8
Tážeme se tedy pana ministra železnic:
1. Ví pan ministr o těchto velkých nešva-
rech?
2. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřili,
z jakých důvodů selhala organisace při vypravo-
vání sportovců?
3. Jaká opatření učinil pan ministr, aby se již
nemohly opakovati takové nebo podobné vadili
organisace na státních drahách?
V Praze dne 5. května 1937.
F. Nitsch,
Obrlik, Inž. Karmasin, Illing, dr Peters, dr Zippe-
lius, Inž. Peschka, Sandner, Stangl, Gruber,
Knorre, Nickerl, Axmann, a Böhm, Kundt, Jäkel,
Inž. Lischka, Frank, Fischer, Inž. Künzel,
dr Hodina.
Interpelující táží se tedy pana ministra vnitra
a pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten prozkou-
mati činnost Národní jednoty, pokud jest podle
zákona přípustná?
2. Jaká opatření učinil pan ministr spravedl-
nosti se zřetelem na odnárodňovací činnost Ná-
rodní jednoty odporující zákonům a ústavě?
V Praze dne 5. května 1937.
Knorre.
Nickerl, dr Hodina, Illing, inž. Karmasin, Stangl,
Obrlik, Sandner, dr Zippelius, Gruber, dr Peters,
May, inž. Richter, F. Nitsch, Fischer, inž. Künzel,
dr Kellner, dr Eichholz, Jobst, Jäkel, Axmann,
Kundt, inž. Lischka, dr Jilly.
902/XI (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi vnitra a
ministrovi spravedlnosti
o odnárodňovací činnosti Národní jednoty.
Poslední dobou uveřejnil tisk tuto zprávu.
»Dne 20. června bude se v Olomouci konati
valná hromada Národní jednoty pro severní a vý-
chodní Moravu. Síť místních skupin sahá od Krá-
lického Sněžníka až na slovenské hranice. Nyní
jest 533 místních skupin, a z toho je 95 hraničář-
ských místních skupin v německém území. Úhr-
nem mají 64. 800 členů, 94% místních skupin jest
činných. Od založení Národní jednoty se podařilo
na severní Moravě počeštiti 51 měst a vesnic
nebo je podříditi české většině. Podle zjištění Ná-
rodní jednoty nebyla naproti tomu v 52 letech od
založeni této organisace poněmčena ani jediná
česká obec, žádná česká obec nezískala německou
většinu Národní jednota pro severní a východní
Moravu může si tedy činiti nárok, aby byla ozna-
čena jako »nejúspěšnější počešťovací organisace
ve státě. « Zatím co počet Němců na Moravě po-
klesl od roku 1890 do 1930 ze 666. 802 na 544. 123,
stoupl počet Cechů v téže době z 1, 596. 154 na
2, 221. 036. Národní jednota jest jednou z nejvliv-
nějších organisací v německém území. Skoro
všichni čeští státní úřednici a státní zaměstnanci
jsou členy této organisace. «
Vzniká naléhavé podezření, že u činnosti Ná-
rodní jednoty jde o odnárodňovací činnost zaká-
zanou podle ústavy.
902/XII (překlad).
interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi školství a národní osvěty,
že nebyl splněn slib, že bude v Českoslo-
venské republice zřízena německá vy-
soká obchodní škola.
Spolek pro založeni a vydržování německé
obchodní a hospodářské vysoké školy podal spo-
lečně s korporacemi, majícími zájem na zřízení
takové školy, ministerstvu školství a vládě pa-
mětní spis, jímž znovu žádal, aby brzo byla zří-
zena německá vysoká obchodní škola. V listo-
padu 1926 prohlásil tehdejší ministr školství a ná-
rodní osvěty, že byly učiněny všechny přípravy,
aby se německá vysoká obchodní škola mohla
otevříti počátkem-školního roku 1927/1928. Ale do
dneška nebylo možno dosíci toho, aby byla splně-
na tato otázka životní důležitosti pro Němce, kte-
rá nikoliv na posledním místě jest i v zájmu ce-
lého státu.
