Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
898.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ..........................................1937
o zřízení vysoké školy technické v Košicích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) V Košicích se zřizuje státní vysoká
škola technická.
(2) Vyučovacím jazykem této vysoké školy
jest státní jazyk.
§ 2.
(1) Organisační statut, habilitační řád,
jakož i rigorosní a promoční řád budou vydány
vládním nařízením. Studijní osnovy a zku-
šební řády stanoví ministr školství a národní
osvěty.
(2) Absolventům této vysoké školy, kteří
vykonali předepsané studium a zkoušky, ná-
leží oprávnění používati stavovského označeni
"inženýr (Ing. )" podle císařského nařízení ze
dne 14. března 1917, č. 130 ř. z., kterým se
stanoví oprávnění k užívání stavovského ozna-
čení "inženýr", a jehož platnost se rozšiřuje
na obvod zemí Slovenské a Podkarpatoruské.
§ 3.
Jako první zřizují se počátkem studijního
roku 1938/39 studijní oddělení:
1. inženýrského stavitelství konstruktivního
a dopravního,
2
2. inženýrského stavitelství vodohospodář-
ského a kulturního a
3. zeměměřičského inženýrství.
§ 4.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr školství a národní
osvěty.
Důvodová zpráva.
Otázka zřízení vysoké školy technické na
Slovensku se vynořila již brzo po státním
převratu, kdy nebylo na Slovensku a Pod-
karpatské Rusi ani nižšího, ani středního,
tím méně pak vysokého slovenského škol-
ství. Na tomto území nebylo však před
světovou válkou ani žádné maďarské vy-
soké školy v našem slova smyslu, neboť
"akademie" tam zřízené neměly promoč-
ního ani habilitačního práva a svobody
studia. Teprve za světové války vstupovala
v život maďarská universita Alžbětina
v Bratislavě, nebyla však dobudována. Ma-
ďarské vysoké školy resp. akademie, které
na tomto území působily, zanikly vlastně
státním převratem.
Po státním převratu byla nejprve zřízena
zákonem ze dne 27. června 1919, č. 375
Sb. z. a n., Komenského universita v Bra-
tislavě, potom byla tamtéž zákonem ze dne
24. července 1919, č. 441 Sb. z. a n., zří-
zena de jure samostatná katolická boho-
slovecká fakulta, aktivovaná vládním naří-
zením ze dne 24. dubna 1936, č. 112 Sb.
z. a n., od počátku stud. roku 1936/37 a
konečně byla zákonem ze dne 10. dubna
1984, č. 69 Sb. z. a n., zřízena českoslo-
venská státní teologická fakulta evange-
lická v Bratislavě, jež byla aktivována
vládním nařízením ze dne 27. září 1934,
č. 210 Sb. z. a n., od počátku stud. roku
1934/35. Budov bývalých akademií bylo
již od roku 1919 použito pro jiné naléhavé
školské účely.
Zřízení vysoké školy technické bylo již
pojato do resoluce slovenského spolku "Kri-
váň" v Brně ze dne 12. října 1919, načež
v r. 1920 byla do ministerstva školství a
národní osvěty předkládána příslušná po-
dání tohoto spolku o zřízení nové vysoké
školy. Tyto podněty vedly k tomu, že mi-
nisterstvo školství a národní osvěty vy-
šetřovalo již v r. 1920 všechny potřebné
okolnosti, které by zřízení této vysoké
školy umožnily a potřebu její opodstatnily.
Mezi jiným byly dotázány i vysoké školy
technické po svém stanovisku a bylo zjiš-
ťováno, kolik posluchačů ze Slovenska na
ostatních vysokých školách technických té
doby studuje. Již v květnu 1920 navrhlo
ministerstvo školství a národní osvěty za-
řazení částky 1 mil. Kč do státního roz-
počtu na rok 1921 pro zřízení techniky na
Slovensku,
Co do jednotlivých odborů této nové vy-
soké školy doporučoval iniciátor zesnulý
prof. Ing. M. Ursíny z Brna zřízení od-
boru stavebního, vodohospodářského, stroj-
nického a elektrotechnického a oddělení
zeměměřičského, kdežto české vysoké školy
technické navrhovaly rozsah jiný a dopl-
ňování odborů postupně.
