8
983/XIII (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance F. Maye,
že Heinz Wielek a soudruzi urážejí
německý národ (tisk 807/I).
Státní zastupitelství v Chebu, které provedlo
tiskovou přehlídku sbírky »Verse der Emigra-
tion«, jíž se interpelace týká, nemělo možnosti
učiniti nějaké opatření, ježto v interpelaci cito-
vaná místa, jež sice dlužno pro jich urážlivost
odmítnouti, netvoří skutkové podstaty veřejno-
žalobného trestného činu.
Urážky hlavy cizího státu v nich obsaženu
bylo by možno veřejnou obžalobou stíhati a tedy
také zabaviti, jen za dosud nesplněných předpo-
kladů vzájemnosti a žádosti cizí vlády nebo je-
jího zástupce uznaného vládou republiky.
Zodpovědění interpelace převzal jsem sám,
ježto tiskovou přehlídku uvedené sbírky provedlo
státní zastupitelství.
V Praze dne 24. května 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
983 XIV (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance G. Obrlika,
že okresní úřady uvalují náklady za
obranné práce na majetníky pozemků
(tisk 847/VII).
Otázka úhrady za výstavbu zařízení slouží-
cích k event. znemožnění dopravy na cestách a
silnicích, jež má interpelace patrně na mysli, jest
předmětem jednání ministerstva národní obrany
s příslušnými státními resorty. Tato jednání ne-
jsou dosud skončena, takže ministerstvo národní
obrany samo zatím nemůže dáti definitivní od-
pověď.
V Praze dne 25. května 1937.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
983/XV (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance L. Wagnera,
že vimperská lesní správa z důvodů poli-
tických odepřela přijmouti lesního dělníka
(tisk 847/X).
V roce 1935 byli zaměstnáni při těžbě dříví
v tak zv. Tobišovském lese v obvodu správy
státních lesů ve Vimperku dělníci František Mo-
ser a Lang z Řepěšína. Lesní kontrolor Jan Špat-
ný při přejímání dříví zpracovaného uvedenými
dělníky přesvědčil se, že Moser i Lang jsou ne-
skolenými dělníky, kteří poráželi stromy do ná-
letů, špatně vyvětvovali, o nerovných řezech sil-
ného dříví a Spatném rovnání paliva ani nemluvě.
Již tenkráte - v listopadu 1935 - oznámil
uvedený vedoucí polesí oběma těmto dělníkům,
že jich nemůže potřebovati. Na prosbu obou za-
městnal je však lesní kontrolor Spatný znovu na
jaře roku 1936 při zpracování plotovek. Tuto
práci však Moser i Lang dobrovolně opustili. Oba
se špatně osvědčili, neboť jsou pomalí a v práci
nespolehliví, takže ani dozírající nadhajný Cáha
nedoporučoval jejich dalšího zaměstnání.
Lang našel si práci jinde a od té doby změ-
nil několik zaměstnavatelů, kdežto Moser v úno-
ru 1936 přišel k lesnímu kontroloru Špatnému a
naléhal na něho, aby ho přijal do lesní práce při
rubáni dříví. Poněvadž lesní kontrolor Špatný ne-
mohl zodpovídati, aby do tak nebezpečné práce
přijal dělníka, o němž z vlastní zkušenosti, jakož
i z hlášení příslušného nadhajného věděl, že je
to dělník neskolený a nepořádný, odmítl přijmouti
Mosera pro tuto práci, při čemž mu řekl, že je
nespolehlivý v práci. Lesní kontrolor však po-
pírá, že by Moserovi řekl: »Volil jste Henleina
a proto musíte o práci požádati Henleina« anebo
»Nuže, ještě se podrobněji na vás vyptám a do-
tažte se na podzim ještě jednou, a když, pak
bych rád při příštích volbách viděl něco jiného,
než samé hlasy pro Henleina«.
Z uvedeného je naopak patrno, že Moser do
práce nebyl přijat pro svoji neschopnost a ne-
spolehlivost v práci, ale ne z důvodů politických
nebo národnostních, jak prokázáno také skuteč-
ností, že ze samotného Řepěšína je zaměstnán
dvacetjeden Němec bez ohledu na politickou pří-
slušnost.
V Praze dne 26. května 1937.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
9
983/XVI (původní zněni).
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy
na Interpelaci poslance dr Th. Jillyho
o rozšíření zaječího moru (tularemie)
(tisk 888/IV).
