8
proto tvrditi, že by ustanovení toto bylo směro-
datným pro ustanovování absolventů kovorobné
školy výp. dozorci anebo smluvními zaměstnanci
ve státním podniku. Pro závod může býti při usta-
novování absolventů kovorobné školy jedině směro-
datnou potřeba závodu a schopnosti dotyčných
absolventů.
Pokud se týče zařadění absolventů kovorobné
školy v případě jich ustanovení úředníky do sku-
piny C smluvních úředníků, je toto zařadění samo-
zřejmé, protože předběžným vzděláním vyhovují
pro ustanovení v této kategorii.
K výtce uvedené v interpelaci, že žádný z absol-
ventů kovorobné školy nebyl dosud ustanoven
úředníkem, ačkoliv mnozí jsou v podniku 10 až
16 roků zaměstnáni, se poznamenává, že více než
10 roků jsou v podniku zaměstnáni jen 2 absol-
venti, a to smluv. podúředníci Josef Čunderlík
a Eduard Winkler, z ostatních absolventů jsou
zaměstnáni u závodu dva 9 roků, tři 7 roků, šest
6 roků, sedm 3 roky, osm 2 roky, sedmnáct 1 rok
a tři méně než rok. Tedy největší část, t. j. 35 ab-
solventů, je u závodu zaměstnána 1 až 3 roky.
Při provádění resystemisace u podniku Státní báň-
ské a hutnické závody bude vzat zřetel na nejstarší
absolventy, pokud jimi zastávané funkce bude
možno hodnotiti jako funkce úřednické, a pokud
svojí kvalifikací budou úplně vyhovovati. Služební
tituly jsou, resp. budou jim přiznány v rámci stá-
vajících označení funkcí smluvních zaměstnanců.
Tvrzení interpelace, že do skupiny zaměstnanců
na denní plat byli zařazeni dělníci bez předběž-
ného odborného vzdělání, odpovídá sice pravdě,
není však správné tvrzení, že při tom bylo za-
pomenuto na absolventy kovorobné školy. Jde
o ustanovení některých předáků-valcířů ve vál-
covně a rourovně, k čemuž nutno poznamenati, že
současně s těmito předáky byli ustanoveni výp.
dozorci i absolventi kovorobné školy u těchto od-
dílů manuelně zaměstnaní. U uvedených dělníků
šlo o inteligentní předáky, u kterých jich dlouho-
letá prakse vyvážila předběžné odborné vzdělání.
Je samozřejmé, že nemohl býti ustanoven dílo-
vedoucím na př. ve válcovně při válcovací trati
některý z absolventů kovorobné školy, který dosud
vůbec ve válcovně zaměstnán nebyl. Dále pak byli
ustanoveni z řad dělnictva v konstrukčních dílnách
dva dílovedoucí. I v tomto případě se jednalo
o dlouholeté a zasloužilé vrchní montéry, kteří
v těchto dílnách pracovali od jich zřízení, a plně
vyhovovali na základě svých zkušeností pro toto
zaměstnání.
V Praze dne 22, září 1937.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
1081/XI.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Jozefa Siváka
ve věci trafikanta Jana Michalíka, který
svoji trafiku přeměnil na komunistické
pařeniště (tisk 924/IX).
Jan Michalík je 50% válečný poškozenec a ob-
starává v Šarfii maloprodej tabáku od roku 1923
k plné spokojenosti úřadů.
Zevrubným šetřením bylo zjištěno, že Michalík
je politicky spolehlivý, politického života se činně
nezúčastňuje a svoji prodejnu k žádným schůzím
žádné strany nepropůjčuje. Tvrzení, že maloprodej
má obsazen komunista Rosenbaum ze Šarfie a že
by ji s vědomím Michalíka používal k propagaci
svých politických názorů, nebylo prokázáno.