V pamětním spise se m. j. uvádí, že část ně-
kolika set žáků, kteří vykonali zkoušku dospělosti
na německých obchodních akademiích, musí po-
kračovati ve studiích na zahraničních vysokých
obchodních školách. Náklady tohoto studia v ci-
zině jsou velmi vysoké a absolventům cizozem-
ských vysokých obchodních škol se zde neuzná-
vají diplomy tam získané, ale nostrifikace není
možná proto, že ve zdejší zemi není německé vy-
soké obchodní školy. Německá vysoká obchodní
škola má býti jako zvláštní odbor přičleněna
k německé vysoké škole technické v Praze a po-
kud jde o její studijní řád, úplně přizpůsobena
již trvající české vysoké obchodní škole.
9
Průměrný roční náklad činil by při všech
čtyřech ročnících nanejvýš milion Kč, poněvadž
se na technice již konají přednášky o provozním
hospodaření, národním hospodářství a hospodář-
ském právu a jsou tam již jiné příslušné hospo-
dářské odbory, a kurs pro učitele na obchodních
školách mohl by býti na technice základem vy-
soké obchodní školy, která se má zříditi. Dále se
žádá o reformu vzdělání učitelů obchodních škol
a to změnou studijního a zkušebního řádu a roz-
šířením studia na nejméně šest semestrů. Utvo-
řením zvláštních kursů má býti postaráno i o vý-
chovu hospodářských odborníků, tak především
revisorů knih a důvěrníků, hospodářských, daňo-
vých a organisačních poradců, odborníků pro re-
klamu atd.
Interpelující táží se tedy pana ministra škol-
ství a národní osvěty:
1. Jest pan ministr ochoten oznámiti, proč se
do dneška nevyhovělo oprávněnému požadavku,
aby byla zřízena německá vysoká obchodní škola V
2. Jest pan ministr ochoten učiniti ihned
všechna opatření v tomto směru?
3. Jaká opatření učinil pan ministr v této věci?
V Praze dne 5. května 1937.
Inž. Peschka,
dr Hodina, Knorre, Illing, Gruber, dr Eichholz,
Axmann, Fischer, dr Kellner, Inž. Karmasin, Inž.
Künzel, Wollner, Franz Němec, dr Rosené, Kundt,
dr Zippelius, Jäkel, Sandner, Frank, Buding, Jobst.
902/XIII (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
vládě
o protizákonných počešťovacích metodách
»Národní jednoty«.
Večerní České Slovo přináší tuto zprávu,
otištěnou v časopise »Zeit« ze dne 15. dubna
1937:
»Ve zněmčených obcích, kde každý hlas má
jinou hodnotu než ve vnitrozemí, znamená každá
česká rodina, zvláště je-li veliká a má-li děti
školou povinné, velké posílení českých posic. Stá-
vá se, že na jediné rodině je závislá existence
české školy. Proto dlužno vítati práci »Národní
jednoty, plzeňského
odboru«, která se stará o
přesídlení českých dělníků na velkostatky ve
zněmčeném území. Tak umístil tento odbor loň-
ského roku 38 rodin v pohraničí a zaplatil jim ná-
klady na přesídlení. Tato akce stála 9500. - Kč,
ale několik českých škol ve zněmčených územích
dostalo nové žáky - byly to většinou početněj-
ší rodiny - a asi 40 českým rodinám bylo posta-
ráno o existenci. A to jest dnes velký národ-
ní čin. «
Proti oficielním prohlášením pana presidenta
státu v Liberci 19. června 1936, že příště nebudou
již bráni češti dělníci do německého jazykového ú-
zemí, přináší »Večerní České Slovo výše uvede-
nou zprávu, otištěnou v časopise »Zeit« ze dne
15. dubna 1937, o počešťovacich metodách "Ná-
rodní jednoty*, z níž jest zřejmo, že »Národ-
ni
jednota« ani zdaleka nepomýšlí na to, aby se
řídila zásadami pana presidenta státu.
