12
se dostavili pod vedením správce státního poli-
cejního úřadu v Javorníku, dr. Prochasky, úhr-
nem 4 mužové od státní policie a vrchní stráž-
mistr z četnické stanice v Bílé Vodě. Při kontrole
byly odňaty všechny pozvánky účastníků schůze
a listina přítomných. Potom musil svolavatel
schůze dokázati, že osobně zná přítomné účast-
níky schůze. Tato zkouška se vztahovala nejen
na příjmení, nýbrž úplně proti předpisům i na
křestní jména, povolání a přesné bydliště. Poně-
vadž svolavatel schůze to vše přesně znal a nikte-
rak nedal podnětu k zakročení, pokusil se dr. Pro-
chaska naprosto proti zákonu zabaviti a vzíti
s sebou pozvánky a listinu přítomných. Když se
proti tomu svolavatel schůze ohradil, byla listina
přítomných a pozvánky domněle prý jen přezkou-
mány v hostinské kuchyni, ale listina přítomných
byla skutečně zabavena a odnesena. Jednání kon-
trolujícího a zakročujícího správce javornického
státního policejního úřadu, dr. Prochasky, jest
nejen šikanující, nýbrž protizákonné. Podle
právní prakse opírající se o § 2 shromažďovacího
zákona úplně stačí, prokáže-li svolavatel, že shro-
máždění jest omezeno na zvané hosty. Za pře-
hmat a porušení služebních předpisů dlužno však
považovati, když intervenující zástupce bezpeč-
nostního úřadu žádá od svolavatele schůze, aby
znal i křestní jméno, povolání a přesné bydliště
účastníků schůze. Aby svolavatel schůze k uhá-
jení důvěrnosti této schůze splnil zákonité před-
pisy, úplně stačí, když účastníky pozval indivi-
duálně, může je osobně nějak identifikovati a
splnil jiné podmínky shromáždění omezeného na
zvané hosty. Intervenující úředník bezpečnost-
ního úřadu má se omeziti na to, aby přezkoumal
zákonitost shromáždění. Není naprosto oprávněn
odnášeti listiny přítomných nebo pozvánky, poně-
vadž již proto, že je jiný bezpečnostní úřad může
znova kontrolovati, vzbuzuje se takovými proti-
zákonnými kroky nebezpečí, že schůze bude ne-
právem rozpuštěna.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vnitra,
jak správce státního policejního úřadu v Javor-
níku, dr. Prochaska, šikanuje při vykonávání
shromažďovací policie. Toto chování není vhodné,
aby udrželo důvěru obyvatelstva ve státní poli-
cejní úřad spravedlivě působící. Táží se tedy
pana ministra vnitra:
1. Souhlasí pan ministr s tím, že jeho podřízený
správce státního policejního úřadu v Javorníku,
dr. Prochaska, šikanuje při vykonávání shromaž-
ďovací policie?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1937.
Inž. Peschka,
Knorre, Knöchel. Fischer, G. Böhm, Rösler, dr
Eichholz, Obrlik, May, Illing, inž. Richter, Birke,
Hirte, Franz Němec, Nickerl, Stangl, E. Köhler,
Sogl, dr Zippelius, Hollube, inž. Karmasin, Jäkel,
Axmann.
960/XIII (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra
o služebních přehmatech orgánů státního
policejního úřadu v Horní Plané.
