Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
876.
Interpelace:
I. posl. Vodičky, Schenka a Appelta min. školství a národní osvěty ve věci svévolného postupu
správy státní obecné školy s československým jazykem vyučovacím v Nové Vsi,
II. posl. Vodičky a dr Jar. Dolanského min. národní obrany ve věci zadávání prací na stavbě
II. etapy kasáren v Lounech,
III. posl. Švermy a Schenka min. spravedlnosti dr Dérerovi o konfiskaci interpelace, sněmovní
tisk č. 853/XII.,
IV. posl. dra Fencika min. financí a min. zemědělství o kritickém stavu výroby vína na Pod-
karpatské Rusi,
V. posl. dra Fencika min. vnitra ve věci čištění komínů v obcích na Podkarpatské Rusi,
VI. posl. dra Fencika min. vnitra o konfiskaci č. 216 časopisu "Náš Puť" v Užhorodě,
VII. posl. dra Korlátha předsedovi vlády a celej vládě o respektovaní práva jazyka maďarského
vo schôdzach krajinského zastupitelského sboru v Podkarpatskej Rusi a o neodôvodnených
prechmatoch cenzury,
VIII. posl. Suroviaka min. železnic vo veci zastupovania prednostu dopravného úřadu Spišská Nová
Ves na Slovensku sa neosvědčivším inspektorom Antonom Plašilom,
IX. posl. Šaláta min. školstva a nár. osvety o výčinoch Františka Svozila, správců učiteľa št. ľud.
školy na Očovských Ivinách (okr. Zvolen),
X. posl. Šaláta min. školstva a národnej osvety o prekázaní vyučovania r. k. náboženstva na ľu-
dových školách v Môťovej a v Lieskovci (okr. Zvolen),
XI. posl. F. Richtra, Frant. Němce a Otáhala vládě republiky československé o opatřeních k dů-
stojné representaci Československa na mezinárodní výstavě v Paříži r. 1937,
XII. posl. dra Fencika min. vnitra o zabavení č. 212 časopisu "Náš Puť" v Užhorodě.
876/I.
Interpelace
poslanců Vodičky, Schenka a Appelta
ministru školství a národní osvěty
ve věci svévolného postupu správy státní
obecné školy s československým jazykem
vyučovacím v Nové Vsi.
Pod číslem 273/36 ze dne 16. září 1936 byl
spolku "Arbeiter Kultur- u. Sportverein" v Al-
brechticích správou státní obecné školy doručen
tento výměr:
"Spolku Arbeiter Kultur- u. Sportverein v Al-
brechticích. Správa školy oznamuje uvedenému
spolku, že na základě výnosu inspektorátu stát-
ních škol národních ze dne 27. dubna 1935, č. j.
602/35, a 4. března 1936, č. j. 1515/36, žactvo
státních škol národních nesmí se účastniti cvičení
v tělovýchov, spolcích. Výnos tento týká se i do-
tyčného spolku. Řídící uč.: Václav Jaksi. "
Tento výměr je protizákonný, zakládá se na
úplně svévolném postupu jak státní obecné školy
menšinové v Nové Vsi, tak také inspektorátu stát-
ních škol národních.
Výnos, který českým i německým dětem, navště-
vujícím menšinovou školu znemožňuje návštěvu
místních - tedy německých tělovýchovných orga-
nisací, a to i dělnických - je s to, aby vyvolal ne-
klid v místním obyvatelstvu, je nesen duchem,
který se protiví národnostnímu vyrovnání a snaží
se isolovat české obyvatelstvo od pracujícího lidu
německé národnosti.
2
Přesto, že bylo u školního inspektora v této věci
intervenováno, pan školní inspektor upozorněn na
nesprávný a protizákonný postup a vysvětleno mu
jaké nesmírné škody může tento výnos způsobit
právě po stránce dobrého spolužití českého a ně-
meckého obyvatelstva, setrval jmenovaný na svém
stanovisku a odmítl zrušit svoje výnosy.
Ptáme se proto pana ministra školství a národní
osvěty:
1. Je mu tento případ znám?
2. Je ochoten věc vyšetřit a výnos školního in-
spektora státních národnostních škol v Liberci č. j.
602/35 ze dne 27. dubna 1935 a č. j. 1515/36 ze
dne 4. března 1936 jakož i výnos správy státní
obecné školy v Nové Vsi z moci úřední zrušit
v tom smyslu, aby žáci menšinových škol mohli
volně navštěvovat německé dělnické tělovýchovné
organisace ?
