7
noveními dopravu po silnicích a cestách také ostat-
ními obyvateli, vedle uživatelů motorových vozi-
del, pro které již byl vydán zákon č. 81/1935 Sb.
z. a n. Zákon o jízdě motorovými vozidly odvolává
se ve svých některých ustanoveních na zákon řádu
silniční a čestní policie, avšak tento nezbytný do-
plňující zákon nebyl vůbec dosud vydán.
Jest to zejména potřeba pro rozřešení otázky
pravostranné nebo levostranné jízdy, jejíž odklá-
dání znamená stálé podstatné zvyšování nákladů
při jejím pozdějším řešení.
Se zřetelem k tomu je nezbytně nutno, aby byl
urychleně předložen k projednávání příslušný
návrh zákona o řádu silniční a cestovní policie,
který ministerstvo veřejných prací již v r. 1932
připravilo a pod č. 25b-309 25 28-699 z r. 1932
dalo v projednání, které však nebylo ukončeno.
Zájem našeho národního horpodářství vůbec a
veřejného dopravnictví zvláště žádá, aby byl tento
tíživý nedostatek pokud možno s největším urych-
lením odstraněn, návrh zákona projednán a také
s největším možným urychlením schválen.
Vzhledem k tomuto stavu věci táží se podepsaní
pana předsedy vlády:
1. Jest pan předseda vlády ochoten naříditi, aby
meziministerské řízení o osnově řádu silniční a
cestovní policie, zahájené v roce 1932 bylo se vším
urychlením ukončeno ?
2. Jest pan předseda vlády ochoten opatřiti, aby
osnova zákona o řádu silniční a cestovní policie
byla v nejbližší době předložena sněmovnám
k ústavnímu projednání?
V Praze dne 8. dubna 1937.
dr Neuman, Bergmann, dr Patejdl, Hatina,
dr Stránský, F. Langr, Tichý, Uhlíř, Fiala, Zemi-
nová, Jenšovský, Tykal, David, Netolický, Lanc,
Bátková-Žáčková, Šmejcová, dr Moudrý, Bábek,
dr Kozák, Richter.
858/IX.
Interpelace
poslance dra Františka Novotného
ministru sociální péče
o Obecně prospěšném bytovém družstvu
ve Svítkově u Pardubic.
V r. 1920 bylo ve Svítkově u Pardubic založeno
Obecně prospěšné bytové družstvo, jehož ředitelem
byl ustanoven pan Horák, ředitel "Budoucnosti"
v Pardubicích. Členy tohoto družstva stali se též
Čeněk Doskočil, Anna Bidlová, Marie Venturová,
Marie Pohnětalová a Anna Havlíčková, kteří podle
zákona o stavebním ruchu složili řádně na ně při-
padající předepsané kvóty.
Hospodářství tohoto družstva bylo však tako-
vého rázu, že dekretem okresního soudu v Par-
dubicích ze dne 14. září 1931, č. j. 5656/30, byl jme-
nován nuceným správcem pan Emanuel Vacek
z Pardubic, který při provádění vnucené správy
konstatoval celou řadu nepřístojností, zejména ve
vedení protokolů a v účetních knihách. O zjiště-
ných skutečnostech podal státnímu zastupitelství
v Chrudimi oznámení dne 4. září 1932.
Státní zastupitelství v Chrudimi zastavilo vy-
šetřování proti starým funkcionářům, avšak čeka-
telé Vodička, Nádvorník a Štosek podali vrchnímu
státnímu zastupitelství v Praze novou stížnost
opřenou o řadu závažných skutečností. Zejména
bylo tam uvedeno, že pokladní kniha obsahuje vý-
platy, které vůbec nebyly provedeny a které tudíž
nemohly býti doloženy správnými výplatnými
stvrzenkami. Pan Čeněk Doskočil upozornil revi-
sora Svazu stavebních družstev, pana Šimerku, na
tuto okolnost žádaje, aby o správnosti výplatních
položek byli s pokladníkem konfrontováni čekatelé,
jichž se domnělá výplata týká. Upozornil dále
valnou hromadu družstva, že staviteli Krupařovi
z Pardubic, jako vnucenému správci, byl přeplacen
s vědomím ředitelů družstva Bakeše, Aloise Va-
lenty a Rudolfa Jelínka obnos 106. 000 Kč. Všecky
tyto snahy po ozdravení poměrů v družstvu zůstaly
však marný.
Naopak 9 čekatelů, kteří vložili do družstva
svoje životní úspory, bylo z domků vystěhováno na
ulici a domky po celý rok byly zanechány ne-
obydleny. Jednotlivci musí se nyní domáhati svých
nároků soukromoprávní cestou.
Podepsaní se táží pana ministra sociální péče,
zda je ochoten dáti vyšetřiti poměry v Obecně
prospěšném bytovém družstvu ve Svítkově u Par-
dubic, zjednati nápravu, nahraditi škodu poškoze-
ným, po případě postarati se, aby vinníci byly po-
hnáni k zodpovědnosti?