Ministerstvo školství a národní osvěty
mezitím stále sledovalo vzrůst počtu po-
sluchačstva na jednotlivých odborech všech
vysokých škol technického směru ze Slo-
venska i co do národnosti i co do územní
příslušnosti.
Z podnětu osvětového sboru v Košicích
došlo dne 27. II. 1926 k anketě v Košicích
za účasti zástupců různých úřadů, poli-
tických stran a jiných zájmových skupin
obyvatelstva na Slovensku, při které před-
nášel prof. Ing. M. Ursíny z Brna o po-
třebě zřízení této vysoké školy; v závěru
porady byla pak zvolena zvláštní přípravná
komise, aby vypracovala memorandum
o zřízení techniky v Košicích, což se stalo.
V zápětí na to vypracoval a předložil
posl. J. Sivák a druhové návrh zákona na
zřízení techniky v Košicích (tisk č. 176
posl. sněmovny z r. 1926); podle tohoto
3
návrhu měla technika míti pro počátek
odbory strojnický, elektrotechnický, kul-
turní, stavební a chemický a dále oddělení
pro zeměměřiče.
Obě sněmovny Národního shromáždění
usnesly se v roce 1927 při projednávání
návrhu zákona o úpravě zeměměřičského
studia na vysokých školách technických
na resolucích v podrobnostech sice odchyl-
ných, avšak v podstatě se vztahujících
k zřízení vysoké školy technické na Slo-
vensku. Tak senát Národního shromáždění
ve své 90. schůzi 1. července 1927 přijal
(tisky č. 326 a 465) tuto resoluci:
"Vládě se nakládá, aby zahájila potřebné
přípravy k čím rychlejšiemu otvoreniu vy-
sokej zememerickej školy na Slovensku
v Košiciach. "
Poslanecká sněmovna Národního shro-
máždění ve své 101. schůzi dne 14. čer-
vence 1927 přijala pak tuto resoluci:
"Vláda sa vyzývá, aby zahájila potřebné
přípravy k čím rychlejšiemu otvoreniu vy-
sokej zememerickej školy na Slovensku
v Bratislavě, ktorá nech je buď v spojení
s univerzitou Komenského, alebo ako za-
čiatok samostatnej slovenskej techniky. "
Ježto nebylo možno zřízení této vysoké
školy ihned uskutečniti, učinilo minister-
stvo školství a národní osvěty zatím to
opatření, že ve svém rozpočtu zajistilo
částku 50. 000 Kč as na 15 stipendií pro
Slováky studující zeměměřictví na nyněj-
ších vysokých školách technických, aby tak
aspoň zatímně bylo naléhavým potřebám
Slovenska vyhověno.
Opatření neukázalo se dosti účinným a
proto ministerstvo školství a národní osvě-
ty vypracovalo vládní návrh zákona o zří-
zení vysoké školy technické v Košicích a
v r. 1928 rozeslalo jej do meziministerského
připomínkového řízení, při čemž navrhlo,
aby tato vysoká škola obsahovala zatím
odbor inženýrského stavitelství směru vo-
dohospodářského a kulturního a oddělení
zeměměřičského inženýrství.
Pro takto složenou novou vysokou školu
uvažovalo tehdy ministerstvo školství a
národní osvěty všechny příslušné rozho-
dující okolnosti.
Slovenská veřejnost otázku dále sledo-
vala, jak jest také patrno z interpelace
poslanců inž. Nečase, dra J. Dérera,
J. Bečko a soudruhů ze dne 18. února 1929
vládě (tisk 2025/XVI). V r. 1930 vydal
Svaz slovenského studentstva v Bratislavě
propagační brožuru "Chceme Slovensku
techniku!", ve které byl návrh minister-
stva školství a národní osvěty z r. 1928
v celém rozsahu i s důvodovou zprávou
uveřejněn.
Počátkem roku 1930 poslanec Jozef Sivák
a druhové předložili ve sněmovně svůj
druhý návrh zákona (tisk č. 565/30), podle
kterého měla se v Košicích postupně zří-
diti vysoká škola technická s odbory inže-
nýrského stavitelství obou směrů, dále od-
bor elektroinženýrský, zeměměřičský, od-
bor na mechanické a chemické zpracování
dřeva a v blízké době pak odbor polno-
hospodářský, lesnický a báňsko-hutnický.
