8
dělnictvo nepřijímá prostřednictvím okresních ú-
stavů práce, k čemuž je povinen každý zaměst-
navatel.
Pan tajemník resolutně prohlásil, "že to mají
dovoleno od ministerstva národní obrany.
"
Dále prohlásil, že by 10 dělníků mohlo ihned
s ním jíti na opevňovací pohraniční práce. Při-
hlásilo se asi 14 dělníků, ostatní prohlásili, že se
přihlásí později.
Na různé dotazy dělníků pan tajemník odpo-
věděl, že noclehy jsou ve společných boudách
a každý si má vzíti s sebou deku na přikrytí. Pokud
se týká stravy, jedná se prý o to, aby bylo va-
řeno ve vojenských kuchyních, kde by oběd stál
3. 50 Kč, ostatní by si musel sehnati každý sáni.
Plat je u dělníka 2. 50 Kč za hodinu, u lamače nebo
kameníka 3. - až 4. 50 Kč.
Ku konci bylo panem tajemníkem prohlášeno,
že další informace pošle na adresu pana Františka
Suchánka. Na to s důvěrníkem republikánské
strany panem Rohlíčkem odjel autem pryč.
Na to na vývěsní tabuli republikánského do-
rostu byla veřejné vyvěšena vyhláška, ve které
se veřejně oznamovalo, »že v neděli dne 2. května
1937 koná se ustavující valná hromada odborové
jednoty republikánských zaměstnanců v hotelu
u Saalů v Hořicích. Ministerstvo národní obrany
dává možnost opatřiti pro větší počet dělníků práci
na opevňování státních hranic. Proto kdo z děl-
nictva má zájem o tuto práci, nechť se dostaví do
valné hromady, kde obdrží informace.
Podobná akce byla provedena mezi neza-
městnanými kameníky také v Ostroměři.
Státotvorné dělnictvo i občanstvo je v celém
kraji tímto jednáním rozrušeno. Jménem resort-
ního ministerstva národní obrany dělají se věci
zřejmě protizákonné. V tomto případě jde o přímé
politické zneužívání.
Na pohraničních opevňovacích pracích má zá-
jem nejen ministerstvo národní obrany, ale celá
vláda a celý národ. Celá vláda dala také souhlas
a prostředky k provádění pohraničních opevňova-
cích prací. Celý státotvorný národ také za ní
v této obranné práci stojí. Celý národ upsal také
půjčku národní obrany.
Žádná strana, ani strana pana ministra ná-
rodní obrany nesmí si proto pohraniční opevňo-
vací práce vyvlastňovati pouze pro sebe.
Přijímání dělníků do práce má se díti pro-
střednictvím příslušných okresních zprostředkova-
telen práce. To se zde nestalo a zákon je igno-
rován.
Při pohraničních opevňovacích pracích musí
býti zvláštní opatrnost při přijímání do práce.
Jedná se o naprostou národní a státní spolehlivost.
Jsou proto konána úřední šetření o této národní
a státní spolehlivosti.
Jak je možné, aby přijel do obce agitátor po-
litické strany, nebo odborové organisace a beze
všeho šetření poslal na tyto důležité a tajné prá-
ce každého, kdo se u něho a u jeho strany a
organisace přihlásí ?
Tyto zjevy jsou tak vážné, že se ptáme:
Hodlá vláda tento případ vyšetřiti a zjednati
ihned nápravu?
V Praze dne 25. května 1937.
Stejskal, Jenšovský, Fiala, Lanc, Tichý,
dr. Patejdl, Tykal, Bergmann, Šmejcová, Bátková-
Žáčková, dr. Neuman, Mikuláš, dr. Klapka, dr. Lu.-
káč, Richter, Hatlna, David, Uhlíř, Fr. Langr,
Polívka, Babek.
918/XIII.
Interpelace
poslanců Josefa Stejskala, Josefa Laňce,
AI. Jenšovského, Č. Fialy a E. Tichého
vládě,
aby byla provedena reorganisace roz-
hlasu a jeho zestátnění.