V Praze dne 1. dubna 1937.
dr Novotný,
dr Fencik, inž. Schwarz, Jan Sedláček, Knebort,
dr Rašín, Chmelík, dr inž. Toušek, dr Štůla, Ivák,
Gajda, Holeček, dr Domin, Smetánka, dr Dominik,
Ježek, Trnka, dr Branžovský, Zvoníček, Špaček,
Kut, inž. Protuš.
858/X.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi školstva a národnej osvety
o škodlivom účinkovaní správcu učiteľa št.
ľud. školy Fr. Bařinu v Detve (okr. Zvolen).
Obyvateľstvo Detvy (okres Zvolen) je veľmi
rozhorčené nad tým, ako si počína tamojší správca
učiteľ štát. ľudovej školy.
Uverejňuje po novinách Detvu a Detvanov urá-
žajúce články. Rozoštváva Slovákov, ba aj v Detve
8
už viac rokov pracujúcich Čechov, z ktorých
mnohí nesúhlasia s jeho nespoločenskými spô-
sobmi. -
Urazil iskrenných Slovákov-Detvanov zvlášť
tým, že z celého obyvateľstva Detvy za jedine
štátne spoľahlivého bol vyhlásil istého p. Kach-
niča, úradníka filiálky Národnej Banky v Detve,
ktorý neskôr pre svoju nespratnú povahu bol
týmto peňažným ústavom preložený inde.
Krv sa búri v statočných Detvanoch-Slovákoch.
v obrancoch republiky oproti maďarským bolše-
vikom, keď im je akýmsi nesvedomitým prišelcom
vrhaná do očí hanba, že len jeden človek -
okrem naho - je spoľahlivý, že "sberbu na obec-
nom dome" treba rozprášiť. Pod názvom "sberba
na obecnom dome" mieni Fr. Bařina, správca
štát. ľud. školy v Detve, tamojšie obecné zastu-
piteľstvo.
Obecné zastupiteľstvo Detvy svojou intenzívnou
prácou previedlo už tak mnohé kultúrno-cenné
veci, že len chváliť možno jeho svedomité účin-
kovanie. Ale jedovatá povaha Františka Bařinu,
správcu učiteľa št. ľud. školy nevie sa povzniesť nad
úzky horizont praobyčajnej stranníckosti a pseudo-
pokrokárskeho cynizmu, preto jemu neimponuje
to nesmierne napínanie všetkých síl chudobných
Detvanov, neimponuje mu obdivuhodná obetavosť
toho obyvateľstva.
Vidieť, že sa so svojou duševne chorou povahou
nehodí sem, a hľadá len príležitosti spoločenských
roztržok.
V miestnom osvetovom sbore robí stály rozbroj
a nepripúšťa k prednáškam tých Slovákov, ktorí
sa mu strannícko-politicky neľúbia.
Školská dochádzka nikdy nebola taká zlá
v Detve, ako za správcovstva Fr. Bařinu. Rodičia
dostávajú platobné rozkazy na platenie škol-
ských pokút, ale učitelia ustavične chybujú v škole.
Čo robí správca štát. ľud. školy v Detve, keď trpí
neporiadky v škole? Učitelia len vlakom dochád-
zajú do Detvy, ako by tam nemohli bývať. Uči-
telia sa nestýkajú s rodičmi, lebo bežia na vlak.
Počas vyučovania - údajne - čítajú sa noviny.
Niekedy razom aj traja učitelia chybujú, nevy-
učujú, ale chodia sbierať podpisy na rôzne samo-
chválne ciele svojho správcu, Fr. Bařinu.
Detvania majú oprávnený dojem o tom, že ich
správca učiteľ štát. ľud. školy je duševne ťažko
chorý, nepríčetný, ktorý aj polročné svedectvá
vydal deťom hodne oneskorene.
A takéhoto nemožného človeka, nepedagóga,
protispoločenského štváča nepríčetného školská
správa trpí v tak významnej obci, ako je Detva.
Fr. Bařina, správca št. ľud. školy v Detve do-
púšťa sa v stykoch s ľuďmi aj surových výra-
zov ("nebrešte"). Zavádzal verejnosť tým, keď
rozhlasoval, že "meštianka v Detve nefunguje
preto, lebo to obecný úrad zahatil", čo ovšem ne-
bolo pravda. Neplní dostatočne svoje učiteľské po-
vinnosti, lebo často nie on vyučuje deti, ale jeho
pani, ktorá na to nemá kvalifikáciu. Odvoláva sa
pri tom na svoj reumatizmus, ale na páchanie
neprestajných intríg má čas a zdravie.
Z toho všetkého je jasné, že Fr. Bařina, správca
učiteľ štát. ľud. školy v Detve naprosto neslúži
dobru bratskej vzájomnosti Slovákov a Čechov,
ale je len praobyčajným, chorobným rozvaditeľom
obyvateľstva Detvy.
Preto v záujme dobra štátu sa pýtame p. mi-
nistra školstva a národnej osvety:
1. či je ochotný vziať na vedomie, že prevážna
väčšina obyvateľov Detvy je krajne nespokojná
s účinkovaním Fr. Bařinu, správcu učiteľa štát.
ľud. školy v Detve?