Stávalo se jen někdy, že při nákupu tabákových
tovarů setkalo se v prodejně několik občanů, pokud
malý rozměr místnosti dovolil, kteří po nákupu
hovořili mezi sebou o různých otázkách místního
rázu a někdy i politických.
Vzhledem k tomu, že šlo o Michalíkovy zákaz-
níky, neodvážil se tento je z místnosti vykázati.
Z toho ovšem nelze usuzovati, že by byl Michalík
podporovatel komunistické propagandy.
Za toho stavu věci neshledávám nutným za-
kročiti proti Michalíkovi odnětím maloprodeje.
Ukládám však podřízeným úřadům, aby byla uči-
něna opatření, která by zamezila jakoukoliv pro-
pagaci a agitaci politického rázu v tomto malo-
prodeji tabáku.
V P r a z e dne 30. září 1937.
Ministr financí:
Dr Franke v. r.
1081/XII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Vladimíra Polívky
ve věci nezákonného postupu okresního
náčelníka v Sobrancích (tisk 982/III).
V průběhu vyšetřování se nepotvrdilo, že by se
okresní náčelník v Sobrancích opíjel.
Postup okresního hejtmana, jehož se týká odst. 2
a násl. interpelace, byl zevrubně přezkoumán a
bylo učiněno potřebné služební opatření k zjednání
nápravy.
V Praze dne 9. října 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
9
1081/XIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Františka Ježka
o zřízení české reálky v Teplicích-Šanově
(tisk 996/XIV).
V severozápadní části země České je tou dobou
5 státních československých středních škol, které
počtem i dislokací dané potřebě tohoto území plně
postačují. Jde vesměs o reálná gymnasia, jichž
absolvování poskytuje zároveň i plné oprávnění
ke studiím na vysokých školách technických.
Vzhledem k tomuto stavu a se zřením na nynější
hospodářské poměry nelze tou dobou uvažovati
o zřízení nové střední školy typu čistě reálného.
Nejsem však neochoten uvažovati o přeměně ně-
kterého z dotčených reálných gymnasií v reálku,
byla-li by o to podána odůvodněná žádost přísluš-
nými zájemníky.
V Praze dne 13. října 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.
1081/XIV (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance G. Kliebra
o zkrácení státních občanů německé národ-
nosti tím, že ve vozech státních drah nejsou
aspoň dvoujazyčné nápisy (tisk 902/VII).
Z podnětu usnesení vlády ze dne 18. února 1937
o směrnicích menšinové politiky připravilo minis-
terstvo železnic výnos o jazykové úpravě nápisů
v železničních vozech, které má interpelace na
zřeteli.
Výnos bude vydán v nejbližších dnech a po-
skytne podklad i k odstranění závad druhu zmíně-
ného v interpelaci.
V Praze dne 19. října 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
1081/XV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Böhma,
že orgány státní policie v Kraslicích, čet-
nického pátracího oddělení v Chebu a čet-
nických stanic v Rotavě a Jindřichovicích
proti zákonu provádějí domovní prohlídky
(tisk 982/VI).
Domovní prohlídky u osob jmenovaných v inter-
pelaci prováděl osobně vyšetřující soudce krajského
soudu trestního v Chebu na základě usnesení ze
dne 11. března 1937, čís. jedn. Tk XV-356/37, za
součinnosti orgánů stráže bezpečnosti a četnictva,
kterou si podle platných předpisů vyžádal.
Účast jmenovaných orgánů při zmíněných pro-
hlídkách spočívala tudíž v pouhém poskytnutí vy-
žádané asistence a provedení těch úkolů, které jim
byly uloženy vyšetřujícím soudcem.
Že by se byli při tom dopustili nějakého své-
volného jednání, nebylo prokázáno.
V P r a z e dne 27. září 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1031/XVI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Obrlika
o neodůvodněném opatření policejního ko-
misařství ve Vrchlabí (tisk 982/IX).