Adolf Stini, elektrotechnik z Horní Plané č. 189
a Hanuš Mayer, bydlící rovněž v Horní Plané,
chtěli dne 12. dubna 1937 odejeti do Haidmühle a
odtud do Německa. Těsně před odjezdem vlaku
z Horní Plané vyvedl je náhle z vlaku policejní
komisař dr Burian od státního policejního úřadu
v Horní Plané a učinil to velice příkře a roz-
čileně, takže tím byli zneklidněni nejen postižení,
nýbrž i ostatní cestující. Dr Burian přišel roz-
čilen do vozu a zvolal na osoby tam sedící: "Kde
jest Mayer a Stini?" Když se hlásili, zvolal na ně
zase zhurta: "Jděte ven, jménem zákona!" Výzva
k oběma, aby si vzali svá zavazadla, byla prone-
sena rovněž zbytečně podrážděným tónem. Když
se otec Hanuše Mayera, zednický mistr Arnošt
Mayer z Horní Plané č. 45, který chtěl svého syna
doprovoditi, tázal dr Buriana, co se s jeho synem
děje a proč byl zadržen, křičel dr Burian rovněž
na zednického mistra Mayera a rozkázal nejbliž-
šímu policejnímu úředníkovi: "Vezměte toho také
s sebou. " Adolf Stini a Hanuš Mayer byli odve-
deni na strážnici státního policejního úřadu
v Horní Plané. Byli vyslýcháni v kanceláři dr
Buriana. Chtěli od nich věděti, kdo nastoupil do
vlaku, proč jedou do Německa a kdo je "zjednal",
dále, vědí-li, že s legitimací sudetskoněmecké stra-
ny najdou spíše práci v Německu. Stiniho se dále
tázali, proč si obstaral svůj pas již v prosinci atd.
Ačkoliv oba předvedení vypovídali úplně podle
pravdy a podali jasná vysvětlení na otázky, které
jim byly kladeny, byli přes to úplně prohledáni a
byly prozkoumány jejich kapsy a zavazadla a oni
zase vyslýcháni. Teprve asi v 15 hodin odpoledne
byli propuštěni, ale pasy jim nebyly vydány s po-
známkou, že jim budou vráceny teprve ve středu
dne 14. dubna 1937.
Dlužno ještě podotknouti, že jim pasy řádně
vydal okresní úřad v českém Krumlově.
Adolf Stini jest ženat, má jedno dítě, delší
dobu jest bez zaměstnání a vydělával jen příle-
žitostně v elektrárně při výpomocných pracích
30 Kč až 50 Kč týdně, takže se svými příslušníky
musí vésti život člověka nedůstojný.
Hanuš Mayer pochází z devítičlenné rodiny, jest
zámečník od ledna 1936 nezaměstnaný, který prese
všechny námahy nemohl najíti zaměstnání.
Naprosto neodůvodněnými a trapičskými opa-
třeními se lidé snaží ještě ztížiti boj o existenci
těm, jež život dosti krutě postihl. Ačkoliv pasy
obou postižených byly v pořádku, přece musili
strpěti, aby státní policie bez důvodu s nimi takto
zacházela.
Toto chování státní policie, které se asi opírá
o anonymní ničím neodůvodnitelné podezření, není
ojedinělé.
13
Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti tyto
případy neoprávněného omezování svobody po-
hybu?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr,
aby příště znemožnil takové neodůvodněné před-
vedení, jako ve vytýkaném případě?
V Praze dne 3. června 1937.
Jobst,
Axmann, Knöchel, Fischer, G. Böhm, Obrlik, Birke,
Hirte, dr Zippelius, Nickerl, Stangl, E. Köhler,
Franz Němec, Jäkel, inž. Karmasin, inž.
Peschka, Hollube, dr Eichholz, inž. Richter, May,
Rösler, Knorre, Illing, Sogl.
960/XIV (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Künzla
ministrovi vnitra
o služebních poklescích dr Prochasky,
správce expositury státní policie v Javor-
níku.
Dne 27. dubna 1937 dostavil se správce expo-
situry státní policie v Javorníku, dr Prochaska, se
dvěma muži státní policie a jedním četníkem do
bytu místního vedoucího sudetskoněmecké strany,
předseda Konrád Henlein, pana Josefa Baucha
v Serksdorfu. Poněvadž Josef Bauch nebyl příto-
men, šel dr Prochaska se dvěma muži od státní
policie do jeho kanceláře a žádal, aby mu vydal
plakáty vybízející k nástupu ke květnovému pro-
jevu sudetskoněmecké strany. Josef Bauch pro-
hlásil, že je nemá. Potom nařídil dr Prochaska,
aby se v bytě Josefa Baucha provedla domovní
prohlídka, která však byla naprosto bezvýsledná.