2. či je ochotný nariadiť, aby tento chorobný,
nespoločenský, ba nespratný človek čím prv bol
z Detvy odstránený?
Praha, 8. apríla 1937.
Šalát,
Čavojský, Dembovský, Haščík, dr Pružinský,
Drobný, Danihel, Hlinka, Sidor, Kendra, Slušný,
Turček, Longa, dr Sokol, Sivák, Rázus, dr Wolf,
Suroviak, Florek, dr Tiso, Brody.
858/XI.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi národnej obrany
o sídlach vojenských odvodov brancov
v okrese zvolenskom.
Po rozsiahlych a ďaleko od sídlia okresu ležiacich
lazoch (kopaniciach) bývajúci obyvatelia Detvy,
Očovských Ivín, Detv. Huty, Hriňovej, Víglašskej
Huty, Pliešoviec, atď. sa trpko ponosujú o tom, že
k odvodu povinní mládenci musia veľa cesty, ná-
mahy, obety prekonať, aby sa na čas dostanovili
k vojenskej odvodnej komisii, ktorá odvody spre-
vádza len v sídle okresu vo Zvolene. Keď vojen-
ský erár pri assentovaní koní vie svoje komissie
posielať aj do väčších obcí mimo sídla okresu,
prečo by podobného ohľadu nevedel voči obyvateľ-
stvu spraviť aspoň toľko, že sa odvody brancov
popri Zvolene konávaly aj vo väčších strediskách
okresu ako je Detva, Hriňová, Pliešovce a Zvolen-
ská Slatina.
Synovia chudobných lazníkov, majúcich len po
2-3 jutra poľa, alebo len biednu chalúpku, musia
si robiť značné trovy, aby učinili za dosť svojej od-
vodnej povinnosti. Zo sociálneho stanoviska je žia-
ducné, aby vojenský erár odvody brancov vykoná-
val aj mimo sídel okresov.
Preto sa pýtame p. ministra národnej obrany:
1. či vie o tom, že obyvateľstvo odľahlejších
krajov okresu zvolenského nie je spokojné s dote-
rajším prevádzaním odvodov brancov len v sídle
okresu ?
2. čo je ochotný nariadiť, aby sa vojenské odvody
konávaly aj mimo sídla okresu ?
Praha, 8. apríla 1937.
Šalát,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščík, Slušný, Longa, Kendra, Sidor, dr Pružin-
ský, Hlinka, Turček, Rázus, dr Wolf, Suroviak,
dr Tiso, Sivák, dr Sokol, Brody.
9
838/XII.
Interpelácia
poslanca Pavla Florka
ministrovi financií
o udelení trafiky hostinskému Jánovi Mu-
larčíkovi v Polhore (okr. Námestovo) na
úkor ostatných trafikantov v obci.
Roku 1921 obdržal trafiku v obci Polhore inva-
lid Anton Cubínek, z ktorého príjmu živil 5 ne-
dospelých dietok a manželku. Cez dlhé roky boli
v Polhore 3 trafikanti, ktorí dodávali trafiku aj
hostinským v obci, keďže títo tabak v odpredaji
nemali. Trafikant Anton Cubínek dodával taba-
kové potreby hostinskému Jánovi Mularčíkovi,
ktorý bol menovanému k odberu týchto pridelený
roku" 1925. Od toho času trafikant Cubínek mohol
ako tak svoju rodinu vyživiť nakoľko jeho pôvodne
zamestnanie živnosť krajčírská na chudobnej de-
dine neposkytovala mu pri jeho invalidite ani naj-
minimálnejšej možnosti výživy.
Roku 1936 bez akéhokoľvek predbežného upozor-
nenia alebo súbehu udelená bola okr. finančným
riaditeľstvom v Lipt. Sv. Mikuláši trafika Cubin-
kovmu doterajšiemu odberateľovi Jánovi Mularčí-
kovi z príčin doteraz neznámych, ktorý ako obchod-
ník a hostinský kupčí okrem toho drevom, v okolí
Nitry má statok a tak je nejbohatším človekem nie
len v Polhore, ale na celom okolí. Mularčík obdržal
trafiku na úkor predošlého svojho dodávateľa bez
toho, aby ten bol dotyčným dôchodkovým kontrol-
ným úradom upozornený na to. Udelenie trafiky
Mularčíkovi úplne zničilo existenčnú možnosť tra-
fikanta Cubinka, pretože ostáva mu obratu mesačne
sotva Kč 500. - až 600. -, naproti tomu hostinský
Mularčík odpredá mesačne tabakových potrieb
v cene Kč 1. 500. - až 2 000. -. Z tohoto smutného
prípadu by sa dalo právom usudzovať, že intenciou
finančných újadov nášho demokratického štátu je
existenciu chudobného občana s početnou rodinou
(5 nedospelých dietok!) ničiť v prospech bohatých
ľudí, prevádzajúcich niekoľko živností a majúcich
okrem toho ešte i veľkostatok. Celá verejnosť do-
tyčnej obce a okolia je pobúrená nad takýmto po-
čínaním finančných úradov a svojou interpeláciou
dávam tomuto verejnému mieneniu výraz na pôde
parlamentnej.