Naše rozhlasová společnost byla ustavena v
roce 1923 jako soukromá společnost. Celý kme-
nový kapitál byl upsán soukromými osobami a
sdruženími. Rozhlasová společnost byla organiso-
vána jako podnik na obchodních zásadách.
V roce 1925 byla provedena ve správě Radio-
journalu změna.
Do společnosti vstoupila státní správa s 51%
kapitálovou účastí. Některým resortům státní sprá-
vy dostalo se ve společnosti zastoupeni.
Organisační forma se však nezměnila. Celné
lidovýchovné a kulturní organisace nemají dosud
ve společnosti zastoupení. Ustavený poradní sbor
nemá vlivu na činnost rozhlasu a na jeho skuteč-
né rozhodování.
Svět se hodně změnil za posledních 10 let,
hodně se změnily poměry v něm. Dnes všechny
státy světa znají význam rozhlasu. Rozhlas nyní
není jen pro zábavu, ale mocným prostředkem in-
formačním, propagačním, kulturním a vzdělávacím
i representačním.
Toho všeho u našeho rozhlasu dnes není v
té míře, jak by to mělo býti. Veliká většina po-
sluchačů je právem krajně nespokojena. Dnes
rozhlasová společnost slouží jediné straně, jejím
akcím a podnikům. Náš rozhlas je jednostranně
zpolitisován. Nestojí na výši doby, není objektiv-
ní a zpravodajsky přesný. Národ nechce zpoliti-
sovaný
rozhlas. Statisíce posluchačů znechuce-
no jednostranným politisováním rozhlasu vypíná
poslech na Prahu a poslouchá cizinu. Rozhlasové
společnosti však musí za neposlouchání platiti.
9
Ve Francii posluchači rozhlasu nedávno vo-
lili svoje zástupce do správy rozhlasu. U nás se
na mínění posluchačů vůbec nehledí.
Po všech zkušenostech, které máme s naší
správou Radiojournalu, po všech stížnostech, kte-
ré téměř denně tlumočí denní tisk, vidíme, že ná-
prava je možná jen tím, když rozhlasová spo-
lečnost bude úplně postátněna a reorganisována.
Postátněním rozhlasu se docílí, že náš roz-
hlas musí sloužiti státu, demokracii, kultuře, lidu
a posluchačům dáti to, co jim právem náleží.
Posluchači nechtějí, aby v rozhlase rozhodo-
val tendenční vliv jedné politické strany. To je
pro náš demokratický lid nesnesitelné.
Žádanou reorganisací očekáváme výměnu ně-
kterých lidí, kteří se neosvědčili, kteří za dnešní
stav nesou odpovědnost.
Aby náš rozhlas konal své ohromné poslání
národní, státní a kulturní, aby nestranně vycho-
vával a sloužil demokracii, sociálnímu pokroku,
spravedlnosti, aby náš stát důstojně represento-
val, jeví se nutností jeho postátnění.
Ptáme se Vás, pane předsedo vlády:
1. Jsou Vám tyto poměry známé?
2. Jaké kroky a kdy chcete podniknouti, aby
rozhlasová společnost byla zestátněna a provede-
na nutná reorganisace?
V Praze dne 25. května 1937.
Stejskal, Lanc, Jenšovský, Fiala, Tichý,
dr. Patejdl, Tykal, Šmejcová, Bátková-Žáčková,
Bergmann, dr. Moudrý, Netolický, dr. Stránský,
Polívka, dr. Kozák, Uhlíř, dr. Klapka, Fr. Langr,
Richter, Babek, Zeminová, Ha tíná.
918/XIV.
Interpelace
poslanců J. Stejskala, J. Lance, A. Jenšov-
ského a Č. Fialy
ministru obchodu
a ministru zahraničí,
aby bylo pamatováno na zájmy Českoslo-
venského fotografického průmyslu.
Při jednání o obchodní smlouvě s Belgií
vznesla belgická vláda požadavek, aby buď
1. byl zvýšen kontingent pro dovoz emulsio-
novaného fotografického papíru do Českosloven-
ska cel. pol. 292 b, který dnes činí asi 85. 000 kg.
v běžném roce;
2. aby dosavadní smluvní celní sazba pro fo-
tografický papír cel. pol. 292 b byla snížena z
dnešní sazby 600 Kč za 100 kg,
nebo aby byl povolen bezcelný dovoz foto-
grafického papíru.