Onemocněni tularemií u lidí bylo zjištěno do
konce března t. r. celkem 396 případů. Z toho
připadalo na Cechy 6 onemocnění v Praze, na
zenu Moravskoslezskou v 6 politických okresech
(Hodonín, Mikulov, Hustopeč, Vyškov, Brno-město
a Brno-venkov) v 35 obcích úhrnem 290 onemoc-
nění a na Slovensko ve 4 politických okresech
(Senica, Skalica, Malacky a Bratislava-venkov)
v 23 obcích úhrnem 100 onemocněni.
Většina těchto onemocnění spadá časově do
posledního čtvrtletí roku 1936 a prvních dvou
měsíců letošního roku.
Původem nákazy případů v zemi Moravsko-
slezské a na Slovensku byla místní tularemická
epidemie řádící mezi hlodavci, zejména zajíci a
králíky. Onemocnění v Praze zjištěná byla při-
voděna při manipulaci se zajíci, pocházejícími ze
zamořených okresů na Slovensku.
Rozsah onemocnění, jeho formy, epidemio-
logická data atd. byly na místě podrobně a sou-
stavně zjišťovány a po stránce bakteriologické
vyšetřovány doc. dr Drbohlavem ze Státního
zdravotního ústavu za součinnosti státní epide-
mické autokolony a místních orgánů státní sprá-
vy zdravotní. Podrobné referáty byly publiko-
vány v Zdravotnické revue, v níž se též perio-
dicky publikují měsíční výkazy všech infekčních
nemoci.
Jako opatření na zamezení a potlačení tula-
remie u lidí vydáno bylo podle § 1, odst. 2 zá-
kona z 14. dubna 1913, č. 67 ř. z. o zamezení a
potlačení nemocí sdělných a podle §§ 80 a 167
žák. čl. XIV/1876, kterým bylo upraveno veřejné
zdravotnictví, vládní nařízení č. 32/1937 Sb. z. a
n. ze dne 4. března t. r., podle něhož podrobuje
se tularemie u lidí až do odvolání všeobecné po-
vinnotsti ohlašovací.
Tím lze použiti veškerých obranných a o-
chranných zákonných ustanovení na potlačení in-
fekčních nemocí těž pro případy tularemie u lidí.
Uvedené vládní nařízeni nabylo účinnosti
dnem 8. března t. r. a současně pod č. 10. 538/37
vydán byl podřízeným úřadům zdravotním v do-
hodě s ministerstvem zemědělství prováděcí vý-
nos s podrobnými pokyny.
Od 1. března t. r. hlášeno bylo pouze po 1
podezření z onemocnění tularemií na Slovensku
a v Praze.
V Praze dne 28. května 1937.
Ministr veřej, zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr Czech, v. r.
983/XVII (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance G. Knöchla
o nedostatečných bezpečnostních opatře-
ních na železničních přejezdech
(tisk 790/XVIII).
Ve věci nátěru železničních závor byl jsem
interpelován panem senátorem K. Schösserem.
Jeho interpelaci číslo tisku 284/IX jsem po ze-
vrubném vyšetření zodpověděl takto:
»Vhodný výběr barev pro výstražná zname-
ní, mezi něž náleží i železniční zábrany, jest jako
důležitý činitel při ochraně statků osobních i věc-
ných předmětem stálé pozornosti všech želez-
ničních správ.
Staly se již také pokusy, aby při zabezpe-
čování železničních přejezdů bylo postupováno,
i pokud jde o výběr barev zábran a výstražných
křížů, jednotně na železnicích sdružených v Me-
zinárodní unii železniční. Věc však dosud mezi-
národně dořešena nebyla.
Státní správa železniční zůstala zatím při do-
savadním označení závor a výstražných křížů
barvami černou a bílou zejména z těchto důvodů:
Seskupení barev červené a bílé jest velmi
nápadné jen za určitých okolností. Ztrácí však
na výraznosti při trvalém umístění v přírodě vli-
vem střídaných vlivů povětrnostních, neboť oprý-
skává, časem silně ztemňuje, zachází a při ne-
měnícím se pozadí pozbývá původní zřetelnosti.
Nikoli nezávazně padá na váhu, že pro barvo-
slepé jeví se barva červená jako barva selená.
Všech těchto nepříznivých vlastností nemá
barva černá, zvláště matná barva nelesklá, jaké
se používá na československých státních drahách
ve spojení s barvou bílou k nátěrům zábran. Tato
barva lépe drží na dřevě i na železe a nevyža-
duje tak častých oprav a obnov nátěru jako bar-
va červená.