Zákaz provádění t. zv. voleb na zkoušku byl
státním policejním úřadem ve Vrchlabí vydán
vyhláškou ze dne 5. (pátého) dubna 1937, č. 682/37,
a nikoliv, jak v interpelaci se nesprávně uvádí,
vyhláškou ze dne 25. dubna 1937.
Při domovní prohlídce u Otty Seidla v Herlíko-
vicích bylo nalezeno mimořádně značné množství
listinného materiálu, jenž byl se souhlasem Seid-
lovým odvezen k úřednímu zkoumání, vyžadujícímu
delší doby, jen proto, aby jednání na místě samém
se pokud možno zkrátilo.
Zadržení odznaků, jichž prodej nebyl v době
prohlídky ještě povolen, stalo se s výslovným pro-
hlášením, že odznaky ty budou vráceny, jakmile
v úvahu přicházející povolení bude - třebas do-
datečně - uděleno.
2
10
Od požadavku, aby byly otevřeny i skříně, jež
nebyly podle tvrzení Otty Seidla jeho majetkem,
intervenující úředník ještě během prohlídky upustil.
Podle toho nelze v daném případě shledávati
závad ani v postupu státního policejního úřadu
ve Vrchlabí, ani v postupu zakročujícího orgánu.
V Praze dne 7. října 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1081/XVII (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dr F. Hodiny
o zadání stavby internátu v táboře vojenské
reálky v Mor. Třebové (tisk 853/VII).
Ke zřízení státního vojenského reformního reál-
ného gymnasia v Mor. Třebové vedly vojenskou
správu ohledy na svízelné hospodářské poměry
vojenských a četnických gážistů, zejména nižších
hodností, kteří služebně působí v odlehlých po-
sádkách, kde nemají možnosti posílati děti do
středních škol. Takoví vojenští a četničtí gážisté
byli dříve nuceni posílati děti do vzdálených měst,
což bylo spojeno s neúměrnými výdaji, a někdy
bylo středoškolské vzdělání dětí vůbec znemožněno.
O zřízení této školy bylo uvažováno již delší
dobu, avšak k uskutečnění projektu nemohlo
dlouho dojíti pro nedostatek finančních prostředků.
V roce 1935 bylo rozhodnuto, aby ruské gymna-
sium, zřízené po převrate v táboře uprchlíků
v Mor. Třebové, bylo přeloženo do Prahy, poněvadž
většina ruských občanů a jich dětí odcházela do
Prahy, kde mají snazší obživu a kde si vybudovali
větší středisko. Takto uprázdněné objekty v Mor.
Třebové zůstaly nevyužity.
Tím se vojenské správě naskytla výhodná pří-
ležitost za poměrně neznačný náklad převzíti a
adaptovati uprázdněné objekty ke zřízení zmíněné
vojenské školy. Mimo to docházely ministerstva
národní obrany již delší dobu před tím četné na-
léhavé žádosti právě z kruhů německého občanstva
tlumočené parlamentními kruhy, aby v městě byla
zřízena jakákoli vojenská posádka a později, aby
to byla přímo zmíněná vojenská škola. Samo
město Mor. Třebová požádalo o posádku obsáhlým
podáním ze dne 13. prosince 1934, upozornilo na
zamýšlené uvolnění objektů ruského gymnasia a
ujistilo, že vojenské správě v každém ohledu vyjde
vstříc.
V uvážení všech těchto okolností vláda usnese-
ním ze dne 25. června 1936 schválila zřízení stát-
ního vojenského reformního reálného gymnasia
v Mor. Třebové.
Jak patrno, ke zřízení této školy v Mor. Třebové
vedly jediné uvedené věcné, pokud se týče úsporné
důvody, neméně též ohledy na požadavky místního
německého obyvatelstva, a všechny jiné závěry,
k nimž interpelace v tom směru dospívá, postrá-
dají jakékoliv podstaty.