Otázku zřízení vysoké školy technické
na. Slovensku projednávalo též zemské
zastupitelstvo země Slovenské, které
se dne 30. října 1930 (usnesení č. 69) ve
věci konkrétně usneslo na projevu, jehož
odůvodnění jest pro celou otázku tak dů-
ležité, že jest třeba uvésti je v nezkráce-
ném rozsahu. Toto usnesení zní:
"Krajinské zastupiteľstvo krajiny Slo-
venskej usnáša sa, že v záujme hospodár-
sko-technického a kultúrneho vývoja Slo-
venska a cielom získania potrebného tech-
nického dorastu pre štátnu stavebnú, ze-
medelsko-technickú službu, ako aj pre
službu pozemkového katastru na Slovensku,
taktiež aj pre súkromné podnikanie pova-
žuje za nezbytne nutné, aby na Slovensku
bola čím skoršie vybudovaná vysoká škola
technická predbežne s týmito odborami:
1. inžinierske staviteľstvo smeru kon-
štruktívneho a dopravného,
2. inžinierske staviteľstvo smeru vodo-
hospodárskeho a kultúrneho,
3. zememeračské inžinierstvo.
Krajinské zastupiteľstvo Krajiny Slo-
venskej žiada vládu republiky českosloven-
skej, aby Národnému Shromaždeniu re-
publiky československej návrh zákona o
sriadení vysokej školy technickej na Slo-
vensku čo najskoršie predložila.
Dôvody:
Vývoj hospodársko-technického a kultúr-
neho života na Slovensku je podmienený
splnením všetkých naliehavých úkolov
spojených s vybudovaním a preorientova-
ním komunikačných sietí, výstavbou do
2000 školských budov pre školy ľudové,
4
ako aj stredné a vysoké, do 100 budov pre
pohraničných finančných strážnikov a colné
úrady pri novej štátnej hranici, výstavbou
budov pre okresné a iné úrady, ako aj iné
verejné účely (nemocnice, zdravotné soci-
álne domy atď. ), ďalej využitím vodných
šil, výstavbou dunajských prístavov, úpra-
vou riek, potokov a bystrín, prevedením
plošných meliorácií v rozloze 1, 220. 000 ha,
z čoho pripadá na odvodňovanie 969. 000 ha
a na zavodňovanie 251. 000 ha, zcelovaním
pozemkov na ploche takmer 1, 950. 000 ha,
urovnaním slovenského pozemkového ka-
tastru atď.
Vytčené úkoly Slovenska sú nepomerne
väčšie a naliehavejšie ako obdobné úkoly
v zemiach historických, kde bolo započaté
so systematickým prevádzaním naznače-
ných hospodársko-technických úkolov už
pomerne veľmi dávno a kde sú preto aj
priaznivejšie prírodné podmienky.
Pre tieto úkoly postráda Slovensko inži-
nierov a to ak v službách verejných, tak
aj v súkromnom podnikaní. Nedostatok
inžinierov pre službu stavebnú, vodohos-
podárstvo, kultúrnu techniku i zememerač-
stvo, nie je zjavom vyskytujúcim sa len
na Slovensku, ale je zjavom celoštátnym,
poneváč poprevratový rozvoj stavieb po-
zemných, silničných, mostných, vodných,
rozvoj vodohospodárskych meliorácií, štát-
ny pozemkový úrad ako aj iné úrady a
súkromné podniky v zemiach historických
konzumujú takmer celý počet absolventov
rečených oborov na československých tech-
nikách.
Pre nedostatok uchádzačov o miesta ne-
mohol byť obsadený ani pôvodne syste-
mizovaný počet 233 inžinierov v štátnej
stavebnej službe na Slovensku, 54 inžinie-
rov v štátnej zemedelsko-technickej službe
na Slovensku a 160 systemizovaných miest
zememeračských úradníkov vo službách
pozemkového katastru na Slovensku a
v dôsledku toho bol pri systemizácii pre-
vedenej v roku 1927 systemizovaný počet
rečených miest veľmi citelne snížený.