Ačkoliv dr Prochaska výslovně prohlásil, že
hledá plakáty o nástupu ke květnovému projevu
sudetskoněmecké strany, zabavil přes to jiné věci,
totiž oběžník frývaldovského okresního vedení
sudetskoněmecké strany a oběžník javornického
okresního vedení sudetskoněmecké strany. Řekl,
že zabavené spisy vrátí ještě téhož dne nebo
nejpozději dne 28. dubna. To se nestalo. Ve
čtvrtek dne 29. dubna 1937 dostavil se Josef
Bauch sám na exposituru státní policie v Javor-
níku. Ukonejšili ho zase tím, že jest již na cestě
agent s dodatečným rozkazem k domovní pro-
hlídce a se spisy. To se zase nestalo a teprve
dne 3. května 1937 byly Josefu Bauchovi zaba-
vené spisy vráceny. Patrně úmyslný průtah při
vrácení spisů stane se pochopitelným uvážíme-li,
že šlo o pokyny, jak okresní vedení mají konati
květnové slavnosti. O provedeném zabavení nebyl
vydán ani zápis ani seznam.
Z vylíčeného postupu jest zřejmo, že jde při
tom o šikanování činovníků sudetskoněmecké
strany, předseda Konrád Henlein. Takové pří-
pady, které zavinil správce expositury státní po-
licie v Javorníku, dr Prochaska, nejsou ojedinělé.
Interpelanti oznamují tedy panu ministrovi ne-
ustálé šikanování správcem expositury státní po-
licie v Javorníku, dr Prochaskou, a táží se ho:
Jest pan ministr ochoten učiniti konkrétní
opatření, které by bylo vhodné, aby konečně uči-
nilo přítrž chování správce expositury státní po-
licie v Javorníku, dr Prochasky, které zneklidňuje
obyvatelstvo a jímž se velmi hrubě podkopává
důvěra obyvatelstva v policii pracující spravedlivě
a nestranně?
V P r a z e dne 3. června 1937.
Inž. Kiinzel,
Illing, Axmann, Knöchel, Fischer, G. Böhm, Hirte,
Sogl, inž. Richter, Obrlik, May, Knorre, inž.
Peschka, Rösler, dr Eichholz, inž. Karmasin, Birke,
Jäkel, dr Zippelius, Hollube, Stangl, Nickerl.
E. Köhler, Franz Němec.
960/XV (překlad).
Interpelace
poslance Kliebra
vládě,
že velitel četnické stanice v Dubé surově
jedná s nezaměstnanými.
Asi 50 nezaměstnaných z venkovské obce dub-
ského okresu bylo dne 13. května 1937 v Dubé
u rozdělovny lístků na potraviny a žádalo, aby
jim byly vydány Czechovy lístky na příští týden.
Ke svému největšímu zděšení se dověděli, že ne-
mají žádné dostati. Poslali tedy tříčlennou depu-
taci k okresnímu úřadu. Tato deputace byla od-
mítnuta a okresním hejtmanem Krejčím nepřijata,
ačkoliv se slyšení výslovně domáhala.
Právě když deputace společně s několika jinými
nezaměstnanými hodlala odejíti po schodech okres-
ního úřadu, přišel tam velitel četnické stanice
v Dubé s několika jinými četníky a vyzval neza-
městnané, aby schodiště ihned opustili. Ačkoliv
nezaměstnaní již sami měli úmysl odejíti z budo-
vy okresního úřadu a nedali žádného podnětu
k výzvě četnického velitele, vytasil šavli a hrozil
nezaměstnaným, že jim s ní natluče, při čemž
zvolal: "Pracujte, vy líná sebranko", při tom chy-
til starého, podvyživeného, nezaměstnaného Dan-
nerta za krk a takto ho surově vyvlekl z úřední
budovy. Teprve, když jiní nezaměstnaní před bu-
dovou viděli toto nízké jednání a projevili svou
oprávněnou nevoli, četnický velitel pustil neza-
městnaného, s nímž takto zacházel, ale ještě jed-
nou vytasil šavli a zahnal všechny na Masarykovo
náměstí.