Pokud se týká vlastních adaptačních staveb,
třeba uvésti toto:
Původní adaptační práce v částce cca 1 mil. Kč
byly zadány místní německé firmě Habicher.
Již tím jest vyvrácena domněnka interpelace, že
nebyl vzat zřetel na německé podnikatele.
Jelikož během doby počet uchazečů o přijetí do
školy neobyčejně vzrostl, takže dosavadní ubikace
nestačily, bylo nutno učiniti opatření, aby byl vy-
budován nový objekt, a aby mohl býti dán již ke
dni 1. září t. r. k disposici. Proto vypracovala vo-
jenská správa s největším možným urychlením
příslušné plány a vzhledem ke krátkému termínu
a požadavku co největšího zkrácení veškerého
úředního šetření použila možnosti, kterou jí po-
skytuje ustanovení §u 4, odst. a) a b) vládního
nařízení čís. 667/1920 Sb. z. a n., o zadávání stát-
ních dodávek a prací, a rozhodla se rozepsati na
práce se stavbou internátu spojené omezenou
soutěž.
Ani zde nebyli opomenuti němečtí podnikatelé.
Že nešlo a nemohlo jíti o žádný úmyslný postup
proti německým živnostníkům, dokazuje skuteč-
nost, že k podání nabídky na stavbu byly vedle
5 firem českých vyzvány též tyto firmy německé:
1. Firma Ilgner Rudolf, Mor. Třebová,
2. firma Bier Jan, Svitavy,
3. firma Dvorský Max, Svitavy,
4. firma Cenek Fr., Mor. Třebová.
Výsledek soutěže ukázal, že němečtí podnikatelé
byli ze všech firem nejdražší, takže ani jedné
z nich nemohla býti stavba zadána. Nejlevnější
nabídku podala česká firma V. Hořenovský v Par-
dubicích, která nabízela provésti stavbu za
2, 676. 000 Kč. Naproti tomu nejlevnější nabídka
německé firmy Ilgner zněla na 3, 310. 870 Kč. Po-
kud se týká cenového pořadí, byla firma Ilgner
na 6. místě.
Podle výsledku soutěže a v naprosté shodě se
všemi zadávacími předpisy a požadavky účelného
hospodaření státními penězi musely býti stavební
práce zadány firmě Hořenovský, která podala na-
bídku nejlevnější.
Za těchto okolností nemá vláda důvodu spatřo-
vati v zadávacím řízení jakékoliv závady a nemůže
dáti podnět k požadovanému zrušení zadávky, ne-
hledíc ani k tomu, zda by takové opatření bylo
nyní ještě možné z technických důvodů.
Jinak vláda poznamenává, že i při veřejných
soutěžích postupuje státní správa zcela nestranně
podle platného zadávacího řádu a bez zřetele k ná-
rodnostní příslušnosti uchazečů, přihlížejíc jediné
k výši nabídnuté ceny, potřebné odborné i finanční
způsobilosti uchazečů, jakož i k nezaměstnanosti
v jednotlivých oblastech státu.
Pokud se konečné týká výtek interpelace ve věci
stavby silnice z Volar do Prachatic, bylo zjištěno
toto:
Na podzim r. 1936 bylo v několika úsecích
okresní silnice Lenora-Volary-Prachatice pro-
váděno válcování za příspěvku ministerstva so-
ciální péče z úvěru pro produktivní péči o neza-
11
městnané. Při těchto pracích byli zaměstnáni,
kromě stálých kvalifikovaných sil při válcovací
soupravě, výhradně nezaměstnaní dělníci, přijatí
prostřednictvím okresního úřadu práce v Pracha-
ticích. Všichni tito dělníci bez ohledu na národ-
nost pracovali za stejných podmínek nejvýše 40
hodin týdně za jednotnou hodinovou mzdu podle
tehdy platné kolektivní smlouvy 2. 10 Kč, resp. za
úkolovou mzdu 14 Kč za natlučení 1
m3 štěrku.