3. Je ochoten pan ministr dáti inspektorátu
státních národních škol v Liberci příkaz, aby se
podobné případy v budoucnu neopakovaly?
V Praze dne 19. dubna 1937.
Vodička, Schenk, Appelt,
Hodinová-Spurná, Fuščič, Procházka, dr Clemen-
tis, B. Köhler, Dölling, Schmidke, Slanský, Široký,
Kosik, Beuer, Synek, Śliwka, Borkaňuk, Nepo-
mucký, Kopřiva, Macháčová, Krosnář.
876/II.
Interpelace
poslanců Vodičky a dra Jaromíra Dolan-
ského
ministru národní obrany
ve věci zadávání prací na stavbě II. etapy
kasáren v Lounech.
Město Louny uznávajíc a honorujíc důvody,
které byly se strany vojenských činitelů uplatněny
ve věci trvalého umístění vojenské posádky v Lou-
nech, přineslo skutečně mimořádné oběti, aby plán
ministerstva národní obrany mohl být realisován.
Tím větším překvapením pro obyvatelstvo a
kompetentní činitele města byla zpráva, že přes
věcné připomínky obce lounské k zadávacímu ří-
zení, uvedené v podáních městského úřadu v Lou-
nech č. j. 2060 ze dne 21. března 1937 a č. j. 2567
ze dne 21. března 1937 a přes ústní vysvětlivky
zástupců obce při zadávání prací ministerstvo ná-
rodní obrany postupovalo tak, že 94% všech prací
bylo uděleno mimolounským podnikatelům a pouze
6% místním živnostníkům a řemeslníkům, aniž by
práce a dodávky byly zadány nejlevnějším ofe-
rentům.
Neklid a nepříznivou náladu vůči kompetentním
činitelům v armádě, která vznikla tímto zřejmě
protizákonným činem ministerstva národní obrany
mezi obyvatelstvem lounské obce, charakterisuje
nejlépe roztrpčený tón resoluce městského zastu-
pitelstva v Lounech ze dne 9. dubna 1937, která
byla zaslána ministerstvu národní obrany.
Podepsaní poslanci zdůrazňují, že takovýto po-
stup ministerstva národní obrany není ojedinělý,
tudíž ani ne náhodný a že zákonodárnými členy
Komunistické strany Československa bylo nejed-
nou poukázáno na neblahé účinky, kterými takové
jednání působí na veřejné mínění ve věcech bran-
nosti republiky a důvěry vůči armádě.
Ptáme se proto pana ministra národní obrany:
1. Je mu tento postup ministerstva znám?
2. Stalo se rozhodnutí o zadání prací s jeho
přímým anebo nepřímým souhlasem a vědomím?
3. Je ochoten zrušit protizákonné usnesení svého
ministerstva ve zmíněné věci a respektovat opráv-
něné požadavky místních podnikatelů?
4. Je ochoten pan ministr dát přísný zákaz, aby
podobné věci se nemohly opakovat a sám řídit se
tímto příkazem?
V Praze dne 21. dubna 1937.
Vodička, dr Jar. Dolanský,
Krosnář, Fuščič, Procházka, Schmidke, B. Köhler,
Zápotocký, Hodinová-Spurná, Macháčová, dr Cle-
mentis, Dölling, Beuer, Kosik, Schenk, Śliwka,
Šverma, Klíma, Široký, Kopřiva, Nepomucký.
876/III.
Interpelace
poslance Švermy a Schenka
ministru spravedlnosti dr Dérerovi
o konfiskaci interpelace, sněmovní tisk
č. 853/XII.
Dne 31. března 1937 podali jsme interpelaci
o neslýchané konfiskační praksi státního zastupi-
telství v Lounech. Dne 8. dubna 1937 při plenární
schůzi poslanecké sněmovny byla tato interpelace
rozdána (sněmovní tisk č. 853/XII) a zaslána
k uveřejnění časopisu "Průboj pracujícího lidu",
který vychází v Lounech a o jehož svévolnou kon-
fiskaci právě v daném případě šlo, ale stalo se, že
v "Průboji pracujícího lidu" ze dne 11. dubna
1937, ročník II., číslo 15, byla konfiskována tato
část interpelace:
"... zcela libovolně. Každá věcná kritika o zne-
užívání státních úřadů některými státními úřed-
níky k účelům osobním a stranickým je konfisko-
vána.