Velitel četnické stanice se svým slušným platem
státního úředníka i s přídavky asi ještě nikdy ne-
pocítil, jak hlad bolí, jinak by se nedal strhnouti
14
k ták surovému jednání, odporujícímu každému
zákonu a každému služebnímu předpisu, a ne-
jsou-li mu svaté, aspoň jakékoliv morálce. Lidi,
kteří jsou obětí velmi smutných hospodářských
poměrů ve státě, kteří by rádi pracovali, kdyby
byl stát ochoten jim práci opatřiti, troufá si tento
velitel četnické stanice nazývati "línou sebran-
kou".
lže tento případ vzbudil mezi dělnictvem a
veškerým obyvatelstvem ohromné rozčilení a roz-
trpčení, lze jen příliš snadno pochopiti.
Interpelující oznamují tuto věc panu ministrovi
a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
co nejpřísněji vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby proti
veliteli četnické stanice v Dubé bylo ihned zahá-
jeno kárné řízení, aby byl odvolán se svého ny-
nějšího služebního místa a aby byl propuštěn
z četnické služby, poněvadž ukázal, že se nedovede
ovládati a že mu chybí služební kvalifikace?
3. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr ve
vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1937.
Klieber,
Illing, Knöchel, Hollube, Rösler, G. Böhm, Fischer,
Hirte, Birke, dr Eichholz, Knorre, Obrlik, inž.
Richter, May, Sogl, Stangl, Franz Němec, E.
Köhler, Jakel, inž. Peschka, inž. Karmasin,
Nickerl, dr Zippelius, Axmann.
960/XVI (překlad).
Interpelace
poslance 6. Stangla
ministrovi železnic
o nevyřizování stížnosti.
Jan Strenzel, dělník z Nového Kramolína č. 7,
pošta Poběžovice, podal dne 17. prosince 1936 mi-
nisterstvu železnic v Praze tuto stížnost:
"Ministerstvu železnic
v Praze.
Podepsaný pracoval jako traťový dělník v době
od 16. dubna 1926 do 26. listopadu 1926, od 9. pro-
since 1926 do 26. ledna 1928, od 16. dubna 1929 do
31. prosince 1929, od 16. ledna 1930 do 18. října
1990, od 11. května 1931 do 17. prosince 1931, od
31. května 1932 do 26. prosince 1932 a od 1. čer-
vence 1935 do 26. listopadu 1935 na železniční trati
z Poběžovic do Starého Postřekova. V roce 1933
byl v důsledku všeobecné restrikce po prvé pro-
puštěn. V roce 1935 byl zase přijat do práce a
mohl také v uvedené době na této trati pracovati.
V roce 1936 se podepsaný ucházel zase o práci, ale
jeho ucházení bylo stručně zamítnuto, ačkoliv na
tito trati musili býti zaměstnáni dva noví dělníci.
Z toho jest zřejmo, že důvodem jeho nepřijetí ne-
byl nedostatek práce, nýbrž úmysl obsaditi toto
místo dělníkem české národnosti, neboť jest fak-
tem, že k těmto pracím byli přijati dva čeští
dělníci.
Podepsaný, který jest rovněž československým
státním občanem a jest odkázán jen na občanské
důchody z práce, podává proti tomuto postupu stíž-
nost ministerstvu železnic a prosí, aby byly za-
hájeny nutné kroky, aby dosáhl svého práva, ne-
boť po celou dobu svého zaměstnání na zmíněné
trati konal službu co nejsvědomitěji a domnívá se,
že i dále si může činiti nárok, aby byl do této práce
přijat.
V Novém Kramolíně dne 17. prosince 1936. "
Teprve po několikerém zakročení bylo lze zjistiti,
že podle výpovědi příslušného referenta byla stíž-
nost krátce odložena, aniž vůbec byla projednána.
Přes námitky prohlásil příslušný referent, že není
ochoten touto věcí se dále zabývati a že stížnost
nezašle ředitelství státních drah v Plzni.
V tomto případě Jde o křiklavé odstrčení němec-
kého dělníka ve prospěch českých. Mimo to se béře
na lehkou váhu nouze státního občana německé ná-
rodnosti, neboť si nikdo nevšímá jeho oprávněných
námitek a přes existenční možnost tohoto dělníka
se prostě přechází k dennímu pořadu.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vytý-
kanou věc, která jest těžkým porušením ústavní
zásady rovnosti a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr ve
vytýkané věci ?
V Praze dne 3. června 1937.