Proti těmto požadavkům ohrazuje se náš fo-
tografický průmysl z následujících důvodů:
Pro správné posouzení celního zatížení jed-
notlivých produkčních i vývozních zemí jsou smě-
rodatné celní sazby, které v různých státech jsou
at již jde o sazbu smluvní nebo autonomní, mno-
hem vyšší než v ČSR.
Československá republika: fotografický papír
cel. pol. 292 b. Smluvní sazba 400 Kč, autonom-
ní sazba 1. 000 Kč, celní zatížení brutto ceny jest
6. 16%. Hotový výrobek, na př. dopisnice při pro-
dejní brutto ceně 38 Kč jsou zatíženy dovozním
clem výše uvedenou smluvní sazbou, t. j. 7. 90%.
Belgie: Má pouze autonomní sazbu cel. pol.
741 b. Do 220 gr B frs. 1. 035, t. j. Kč 1. 007. -
Přes 220 sr frs. 690, t. j. Kč 671. 35. Při sazbé
do 220 gr je celní zatížení 10. 33%. Při sazbě
přes 220 gr je celní zatížení 6. 89%. Při pro-
dejní brutto ceně 38. - Kč jsou zatíženy dovoz-
ním clem při sazbě do 220 gr 13. 29%, při sazbě
nad 220 gr 8. 82%.
Itálie: Má pouze všeobecnou sazbu, cel. pol.
547 d. Celní sazba 720 lir za 100 kg, t. j. Kč
1. 090. 80. Vedle cla počítá se 15% superclo z hod-
noty zboží, franco italská hranice. Při sazbě 720
lir jest celní zatížení 11. 19%. Při prodejní brutto
ceně Kč 38. - jest u prvé celní sazby celní za-
tížení 14. 35%, u druhé celní sazby 33. 56%.
Německo: Má smluvní i všeobecnou sazbu,
cel. pól. 665. Smluvní sazba mk. 60. -, t. j. Kč
693. -. Všeobecná sazba mk. 100. -, t. j. Kč
1. 155. -. Při smluvní sazbě jest celní zatížení
7. 11%, při všeobecné sazbě jest celní zatížení
11. 85%. Při prodejní brutto ceně Kč 38. - jest
celní zatížení při smluvním cle 9. 08%. při vše-
obecném cle 15. 14%.
Francie: Má smluvní a generální sazbu cel.
pol. 461 a to: přes 200 gr smluvní cel. sazba
frs. 800. -, t. j. Kč 1. 040. -, přes 250 gr gene-
rální celní sazba frs. 3. 200. -, t. j. Kč 3. 926. -.
Při smluvní celní sazbě jest celní zatíženi 10. 67%,
při generální cel. sazbě jest celní zatížení 40. 26%.
Při prodeji brutto ceně Kč 38. - jest celní zatí-
žení za jednotku při smluvní sazbě 13. 69%, při
autonomní sazbě 51. 72%.
Ostatní: smluvní celní sazba frs. 1. 000, t. j.
Kč 1. 300, gen. sazba frs. 4. 000, t. j. Kč 5. 200. Při
smluvní sazbě jest celní zatížení 13. 34%, při gen.
celní sazbě 53. 33%. Při prodejní brutto ceně Kč
38 jest zatížení 17. 11% smluvního tarifu, při ge-
nerální sazbě 68. 45%.
Z tohoto sestavení jednotlivých celních zatí-
žení ve výše uvedených produkčních státech jest
viděti, že tak, jako tomu je u fotografických fil-
mů, i u fotografických papírů, setkáváme se s nej-
nižší smluvní i autonomní celní sazbou u nás. Po-
rovnáváme-li ČSR celní sazbu s celní sazbou bel-
gickou zjistíme, že tato jest vyšší než celní sazba
ČSR, takže není zde důvodu, aby se Belgie od-
volávala na svoji nižší sazbu, než je celní sazba
ČSR.