Interpelující s rozhořčením konstatuji toto
chování »Národní jednoty* a táži se vlády:
Jakých opatřeni se hodlá vláda chopiti proti
uvedeným počešfovacím metodám »Národní jed-
noty«, jimiž se má dosíci umělého přesunu ná-
rodnostního poměru v tomto státě?
V Praze dne 5. května 1937.
Illing,
May, Inž. Karmasin, Knorre, Wollner, Gruber,
dr Zippelius, Nickerl, inž. Lischka, Obrlík, inž.
Richter, Jäkel, Franz Němec, dr Rosche, Inž.
Schrelber, Axmann, dr Peters, F. Nitsch, Fischer,
Sandner, dr Hodina.
902/XIV.
Interpelace
poslanců Hugo Bergmanna, AI. Hatiny
a Jos. Laňce
vládě
ve věci přeřaděni spojených obci Dubí,
Újezd a Dřin v politickém okresu Kladno
do skupiny B činovného.
Obec Dubí u Kladna se svými osadami v po-
litickém okrese kladenském tvoří s městem Klad-
nem, Kročehlavy a Rozdělovem jediný policejní
obvod státního policejního úřadu v Kladně. Již
tento fakt svědčí, že požadavek státních a veřej-
ných zaměstnanců jest oprávněný, neboť zaměst-
nanci státní policie v Kladně služebně přidělení
do Dubí požívají činovné dle skupiny B.
Vládním nařízením číslo 163 ze dne 14. září
1928 Sb. z. a n. zařaděny byly do skupiny míst
B činovného podle § 12 platového zákona město
Kladno, Kročehlavy a Rozdělov, mimo obec Dubí
u Kladna.
Obec Dubí podle posledního sčítání z roku
1930 čítá 7293 obyvatel, 818 čísel popisných. Dnes
10
počet domů dosáhl výše 1012 čísel popisných a
jest rozhodné, že i počet obyvatel se značně zvý-
šil a dosahuje dnes přes 8. 500 duší.
V katastru obce Dubí existují velké průmyslo-
vé závody: Poldina huť, železárny Pražské zele-
zářské společnosti, kamenouhelné doly Prago a
strusková cihelna Králodvorské cementárny. Svým
katastrem a jeho zastavenou částí tvoří na jedné
straně s městem Kladnem jediný celek a toliko
okresní silnice dělí je navzájem od sebe.
Ceny životních potřeb v obci Dubí jsou stej-
né jako v sousedním Kladně, Kročehlavech, nebo
Rozdělově, namnoze však i vyšší. Dokladem toho
jest zjištěný fakt, že si místní obyvatelstvo ná-
kup životních potřeb obstarává v sousedním Klad-
ně, nebo v Kročehlavech na týdenních trzích ne-
bo v kladenských velkoobchodech, za takové ce-
ny, které jsou jemu přístupnější a nemohou byti
srovnávány s některými cenami v Dubí. Rovněž
tak bytové poměry rovnají se poměrům v Klad-
ně, Kročehlavech a Rozdělově.
Nedostatek bytů v Dubí projevuje se dosud.
Od posledního sčítání lidu v roce 1930 přibylo do
dnešní doby na 200 obytných domu. Čilé poptáv-
ce po volných bytech nemuze býti vyhověno a
tato stálá poptávka po bytech zvyšuje jejich ce-
ny. Mimo to podotýkáme, že celá řada zaměst-
nanců, konajících službu v Dubí, bydlí v Kladně.
Není valného rozdílu indexu životních potřeb
mezi zdejší obcí a sousedním Kladnem. Vláda
republiky Československé již v roce 1928 při pře-
řadění Kladna, Kročehlav a Rozdělova s okolnost-
mi, které svojí důležitostí odůvodňovaly toto pře
řádění uvedených měst, měla současně také obec
Dubí právem do téže skupiny činovného B zařa-
diti.