Ke zvýšení výraznosti má býti dosavadní
způsob nátěru změněn tak, že pruhy barvy černé
10
budou se střídati s pruhy barvy bílé po celé délce
břevna závory. Stejným způsobem mají býti na-
třeny i ochranné sítě u závor.
Břevna závor na silnicích s čilou automobi-
lovou dopravou a na přejezdech, ke kterým se
silniční komunikace svažuje tak, že břevno ztrácí
na zřetelnosti promítnutím do koleji, jsou pro
větší nápadnost opatřena na československých
státních drahách červenými odraznými čočkami,
upozorňujícími za noci, za tmy a šera vůbec,
automobilisty na uzávorovaný přejezd. S touto
signalisací jsou u nás dosud dobré zkušenosti,
zejména proto, že odrazné čočky je možno se-
skupiti a umístiti na konsolách na břevno závory
a upraviti je pootočením vždy tak, aby byl zaru-
čen dopad a tím i odraz světla, vrženého reflek-
tory aut, na žádoucí vzdálenost. Tento způsob
nápadnějšího označeni některých zábran lze po-
važovati za výhodnější a účelnější, než použití
dlouhých na závoru nastavovaných plechů. Ple-
chové nástavby plní své poslání jen za dne, kdy
beztak viditelnost jest postačitelná, a selhávají
za noci.
Pro zajímavost možno uvésti, že najetí aut
na uzavřené závory činí nejen u nás, nýbrž i ve
státech okolních, nevyjímaje ty, kde se používá
označení červenobílého, stále většinu nehod na
přejezdech vůbec. Dokonce je v cizích státech
podle statistiky nehod více než u nás. Dosavadní
zkušenosti ukazují, že právě na přejezdech, kde
jsou všechny předpoklady dobrého a pečlivého
upozornění, dochází k opakování nehod. Příznivé
poměry silniční komunikace s rovnou a hladkou
vozovkou v blízkosti závor svádějí totiž automo-
bilisty k příliš rychlé jízdě, při níž nepostřehnou
včas ani výstražných tabulek, upozorňujících na
blízkost přejezdu, ani spuštěných závor resp. po-
střehnou je pozdě, kdy již nemohou rozjeté vo-
zidlo zastaviti. Mnoho nehod třeba připsati snaze
silničních cestujících podjeti závory v okamžiku,
kdy počíná jejich sklápěni. Zde může pomoci jen
větší smysl pro opatrnost a bezpečnost jízdy u
používatelů silnic. «
K této odpovědi, která vysvětluje, proč státní
správa železniční nepokládá za účelné měniti do-
savadní barevné označení závor, připojuji uji-
štění, že ministerstvo železnic nemíní ponechati
nevyužity žádné přiměřené prostředky z oboru
zabezpečovací techniky, jichž použiti bylo by s to
přispěti ke zvýšení bezpečnosti na železničních
přejezdech.
Právě v poslední době provádí státní správa
železniční na různých místech zkoušky se samo-
činnými světelnými návěstmi systém Fryba za
uceleni zjištění jich hodnoty a účelnosti pro do-
cílení větší bezpečnosti na přejezdech.
V Praze dne 9. června 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
983/XVIII (původní znění).
Odpověď
vlády
na Interpelaci poslance G. Wollnera
o přiměřeném zaměstnání sudetskoněmec-
kých dělníků a inženýrů na stavbě praž-
ské podzemní dráhy (tisk 790/XXI).
Otázka výstavby podzemní pražské dráhy
jest věcí Pražské obce.
Bude-li na stavbu tuto poskytnut státní pří-
spěvek, bude při jeho udělení v subvenčních pod-
mínkách postupováno dle platných předpisů.
V Praze dne 7. června 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
983/XIX (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance R. Sandnera,
že některé poštovní úřady porušují
tajemství (tisk 799/III).
