13

čovský při odchodu z Fulneku vzal prý pokladní
knihu s sebou a teprve na urgenci ji vrátil, ale
peníze (asi 1200 Kč) slíbil prý zaplatiti později.
Dlužný obnos splatil Tovačovský na několik splá-
tek, posledních 392 Kč teprve v březnu 1935.
O tom, že peníze chybí, nesdělil správce školy
Obrtel až do tě doby nikomu ničeho.

Na pokyn ústředí Národních jednot v Olomouci,
které se o těchto finančních nepořádcích dovědělo
a jež přispívá na školu ročním obnosem 500 Kč,
prozkoumali předseda odboru Jiřičný a jednatel
Konečný pokladní knihu a účetní doklady. Zjistili,
ze při odchodu správce školy Tovačovskeho mělo
býti v příruční pokladně 1152 Kč 85 h, kteroužto
částku správce školy Tovačovský svému nástupci
nepředal. Kromě toho vyplatil si jako odměnu za
vedeni agendy školního výboru - kromě správy
školy vedl i věci pokladní - o částku 600 Kč více,
nežli měl nárok. Ve výdajích za věcné potřeby
školy byla též pokračovací škola poškozena
o 312 Kč.

Po marných pokusech výboru odboru Národní
jednoty příměti p. správce školy Obrtela, aby
udělal pořádek, obrátil se odbor přímo na inspek-
tora pokračovacích škol. p. inž. Františka Bínu
v Moravské Ostravě, ježto správce školy Obrtel
poukazoval, že se musí říditi instrukcemi pana
inspektora a že školní výbor nemůže proti Tova-
čovskému ničeho podniknouti. Teprve na druhý do-
pis sdělil pan inspektor Bína, že 25. června 1936
přijede do Fulneku a svolá schůzi školního výboru.
Této schůze zúčastnili se jako zástupci Národní
jednoty předseda Jiřičný a jednatel Konečný. Na
této schůzi snažil se inspektor Bína, aby pohle-
dávka 912 Kč nebyla vymáhána, ježto těžko školní
výbor by vše prokázal. Vyjádřil se, že podobných
případů je více a že jde i o mnohem větší obnosy.

Přes to bylo usneseno peníze na Tovačovském
vymáhati. Tovačovský podal pak na oba jmeno-
vané zástupce Národní jednoty žalobu. Tito na-
stoupili důkaz pravdy, který také v plném rozsahu
provedli, takže od obžaloby byli osvobozeni Sou-
časně podalo státní zastupitelství na Tovačovského
žalobu pro zpronevěru veřejných peněz, která je
v řízení.

Při veškerém jednání proti Tovačovskéma stál
správce školy Obrtel od počátku na straně Tova-
čovskeho, jemuž pomáhal jednak informacemi, jed-
nak výpověďmi u soudu i tím, že mu opatřil ne-
pěkným způsobem potvrzení od obchodníka, který
dodával potřeby pro pokračovací školu. Pro pode-
psání tohoto nesprávného potvrzení byl pák ob-
chodník odsouzen k pokutě.

V březnu 1937 ve schůzi školního výboru snažil
se správce školy Obrtel prosaditi usnesení, aby
školní výbor na učiteli Tovačovském ničeho nevy-
máhal. Když předseda Paprskář nepřipustil jed-
nání o této věci, odvolávaje se na dřívější dohodu,
rozčílil se Obrtel a prohlásil vůči němu, že se po-
stará o to, aby v novém školním výboru nebyl.

Právě v této době byl vydán výnos o ustavení
nových školních výborů pokračovacích škol. Před-
seda Paprskář podal okresnímu úřadu a příslušným
korporacím návrhy na jmenování členu a rovněž
správce školy Obrtel spolu s členem výboru lékár-
níkem Opplem podal návrhy své. V těchto návrzích
snažil se prosaditi osoby, které stály při Tovačov-
ském. Když pak předseda Paprskář po jmenování

členů chystal se svolati ustavující schůzi nového
školního výboru, řekl mu správce Obrtel, že před-
sedou není prý již od r. 1931, poněvadž jeho
funkční období nebylo prodlouženo a o dekretech
jednotlivých členů nově jmenovaných prohlásil:
"To nemá žádné ceny, to můžete hned vhoditi do
kamen. "

Jak si počínal správce školy ve výboru, o tom
svědčí ten fakt, že mandát okresního úřadu pro-
dloužil členu Drdlovi v listopadu 1936, Lavrukové
v únoru 1937 a o prodloužení mandátu Paprskáře
se nepostaral. Vůči jmenovanému zástupci státu
řediteli Konečnému prohlásil, že jeho jmenování je
neplatné a že p. inspektor Bína v této věci již za-
kročil u okresního úřadu v Novém Jičíně. Skutečně
p. inspektor Bína námitky proti jmenování pp.
Paprskáře a Konečného u okresního úřadu podal
a snažil se docíliti zrušení jmenování obou, vyho-
vuje tak přání správce školy Obrtele. Podobně po-
dal námitky proti jmenování pana Smetany za ob-
chodní a živnostenskou komoru.