Tvrzení interpelace, že němečtí dělníci byli při
těchto pracích poškozováni, postrádá jakékoliv
podstaty. Zejména neodpovídá skutečnosti, že
čeští dělníci dostávali o 1 Kč za hodinu více než
dělnici němečtí a že nebylo umožněno německým
dělníkům pracovati ve dvou směnách stejně jako
českým.
Nutno uvésti, že na mzdách bylo po srážce na
nemocenské a starobní pojištění úhrnem vyplaceno
německým dělníkům 4. 894. 15 Kč a českým
2. 635. 90 Kč.
V Praze dne 14. října 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
1081/XVIII.
Odpovědi
ministra zemědělství
na interpelaci poslance dr Jozefa Tiso
ve věci přeměny kultury lesů býv. velko-
statku Zay v Uhrovci (tisk 804/XII).
Generální dohodou ze dne 29. července 1933, č. j.
101. 867/33-IV/3 bylo ze zbývající půdy velko-
statku Zayovského v Uhrovci zajištěno pro lesní
reformu 3040 ha půdy.
Dříve než byla tato lesní reforma ukončena,
byl na velkostatku, který byl značně předlužen,
soudem ustanoven kurátor k tomu, aby provedl
likvidaci celého majetku.
Lesy zajištěné pro příděl, pokud o ně okolní
obce projevily zájem, byly kurátorem odprodány
ve zkráceném přídělovém řízení, t. j. osobám,
které určil úřad a za ceny, které nepřevyšovaly
ceny úřadem stanovené. Ostatní půda, která podle
generální dohody byla propuštěna ze záboru podle
§u 11 z. z. a ponechána podle §u 20 přídělového
zákona, byla rozprodána bud ve větších výmě-
rách, nebo na drobno místním žadatelům.
I při tomto rozprodeji, který se týkal půdy,
která podle generální dohody nebyla určena pro
přídělové řízení, sledovalo ministerstvo zeměděl-
ství cíle stanovené zákony o pozemkové reformě
a pokud tyto odprodeje vyžadovaly jeho svolení,
ukládalo podmínky účel pozemkové reformy za-
jišťující.
Velkostatek byl, jak shora řečeno, značně pře-
dlužen a hrozil prodej exekuční dražbou, který by
ztížil dluhuprosté odepsání pozemků. Provedená
likvidace celého velkostatku uspokojila jak věři-
tele, tak i umožnila, aby pozemky byly připsány
bez závad do vlastnictví nových nabyvatelů.
Průběh řízení o změně lesní kultury odpovídá
rovněž zákonným předpisům.
Žádostí ze dne 6. března 1936 domáhal se JUDr.
Vopršálek, advokát v Praze, v zastoupení Josefa
Janečka, správce velkostatku Uhrovce v Podlu-
žanech a zmocněnec Emila Schuberta, kurátora
Mikuláše Zaye, majitele velkostatku v Uhrovcích,
přeměny lesní kultury na celkové ploše 852. 28 ha,
z celkové výměry hospodářského celku 8889. 32 ha.
K této žádosti byl zjištěn skutkový podklad na
místě samém úředními odbornými znalci mini-
sterstva zemědělství, zemského úřadu v Brati-
slavě a příslušných okresních úřadů, při čemž
shledáno, že z žádané výměry je schopna k trva-
lému rolnickému používání plocha asi 220 ha a na
ovocné sady plocha asi 30 ha, t. j. úhrnem necelá
3% z celkové výměry 8889. 32 ha.
Proto ministerstvo zemědělství výnosem čís.
47. 072-VIID/37 dalo zásadní souhlas zemskému
úřadu v Bratislavě, aby ve své kompetenci povolil
přeměnu lesní půdy až do výše označené celkové
rozlohy 250 ha.
