6
911/ VIII (překlad).
Interpelace
poslanců A. Jobsta a L. Wagnera
vládě,
že nebyl zabaven štvavý článek v časopisu
"Šumavan, demokratický list pro zájmy
Pošumaví".
Poslanci A. Jobst a L. Wagner podali v tisku
694/ XVII ze dne 25. listopadu 1936 panu mini-
strovi vnitra a panu ministrovi spravedlnosti in-
terpelaci, že nebyl zabaven štvavý článek v ča-
sopise "šumavan, demokratický list pro zájmy
Pošumaví" a že byla zakázána schůze sudetsko-
německé strany v Nýrsku pod zřejmým dojmem
tohoto štvavého článku.
Článek jest jedinou bezpříkladnou štvanicí proti
Němcům a hrubě porušuje právní statek všeobec-
ného míru, chráněný v § 14 zákona na ochranu
republiky. Přes to klatovské státní zastupitelství,
jak uvádí pan ministr spravedlnosti ve své od-
povědi tisk 848/ XVI, při tiskové prohlídce ne-
zjistilo v citovaném článku skutkové podstaty
nějakého trestného činu z úřední moci stihatel-
ného.
Takové odpovědi neuspokojují a přímo dráždí.
Jest zřejmo, že kdyby byl podobný článek napsán
od Němců proti Čechům, byl by býval rozhodně
zabaven. Naprosto tedy nestačí, když se pan
ministr spravedlnosti dovolává protizákonného
míněni klatovského státního zastupitelství, na-
opak jest jeho úřední povinností, aby klatovského
státního zástupce, vázaného pokyny, prostřed-
nictvím generální prokuratury nebo přímo do-
hlédacími opatřeními patřičně poučil o obsahu a
dosahu § 14 zákona na ochranu republiky a
o všeobecné platnosti našich trestních zákonů pro
státní občany všech národností, aby se příště
podle zákona přihlíželo k nárokům státu na za-
bavení článků rušících mír.
Interpelanti táží se tedy vlády:
1. Jest vláda ochotna dáti vyšetřiti vytýkanou
věc?
2. Jest vláda ochotna prohlásiti, že pan ministr
spravedlnosti udělí generální prokuratuře nutné
pokyny o nestranné zabavovací praksi?
V Praze dne 12. května 1937.
Jobst, Wagner,
dr Hodina, Knorre, Hollube, dr Jilly, Knöchel,
Birke, dr Kellner, Fischer, Gruber, Jäkel, E.
Köhler, dr Köllner, Hirte, May, inž. Richter,
Klieber, inž. Lischka, Franz Němec, dr Zippelius,
inž. Schreiber, Illing, Stangl, Nickerl, Rösler.
911/IX (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi národní obrany a ministrovi
spravedlnosti,
že Škodovy závody odepřely poskytnouti
práci dělníkům německé národnosti.
Dne 9. března 1937 se dostavil pan Pensler ze
Sytna k okresní úřadovně sudetskoněmecké stra-
ny, předseda Konrád Henlein, ve Stříbře, a žádal
o potvrzení, že jeho syn Arnošt Pensler není pří-
slušníkem sudetskoněmecké strany.
Arnošt Pensler byl zaměstnán ve škodových zá-
vodech a byl propuštěn na udání, že jest členem
sudetskoněmecké strany.
Dne 5. března poslala zprostředkovatelna práce
v Mariánských Radčicích pana Richarda Ehmiga
společně se dvěma nezaměstnanými české národ-
nosti do Mariánských Radčic k montérovi škodo-
vých závodů Patzakovi, který přijímal dělníky na
postavení stožárů. Skutečně byli uchazeči české
národnosti přijati, ale Richard Ehmig byl zamít-
nut. V lístku, jejž Richard Ehmig dostal od zpro-
středkovatelny práce, zapsal však montér Patzak
v rubrice s otázkou, žádá - li o další dělníky, po-
známku "ano".
Se zřetelem k tomu, že ministerstvo národní
obrany může podle zákona vykonávati na to vliv,
táží se interpelanti:
1. Ví pan ministr národní obrany, že orgány
škodových závodů odmítají uchazeče o práci?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
zabránil odpírání práce státním občanům německé
národnosti ?