Předsedou nového školního výboru jmenovala
městská rada českého radního odborného učitele
Petra Poráka podle návrhu býv. předsedy Paprs-
káře. Porák upozornil starostu obce, že jmenování
mělo býti provedeno obecním zastupitelstvem a
žádal o svolaní schůze Tento odmítl s poukazem
na to, že nemá materiálu k projednávání. Ani na
opětovnou žádost nevyhověl. Když však v květnu
tato věc přišla k projednávání v zastupitelstvu,
byl předložen návrh správce školy Obrtele a p.
Drdly, aby předsedou byl jmenován jiný český člen
obecního zastupitelstva. Tedy i tento člen školního
výboru, ačkoliv to byl jediný vhodný kandidát ze
3 českých členů obecního zastupitelstva, nebyl
správci školy Obrtelovi po chuti. Navrhl přísluš-
níka své politické strany, který pro tuto funkci
byl nejméně vhodný.

Z toho je zřejmo, že se správce školy Obrtel
snažil znemožniti jmenování do školního výboru
osob, kterým šlo o zavedení pořádku v pokračovací
škole a navrhoval takové osoby, o kterých věděl,
že budou souhlasiti s jeho postupem ve věci Tova-
čovského. Při všech těchto svých počinech se
správce školy Obrtel kryl autoritou pana inspek-
tora Bíny a otevřeně prohlásil, že jedná podle jeho
instrukcí.

Že inspektor Bína tyto snahy správce Obrtela
podporoval, je zřejmo z toho, že v poslední oka-
mžik před ustavením nového školního výboru, dne
28. dubna, když správci Obrtelovi nepodařilo se
prosaditi jmenováni členů jím navrhovaných, pro-
dloužil působnost starého školního výboru, sestá-
vajícího pouze ze 4 členů, z nichž dvěma okresní
úřad oznámil, že jich funkční období končilo 30.
dubna. Současně s prodloužením funkčního období
starého výboru zdůraznil pan inspektor Bína, že
správce školy Obrtel má míti v uschování a opa-
trování knihy a spisy, týkající se sporu s Tovačov-
ským, dokud spor nebude ukončen.

Nový školní výbor ustavil se dne 30. dubna.
Ustavení provedl předseda Porák podle přesných
instrukcí okresního úřadu, který ho jako předsedu
vzal do slibu. V týž den hodinu před tím svolal
správce Obrtel schůzi starého výboru, aby zvolil
předsedou Jana Drdlu, jemuž bylo před tím okres-
ním úřadem sděleno, že jeho mandát vypršel
30. dubna 1987.

---

14

Nový školní výbor obrátil se na ministerstvo
školství a národní osvěty se žádostí, aby zrušilo
prodloužení funkčního období starého školního vý-
boru, které učinil p. inspektor Bína proti jasnému
znění výnosu MŠANA ze dne 23. února 1937
č. 32000/III. Před odesláním tohoto přípisu jednali
členové výboru, Porák, Konečný a Paprskář s p.
inspektorem Bínou. Snažili se jej pohnouti k tomu,
aby upustil od námitek proti členům, jmenovaným
okresním úřadem. Vysvětlili mu také nesprávné a
svémocné jednání správce školy Obrtela, dále jej
upozornili na finanční potíže školy, zaviněné správ-
cem školy Obrtelem, jakož i na nepořádky ve
správě školy za Obrtela. Když byl upozorněn na
dalekosáhlé důsledky, které mohou vyplynouti
z existence dvou školních výborů při jedné škole,
odpověděl: "Za to já nemohu, to není mojí vinou,
ať si to okresní úřad rozmotá". Na dotaz, jak si
představuje převzetí školy novým výborem, odpo-
věděl, že si toto nový školní výbor nemůže vzíti
na odpovědnost. Prohlásil, že by bylo nejlépe jme-
novati správní komisi, ačkoli pro toto opatření
není zde žádných předpokladů. Poněvadž o správní
komisi zmínil se již dříve správce školy Obrtel, je
z toho patrno, že počítal s tím, že ve správní ko-
misi uplatní své přívržence.

Když nový školní výbor zjistil odmítavé stano-
visko pana inspektora Bíny, nepodnikal žádných
kroků, aby převzal inventář školy, ačkoliv dle ná-
zorů okresního úřadu mohl jej soudně vymáhati,
a vyčkával rozhodnutí ministerstva o své stížnosti.
Velmi nemile byli členové školního výboru překva-
peni, když byli voláni na četnickou stanici. Zjistili,
že starý školní výbor (Drdla a Obrtel) podali na
ně státnímu zastupitelství udání, že neprávem
podepsal se pan Porák jako předseda školního vý-
boru a člen Kohoutek jako jednatel na stížnosti,
podané ministerstvu, a že použili razítka, které si
dali zhotoviti podle usnesení své první schůze ne-
právem a jakoby prý falešně. Toto razítko dal
školní výbor zhotoviti, poněvadž správce školy od-
mítl vydati předsedovi Porákovi razítko podlouhlé.