Pokud interpelace v tom směru má na mysli ně-
jaké zlořády, není o nich ministerstvu zemědělství
ničeho známo.
Pokud interpelace uvádí, že nebylo dbáno pro-
testů okresního živnostenského společenstva v Bá-
novcích nad Bebravou a okresního zastupitelstva
tamtéž, sděluje se toto:
Ministerstvo zemědělství je povinno při žádosti
o přeměnu lesní kultury přihlížeti ke skutečnému
stavu půdy a vlivu ev. odlesnění na př. na odpla-
vování půdy a pod., nemůže však pro nedostatek
právní normy býti vázáno námitkami stran ve
věci přímo nezúčastněných, zvláště když ochrana
veřejných zájmů náleží do působnosti úřadu a ni-
koliv zájemníků.
Podle vylíčeného stavu věci nemá ministr země-
dělství důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 9. října 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
1081/XIX.
Odpověď
ministra vnitra a ministra zahraničních
věcí
na interpelaci posl. Kopeckého, B. Köhlera
a Širokého
ve věci španělských emigrantů
(tisk 924/III).
12
V první době občanské války ve Španělsku uchý-
lilo se množství Španělů z obavy před politickým
pronásledováním v Madridě k různým vyslanec-
tvím. Některá z těchto vyslanectví přijala u sebe
až tisíce osob, jimž poskytla svoji ochranu. Ačkoli
podle příkazu ministerstva zahraničních věcí čes-
koslovenské vyslanectví brzdilo co nejvíce příliv
osob, jež u něho hledaly ochranu, a snažilo se
omeziti svoji ochranu na osoby, k nimž máme
zvláštní závazky, zejména na osoby, jež se zaslou-
žily o zájmy československého státu, přece jen do-
šlo k tomu, že na československém vyslanectví
našlo útulek asi 200 osob, jež odmítnouti nebylo
možno. Po čase došlo k tomu, že v souhlase se
španělskou vládou se vyslanectví postupně zbavo-
vala svých chráněnců, kteří byli evakuováni do
sousedních zemí. Potíž nastala jen u aktivních pří-
slušníků vojska a u mužů podléhajících branné po-
vinnosti. Pokud jde o posléze jmenované, t. j. muže
ve věku podléhající branné povinnosti, trvala mad-
ridská vláda na tom, že tyto osoby musí býti
dopraveny do státu, jehož vyslanectví se jich ujalo,
žádajíc, aby tento stát vzal od těchto osob slib,
že neutekou, a podrobil je týdennímu hlášení na
policii. Tak došlo k tomu, že do Československa
bylo evakuováno 37 Španělů podléhajících branné
povinnosti, spolu s 10 členy jejich rodin, celkem
47 osob. Z těchto osob odejelo z Československa
7 osob, jež neměly závazku setrvati v Českoslo-
venské republice (totiž ženy a muži nejsoucí ve
vojenském věku).
Výkon práva asylu byl dle zprávy vyslanectví
Československé republiky v Madridě španělskou
vládou výslovně uznán a připuštěn.
Po provedení evakuace tlumočil podsekretář
španělského ministerstva zahraničních věcí ve Va-
lencii správci československého vyslanectví plné
uspokojení španělské vlády nad organisací a vý-
sledkem evakuace, o němž vláda již byla zatím
zpravena, a při té příležitosti opětoval ujištění,
že španělská vláda uznává s povděkem šetrný a
diskrétní postup zachovávaný se strany Českoslo-
venska v otázce asylu.
Také ostatní státy jako na př. Belgie, postupo-
valy úplně stejně.
Pro umístění evakuovaných španělských přísluš-
níků a pro souvislá s tím opatření příslušných
úřadů byly směrodatny jedině intence, aby bylo
v mezích platného právního řádu vyhověno závaz-
ku, převzatému vůči španělské vládě. Evakuova-
ným osobám, které zatím vesměs postupně opusti-
ly, nedbajíce daného slibu, místo, vykázané jim
k pobytu, nebylo trpěno chování, jež se příčilo
platným předpisům.