Zevrubným šetřením u poštovních úřadů, jež
byly zúčastněny na dopravě všech tří v interpe-
laci označených psaní a ovšem i výslechem pří-
slušných poštovních zaměstnanců, kteří - jak se
tvrdí - podrobili tato psaní neoprávněné cen-
suře, bylo zjištěno toto:
1. Poškození obálky doporučeného psaní, ode-
slaného dne 19. prosince 1936 z Podbořan na
adresu pracovního úřadu sudetskoněmecké stra-
ny v Praze II., nebylo během poštovní dopravy
vůbec zpozorováno. Zjistil je teprve zaměstnanec
pracovního úřadu, který je pověřen odnášením
došlých zásilek od poštovního úřadu Praha 1. Kde
a za jakých okolností došlo k poškození obálky,
nepodařilo se zjistiti, avšak je velmi pravděpo-
dobné, že obálka velkých rozměrů, zhotovená
z poměrné křehkého papíru, se poněkud roztrhla
buď za poštovní dopravy v pytli nebo několike-
rým odevzdáváním mezi poštovními služebnami,
event. mezi jednotlivými pracovními místy těch-
to služeben. Šlo také o zásilku dopravovanou
v předvánočním zvýšeném provozním ruchu, kdy
nejen že může snáze dojíti k poškození vzhledem
11
k velikému počtu a váze zásilek, ale kdy nelze
ani zásilkám věnovati takovou pozornost, jako
při normálním provozu.
2. Obyčejné psaní, podané dne 1. prosince
1936 u poštovního úřadu Praha 29 (poslanecká
sněmovna) a odeslané do Chebu na adresu pana
interpelanta, jenž v té době tam nebyl přítomen,
musilo vykonati dvě dopravní cesty, neboř bylo
nutno je zaslati z Chebu zpět do Prahy. Tato
okolnost nepochybně zavinila, že slabá obálka,
přečnívající z převázaného listovního svazku, se
poškodila, avšak nikoliv do té míry, že by vznik-
lým otvorem bylo možno přečísti nebo dokonce
vyjmouti obsah.
3. Podání obyčejného psaní, odeslaného p.
Františkem Fialou v Želešicích na adresu sudet-
skoněmecké strany v Novém Lískovci, zprostřed-
koval - jak bylo vyšetřeno - p. Ullrich, který
je vhodil do poštovní schránky teprve dne 12.
ledna 1937. V Novém Lískovci doručují se listov-
ní zásilky zástupci sudetskoněmecké strany, inž.
Schenkovi, vhozením do listovní schránky na
dveřích jeho bytu, neboť bývá často mimo dům.
K této listovní schránce má každý volný přístup.
Tyto zjištěné a závažné okolnosti neposkytují
žádného podkladu pro podezření, že psaní, o něž
jde, otevřel některý z poštovních zaměstnanců.
Z výsledku šetření tedy vyplývá, že tvrzení
o stále častějších případech porušování listovní-
ho tajemství resp. o záměrném censurování po-
štovních zásilek některými poštovními úřady za-
kládá se na pouhé domněnce. V prvých dvou pří-
padech jde o nahodilé poškození obálek psaní jen
v důsledku poštovně-provozní manipulace se zá-
silkami, v třetím případě pak nelze vyloučiti, že
k porušení obálky došlo mimo okruh poštovní
dopravy.
Vzhledem k tomu není důvodu k nějakým
opatřením, jež jsou v interpelaci žádána.
V Praze dne 2. června 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
983/XX (původní zněni).
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance L. Wagnera
o nepatřeném chováni orgánů finanční
stráže v Dlouhém Boru
(tisk 799/V).
Respicient finanční stráže Stanislav Bouda a
dozorce finanční stráže Jan Svoboda, přidělení
oddělení finanční stráže v Dlouhém Boru, konali
dne 21. prosince 1936 hraniční strážní službu. Asi
před 2. hodinou noční zpozorovali před sebou na
cestě neznámého muže. Zvolali proto dvakráte
výzvu k zastavení se a to německy, avšak muž
nejen že neuposlechl, nýbrž naopak rychleji se
vzdaloval. Hlídka jala se muže pronásledovati a
po chvíli se ji podařilo jej dostihnouti. V poza-
staveném muži byl pak poznán Karel Stiegelbauer
z Nové Pece; po prohlídce byl zadržený ihned
propuštěn.
Údaje interpelace, že Stiegelbauer byl poza-
staven třemi orgány finanční stráže a to respi-
cientem fin. stráže Stanislavem Boudou a dozorci
finanční stráže Tomášem Dědičem a Josefem
Beckerem, kteří před tím dleli v hostinci v Nové
Peci a tam se o zadržení Stiegelbauerově radili,
neodpovídají zjištěnému skutkovému stavu věci.
Karel Stiegelbauer byl - jak bylo uvedeno -
pozastaven respicientem Boudou a dozorcem
Svobodou, kteří v noci z 20. na 21. prosince 1936
v hostinci v Nové Peci nebyli: v tomto hostinci
dleli v uvedené době pouze dozorci finanční strá-
že Tomáš Dědič a Josef Becker, kteří tam zašli
po vykonané službě a kteří na zadržení Stiegel-
bauerově nemají nijaké účasti.