10
Belgie namítá, že nemůže vyčerpati roční kon-
tingent asi 85. 000 kg fotografických papírů pro
smluvní ČSR celní sazbu a žádá z toho důvodu
o její snížení a současně o rozšířeni kontingentu.
V roce 1935 dovezla Belgie do ČSR fotogra-
fických papírů za 2, 244, 000 Kč. V roce 1936 stoupí
tento dovoz na 2, 408. 000 Kč. Kontingent nebyl
vyčerpán, béřeme-li průměrnou cenu 20 Kč za
1/c prodaných dopisnic, poněvadž by v tomto pří-
padě činila částka za dovezené zboží asi 3. 400. 000
Kč.
Z porovnání těchto číslic jest patrno, že i při
dnešní sazbě se Belgie přibližuje svému povole-
nému kontingentu. Československý fotografický
průmysl staví se proti připuštění jak snížení
smluvního cla, tak i rozšíření kontingentu. Má
obavy z vážného nebezpečí pro prejudikální pří-
pady ostatních států, se kterými bude ČSR uza-
vírati nebo obnovovati obchodní smlouvy. Bel-
gický fotografický průmysl představuje finančně
velmi silná firma světového významu Gevaert,
která jest mezinárodně kartelová s ostatními svě-
tovými fotografickými producenty firmou: Kodak,
Agfa, Perutz, různé francouzské a anglické firmy.
Proto uskutečnění belgického požadavku zname-
nalo by těžkou ránu a přímou pohromu pro če-
skoslovenský fotografický průmysl, který by se
stal konkurence neschopný.
Dnešní poměry dokazují stále jasněji kritickou
situaci čsl. fotografického průmyslu. Fotografický
průmysl vidí kořen této kritické situace v tom
že je nedostatečná smluvní celní sazba a to jak
pro fotografické papíry, tak i filmy. Výrobní za-
tížení čsl. továren na fotografické potřeby jest
vyšší než u velkých světových koncernů a kdyby
byl prosazen požadavek sníženého smluvního cla.
ať pro fotografické papíry nebo firmy, znamenalo
by to, že dnešní cenová parita by se změnila v ne-
prospěch čsl. fotografického průmyslu, což zna-
mená ztrátové prodejní ceny. Za těchto okolností
fotografický průmysl nemohl by se u nás udržeti
a znamenalo by to jeho zánik.
Československý fotografický průmysl nesle-
duje zvýšení ochrany, která za dnešních celních
sazeb jest stejně problematická. Náš mladý
Če-
skoslovenský fotografický průmysl chce, aby byl
postaven na stejný stupeň jako je fotografický
průmysl do Československa své výrobky impor-
tující. Snížení cla znamenalo by přímé poškození
fotoobchodníků, drogistů a dělníků při výrobě
zaměstnaných.
Upozorňujeme proto na tuto situaci a tážeme
se Vás, pane ministře:
Jaké kroky hodláte učiniti, aby rozvíjející se
čsl. fotografický průmysl nebyl zahraniční kon-
kurencí zabit?
V Praze dne 25. května 1937.
Stejskal, Lanc, Jenšovský, Fiala,
Bátková-Žáčková, dr. Klapka, Uhlíř, dr. Lukáš,
Babek. Mikuláš, dr. Stránský, dr. Kozák, Langr.
David, dr. Moudrý, dr. Neuman, Netolický, Tichý.
Polívka, Tykal Šmejcová, Bergman, dr. Patejdl.
918/XV (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi spravedlnosti
o nezákonitém ovlivňováni orgány holý-
šovské místní skupiny odborového prů-
myslového svazu se sídlem v Praze,
Biskupský dvůr.
Dne 23. dubna 1937 se dostavil k místní sku-
pině sudetskoněmecké strany, předseda Konrád
Henlein, v Holýšově, Max Sellner a žádal o po-
tvrzení, že vystoupil ze sudetskoněmecké strany.