Ze shora uvedených důvodů ministr zahranič-
ních věcí nevidí žádné příčiny k tomu, aby poká-
ral neb odvolal správce československého vysla-
nectví v Madridě, jenž naopak vykonává po dlou-
hou dobu svůj úřad za podmínek krajně obtíž-
ných a životu nebezpečných. K bodu 2. podotýká,
že i nadále hodlá postupovati v podobných pří-
padech v dohodě a stejným způsobem jako ostatní
vlády spřátelené neb v obdobné situaci se nalé-
zající. Pokud jde o žádané vykázání evakuovaných
osob z území československé republiky, stala se
věc bezpředmětnou jich samovolným odchodem.
K nějakému opatření v oboru působnosti minister-
stva vnitra ve smyslu vývodů interpelace není
důvodů.
V Praze dne 26. října 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr Krofta v. r.
1081/XX.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců E. Tichého
a F. Uhlíře
ve věci úpravy úrazového pojištění na Hlu-
čínsku (tisk 924/X).
Otázka reformy a unifikace právních předpisů
o úrazovém pojištění, a to na celém území stát-
ním, je vládou sledována. Tak bylo již na př. uzá-
koněno odškodňování nemocí z povolání, provede-
na reforma soudnictví úrazového pojištění a
v organisačním směru právní předpisy o úrazo-
vém pojištění postaveny na tytéž základy.
Pokud jde o návrhy interpelace na přizpůsobení
úrazového pojištění zemědělského na Hlučínsku
právním předpisům, platným v zemi České a Mo-
ravskoslezské, poukazuje se na to, že tu jde o otáz-
ku rozsahu pojistné povinnosti, která je svou po-
vahou jedním z nejobtížnějších problémů prací
unifikačních, a již je třeba řešiti s hlediska celo-
státního a to již také se zřetelem ke zvláštní
úpravě tohoto pojištění v zemi Slovenské a Pod-
karpatoruské. Při tom třeba míti na zřeteli zejmé-
na vzrůstající úrazovost novodobého hospodářské-
ho podnikání vůbec, jež směřuje spíše k rozšíření
pojistné povinnosti, kteréžto tendenci odpovídá
lépe právní stav úrazového pojištění na Hlučínsku.
Pokud pak jde o otázku výměry pojistného na
Hlučínsku, bylo by poukázati na značně širší okruh
osob chráněných tam tímto pojištěním a této
ochrany potřebných.
Problémy tyto pro svou složitost jsou arciť
značně obtížné a vyžadují bedlivých úvah nejen po
stránce pojistně matematické, nýbrž i hospodářské
a sociální a dlužno je řešiti v celém jejich souboru
a s hlediska celostátního.
Tyto zřetele jsou sledovány v rámci příslušných
reformních prací.
V Praze dne 25. října 1937.
Předseda vlády:
Dr Hodža v. r.
13
1081/XXI.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci posl. K. Chalupy, Pekárka,
Ostrého, Netolického a F. Langra
o poškozování elektrotechnických živností
některými všeužitečnými elektrárenskými
podniky (tisk 982/XXII).
Interpelace neuvádí žádných konkrétních přípa-
dů, které by bylo možno vyšetřiti. Všeobecně však
stavba sítí v nově elektrisovaných obcích v oblasti
země Moravskoslezské jest prováděna vždy podle
výsledku nabídkového řízení, které přezkoumává
zemský úřad v Brně, a vseužitečné podniky zadá-
vají stavbu podle posudku zemského úřadu.
Pokud se týče Středomoravských elektráren,
postupují jako podnik všeužitečný stejným způso-
bem, veřejných staveb neprovádějí vůbec a sou-
kromé provádějí hlavně u finančně slabších odbě-
ratelů, na kterých elektroživnosti nemají velkého
zájmu a kteří by se proto pravděpodobně nepři-
pojovali.