Trafikant Cubínek podal odvolanie, kde uviedol,
že v prípade ponechania trafiky hostinskému Mu-
larčíkovi jeho existencia a výživa početnej rodiny
bude krajne ohrožená; pretože v roztratenej de-
dine na priestore troch km sú nateraz až štyria
trafikanti. A konečne prosil, aby zavedený bol pre-
došlý stav, určený roku 1925. Finančné úrady toto
jeho odvolanie zamietly z príčin a dôvodov fiktív-
nych, vymyslených a pravde nezodpovedajúcich.
Trafika Cubínkova je nie daľeko od hradskej, ako
sa dôvodí, ale len na 10-15 krokov, nie je medzi
humnami, ale v riadnom domčeku, ktorý si Cubínek
vybudoval pred nedávnom nákladom Kč 5. 000. -
(na ktorý obnos ešte má väčšiu dlžobu). Tabakové
potreby mal vždy tie najrozličnejšie a v poriadku,
pokutovaný nebol a celé okolie konzumentov bolo
s nim spokojné. Z krajčírskej živnosti na chudob-
nej dedine - ako bolo spomenuté - vyžiť so svo-
jou početnou rodinou nemôže bez nejakého vedľaj-
šieho dôchodku. Dôvody zamietnutia odvolanie, po-
prípade udelenie licencie trafiky pre Mularčíka sú
nie objektívne, ale vymyslené a sú výplodom poli-
ticko-straníckej zášti a nenávisti, ktorej má pad-
núť v obeť početná rodina pre napomôženie ešte
väčšieho blahobytu zbohatlíka Mularčíka, prevád-
zajúceho niekoľko živností.
Podpísaný pýta se pána ministra financií:
1. či má známosť o tomto krikľavom prípade ne-
sociálneho pokračovania finančných orgánov, že
tie predošlé svoje rozhodnutie z r. 1925 bez prí-
činy zmenily v prospech zámožného človeka a na
úkor chudobnej rodiny?
2. či je ochotný túto sociálnu krivdu napraviť
a nariadiť zavedenie stavu v trafikových licenciách
z roku 1925 v Polhore?
V P r a h e, 8. apríla 1937.
Florek,
Čavojský, Dembovský, dr Sokol, Rázus, Hlinka, dr
Wolf, Longa, Šalát, Bródy, Slušný, dr Pružinský,
Haščík, Drobný, Kendra, Sidor, Turček, dr Tiso,
Suroviak, DaniheI, Sivák,
858/XIII.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi financií
o veľkých pokutách, vyrubovaných finan-
čnými orgánmi na úkor občanov Detvy
(okr. Zvolen).
Roku 1935 bola podpísanými podaná interpelácia
o veľkých pokutách, vyrubovaných finančnými or-
gánmi na Slovensku. Interpelácia bola v snemovni
rozdaná pod č. IV. voleb. obd. I. zased. č. tlačiva
8. IX. rok 1935. - V nej bolo obšírne vylíčené,
ako 52 občanov obce Detva dostalo od finančných
orgánov platebné rozkazy o zaplatení veľkých po-
kút pre neobnovenie zmeniek na dlžoby, ktoré mali
u mlynára Jozefa Kmettyho v Detve.
Treba loyálne konštatovat, že finančné orgány
po zadaní spomenutej interpelácie odstúpily od vy-
máhania predpísaných pokút od dotyčných dlžní-
kov mlynára Jozefa Kmettyho a vymáhali štátnu
pohľadávku len od požičiavateľa, potažne jeho de-
dičov, lebo chybu neobnovenia zmeniek bol spáchal
požičiavateľ. Keby svojich dľžníkov bol upozorňo-
val na povinnosť priniesť mu novú, obnovenú zmen-
ku, tí by to boli ochotne urobili.
Odpadly teda pokuty, vymerané pre 52 dlžníkov
Jozefa Kmettyho. Tým podivnejšie je, že po tomto
akte došly novšiw platebné rozkazy zo dňa 4. marca
1937, pod č. 1326/1936 od berného úradu vo Zvo-
lene, podľa ktorých majú 9. 000-10. 000 Kč po-
10
kuty platiť za nedostatočne kolkované zmenky, vy-
stavené bez dátumu a bez obnosu, nájdené v po-
zostalosti neb. Jozefa Kmettyho títo občania Detvy:
Juraj Vrťo, Kalamár Durová r. Hanuska Mária,
Detva (nateraz Hodejovo), Pavel Sekereš Mazuch,
Ondrej Ostrihoň, Detva (nateraz Hodejovo).
Ján Nvota, Ján Sekereš Drugda, Juraj Sekereš
Hurant, Ondrej Vrťo Hurant, Martin Klimo, Ján
Klimo, Lukáč Fekiač, Josef Fekiač, Anton Fekiač,
Zuzana Fekiačová, Ján Kružliak Krivoň, Jozef
Chlebničan Štiler, Mária Kalamarová r. Hanusková,
Ondrej Ostrihoň. Pavel Kulich Lichva, Madlena
Matúška Srnka, Ján Spodniak, Emila Spodniaková
z Bothova, Matúš Slivka č. 880, Dorota Budáčová
r. Dančová, Jozef Kucej, Peter Fekiač Beličiak,
Júlia Fekiačová r. Vrťová, Ondrej Krnáč z Ulice,
Jozef Svoreň.