Předseda Porák intervenoval u okresního úřadu
v Novém Jičíně v záležitosti udání státnímu zastu-
pitelství a zjistil, že okresní úřad trvá na svém
jmenování, ale při tom nemůže ničeho podniknouti,
aby trvání starého školního výboru bylo zrušeno,
ježto tato věc nespadá do kompetence jeho, nýbrž
ministerstva školství.

Všechny tyto spory o pokračovací školu působí
rozladění mezi českými lidmi, tříšti je na dva
tábory, poškozuje spolupráci českého obyvatelstva
a ježto je o nich informována i německá veřejnost,
škodí prestiži českého živlu v kraji. Působí jisté
trapně, musí-li český člen obecního zastupitelstva
vystoupiti proti osobně zahrocenému návrhu jiného
českého člena, ukazuje-li se před očima Němců ne-
soulad a nesvornost v hrstce českých lidí. Důsledek
toho pak jest, že Němci troufají si věc rozřešiti
tím, že by navrhli někoho z Němců za předsedu
českého školního výboru pokračovací školy. Čle-
nové školního výboru, který byl řádně ustaven po-
dle instrukcí okresního úřadu, jsou vyslýcháni
jako nějací zločinci a podvodníci na četnické sta-
nici na udání předsedy, jehož funkční období uply-
nulo a bylo uměle prodlouženo. Všechny tyto roz-
pory a neklid způsobuje z důvodů čistě osobních

správce školy Obrtel, který by učinil lépe, kdyby
se staral o školu a o pořádek v ní.

Povinností správce školy jest, aby se postaral
a zavčas opatřil příspěvky všech přispívatelů,
v prvé řadě ministerstva. Bylo však zjištěno, že
po dva roky nepodal žádost o příspěvek na úhradu
osobního nákladu, takže učitelům byla vyplacena
odměna za vyučování několik měsíců po ukončení
školního roku. Nepostaral se nikdy o příspěvky
jiných přispívatelů, na př. města Fulneku, spole-
čenstva hostinských, smíšeného společenstva, ob-
chodní a živnostenské komory, prohlásil, že nepo-
třebuje příspěvku Národní jednoty, nemá zájem
o příspěvek Ústředí Národní jednoty atd. Škola,
která byla finančně tak zabezpečena, že mohla
vypláceti učitelům místní přídavek, nemůže již po
dva roky zaplatiti měšťanské škole náhradu za
otop a světlo, německým živnostníkům neplatí již
po dva roky účty za odebrané školní potřeby.

Školní rok je dosud sedmiměsíční, ač Němci
mají již v místní německé pokračovací škole dávno
zaveden školní rok desetiměsíční, na což čeští učni
poukazují. Když byl na tuto okolnost upozorněn
pan inspektor, vyjádřil se, že je to sice rarita, ale
že takových škol je ještě několik.

Správce školy nevyhlásil ani zápis do školy a
učni se ještě v den zahájení školního roku dota-
zovali, kdy začne vyučování a bude-li vůbec vy-
učováno. Vyučování začíná pravidelně o hodinu
později. Katalogy a třídní knihy nejsou řádně ve-
deny. Ba bylo zjištěno, že katalog I. třídy za
školní rok 1935/36 nebyl ani na konci školního
roku 1936/37 vyplněn a k sestavení průměrných
známek na propouštěcí vysvědčení bylo použito
starých výpisů, které byly od žáků vyžádány.

Toto vše bylo panu inspektorovi sděleno, přes to
však má pan inspektor pravděpodobně větší zájem
na tom, aby nepřišli do školního výboru lidé, kteří
by zjednali v těchto věcech pořádek.

Pan správce Obrtel jest si svou posicí u pana
inspektora tak jist, že si dovolil vyjádřiti se: "Já
vím, oč se vám jedná; chcete mne zbaviti správ-
covství školy, ale to se vám nepodaří. Můžete si
navrhnouti koho chcete za správce školy, ale pan
inspektor vám to neschválí!"

Pan inspektor byl i na to upozorněn, že správce
školy Obrtel byl přeložen do Fulneku a zbaven
správcovství obecné školy ve Slavoníně u Olo-
mouce pro velké nepořádky ve správě školy i ne-
pořádky v odboru Národní jednoty, a že vyvolává
stále spory s českými lidmi. Předsedovi odboru
Národní jednoty Kohoutkovi hrozil žalobou, když
výstižně charakterisoval poměry v pokračovací
škole výrokem: "To není přece žádný Vorschuss-
verein!" Hrozil žalobou okresnímu soudci, řediteli
školy i členům učitelského sboru a působí neklid
a nervositu v české menšině.

Žádáme proto pana ministra školství a národní
osvěty:

1. aby dal správnost těchto skutečností vyšetře-
ním osvědčiti a

2. aby nařídil panu inspektorovi Bínovi, aby

---

15

Ihned zavedl zákonný pořádek organisační i vy-
učovací v této pokračovací škole.