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten zjistiti,
proč v tomto případě nebyl podán z úřední moci
návrh na potrestání podle zákona proti útisku č.
309/1921 Sb. z. a n. ?
4. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby se
příště nepromlčovaly trestní nároky státního zá-
stupce a činy národnostního útisku ?
V Praze dne 12. května 1937.
Wollner,
Knorre, Knöchel, dr Hodina, dr Jilly, Fischer,
Jäkel, dr Kellner, Birke, Stangl, Jobst, Gruber,
inž. Schreiber, Wagner, Rösler, Klieber, Illing,
inž. Lischka, dr Zippelius, inž. Richter, Hirte,
May, E. Köhler, dr Köllner, Franz Němec,
Hollube, Nickerl.
911/X (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
7
ministrovi vnitra
o odklizení sochy světce v Ervěnicích,
v okrese jirkovském.
Pan ministr vnitra poukázal ve své odpovědi na
interpelaci, tisk 805/XIX, na to, že odklizeni so-
chy se stalo po jednání s místním duchovním
správcem a jinými místními činiteli. Proti tomu
dlužno konstatovati, že místní duchovní správce
neudělil svého svolení, naopak prohlásil vládnímu
zástupci, že duchovní správa není v této věci pří-
slušná.
I o faktu jednání s "jinými činiteli" jest asi
pan ministr nesprávně informován, poněvadž ani
členové poradního sboru neměli večer před odkli-
zením sochy ani tušení, že se pomýšlí na její od-
stranění.
V odpovědi pana ministra vnitra na interpelaci
tisk 805/XIX se poukazuje na to, že socha bude
umístěna na vhodnějším a důstojnějším místě u
kostela. Proto pan ministr nevidí důvodu k něja-
kému opatření.
Od odklizeni sochy uplynulo již 5 měsíců, ale
socha nebyla do dneška zase postavena.
Odklizením sochy byla obec Ervěnice nejen zba-
vena úctyhodné památky, nýbrž i většina křesťan-
ského obyvatelstva cítí, že její náboženský cit byl
uražen. Obyvatelstvo tedy důrazně žádá o vhodná
opatření, aby se zase napravil všeobecně neschva-
lovaný čin vládního komisaře.
Interpelanti se táží tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti, proč
byl o tomto případě vadně informován?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
vyhověl oprávněnému požadavku obyvatelstva, aby
socha v noci odklizená byla znovu postavena ?
V P r a z e dne 12. května 1937.
Franz Němec,
Knorre, Knöchel, dr Jilly, Fischer, Hollube, dr
Kellner, Birke, Gruber, Jäkel, inž. Lischka, dr
Köllner, inž. Richter, Hirte, dr Hodina, May,
Klieber, Illing, Jobst, Wagner, Stangl, Nickerl,
inž. Schreiber, E. Köhler, dr Zippelius, Rosler.
911/XI (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi vnitra,
že expositura státní policie ve Varnsdorfu
a šluknově bez důvodu zakázala Sudetsko-
německý pochod od Viktora Czapky a
Pochod fehrbellinských jezdců od
R. Henriona.
František Eitrich z Dolní Chřibské č. 67 před-
ložil varnsdorfské exposituře státní policie ve své
žádosti ze dne 12. března 1937 program zábav-
ního večera, který se měl konati v neděli dne 28.
března 1937 v Dolní Chřibské. Výměrem ze dne 17.
března 1937, č. 2580 ai 37 zakázala varnsdorfská
expositura státní policie mezi jiným hráti Sudet-
skoněmecký pochod od Viktora Czapky.
Dne 25. března 1937 žádal Karel Pietsch z Ge-
orgswalde u expositury státní policie ve Šluknově,
aby mu bylo povoleno uspořádati dne 10. dubna
1937 v 19. hod. v georgswaldské střelnici lidový
koncert podle přání účastníků, šluknovská expo-
situra státní policie výměrem ze dne 25. března
1937, č. 4560/37 zakázala mu mezi jiným hráti
tato hudební díla: Sudetskoněmecký pochod od Vik-
tora Czapky a Pochod fehrbellinských jezdců od
R. Henriona. Pochod sudetské země má jistě zníti
Sudetskoněmecký pochod.