Nechceme opakovať dôvody, uvedené vo výšspo-
menutej interpelácii, zadanej už v tejto samej veci.
Podotýkame len, že neprimerane veľkými poku-
tami sa občianstvo nevychováva k lácse svojmu
štátu a tiež, že finančné orgány majú stíhať za
škody spôsobené štátu, toho, kto sa ich skutočne
dopustil a nie ľudí dobromyseľných, nič zlého ne-
tušiacich.
Preto sa pýtame p. ministra financií:
1. či vie o tom, aké veľké pokuty vymeriavajú
finančné orgány na Slovensku?
2. či je ochotný nariadiť, aby aj v prípadoch tu
spomenutých nastala náprava taká, aká bola po
našej interpelácii č. IX. č. tlačiva 8. r. 1935?
Praha, 8. apríla 1937.
Šalát,
Čavojský, Danihel, Dembovský. Drobný, Slušný,
Haščík, Turček, Hlinka, dr Pružinský, Sidor, Ken-
dra, Longa, Florek, Brody, dr Sokol, Sivák, dr Tiso,
Suroviak, Rázus, dr Wolf.
858/XIV.
Interpelácia
poslanca Pavla Florka
ministrovi vnútra
o nesprávnom pokračovaní obecnej a okres-
nej komisie pri určovaní škôd požiarmi utr-
pených v Trstenej (Orava) a o nespravodli-
vom navrhovaní podpôr pohorelcom z fon-
dov Zemedelskej rady v Bratislave.
Obec Trstená mnoho trpieva vždy požiarmy.
V rokoch 1934-35 boly požiare, a to 28. septem-
bra 1934, 4. novembra a 17. novembra 1935, keď
vyhorelo množstvo obytných domov a hospodár-
skych budov. Príčinu požiarov vysvetľuje okol-
nosť, že z obce behom času polícia a súdy zneškod-
nily dvoch pyromanikov, z ktorých jedon vo vezení
umrel a druhý odnáša svoj trest ťažkého podo-
zrenia. Utrpená škoda občanov bola neobyčajne
veľká, pretože hospodárske stavy zničené boly vo
všetkých troch prípadoch už po žatve, t. j. na-
plnené úrodou.
Dňa 12. marca 1937 poškodení roľníci vyroz-
umení boli notárskym úradom v Trstenej, že
predsedníctvo Zemedelskej rady pre Slovensko roz-
hodnutím z 15. februára 1936. č. 5266/I-936, za-
mietlo žiadosti niektorých občanov počtom sied-
mich o udelenie podpory na škody spôsobené po-
žiarmi v spomenutých rokoch z dôvodov, že škody
tieto neboly u nich katastrofálneho rázu.
Predsedníctvo Zemedelskej rady pre Slovensko
spomenutým rozhodnutím na druhej strane pri-
znalo 17 občanom z Trstenej, pri týchže požiaroch
poškodeným, podpory od 200 až 900 Kč, medzi kto-
rými sú i zamestnanci štátnych dráh s mesačným
platom a gazdovia zámožní a poistení proti ohňu.
Uvádzam toto nie preto, akoby týmto podporeným
podpora neprislúchala, veď ztratili i oni celé svoje
imanie, ale poukazujem na tieto rozdiely v snahe,
aby vysvitlo, že obecná a okresná komisia pri
určovaní škôd pri jednotlivých poškodených ne-
pokračovala spravedlive a nenavrhovala správne
podpory pre postihnutých roľníkov, resp. ne-
správne určovala ráz škody, keď pri 17 občanoch
pririekla škode ráz katastrofy a pri 7 spoluobča-
noch nenachádzala už rázu katastrofálneho. Celá
verejnosť a občianstvo Trstenej je zhrozené nad
týmto nespravodlivým počínaním, resp. navrhova-
ním a odmietnutím podpory, pretože odmietnutí
boli práve najchudobnejší občania ako Jozef Lis,
Anton Pavelek, Štefan Furdek-Dvorský. Fr. Sťa-
hulák, a i., ktorí sú na podporu najviac odkázaní,
majúc početné rodiny so 4-8 dietkami. Ba sú
medzi nimi i takí, na pr. Jozef Lis, ktorí boli až
dva razy poškodení a to tak, že pri lokalizovaní
prvého ohňa zničené im bolo v hospodárskych sta-
voch obilie, a nedostali na to žiadnu podporu. Pri
treťom ohni bolo im zničené požiarom celé imanie
a obecná komisia nevidela v tomto rázu kata-
strófy.