V Praze, dne 9. června 1937.

Špaček,

dr Klima, Holeček, J. Sedláček, dr Novotný, Kne-
bort, dr Rašín, dr Štůla, Ježek, Sivák, Šalát, Suro-
viak, dr inž. Toušek, Haščík, Drobný, Danihel,
Dembovský, dr Fencik, inž. Protuš, Turček,
Chmelík.

996/XVII.

Interpelace

poslance Vodičky
ministru národní obrany

o stálém šikanování a zatýkání vojínů
7. dragounského pluku v Hodoníně.

V časopise "Rudé Slovácko" byl v poslední době
uveřejněn článek pod titulem: "Kriminál -
týdenní odměna vojáka" pod značkou "Z", ve kte-
rém bylo poukázáno na neustálé šikanování vojínů

4. a 5. eskadrony 7. dragounského pluku důstoj-
níky téhož pluku.

V článku byl zejména uveden případ, že vojíni

5. eskadrony měli o svatodušních svátcích "zara-
ženu vycházku po všechny sváteční dny". Dále
tam bylo psáno o tom, že o svatodušní neděli do-
stal vojín Antonín Kubín od majora téhož pluku
rozkaz, aby mu byl osedlán kůň. Když vojín Kubín
hlásil majorovi, že daný rozkaz nemůže vykonati,
protože místnost s postroji je uzamčena a ten, kdo
ji má na starosti, není přítomen, dal major bez
vyšetření věci vojína Kubína s místa odvésti pod
stráží do vězení.

Uveřejněním těchto dvou článků v "Rudém Slo-
vácku" mělo býti docíleno nápravy, neboť tako-
výto postup v žádném případě neprospívá branné
schopnosti československé armády, avšak namísto
toho byla provedena prohlídka v redakci a admi-
nistraci časopisu "Rudé Slovácko" a v sekretariátě
KSČ v Hodoníně, při kterých byl nalezen rukopis
jednoho článku, který však se naprosto netýkal vo-
jenských věcí, podepsaného značkou "Z". Ještě
téhož dne byl zatčen vojín Ant. Kubín jako do-
mnělý pisatel článku. Po zatčení byl spoután a
pod stráži dopraven do Brna a uvězněn bez lékař-
ské prohlídky ve vojenské věznici Na Špilberku a
v těchto dnech má býti souzen divisním soudem.

U vojínů 4. eskadrony bylo provedeno 14 pro-
hlídek úplně bezvýsledných a jen u Kubína nale-
zena tištěná píseň "Komsomol".

Vojín Kubín provádí již po několik dní hladovku
na protest bezdůvodného zatčení a postavení před
soud, čímž samozřejmě je ohroženo jeho zdraví.

Následující dny byli vojíni 4. eskadrony voláni
do kanceláře, kde s nimi byla provedena zkouška
písma, zřejmé za účelem usvědčení pachatele.

V pondělí dne 14. června by] zatčen a pod stráží
odveden do vězení vojín Eduard Frank na základě
podezření, že jeho rukopis se shoduje s rukopisem,
který byl při prohlídce v redakci "Rudého Slo-
vácka" nalezen a označen iniciálkou "Z". Tedy je
to již druhý vojín, který měl inkriminovaný článek
psáti. Protože podobný postup a šikany vyvolávají
pobouření mezi vojíny a že to neprospívá boje-
schopnosti a disciplině v armádě táží se podepsaní:

1. Je pan ministr národní obrany ochoten ne-
chat vyšetřiti v interpelaci uvedené případy a
zjištěné vinníky na straně důstojníků disciplinárně
potrestati ?

2. Je pan ministr ochoten ihned zjednati ná-
pravu a postarati se o propuštění všech zatřených
vojínů a o zastavení trestního řízení proti vojínu
Kubínovi ?

3. Je pan ministr ochoten se postarati o to, aby
v zájmu zvýšení obrany republiky byly v česko-
slovenské armádě znemožněny všechny šikany a
pronásledování československých vojínů?

V Praze, dne 18. června 1937.

Vodička,

B. Köhler, Kopřiva, Kosík, Schenk, Dölling, Pro-
cházka, Zápotocký, Hodinová-Spurná, Široký, dr
Clementis, Nepomucký, Šverma, Klima, Slánský,
Krosnář, Vallo, Machačová, Zupka, Beuer, Ko-
pecký.

996/XVIII.

Interpelace

poslanců Šverny a Slánského
ministru spravedlnosti

ve věci konfiskace "Rudého Práva" ze dno
18. června 1937, čís. 142.

V časopise "Rudé Právo" ze dne 18. června
1937, čís. 142 byla na druhé straně úplně zkonfis-
kována tato zpráva:

"10. 000 zbrojováků na Cejl nezavřete! V zájmu
obrany republiky srazit hřebínek agrární reakci.

