8

vybudovati katastrální mapy a konečně
přebudovati a doplniti komunikační sy-
stémy tak, aby vyhovovaly nynější po-
třebě co největšího sblížení východních
částí státu se západními a také pečovati,
aby veškeré technicko - hospodářské potřeby
obyvatelstva byly dobře vybudovanou ve-
řejnou administrativou náležitě obslouženy.
Této potřebě jest pak žádoucné také při-
způsobiti ráz vysoké školy technické v její
počáteční podobě.

Proto se navrhuje zříditi prozatím v I.
etapě existence nové vysoké školy oddělení
inženýrského stavitelství konstruktivního
a dopravního, inženýrského stavitelství vo-
dohospodářského a kulturního s oddělením
zeměměřičského inženýrství, ježto potřeba
inženýrů těchto tří odvětví jest na Slo-
vensku a Podkarpatské Rusi nejvýš nalé-
havá. Směr dalšího budování této vysoké
školy a rozšiřování o další inženýrská od-
větví podá se později zcela přirozeným vý-
vojem potřeb, jichž tlak se projeví již sám
sebou.

Zdůrazňované potřebě vědeckého zkou-
mání o využití dřeva dá se vyhověti již
v I. etapě působení vysoké školy, neboť
na zřizovaných odborech bude též třeba
postarati se o encyklopedickou výchovu
v chemické technologii a tu by u příslušné
učitelské stolice mohl býti vybudován k to-
mu cíli zvláštní vědecký a výzkumný ústav,
který by mohl pro počátek zcela dobře
splniti úkoly, které jsou očekávány od
zvláštního odboru chemického inženýrství.

K odůvodnění tohoto účelného a hospo-
dárného postupu uvádí se v dalších po-
drobnostech ještě toto:

Ve stavbě nových moderních sil-
nic, která jest problémem sama pro sebe,
leží právě na Slovensku vlastní těžiště.
Pracovní postup byl stanoven minister-
stvem veřejných prací v dohodě se zájem-
níky a s ohledem na zájmy celého státu
a také Slovenska již v r. 1920 a tak se
nyní postupně budují v prvé řadě v jed-
notlivých úsecích důležité státní magistrály
(severní, jižní, střední a podunajská).
Úhrnná délka všech 4 magistrál jest 1. 671
km a úhrnná délka silnic spojujících ma-
gistrály 407 km. K provedení stanoveného
programu bude třeba nových státních sil-
nic ve směru magistrál a silnic je spoju-
jících v délce asi 1. 527 km o přibližném
nákladu asi 1 miliardy Kč.

Na magistrálách a jejich spojkách bylo
zatím celkem provedeno na 290 km nových
silnic, detailních projektů bylo připraveno
na 298 km, generelních projektů na 205
km a pouhých studií na 331 km.

Na vlastních magistrálách bylo prove-

deno resp. jest rozestaveno celkem zatím

Z celkové délky státních silnic na Slo-
vensku 2. 016 km jest úprava vozovek pro-
vedena jen v délce 24'8% a bez tratí upra-
vených jen prostým válcováním je to jen
22'2% (447. 05 km).

Zemských (krajinských) sil-
nic bylo do roku 1935 postaveno asi 130
km nákladem 58, 023. 000 Kč, a detailních
projektů je připraveno na
183. 5 km za.....113, 100. 000 Kč.

Z celkové délky zemských silnic 5. 850 km
jest úprava vozovek provedena jen v délce
4'8%, pomine - li se však úprava prostým
válcováním, jest to jen 2'67% (156 km).

Budování nemohlo býti dosud prováděno
systematicky, nýbrž jen v úsecích v růz-
ných krajích Slovenska, bez spojitosti,
která by jinak mohla zajistiti provádění
úspornější a technicky dokonalejší. Bude - li
se postupovati dosavadním způsobem, pak
podle mínění úředních odborníků bude po-
třebí jen na provedení nejnutnějších sta-
veb na magistrálách, pro něž jsou již při-
praveny detailní projekty, alespoň 20 let
a na realisaci naznačeného programu, do
něhož byly pojaty jen naléhavé stavby,
dalších alespoň 40 let, tedy úhrnem 60 let
("Zprávy veřejné služby technické", 1935,
č. 10, str. 234-241).

