 1011/Ví),
XV. min. vnitra na interp. posl. Esterházyho o křivdění maďarskému jazyku v Košicích (tisk
1011/I),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Kliebra. že okresní úřad v Podbořanech neprávem potrestal
9 členů sudetskoněmecké strany (tisk 1011/XVIII),
XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Jobsta o jazykových nedostatcích u poštovního úřa-
du v Českém Krumlově (tisk 1011/XX).
2
1109/1.
Odpověď
ministrů národní obrany
a sociální péče
na interpelaci poslance Klímy
o nezákonném postupu při opevňovacích
pracích (tisk 831, XIII).
Poukazujeme na odpověď vlády na interpela-
ci poslanců Josefa Stejskala, AI. Jenšovského, Č.
Fialy, Josefa Laňce a Ervína Tichého o politickém
zneužíváni ministerstva národní obrany a obchá-
zení zákona o zprostředkovatelnách práce (tisk
918/XII) týkající se obdobné záležitosti.
Pokud interpelace vytýká postup orgánů Od-
borové jednoty republikánských zaměstnanců, po-
znamenává ministr národní obrany, že již dříve
upozornil jmenované orgány na nevhodnost tako-
vého postupu.
Třeba zdůrazniti, že podobný postup neměl
a nemůže míti žádného vlivu na rozhodováni mi-
nisterstva národní obrany a úřadů jemu podříze-
ných.
Interpelace neuvádí konkrétních případů po-
rušení předpisů zákona o 8hodinné době pracovní.
Bylo-li by zjištěno, že při opevňovacích nebo ji-
ných obranných stavbách vojenských byla pře-
kročena zákonem stanovená pracovní doba, bude
proti vinníkům zakročeno podle trestních předpi-
sů tohoto zákona.
Praha dne 29. října 1937.
Ministr národní obrany:
Machnik, v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
1109/ II.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci posl. dr Domina
ve věci projektování Petřínské komuni-
kace (tisk 858/XVI).
Přehledný regulační a zastavovací plán vý-
stupní komunikace Petřínské vypracovaný státní
regulační komisí, potvrzen byl ministrem veřej-
ných prací výměrem ze dne 15. dubna 1931,
č. j. 25b-346/13. ___
19. 335-1931.
O uskutečnění této komunikace vznikly však
ve veřejnosti rozpory, projevené tiskem a na čet-
ných veřejných schůzích, jimiž veřejnost zaujala
ke komunikaci stanovisko z části kladné, z části
pak záporné. Zastánci prvého směru hájili důle-
žitost Petřínské komunikace jako součásti celkové
komunikační sítě pražské, druzí však tento vý-
znam navrhované komunikace popírali, hájíce kro-
mě toho památkové i rekreační hledisko, jelikož
by komunikace změnila konfiguraci terénu a ve-
getaci Petřínských strání.
Poněvadž ve věci nedošlo k jednotnému ná-
zoru a k takovému řešení, které by oba směry
uspokojilo, bylo provedení Petřínské komunikace
odloženo a státní regulační komisí byla rozepsá-
na veřejná soutěž na celkové vyřešení severozá-
padních komunikačních spojů pražských, s koneč-
nou lhůtou do 2. listopadu 1937.
Z uvedeného jest zřejmo, že otázka Petřín-
ské komunikace bude znovu a za součinnosti od-
borné veřejnosti uvážena, a to v nejširším rámci
tak, aby se prokázalo, je-li vskutku komunikace
jako součást celkové komunikační sítě pražské
nevyhnutelně nutná a aby mohlo býti rozhodnuto
o dalším postupu v této otázce.
Podotýká se ještě, že realisace komunikace
nepřísluší do kompetence státní správy, nýbrž do
vlastni působnosti obce pražské.
V Praze dne 5. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1109/III.