Ministerstvo zemedelstva pociťujúc tento
neblahý stav, sriadilo v roku 1924 fond
vo výške 1, 000. 000 Kč pre podporu poslu-
cháčov vysokých škôl technických smeru
vodohospodárskeho a kultúrne-technického,
z ktorého fondu sú v štúdiách podporovaní
tí technikovi -Slováci, ktorí -sa zaviažu
vstúpiť po ukončení štúdií do štátnej ze-
medelsko-technickej služby. Ale ani toto
opatrenie neprinieslo žiadúceho zlepšenia a
verejné súťaže vypisované na obsadenie
uvolnených miest úradníckych zostávajú
bez výsledku. V dôsledku toho je odôvod-
nená obava, že ani pri očakávanom roz-
šírení počtu miest v štátnej stavebnej,
v štátnej zemedelsko-technickej službe a
v službách pozemkového katastru na Slo-
vensku nebude možné zaplniť nové miesta.
Nie lepšie sú pomery, u súkromných firiem
podnikatelských, ktoré sú na Slovensku
usedlé, takže nedostatkom kvalifikovaných
inžinierov trpí aj súkromné hospodársko-
technické podnikanie na Slovensku pri te-
rajšom rozsahu prevádzaných prác.
Za popísaného stavu nemôže Slovensko
napredovať žiaducím tempom v nalieha-
vejších hospodársko-technických úkoloch,
ako by toho bolo potreba.
Tým všetkým je Slovensko zdržované
v svojom hospodársko-technickom a kul-
túrnom vývoji a okrem toho nemôže ani
brať primeranú účasť na štátnych pro-
striedkoch, z ktorých sú podporované
stavby silničné, vodohospodárske meliorácie
a iné. Slovensko nebude môcť participovať
na výhodách, ktoré má priniesť pre naj-
bližšiu budúcnosť pripravený zákon o štát-
nom vodohospodárskom fonde, ktorým má
byť uskutočnený široký program v celom
štáte. Podobný stav nastane i po vydaní
nového komasačného zákona, ktorý je pre
celé slovenské roľníctvo životnou otázkou.
S tým však súvisí aj potreba zémemerač-
ských inžinierov, aby mohla byť prevedená
riadna) úprava pozemkového katastru v zá-
ujme nielen obyvateľstva, ale, a to v prvom
rade, i štátu samého.
Z uvedeného; jest zrejmé, že nedostatok
stavebných inžinierov, ďalej nedostatok
inžinierov pre vodohospodárstvo a kultúrnu
techniku a inžinierov zememeračských za-
príčiňuje Slovensku a jeho obyvateľstvu,
ako aj štátu veľmi vážne hospodárske
škody a hatí kýžený hospodársko-technický
vývoj Slovenska, účinným prostriedkom
k odstráneniu týchto nedostatkov je získa-
nie potrebného počtu technického dorastu
pre dobu terajšiu i budúcu a to je za sta-
vajúcich pomerov možné len vybudovaním
vysokej školy technickej na Slovensku, pri
ktorej by sa malý sriadiť tieto odbory:
1. inžinierske staviteľstvo smeru kon-
štruktívneho a dopravného,
2. inžinierske staviteľstvo smeru vodo-
hospodárskeho a kultúrneho,
5
3. zememeračské inžinierstvo. "
Obsah předkládané osnovy prokazuje, že
tohoto hlasu směrodatného činitele pro po-
suzování hospodářských potřeb Slovenské
země je v osnově plně dbáno.
Snahy Slovenska po zřízení techniky ne-
ustaly ani v následujících letech největší
hospodářské krise. Ministerstvo školství a
národní osvěty v té době zřídilo na pod-
poru studia slovenských posluchačů vy-
datná stipendia, tak řečená východoslo-
venská, aby na přechodnou dobu, nežli vy-
soká škola technická na Slovensku bude
moci býti zřízena, bylo studium posluchačů
Slováků hmotně podporováno. Jakmile pak
se (projevily známky, že stav státních
financí se počíná zlepšovati, došlo počát-
kem roku 1936 k různým veřejným akcím,
jež se znovu dožadovaly zřízení vysoké
školy technické na Slovensku.
Z podnětu "Akčního výboru pro dobu-
dování slovenských vysokých škol" byla
různými korporacemi předkládána ve věci
nová memoranda, v nichž zmíněný akční
výbor žádá zřízení vysoké školy technické
na Slovensku s těmito odbory:
a) vysoká škola inženýrského stavitelství
konstruktivního a dopravního,
b) vysoká škola chemicko - technologická
s odborem pro zkoumání a zpracování
dřeva,
c) vysoká škola lesnická a zemědělská a
d) vysoká škola zeměměřičská.