Náležité úpravy vozovek, resp. úpravy či
přestavby spodku jest na Slovensku potřebí
na délce asi 800 km státních a 870 km
zemských silnic, což by podle nynějších cen
vyžadovalo nákladu asi 1 miliardy Kč.

Dále přicházejí v úvahu silnice vi-
cinální, jichž jest na Slovensku na
6. 470 km, které však, až na nepatrnou
délku, nejsou vybudované, nýbrž jen štěr-
kem udržované a tak jest jejich stav z 80%
špatný a jen asi 20% obstojný.

9

K těmto rozsáhlým potřebám ve vybudo-
vání silnic na Slovensku náleží ovšem i ne-
zbytné mostní stavby, jako vý-
značná inženýrská díla na křižovatkách
s říčními toky, železnicemi, údolními bráz-
dami atd.

Na vicinálních silnicích jest z celkového
počtu 1891 mostů jen 607 mostů definitiv-
ních, z nichž však mnohé nevyhovují svou
zastaralou konstrukcí. Z celkové délky
všech těchto mostů 12'8 km jest plných
71% (91 km) mostů dřevěných, které
v převážné většině vyžadují přestavby.
Vedle toho bude ovšem třeba i mnoho stát-
ních mostů - přesto, že jich bylo prove-
deno na 220 o celkové délce 2645 m - nově
vybudovati nebo vyměnit.

Jest přirozeno, že potřeba budování a
úpravy silnic a mostů na Slovensku, která
doznává přiměřeného zvětšení i s ohledem
na Podkarpatskou Rus, bude po mnoho de-
sítiletí vyžadovati zvětšeného počtu inže-
nýrů příslušných oborů; dnes se pociťuje
tíživý jich nedostatek.

V oboru železničních staveb
a železničního provozu byla po-
třeba hlavně území Slovenska a Podkarpat-
ské Rusi vyjádřena zákonem ze dne 30.
března 1920, č. 235 Sb. z. a n. (o stavbě no-
vých železných drah na státní útraty a sta-
novení stavebního a investičního progra-
mu na léta 1921 až včetně 1925), podle kte-
rého mělo býti vybudováno na 15 nových
železničních tratí.

Převážná většina těchto tratí jest na
území Slovenska a Podkarpatské Rusi a
příslušné náklady byly zákonem odhado-
vány částkou 963, 950. 000 Kč.

Kromě toho byla vláda zmocněna, aby
k zabezpečení provozu státních drah
provedla další převážně stavebně-technické
investice v celkové částce 5. 467, 100. 000 Kč,
takže tento investiční program byl vy-
jádřen celkovou částkou 6. 431, 050. 000 Kč.

Ač bylo již provedeno na 251 km na pěti
nových železničních tratích a kromě toho
byla ještě provedena celá řada úprav, sta-
veb, doplnění, zajištění a pod., celkovým
nákladem na 1. 518 mil. Kč, zbývá ještě pře-
vážnou část investičního programu záko-
nem daného provésti a bude tedy ještě na
dlouhou dobu potřebí zvýšeného počtu in-
ženýrů konstruktivních a dopravních a to
jak ve službách státních drah, tak i u pří-
slušných firem civilně-inženýrských, aby

nejen výstavba, nýbrž i provoz státních
drah byly zajištěny. Dnes jest zatím nedo-
statek inženýrů pro železniční službu, který
se v dohledné době dá sotva překonati, ne-
boť nastal na ostatních vysokých školách
technických další značný pokles poslucha-
čů, zatím co se zvýšila poptávka po absol-
ventech již při nepatrně zlepšeném hospo-
dářském stavu, takže všeobecný nedostatek
inženýrů potrvá delší dobu.

Také hospodářský pokrok Podkarpatské
Rusi jest v prvé řadě problémem řádných
komunikací a nelze počítati se zprůmyslo-
věním Podkarpatské Rusi, dokud nebude
vybudována řádná komunikační síť. Odleh-
lost země od středisek odbytu jest hlavní
brzdou řádného využití přírodních bohat-
ství země. Je mnoho případů, kdy v lesní
těžbě může býti zužitkováno pro nedosta-
tek komunikací jen asi 20% dřeva, kdežto
80% se musí ponechati v lesích. Proto se
v investičním plánu počítá s tím, aby byla
každá obec přístupna automobilové dopravě
a aby dále byly vybudovány i hospodářské
cesty. Dále bude třeba přiblížiti Podkarp.
Rus ostatním zemím tím, že bude řádnou
moderní vozovkou opatřena v prvé řadě se-
verní silniční magistrála a že budou dále
vybudovány některé další silnice. Konečně
musí býti splavněna Tisa, vybudována ale-
spoň železnice Teresva-Trebušany, vysta-
věna vyhovující nádraží a nezbytné želez-
niční podjezdy. Na tom ovšem očekávané
úkoly nepřestanou a jest jisto, že veškerá
naléhavá práce si vyžádá mnoha desítiletí
velikého úsilí a značného počtu kvalifiko-
vaných odborníků, aby byly dosavadní ne-
dostatky překonány.