Jest nespravedlivé, aby obec Dubí u Kladna
se svými 8500 obyvateli, při stejných životních
podmínkách, při stejných mimořádných poměrech,
které toho času byly rozhodujícími v Kladně, kro-
čehlavech a Rozdělově a dodnes trvají, byla uve-
deným vládním nařízením vyloučena z přeradění
do skupiny B činovného, ač jednalo se a jedná o
120 státních a veřejných zaměstnanců, což bylo
asi zaviněno nedostatečnou informací.
V důsledku těchto okolností táží se pode-
psaní:
1. Je - li vláda ochotna napraviti tuto křivdu
a opomenutí vládního nařízení čís. 163 ze dne
14. září 1928 Sb. z. a nenapraviti tím, že pře-
řadí spojené obce, Dubí, Újezd a Dříň do skupi-
ny B činovného státních zaměstnanců podle § 12
platového zákona?
2. Je - li ochotna sděliti podepsaným, co v té-
to věci zařídila nebo učiniti hodlá?
V Praze dne 13. května 1937.
Bergmann, Hatina, Lanc,
dr Neuman, dr Stránský, dr Patejdl, dr Klapka,
Stejskal, Jenšovský, Polívka, Richter, Bátková-
Žáčková, dr Kozák, Tykal, Šmejcová, dr Lukáč,
Mikuláš, Tichý, Netolický, Fiala, Uhlíř.
902/XV.
Interpelace
poslanců Fr. Uhlíře a E. Tichého
ministru vnitra
o protistátním smýšlení Němců v Krnově,
jak se projevilo v souvislosti s návštěvou
Konráda Henleina.
V neděli dne 9. května 1937 navštívil Konrád
Henlein město Krnov, kde promluvil v sále ho-
telu »Tiroler« na dnu matek. Matkám, které mě-
ly více jak tři děti, rozdávány byly po vzoru
říšskoněmeckém diplomy. Po této schůzi vyšel
Konrád Henlein před hotel, kde se shromáždilo
množství jeho stoupenců, které pozdravil Konrád
Henlein pohybem ruky, naznačujícím polovici há-
kového kříže.
Na to odebral se Konrád Henlein do blízké
Turnhalle, v níž se konala schůze, na níž mluvil
Konrád Henlein. Mezitím shromáždil se dav na
cvičišti a poněvadž nebylo úřady povoleno žád-
né táborové shromáždění, bylo toto prostranství
policií a četnictvem vyklizováno. Při tom došlo
k zatčení asi 15 osob, které se provokativně cho-
valy a odmítaly uposlechnouti výzvy bezpečnost-
ních orgánů.
Druhého dne ráno objevili se v Krnově ve
značném množství psané letáky, pomalované há-
kovými kříži s tímto textem:
1. Feig wie em Hund, ist der Bohm, Frauen
Massenverhaftung.
2. Heil dem Hackenkreuz!
3. 2 Gendarmen sind im Stande eine Frau
zuverhaften.
4. Der Čech zeigt sich richtig feig.
Všechny tyto letáky byly dekorovány sko-
bovými kříži. Některé z nich byly hozeny do
poštovních schránek.
Není pochyby o tom, že tyto letáky pobu-
řujícího obsahu a protistátní tendence byly pří-
mým důsledkem návštěvy Konráda Henleina v
Krnově. Je to tím prokazatelnější, uváží - li se, ja-
ká psychosa nastala v Krnově v den Henleino-
vy návštěvy a těsně po ní.
Celé Krnovsko jest pobouřeno troufalostí pro-
tistátních živlů a právem očekává, zda minister-
stvo vnitra zaujme k těmto událostem rozhodné
stanovisko a zda pro příště znemožní podobné
činy zákazem všech projevů Konrádu Henlei-
novi.
Dosavadní činnost Konráda Henleina a jeho
strany přímo volá po nejrozhodnějším zákroku,
neboť státní zájmy jsou jí přímo a bezprostřed-
ně ohrožovány.
11
Z toho důvodu se táží podepsaní:
1. Jsou panu ministru vnitra tyto události
známy?
2. Je ochoten dáti přísně vyšetřovati to, co
se stalo v Krnově?