Politické strašidlo na lounských školách. Úřady
v Praze si již povšimly, že na Lounsku vznikla
tichá, neprospěšná panika mezi učiteli. Nemohou
potřebovati existenčně ustrašeného učitelstva, to
je škole na újmu a každý přece ví, že ve školách
ničeho není zanedbáno. V čem to vězí? Všemocný
8
škol pán našeho okresu má index "pravých", t. j.
těch, kteří v něm živí sebevědomí bachovsky abso-
lutní neomylnosti a pak vlažných, t. j. "levých",
kteří pociťují, že z neomylnosti vyvěrá tyranie. -
Osobní devisa jako služební zásada ve výkladu
pak vypadá takto: "Nesnesu bolševického učitele. "
Kdo je bolševikem? Každý, kdo není fašista! Žáci
Masaryků a Benešů, kam vás to dostali? Pro
koho platí ústavní demokratické zásady? Jen pro
pány mezi sebou? Spontánním příkazem bylo,
aby učitelstvo svoji mimoškolskou činnost, t. j.
kulturně a sociálně, obrátilo k nejslabším vrstvám
obyvatelstva. Těm mají učitelé hlásati články
ústavy o demokratických svobodách jako ve škole,
ale sami jich nemají míti ? Jistý druh lidí opravdu
těžkopádně chápe, jak se sympatie ztrácejí. Mám-li
býti větší tím, že jsem někoho přišlápnul, musím
počítati s tím, že je to živá hmota, která se může
pohnouti a pád je neodvratný. Proto pozor! nebo
budeme jmenovati zleva i zprava!
Poněvadž jde zřejmě o svévolnou konfiskaci,
kterou mají býti zakryty neudržitelné poměry
mezi lounskými učiteli a zneužívání jich k účelům
reakčních plánů, tážeme se pana ministra spra-
vedlnosti: "
Tato neslýchaná protizákonná konfiskace po-
tvrzuje tu skutečnost, že je prováděna libovolně
a záměrně státním zástupcem v Lounech, který
buď nezná zákony ČSR. - pak je naprosto ne-
schopen vykonávat úřad státního zástupce a musí
být okamžitě diskvalifikován a jako zákonů ne-
znalý negramota propuštěn ze státní služby -
anebo zákony ČSR. zná, svévolně a hrubě je po-
rušuje - pak musí být okamžitě vyhozen ze
státní služby, neboť nevykonává úřad mu svěřený
podle československých zákonů, nýbrž podle své
zaujatosti proti demokracii a občanským svobo-
dám, zaručeným ústavní listinou, podle vzoru
hitlerovského Německa. Na základě těchto skuteč-
ností tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Zda je mu známa tato neslýchaná proti-
zákonná konfiskace interpelace poslanců NSRČ.
státním zástupcem v Lounech?
2. Je pan ministr ochoten dáti příkaz k oka-
mžitému propuštění ze státních služeb státního
zástupce v Lounech pro hrubé porušení zákona?
3. Jaké opatření hodlá pan ministr spravedl-
nosti učiniti, aby napříště nebyla možná takováto
konfiskace ?
V Praze dne 21. dubna 1937.
Šverma, Schenk,
Fuščič, Procházka, Schmidke, Dölling, Vodička,
B. Köhler, Beuer, Kosík, Krosnář, Nepomucký,
Machačová, Široký, Sliwka, dr Clementis, Hodi-
nová-Spurná, Klíma, Kopřiva, Synek, Zápotocký.
876/IV (překlad).
Interpelace
posl. dr Š. A. Fencika
ministrům financí a zemědělství
o kritickém stavu výroby vína na Podkar-
patské Rusi.
1. Ode dávných dob v berehovském, sevlušském,
mukačevském a jiných krajích Podkarpatské Rusi
pěstuje obyvatelstvo víno. V užhorodském kraji
získalo širší známost svou dobrou jakostí víno se-
redňanského kraje. Vinice a víno - to jsou ži-
votní zdroje těchto krajů, bohatství Podkarpatské
Rusi a tedy i republiky. Poměr k němu musí býti
pozorný a šetrný. Avšak v nynější době prožívá
výroba vína na Podkarpatské Rusi strašnou krisi
a blíží se k úplnému zhroucení.
Příčiny této krise jsou: uzavření hranic, ne-
úměrně vysoké daně a železniční poplatky, nevy-
hovující dopravě vína.