Príčina tohoto nesprávneho a nespravodlivého
odhadnutia a kvalifikovania škody väzí v po-
vrchnom nedostatočnom a svojvoľnom vyšetrení
škôd miestnym oby. notárom. Škodu odhadovať a
kvalifikovať mala obecná komisia, čo sa však ne-
stalo, lebo p. obvodný notár predvolal si stránky
sám, opýtal sa na výšku utrpenej škody, potom
kritizoval, zľahčoval udatú cenu zničených objek-
tov a konečný obnos svojvoľne napísal sám. Pri
odhadovaní nebol prítomný ani starosta, ani
miestostarosta, ani iný člen obecného predstaven-
stva, títo už hotový elaborát boli nútení i so strán-
kami mlčky len podpísať. Takéto svojvoľné a auto-
kratické pokračovanie charakterizuje celé von-
kajšie úradovanie (t. j. v styku so stránkami
i členmi obecného predstavenstva) p. oby. notára
Mateja Adamca. Nesprávnosť kvalifikovania
utrpených škôd by najvypuklejšie vysvitla, keď
by bol srovnaný soznam vyhotovený oby. notá-
rom so soznamom, ktorý spísalo hneď po spome-
nutých požiaroch četníctvo. Za nesprávnosť ná-
vrhov zodpovedná je i okresná komisia, ktorá tieto
nesrovnalosti nezbadala a neurovnala.
Pýtam sa p. ministra vnútra:
1. či je ochotný dať preskúmať tieto požiarové
elaboráty a návrhy na podpory za škody spôso-
11
bené požiarmi v r. 1934-1935 a zistiť príčiny,
prečo práve najchudobnejší ako Štefan Furdek-
Dvorský, Jozef Lis, Anton Pavelek a František
Sťahulák a iní boli z podpory vylúčení a ich
škoda nebola označená katastrofálnou?
2. či je ochotný týmto z podpory vylúčeným
pohorelcom dodatočne udeliť podporu z príslušného
fondu Zemedelskej rady pre Slovensko?
3. či je ochotný urobiť koniec takémuto poškod-
zovaniu občianstva nemožným úradovaním obvod,
notára Mateja Adamca a okresnej komisie v Trs-
tenej?
V Prahe, 8. apríla 1937.
Florek,
Čavojský, Dembovský, dr Sokol, dr Pružinský,
Longa, Šalát, Brody, Sivák. Danihel, Suroviak,
dr Tiso, Turček, Sidor, Kendra, Drobný, Hašcik,
Slušný, Hlinka, dr Wolf, Rázus.
858/XV.
Interpelace
poslance inž. Františka, Schwarze
ministru veřejných prací a ministru železnic
o úpravě středního Labe v úseku
Týnec n. L. -Veletov.
Střední Labe od početí stavby před 30 lety ne-
bylo regulováno a zplavňováno soustavně podle
pravidel vědy vodotechnické, nýbrž po různých
místně oddělených částech celého toku 227 km
dlouhého; délka tato se zkrátí konečnou úpravou
o 43 km, tedy na 184 km. Teprve po převratu, a
to po vydání zákona čís. 50/1931 Sb. z. a n., byla
do dalšího postupu regulačních prací zavedena
soustavnost a v programu ustanoveno, že tyto
práce mají býti skončeny v úseku Kolín-Jaroměř
do roku 1942.
Před prováděním zplavňovacích prací v tomto
úseku je nutno především upraviti řeku těsně nad
Kolínem, a to v délce as 6 km v trati Týnec n. L.
-Veletov, počítaje v to zrušení pevných jezů
v obou těchto obcích a zřízení dvou plavidel, aby
se umožnil řádný odtok velkých vod v této nejne-
bezpečnější soutěsce na středním Labi, pustošících
zejména práci zemědělskou.
Otázka tohoto nerozřešeného úseku trvá již více
než 15 let a činí na zájemce takový dojem, jako by
byla odložena na neurčito. Neupravený stav má
ovšem zhoubný účinek, a zvláště při rozvodnění
řeky Labe, neboj? voda přicházející od Pardubic re-
gulovaným řečištěm má tok velmi prudký a
u Týnce n. L., kde vtéká mezi skalnatou úžinu,
musí se zúžiti, což má za následek, že se vzdouvá
a rozlévá na luka a pole, čímž ohrožuje majetky
a způsobuje značné škody. Jak jsme již uvedli,
běží o trať v délce as 6 km, ale úprava tohoto ne-
patrného úseku jest stále odsunována, ač zde byla
již několikráte možnost tuto práci v zájmu celku
dokončiti.
Zájemci postiženého úseku dostali již několi-
kráte z úst nanejvýš povolaných úředních osob-
ností závazný přislib, že tato práce bude prove-
dena. Bývalý p. předseda vlády, senátor Udržal,
při pochozí komisi dne 3. října 1927 jako ministr
národní obrany a později i jako předseda vlády
v Týnci n. L. na místě prohlásil, že tuto práci jest
.. bezpodmínečně" nutno v nejkratší době dokončiti.
Toto prohlášení učinil za přítomnosti tehdejšího
p. ministra veřejných prací dra Spiny a ministra
zemědělství O. Srdínka, jakož i později za přítom-
nosti p. ministra veřejných prací inž. Dostálka.