3. Je ochoten zakázati Konrádu Menlemovi
jeho propagační cesty v citlivém pohraničí a tak
se postarati o uklidnění poměrů v těchto důleži-
tých oblastech?
4. Je ochoten dáti v tomto směru přísné po-
kyny zemským úřadům, zejména zemskému úřa-
du v Brně a příslušným politickým i policejním
orgánům v jednotlivých okresích?
V Praze dne 13. května 1937.
Uhlíř, Tichý,
dr Lukáč, dr Stránský, dr Klapka, dr Neuman,
Bergmann, Bátková-Žáčková, Netolický, Jenšov-
ský, Langr, Babek, dr Kozák, Tykal, Mikuláš,
Láne, Šmejcová, Hatina, Stejskal, Richter,
Polívka.
902/XVI.
Interpelácia
posl. Pavla Florka
vláde ČSR
o sústavnom ochudobňovaní Slovenska
vyvážaním pamätnosti ľudového umenia,
umeleckej histórie a archeológie atď. do
Čiech.
Slovensko i naproti nepriaznivým pomerom
v minulosti, že sa cudzí obohacovali na jeho úkor,
dostalo sa ako hotové múzeum do rámca našej
republiky. Akže západ republiky (české zeme)
yyznamenáva sa technickým pokrokom a materi-
álnym bohatstvom, Slovensko a Podkarpatská
Rus
ovplýva bohatstvom ľudovej kultúry, umenia
a svojim pomerne zachovalým svojrázom. Len
národ takto sebestačný, do seba a hôr uzavretý
zachoval si svoju samostatnosť a svojráz v pies-
ňach, v mravoch, v povestiach, v zvykoch a vo
výtvarných svojich prejavoch vôbec. Ako taký
odolával cudzej duševnej nadvláde i politickej
prevahe, zachovávajúc si svoje slovanstvo a rýd-
zosť ducha konzervatizmom. Tento jeho svet a
minulost zračí sa v bohatstve ľudovej tvorby
slovenskej každého druhu.
Úsilie Maďarov prisvojiť si s tisícročnou mi-
nulosťou i duševnú a hmotnú tvorbu nemaďar-
ských národov býv. Uhorska povzbudila sloven-
ských národovcov na čele s Andrejom Kmeťom,
že už roku 1893 založili si 'Slovenské mú-
zeum« a muzeálnu spoločnosť, aby zachraňovali
slovenskému národu pre budúcnosť, čo sa dá.
V zapätí toho vznikaly mnohé lokálne, župné,
mestské múzea, aby sbieraly a zachraňovaly
hmotné pamätnosti slovenské na Slovensku. K
týmto predprevratovým múzeám založené bolo na
oslobodenom Slovensku Vlastivedné múzeum slo-
venské v Bratislave a konečne i štátna správa
zriadila zvláštny úrad v Bratislave tak zv. »Štát-
ny referát na ochranu pamiatok na
Slovensku«,
ktorý sa má starať o intenzívnejšiu záchranu,
konzervovanie a vhodné umiestňovanie dejinného
materiálu pre slovenskú históriu, národopis a tl-
menie,
No, slovenská verejnosť muzeálne kruhy s
touto »ochranou« pamiatok najmä v posledných
rokoch majú veru smutné skúsenosti. Vzácne pa-
mätnosti slovenské každého druhu ročne putujú
do českých zemí pod rozličnými titulmi, zámien-
kami a spomenutý referát v Bratislave pri tom
asistuje spôsobom ako by bol úradom na vyvá-
žanie pamiatok zo Slovenska.
V slovenskej verejnosti panuje ďalej mienka
a to azda oprávnená, že posledné výstavy (sta-
rého umenia slovenského a teraz chystaná ďalšia
výstava čsl. umenia) sú vlastne len výberom vhod-
ného materiálu z každého oboru pre akési »Ú-
stredné« múzeum v Prahe; nižšie uvedené krikľa-
vé prípady kultúrneho ochudobňovania Sloven-
ska nám toto rukolapne potvrdzujú.