Způsob získávání objednávek v interpelaci po-
psaný by se příčil ustanovení zákona o nekalé
soutěži a kdyby byl pravdivý, mohl by se každý
jednotlivý živnostník soudní cestou domáhati ná-
pravy. Zřejmě nesprávná jest domněnka, že by
elektrárna získávala jednorázové objednávky tím,
že by snižovala dotyčným zákazníkům cenu proudu
nebo poplatky za připojení.
Grémium elektrotechniků v Olomouci, jehož
oblast se kryje přibližně se zásobovací oblastí Stře-
domoravských elektráren, uvádí v posledních letech
tento pohyb členů:
K 31. XII. 1932....... 226
" " 1933....... 243
" " 1934....... 238
" " 1935....... 254
" " 1936....... 267
Úbytek členů Grémia v roce 1934 lze vysvětliti
hospodářskou krisí, která omezila postup soustav-
né elektrisace venkova. Aby tuto krisi omezily, vy-
nasnažily se Středomoravské elektrárny úbytek
nové připojených obcí vynahraditi; to se jim po-
dařilo se značnými hospodářskými obětmi, což je
patrno z toho, že v roce 1935 připojily 60 obcí,
v roce 1936 90 obcí a v roce 1937 připojí asi 100
obcí. Této okolnosti dlužno přičísti vzestup počtu
elektroživností v roce 1935 a 1936. Činnost Stře-
domoravských elektráren, jak z toho patrno, ne-
škodí rozvoji elektroživností.
Poznamenáváme, že vseužitečné podniky mají
vesměs živnostenské oprávnění prováděti soukro-
mé instalace jako každá jiná elektroinstalatérská
živnost a nepožívají při jejím provádění žádných
výhod. Pro změnu tohoto stavu nemá ministerstvo
veřejných prací žádné zákonné opory.
V P r a z e dne 12. října 1937.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
1081/XXII.
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance inž. Františka
Schwarze
stran překládání zaměstnanců s dětmi do
míst, kde není potřebné školy se státním
jazykem vyučovacím (tisk 1011/V).
Plně zaměstnaný poštovní posel Josef Hroch
byl ze služebních důvodů z moci úřední přeložen
od telegrafního stavebního úřadu Ústí nad Labem
na volné služební místo k poštovnímu úřadu Ver-
neřice.
Žádosti Hrochově ze dne 4. ledna 1937 o přelo-
žení do Ústí nad Labem ředitelství pošt a tele-
grafů v Praze při nejbližší vhodné příležitosti vy-
hovělo a přeložilo jej k poštovnímu úřadu Ústi nad
Labem 2, kde Hroch nastoupil službu 20. května
1937.
Jak bylo zjištěno, je Hroch otcem dvou dětí ve
stáří 10 a 3 roků a žije se svoji rodinou v Před-
litích, kde jeho desítiletý syn navštěvuje 5. třídu
české menšinové školy.
Pokud to služební důvody dovolují, je při pře-
kládání poštovních zaměstnanců přihlíženo k osob-
ním, rodinným a majetkovým poměrům zaměst-
nanců.
Vzhledem k tomu, co uvedeno, nemám důvodu
činiti z podnětu interpelace nějaká jiná opatření.
V P r a z e dne 15. října 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.
Překlad ad 1081/I.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volks-
kultur
auf die Interpellation des Abgeordneten
K. H. Frank
wegen Gefährdung der deutschen Jugend-
und Erwachsenenbildung durch den Pro-
fessor am Karlsbader Staatsrealgymnasium
und Obmann des Bezirksbildungsausschus-
ses Karlsbad, Dr. Alfred Kleinberg
(Druck 902/I).
In der "Familie und Erziehung" betitelten Bro-
schüre beschäftigt sich ihr Autor, der Professor