Agrární reakcionáři, kteří rozhodují v brněnské
Zbrojovce, sáhli k nové drzé provokaci. V celém
závodě nechali vyvěsit vyhlášky, které pobouřily
dělnictvo tohoto závodu, tak jako snad dosud
žádná jiná událost. Ve všech dílnách visí toto upo-
zornění:

"Naše závody jsou důležité pro obranu státu a
jejich zaměstnanci podléhají předpisům zákona
o obraně státu. Podle tohoto zákona dopouští se
trestného činu, kdo poruší povinnosti, které mu
zákon ukládá.

Stávkou může zaměstnanec, pracující v závodě
pro obranu státu, v určitém případě porušiti po-
vinnosti, jež vyplývají ze zákona na obranu státu.
Stávka jest trestnou také, jestliže směřuje proti
jednotlivým zaměstnancům anebo je-li namířena

---

16

sice proti komukoli, ale prýšti z pohnutek národ-
nostních, náboženských nebo politických. Upozor-
ňujeme na tyto zákonité předpisy všechny naše za-
městnance, abychom je uvarovali přísných trest-
ních následků vězení nebo žaláře až do 10 let
v případě, že by předpisy tohoto zákona, ať z ne-
znalosti, nebo vědomě porušili.

Vedoucí ředitel dr inž. Outrata. "

Zbrojováci jsou si dobře vědomi, proč ta starost-
livost ředitelství, proč to upozornění, aby se uva-
rovali trestu.

Žalářem chtějí trestat pokus obrany proti nelid-
ským poháněčům.

Žalářem chtějí zamezit obranu proti stávko-
kazecké činnosti zelenáčů.

Žalářem hrozí těm, kteří by chtěli stávkou brá-
nit demokracii proti reakci.

Toto vyhrožování se v demokratické republice
trpět nesmí, trpět nemůže, trpět nebude! Zelená
reakce hází rukavici. Musí jí zdvihnout všichni,
kterým záleží na obraně demokracie a republiky
a vrhnout ji do tváře těm, kterým hřebínek narostl
příliš vysoko. "

Konfiskace, kterou provedlo státní zastupitelství
v Praze, nemá žádné opory v zákonech. Proto se
ptáme pana ministra spravedlnosti:

1. Je mu tento případ znám?

2. Je ochoten nařídit státnímu zastupitelství
v Praze, aby konfiskaci s okamžitou platností zru-
šilo?

8. Co hodlá udělati, aby podobné případy se
v budoucnosti opakovati nemohly?

V Praze dne 18. června 1937.

Šverma, Slánský,

Krosnář, Nepomucký, Fušřič, Procházka, Schmidke,

Dolling, B. Kohler, Beuer, Vodička, Zápotocký,

Široký, dr Clementis, Kosík, Schenk, Machačová,

áliwka, Hodinová-Spurná, Kopřiva, Klíma.

996/XIX.

Interpelace

poslance Dra Jaromíra Dolanského a
Sliwky

ministru spravedlnosti

ve věci konfiskace dotazu poslance NSRČ
na vládu.

Poslanec Zápotocký podal dne 27. května 1937
dotaz vládě a panu předsedovi vlády podle § 67
jednacího řádu poslanecké sněmovny tohoto znění:

,, Pracující lid a demokratická veřejnost morav-
sko-slezského kraje jsou hluboce zneklidněny zprá-
vami, které ukazují, ba dokonce s naprostou urči-
tostí svědčí o velezrádné špionáži a teroristické

činnosti celého vedoucího kádru Henleinovy strany
na Hlučínsku a Opavsku. Proti těm 75 vedoucím
lidem krajských a okresních organisací SdP na
Hlučínsku a Opavsku, kteří byli zatčeni v květnu
tohoto roku a jsou toho času v policejní vazbě
v Moravské Ostravě a v Opavě, je nahromaděn
obsáhlý materiál, který nade všechnu pochybnost
svědčí o tom, že tito lidé měli vypracovaný pro-
gram, který spočíval:

1. V plánovitých a systematických přípravách
teroristických činů, přepadávání a vražd všech
svých protivníků, ať patří tito lidé do politického
tábora odpůrců (funkcionáři českých a německých
socialistických stran, komunistické strany), aneb
k demokraticky smýšlejícím elementům bezpeč-
nostních úřadů (policejní a četničtí velitelé);

2. osnování atentátů na důležité strategické ob-
jekty, železniční uzly, spojky atd.;

3. ve vybudování vojenského špionážního centra,
které má rozprostírati svou síť nejen na samot-
ném Hlučínsku, ale též na Slovensku a Podkarpat-
ské Rusi se snahou získati spojení v těch místech,
kde je sídlo vojenské posádky.

Konstatuji, že se tu jedná o násilný postup dik-
tovaný.

To--------------všechno musí být ministru vnitra

známo a nemůže být pro něho žádným překvape-
ním. Vždyť naše strana, jakož i ostatní demokra-
tické strany nesčíslněkrát a při různých příleži-
tostech a v různých formách poukázaly na zlo-
činné a špionážní rejdy Henleinových agentů

------------. Přesto nevidíme žádné vážné opatření

se strany pana ministra vnitra, aby v celoříšském
měřítku byl učiněn konec teroristickým, špionáž-
ním a vlastizrádným rejdům této agentury-------.