I. Na Slovensku drevené dediny svojou rá-
zovitosťou sú zvláštnym a pre národopis jedi-
nečným zjavom. V tomto ohlade typickou dedi-
nou sú Čičmany s mimoriadne zaujímavým tak
zv. Joklovým domom. Bola to drevená poschodo-
vá stavba s »čiernou izbou. Na dome bolo vy-
tesané dátum r. 1714 a jeho zvláštnosťou je, že
bol to dom »zádružný«. Bola to živá starina, kto-
rú sme často s pýchou ukazovali cudzincom, keď
chceli vidieť typ starobylého zádnúného domu
slovenského. No, túto vzácnu pamiatku práve
minulý mesiac akýsi podnikavý Pražák odkúpil
za 16. 000 Kč, dal rozobrať, naložiť na vlak a od-
viezť do Prahy.
Tu sa naskytuje vážna otázka, či sa to sta-
lo s vedomím Štát. referátu na ochranu pamiatok
v Bratislave, alebo bez jeho vedomia. Táto u-
dalost jasne dokazuje, že spomenutý referát, keď
o odvezení domu »nevedel«, je na Slovensku zby-
točný, lebo pre Slovensko nič nezachraňuje, ale-
bo ak sa odkúpenie stalo s jeho vedomím, tak ho
vedie človek, ktorému neleží na srdci ochrana
pamiatok na Slovensku.
II. Najkrajšími a doteraz nedocenenými pa-
miatkami umeleckej tvorby nášho ľudu sú dreve-
né kostoly. I tieto zvláštnosti veľmi často putu-
jú do Čiech. Jeden stojí pri Národopisnom mú-
zeu v Prahe, iný udajne zakúpil senátor Klofáč
a jeden má vraj byť prevezený do Blanska.
III. Charakteristickým cirkevným a národ-
ným zjavom mnohých krajov Slovenska sú ozdo-
by hrobov v cintorínoch. Náhrobné pomníky v
Detve, v Ábelovej, v Madačke atd. sú svojou for-
mou, a najmä symbolikou typicky svojrázne slo-
venské a siahajú až do dôb pohanských. No, v
posledných časoch podľa zaručených zpráv i tie-
to kríže a náhrobníky sú skupované a, miesto
slovenských múzeí, odvážané do Čiech.
12
IV. Neblahé výsledky pre Slovensko majú i
archeologické výskumy, vykonávané českými od-
borníkmi i neodborníkmi. Získaný materiál nie je
ukladaný v Slovenskom národnom múzeu, prí-
padne v iných slovenských múzeách, ale vyváža-
ný do Čiech na veľkú Škodu kultúry a minulosti
slovenskej. Tak putujú do Čiech a na Moravu
medzi inými i archeologické nálezy z Malého Vá-
radu a iných miest.
Toto všetko deja sa vtedy, keď Slovensko
má svoje Národné múzeum v Turč. Sv. Martine,
Vlastivedné v Bratislave, Východoslovenské v
Košiciach a početné múzeá krajové, mestské atď.,
keď existuje Štát. referát na ochranu pamiatok
na Slovensku a konečne, keď Slovensko má svoj
krajinský úrad, výbor a zastupiteľstvo, ktoré in-
štancie by malý disponoval - hádam - i kul-
túrnym majetkom (dedictvom) Slovenskej kra-
jiny.
Preto pýtame sa vlády:
1. Či má vedomie o tomto kultúrnom paše-
ráctve na úkor a nenahraditelnú škodu Sloven-
ska ?
2. Či hodlá zabezpečiť kultúrnu integritu, ne-
dotknuteľnosť Slovenska prísnym zákazom vývo-
zu materiálnych pamätností, ktoré sú neodcudzi-
teľným majetkom slovenského ducha a práce
ľudu?
3. Akú misiu má Štát. referát na ochranu pa-
miatok na Slovensku a administratívne úrady slo-
venské, keď sa nestarajú o kultúrne imanie
Slovenska?