Uvedené zákazy byly vydány úplně bez důvodu.
Při podobném pořádání okresní úřad v Duchcově
výměrem ze dne 4. ledna 1937, č. 41. 675/J III-4-
1960 poukázal na to, že se zřetelem na výnos zem-
ského úřadu v Praze ze dne 1. září 1936, č. 3306/5,
odd. XX, takový zákaz výslovné odvolává.
Interpelanti nemohou pochopiti, že výnosu zem-
ského úřadu, který dovoluje hráti výše zmíněné
pochody, jiné správní úřady neznají nebo nedbají.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vytýka-
nou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jaká opatření učinil pan ministr ve vytýkané
věci?
V Praze dne 12. května 1937.
May,
Knöchel, dr Jilly, dr Hodina, dr Kellner, Fischer,
Birke, E. Köhler, inž. Lischka, Knorre, dr Zippe-
lius, Hollube, inž. 'Schreiber, Illing, Stangl, Rösler,
Jäkel, Gruber, Wagner, Jobst, Nickerl, Franz
Němec, Klieber, dr Köllner, inž. Richter, Hirte.
911/XII (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi vnitra,
že orgán státního policejního úřadu v Brun-
tálu proti zákonu zabavil odznak sudetsko-
německé strany, předseda Konrád Henlein.
Dne 3. dubna 1937 odpoledne asi ve ¾ na 4 hod.
zadržel na nádraží v Bruntálu úředník bruntál-
ského státního policejního úřadu, který v tu dobu
tam konal službu, jistou dámu a žádal, aby ihned
sňala odznak sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein, který již po měsíce nosila na
8
plášti. Na dotaz pana Rudolfa Jilga z Bruntálu
úředník řekl, že je zakázáno nositi tento odznak.
Policejní úředník žádal, aby mu odznak byl vy-
dán, což se také stalo. V železničním dopravním
úřadě byly sepsány osobní údaje této dámy.
Zde jde o neuvěřitelný přehmat podřízeného
policejního orgánu. Tento odznak nosí mnoho tisíc
státních občanů německé národnosti, poněvadž
veřejně nositi odznak největší strany ve státě není
naprosto zakázáno a neodporuje to zákonu.
Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti orgán
bruntálského policejního úřadu, který se provinil
tímto přehmatem?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kárné
řízení pro vytýkanou věc proti orgánu bruntál-
ského policejního úřadu?
4. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 12. května 1937.
Knorre,
Kundt, Wagner, dr Hodina, Sogl, dr Jilly, Jäkel,
Knöchel, Fischer, Nickerl, Axmann, Hollube,
Sandner, Gruber, Rösler, May, inž. Schreiber,
F. Nitsch, inž. Richter, inž. Peschka, Jobst, Klie-
ber, Birke, Stangl, dr Eichholz, E. Köhler, inž.
Lischka, dr Zippelius.
911/ XIII (překlad).
Interpelace
poslance E. Hirteho
ministrovi vnitra,
že okresní úřady porušují § 128 ústavní
listiny.
V poslední době se množí případy, že okresní
úřady při novém udělování hostinských koncesí
nebo i jejich majitelům dávají pokyn, aby nápis
na firemním štítě označili dvoujazyčně.
Ale toto nařízení se vydává jen majetníkům
koncese německé národnosti.
Interpelanti se domnívají, že jde při tom
o přehmat okresních úřadů, poněvadž odst. 3 § 128
ústavní listiny výslovně ustanovuje, že ve stycích
soukromých a obchodních lze volně užívati jaké-
hokoliv jazyka. Mezi četnými případy podobného
druhu poukazují interpelanti na to, že referent
dr Karásek u okresního úřadu ve Cvikově při no-
vém pronájmu hostince Občanského střeleckého
spolku donutil předsedu tohoto spolku, pana Vác-
lava Gulicha, majitele pily ve Cvikoví, aby se
postaral o to, aby nápis na hostinci střeleckého
spolku byl dvoujazyčný. Nedávno byl pan Gulich
obeslán na cvikovskou četnickou stanici a bylo
mu oznámeno, že dříve nebude uděleno schválení
novému nájemci, dokud nápis na hostinci Občan-
ského střeleckého spolku nebude dvoujazyčný.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vnitra
vytýkanou věc a táží se ho:
1. Dá se požadavek okresního úřadu, aby na
hostincích byly vyvěšeny dvoujazyčné nápisy, slou-
čiti s ustanoveními odst. 3 § 128 ústavní listiny?