Odpověd
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Klímy
v záležitosti týkající se likvidace výhod-
nějšího započtení služební doby po 1. led-
nu 1929 zaměstnanců Společnosti brněn-
ských pouličních drah elektrických u Pen-
sijního ústavu soukromých drah v Brně
(tisk 864/IX).
Ustanovení dřívějších stanov Pensijního ústa-
vu soukromých drah v Brně, že t. zv. jízdnímu
5
personálu (strojvůdcům řidičům, topičům, průvod-
čím a pod. ) započítal se pro výměru zaopatřova-
cích požitků jeden rok takové služby ve výměře
1 1/4 roku, spočívalo na zkušenosti, že u této sku-
piny nastává pojistný případ (invalidita anebo
smrt) často dříve nežli u ostatních zaměstnanců
a sledovalo účel, zabezpečiti této skupině i v pří-
padech předčasně invalidity zaopatřovací požitky
v přiměřené výši. Tohoto účelu lze dosáhnouti ne-
jen příznivější úpravou sazby pro výměru náro-
ku, nýbrž též zvýšením pensijní základny. Zvýše-
ní pensijních základen, jehož se pojištěncům uve-
deného ústavu dostalo v nynějších stanovách no-
vou definicí pensijní základny, samo o sobě již
zvýšilo nároky pojištěnců v daleko větši mí-
ře, nežli započtení podle § 13, odst. 5 dřívějších
stanov.
Mimo to pro případy zvláštního zřetele hodné
určuje § 7, odst. 7 stanov, že v pojistném pří-
pade, nastalém v důsledku podnikového úrazu
anebo úplným, zaměstnancem nezaviněným oslep-
nutím, se připočítává pro výměru důchodu až do
100% jedna čtvrtina příspěvkové doby, získané
na základě pojištěním povinného zaměstnání po
1. lednu 1929.
Při úpravě tohoto bodu stanov bylo nutno
uvážiti též tyto okolnosti:
Placení pojistného o K zvýšeného nestačilo
ke kryti více nároků, zejména při zvýšení pen-
sijních základen, za něž pojištěnci s výhodnějším
započtením platili postupní taksy nezvýšené, tak-
že z toho důvodu povstávaly veliké pojistně ma-
tematické schodky. Podle odhadu provedeného
u uvedeného ústavu a propočtu u některých pen-
sijních zařízeni soukromých drah ponecháni toho-
to výhodnějšího započítání bylo by vyžadovalo
zvýšení statutárního pojistného asi o 35 až 40%
a přiměřené zvýšení postupových taks pro tuto
skupinu. Na druhé straně byli by tito zaměstnan-
ci, kteří by dosáhli 100% pensijní základny dříve
nežli ostatní zaměstnanci, povinni platiti - po-
kud služební poměr trvá - pojistné i po dosaže-
ní plné pensijní základny, aniž by toto další pla-
cení mělo za následek zvýšení pensijních ná-
roků.
V uvážení těchto okolností a se zřetelem k fi-
nanční schopnosti jak zaměstnavatelské, tak za-
městnanecké složky členů ústavu, jakož i ke kom-
promisní dohodě obou složek bylo proto stanova-
mi, vydanými na základě předpisů § 10, odst. 1
vládního nařízení č. 33/1933 Sb. z. a n. a § 192
zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. ministerstvem soci-
ální péče v dohodě s ministerstvem železnic, uve-
dené výhodnější započtení v povinném pojištění
závazné pro všechny členské podniky od 1. ledna
1929 počínajíc likvidováno.
Stanovy Pensijního ústavu soukromých drah,
který není náhradním ústavem podle zákona číslo
26/1929 Sb. z. a n" jak interpelace se domnívá,
mohou býti měněny jen usnesením výboru ústa-
vu (§ 6, odst. 4 vládního nařízení č. 33/1933 Sb.
z. a n., § 79, odst. 1 zákona č. 26/1929 Sb. z.
a n. a § 86,. odst. 10 stanov ústavu); ministerstvo
sociální péče k žádaným zákrokům pro svoji ne-
příslušnost není oprávněno.