4. Kedy mieni vláda predložiť návrh záko-
na o ochrane pamiatok, ktorý by zaručoval jed-
notlivým krajinám ČSR bezpečnosť kultúrneho
majetku?
V Prahe dňa 12. mája 1937.
Florek,
Hlinka, Turček, Sivák, Čavojský, Danihel, Dem-
bovský, Drobný, Bródy, Haščík, Kendra, Longa,
dr Pružinský, Suroviak, dr Pješčak, dr Wolf,
Rázus, Sidor, Šalát, dr Sokol, Slušný, dr Tiso.
902/XVII.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi verejných prác
a ministrovi sociálnej pečlivosti
o nesprávnom prijímaní robotníkov do
práce na stavbu štátnej hradskej
v Ladzanoch (okr. Krupina).
Po trojročnom prerušení konečne sa začala
dokončievať stavba Štát. hradskej na úseku Lad-
zany-Nemce (okr. Krupina). Krajoví nezamest-
naní, ale organizovaní robotníci domáhali sa u št.
inženiera Fidlera, aby prímal stavebnú firmu
Vágner a inž. Šula na to, aby do práce prijímaní
boli v prvom rade miestni nezamestnaní, organi-
zovaní, štátnu podporu požívajúci robotníci. Toto
žiadal a tohto sa domáhal na žiadosť robotníctva
i vedúci notár v Nemciach.
Patriční činitelia sľúbili, že sa tak stane.
No, stavebná firma nerešpektovala úradné
predpisy o prijímaní robotníctva do práce a
v Nemciach poverila žida krčmára Žigmunda
Schuschitzkého, aby prijímal robotníkov pre fir-
mu. Vedúci stavby cesty a účtovník na oko tiež
prijímali robotníkov mimo krčmy Schuschitzkého.
ale do práce dostali sa väčšinou len židom odpo-
rúčaní Maďari z ďalších obcí.
Židovskému krčmárovi iste šlo len o to, aby
na stavbe pracovalo čím viac nedomácich robot-
níkov, ktorí by sa stravovali v jeho krčme a tam
i nakupovali.
Z domáceho robotníctva, stravujúceho sa do-
ma, by žid krčmár nemal taký osoh a preto ho
ani neodporúčal. Nevedno, či ho s týmto poverila
i okresná sprostredkovateľna práce, či nie.
Zazlievať treba i to, že účtovník firmy, keď
zistil po práci, že dvaja robotníci nemajú lístky
od sprostredkovateľne práce - jeden Slovák a
jeden Cech - Slováka zaraz prepustil z práce.
Čecha ponechal. Je to krikľavá stranníckosť!
V záujme verejného dobra pýtame sa pána
ministra verejných prác a pána ministra sociálnej
pečlivosti:
Či sú ochotní dať prísne vyšetriť tu uvedené
nesprávnosti?
Či sú ochotní postarať sa o potrestanie vin-
níkov?
Či sú ochotní postarať sa o nápravu?
V Prahe, dňa 13. mája 1937.
Šalát,
Hlinka, Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný,
Florek, Haščík, Kendra, Longa, dr Wolf, Sidor,
dr Pružinský, Sivák, dr Pješčak, Rázus, dr Sokol,
Turček, Brody, Suroviak, Slušný, dr Tiso.
902/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. A. Lischky
ministrovi spravedlnosti
o oznámeni, jaké opatření bylo učiněno.
V odpovědi pana ministra spravedlnosti na
interpelaci, tisk 848/XXIX, oznamuje pan ministr,
13
že když litoměřické státní zastupitelství neprávem
všeobecně obvinilo sudetskoněmeckou stranu,
předseda Konrád Henlein, učinil příslušné opa-
tření.
Jelikož z tohoto všeobecného zjištění nelži;
poznati jaké konkrétní opatřeni bylo učiněno proti
litoměřickému státnímu zastupitelství, táži se
pana ministra spravedlnosti:
Jakého druhu bylo přiměřené opatření, uči-
něné podle odpovědi na interpelaci tisk 848/XXIX?
V Praze dne 12. května 1937.