V téže době byl ve sněmovně předložen
nový návrh zákona poslance J. Siváka a
druhů (tisk č. 454/36), podle kterého má
býti postupně zřízena samostatná sloven-
ská technika a na ní předběžně tyto od-
bory:
"polno-hospodářský (zemědělský),
lesnický,
dřevařský pro zpracování a vědecké
zkoumání vlastností dřeva,
stavitelství obou směrů, konstruktivní a
dopravní a směr vodocestný. "
Z jiných korporací sluší se zmíniti o re-
soluci Melioračního svazu pro Slovensko
z 18. května 1936, která se dožaduje, aby
na nové technice byly zřízeny odbory: sta-
vební, chemicko - technologický, lesnický,
zemědělský a zeměměřický.
Mezitím se počaly také uplatňovati různé
vysokoškolské požadavky i na území Pod-
karpatské Rusi, jak jest na př. patrno
z obsahu resoluce 14. výroční valné hro-
mady Ruského kulturně - osvětového spolku
A. V. Duchnoviče v Užhorodě ze dne 6.
června 1936 a Všenárodního kongresu té-
hož spolku ze dne 7. června 1936 v Sevluši.
Resoluce tohoto kongresu v 7. bodě pod-
poruje požadavek Karpatoruského student-
stva ve věci zřízení university s práv-
nickou a filosofickou fakultou v Užhorodě
a ve věci zřízení rusko - slovenské techniky
v Košicích.
"Akční výbor pro dobudování sloven-
ských vysokých škol" mezitím však svůj
původní návrh z jarního období 1936 po-
změnil a 2. října 1936 se usnesl na schůzi
v Bratislavě, aby byly při technice zřízeny
tyto odbory:
1. chemicko - technologický (pro zpraco-
vání dřeva),
2. lesnický a hospodářský,
3. stavební (směr konstruktivní a do-
pravní a směr vodohospodářský a kultur-
ní) a
4. zeměměřičský.
Dne 8. listopadu 1936 byla v Košicích
uspořádána manifestační schůze, na které
zástupci 12 okresů a 22 měst východního
a středního Slovenska a Podkarpatské Rusi
spolu s odbornými národohospodářskými,
kulturními a politickými zástupci obyva-
telstva usnesli se na požadavku, aby byla
v Košicích počínajíc r. 1937/38 postupně
vybudována vysoká škola technická s tě-
mito odbory:
v prvé etapě:
1. inženýrské stavitelství směru kon-
struktivního a dopravního,
2. inženýrské stavitelství směru, vodo-
hospodářského a kulturního,
3. zeměměřičské inženýrství;
v druhé etapě:
4. lesnické inženýrství s chemicko-tech-
nologickým odborem pro zkoumání a zpra-
cování dřeva,
5. zemědělské inženýrství;
v třetí etapě:
doplnění ostatních odborů.
Mezitím byla ovšem učiněna celá řada
projevů o zřízeni vysoké školy technické
6
na Slovensku, aniž však bylo uváděno její
studijní složení. Jest to celá řada usnesení
obecních a okresních zastupitelstev i růz-
ných korporací, které se domáhají, aby
byla nová vysoká škola umístěna v urči-
tém městě a byla pro to uváděna vždy
celá řada nejrůznějších důvodů.
Odlišnosti všech těchto před-
kládaných návrhů a různost
požadavků vedly ministerstvo školství
a národní osvěty k tomu, že pokládalo za
nutno svolati v prvé řadě anketu čelných
odborných činitelů z území Slovenska i
Podkarpatské Rusi, jež by sblížila odchylné
názory a návrhy a vyslovila se, které od-
bory by měla nová vysoká škola technická
míti zvláště s ohledem na to, aby mohla
býti co nejdříve uvedena v život při do-
stupných prostředcích ubikačních, zařizo-
vacích a pod.
Tato anketa odborníků byla pro-
vedena 17. listopadu 1936 v Bratislavě jako
hlavním městě Slovenska a tím byl vlastně
položen nový konkrétní základ dosavadním
snahám slovenské veřejnosti o novou vy-
sokou
školu. Byly k ní přizváni výhradně
representanti odborných služeb technic-
kých, resortu jících v ministerstvech ve-
řejných prací, zemědělství, financí, želez-
nic, národní obrany, školství a národní
osvěty, dále representanti korporací od-
borníků! a slovenského vysokoškolského
studentstva.