V Praze dne 30. října 1937.
Ministr sociální péče:
Inž.. J. Nečas, v. r.
1109/IV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Jana Sedláčka
a dr Karla Domina
o zařazení 9 mil. Kč jako podílu Fondu
živnostenských škol pokračovacích (uč-
ňovských) z výnosu peněžitých trestů a
pokut do státního rozpočtu na rok 1938
(tisk 960/XX1I1).
Návrh státního rozpočtu na rok 1938 je toho
času ve stadiu projednáváni. Konečné vyjádření
stanoviska vlády stran částky, kterou bude lze
tam zařaditi ve prospěch Fondu živnostenských
škol pokračovacích, dojde výrazu v návrhu
státního rozpočtu na rok 1938, který bude před-
ložen k ústavnímu projednání.
V Praze dne 4. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1109/V (původní znění).
Odpověď
ministrů národní obrany
a sociální péče
na interpelaci posl. Rudolfa Dollinga
o protizákonných a dobrým mravům od-
porujících reversech u firmy dr Skorkov-
ského v Králíkách (tisk 902/III).
Po přezkoumání textu reversů firmy dr Skor-
kovský v interpelaci uvedeného bylo shledáno, že
jsou závadná, resp. nepřípustná ona místa rever-
4
sů, v nichž se dělníci zavazuji pracovati přes čas,
avšak zároveň se zříkají příplatků za takovou
přesčasovou práci, dále místa, podle nichž se děl-
níci zavazují, že se po podepsání výplatní listiny
vzdávají jakéhokoliv dalšího nároku.
V důsledku toho bylo povolaným voj. orgá-
nům uloženo, aby se postaraly o zjednáni ná-
pravy.
Platné hromadné smlouvy pracovní jsou do-
držovány.
V Praze dne 29. října 1937.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
1109/VI (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dr F. Köllnera
o nevážnosti k německým jazykovým
právům (tisk 924/V).
Zákaz německých nápisů na urnách v praž-
ském krematoriu nebyl nikdy vydán. Bezpod-
statnost nařčeni bývalého primátora byla již v ro-
ce 1932 soudně prokázána. Německé nápisy v praž-
ských obecních kolumbariích samy jsou dokladem,
že zákazu není.
Jazyková úprava vstupenek požadovaná ma-
gistrátem je kryta zákonem a byla potvrzena ju-
dikaturou nejvyššího správního soudu.
Pro míru Jazykových práv národní menšiny
je rozhodný percentuelní poměr.
Na konkrétních případech je patrno, že se
žádné porušení zákona a závazků k menšinám
nestalo a není proto také důvodu k nějakým
opatřením.
Pokud jde o vytýkaná opatření živnostenská,
zaručuje možnost instančního postupu v kon-
krétních případech přezkoumání.
V Praze dne 4. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1109/VII.
Odpověď
ministra veřejných prací
a ministra sociální péče
na Interpelaci posl. Antona Šaláta
o nesprávném přijímání dělníků do práce
na stavbu státní silnice v Ladzanech
(okres Krupina) (tisk 902 XVII).
Na základě provedeného šetření sděluje se
k interpelaci toto:
Firma Wágner a Šula, která provádí stavbu
státní silnice Ladzany-Sebechleby-Nemce v okre-
su Krupina, potřebovala koncem dubna a po-
čátkem května 1937 asi 50 nádeníků. O práci hlási-
lo se však asi 200 dělníků, a to nejen z Nemiec a
okolních obci, nýbrž také z maďarských obcí o-
kresu krupinského a z obcí okresu parkanského.
Místní stavební dozor upozornil firmu zápisem
ve stavebním deníku ze dne 3. května 1937, aby
přijímala nejprve dělníky místní, kteří berou pod-
poru v nezaměstnanosti.