Stangl,
Knorre, Fischer, G. Böhm, Obrlik, inž. Richter,
Hirte, Nickerl, E. Köhler, Axmann, dr Zippelius,
Hollube, Franz Němec, Sogl, Jäkel, Birke, dr
Eichholz, May, inž. Karmasin, Rösler, Knöchel,
inž. Peschka, Illing.
960/XVII (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
ministrovi vnitra
o nedostatečném vzdělání četníků a přísluš-
ného úředníka okresního úřadu v Horšov-
ském Týně.
V časopise "Neue Morgenpost" ze dne 15. květ-
na 1937 jest tento článek:
,, + a -
Příběh ze Šumavy.
15
Praha. S jakými směšnými věcmi se naše prý
tak přetížené úřady často zabývají, ukazuje pří-
pad, který se nám právě oznamuje a jehož před-
mětem není nic jiného než označení pólů akumu-
látoru. Jak známo, označuji se oba póly každého
akumulátoru na celém světě značkami + a -.
Takové akumulátory mají i kočovní učitelé ně-
meckého kulturního svazu, aby v případě
potřeby i tam, kde není elektrického světla, mohli
konati přednášky se světelnými obrazy.
Tak putoval i v lednu správce plzeňské pra-
covní skupiny Josef Blaschek, se svým promíta-
cím přístrojem a k němu patricím akumolátorem,
do jedné vesnice u Poběžovic na Šumavé, kde měl
večer přednášet. Na silnici zastavil ho četník a
vytkl mu, že na dřevěném bednění, ve kterém byl
akumulátor, jest "červený kříž", jehož "se sou-
kromě nesmí užívati". Ačkoliv kočovný učitel
Blaschek vysvětlil strážci zákona, co má zname-
nati tento červený křti, který měl ostatně roz-
měr sotva 2 cm, přece se tento nedal zdržeti, aby
nezahájil úřední řízení. Blaschek považoval celou
věc za vyřízenou. Tím více užasl, když mu tyto
dny byl doručen výměr okresního úřadu v Hor-
šovském Týně, v němž mu bylo oznámeno:
"Udáním veřejných orgánů a Vaším částečným
doznáním bylo zjištěno, že jste dne 26. února 1937
na bedničce, ve které jste měl uschován akumu-
látor, užíval značky "červeného kříže" bez úřed-
ního povolení.
Tím jste se provinil přestupkem podle § 4 zá-
kona č. 479/1921 Sb. z. a n.
Pro tento přestupek se Vám podle § 4 téhož zá-
kona ukládá peněžní trest 50 Kč, ť. j. padesáti
korun čsl. ve prospěch státu, v případě nedobyt-
nosti trest vězení 48 hodin.
Proti tomuto trestnímu nálezu můžete do S dnů
od doručení podati u okresního úřadu v Horšov-
ském Týně odvolání k zemskému úřadu v Praze. "
Jest přirozené, že proti tomuto opatření okres-
ního úřadu v Horšovském Týně bylo podáno od-
volání k zemskému úřadu v Praze. «
Každému laikovi jest zřejmo, že zde naprosto
nejde o zneužívání ženevské značky "červeného
kříže". Spíše měly býti úřední orgány poučeny
o účelu uvedených značek na akumulátoru + a -.
Šikanující stíhání vylíčeného případu jest
schopné snížiti vážnost úřadu a mimo to vytvo-
řiti precedenční případ.
Aby bylo lze se vyhnouti podobným událostem,
tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1987.
Stangl,
Knöchel, Fischer, "G. Boha, Obrlik, inž. Richter,
Birke, Hirte, E. Köhler, Axmann, dr Zippelius,
Franz Němec, Jakel, inž. Karmasin, inž. Peschka,
dr Eichholz, Hollube, Hling, May, Nickerl, Rösler,
Knorre, Sogl.
960/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra,
že orgány expositury státní policie v Jir-
kově ohrožují veřejný klid a pořádek.
Dne 25. dubna 1937 se konalo v Okoříně,
v okrese jirkovském, veřejné shromáždění sudet-
skoněmecké strany, jež svolal pan Emil Ko-
waschik z Okořína a na kterém byl řečníkem se-
nátor sudetskoněmecké strany Garlik. Povolení,
aby se shromáždění mohlo konati, bylo panu
Emilu Kowaschikovi uděleno výměrem expositury
státní policie v Jirkově ze dne 20. dubna 1937,
č. 1047/37.