2. Jaká opatření hodlá učiniti pan ministr ve
vytýkané věci?
V Praze dne 12. května 1937.
Hirte,
Knorre, dr Hodina, Knöchel, dr Jilly, dr Kellner,
Fischer, Gruber, Jäkel, Hollube, inž. Schreiber,
Wagner, May, Jobst, Stangl, Birke, Illing, Nickerl,
dr Zippelius, inž. Lischka, inž. Richter, Rösler,
E. Köhler, Franz Němec, Klieber, dr Köllner.
911/XIV.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru školství a národní osvěty
a ministru financí
o zřízení českých poboček při německé
průmyslové škole v Šumperku.
Již po řadu roků domáhá se české obyvatelstvo
severní Moravy a zvláště Šumperska toho, aby při
německé průmyslové škole byly zřízeny české po-
bočky, když již nelze zříditi samostatnou průmyslo-
vou školu. Tento požadavek české severní Moravy
je spravedlivý a jest v zájmu českého živlu a čes-
koslovenského státu, aby český dorost byl na se-
verní Moravě nejméně tak školen a vzděláván,
jako dorost německý.
Upozorňujeme na příslušné žádosti českého oby-
vatelstva a českých korporací a tážeme se pana
ministra školství a národní osvěty a pana ministra
financí,
zda jsou ochotni již od počátku školního roku
1937/38 zaříditi zřízení českých poboček při ně-
mecké průmyslové škole v Šumperku a tím vyho-
věti přání a potřebě českého obyvatelstva celé se-
verní části země Moravskoslezské?
V Praze dne 13. května 1937.
J. Sedláček,
inž. Protuš, dr Fencik, Holeček, dr Domin, dr Štůla,
Chmelík, dr Kramář, Špaček, Florek, Turček,
dr inž. Toušek, Haščík, Drobný, Suroviak, Šalát,
dr Tiso, Knebort, dr Novotný, dr Rašín, Ježek.
9
911/XV.
Interpelace
poslance Františka Ježka a Jar. Špačka
ministru železnic
o služebním přidělení zkoušených stroj-
vůdců Eduarda Braka, Antonína Filipa,
Pavla Jelena, Ludvíka Kuti, Ondřeje Ma-
jentného, Josefa Valečko a Alfréda Zůrka
u výtopny stát. drah v Bohumíně.
V r. 1918-1919 byli výše jmenovaní zaměst-
nanci povoláni na rozkaz úřadů k zákonitým stroj-
vůdcovským zkouškám a všichni také zkoušky
absolvovali s dobrým prospěchem. Od té doby vy-
konávají službu strojvůdcovskou s menšími přeru-
šeními, avšak za skutečné strojvůdce uznáváni
nejsou, protože podle dnes platných předpisů ne-
mají prý předběžného vzdělání. Tito strojvůdci
vykonávají službu stroj vůdcovskou na záložních
strojích (ve stanicích při posunu) a clo všeobec-
ných skupin turnusových jako méněcenní stroj-
vůdci nejsou zařaďováni. Poklesne-li doprava, jsou
první přeřazeni od služby strojvůdcovské a mu-
sejí ve výtopně konat služby buď jako topírenští
dozorci - plat. stupnice II. (byv. vrch. topičové)
nebo jako strojní topiči (plat. stup. III. ) a někdy
dokonce i služby topírenských pomocníků (plat.
stup. IV. ).
Tím jsou výše uvedení zaměstnanci soustavně
finančně poškozováni, ač byli v r. 1918-1919 do-
nuceni k složení zkoušky strojvůdcovské a tuto
s úspěchem vykonali.