Obracím se na Vás, pane předsedo vlády, jelikož
tato činnost Henleinovy strany svým rozsahem a
odpovědností netýká se jen resortu ministra vni-
tra, ale odpovědnost za učiněná nebo opomenutá
opatření nese celá vláda, tudíž i Vy, jako předseda
vlády.

Rozsah i dosah velezrádného kompletu, zjiště-
ného na Opavsku a Hlučínsku, vyžaduje se strany
vlády rázného a energického zásahu proti iniciáto-
rům těchto velezrádných rejdů Henleinovy strany
a proto žádáme, pane předsedo vlády, abyste
z moci svého úřadu zakročil se vší rozhodností, tak
jak to vyžaduje zájem republiky.

Současně vyslovuji svůj názor, že by bylo zá-
hodno, ba nutno, aby pan ministr vnitra se do-
stavil do parlamentu a učinil prohlášení o činnosti
Henleinovy strany na Opavsku a Hlučínsku, o čin-
nosti této strany vůbec, jakož i o opatřeních, která
byla a mají být se strany ministerstva učiněna.

Proto se obracím na vládu a Vás, pane minister-
ský předsedo, s tímto dotazem:

1. Jsou vládě a Vám, pane ministerský předsedo,
známy velezrádné komploty, přípravy teroristic-
kých činů, osnování atentátů na politické odpůrce
a důležité strategické spojovací objekty vedoucími
kádry Henleinovy strany na Opavsku a Hlučínsku ?

2. Jaké opatření hodlá vláda a Vy, pane minis-
terský předsedo, učiniti, aby plán iniciátorů zjiš-
těných velezrádných rejdů Henleinovy strany -
byl rázně a energicky do všech důsledků jednou
pro vždy znemožněn - republika a pracující demo-
kratický lid zabezpečen proti zákeřným komple-
tům agentů-------?

---

17

V Praze dne 27. května 1937. "

Dotaz poslance Zápotockého otisklo "Rudé
Právo" dne 30. května 1937, avšak dotaz byl
v "Rudém Právu" celý konfiskován - i jméno
poslance Zápotockého a označení dotazu s § 67
jednacího řádu poslanecké sněmovny.

Tato neslýchaná svévolná konfiskace je nejen
hrubé porušení svobody tisku, ale i omezování čin-
nosti poslance Národního shromáždění podle
ústavy ČSR zaručené - tedy konfiskace v celém
rozsahu protizákonná.

Tážeme se pana ministra:

1. Je mu tato konfiskace dotazu poslance
známa?

2. Jaké opatření hodlá pan ministr spravedlnosti
učiniti, aby takováto svévolná konfiskace byla
znemožněna.

V Praze dne 8. června 1937.

Dr Jar. Dolanský, Sliwka,

Krosnář, Fuščič, Procházka, Schmidke, Dölling,

Zápotocký, Machačová, Beuer, Kosik, Vodička. B.

Köhler, Schenk, Šverma, Hodinová-Spurná, Klíma,

Nepomucký, Kopřiva, Široký, dr Clementis.

Původní znění ad 996/VI.

Interpellation

des Abgeordneten Ing. Ernst Peschka
an die Regierung

wegen der Völkerrecht- und verfassungs-
widrigen Sprachenrechtbeschränkung des
Entwurfes der "Kleinen Gewerbegesetz-
novelle".

Das Handelsministerium hat den Entwurf einer
"Kleinen Gewerbegesetznovelle" ausgearbeitet.
Diesen Entwurf beabsichtigt die Regierung dem
Hause als Gesetzesvorlage vorzulegen. Diese be-
vorstehende Vorlage ist eine "beabsichtigte Ver-
fügung" im Sinne der Vorschriften des S 67 der
Geschäftsordnung. Wir sind daher berechtigt, ge-
mäß § 68 der Geschäftsordnung zu interpellieren,
obwohl die beabsichtigte Verfugung noch nicht
realisiert wurde. Durch die Interpellation wollen
wir verhüten, daß die Regierung durch faktische
Vorlage des Entwurfes im Hause einen volker-
rechtswidrigen Tatbestand realisiert, der offen-
kundig gegen den klaren Wortlaut des Artikels
VII des Minderheitenschutzvertrages verstoßt.

Wir wollen verhüten, daß die Regierung sich
durch die Einbringung dieser Vorlage gegenüber
dem Volkerbunde und den Garantiemachten des
Minderheitenschutzvertrages ins Unrecht setzt
und sodann unter offenbarem Prestigeverlust die
Vorlage ebenso zurückziehen muß, wie den Mach-
ník-Erlaß über nationale Differentierungen bei
den Heereslieferungen.