2. V nynější době má víno z Podkarpatské Rusi
velmi obmezené území odbytu a následkem do-
vozu vína z ciziny musí soutěžiti a vínem ze zemí,
které mají příznivější podmínky podnebí a půdy
než Podkarpatská Rus. Značné množství vína vy-
robeného na Podkarpatské Rusi zůstává ve skle-
pích u výrobců, ale poplatky 1 60 Kč (a 20 hal.
městské daně) musí výrobce vína zaplatiti. Ná-
sledkem toho je cena za víno tak nízká, že při
prodeji strží výrobce v nejlepším případě za jeden
litr 1-1 50 Kč, což nestačí ani na zaplacení vý-
dajů při výrobě tohoto vína.
3. Jsem nucen konstatovati, že na Podkarpatské
Rusi, která je chudá na kapitál, zůstává vyrobené
víno takovým, jak je vyrobili selští výrobci a
nepředělává se na jiné lihoviny, což by mohlo
zvětšiti odbyt vína a poskytnouti výdělek míst-
nímu obyvatelstvu.
4. Každoroční vyplňování velmi složitých při-
znání o velikosti úrody příliš zatěžuje majitele
vinic, zvláště drobné, a vede ke stálým nedoroz-
uměním s dozorčími orgány, která se často končí
těžkými pokutami a úplným schodkem ve výrobě.
5. Konečně výdaje při obdělávání vinic se zvět-
šují ještě i značnými příspěvky do nemocenské
pojišťovny za dělníky, kteří pracují na vinicích
periodicky pouze 1-2 dni. Z tohoto pojištění ne-
má dělník užitku, jelikož pracuje 2-3kráte za
rok vždy 1-2 dni. Mimo to na vinicích pracuje ni-
koliv dělník z povolání, nýbrž soused, hospodář a
zemědělec, který si přivydělává ve volných chví-
lích. Majitel vinic však je nucen platiti svůj díl
a díl za dělníka, který neochotně svoluje k po-
platku za pojištění, které nemá pro něj praktic-
kého významu. Poslední okolnost ještě více zvět-
šuje i beztoho velké výdaje při obdělávání vinic.
Zájem o blahobyt obyvatelstva a tedy i zájem
o republiku nutí mne žádati o odpověď na tyto
otázky:
I. Nepokládají páni ministři za nutné vydati
nařízení o prozkoumání a snížení daní z vina,
o reorganisaci a zjednodušení způsobů přiznání
k velikosti úrody a dozoru?
II. Nepokládají páni ministři za spravedlivé uči-
niti opatření pro změnu železničních poplatků
tak, aby vyhovovaly, ulehčovaly a spolupůsobily
při dopravě vína po železnicích republiky?
III. Nepokládají páni ministři za možné učiniti
opatření ke snížení anebo odstranění konkurence
karpatoruským vínům způsobené vínem dováže-
ným z ciziny?
4
IV. Nepokládají páni ministři za možné učiniti
návrh příslušným ústavům o opatřeních pro zvý-
šení poptávky po karpatoruském vínu, jako na
příklad předělávání vína na jiné lihoviny, náhrada
černé kávy u armády vínem a pod. ?
V. Nepokládají páni ministři za nutné doroz-
uměti se s příslušnými ústavy o osvobození anebo
snížení příspěvků za nemocenské pojištění dělníků
na vinicích?
V Praze dne 8. dubna 1937.
Dr Fencik,
Trnka, Zvoníček, dr Wolf, Branžovský, Ivák, špa-
ček, Smetánka, inž. Schwarz, Knebort, dr Štůla,
Jan Sedláček, inž. Protuš, dr inž. Toušek, dr No-
votný, Holeček, Ježek, dr Domin, Chmelík, Kut,
dr Kramář.
876/V (překlad).
Interpelace
posl. dr Š. A. Fencika
ministru vnitra
ve věci čištění komínů v obcích na Podkar-
patské Rusi.
I. R. 1932 vydal Zemský úřad na Podk. Rasi
na základě nařízení Zemského úřadu v Bratislavě
č. 52777/31 nařízení o čištění komínů na území
Podkarpatské Rusi. Podle tohoto nařízení činí noj-
menší poplatek za každé čištění 1. 20 Kč, čištění
má se konati pravidelně, a to každý měsíc. Kon-
cese kominíkům se vydávají podle rozpočtu: jeden.
kominík je na 4. 000 komínů.