Žádají proto, aby byli také trvale zařaděni do
turnusových skupin jako strojvůdci, musí-li konat
službu strojvůdcovskcu A aby byli na strojvůdce
přejmenováni tak jako byli přejmenováni jejich
kolegové, kteří složili zkoušku pro strojvůdce
v letech 1915-1918, nebo aby zůstali trvale u své
služby jako topiči a byli zařadění do turnusů osob-
ních vaků a rychlíků. Tím docílí na služebních
příplatcích vyššího výdělku než když musejí ve
výtopně ve shora jmenovaných službách toliko vy-
pomáhat a také nebudou tím soustavně zkraco-
váni ve svém výdělku a ve svém volném čase.
Protože až dosud jakékoliv žádosti a intervence
nevedly k dosažení práva těchto zaměstnanců, ač
všemi orgány tato anomálie je uznávána, táží se
podepsaní,
1. zda tento případ je panu ministru železnic
znám a
2. zda jo ochoten učiniti nápravu tím, že
a) budou jmenovaní zaměstnanci přejmenováni
na strojvůdce, když z převážné části službu stroj-
vůdcovskou musí vykonávati a předepsané zkouš-
ky složili anebo
b) nebudou určováni k této ani k jiné službě vý-
topenské a budou trvale podle svých fysických
schopností zaměstnáni toliko v té kategorii, ve
které jsou ustanoveni?
V Praze dne 5. května 1937.
Ježek, špaček,
J. Sedláček, Knebort, Suroviak, Drobný, Florek,
Haščík, Chmelík, dr Domin, Holeček, dr inž. Tou-
šek, dr Fencik, dr Štůla, dr Kramář, dr Rašín,
dr Novotný, inž. Protuš, dr Tiso, Šalát, Turček.
911/XVI.
Interpelace
poslanců inž. Ladislava Protuše a
inž. dra F. Touška
vládě republiky Československé
o unifikaci pozemkové knihy.
Potřeba unifikace všeho zákonodárství v celé
republice československé pociťuje se stále moc-
něji. Nehledíc k tomu, že toho vyžaduje autorita
státu, aby v něm neplatily zákony státu jiného
- zejména maďarského a pruského - vyžaduje
toho nezbytně potřeba jednotného zákonodárství
s hlediska stejných práv a povinností všech občanů
tohoto státu.
Unifikační proces trvá poněkud dlouho, což je
na úkor i právní bezpečnosti a jistoty ve všech
neunifikovaných částech práva. Je sice správná
zásada, že unifikační proces je v první řadě zá-
vislý na novém všeobecném občanském zákoníku,
avšak mnohé obory právní nesnesou již dalšího
odkladu, jako předpisy všeobecného občanského
zákoníka.
Jiné obory však téměř volají jednak po nové
úpravě, jednak po unifikaci, a každý odklad pouze
rozšiřuje zmatek právní.
Mezi ně v první řadě patří nutná úprava a uni-
fikace všech předpisů, týkajících se právního ob-
chodu nemovitostního, předpisů o knihách pozem-
kových v širším smyslu. Tato úprava je velmi
nutná a je také třeba odstraniti odporující nebo
nedostatečné předpisy v tomto právním oboru, což
je patrno z toho, že bylo třeba již unifikovati
zákon o knihách železničních a vydati pro celou
republiku velmi důležitý nový zákon katastrální,
jehož blahodárný vliv se jeví velmi slibně na Slo-
vensku a Podkarpatské Rusi. V těchto zemích, jak
je všeobecně známo, jsou právní poměry neoby-
čejně nejasné, což se jeví hlavně v předpisech
o vedení knih pozemkových.
Kdežto v t. zv. zemích historických jsou právní
poměry knihovní jasně upraveny, jsou přehledné
a dokonalé, takže naše pozemkové knihy jsou pev-
ným základem právního obchodu nemovitostního,
na Slovensku a Podkarpatské Rusi tápe se v za-
staralých předpisech a nařízeních uherského mini-
sterstva spravedlnosti z 15. prosince 1852 a žák.
10
čl. XXIX z r. 1866, které dnešní době naprosto ne-
vyhovují.
Nový zákon katastrální ze dne 16. prosince 1927,
č. 177 Sb. z. a n., nezbytně potřebuje, jako svůj
důsledek, novou úpravu knih pozemkových na Slo-
vensku a Podkarpatské Rusi.