5 44 des Entwurfes zur kleinen Gewerbegesetz-
novelle beschrankt nämlich in der geplanten Fas-
sung offenbar den freien Sprachgebrauch im Ge-
schäftsverkehr. Diese geplante Gesetzbestimmung
lautet:

"Die Gewerbetreibenden sind verpflichtet, ihre
Betnebsstatten äußerlich deutlich mit ihrem Na-
men und Zunamen (wenn sie protokolliert sind,
mit dem der Firmenprotokollierung entsprechen-
den Wortlaute) sowie einer geeigneten, dei
Gewerbeberechtigung entsprechenden Bezeichnung
ihres Gewerbes zu versehen und zwar immer an
erster Stelle in der Staatssprache und zumindest
im gleichen Ausmaße und m derselben Ausstat-
tung, wie die allfallige Bezeichnung in einer an-
deren Sprache und sind berechtigt, sich auf ihrem
Unternehmen und bei seiner Fuhrung geeigneter
Bekanntmachungs- und Reklamemittel zu bedie-
nen. "

Eine solche Bestimmung verletzt offenkundig
den Artikel VII, Abs. 3 des Minderheitenschutz-
vertrages, welcher lautet:

"Den čechoslovakischen Staatsbürgern wird
keinerlei Beschränkung im freien Gebrauche ir-
gendeiner Sprache im Privat- oder Geschäftsver-
kehr, in Angelegenheiten der Religion, der Presse
oder öffentlicher Kundgebungen jedweder ATI
oder in öffentlichen Versammlungen auferlegt
werden. "

Die geplante Gesetzesbestimmung verletzt aber
auch den § 128, Abs. 3, der Verfassungsurkunde,
welcher lautet:

"Die Staatsbürger der Čechoslovakischen Re-
publik können innerhalb der Grenzen der allge-
meinen Gesetze im Privat- und Geschaftsverkehre,
in Religionsangelegenheiten, in der Presse und in
allen Publikationen oder m öffentlichen Volks-
versammlungen jede Sprache frei gebrauchen. "

Das Handelsministerium übernimmt in offen-
barer Unkenntnis der internationalen Rechtslage
und der volkerrechtlichen Situation des Staates
den aussichtslosen Versuch, die völlig abwegige
Ansicht zu verteidigen, daß eine Einschränkung
des Gebrauches der Minderheitensprache deshalb
nicht vorliege, weil es jedem Staatsbürger frei-
stehen werde, seine Firma auch in deutscher
Sprache zu führen, es werde den Geschäftsleuten
ja nur ruferlegt, an erster Stelle ihre Firma m
čechischer Sprache zu bezeichnen. Daher liege
angeblich eine Behinderung des Minderheiten-
schutzes nicht vor.

Wenn das Handelsministerium diese Rechts-
ansicht tatsächlich aufrecht erhalte» wollte und
es ihm gelingt, sie auch der Regierung gegenüber
durchzusetzen, dann streitet allerdings dieses
Ministerium gegen den klaren Wortlaut des Arti-
kels VII, Abs. 3, des Minderheitenschutzvertrages,
denn es ist doch klar, daß eine offenbare Beschran-
kung im freien Gebrauche der Muttersprache oder
irgend einer anderen Sprache vorliegt, wenn die-
ser Gebrauch in volkerrechtlich illegaler vertrags-
widriger Weise davon abhängig gemacht wird,
daß das, was in dieser Sprache ausgedruckt wer-
den soll, vorher in einer anderen Sprache u. zw. in
der čechischen oder slovakischen Sprache aus-
gesagt oder angeschrieben werden müsse. Eine
solche volkerrechtlich illegale Zumutung an die
deutschen Gewerbetreibenden bedeutet dasselbe,
wie eine allfällige Forderung, daß die deutschen

3

---

18

Gewerbetreibenden ihre Kunden beim Betreten
des Ladens an erster Stelle in der Staatssprache
begrüßen müssen, bevor sie in ihrer eigenen
Sprache mit den Kunden sprechen dürfen. Von
einem freien Gebrauch der eigenen Sprache kann
nicht die Rede sein, wenn man genötigt wird, vor-
erst eine andere Sprache zu gebrauchen.

Noch hat die Regierung Zeit, die rechtsirrige
Ansicht des Handelsministeriums durch einen
Sachkenner des Völkerrechtes, vor allem durch
den Herrn Außenminister selbst überprüfen zu
lassen.

Noch hat die Regierung Zeit, den Entwurf des
Handelsministeriums über die "Kleine Gewerbe-
gesetznovelle" dem Handelsministerium mit dem
Auftrage zurückzustellen, die völkerrechtlich il-
legalen verfassungswidrigen Beschränkungen des
freien Sprachgebrauches im Geschäftsverkehre zu
streichen.