2. Ve skutečnosti provádí se čištění komínů
v obcích na Podkarpatské Rusi krajně nepravi-
delně a pouze 2-3kráte do roka. Plat se však po -
zaduje za celý rok. Kominík anebo jeho pomocník
nutí sedláky, aby se podpisovali, často jim nepří-
pustným způsobem vyhrožují a dokonce sami se
podpisují za sedláky za nevykonanou práci a po-
žadují okamžité zaplacení. V případě nezaplacení
svěří majitel koncese kominík okamžitě vymáhání
advokátovi, resp. soudu. V obcích Podkarpatské
Rusi má býti plat za čištění podle povahy stavení
a komínů stanoven nejmenší možnou částkou a
nesmí býti vyšší než 15 Kč ročně... Avšak tato
částka není stálá a kominíci ji často zvyšují. Chu-
dý karpatoruský zemědělec nemůže okamžitě a
kdykoliv (kdy se to zlíbí kominíkovi) zaplatiti
těchto 15 Kč, které při vymáhání prostřednictvím
advokáta a soudu vzrůstají do 120 Kč i více, a
takovouto částku chudý venkovan už vůbec za-
platiti nemůže.
3. Je nutno poukázati na to, že stavení a kamna
chudého karpatoruského venkovana jsou tak pri-
mitivní a jednoduchá, že je nelze srovnávati se
staveními a kamny v západní části republiky a
teprve ne s městskými staveními a kamny. Proto
při sestavování rozvrhu poplatků za čištění ko-
mínů ve venkovských staveních musí býti na tuto
okolnost vzat zřetel a poplatky mají býti úměrně
sníženy.
4. Na Podkarpatské Rusi setkáváme se s po-
měry, které v jiných zemích již vymizely. Ven-
kované se v mnohých okresech vyhýbají tomu, aby
dělali kamna s komíny odvádějícími kouř ven. Ko-
mín rozšířený nad ohništěm a úzký nahoře se
končí na půdě, pod střechou valí se kouř a pomalu
vychází štěrbinami ven. Majitelé takovýchto sta-
vení tvrdí, že kouř chrání střechu před prohnitím.
V některých místech zachovala se stavení s ohniš-
těm bez komínů, tak zvaná zakouřená stavení.
V těchto staveních vychází kouř otvorem ve stropě
a otevřenými dveřmi, které zůstávají otevřené tak
dlouho, dokud se topí. Všechno to jest následkem
strašlivé chudoby, která znemožňuje postaviti mo-
derní dům a pro majitele takovéto chýše je velmi
těžko platiti zbytečně kominíkovi 1. 20 Kč, uráží
jej to a vydává veřejnému posměchu.
5. Jsem nucen konstatovati, že největší počet
žalob na nepravidelnost a nesprávnost čištění, oce-
nění práce, na hrubé chování kominíků k obyva-
telstvu a na nesnesitelné vymáhání dochází od
občanů mukačevského a užhorodského politického
okresu.
Na základě těchto údajů v zájmu chudého oby-
vatelstva karpatoruských obcí a v zájmu udržení
pořádku a vážnosti administrativních orgánů po-
kládám za povinnost žádati o odpověď na tyto
otázky:
I. Nepokládá pan ministr za nutné vydati na-
řízení o okamžitém přezkoumání rozvrhu poplatků
za čištění komínů v obcích na Podkarpatské Rusi
za účelem snížení dosavadních poplatků?
II. Nepokládá pan ministr za spravedlivé osvo-
boditi od placení za čištění komínů ty majitele
domů, u nichž se čistění fakticky prováděti ne-
může a dáti tak možnost těmto hospodářům uše-
třiti si na stavbu moderního obydli ?
III. Nepokládá pan ministr za nutné vydati na-
řízení administrativním úřadům na Podkarpatské
Rusi o pečlivém dozoru nad správným a pravidel-
ným čištěním komínů v obcích, jakož i o výši po-
platků, které požadují kominíci od obyvatelstva?
IV. Nepokládá pan ministr za nutné vydati na-
řízení o stanovení určité lhůty pro placení po-
platků za čištění komínů a o vymáhání placení,
je-li toho zapotřebí, administrativními úřady a ni-
koli soudně?
V. Nepokládá pan ministr za nutné vydati na-
řízení o zdvořilém chování kominíků k obyvatel-
stvu, jak toho vyžadují demokratické základy naší
republiky ?
V Praze dne 8. dubna 1937.
Dr. Fencik,
Trnka, Zvoníček, dr Wolf, dr Branžovský, Ivák,
Špaček, Smetánka, inž. Schwarz, Knebort, dr Štůla,
Jan Sedláček, inž. Protuš, dr inž. Toušek, dr No-
votný, Holeček, Ježek, dr Domin, Chmelik, Kut,
dr Kramář.