Firma se tímto příkazem řídila a přijímala jen
ty dělníky, kteří měli evidenční lístky zprostřed-
kovatelny práce v Krupině. Šetřením nebylo zjiště-
no, že by firma pověřila hostinského Šušitzkého,
aby pro ni dělníky přijímal, anebo že by dokonce
byla přijímala jen dělníky jmenovaným doporu-
čené.
Celkem přijala firma ve zmíněné době jen 8
dělníků bydlících mimo okres krupinský a z těchto
byl jeden z okresu duchcovského, jeden z okresu
mosteckého a ostatní z okresu levického a parkan-
ského.
Ježto se z řad dělnictva ozvaly stížnosti, že
firma přijímá do zaměstnání také lidi majetné,
kteří na námezdní výdělek nejsou odkázáni, bylo
nařízeno, že každý dělník musí předložiti potvrze-
ní příslušného notářského úřadu o tom, že je ne-
majetný a odkázán na námezdní zaměstnání. Tyto
okolnosti zjišťovalo i četnictvo, které v několika
případech zjistilo, že zaměstnávány byly i osoby,
které nebyly odkázány jen na mzdu. Na zákrok
četnictva bylo pak několik takových dělníků pro-
puštěno a na místo nich přijati do práce dělníci
úplně nemajetní.
Tvrzení interpelace, že ze dvou dělníků, kteří
neměli průkazek zprostředkovatelny práce a
z nichž jeden byl Čech a druhý Slovák, byl Čech
v zaměstnání ponechán, kdežto Slovák byl pro-
puštěn, nebylo šetřením dokázáno, ježto bez udá-
ní jmen nebylo možno věc zjistiti.
Pokud se týče dodržování předpisů vládního
nařízení č. 217/1936 Sb. z. a n., bylo zjištěno, že
firma Wágner a Sula přijala do zaměstnání dělní-
ky, kteří měli průkazky zprostředkovatelny práce.
5
Přijímání dělnictva dělo se tím způsobeni, že
správce zprostředkovatelny práce napsal dělní-
kům, kteří předložili potvrzení notářského úřadu
o tom, že jsou nemajetní, krátké dožádání pro
firmu, aby uchazeče do zaměstnání přijala. Těmto
žádostem firma také ponejvíce vyhověla.
Se zřetelem k výsledku provedeného šetření
nebyl shledán důvod pro další opatření v této věci.
V Praze dne 22. října 1937.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
1109 VIII (původní zněni).
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. F. Maye
o stranickém stanovisku Československé
tiskové kanceláře k událostem v Dolním
Gruntu u Varnsdorfu (tisk 911 XXI).
Československá tisková kancelář je státním
podnikem zpravodajským, vedeným podle zásad
soukromohospodářských, takže její zprávy mají
povšechně povahu zpráv, podávaných jinými
agenturami nebo zpravodajskými podniky soukro-
mými. Zprávy, pocházející z úředního prámene,
které mají platiti jako úřední informace, jsou
přesně jako takové označeny a toto označeni se
zásadně dodržuje.
Rozhodnutí soudu může se opírati jen o sku-
tečnosti jím samým zjištěné a může naň míti vliv
zpráva Československé tiskové kanceláře, kteráž,
stejně, jako jiné úřední tiskové agentury, zpra-
vodajské podniky a noviny, opatřuje si informace
sama. při čemž ovšem dbá přísně toho. aby zprávy
byly spolehlivé, opíraly se o sběhnuvší se události
a dbaly úzkostlivě zásady nestrannosti a nezauja-
tosti.
Také v případě v interpelaci uvedeném získa-
la Československá tisková kancelář své informace
způsobem u zpravodajských podniků obvyklým,
při čemž byly zachovány zásady shora zmíněné,
takže výtky interpelace jsou neodůvodněny.
V Praze dne 13. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1109/IX (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance E. Köhlera,
že okresní zprostředkovatelna práce v Lo-
vosicích poškozuje nezaměstnané státní
občany německé národnosti (tisk 996/X).
