Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
851.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.........____________
o vojenském polním trestním řízení.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
čl. I.
čl. LX zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 89
Sb. z. a n., jímž se prozatímně mění některá
ustanovení vojenského trestního řádu, se zru-
šuje a do zákona ze dne 5. července 1912, č.
131 ř. z. a zák. čl. XXXIII/1912 o vojenském
trestním řádě se vkládá XXVII. hlava tohoto
znění:
XXVII. hlava.
Polní soudní zřízení a polní trestní řízení.
1. titul.
Všeobecná ustanovení.
§ 451.
Ustanovení předchozích hlav platí i o polním
soudním zřízení a o polním trestním řízení,
jestliže v této hlavě není stanoveno nic jiného.
§ 452.
Oblastí, v níž má platnost polní soudní zří-
zení a polní trestní řízení (oblastí polních sou-
dů), je pole (§ 194, odst. 3 zákona ze dne 13.
května 1936, č. 131 Sb. z. a n. o obraně státu).
§ 453.
Zříditi oblast polních soudů mimo pole nebo
v době, když ještě pole není, muže
2
1. ministr národní obrany, jestliže vstoupil
stát do branné pohotovosti (§57 zákona o
obraně státu) nebo jestliže president republi-
ky po slyšení vlády nařídil povolání k výjimeč-
né činné službě podle § 27 branného zákona;
2. vláda nařízením vydaným se souhlasem
presidenta republiky, jestliže nastanou uvnitř
státu nebo na jeho hranicích události ohrožu-
jící zvýšenou měrou celistvost státu, jeho de-
mokraticko-republikánskou formu, ústavu ne-
bo veřejný klid a pořádek.
Týmž způsobem buďte opatření podle před-
cházejícího odstavce odvolána, jakmile pře-
staly skutečnosti, které byly jejich důvodem.
§ 454.
Má-li polní soudní zřízení a polní trestní ří-
zení platnost v době, kdy ještě není hlavního
velitele, nezřídí se po tuto dobu ani vrchní pol-
ní soudy ani úřady vrchních polních proku-
rátorů, a úkony, které jim tato hlava svěřuje,
připadnou nejvyššímu vojenskému soudu a ge-
nerálnímu vojenskému prokurátoru; v tako-
vých případech nejvyšší vojenský soud rozho-
duje v složení předepsaném pro vrchní polní
soud (§465).
Úkony, které tato hlava svěřuje hlavnímu
veliteli, vykonává v době, kdy zřízen není, mi-
nistr národní obrany.
§ 455.
V oblasti polních soudů je dovoleno vyřídit
v kázeňském (četnickém disciplinárním) říze-
ní i obecné přečiny a soudní přestupky, je-li
na ně v zákoně jako hlavní trest ustanoven
trest na svobodě nepřesahující šest měsíců
nebo trest na penězích nebo trest odnětí vo-
jenské hodnosti.
2. titul.
Polní soudní zřízení.
§ 456.
Vojenskou trestní soudní pravomoc v ob-
lasti polních soudů vykonávají polní soudy.
Polní soudy jsou:
1. nižší polní soudy,
2. vyšší polní soudy a
3. vrchní polní soudy.
Není-li v dalších předpisech stanoveno ji-
nak, platí o nižších polních soudech táž usta-
3
novení jako o brigádních soudech, o vyšších
polních soudech táž ustanovení jako o divis-
ních soudech.
§ 457.
Polní soudy zřizuje a zrušuje hlavní velitel;
právo zřizovat a zrušovat nižší a vyšší polní
soudy může tento velitel přenésti na jiné vyšší
velitele jemu podřízené.
Nižší a vyšší polní soudy se zřizují u vyšších
velitelství podle potřeby. Vrchní polní soud se
zřídí zpravidla jen u hlavního velitelství; je-li
to však zapotřebí, mohou být ještě další vrch-
ní polní soudy zřízeny u vyšších velitelství,
která určí hlavní velitel.
Velitelství, u něhož je polní soud zřízen, ur-
čuje mu jeho stanoviště.
Kterým vyšším polním soudům jsou podří-
zeny jednotlivé nižší polní soudy a kterým
vrchním polním soudům vyšší polní soudy,
určí velitel, jenž nadřízené vyšší a vrchní pol-
ní soudy zřizuje.
§ 458.
Nižším polním soudům náleží:
1. konati řízení a rozhodovati o trestných
činech, na které je podle trestních ustanovení
(sazeb), jichž má být užito, jako hlavní trest
určen trest na svobodě nepřevyšující pět let
nebo trest na penězích nebo trest odnětí vojen-
ské hodnosti;
2. účastniti se vyhledávacího řízení v trest-
ních případech, o nichž rozhodovati přísluší
vyšším polním soudům.