Nejdůležitější a základní podmínkou pro
náležité využití slovenské půdy k prospěchu
celého státu jest co nejrychlejší řádná
úprava vodních poměrů v půdě i na vodních
tocích se současným vyřešením všech ostat-
ních prací s tím souvisejících, což jest sou-
borně nazýváno vodním hospodářstvím a
kulturní technikou. Náleží sem vedle ploš-
ných meliorací (odvodňování, zavodňování,
kultivace rašelin a slatin atd. ), rekultivace
území zpustošených dolováním či zemními
posuny a scelováním pozemků, zejména též
regulace toků, hrazení horských bystřin,
budování údolních přehrad a využití vodní
energie, splavnění řek a zřizování umělých
vodních cest, t. j. průplavů; dále náleží do
tohoto souboru zásobení obcí a celých kra-
jin vodou a stokování obcí s čištěním od-

10

padních vod, aby byla uchována relativně
co možno největší čistota přirozených toků,
a konečně i balneotechnika a zřídelnictví.

V těchto oborech bylo již na Slovensku
vykonáno od státního převratu velmi
mnoho práce. Výsledky prací provedených
do konce r. 1934 v oboru působnosti mini-
sterstva zemědělství co do úprav vod-
ních toků, hrazení bystřin,
plošných meliorací, stavby
vodovodů (též studní) a budování
kanalisací jsou velmi významné (viz
"Zprávy veřejné služby technické", rok
1935, č. 10, str. 263-267).

Celkový výsledek je tento:

1. Bylo provedeno nebo bylo v provádění
celkem 1655 staveb s 1323´98 km různých
úprav a s meliorovanou, případně ochrá-
něnou plochou 89. 144´40 ha a použitý ná-
klad na různé vodohospodářské práce činil
332, 640. 977 Kč.

2. Bylo projektováno 1976 staveb, na-
vržena délka úprav různého druhu 6004´10
km s projektovanými melioracemi resp.
ochráněnou plochou výměry 216. 194 ha a
o nákladu 1. 279, 896. 280 Kč. Vedle toho
bylo však vypracováno 12 povšechných
projektů s celkovým rozpočtem 428, 910. 000
Kč.

3. Bylo zaměřeno 1878 projektů s délkou
vodních toků a úprav 7528´26 km a plochou
355. 541 ha.

Vedle toho byla ovšem provedena také
v oboru působnosti ministerstva veřejných
prací celá řada velmi důležitých a náklad-
ných prací říčních, přístavních, regulač-
ních, na využití vodních sil a j.

To vše jest však jen malá část úkolů,
které na Slovensku a Podkarpatské Rusi
očekávají vodohospodářské a kulturní inže-
nýry, když se uváží, že na Slovensku je
třeba upraviti z celkové délky asi 3100 km
větších řek 60%, t. j. asi 1. 900 km, z cel-

kové délky asi 20. 000 km potoků 70%, t. j.
asi 14. 000 km a z celkové délky 9. 300 km
bystřin 60%, t. j. asi 5600 km; je tedy
třeba upraviti vodní toky v celkové délce
na 21. 500 km. Z 3. 540 obcí na Slovensku
potřebuje alespoň 1000 obcí vybudování
řádného vodovodu, při čemž je třeba záso-
biti asi 1, 900. 000 obyvatel vodou. Potřeba
kanalisací v obcích dá se odhadovati celkem
asi pro 800. 000 obyvatel. Náklad spojený
s uskutečněním tohoto programu by si vy-
žádal podle dnešních cen částky asi 14 mi-
liard Kč, čítaje do toho meliorace na ploše
1, 200. 000 ha.