Při výslechu dozorci Dědič a Becker uvedli,
že Stiegelbauer, jenž se s Dědičem osobně zná,
k nim tehdy v hostinci přisedl a chvíli s nimi
o běžných věcech hovořil. Oba však důrazně po-
přeli, že by byli Stiegelbauerovi nabízeli napití,
resp., že by se byli pak radili o jeho zadržení;
dále uvedli, že v hostinci přítomný Bedřich
Schwarz nemohl jejich rozhovoru slyšeti, ježto
v hostinci byl značný hluk a u stolu, kde Schwarz
seděl, se hlasitě hovořilo.
Respicient Bouda a dozorce Svoboda při vý-
slechu uvedli, že při pozastavení Stiegelbauerově
jednali slušně a v souhlase s platnými předpisy.
Respicient Bouda pak důrazně popřel, že by byl
Stiegelbauera udeřil pěstí do ramene. Dozorce
Becker, o němž se v interpelaci tvrdí, že se po-
kusil udeřiti Stiegelbauera svazkem klíčů do hla-
vy, nebyl - jak již výše uvedeno - zadržení
Stiegelbauerově přítomen.
Za této situace neshledávám důvodů k zave-
dení kázeňského řízení proti zúčastněným orgá-
nům finanční stráže, ani k jejich přeložení na jiná
služební působiště.
Pokud interpelace uvádí, že některým obča-
nům německé národnosti v Nové Peci a okolí, jest
finanční stráží věnována zlomyslně zvláštní po-
zornost, není toto povšechné tvrzení nijak blíže
odůvodněno, a ježto ani vykonaným šetřením ne-
bylo potvrzeno, nepokládám za nutné v té pří-
čině učiniti nějaké další opatření.
V Praze dne 3. června 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
12
983/XXI (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Národního shro-
máždění o počtu československých stát-
ních zaměstnanců německé národnosti
podané ministru zahraničních věci (tisk
735/X), ministru vnitra (tisk 744/III, 744/
V), ministru školství a národní osvěty
(tisk 744/VI), ministru zemědělství (tisk
735/XI), ministru národní obrany (tisk
744/IV), ministru sociální péče (tisk 735/
XII) a ministru veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy (tisk 744/VII).
Oficielní záznamy národnosti státních za-
městnanců, jež by jedině mohly býti vzaty za
spolehlivý podklad pro žádanou odpověď, se v žád-
ném oboru státní správy nevedly. Již z uvedené
příčiny nelze proto vyhověti žádosti pánů inter-
pelantů o sdělení takovýchto statistických dat.
Státní úřad statistický byl však při příležitosti
projednávání "Směrnic menšinové politiky", ze
dne 18. února 1937 poukázán, aby v dohodě s pří-
slušnými úředními místy konal šetřeni v inter-
pelaci uvedené.
Vedle tohoto specielního příkazu nutno po-
ukázati na obecnou normu obsaženou ve zmíně-
ných »Směrnicích«, jež byly notou předsednictva
ministerské rady ze dne 2. března 1937, č. 1910/S
sděleny všem ministerstvům s uložením, aby
ihned zařídila přesná jich provádění ve vlastních
oborech působnosti.
V Praze dne 10. června 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
983/XXII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Wollnera
o nepřípustném omezování práva volného
přesídlení (tisk 799/I).
Okresní úřad v Nejdku učinil právem potřeb-
ná opatření ve smyslu § 7, odst. 1, lit. d) zákona
ze dne 29. března 1928, čís. 55 Sb. z. a n., při-
hlížeje zároveň k ustanovením zákona ze dne 9.
dubna 1935, čís. 71 Sb. z. a n. o hospodářském
vyzvědačství.
Viktor Purkert jest považován za zvlášť kva-
lifikovaného technického úředníka, jehož odborné
znalosti při přesídlení do ciziny jsou s to poško-
diti vývoj příslušného odvětví zdejšího průmyslu
a tudíž ohroziti důležité hospodářské zájmy státu.
Nemohu proto v postupu řečeného úřadu spa-
třovati nepřípustné omezování práva volného pře-
sídlení.
Výroky, jež interpelace připisuje orgánu stát-
ního policejního úřadu v Děčíně, nebyly konaným
šetřením prokázány.
V Praze dne 1. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
983/XXIII (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance dr F. Hodiny,
že se na železničních jízdenkách státních
drah označuje moravské hlavni město
Brno jednojazyčně česky
(tisk 799/XIII).