Není možno, aby nadále trvala na Slovensku a
Podkarpatské Rusi právní nejistota, zaviněná ne-
dostatečnou evidencí pozemkového majetku a práv
a povinností, na něm váznoucích.
Jen příkladem uvádíme, že nedostatečná evi-
dence zavinuje i dvojí exekuční dražby týchž ne-
movitostí, způsobuje dlouholeté a nákladné spory
o vlastnictví a těžkopádné řízení pro hypotékami
úvěr atd.
Kdyby se přijala zásada, aby se předpisy kni-
hovní - s jistými změnami, prospěšnými pro veš-
keré naše právní poměry nemovitostní - platné
v zemích historických, převzaly za základ unifi-
kačního zákona o knihách pozemkových, bylo by
rázem odpomoženo nemožnému mnohde právnímu
stavu pozemkových knih na Slovensku a Podkar-
patské Rusi.
Je však ještě jedna mezera v pozemkovém
právu, Která byla upravena na Slovensku, nikoliv
však u nás. Je to nedostatečná evidence veřejného
statku a práv a závazků s nim spojených. Pomí-
jejíce teoretické spory o právní povaze veřejného
statku, navrhujeme z důvodů právní i praktické
potřeby, aby veřejný statek tvořil podstatnou sou-
část knihy pozemkové a nikoli pouze tabelární
seznam parcel veřejného statku, bez ohledu na
jeho přibývání a ubývání a na práva a povinnosti
s ním spojené.
V tom směru za základ unifikace měly by se
vzíti předpisy uherské z roku 1892 o kmenových
knihách veřejného majetku.
Forma zápisů podle těchto předpisů mohla by
se přizpůsobiti obsahu našich knih pozemkových,
převzetím listu podstaty veřejného statku, listu
vlastnického - při čemž by se nedbalo na teore-
tické spory o tom, zda veřejný statek je ve vlast-
nictví veřejnoprávní korporace či nikoliv - a listu
závad. Na listu podstaty (list A) I. odd. byly by
zapsány podle analogie soukromého majetku ne-
movitého všechny parcely veřejného statku s úda-
jem jejich způsobu vzdělávání nebo užívání, jakož
i stavby na nich jsoucí, pokud jsou součástí tohoto
veřejnoprávního majetku. Výkaz držebnostní, tvo-
řící součást kmenových knih slovenských, mohl by
tvořiti pouze součást této knihy a býti založen do
sbírky.
Na listu A II. odd. byla by zapsána aktivní
práva (hlavně aktivní služebnosti) veřejného ma-
jetku na soukromých nemovitostech, na listu C
pak povinnosti veřejného statku - (zejména pa-
sivní povinnosti).
Tím by se docílilo faktické i právní evidence
všeho majetku pozemkového. Dosavadní vedení
t. zv. seznamu veřejného majetku v historických
zemích je nedostatečné, neboť pozůstává pouze
z evidenčních seznamů parcel a kultury veř.
statku, a postrádá podobného zjištění, jako je
tomu na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde platí
zákon o kmenových knihách silničních, v nichž
jsou zapsány veřejné silnice a práva a závazky
na nich zjištěné a jichž úprava z r. 1892 je po-
dobna zápisům v knize pozemkové.
|
Slovensko má celkem asi 3. 518 katastrálních nové pozemkové knihy v 740 kat. územích |
|||
|
po převratu celkem v. |
409 |
" |
" |
|
v práci je asi.... |
. 124 |
" |
" |
|
má tudíž celkem... |
. 1. 273 |
kat. území |
|
novou knihu pozemkovou a zbývá ještě 2. 245 kat.
území zpracovati, čili 64% ve výměře asi 2, 000. 000
ha o počtu 6, 000. 000 parcel. Z toho je zřejmo, že
úloha je značná a že bude třeba mimořádné péče,
aby mohla býti zdolána. Z toho je také patrno, co
by se ušetřilo práce a nákladů, kdyby se začaly
zakládati již nyní unifikované knihy pozemkové.