Jako zástupci jirkovského státního policejního
úřadu se účastnili shromáždění 2 pánové v ob-
čanském šatě, z nichž jen jeden poněkud ovládal
němčinu. Ale oba neměli, jak se zdá, ani ponětí
o svých služebních předpisech a výkonu služby
shromažďovací policie.
Ačkoliv ve výměru jirkovské expositury státní
policie byl výslovně povolen jako bod programu
shromáždění "nástup praporu místní skupiny",
zakázal jeden z intervenujících policejních úřed-
níků přinésti tam prapor místní skupiny s odů-
vodněním, že před ním musí býti nesena státní
vlajka, která však nebyla po ruce v místnosti.
Jak se zdá, neměly oba orgány vůbec úmyslu
udržovati "klid a pořádek" a bdíti nad tím, aby
se shromáždění konalo podle zákona, poněvadž
se pouze pokoušely šikanujícími, předpisům na-
prosto odporujícími nařízeními zneužívati svého po-
stavení jako intervenujících vládních úředníků k po-
dráždění svolavatele, řečníka a účastníků schůze.
Jeden z policejních úředníků vyzval neméně než
šestkráte, a poněvadž neuměl mluviti německy,
prostřednictvím druhého policejního úředníka se-
nátora Garlika, aby zaujal určité místo u stolu.
I svolavateli a pořadateli se pokoušel tento úřed-
ník vykázati místo. Senátor Garlik s počátku pře-
slechl tato úplně nezákonná nařízení. Teprve když
byl vyzván po šesté, ohradil se co nejrozhodněji
proti takovému vyzývavému jednání, tím spíše, že
chování policejního úředníka bylo přímo arogantní
a jeho nařízení znala jen formu "musí se". Cho-
vání policejního úředníka nezůstalo ovšem uta-
jeno účastníkům schůze, způsobilo ohromné vzru-
šení, zvláště když policejní úředník prohlásil, že
shromáždění rozpustí, nevyhoví-li senátor Garlik
jeho výzvě nebo nařízení.
Proti služebním předpisům o provádění inter-
vencí na shromážděních, ačkoliv senátor Garlik
výslovně k tomu oba pány z jirkovské expositury
státní policie vyzval, žádný z nich se nelegiti-
moval.
Jest to snižování důstojnosti člena českosloven-
ského Národního shromáždění, má-li si dáti určo-
vati od policejního úředníka místo, které má za-
ujmouti jako řečník na veřejném shromáždění.
Toto nařízení jest úplně nezákonité a odporuje
služebním předpisům.
16
Důkazem, že si policejní úředník uvědomoval
svůj přehmat, jest, že po energickém protestu
senátora Garlika, k němuž se z vlastní vůle při-
pojili všichni účastníci shromáždění, shromáždění
vůbec nerozpustil, nýbrž od svého úmyslu upustil
a dovolil shromáždění zahájiti.
Interpelanti se co nejrozhodněji ohrazují proti
takovým, obyvatelstvo zbytečně pobuřujícím na-
řízením a táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti tohoto
úředníka od jirkovské expositury státní policie?
2. Jest pan ministr ochoten dáti proti tomuto
úředníkovi zahájiti kárné řízení pro vytýkané ši-
kanující a pobuřující chování?
3. Jest pan ministr ochoten zjistiti, že tento
úředník neznaje příslušných předpisů naprosto
nemá potřebnou kvalifikaci k vykonávání shro-
mažďovací policie?
4. Jest pan ministr ochoten učiniti konkrétní
opatření, podle něhož by byl tento úředník pro
neschopnost a nedostatečnou znalost němčiny
ihned zproštěn služby u expositury státní policie
v Jirkově a přeložen do takové krajiny státu, ve
které není kvalifikovaná německá menšina?
V Praze dne 3. června 1937.
Franz Němec,
Axmann, Knöchel, Fischer, G. Böhm, Sogl, Jäkel,
inž. Richter, May, Obrlik, E. Köhler, Illing, Rösler,
Knorre, Birke, dr Eichholz, inž. Karmasin, Hirte,
dr Zippelius, Nickerl, Stangl, inž. Peschka,
Hollube.