Ministerstvo železnic přezkoumalo otázku ja-
zykové úpravy rychlíkových a příplatkových
jízdenek do Brna, dospělo však k náhledu, že by
prospěch z navrhované změny nevyvážil ne-
příznivé reflexy odklonu od vžité prakse.
V Praze dne 31. května 1937.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
15
983/XXIV (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance A. Jobsta,
že prachatický poštovní úřad neprávem
odpírá doručovati zásilky do domu
(tisk 831/XI).
Stížnost, že prachatický poštovní úřad neprá-
vem odpírá doručovati poštovní zásilky Janu
Neuwirthovi v Prachaticích do domu, dal jsem
vyšetřiti a na základě výsledku tohoto šetření
zároveň se zařizuje, aby pošta byla doručována
jmenovanému do domu.
V Praze dne 4. června 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
983/XXV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance R. Axmanna,
že ministerstvo vnitra, »Administrace
Sbírky zákonů a nařízení státu Českoslo-
venského«, porušuje jazykové právo
(tisk 847/XII).
Prohlídkou korespondence uložené ve spisov-
ně Sbírky zákonů a nařízení bylo zjištěno, že Su-
detskoněmecké straně v Šumperku bylo dopiso-
váno v jazyku německém. Domnělý dopis z ledna
1937 se tam nevyskytuje.
V Praze dne 8. června 1937.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
983/XXVI (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance G. Wollnera
o subvencích tisku
(tisk 888/XXV).
Jest pravda, že některé časopisy dostávají
subvence ze státních peněz, což jest patrno z pří-
slušných rozpočtových položek a z každoročního
státního závěrečného účtu. Při udílení těchto
subvencí dodržují se zásady národnostní rovno-
právnosti, při čemž přirozeně přihlíží se předem
k časopisům s tendencí demokratickou a s klad-
ným poměrem ke státu. Subvence udělují se dále
podle ročních rozpočtových možností a podle je-
vící se hospodářské potřeby jednotlivých časo-
pisů.
V Praze dne 11. června 1937.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
Překlad ad 983/I.
Válasz
a pénzügyi minisztertől
dr Porubszky képviselő
interpellációjára
a párkányi jövedéki hivatal főnökének
túlkapásai s új, szociális eszméktől átha-
tott bortörvény előkészítése és kiadása
tárgyában (807/III. nysz. ).
Az interpellációra a párkányi jövedéki elle-
nőrző hivatal 1937. január 22. -i 260/37. sz. hirdet-
ménye adott okot. A nevezett hivatal ugyanis
megállapította, hogy a körzetbeli bortermelök a
bor előállításánál nem az 1919. szeptember 25. -i
533. Tgysz. törvény s az 1919. december 16. -i
666. Tgysz. kormányrendelet idevágó rendelkezé-
sei szerint járnak el. A nagytermelőknél megej-
tett felfüvizsgálat alkalmával megállapittatott, hogy
ezek helyiségeikben a saját meg nem adóztatott
borkészleteik mellet a kistermelők borát is rak-
tározták, amely 2 hl. mennyiségig a boritaladótól
14
mentesítve volt. E nagytermelők ezen kívül ugya-
nazon helyiségekben csingérüket is tartották, a-
mellyel saját háztartásuk fogyasztása vagy a bor-
nak kicsinyben való eladása által előidézett hiányt
pótolták. Több termelő borának közös helyiség-
ben való raktározása következtében az ellenőrző
hivatalnok nem vizsgálhatta ki azt, vajjon a nagy-
termelők azon állítása, hogy több kistermelő tu-
lajdonát képező borról van szó, a valóságnak
megfelel-e, minthogy e helyiségek a községtől
messze fekvő szöllőhegyeken vannak, s így tör-
tént, hogy a készletek felülvizsgálatának semmi
jelentősége nem volt. E felülvizsgálatoknál egyút-
tal megállapíttatott az is, hogy a kistermelők 2
hl-t meghaladó borkészleteiket több részre osztva
az egyes részleteket több nagytermelőnél raktá-
rozták el, ami azután adómegrövidítésre vezetett.
A nagytermelők is hasonlólag eltitkolhatták ter-
mésük egy részét oly módon, hogy a borkész-
letek összeirásánál bizonyos mennyiséget néhány
kistermelő termése és tulajdona gyanánt jelen-
tették be anélkül, hogy bizonyosságai megállapít-
ható lett volna, vájjon a jelzett borkészlet tény-
leg ezen kistermelök tulajdonát képezi-e.