Inž. Dostálek také sám tuto věc slíbil jako správce
ministerstva veřejných prací. Všichni jmenovaní
úřední činitelé, přesvědčili se na miste o všech
okolnostech, které přímo volaly po nápravě, a
proto také všichni tyto sliby učinili. Ovšem od
této doby uplynulo již mnoho let, a přes veškeré
žádosti zúčastněných obcí, jakož i soukromých zá-
jemců zůstává tato otázka dosud nerozřešena a
regulace v úseku Týnec n. L. -Veletov se stále od-
kládá, ovšem z nevysvětlitelných důvodů, neboť
úprava jest již nanejvýš naléhavá. Zvláště nyní,
kdy ve Veletově odpovědné úřady strpěly firmě V.
Loupal, Starý Kolín, postavení jezu průměrně o 8
cm vyššího a nezřízení vrat (vorové propusti).
Zdejší kraj byl velmi postižen i tímto protizákon-
ným a protiprávním projektem, který ohrožuje
jak obec Veletov, tak i Starý Kolín.
S regulací řeky Labe v Týnci n. L. těsně souvisí
otázka okresního silničního mostu, spojujícího
okresní silnici mezi Kolínem a Pardubicemi. Ny-
nější dřevěný most - snad 100 let starý - jest
již pro chodce i všechny druhy vozidel velmi ne-
bezpečnou spojkou. Jeho opravy od převratu do
roku 1936 vyžádaly si již nákladu asi 800. 000 Kč
a letošního roku má se přikročiti k další opravě,
která si vyžádá zase 60. 000 Kč. Při tom ovšem
zůstane stále ještě jen dřevěným mostem a zá-
roveň snad jedinou takovou památkou na řece Labi
a k tomu ještě v samých středních Čechách. Již
v září 1927 oznámila tehdejší okresní správní ko-
mise městskému úřadu v Týnci n. L., že pro tento
okresní silniční most ustanovila největší dovolenou
váhu povozu i s nákladem na 25 q! Před třemi lety
byla tato váha opět snížena, a to na pouhých 15 q,
což znamená, že přes tento most, takto velmi dů-
ležitou spojku, může jeti nejvýše menší povoz ta-
žený 1 kravkou, jelikož 2 krávy a prázdný DOVOZ
váží již více než 15 q. Tohoto mostu, jako jediné
spojky mezi obcemi ležícími na obou březích řeky
Labe v úseku Týnec n. L. -Veletov, musí užívati
všecka vozidla z obcí ležících na pravém břehu
Labe k dopravě nákladů buď na nádraží neb z ná-
draží Týnec n. L. -Záboří n. L., které leží na le-
vém břehu řeky. Není pomyšlení, aby povoz z. obce
Krakován neb jiných obcí na pravém břehu, do-
pravující náklad na příklad do Kojic na břehu
levém, přejel přes Labe v Kolíně neb v Kladru-
bech n. L., kdež jsou vybudované nové mosty
s nosností všem nákladům odpovídající. I pro pěší
je tento most velmi nebezpečný, neboť jeho kon-
strukce jest již velmi chatrná. Tento stav brzdí
celý hospodářský vývoj města Týnce n. L.
Při komisionelním řízení konaném dne 81. květ-
na 1935 bylo opět nesporně zjištěno, že za velkých
průtoků vodních mohou nastati škodlivé vlivy na
jez v Týnci n. L., při čem může býti vážně ohrožen
12
i okresní silniční most. Tento stav samo sebou po-
škozuje veškeré veřejné i soukromé počínáni a
podnikáni v celém úseku Týnec n. L. -Veletov,
kde nelze podél jeho neupravené tepny labské nic
podniknouti. Jakýkoliv počin souvisící s Labem a
jeho břehy naráží na překážky a veškeré podni-
kání má předem ráz provisoria.
Tím, že úprava labských břehů byla skončena
těsně před Týncem n. L., zbývá pouze otázka ne-
rozřešených projektů regulace Labe v trati Týnec
n. L. -Veletov. O této věci jednala rozličná úřední
místa a mezi jinými též i ministerstvo železnic,
které již v r. 1929 nařídilo ředitelství Praha-Jih,
aby opatřilo s urychlením projekt rekonstrukce
železniční trati v obvodu Týnec n. L. Tento pro-
jekt souvisí těsně s výstavbou mostu, avšak pro-
zatím se přestalo na pouhých plánech.
Tento stav nelze dále trpěti, a to
1. pro naprostou nezpůsobilost okresního silnič-
ního mostu přes řeku Labe v Týnci n. L., který
jest spojkou mezi Pardubicemi a Kolínem,
2. pro velké nebezpečí záplav event. i průtrží
hrází u obcí Lžovic a Veletova, které mohou i ohro-
ziti lidské životy a
3. pro protiprávně a protizákonně postavený jez
ve Veletově, jenž jest ve skutečnosti malou lab-
skou přehradou.
Ačkoli se vpředu jmenovaní úřední činitelé a
odpovědní členové čsl. vlády osobné přesvědčili
o spravedlivém požadavku uvedených obcí, jakož
i zúčastněných zájemců, tento přímo křiklavý pří-
pad přes veškeré naléhání se neřeší. A jest přece
i v zájmu státu samého, aby tento úsek byl již
konečně zregulován a tím zdejší kraj uchráněn
před pohromou, která by mohla míti dalekosáhlé
následky. Za ně by nesli odpovědnost všichni ti,
kteří, ač dali závazné přísliby, nepostarali se o do-
končení tak nepatrného úseku.