Na území Podkarpatské Rusi bylo v ob-
dobí 1919-1933 provedeno úprav vodních
toků v působnosti ministerstva zemědělství
v délce 64 km, hrazení bystřin v délce 38
km, plošných meliorací 18. 238 ha a vodo-
vody ve 3 obcích.

V oboru využití vodních sil
nutno uvésti, že jest: na Slovensku 3. 116
vodních děl a 532. 500 využitelných kW,
z čehož jest však teprve využito jen
35. 679´11 kW, tedy jen asi 6´70%; na Pod-
karpatské Rusi jest 756 vodních děl a
156. 800 využitelných kW, z čehož jest však
teprve využito jen 2. 555´63 kW, tedy nece-
lých 1´62%.

Důležitost všech těchto akcí obrazí se
nejlépe v číslech, která jsou v následujícím
uvedena ve vztahu aspoň k některým z na-
značených technických odvětví na Sloven-
sku, které vykazuje celkovou plošnou vý-
měru 4, 892. 505 ha.

Z této rozlohy vyžaduje veliká část řádné
meliorace k zvýšení zemědělské těžby.
Bývalým Zemědělsko-technickým referá-
tem při exposituře ministerstva zeměděl-
ství pro Slovensko bylo již své doby odhad-
nuto (viz "Zpráva o činnosti štátnej zeme-
delsko-technickej služby na Slovensku v ro-
koch 1918-1927"), že to činí:

což jest 40% z úhrnné zemědělsky obdělávané plochy na Slovensku.

Scelovanim pozemku bude
možno rozšířiti ornou půdu o 193. 000 ha,

louky o 88. 000 ha, pastviny o 212. 000 ha,
tedy celkem o 493. 000 ha.

11

Pro výživu obyvatelstva má největší vý-
znam produkce obilovin, zejména pšenice a
žita. Zvětšením osevné plochy a zvýšením
výnosu zrna na 1 ha melioracemi a scelo-
váním pozemků na Slovensku bylo by
možno docíliti vyšší sklizně, a to podle vý-
počtů u pšenice asi o 2, 730. 829 q a u žita

o 1, 746. 350 q. Obdobný poměr zlepšení by
se projevil i u ostatních druhů plodin a
v souvislosti s tím by stoupla i živočišná
produkce a tím by se podstatně zlepšila i ži-
votní úroveň.

Pokud jde o rentabilitu, bylo vypočteno,
že by se celkovým investovaným kapitá-
lem 4. 487, 550. 000 Kč docílilo zúročení in-
vestice hodnotou 822, 000. 000 Kč, což jest
průměrně asi 18'3%, a to samo sebou již
prokazuje nutnost meliorací a scelování.

Podobně jako v tomto výseku vodního
hospodářství a kulturní techniky, tak

i v ostatních jejich odvětvích bylo by
možno prokázati pronikavý dosah národo-
hospodářský, jako na př. při úpravách toků,
při zásobení obcí vodou a jich stokování a
pod.

V oboru plošných meliorací bylo na ny-
nějším území celého státu provedeno do
konce roku 1918 celkem 149. 968 ha, v le-
tech 1919-1933 291. 744 ha, tedy celkem
441. 712 ha, pokud se to dalo za finanční
účasti státu a zemí.

Intensita provádění se po státním pře-
vratu zvýšila a činila průměrně za rok pro
celý stát přibližně 10. 000 ha; potřeba ploš-
ných meliorací v republice odhaduje se na
1, 900. 000 ha (potřebná investice 6 miliard
Kč, kterou by se dosáhlo trvalého ročního
zvýšení sklizně v ceně asi 4 miliard Kč, což
při kapitalisování dává národohospodářský
zisk asi 100 miliard Kč). Bylo by tedy po-
třebí při udaném tempu aspoň 190 let, aby
tento úkol ve státu byl zdolán, žádoucí
zkrácení této doby vyžaduje ovšem zvýšení
intensity provádění a tím také mnoho od-
borných sil nad stav, jaký jest nyní.