Eme hiányok ellávolítása s nevezetesen az
adórövidítés megakadályozása céljából a pár-
kányi jövedéki ellenőrző hivatal az adózók felvi-
lágosítását célzó hirdetményt adott ki, amelyben
a boritaladóról szóló törvény legfontosabb ren-
delkezéseit s e törvény végrehajtási utasításának
a bor termelésére, elraktározására és eladására
vonatkozó előírásait röviden összefoglalta. Emel-
lett nevezett hivatal azon törekvés által vezette-
tett, hogy a felvilágosítás úgy legyen megszer-
kesztve, hogy mindegyik termelő előtt világos
legyen, hogyan kell a bor előállításánál és raktá-
rozásánál eljárnia. A jelzett hirdetmény kibocsá-
tása a jövedéki ellenőrző hivatal kötelességében
nem állott, mert a bortermelőnek valamennyi tör-
vényes rendelkezést ismernie kell, s ha a hivatal
ennek ellenére megtette azt, úgy az csupán az
adófizetők érdekeben s ezek és a pénzügyigazga-
tás közti jó viszony fentartása céljából történt.
E hirdetmény semmi olyasfélét nem tartalmaz,
ami a boritaladóról szóló törvény valamint a
hozzá tartozó végrehajtási utasítás rendelkezé-
seivel összhangzatban nem lenne, s eme hirdet-
mény nem is ró az adózókra oly kötelmeket, a-
melyek a fenálló rendelkezésekkel ellenkeznének.
Amennyiben a termelők azelőtt az érvényes ren-
delkezésékhez nem alkalmazkodtak, ez még nem
mond annyit, hogy a kiadott hirdetmény újításo-
kat vezetett be, ellenkezőleg: a hirdetmény csu-
pán magyarázatát adja az egyes rendelkezések-
nek, amelyekhez a bortermelöknek a jövőben al-
kalmazkodniok kell, hogy mindezen rendelkezé-
seknek eleget tegyenek. Hogy e hirdetmény kia-
dása nem a bortermelők zaklatása céljából történt.
ez kiviláglik abból, hogy ezideig eme hirdetmény
alapján egyetlen fél sem esett kifogás alá s hogy
valamennyi bortermelőnek elegendő hosszú ha-
táridő tűzetett ki ama hiányok pótlására, amelyek
a felülvizsgálatnál tetemesebb mértékben álla-
píttattak meg. Amennyiben egyes kifogásolások
eszközöltettek, ezek csupán a bortermés eltitko-
lása miatt ejtettek meg, amikor is a közegek a
kifogásolt adózókkal szemben vétkességük fokára
való tekintettel enyhébben jártak el.
Az egységesség, valamint a fogalmazás és
nyelvi kérdés érdekében a bratislavai vezérpénz-
ügyigazgatóság úgy intézkedett, hogy a jövedéki
ellenőrző hivatalok a fogyasztási adókat érintő
valamennyi hirdetményüket jóváhagyás végett az
illetékes I. fokú pénzügyi hatóságnak beterjesz-
szék.
Az ügy vázolt állapotához képest a pénzügyi
alkalmazottak valamelyikének felelősségre voná-
sára okom nincsen.
Az interpelláció utolsó kérdőpontjára meg-
jegyzem, hogy a pénzügyminisztériumnak, mint a
legfelsőbb pénzügyigazgatási hatóságnak kell,
hogy gondja legyen első sorban arra, hogy az
533/1919. Tgysz. törvény végrehajtásánál felme-
rült nehézségek eltávolíttassanak; ez irányban
az általános italadóról szóló törvény novelláját
már meg is szövegezte. Eme javaslat tárgyalása
áronban oly akadály miatt, amelynek eltávolítá-
sa a pénzügyminisztérium hatalmában nem állott,
holtpontra került.
Praha, 1937. június 3.
A pénzügyi miniszter:
Dr. Kalfus s. k.
Překlad ad 983 VII.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten
Kundt,
wegen Einholung eines Gutachtens über
den juristischen Inhalt der Interpellations-
beantwortung Druck 356 beim Juristen-
beirat des Herrn Ministerpräsidenten
(Druck 607/VI).