Uvedl, že potvrzení o vystoupení ze sudetskoně-
mecké strany potřebuje k tomu, aby unikl hroz-
bám holýšovské místní skupiny odborového prů-
myslového svazu, že ho prohlásí za zbavena pod-
pory, nevystoupí-li ze sudetskoněmecké strany.
Tímto jednáním odpovědných činitelů odbo-
rové organisace byl Max Sellner ohrožen újmou
na své cti, svém majetku nebo výdělku.
Interpelanti oznamují vytýkanou věc panu
ministrovi spravedlnosti a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaká opatření učinil pan ministr, aby ve
vytýkané věci bylo zahájeno úřední řízení?
V Praze dne 20. května 1937.
Wollner,
Knöchel, dr. Hodina, Illing, Knorre, Hollube, Klie-
ber, dr. Kellner, E. Köhler, Hirte, Nickerl, Budig,
Sandner, Birke, Sogl, Rösler, inž. Schreiber,
inž. Karmasin, Gruber, F. Nitsch, inž. Künzel.
918 XVI (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministrovi národní obrany,
že liberecké vojenské velitelství komolí
německý jazyk.
Oznámení libereckého vojenského velitelství
(č. j. 1902''pos. -1937) doslovně zní:
Gemeindeamt Althabendorf! Ist teile Ilmen
mít. dass ani 22. April 1937 wird in Schonborn
11
beim Reichenberg die Uebung in Handgranaten-
werfen durchgeführt.
Die Handgranaten werden überholt am 22.
April d. J. aus Alt-Artzdorf (zní správné Alt-
Harzdorf! pozn. interpelantů) - Volksgarten-Art.
Kaserne-Schönborn-Ratschendorf-Feldweg auf den
Wald Friedrichshain.
Ich ersuche, um sich die Bevölkerung in an-
gegeberien Tág in der Nähe des Exerzierplatzes
nicht aufzuhalten und event. gefundene Granáte
oder Splitter nicht aufzuheben.
(Obecnímu úřadu ve Starém Habendorfu!
Oznamuji Vám, že se dne 22. dubna 1937 bude
konati v Schonbornu u Liberce cvičení ve vrhání
granátů.
Ruční granáty budou dne 22. dubna t. r. pře-
vezeny ze Starého Harcova přes Lidový sad, dě-
lostřelecké kasárny, Schonborn, Radčice a polní
cestou do lesa Friedrichshainu.
Žádám, aby se obyvatelstvo uvedeného dni-
nezdržovalo blízko cvičiště a nezdvihalo granáty
nebo úlomky, které snad najde. )
Německé obyvatelstvo státu pociťuje takové
komolení a hanobení německého jazyka jako ubli-
žující a snižující důstojnost německého národa.
V Československé republice jíst 3, 231. 688 Némců.
Měli bychom se domnívati, že by na vojenském
velitelství bylo snadné mezi těmito 3 1/4 mil. na-
jíti jednoho státního občana německé národnosti,
aby vyhotovil německé spisy.
Interpelanti se táží pana ministra narodili
obrany:
Jaká opatření učinil pan ministr, aby odstranil
podobné případy a aby se již neopakovaly?
V Praze dne 20. května 1937.
Hollube,
Illing, Wollner, Klieber, dr. Hodina, Budtig, Gruber,
Knorre, F. Nitsch, Hirte, inž. Sehreiber, E. Köhler,
Rösler, Birke, Sogl, dr. Kellner, Nickerl, Sandner,
inž. Karmasin, Kundt, inž. Lischka, inž. Künzel.
918/XVII (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi vnitra a
ministrovi průmyslu, obchodu a živností,
že okresní úřad v Plané libovolně vyko-
nává "volné uvážen."
Alfred Giebisch z Plané, člen zemského za-
stupitelstva za stidetskoněmeckou stranu, přeď
sedá Konrád Henlein, zažádal u okresního úřadu
v Piané o povolení veřejně vyvěsiti plakát
"Po-
máhej domácímu řemeslu!" Tato žádost byla za-
mítnuta.