§ 459.
Vyšším polním soudům náleží:
1. konati řízení a rozhodovati o trestných
činech, které nepatří do příslušnosti soudů niž-
ších;
2. rozhodovati o odvoláních z rozsudků niž-
ších polních soudů a rozhodovati o stížnostech
v případech, v nichž vojenský trestní řád při-
kazuje rozhodování divisnímu soudu.
§ 460.
Vrchní polní soudy rozhodují o odvoláních
z rozsudků vyšších polních soudů a mimo to
o věcech, které jim jsou v této hlavě ještě
zvláště přikázány.
4
§ 461.
Vrchní polní soud je složen z generála jus-
tiční služby jako předsedy, z dalších důstoj-
níků justiční služby jako radů a z kancelář-
ského personálu. Je-li třeba, má předseda ještě
jednoho nebo několik náměstků; jimi jsou rov-
něž důstojníci justiční služby.
§462.
Nalézací soud u nižšího polního soudu se
skládá z předsedy a z dvou přísedících.
Předsedou je důstojník justiční služby, jed-
ním přísedícím je důstojník zbraní, druhý pří-
sedící se vybere ze stavovské a hodnostní sku-
piny žalovaného. Stavovské skupiny určují
služební předpisy, hodnostními skupinami jsou
důstojníci, rotmistři a mužstvo.
Nelze-li druhého přísedícího vybrati ze sta-
vovské skupiny žalovaného nebo patří-li žalo-
vaní k různým stavovským skupinám, vybere
se druhý přísedící ze stavovské skupiny zbraní.
Náleží-li žalovaný k hodnostní skupině muž-
stva nebo rotmistrů a nelze-li bez obtíží dru-
hého přísedícího vybrat z jeho hodnostní sku-
piny, vybere se druhý přísedící z nejbližší vyš-
ší hodnostní skupiny (z rotmistrů, z důstojní-
ků). Náleží-li žalovaní k různým hodnostním
skupinám, určí se druhý přísedící podle žalo-
vaného, jenž náleží k hodnostní skupině nej-
vyšší.
Je-li žalovaný osobou občanskou, určí se
druhý přísedící stejně, jako když je žalován
důstojník zbraní.
Je-li na týž den určeno několik hlavních
přelíčení, mohou se všechna přelíčení vykonat
před týmž nalézacím soudem; v tom případě
se druhý přísedící určí tak, jako kdyby všichni
žalovaní, proti nimž se koná hlavní přelíčení,
byli žalováni společně.
Za přísedící třeba vyvoliti osoby s větším ži-
votním rozhledem, které znají poměry a před-
pisy vojenské a mají porozumění pro potřeby
státu.
§463.
Místo nalézacího soudu rozhoduje u nižšího
polního soudu jediný důstojník justiční služby
jako samosoudce:
1. jde-li o trestný čin, na který je v zákoně
podle trestních ustanovení (sazeb), jichž má
býti použito, jako hlavní trest ustanoven trest
na svobodě nepřesahující jeden rok nebo trest
5
na penězích nebo trest odnětí vojenské hod-
nosti, nebo
2. jde-li o trestný čin, na který je v zákoně
sice ustanoven delší trest na svobodě, ale na-
vrhne-li žalobce, aby byl jako hlavní trest ulo-
žen jen trest na svobodě nepřesahující jeden
rok.
§464.
Nalézací a odvolací soud u vyššího polního
soudu se skládá z předsedy a z dvou přísedí-
cích.
Předsedou a jedním přísedícím jsou důstoj-
níci justiční služby, druhým přísedícím je dů-
stojník zbraní; o jeho výběru platí ustanovení
posledního odstavce § 462.
§465.
Vrchní polní soud rozhoduje, není-li v tom-
to zákoně stanoveno jinak, po slyšení vrchního
polního prokurátora v senátu, jenž se skládá
z předsedy soudu nebo z jeho náměstka a
z dvou radů.
§466.
žalobci u polních soudů jsou polní prokurá-
toři, a to:
1. u nižšího polního soudu nižší polní proku-
rátor,
2. u vyššího polního soudu vyšší polní pro-
kurátor a
3. u vrchního polního soudu vrchní polní pro-
kurátor.
Stanoviště polního soudu je i stanovištěm
polního prokurátora, jenž je u něho žalobcem.
Není-li stanoveno jinak, platí o nižším pol-
ním prokurátoru táž ustanovení jako o funk-
cionáři vojenského prokurátora a o vyšším
polním prokurátoru táž ustanovení jako o vo-
jenském prokurátoru.
§467.
Úřady polních prokurátorů zřizovati a zru-
šovati přísluší velitelům, kteří jsou povoláni
zřizovat a zrušovat polní soudy, u nichž jsou
polní prokurátoři žalobci.