Pokud jde o Slovensko samo, kde se do-
sáhlo průměrné roční intensity po převratu
jen asi 1000 ha, trvalo by provedeni všech

potřebných prací nedozírnou dobu; i kdyby
se tempo zdesateronásobilo, bylo by k tomu
potřebí přes 120 let. Rozřešení problému
tkví hlavně v účinné propagaci, k níž stejně
jako k vlastním inženýrským výkonům
bude potřebí hojně domácích odbor-
ných sil. Jich činnost jest na trvalo zajiš-
těna, vždyť i po zdolání dané úlohy bude
třeba všechna zařízení obnovovati ještě
dříve, než uplyne mezní doba skončení
úkolu. Vliv zřízené vysoké školy bude záhy
v rozmachu tohoto oboru patrný.

Ještě více vynikne úloha vodohospodář-
ských a kulturních inženýrů, vezme-li se
v úvahu i potřeba Podkarpatské Rusi.

Neméně důležité úkoly na Slovensku
i v Podkarpatské Rusi očekávají dále ze-
měměřičské inženýry. Jest zná-
mo, jak tíživé jsou nedostatky v řádné evi-
denci katastru daně pozemkové a jak
špatný stav a nedostatky panují v kata-
strálních mapách, což způsobuje jinde ne-
známé obtíže v pozemkovém úvěru. Kromě
toho si vyžádá ještě velmi mnoho práce
provedení důsledků pozemkové reformy ve
vztahu k evidenci nového majetkového
vlastnictví a konečně i připravovaný zákon
o scelování pozemků pro všechna území
státu projeví se ve zvýšené potřebě země-
měřičských inženýrů.

Katastrální zákon č. 177/1927 Sb. z. a n.
zavedl mnohé dříve neznámé novoty, jichž
provádění vyžaduje značné odborné pohoto-
vosti a bude zajisté také míti vliv na vyšší
poměrnou potřebu sil, než tomu bylo dosud.

Ze zprávy ministerstva financí (viz
"Zprávy veřejné služby technické" z r.
1928, č. 20) vyplývá, že akce zvaná vše-
obecně "náprava katastru" vztahuje se na
Slovensku na 2. 687 katastrálních území
s 9, 086. 785 parcelami a s 3, 526. 209 ha a na
Podkarpatské Rusi na 247 katastrálních
území s 1, 124. 263 parcelami a s 804. 192 ha
t. j. celkem na 2. 934 katastrálních území
s pozemnoknižními protokoly (hárky),
v nichž nejsou dosud nové pozemkové
knihy. Náprava katastru provádí se podle
okolností buď zkrácenou reambulací (pře-

12

hlídkou držby) nebo podrobnou reambu-
lací, při které se přezkoumává každý zápis
a zákres v pozemkovém katastru podle sku-
tečného stavu a odchylky se opravují.

Pouhou zkrácenou reambulací bude
možno provésti přehlídku držby na Sloven-
sku v 549 katastrálních územích o 1, 905. 278
parcelách a 509. 192 ha, a na Podkarpatské
Rusi ve 185 katastrálních územích o 781. 786
parcelách s 583. 243 ha; z toho byly tyto
přehlídky držby již v určitém rozsahu pro-
vedeny jak na Slovensku, tak i na Podkar-
patské Rusi.

Podrobné reambulace bude podle dosa-
vadních odhadů potřebí na Slovensku
v 1. 226 katastrálních územích s 3, 683. 767
parcelami a 1, 808. 502 ha a na Podkarpat-
ské Rusi v 62 katastrálních územích se
781. 786 parcelami a 583. 243 ha. Práce tato
jest velmi zdlouhavá a vyžaduje největší
péče.

V mnohých územích, která nemají dosud
podrobných map, bude třeba založiti vůbec
nový operát. Na Slovensku týká se to 912
katastrálních území o 3, 497. 740 parcelách
a 1, 208. 515 ha.

Jest tedy zřejmo, že tyto problémy vy-
žádají si dlouholetého úsilí a také zvýše-
ného počtu výkonných odborných sil, jichž
jest nyní zejména na Slovensku a v Pod-
karpatské Rusi nedostatek. Tento nedosta-
tek se nepodařilo překonati, ač se o to mi-
nisterstvo financí pokusilo zřízením vy-
datných stipendií u generálního finančního
ředitelství v Bratislavě.