Na odvolání podané proti výměru planského
okresního úřadu odpověděl zemský úřad takto:
Výměrem okresního úřadu v Plané u Marián-
ských Lázní ze dne 4. prosince 1936, č. 36883, ne-
bylo vyhověno Vaší žádosti o povolení vyvěsiti
plakát Pomáhej domácímu řemeslu! Vašemu
odvolání podanému proti tomuto výměru zemský
úřad v Praze nevyhovuje podle § 23, odst. 2 tisko-
vého zákona. Poněvadž jde o věc, která spadá
do volného uvážení úřadu, není podle § 70, odst. 2
vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb.
z. a n. zapotřebí blíže odůvodňovati zamítnutí od-
volání. Proti tomuto výměru jest další odvolání
nepřípustné se zřetelem na ustanovení čl. 8, odst.
2 zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z.
a n.
Za zemského presidenta:
Zelenka v. r.
Agitační plakát, který vyzývá k ochraně a.
podpore velice ochromeného průmyslu, nikterak
neodporuje zákonu. Dlužno považovati za nikoliv
nesrozumitelné, domácím živnostem nepřátelské
jednání, když se bez důvodu zakazují agitační
plakáty pro náš živnostenský stav, trpící hospo-
dářskou krisí a těžce poškozený velkými obchod-
ními domy se zbožím prodávaným pod cenou.
Interpelanti se táží pánů ministrů:
Souhlasí páni ministři s jednáním okresního
úřadu v Plané a zemského úřadu v Praze, nepřá-
telským k živnostenskému stavu?
V Praze dne 20. května 1937.
inž. Peschka,
Illing, Sandner, Knöchel, E. Köhler, dr. Hodina,
Hollube, dr. Kellner, Wollner. Knorre. Klieber,
Nickerl, Birke, Sogl, inž. Sehreiber, Budig, Rösler,
Gruber, inž. Karmasin, F. Nitsch, Hirte.
918/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi pošt a telegrafů,
že zaměstnanci poštovního úřadu v Rab-
štejně nad Střelou v soudním okrese ma-
nětínském neznají němčiny.
Od voličů dostávají interpelanti stížnosti, že
zaměstnanci poštovního úřadu v Rabštejně nemo-
12
hou pro naprostou neznalost němčiny řádně kona-
ti svou službu, což jest velikou překážkou pro styk
obyvatelů města s poštovním úřadem, a těžce je
to poškozuje.
Město Rabštejn má 344 obyvatelů, z toho pak
jest 80% státních občanů německé národnosti.
Přes to jsou všichni zaměstnanci poštovního úřa-
du, 1 úřednice a 2 listonošové, Češi a neumějí ně-
mecky. Neznalost němčiny jest u těchto poštov-
ních zaměstnanců taková, že se s nimi nelze do-
rozuměti a lidé jsou
nucení přibírati si tlumoční-
ka, nechtějí-li se vydati v šanc tomu, že budou
nesprávně obslouženi. Při doručování poštovních
zásilek dochází proto často k nesprávnostem, po-
něvadž listonošové z neznalosti němčiny zaměňují
podobně znějící jména a poštovní zásilky doru-
čují na mylné adresy, čímž se působí nepříjem-
nosti a opožděné doručování. Rabštejnské obyva-
telstvo důrazně žádá, aby se při ustanovování
zaměstnanců a zřízenců u tamějšího poštovního
úřadu dodržoval národnostní klíč obyvatelstva v
zájmu spořádaného poštovního provozu.
Interpelanti táží se tedy pana ministra pošt
a telegrafů:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby se vyhovělo oprávněné stížnosti rabštejnské-
ho obyvatelstva a u zaměstnanců a zřízenců poš-
tovního úřadu byl zaveden a dodržován národ-
nostní klíč?
V Praze dne 20. května 1937.
Gruber,
Ililng, Knöchel, Knorre, Hollube, Hirte, Nickerl,
dr. Hodina, Klleber, E. Köhler, dr. Kellner, Budig,
Sandner, Wollner, Birke, Sogl, Rosler, F. Nitsch,
inž. Schrelber, ing. Künzel, inž. Karmasin.