Při zprostředkování práce na úpravu zdy-
madla v Lovosicích byli činní dne 5. dubna 1937,
právě tak jako jindy, pouze zaměstnanci příslušné
zprostředkovatelny práce. Vedoucí uvedeného ú-
stavu zjišťoval z dokladů od uchazečů předlože-
ných nejpotřebnější uchazeče ve smyslu směrnic
stanovených v § 3, odst. 2 vládního nařízení č.
217/1936 Sb. z. a n. Z přihlášených 41 nezaměstna-
ných mělo býti přijato pouze 11; vzhledem k ma-
lému počtu osob, jež mohly býti přijaty, předví-
dal vedoucí zprostředkovatelny práce nespokoje-
nosti z řad uchazečů a vyzval je česky a německy,
aby si označili po 1 důvěrníku národnosti české
a německé, kteří by při výběru uchazečů byli pří-
tomni, aby mohli přednésti případná přáni a ná-
mitky.
Proti tomuto postupu, který se vždy osvědčil,
se nikdo neohrazoval. Tehdy hlásili se za důvěrní-
ky nezaměstnaní pouze z řad uchazečů národnosti
české; z nezaměstnaných národnosti německé
proti tomu nebylo činěno námitek.
Z přihlášených 41 nezaměstnaných bylo 19 ná-
rodnosti německé a 22 národnosti české. Na úpra-
vě zdymadla bylo tehdy umístěno 5 nezaměstna-
ných národnosti německé a 6 národnosti české.
K tomu se podotýká, že v prvé řadě měli býti
umístěni nezaměstnaní z Lovosic, odkud se hlásilo
10 nezaměstnaných národnosti české a 8 ně-
rnecké. Mimo 5 nezaměstnaných národnosti ně-
mecké umístěných na zdymadle, umístěni byli té-
hož dne ještě 2 téže národnosti u jiného podniku,
takže dne 5. dubna 1937 z 41 nezaměstnaných
bylo umístěno 7 osob národnosti německé a 6 ná-
rodnosti české.
Jak bylo vyšetřeno, provádí se zprostředko-
vání práce dělnictva u veřejné zprostředkovatel-
ny práce v Lovosicích nestranně s přihlížením ke
kvalifikaci, jež je rozhodnou i pro přidělování děl-
nictva k pracím, a podle dalších skutečností, sta-
novených v § 3 vládního nařízení č. 217/1936
Sb z. a n.
V Praze dne 11. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
6
1109/X (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance R. Knorreho,
že se u úřednictva poštovního úřadu
v Králíkách protiústavně nadržuje
českému živlu (tisk 1039/XV).
Interpelace vychází z předpokladu, že z ú-
stavní listiny, zejména pak z jejího § 128, odst. 2.
se podává, že k poštovním úřadům mají býti při-
dělováni poštovní zaměstnanci té národnosti, k níž
se hlásí obyvatelstvo míst, patřících do obvodu
působnosti toho kterého úřadu.
Tento postup není však předepsán ani ústav-
ní listinou a nebylo by jej možno opříti ani o
nějaký jiný kogentní předpis. Takový postup ne-
byl by však ani v zájmu poštovní služby, ba
ani v zájmu poštovních zaměstnanců samotných.
Mohl by totiž nejen působiti povážlivou immobi-
litu poštovních zaměstnanců, t. j. nemožnost dis-
ponovati jimi podle služební potřeby, ale i značně
brzditi eventuelní jejich povýšení, jež jest z valné
části možné pouze při jejich přeložení na jiné
služební místo, systemisačně zřízeně ve vyšší pla-
tové stupnici nebo kategorii zaměstnanců. Česko-
slovenská poštovní správa musí vůbec dbáti -
stejně jak to činila i dřívější správa před státním
převratem - v prvé řadě toho, aby měla za-
městnance všestranně vycvičené, tedy i po strán-
ce jazykové, tak, aby mohli konati službu u kte-
réhokoliv poštovního úřadu. A toho může býti do-
cíleno pouze při největší disponibilitě poštovního
personálu.