Zákon o vodohospodářském fondu čís. 50/1931
Sb. z. a n. uznal střední Labe za největší a nej-
důležitější vodohospodářský podnik republiky, za-
řadiv je mezi vodocestnými podniky na první vý-
sadní místo v státním programu. Je nezbytné, aby
zákon č. 50/1931 Sb. z. a n. byl splněn a aby
se střednímu Labi dostalo každoročně nezkrácené
dotace v programu tohoto zákona ustanovené.
Hospodářská tíseň neomlouvá oddalování reali-
sace uvedeného projektu; vždyť ani bývalá vídeň-
ská vláda k podobnému činu nesáhla ani v nejtěž-
ších dobách válečných. Naopak velká nezaměstna-
nost měla by býti pobídkou odpovědným činitelům,
aby křivdu páchanou na středním Labi v uvede-
ném úseku brzkým rozhodnutím napravili.
Tážeme se proto uvedených pánů ministrů:
1. Znají svrchu vylíčený stav labského úseku
mezi Týncem n. L. a Veletovem?
2. Uznávají svrchovanou naléhavost úprav a
staveb v tomto úseku, které jsme v této interpelaci
zdůraznili ?
9. Jsou ochotni postarat se, aby potřebné práce
byly bez dalších odkladů ihned zahájeny?
V Praze dne 31. března 1937.
Inž. Schwarz,
Trnka, Ján Sedláček, dr Novotný, Gajda, Špaček,
Holeček, dr Štůla, Ježek, dr Domin, dr Dominik,
Zvoníček, Kut, Chmelik, dr Fencik, dr Ka-
sin, dr inž. Toušek, Smetánka, dr Branžovský,
Ivák, inž. Protuš, Knebort.
858/XVI.
Interpelace
poslance dra Karla Domina
předsedovi vlády
ve věci projektované Petřínské komunikace.
Ve svém rozhlasovém projevu dne 21. ledna 1937
zmínil se pan předseda vlády dr Hodža o někte-
rých komunikačních a stavebních otázkách Velké
Prahy. Učinil tak se zřením k přípravám pro me-
zinárodní výstavu v r. 1942, kterážto výstava má
býti také výrazem soudobého československého
umění a naší moderní technické vyspělosti. Pan
předseda vlády poukázal k tomu, že bude třeba
pamatovati na vybudování podzemní dráhy, na
úpravu vltavského nábřeží, na náměstí Republiky
a na výstavbu některých monumentálních budov.
Zároveň pověřil národohospodářské oddělení
předsednictva ministerské rady, aby vykonalo vše-
chny potřebné přípravy k ustavení zvláštní komise
ze zástupců oněch ústředních úřadů státních, které
mají ve svém vlastnictví nějaké budovy nebo jiné
objekty ve Velké Praze, jejichž úprava s hlediska
regulačního plánu hlavního města Prahy by byla
žádoucí. Kromě toho pověřil totéž oddělení svého
úřadu, aby zorganisovalo trvalý styk s přísluš-
nými činiteli hlavního města Prahy proto, aby byly
vedeny v patrnosti takové způsoby úprav, které by
mohly býti východiskem k odstranění hlavních zá-
vad dopravních a regulačních, zejména také v*
vnitřních částech hlavního města Prahy. Tím se
má hlavnímu městu republiky usnadniti vyřešení
úkolů zvláště důležitých a naléhavých.
Těchto úkolů je veliké množství a není ani je-
diné obce v rámci Velké Prahy, která by naléhavě
nepotřebovala nutných úprav komunikačních a
mnohých úprav jiných, jak o tom svědčí požadavky
jednotlivých místních rad. K tomu přistupují
problémy nových mostů, přemostění Masarykova
nádraží a Nuselského údolí, úpravy pražských
křižovatek, všeobecné opravy dlažeb, řešení čet-
ných otázek veřejného zdravotníctví, rekreace
atd. Je to přímo záplava problémů a projektů,
jakož i miliardových nákladů.
Mají-li býti všechny tyto problémy vyřešeny, je
třeba pevného generálního projektu a ovšem i klid-
ných úvah a klidné práce, poněvadž chvat a nepro-
myšlené vyřešení jednotlivostí, vytržených z celku,
by nemohlo vésti k žádoucímu cíli.
Dobrá vůle a snaha pana předsedy vlády byla
doložena jeho projevem. Je však třeba, aby také
všechny úřady, jimž je svěřena výstavba Velké
Prahy a jejích komunikací, řídily se uvedenými
zradami. Skutečnost však ukazuje, že se pracuje
kuse, bez zřetele k celku, s nezdravím spěchem,
ba s jakousi nervositou, nedůtklivě odmítající vše-
chny varovné hlasy, odborné posudky i velkorysejší
projekty.
Toho dokladem zvláště typickým je Petřínská
komunikace, jejíž úřední projekt, vypracovaný
Státní regulační komisí, se vnucuje veřejnosti,
třebas odpor proti hrubému porušení této krásné