918 XIX (překlad).
Interpelace
poslanců dr. H. Neuwirtha, A. Sogla
a dr. Hodiny
ministrovi vnitra,
že okresní úřad ve Znojmě bez důvodů
zakazuje veřejná shromáždění a nedbá
ustanovení jazykového zákona.
Sudetskoněmecká strana, předseda Konrád
Henlein, ohlásila včas koncem března 1937 zno-
jemskému okresnímu úřadu tato veřejná shromáž-
dění:
1. na den 3. dubna 1937 ve Štítarech s posl.
dr Neuwirthem;
2. na den 3. dubna 1937 v Horním Břečkově
s posl. dr Hodinou;
3. na den 3. dubna 1937 v Mackovicích s posl.
A. Soglem;
4. na den 4. dubna 1937 ve Starém Petříně
s posl. dr Hodinou;
5. na den 4. dubna 1937 v Tasovicích s posl.
dr Neuwirthem.
Všechna tato shromáždění byla zakázána se
stejným odůvodněním, že se zřetelem na shro-
máždění sudetskoněmecké strany v poslední době
ve zdejším okrese rozpuštěná a na místní pomě-
ry je odůvodněna obava, že budou porušeny trest-
ní zákony, veřejná bezpečnost, klid a pořádek.
Zákaz se ještě výslovně dovolává § 6 shromaž-
ďovacího zákona.
Zdá se, že znojemský okresní úřad neovládá
patřičně shromažďovacího zákona. Z § 6 tohoto
zákona je, jak známo, zřejmé, že jsou zakázána
taková shromáždění, jejichž účel odporuje trest-
ním zákonům. Z toho je patrno, že se okresní
úřad domníval, že se shromáždění konají proto,
aby se na nich porušovaly trestní zákony. Proti
této nezměrné troufalosti se určeni řečníci velmi
důrazně ohrazuji jménem vlastním i jménem svo-
lavatelů.
Pokud by snad shromážděními měl býti v
konkrétních případech porušen veřejný klid, po-
řádek a bezpečnost, ponecháváme fantasii; úřad
však rozhodně není s to, aby uvedl byť jen je-
diný konkrétní fakt. Že shromáždění sudetskoně-
mecké strany byla v jiných místech rozpuštěna,
není aspoň takovým faktem, poněvadž do dneška
vůbec není zjištěno, byla-li rozpuštěna podle zá-
kona a úřad v jednotlivých případech ještě nevy-
dal žádaného odůvodnění, proč byla rozpuštěna.
Mimo to nedbá znojemský okresní úřad jazy-
kového zákona. Výměry o těchto 5 zákazech od-
porují a příčí se jazykovému zákonu v těchto bo-
dech:
1. Úřad jest označen jen česky;
2. jednací číslo rovněž;
3. datum rovněž, pokud není vyjádřeno jen
číslicemi;
4. křestní jméno adresáta jest čistě české, po-
kud se dá přeložiti;
5. místa na adrese jsou označena rovněž jen
česky;
6. doložka »za okresního hejtmana rovněž,
7. doložka »vlastní rukou rovněž;
8. a rovněž i doložka o správnosti vyhotove-
ní jest jen česká.
Okresní úřad ve Znojmě porušuje tedy osm-
kráte zákon, zatím co v týchž výměrech před-
stírá, že se snaží zabrániti překročení zákona.
Z těchto překročení zákona se dá vyvoditi úsu-
dek o zákonité závažnosti výše zmíněných roz-
puštění schůzí. U úřadů se musí vykonati ještě
mnoho práce, aby byly vychovány k přísnému
15
dodržováni zákonů. Jako důkazy uvádíme výmě-
ry okresního úřadu ve Znojmě ze dne 31. března
1937 č. 12. 995-IV a 12. 958/1V, jakož i ze dne 1.
dubna 1937, č. 13. 144/IV, 13. 240/IV a 13. 266/IV.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten poučiti okresní
úřad ve Znojmě o jazykovém zákoně a o význa-
mu § 6 shromažďovacího zákona?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kár-
né řízení proti provinilému úředníkovi?
4. Co hodlá pan ministr učiniti, aby zabránil,
aby se takové a podobné události příště neopako-
valy?