Také v oboru scelování pozemků očeká-
vají zeměměřičské inženýry, jichž jest při
tom potřebí ve stejné míře, jako inženýrů
vodohospodářských a kulturních, veliké
úkoly. V celém státu vyžaduje scelení cel-
ková plocha 4, 400. 000 ha, z čehož jsou do-
sud provedena sotva 3%. Na Slovensku
bylo po státním převratu provedeno scelo-
vání v 26 obcích o plošné výměře 17. 755 ha
(zaměření pro scelování bylo však prove-
deno celkem ve 30 obcích o plošné výměře
20. 314 ha), ač je zde potřebí scelení nej-
méně na ploše 1, 950. 000 ha, t. j. 66% půdy.
Tím by se po provedení scelování mohla
zvýšiti výměra produktivní půdy o 493. 000
ha, což by znamenalo mocnou pomoc proti
vystěhovalectví a také by se zvýšil výnos
zemědělské výroby asi o 1 miliardu Kč.
Většímu výkonu bránil dosud naprosto ne-
dostačující počet technického personálu.

Jak patrno, mluví také zde přemnohé
důležité důvody pro to, aby nová vysoká
škola se postarala o výchovu domácího do-
rostu zeměměřičského na zvláštním studij-
ním oddělení zeměměřičského inženýrství.

Rozsah technické práce na Slovensku a
Podkarpatské Rusi také vynucuje, aby i c i-
vilní inženýři zde působící měli pro
svoji odpovědnou a hospodářsky význam-
nou práci dostatek kvalifikovaného do-
rostu. Z poměru zastoupení jednotlivých
kategorií civilních inženýrů v Pracovní
sekci Inženýrské komory v Bratislavě se
podává, které kategorie se zde nejvíce
uplatňují, a skutečný stav i v tomto směru
potvrzuje, že návrh ministerstva školství a
národní osvěty na počáteční složení vysoké
školy odpovídá potřebě.

Ve zmíněné korporaci byli k 1. lednu
1936 sdruženi civilní inženýři těchto kate-
gorií:

stavební a konstruktivní a dopravní v po-
čtu 140, architekti 10, strojní 5, elektro-
techničtí 7, kulturní a vodohospodářští 14,
lesničtí 15, chemičtí 2, zeměměřiči 76 a
horníci 1, tedy celkem 270. V tomto celko-
vém počtu jest jich 180 národnosti česko-
slovenské, 20 národnosti německé, 46 ma-
ďarské, 3 ruské a rusínské a 21 národnosti
židovské. V celém státu bylo k 1. lednu
1936 celkem 1660 civilních inženýrů (v Če-
chách 1. 055, na Moravě a ve Slezsku 335,
na Slovensku a Podkarpatské Rusi 270).

Konečně jest nutno vzíti zřetel k tomu,
že Slovensko má 3, 330. 000 obyvatel, a Pod-
karpatská Rus přes 730. 000 obyvatel, kteří
se právem, jak bylo prokázáno, dovolávají
zřízení vysoké školy technické. Její zřízení
navrhuje se tedy co nejdříve, a to v Ko-
šicích. Toto město leží v centru vý-
chodní části československé republiky, je
po Bratislavě největším městem Slovenska,
takže v něm snadno najde umístění vysoká
škola technická i její studenstvo. V Koši-
cích se sbíhají všechny důležité železniční
tratě východu. Umístění vysoké školy tech-
nické v Košicích utuží také vzájemný styk
Slovenska s Podkarpatskou Rusí a připoutá
východ státu k jeho západu. Košice měly
svého času již maďarskou právnickou aka-
demii a hospodářskou akademii. Tak jako
v Bratislavě zřízením Komenského univer-
sity a obou theologických fakult bylo vytvo-
řeno kulturní středisko pro západní a část
středního Slovenska, tak zřízením vysoké

13

školy technické v Košicích má býti takové
středisko vytvořeno i pro východní a zbytek
středního Slovenska a pro Podkarpatskou
Rus.

Jest velmi potěšitelné, že novou vysokou
školu reklamuje pro sebe celá řada také ji-
ných slovenských měst a odůvodňuje to
vesměs velmi pozoruhodnými okolnostmi a
závažnými momenty, které není možno pře-
hlížeti. Svědčí to o velikém a správně po-
chopeném významu nové vysoké školy.
Ježto však jest zájmem státu vůbec a Slo-
venska i Podkarpatské Rusi zvláště, aby
bylo též ve východní části státu větší kul-
turní středisko, které může vytvořiti jen
vysoká škola s prostředím kolem ní krysta-
lisujícím, nemohlo býti zvoleno sídlo jiné,
neboť jen Košice mohou svou přirozenou
polohou míti tento význam pro východní
Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tento
základní motiv pro zřízení nové vysoké
školy brání také tomu, aby byl brán ohled
i na zájem nové vysoké školy ve volbě pro-
středí pro ni výhodnějšího, jakým jest již
vytvořené kulturní středisko, na př, ve
starším vysokoškolském městě, nebo
v městě s nejlépe vyvinutým průmyslem
a nejpříznivějšími podmínkami technic-
kého pokroku. Od nové vysoké školy se
očekává, že tuto určitou újmu překoná a že
splní očekávání, které v ní skládá stát vů-
bec a Slovensko s Podkarpatskou Rusí
zvláště.