Při svých personálních opatřeních přihlíží
však československá poštovní správa již ve vlast-
ním zájmu k tomu, aby po stránce jazykové bylo
dbáno požadavků poštovní služby alespoň v té
míře, jaká jest předepsána v článku 68 vládního
nařízení ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n.,
pro obor ministerstev vnitra, spravedlnosti, finan-
cí, průmyslu, obchodu a živností, veřejných prací
a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pro
veřejné korporace, podléhající těmto ministerstvům
v republice Československé, jakož i pro úřady
místní samosprávy.
U poštovního úřadu Králíky jest také skutečně
postaráno podle dané potřeby o jazykově způso-
bilé síly. Nasvědčuje tomu okolnost, že nebylo do-
suď stížností v této věci se strany místního oby-
vatelstva.
Pokud jde o pomocné poštovní zřízence Ferdi-
nanda Buriana a Josefa Dolana, na něž jest
v in-
terpelaci poukázáno, uvádím, že Burian ovládá
německý jazyk v míře dostatečné pro výkon služ-
by, a že nebylo naň stížnosti ani pokud sloužil
u poštovního úřadu Horní Heřmanice v Čechách
a ani u poštovního úřadu v Králíkách, ačkoliv v
Králíkách jest přidělen k doručovací službě v ob-
cích s obyvatelstvem skoro vesměs národnosti
německé. Též Dolan zná dosti německy, jak jest
patrno z toho, že se smluvil docela dobře s oby-
vatelstvem, když byl přidělen k telefonní a te-
legrafní službě udržovací. Nyní jest přidělen ke
službě vnitřní, takže nepřichází ani do přímého
styku s obyvatelstvem.
Ježto jest tedy u poštovního úřadu Králíky
postaráno o řádný výkon poštovní služby i po
stránce jazykové, nemám důvodu činiti nějaká
opatření v této věci.
V Praze dne 8. listopadu 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
1109 XI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Švermy a Appelta
ve věci zákazu schůze v Dolním Jiřetíně
(tisk 1011/IV).
Veřejná schůze v Dolním Jiřetíně byla zaká-
zána právem, poněvadž vzhledem k napjatým
místním politickým poměrům byla důvodná oba-
va, že by při ni mohlo dojíti k porušení veřejného
klidu, pořádku a bezpečnosti.
Schůze sudetskoněmecké strany v Horním
Litvínově měla všechny náležitosti schůze dů-
věrné a nebylo proto důvodu k zakročeni.
Na slavnostním večeru v městském divadle
v Mostě Konrád Henlein veřejně nemluvil a k po-
rušeni veřejného klidu a pořádku nedošlo.
V Praze dne 10. listopadu 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
7
1109/XII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Ježka
o osvobozeni věnováni k účelům dobro-
činným, sociálním, kulturním, branným,
tělovýchovným a pod. ode všech daní a
poplatků u přiležitosti 20tiletého trváni
republiky (tisk 1011/VII).
Pokud jde o požadavek, aby dobročinná vě-
nováni a dary u přiležitosti dvacetiletého trvání
republiky byly osvobozeny od přímých daní a
poplatků, nutno poukázati na to, že nynější situace
státní pokladny není taková, aby bylo vhodno
statni příjmy na přímých daních a poplatcích sni-
žovati odečítáním darů a věnováni od základu
těchto daní a přiznáním úplného osvobození od
poplatků pro uvedená věnováni. Ježto dvacáté vý-
ročí založení republiky bude oslavováno teprve
v příštím roce, bylo by záhodno vyčkati, jak se
situace statni pokladny do té doby utváří, a pak
posouditi, bude-li bez ohroženi statni pokladny
možno a do jaké míry žádané úlevy poskytnouti.