Inž. Lischka,
Hollube, Knorre, dr Jilly, Wagner, dr Hodina,
Fischer, Jäkel, Rosler, dr Zippelius, Jobst, Birke,
dr Kellner, Knöchel, Gruber, Stangl, Illing, Inž.
Schreiber, Klieber, Franz Němec, E. Köhler, May,
Nickerl, dr Kollner, Inž. Richter, Hirte.
902 XIX (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi pošt a telegrafů,
že dvě místa zaměstnanců byla obsazena
Čechy.
Obec Světlík má 516 obyvatelů, z toho 6 Če-
chů, politická obec Světlík má 1225 obyvatelů,
z toho 6 Cechů.
Od poštovního úřadu ve Světlíku byli přelo-
ženi dva němečtí listonošové, Jan Mórixbauer a
Ludvík Kašpar. Za ně byli přijati listonošové Vogl
a Synáček, oba Češi, a to první z Českých Bu-
dějovic a druhý z Českého Krumlova. Ve Světlíku
jest 50 nezaměstnaných.
Interpelujíci táží se pana ministra:
1. Ví pan ministr, že od poštovního úřadu ve
Světlíku byli přeloženi dva němečtí listonošové
a že na jejich místo byli přijati dva čeští zaměst-
nanci?
2. Jaké vysvětleni jest pan ministr ochoten
podati stran toho, že se při novém obsazování
zaměstnaneckých míst u poštovního úřadu ve
Světlíku naprosto nepřihlíželo k národnostnímu
klíči, ačkoliv jsou mezi místními nezaměstnanými
četní státní občané německé národnosti, kteří slo-
vem i písmem ovládají státní jazyk?
V Praze dne 12. května 1937.
Jobst,
Kundt, dr Hodina, Sogl, dr Jilly, Knochel, Knorre,
Fischer, Nickerl, dr Eichholz, Stangl Jäkel, Gru-
ber, May, Hollube, Wagner, F. Nitsch, Rösler,
inž. Richter, E. Köhler, inž. Peschka, Birke,
Axmann, Klieber, inž. Lischka, dr Zippelius,
inž. Schreiber.
902/XX (překlad).
Interpelace
poslance G. Knochla
ministrovi železnic
o národnostním složení ústřední železniční
rady.
Četné dopisy nás přesvědčily, že se veřejnost
neobyčejně velice zajímá o národnostní složení
ústřední železniční rady. Pan ministr železnic ve
své odpovědi tisk 848/III na příslušnou interpelaci
tisk 673/VIII oznámil, že se ústřední železniční
rada skládá ze 138 členů a náhradníků, a že se
z toho přihlásilo k německé národnosti 18 osob.
Nehledíme-li k tomu, že není dodržen národ-
nostní klíč. jest velice důležité, aby
sudetskouně-
mecká veřejnost věděla, kteří státní občané ně-
mecké národnosti ji zastupují v ústřední želez-
niční radě.
Tážeme se tedy pana ministra železnic:
Kdo jsou těchto 18 členů ústřední železniční
rady německé národnosti?
V Praze dne 12. května 1937.
Knöchel,
Knorre, dr Jilly, dr Hodina, dr Kellner, Fischer,
Jobst, E. Köhler, inž. Lischka, dr Kollner, dr Zippe-
lius, Hollube, Stangl, Jäkel, Gruber, Birke, Rösler,
Wagner, Nickerl, Illing, inž. Schreiber. Franz
Němec, Klieber, May, inž. Richter, Hirte.
90? XXI (překlad).
Interpelace
poslance G. Knöchla
ministrovi železnic,
že se nebere zřetel na německé šoféry na
autobusových tratích státní železniční
správy.
Na interpelaci posl. G. Knöchla, tisk 694/XXV,
ze dne 25. listopadu 1936 oznámil pan ministr že-
leznic ve své odpovědi ze dne 9. března 1937, tisk
848/XVIII, m. j., že v poslední době jest potřeba
řidičů pro silniční motorová vozidla automobilové
dopravy československých státních drah již od
delší doby velmi malá.