960/XIX (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Zippeliuse
ministrovi vnitra
o nepietním chování orgánu státního poli-
cejního úřadu v Teplicích-Šanově.
Při povolování veřejných schůzí poukazuje povo-
lující úřad na zákonitou povinnost svolavatele a
zvláště na § 11 zákona č. 135/1867 ř. z., podle
něhož má svolavatel shromáždění pečovati o udrže-
ní pořádku na tomto shromáždění.
Působí divným dojmem, když intervenující orgán
svým chováním osobně přispívá k porušení ve-
řejného klidu a pořádku.
To se stalo mimo jiné na oblastním shromáždění
sudetskoněmecké strany v Novosedlicích, na kte-
rém intervenující úředník státního policejního
úřadu v Teplicích-Šanově neuznal za vhodné po-
vstati na krátkou chvíli vzpomínky na zemřelé
členy sudetskoněmecké strany. Toto okázalé poru-
šení piety a osobního taktu způsobilo u přítom-
ných účastníků shromáždění velké rozčilení, po-
zornost a odpor a naprosto nepřispělo k tomu, aby
zvýšilo úctu ke státu a jeho úředním zástupcům.
Interpelanti oznamují vytýkanou věc panu mi-
nistrovi vnitra a táží se ho:
1. Schvaluje pan ministr nepietní a city lidu urá-
žející chování úředního orgánu, který mu jest pod-
řízen?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr ve
vytýkané věci ?
V Praze dne 3. června 1937.
Dr. Zippelius,
Illing, Axmann, Knöchel, Fischer, Obrlik, Hol-
lube, inž. Peschka, Franz Němec, Hirte, Birke,
Nickerl, Jäkel, inž. Karmasin, inž. Richter, E.
Köhler, Sogl, G. Böhm, dr Eichholz, May, Knorre,
Rösler, Stangl.
960/XX. (překlad).
Interpelace
poslance E. Köhlera
ministrovi železnic a ministrovi průmyslu,
obchodu a živností
o jednojazyčném českém označení hlavního
města státu na agitačním prospektu
Čedoku.
Poloúřední cestovní kancelář Čedok vyložila ve
svých úřadovnách v Mariánských Lázních agitační
prospekty o Praze, aby si je každý mohl bezplatně
vzíti.
Titulní stránka prospektu obsahuje fotografii
Prahy a výlučně jednojazyčné české označení
"Praha". Obsah brožury je sepsán německy a po-
číná německým slovem "Prag". Nelze nahlédnouti,
proč se cestovní kancelář Čedok, státem vydatně
subvencovaná a tedy i jeho dozoru podrobená,
stydí v německé propagační brožuře pro Prahu,
jejíž obsah začíná německým slovem "Prag" i na
vnější straně, kterou čtenář nejdříve spatří, uvésti
i německé slovo "Prag".
Tážeme se pana ministra železnic a pana mi-
nistra průmyslu, obchodu a živností:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vytýkanou věc
vyšetřiti ?
2. Jaká konkrétní opatření učinili páni ministři
vyřizujíce tuto interpelaci ?
V Praze dne 3. června 1937.
E. Köhler,
Knöchel, Fischer, G. Böhm, Hollube, Knorre, inž.
Peschka, Axmann, Hirte, Nickerl, dr Eichholz, inž.
Richter, Obrlik, Illing, May, Sogl, Rösler, dr Zip-
pelius, inž. Karmasin, Birke, Jäkel, Franz Němec,
Stangl.
17
960 XXI (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministrovi financí
o hrubých služebních poklescích finanč-
ního strážmistra Josefa Sämanna od cel-
ního úřadu ve Schreibersdorfu v okrese
opavském.
Alois Bitomsky, řeznický pomocník ze Sudic
č. 186, byl dne 5. května 1937 při jízdě z Opavy
do Sudic zadržen u celního úřadu ve Schreibers-
dorfu. Pohraniční propustka byla v pořádku. Ale
s Aloisem Bitomskym se zacházelo tak, že to
odporuje jakémukoliv služebnímu předpisu a jest
to velkým pokleskem proti platným zákonům.