Tyto unifikované knihy pozemkové usnadnily by
nabývání hypotekárního úvěru pro rolníky, neboť
až dosud dosahují hypotekárního úvěru jen velko-
statkáři, poněvadž u nich jest možno prokázati
shodu mezi skutečnou držbou pozemkovou a kni-
hovním zápisem. Menší zemědělci mohou dosíci
hypotekárního úvěru jen v těch obcích, kde jsou
již založeny nové knihy pozemkové a to ještě
v malé míře, neboť většina z nich má zapsán svůj
majetek nejen v nové, ale také i ve staré knize
pozemkové, a to zpravidla jako spoluvlastnictví
více držitelů. Držba zatížena více než dvěma
spoluvlastníky jest pak vylučována z hypotekár-
ního úvěru. Ve staré i nové knize pozemkové bývá
zapsáno často tolik spoluvlastníků, že skutečná
cena podílu je tak nepatrná, že nedosahuje ná-
kladů na zavedení knihovního pořádku. Vyplývá
z toho nechuť uspořádati knihovní zápisy za dnes
platných předpisů, kdežto po unifikaci knihy po-
zemkové bude možno úlevami příměti rolníky
k rychlejšímu provádění knihovního pořádku.
Další dnešní obtíží je uvádění skutečné držby
v souhlas s knihovním zápisem majetku bývalých
urbarialistů, želiárů a komposesprů. Tyto majetky
jsou fysicky rozděleny a jsou v individuální držbě.
V pozemkové knize se nemůže tento majetek při-
psati skutečným držitelům, protože nebyly do-
drženy právní normy, na jejichž základě může
býti odstraněna spoludržba. Vždy se najde někdo
ze spoludržitelů, jenž podá odpor a tak zůstane
vše při starém.
Kam takové poměry vedou, ukazuje příkladem
obec Uherská Ves v soudním okresu Malacky, kde
část obce jest postavena na pozemcích bývalých
urbarialistů a želiárů. Pozemky byly rozděleny na
stavební místa, rozprodány a jsou zastavěny. Ač
tento stav trvá desetiletí, nemohou se dnešní sku-
teční držitelé domů státi knihovními vlastníky.
Následkem toho není možno veřejně prodávati a
kupní smlouvy, které se uzavírají u notáře, ne-
mohou se zapsati do knihy pozemkové. Proto ne-
mohou držitelé dosíci úvěru hypotekárního a jsou
odkázáni na drahý úvěr směnečný. V unifikačních
předpisech mělo by v tomto směru býti ustanovení,
aby takové rozdělené pozemky byly připsány sku-
tečným držitelům. Kde se některý spoludržitel
vzpírá dáti souhlas ke zrušení vlastnictví - které
ve skutečnosti již dávno existuje - měl by svůj
odpor prokázati změřením svého podílu, ovšem na
svůj náklad. Unifikace knihovního práva bude
aspoň začátkem úprav držby pozemkové a stane
se přidruženým prováděním zcelovacích prací vý-
chodiskem finanční obrody Slovenska a Podkar-
patské Rusi.
11
Pokud jde o otázku kompetence, je dáno již
praksí v obou částech našeho státu, že k tomuto
úkolu mají býti povolány soudy. Jde o práva a po-
vinnosti na veřejném statku, která jsou analogická
právům a povinnostem na soukromém majetku
pozemkovém. Mohou tedy o nich nejlépe rozhodo-
vati pouze soudy.
Podepsaní se proto táží vlády republiky Česko-
slovenské:
1. zda jsou jí známy desolátní právní poměry
na Slovensku a Podkarpatské Rusi způsobené ne-
jednotností knihovního práva,
2. zda je ochotna vypracovati a zákonodárným
sborům předložiti osnovu zákona o unifikaci kni-
hovních předpisů a
3. zda je ochotna v rámci této unifikace sou-
časně řešiti otázku zápisu veřejného statku do
knihy pozemkové také v zemích historických?
V Praze dne 13. května 1937.
Inž. Protuš, dr inž. Toušek,
Špaček, J. Sedláček, dr Novotný, dr Rašín, Hole-
ček, dr Domin, dr Kramář, dr Štůla, Chmelík, Kne-
bort, Turček, Florek, Hašřík, Suroviak, Šalát,
Sivák, dr Sokol, Ježek, dr Fencik.
911/XVII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru financí
o přeřazování do stavu finančních úředníků
právních.