Zu einem autoritativen Ausspruche über die
in Rede stehende Sprachenfrage würde es kom-
men, wenn die Parteien, welche der Anschauung
sind, dass ihr Sprachenrecht verletzt worden ist,
nach Erschöpfung des Instanzenzuges gemäss § 7
des Sprachengesetzes eine Entscheidung des
Obersten Verwaltungsgerichtes hervorrufen wür-
den, das bisher keine Gelegenheit gehabt hat, die-
15
se Frage zu lösen. Seitens des ständigen Rechts-
beirates kann ein decisiver Ausspruch nicht her-
beigeführt werden.
Prag, am 6. Februar 1937.
Der Vorsitzende der Regierung:
Dr M. Hodža, m. p.
Překlad ad 983/VlIl.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und
Volkskultur
auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. F. Karmasin,
betreffend die schikanöse Bestrafung Ege-
rer Wandervögel durch die Schulbehör-
den, besonders durch Bezirksschul-
inspektor Rohn (Druck 766 XIV).
In dem interpellierten Falle hat es sich nicht
um Mitglieder des Vereines »Wandervögel«, son-
dern um den Nachwuchs und die Schülerschaft
des Vereines »Turnverein Eger 1863« gehandelt.
In einer nicht angemeldeten Versammlung mit be-
denklichem Programme, welche in der Hütte des
Vereines Wandervögel auf dem Anbühl stattge-
funden hat, sind neben Mittelschülern auch einige
Schüler der Bürgerschule in Eger angetroffen
worden. Deshalb hat das Ministerium für Schul-
wesen und Volkskultur die Untersuchung gegen
die Schülerschaft auch an den Volksschulen an-
geordnet.
Die Untersuchung ist von dem Bezirksschul-
inspektor in Eger durchaus korrekt und genau
nach den Vorschriften durchgeführt worden. Den
in Untersuchung gezogenen Schülern sind nur
solche Fragen gestellt worden, welche für die
Aufklärung des Falles unumgänglich notwendig
gewesen sind. In einer schikanösen, den Inquisi-
tionsprinzipien entsprechenden Weise sind die
Schüler weder untersucht noch bestraft und sind
sie auch nicht aufgefordert worden, die Unter-
suchung geheim zu halten. Soweit ihre Schuld
festgestellt worden ist, sind sie für ihre Vergehen
nach den Vorschriften der Schulordnung bestraft
worden.
Ich habe deshalb keinen Grund zu irgendeiner
weiteren Verfügung.
Prag, am 21. Mai 1937.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:
Dr Franke, m. p.
Překlad ad 983/IX.
Antwort
des Ministers für Industrie, Handel
und Gewerbe
auf die Interpellation des Abgeordneten
F. Nitsch
wegen Beteiligung des ehemaligen Mini-
sters Mlčoch an der jüdischen Boykott-
hetze gegen deutsche Waren in seiner
offiziellen Funktion als Präsident der
Handels- und Gewerbekammer in Olmütz
(Druck 766/XV).
Lieber die Angelegenheit, welche die Interpel-
lation betrifft, ist eine Erhebung eingeleitet wor-
den, nach deren Ergebnis klar ist, dass es sich
in dem gegebenen Falle einfach um eine Aus-
nutzung der Boykottendenzen zugunsten unserer
Industrie gehandelt und dass folglich die Handels-
und Gewerbekammer in Olmütz nur ihre Pflicht
getan hat, als sie die Interessenten ihres Spren-
gels auf die neuen, durch den Warenboykott in
den Vereinigten Staaten entstandenen Absatz-
möglichkeiten aufmerksam gemacht hat.
Was Absatz 2 der Schlussanfrage bezüglich
der Einleitung eines Disziplinarverfahrens gegen
den Abgeordneten Mlčoch als Vorsitzenden der
Verwaltungskommission der Handels- und Ge-
werbekammer in Olmütz und gegen den leitenden
Sekretär der Kammer Dr Svěrák anbelangt, er-
gibt sich aus den oben angeführten Tatsachen,
dass zu einem solchen Verfahren keine sachlichen
Gründe vorliegen und mit Rücksicht auf die
Autonomie der Kammern auch keine rechtliche
Grundlage besteht.
Prag, am 22. Mai 1937.
Der Minister für Industrie, Handel und Gewerbe:
J. V. Najman, m. p.
Překlad ad 983/ X.
Antwort
des Finanzministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Obrlik
wegen Misshandlung eines čechoslovaki-
schen Staatsbürgers durch Finanzorgane
in Hermsdorf (Druck 790/XXVI).
Die der Abteilung der Finanzwache in Herms-
dorf bei Friedland zugeteilten Finanzwachaufse-