V Praze dne 20. května 1937.
Dr. Neuwirth, Sogl, dr Hodina,
Knorre, Hollube, E. Köhler, Hirte, Budig, Kundt,
inž. Lischka, Klieber, dr. Kellner, Nickerl, Gruber,
Wollner, Illing, Birke, Rosler, F. Nitsch, Sandner,
inž. Künzel, inž. Schreiber, inž. Karmasin.
918/XX (překlad).
Interpelace
poslance J. Jákla
ministru vnitra
o šikanujícím omezování ústavně zaruče-
né shromažďovací svobody správcem ex-
positury
státní policie v Novém Městě
pod Smrkem.
Dne 1. května 1937 řečnil advokát dr. Antonín
Kreisl z Podmokel ve Frýdlante na májovém pro-
jevu sudetskoněmecké strany, předseda Konrád
Henlein. Jako intervenující vládní zástupce se do-
stavil správce expositury státní policie v Novům
Městě pod Smrkem. Řečník mluvil nejdříve, jak
se vyvíjely projevy na 1. května, a potom, že jest
nutno utvořiti spravedlivý sociální řád, zabezpe-
čiti národní práva a stručně se dotkl dosavadních
chyb vnitřní a zahraniční politiky. Intervenující
vládni zástupce při tom řečníka dvakrát napome-
nul. Když řečník počal mluviti o návrzích záko-
nů, které nedávno podala sudetskoněmecká strana,
předseda Konrád Henlein, upozornil ho vládní zá-
stupce, že ho bude musiti po třetí napomenouti
a že v tomto případě schůzi rozpustí. Když se
řečník ohradil proti tomuto omezování shromaž-
ďovací svobody a poukázal na to, že návrhy zá-
konů obsahují politické požadavky sudetskoně-
mecké strany, odpověděl intervenující úředník, že
se pak mělo zažádati o přiměřené povolení.
Květnový projev byl povolen s referátem "1.
květen a sudetskoněmecká strana." Aby zabránil
rozpuštění schůze, na které byly tisíce lidí, musil
se řečník proti zásadě svobodného projevu míně-
ní a proti zásadě shromažďovací svobody spoko-
jiti tím. že se jen letmo dotkl návrhů pro sudet-
ské Měníce důležitých a poukázal na časopisecké
zprávy.
Způsob šikanujících intervencí na shromáždě-
ních znemožňuje v demokratickém státě největší
politické straně státu, aby se dotázala lidu po je-
ho politickém mínění.
Příznačné jest, že téhož dne odpoledne týž.
řečník mohl ve Vrchlabí přednésti týž referát v
plném obsahu, aniž vládní zástupce našel ve vý-
vodech řečníka byť jen něco závadného. Z toho
jest zřejmo, že v prvním případě jde o šikanující
provádění dozoru na shromážděních správcem ex-
positury státní policie v Novém Městě pod
Smrkem, proti jehož jednání se interpelanti co nej-
důrazněji ohrazují.
Táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Souhlasí pan ministr s vylíčeným šikanu-
jícím omezením shromažďovací svobody, které
provádí správce expositury státní policie v Novém
Městě pod Smrkem?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
vnitra ve vytýkané věci?
V Praze dne 20. května 1937.
Jäkel,
Kundt, Wollner, Knorre, Klieber, Illing, Hollube,
E. Köhler, Rösler, Budig, Sogl, Hirte, F. Nitsch,
dr. Kellner, Nickerl, Birke, inž. Schreiber, Gruber,
inž. Karmasin, inž. Künzel, Sandner.
918/XXI (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministrovi vnitra
o šikanujícím provádění dozoru na shro-
mážděních orgány expositury státní
policie ve Starém Městě.
Správa expositury státní policie ve Starém
Městě se dosud zřejmě snažila najíti korektní po-
měr k obyvatelstvu, což i obyvatelstvo s dosti-
nčiněním uznávalo.
Ale podřízení zaměstnanci tohoto úřadu se
domnívají, že musí hájiti jiné pojetí svých služeb-
ních povinností.