Adjunkt berní správy v Prostějově dr František
Škvařil podal si žádost již 27. listopadu 1986 o pře-
razí ní do stavu finančních úředníků právních. Žá-
dosti jeho však nebylo vyhověno a žádost jeho ne-
byla ani ministerstvu financí zemským finančním
ředitelstvím v Brně předložena k rozhodnutí, po-
něvadž prý pan dr František Škvařil nevykonal
ještě vojenskou presenční službu. Má ji totiž na-
stoupiti v nejbližším nástupním termínu. Tím by
byl pan dr škvařil za to, že je též vojákem značně
potrestán a poškozen, přes to, že se jedná o úřed-
níka, který slouží již 5 let » velmi dobrou kvalifi-
kací a který studoval s vyznamenáním. Potrestán
by byl tím více, že jiná ředitelství, pokud jsme
informováni, takové žádosti o přeřazení před vy-
konanou službou vojenskou předkládají a doporu-
čují. Jednalo by se tedy o různou praksi ve stej-
ných případech.
Proto táží se podepsaní pana ministra financí:
1. zda hodlá naříditi zásadní přezkoumáni prakse
při přehazování clo stavu finančních úředníků práv-
ních před vykonanou službou vojenskou, aby tato
prakse byla u všech finančních ředitelství stejná
a žádosti aby byly ministerstvu předkládány k roz-
hodnutí ?
2. Zda hodlá v tomto zvláštním případě pana
dra Škvařila stejně jako ve všech obdobných pří-
padech naříditi, aby služba vojenská nebyla pro
úředníky závadou pro povyšování a přeřazování?
V Praze dne 13. května 1937.
Jan Sedláček,
dr Kramář, dr Novotný, Knebort, Suroviak, Florek,
dr Fencik, Turček, dr Štůla, Chmelík, dr Domin,
Holeček, Špaček, dr inž. Toušek, inž. Protuš, Je-
žek, dr Rašín, dr Tiso, Šalát, Drobný, Haščík.
911/XVIII.
Interpelace
poslance Jana Sedláčka
ministru vnitra
o nutnosti zřízení nového technického
obvodu v Prostějově a o revisi technických
obvodů vůbec.
Vývojem techniky a přeměnou veřejné správy
dostalo se okresním úřadům nových úkolů, při
nichž se nemohou obejíti bez stálé pomoci techniků.
Technické obvody, jak byly převzaty z doby dří-
vější, nejsou v zemi Moravskoslezské rozloženy
tak a nejsou tak četné, aby pomoc technického
úřadu mohla býti dosti pronikavou, pohotovou a
častou, jak toho okresní úřady potřebují a jak toho
vyžaduje zájem okresů a zájem občanstva.
Proto považujeme za nutnou revisi umístění
technických obvodů a zvláště považujeme za nutné,
aby v Prostějově byl zřízen co nejdříve nový tech-
nický obvod pro politický okres prostějovský a
boskovický. Zřízením tohoto obvodu bude téměř
celá Drahanská vysočina připoutána k jednomu
technickému centru a bohatší Hané na prospěch
kraje a obyvatelstva. Budování důležitých dálko-
vých silnic a jiných technických zařízení tímto
také turisticky důležitým krajem vyžaduje ne-
zbytně lepší technickou pohotovost, než jakou může
poskytnouti technický obvod olomoucký, který má
na starosti 4 politické okresy a to okresy velmi
rozsáhlé, - nebo Mor. Třebová, která má 3 okresy
a leží stranou. Bylo by též žhoucí uvažovat o pře-
ložení technického obvodu z Mor. Třebové do Zá-
břehu n. Mor., poněvadž i tu nastal posun tech-
nických úkolů do severní Moravy.
Proto táží se podepsaní pana ministra vnitra:
1. Zda hodlá důležitou záležitost tuto dáti pře-
zkoumati a naříditi zřízení nového technického
obvodu v Prostějově pro politický okres Prostějov
a Boskovice, aby celá Drahanská vysočina byla
pod jednotným technickým dozorem a mohla se
po toto stránce co nejlépe vyvíjeti ? Zřízení tech-
nického obvodu a uvedení jeho v činnost by mělo
nastati nejpozději dnem 1. ledna 1938.