Úřady polních prokurátorů jsou podřízeny
velitelům, u kterých jsou zřízeny polní soudy,
u nichž jsou polní prokurátoři činní.
6
§ 468.
Polní prokurátoři a jejich náměstci se vy-
bírají z důstojníků justiční služby.
Nemůže-li polního prokurátora, jenž je vy-
loučen nebo nemocen neb jehož něco jiného za-
jde, zastoupit jeho náměstek nebo nemá-li pol-
ní prokurátor, kterého postihne překážka, žád-
ného náměstka, postará se velitel, kterému
polní prokurátor podléhá, aby byl poslán k pol-
nímu prokurátoru způsobilý důstojník (odst.
1) jako dočasná výpomoc.
Je-li třeba výpomoci jen pro hlavní přelíčení
u nižšího polního soudu, může býti určen za
výpomoc kterýkoli důstojník.
Za výpomoc nelze určiti důstojníka justiční
služby, který je soudcem u polního soudu.
§ 469.
Velitelé, oprávnění zřizovat a zrušovat polní
soudy (§ 457, odst. 1) a úřady polních proku-
rátorů (§ 467, odst. 1), ustanovují přednosty
polních soudů a polní prokurátory a přidělují
jim potřebný personál.
Předsedy vrchních polních soudů, jejich ná-
městky a rady vrchních polních soudů usta-
novuje hlavní velitel.
§ 470.
Nemůže-li u nižšího polního soudu žádný
z přidělených důstojníků justiční služby pře-
vzíti funkci předsedy nalézacího soudu nebo
samosoudce, přikáže mu přednosta nadřízené-
ho vyššího polního soudu pro onen případ dů-
stojníka justiční služby od jiného podřízeného
nižšího polního soudu neb od soudu vlastního.
Nedostává-li se v jednotlivých případech dů-
stojníků justiční služby pro obsazení naléza-
cího neb odvolacího soudu u polního soudu
vyššího, může si přednosta soudu vypomoci
povoláním důstojníků justiční služby od podří-
zených polních soudů nižších; není-li tato od-
pomoc možná, nařídí nadřízený vrchní polní
soud některému z podřízených vyšších polních
soudů, aby vyslal k žádajícímu vyššímu pol-
nímu soudu potřebný počet důstojníků justič-
ní služby.
§ 471.
Příslušnost jednotlivého polního soudu prv-
ní stolice se vztahuje na všechny osoby, pod-
robené vojenské soudní pravomoci, které byly
dopadeny nebo v době zavedení řízení se zdržu-
7
jí v dosahu moci velitelství, u něhož je soud
zřízen. Pokud by podle toho mohla nastat pří-
slušnost několika soudů, je příslušný soud,
který se o věci nejdříve dověděl.
Soudní příslušnost se nemění, změní-li se
později pobyt obviněného nebo dosah moci ve-
litelství, u kterého je soud zřízen.
Soudu (žalobci), který nejdříve zvěděl o
trestném činu, přísluší proň konati řízení tak
dlouho, dokud nevyjde najevo okolnost odů-
vodňující příslušnost podle prvního odstavce.
Aby bylo usnadněno řízení, nebo z jiných
závažných důvodů může soud (žalobce) pří-
slušný podle předcházejících odstavců postou-
pit věc soudu (žalobci) místa spáchání činu
nebo soudu (žalobci) místa nového pobytu vin-
níkova.
Odejde-li soud (žalobce), jehož příslušnost
byla založena - podle předcházejících ustano-
vení - později na jiné stanoviště, může, jeví-li
se to účelným, postoupit trestní věc soudu (ža-
lobci), který přijde na jeho místo, neb jinému
blízkému soudu (žalobci).
§472.
Rozhodovati o sporech mezi polními soudy
(polními prokurátory) o příslušnost a rozho-
dovati o přenesení trestních věcí z příslušnosti
jednoho polního soudu (polního prokurátora)
do příslušnosti jiného polního soudu (polního
prokurátora) (§§ 39, 42) náleží nejblíže spo-
lečně nadřízenému polnímu soudu, a není-li ho,
vrchnímu polnímu soudu u hlavního velitelství.
3. titul.
Polní řízení.
§473.
Ustanovení § 152, odst. 2 platí i o spisová-
ní zápisů u vyšších polních soudů.
K podání znaleckého nálezu a posudku stačí
u nižšího i u vyššího polního soudu jeden zna-
lec. Ohledání a pitvu mrtvoly může provésti i
jen jeden lékař.
Obhájcem může být i důstojník, který není
důstojníkem justiční služby, ale u vyššího pol-
ního soudu musí být obhájce práva znalý.