účelem této porady bylo hlavně posou-
diti, zda a do jaké míry se zatím změnily
důvody původní zákonné osnovy minister-
stva školství a národní osvěty z r. 1928,
resp. usnesení zemského zastupitelstva ze-
mě Slovenské ze dne 30. října 1930, či
platí-li dosud, a co by bylo třeba zaříditi,
aby novou vysokou školou byly v plné míře
uspokojeny odůvodněné potřeby země Slo-
venské a ovšem i země Podkarpatoruské.
Po podrobném objasnění vývoje této
otázky od státního převratu bylo také čí-
selně dovozemo, jakou pozornost věnuje
studentský dorost ze Slovenska a Podkar-
patské Rusi studiu technických věd na
nynějších vysokých školách technického
směru a jak jsou při tom také posluchači
rozvrstveni na jednotlivých vysokých ško-
lách na různé studijní odbory a oddělení.
Při tom bylo konstatováno, že se na do-
savadních vysokých školách technického
směru v československé republice již ustálil
jednak počet posluchačů ze Slovenska vů-
bec, jednak poměr počtu posluchačů Slo-
váků podle národnosti k celkovému počtu
posluchačů příslušných na území Slovenska
a Podkarpatské Rusi. Osvětluje to dosta-
tečně podrobná sestava za všechna školní
léta od 1919/20 až do 1936/37, která jest
připojena v příloze A.
Zatím co ve školním roce 1921/22 stu-
dovalo 202 Slováků podle národnosti a 742
podle územní příslušnosti a ve školním roce
1922/23 255 Slováků podle národnosti a
744 podle územní příslušnosti, studovalo
ve školním roce 1934/35 již 377 posluchačů
Slováků podle národnosti a 582 posluchačů
podle územní příslušnosti, ve studijním roce
1935/36 377 Slováků podle národnosti a 584
podle územní příslušnosti a ve studijním
roce 1936/37 384 posluchačů Slováků podle
národnosti a 558 posluchačů podle územní
příslušnosti, a to nejen na vysokých ško-
lách v Brně, nýbrž i na vysokých školách
v Praze.
Dá se souditi, že východ Slovenska s Pod-
karpatskou Rusí svým železničním spoje-
ním spíše inklinuje ku Praze, kdežto zá-
pad a část středu Slovenska spíše k Brnu
jako vysokoškolským městům.
Z druhé přehledné sestavy v příloze
B, která podává obraz ze studijního roku
1935/36, jest patrno, že se tito posluchači
v různém počtu věnují studiu na všech
studijních odborech a odděleních a že ze-
jména na některých dosahuje tento počet
pozoruhodné výše. Obdobně tomu bylo
i v jiných studijních létech. Z tohoto roz-
dělení nedá se však odvozovati skutečná
potřeba absolventů jednotlivých odborů
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi
proto, že tato sotva působila na volbu
studia, na niž má vliv celá řada nejrůz-
nějších okolností; podle zkušeností při-
chází skutečná potřeba v úvahu až v po-
slední řadě a zpravidla velice opožděně.
Anketa čelných technických odborníků
ze Slovenska a Podkarpatské Rusi v po-
drobných úvahách jednotlivých řečníků
vyslovila se převážnou většinou - jak
mohlo býti ke konci resumováno - v tom
smyslu, že předpoklady pro zřízení urči-
tých studijních oddělení podle návrhu mi-
nisterstva školství a národní osvěty z roku
1928 trvají, ale že jest nutno rozšířiti je
ve směru požadavků usnesení zemského
zastupitelstva země Slovenské ze dne 30.
října 1930 o další studijní oddělení, dále
7
že je naléhavé zříditi tuto vysokou školu
co nejdříve a že je ji nutno po naléhavosti
skutečné potřeby budovati v etapách a
to tak, že v první etapě mají býti zřízeny
studijní odbory
1. inženýrského stavitelství konstruktiv-
ního a dopravního,
2. inženýrského stavitelství vodohospo-
dářského a kulturního,
3. zeměměřičského inženýrství;
v II. etapě:
4. chemického inženýrství (se zvláštním
zřetelem k technologii dřeva a jeho pro-
duktů),
5. lesnického inženýrství a
6. zemědělského inženýrství a
v III. etapě:
ostatní studijní odbory resp. oddělení
ví pořadí, jak by se toho jevila potřeba.