Není proto ani třeba zdůrazňovati, že
také technické podmínky pro brzké ote-
vření nové vysoké školy v přiměřených
místnostech jsou v Košicích na snadě, a že
zastupitelský sbor města odhodlal se
ochotně zajistiti možnost náležitého vyba-
vení této vysoké školy potřebnými nemovi-
tostmi k rozvoji nezbytnými i v další bu-
doucnosti a usnadniti vysoké škole a jejímu
studentstvu i jinak jejich úkoly.

Náklad na zřizovanou vysokou školu
nelze dosud v podrobných číslicích stano-
viti, lze však se značnou přibližností odha-
dovati, že v roce 1938 bude k tomu účelu
třeba 1, 000. 000 Kč řádných úvěrů a asi
3, 000. 000 Kč úvěru mimořádného na po-
čáteční vybavení personální a věcné. Po-
třeba řádného úvěru bude se ovšem v dal-
ších několika letech postupně zvyšovati až
do doby, kdy všechna tři zřizovaná oddělení
budou v plném provozu. V té době bude
podle hrubého odhadu se zřetelem k pomě-

rům na jiných vysokých školách činiti roční
řádný náklad asi 4, 500. 000 Kč na výdaje
personální i věcné. Mimořádné výdaje bu-
dou proti tomu v dalších letech podstatně
nižší než jak je uvedeno pro rok 1938.
V tom směru by stačilo pouze zvýšiti po-
ložku 15 (vnitřní zařízení a vědecká vý-
zbroj) v kap. 10, tit. 6, § 2 státního roz-
počtu, společnou pro všechny vysoké školy,
a to asi o 500. 000 Kč vzhledem k tomu, že
půjde o novou vysokou školu.

Pro rok 1937 jest již do státního roz-
počtu vložena jednak částka 200. 000 Kč
v položce 12 (vyučovací a vědecké potřeby)
a dále částka 500. 000 Kč v položce 15
(Vnitřní zařízení a vědecká výzbroj) v kap.
10, tit. 6, § 2 státního rozpočtu. Těchto
paušálních částek bude nutno použíti na
přípravné práce již v roce 1937, aby mohla
navrhovaná nová vysoká škola technická
vstoupiti v život počátkem stud. roku
1938/39.

Prozatím se nepočítá s novostavbami,
neboť se předpokládá, že bude zatím možno
užíti propůjčených resp. najatých budov.

Náklady na vyučovací provoz vysoké
školy by vzrůstaly s jejím rozšiřováním

o další studijní obory - které by ovšem
mohly býti zřízeny zase jen novým záko-
nem (srv. zákon č. 28/1922 Sb. z. a n. ) -,
při čemž by však náklad doznal při připo-
jení na př. odboru architektury a pozem-
ního stavitelství již celkem malého zvýšení,
neboť valná část nákladu bude již před tím
zajištěna jako společná. Podstatně vyšších
nákladů vyžádalo by si ovšem zřízení od-
boru chemicko-technologického inženýrství,
zemědělského inženýrství, lesnického inže-
nýrství a odboru strojního a elektrotech-
nického inženýrství, neboť bylo by při nich
potřebí nejen mnoha nových speciálních
osobních opatření vyučovacích, nýbrž

i velmi nákladných zařízení laboratorních,
dílenských a pod.

Zřízení navrhované nové vysoké školy
nelze provésti jinak, než zákonem se zře-
ním k ustanovení zákona ze dne 19. ledna
1922, č. 28 Sb. z. a n., o zřizování a zařizo-
vání vysokých škol.

K jednotlivým paragrafům osnovy se po-
znamenává:

K § 1.

Nová vysoká škola zřizuje se v Košicích
se zřetelem k důvodům, které byly již