Požadavek, aby vůbec všechna věnování a
všechny dary k účelům sociálním, kulturním,
branným, tělovýchovným a národním byly osvo-
bozeny od přímých dani a poplatků jest nepřija-
telný, neboť výhoda tak širokého rozsahu mohla
by býti zneužívána a mohla by vážně ohroziti da-
ňový a poplatkový výnos.
Pokud jde specielně o daň z obohaceni, upo-
zorňuje se na to, že věnování pro účely vyučo-
vací, dobročinné a lidumilné podléhají dani z obo-
haceni podle výhodné sazby třídy VIL, která jest
v celku nižší než sazba této daně pro nebližši pří-
buzné, a že mimo to může ministerstvo financi
přiznati uvedenou výhodnou sazbu i pro věno-
vání směřující jinak význačně k obecně prospěš-
ným účelům. Ministerstvo financí této možnosti ve
značném rozsahu také skutečně používá.
Vystačilo-li se v dobách příznivějších pro
státní pokladnu s touto výhodnou sazbou daně
z obohacení, nelze najíti důvodu pro změnu této
výhody v úplné osvobozeni v dnešní době, která
klade značně zvýšené požadavky na statni po-
kladnu. Při unifikační úpravě daně z obohacení
bude však uváženo, zda dosavadní zdaňování pod-
por pro uvedené účely vyžaduje nějakých změn
a jakých.
V Praže dne 16. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
1109/XIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpeláciu posl. Kolomana Slušného
vo věci náhrady škod zposobených zpro-
nevěrami bývalého vedúceho kancelárie
poručenského úřadu vo Spišskom Podhra-
dí Jozefa Smilňáka (tisk 1011/XVI).
Náhrada škod poškodeným zpreneverami Jo-
zefa Smilňáka bola už podľa § 4 nariadenia zo
6. marca 1918, č. 206 ř. z. ministerstvem spra-
vedlnosti v dohodě s ministerstvom financií při-
znaná a to v prípadoch, vo ktorých sú splněné
předpoklady ručenia státu a vo výške odpove-
dajúcej tomuto ručeniu. Náhrada bola přiznaná
Marii Gadušovej rod. Feckovej, Heleně Popovičo-
vej, Stefanu Tkáčovi, Valentu Kubaškovi, Fran-
tišku, Pavlu, Katarine a Jozefu Juříkovým a Vilmě
Kulovej rod. Drexlerovej.
Zamietnuté boly přihlášené nároky Imricha
a Stefana Šafrankových, Michala Síkory, Marie
Filipovéj, Marie Molčanovej a Anny Halagovej
rod. Zahurancovej, ako aj nároky poškodených
v predchozom odstavci uvedených, pokial ich ná-
roky presahujú výšku přiznaných náhrad, pretože
stát tu neručí. V týchto prípadoch poškodení ko-
nali platby v hotovosti k rukám Smilňáka, vzdor
tomu, že boli upozorněni vyhláškami v súdnej bu-
dově, že platy v hotovosti sa neuznávajú a že
platy třeba konat výhradné spôsobom podľa vy-
hlášky č. 125/21 Sb. z. a n.
Případ Jána Jaraba je vo stadiu šetrenia, po-
neváč nárok na náhradu škody bol přihlášený leri
2. novembra 1937.
Vo věci nezl. Michala Šiškoviča nárok na ná-
hradu škody nebol přihlášený.
Taktiež případ Valenta Mačáka, ktorý nesú-
visí so zpreneverou, je predmetom šetrenia. Po
Mačákovi zostaly 4 dlhopisy uhorskej válečnej
požičky v nominálnej hodnotě po 1000 K a boly
uložené v roku 1917 do depositu sirotskej stolice.
Teraz sa zišťuje, co sa s nimi stalo a prečo ne-
boly zhodnotené. Podľa výsledku šetrenia uvažo-
vat sa bude o prípadnej náhradě škody.
V Prahe, dňa 11. novembra 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.