Wir stellen daher an die Regierung die An-
frage:

1. Ist es richtig, daß der § 44 der Gewerbeord-
nung nach der im Entwurf vorliegenden kleinen
Gewerbegesetznovelle wie folgt lauten soll: "Die
Gewerbetreibenden sind verpflichtet, ihre Be-
triebsstätten äußerlich deutlich mit ihrem Namen
und Zunamen (wenn sie protokolliert sind, mit
dem der Firmenprotokollierung entsprechenden
Wortlaute) sowie mit einer geeigneten, der Ge-
werbeberechtigung entsprechenden Bezeichnung
ihres Gewerbes zu versehen, u. zw. immer an
erster Stelle in der Staatssprache und zumindest
im gleichen Ausmaße und in derselben Ausstat-
tung wie die allfällige Bezeichnung in einer an-
deren Sprache und sind berechtigt, sich auf ihrem
Unternehmen und bei seiner Führung geeigneter
Bekanntmachungs- und Reklamemittel zu be-
dienen?"

2. Ist die Regierung bereit, die Streichung die-
ser vertragswidrigen, verfassungswidrigen, völ-
kerrechtlich illegalen Bestimmung zu verfügen,
weil sie offenbar im Gegensatz und Widerspruch
zu den feierlich übernommenen völkerrechtlichen
Verpflichtungen des Staates und daher im Falle
der Gesetzwerdung gemäß Artikel I, II, VII und
VIII des Minderheitenschutzvertrages vom Völ-
kerbund und den Garantiemächten gemäß Art.
XIV des Minderheitenschutzvertrages mit zwin-
gender Notwendigkeit kassiert werden müßte?

Prag, am 12. Juni 1937.

Ing. Peschka,

Hollube, Knorre, Gruber, Knöchel Axmann, Fi-
scher, Sandner, May, Klieber, Ing. Lischka, Woll-
ner, Dr. Zippelius, Franz Němec, Dr. Eichholz, Dr.
Hodina, Rösler, Nickerl, Sogl, Stangl, Dr. Rösche.

Původní znění ad 996/VII.

Interpellation

des Abgeordneten Franz May
an den Innenminister

wegen ungleichmässiger Behandlung der
politischen Parteien anläßlich der Abhal-
tung von Kundgebungen am 1. Mai 1937.

Die Interpellanten bringen dem Herrn Minister
im Nachstehenden folgende Fälle zur Kenntnis,
aus denen ersichtlich ist, daß nur gegenüber der
SdP mit aller Strenge des Gesetzes vorgegangen
wird, während man gegenüber anderen politischen
Parteien geneigt ist, nicht auf die peinliche Er-
füllung des Buchstabens des Gesetzes zu be-
harren.

Auschau:

Dem Zuge der Eisenbahnergewerkschaft, der
sich von Liebeschitz zum Kundgebungsorte nach
Auscha bewegte, wurde eine vorgeschriebene
Staatsfahne nicht vorangetragen, welcher Ver-
stoß gegen das Gesetz von den Behörden in keiner
Weise beanständet wurde.

Dagegen wurde im Gebiete Graber die Staats-
fahne, die dem Zuge der Sudetendeutschen Par-
tei, Vorsitzender Konrad Henlein, vorangetragen
werden sollte und zu diesem Behufe ausdrücklich
vom Gemeindeamte ausgeliehen wurde, wegen un-
genügender Sauberkeit schikanöser Weise bean-
ständet.

Im Zuge der Sozialdemokraten wurde zwar eine
Staatsfahne verwendet, die jedoch im Verhältnis
zu den überdimensionierten Ausmaßen der mit-
getragenen Parteifahnen auffallend klein war;
obwohl die Staatsfahne in diesem Falle keines-
falls die gesetzlichen Ausmaße erreichte, wurde
von der Behörde nicht eingeschritten.

Die Sozialdemokraten marschierten im Zuge in
einheitlichen Mützen, in blauen Hemden und
Schulterriemen, was von den Behörden in keiner
Weise bemängelt wurde.

Hingegen wurde der vom Arbeiterstandesver-
treter der Sudetendeutschen Partei, Vorsitzender
Konrad Henlein, Bezirk Auscha, Herrn Tatschner
getragene Rock (oben geschlossen und Umleg-
kragen), also ein von einer einzelnen Person ge-
tragenes Kleidungsstück, vom Regierungsvertre-
ter als Uniform angesehen und für verboten er-
klärt.

Böhm, Kamnitz:

Die Plakate zu den 1. Mai-Kundgebungen der
Sozialdemokraten und der Kommunisten waren
in den Farben schwarz-weiß-rot und schwarz-rot
aufgemacht, ohne irgendwie behördlicherseits be-
anständet worden zu sein.

Hingegen wurde der Sudetendeutschen Partei
diese Farbenzusammenstellung verboten und die
bereits hergestellten Plakate in diesen Farben
beschlagnahmt.

In Steinschönau hatte Herr Mieke, der der kom-
munistischen Partei angehört, an seinem Hause
eine Parteifahne angebracht, ohne aber die im
Gesetze vorgeschriebene Staatsfahne ebenfalls
auszuhängen.

Böhm, Leipa:

Während im 1. Mai-Umzuge der deutschen So-
zialdemokraten unverhältnismäßig viele Kinder
mitmarschierten, wurde die Teilnahme von Kin-
dern an der Kundgebung der Sudetendeutschen
Partei ausdrücklich verboten.