Jak jest ze všeho předeslaného patrno,
je třeba přistoupiti ke konkrétnímu řešení
otázky, týkající se zřízení vysoké školy
technické na Slovensku a tím vyhověti
opětovanému volání po této kulturní po-
třebě, zvláště pak požadavku resolucí obou
sněmoven Národního shromáždění, které
byly vpředu citovány.
Vysoké školy technické neslouží jen vý-
chově technického dorostu, nýbrž jsou
i centrem, kolem kterého se seskupuje
v širokém okruhu výzkumnická, organi-
sační a propagační činnost techniků, cen-
trem, které uplatňuje svůj vliv i dále na
bývalé posluchače činné již v praksi, sdílí
s nimi pokroky i nové zdroje technických
badání a hledí je udržeti na výši soudobé
technické kultury. Takové vysokoškolské
centrum chybí technikům činným na Slo-
vensku a Podkarpatské Rusi a bylo by si
ho velmi přáti i pro intensivnější proba-
dání a zužitkování přírodního bohatství a
technických možností Slovenska a Podkar-
patské Rusi.
Konečně nelze zapomínati, že každá vy-
soká škola, tedy i technická, jest vždy kul-
turním střediskem, kolem kterého se sou-
střeďují všechny kulturní snahy a tím
mocné působí na pokrok a rozkvět du-
chovního života veškerého obyvatelstva ši-
rokého územního okruhu vůbec a posílení
jeho hospodářské úrovně a civilisačního
stavu zvláště.
Na Slovensku se zabývá 60'6% obyva-
telstva zemědělstvím v širším smyslu, prů-
myslem a živnostmi pouze 177%, obcho-
dem a dopravou 7'7%, veřejnou službou
nebo povoláním svobodným 4'9% a na jiné
zaměstnání připadá 91%. Slovensko jest
tedy - a v míře ještě větší jest tomu tak
v Podkarpatské Rusi - zemí zemědělskou.
Jeho hospodářský problém spočívá však
v prvé řadě v rozřešení primérních potřeb,
aby bylo jednak zemědělsky tak při-
praveno technickými zásahy, by mohlo
v mezích největší možnosti plniti úkoly,
jež jsou od něho očekávány celým státem,
jednak aby obcím a obyvatelstvu bez
ohledu na jeho povolání byl zajištěn roz-
voj a zvýšení hospodářské a kulturní
úrovně.
Dalším úkolem bude ovšem vybudování
a zmohutnění slovenského průmyslu a ob-
chodu, využití lesního i nerostného bo-
hatství, jakož i mimořádných zásob mine-
rálních pramenů, ozdravění slovenských
měst a zajištění základních podmínek dal-
šího jich rozvoje budováním vodovodů, ka-
nalisací a všech ostatních komunálních
technických opatření. Také bude nezbytné
podstatně doplniti slovenskou komunikační
síť silnicemi, železnicemi i vodními cesta-
mi, využití energie slovenských řek k sou-
stavné elektrisaci a podložiti veškeru hos-
podářskou činnost obyvatelstva i jinými
účelnými prostředky moderní techniky.
Z těchto všech požadavků a potřeb vy-
růstá nutnost vysoké školy technické na
Slovensku, jejíž význam bude se postupně
zesilovati. Tak jak se bude rozvíjeti hos-
podářská zdatnost v různých odvětvích,
bude možno pro potřeby těchto odvětví do-
plňovati vysokou školu technickou, která
má v prvých dobách sloužiti těm nejzá-
kladnějším podmínkám hospodářského roz-
voje Slovenska a Podkarpatské Rusi vůbec
a kulturního posílení východního Slovenska
a Podkarpatské Rusi zvláště.
Zájem celého našeho státu žádá, aby
byla na Slovensku a Podkarpatské Rusi
věnována v prvé řadě péče půdě, zejména
té, jež jest zemědělsky obdělávána, a dále
nejbližším faktorům přírodou daným -
zvláště vodstvu, jehož jest třeba náležitě
využíti a před jehož škodlivými účinky je
třeba i půdu, obydlí, komunikace a oby-
vatelstvo ochrániti. Dále jest třeba veške-
ren nemovitý půdní majetek řádně vlast-
nicky zajistiti a vésti v evidenci, náležitě