Celní úředník ho vyzval, aby mluvil jen česky,
odznak sudetskoněmecké strany uznal za zá-
vadný a násilím mu ho strhl s kabátu. Při tom
ho finanční strážmistr Josef Sämann tak uhodil
do obličeje, že tím byl vážně zraněn. Krví pro-
sáklé šaty a kapesník dokazují toto surové jed-
nání. Když se Alois Bitomsky pudově pokoušel
brániti se těmto násilným útokům, byl uzavřen
v úřední místnosti, která byla obsazena stráží
s nasazeným bodlem. Tento případ viděli a do-
svědčí Karel Schubert ze Sudic č. 8 a Max Strusch
ze Sudic č. 43.
Interpelanti oznamují panu ministrovi v po-
slední době se množící případy hrubých služebních
přehmatů nižších správních orgánů a protestují
velmi energicky proti tomuto surovému jednání,
k němuž postižený naprosto nedal podnětu a jehož
příčinou jest pravděpodobně jen národnost a ne-
návist českých úředníků ke státním občanům ně-
mecké národnosti. Dále se velmi rozhodně ohra-
zují proti tomu, aby nižší správní úředníci strhá-
vali odznak sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein, a zakazovali jej nositi.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1937.
Fischer,
Knöchel, G. Böhm, Obrlik, inž. Richter, Hirte,
Franz Němec, inž. Peschka, Axmann, dr Zippe-
lius, Sogl, Knorre, Illing, Rösler, May, dr Eich-
holz, Birke, Jäkel, inž. Karmasin, E. Köhler, Hol-
lube, Nickerl, Stangl.
960/XXII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka a inž. Ladislava
Protuše
ministru vnitra a ministru veřejných prací
o jednotném uspořádání poměrů okresních
cestmistrů a okresních cestářů v celé oblasti
republiky Československé.
Jak okresní cestmistři tak zejména okresní
cestáři si stěžují, že jejich služební a platové po-
měry nejsou uspořádány jednotně a úměrně
u státu, u všech okresů a zemí a dožadují se tedy
právem, aby jejich otázky byly jednotně pro ce-
lou republiku Československou vyřešeny.
Silnice nabyly dnes zvláštního významu a jest
proto jistě záhodno, aby personál, který dbá o je-
jich udržování, zlepšování a rozšiřování a spolu-
působí při stavbě, byl odborně školený a měl
k disposici co nejdříve jednotný řád pro údržbu
silnic, jednotný řád služební a platový. Okresní
cestmistři by měli býti ustanovováni jen z řad
odborných technických sil, které mají nejméně
nižší průmyslovou školu a nejméně tříletou stavi-
telskou praksi. Za cestáře by měli býti ustanovo-
váni jen zedníci, betonáři, dlaždiči, zkrátka lidé,
kteří rozumí zacházení a práci se zemním mate-
riálem. Když projíždíme více okresů, poznáme
podle stavu silnic, jak mají kde odborného nebo
neodborného, schopného nebo neschopného cestáře,
ale také jak mají kde schopného cestmistra.
Ovšem je třeba uspořádat také materiemi po-
žitky, zvláště okresních cestářů tak, aby nemusili
doplňovat živobytí pro sebe a rodinu jinak a mohli
se věnovat jen odbornému udržování jim svěře-
ných silničních úseků.
Proto táží se podepsaní pana ministra vnitra
a pana ministra veřejných prací,
zda jsou ochotni jak v připravovaném silničním
zákoně, tak případně zvláštním zákonem nebo na-
řízením řešiti všechny otázky okresních cest-
mistrů a okresních cestářů jednotně pro celou
oblast republiky československé a to s moderního
hlediska velkého významu silnic pro styk obyva-
telstva i zvláště obrany státu a to s hlediska také
jak služebního, tak i požitkového?
V P r a z e dne 4. června 1937.
J. Sedláček, inž. Protuš,
dr Štůla, Florek, Chmelík, Knebort, Sidor, dr Klí-
ma, Turček, dr Tiso, Sivák, Danihel, dr Domin,
dr Rašin, dr Novotný, dr inž. Toušek, Holeček,
Špaček, Hlinka, Ježek, Drobný.
960/XXIII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka a dra Karla Domina