V řízení pro zločiny vojenské zrady a pro
zločiny nepřekažení nebo neoznámení vojenské
zrady může být obhájcem jen osoba zapsaná
8
do seznamu obhájců oprávněných obhajovati
v těchto věcech nebo aktivní důstojník justič-
ní služby; z neaktivních důstojníků justiční
služby pouze ten, kdo byl oprávněn minister-
stvem národní obrany obhajovati v těchto
věcech před vojenskými soudy.
Důstojník justiční služby, který byl vyše-
třujícím soudcem, může být v téže věci členem
nalézacího soudu i u vyššího polního soudu.
§474.
O stížnostech platí obdobně ustanovení před-
chozích hlav s odchylkou, že kde podle nich
o stížnosti rozhoduje nejvyšší vojenský soud,
přísluší rozhodovati vrchnímu polnímu soudu;
o stížnosti na opatření polního prokurátora
rozhoduje velitel, u něhož je zřízen polní soud,
u kterého je polní prokurátor činný.
§475.
Lhůta mezi oznámením žaloby (trestního
návrhu) žalovanému a mezi hlavním přelíče-
ním činí nejméně tři dni, ledaže by žalovaný
výslovně svolil, aby se tato lhůta zkrátila.
Návrh na doplnění důkazů nebo na opatření
nových důkazů (§ 250) nutno podati nejpoz-
ději den po vznesení žaloby (§ 244, posl. od-
stavec).
Návrh, aby za trestný čin, na který je v zá-
koně ustanoven trest na svobodě delší než jeden
rok, byl uložen trest na svobodě nepřesahující
jeden rok (§ 463, č. 2), učiní žalobce, jeví-li
se mu takový trest dostatečným. Učiní-li ža-
lobce tento návrh, nemůže soud uložit přísněj-
ší trest.
§476.
Proti žalovanému, který se k hlavnímu pře-
líčení u nižšího polního soudu nedostavil, může
se konat hlavní přelíčení v jeho nepřítomnosti,
jestliže byl o nařízení hlavního přelíčení včas
zpraven a o celém obsahu obvinění již předtím
soudem nebo žalobcem vyslechnut. Jestliže se
žalovaný, který se k hlavnímu přelíčení u niž-
šího polního soudu dostavil, během přelíčení
svémocně vzdálí nebo jiným způsobem hledí
zmařiti konání hlavního přelíčení, lze za jeho
nepřítomnosti v hlavním přelíčení pokračovati,
jestliže byl žalovaný již předtím soudem nebo
žalobcem vyslechnut o celém obsahu obvinění.
Koná-li se podle předcházejícího odstavce u
nižšího polního soudu hlavní přelíčení v nepří-
tomnosti žalovaného a není-li přítomen obháj-
9
ce žalovaným zvolený, musí se mu, je-li na
trestný čin podle trestních ustanovení (sazeb),
jichž má býti použito, ustanoven trest na svo-
bodě přesahující šest měsíců, zřídit obhájce
z moci úřední.
§477.
Z rozsudků nižších a vyšších polních soudů
je možno se odvolati ve stejném rozsahu jako
z rozsudků soudů brigádních.
Odvolání nemá místa:
a) byl-li rozsudek vydán v části oblasti pol-
ních soudů obklíčené nepřítelem, v níž není
žádného polního soudu vyšší stolice, nebo
b) byl-li rozsudek, jenž se týká jen přečinů
a přestupků, vydán v části oblasti polních sou-
dů, v níž ministr národní obrany z důvodů
udržení vojenské kázně nebo bezpečnosti voj-
ska nebo veřejného klidu a pořádku odvolání
na dobu nutné potřeby u takových rozsudků
vyloučil.
Lhůta pro ohlášení odvolání (§ 335, odst. 1)
a pro odpověď na odvolání (§ 338, odst. 3) činí
jeden den, lhůta pro provedení odvolání
(§ 337, odst. 1) tři dni. Vojenské osoby v čin-
né službě mohou ohlášení i provedení odvolání,
jakož i odpověď na ně podat u představeného
velitelství.
O odvoláních z rozsudků nižších polních sou-
dů rozhodují vyšší polní soudy, o odvoláních
z rozsudků vyšších polních soudů vrchní polní
soudy.
O odvolání rozhoduje odvolací soud v seděni,
jehož se kromě členů odvolacího soudu a zapi-
sovatele účastní u vyššího polního soudu jen
vyšší polní prokurátor a u vrchního polního
soudu jen vrchní polní prokurátor.
Před rozhodnutím ve věci samé může před-
seda odvolacího soudu řízení provedené soudem
první stolice doplniti nebo naříditi, aby bylo
doplněno, aneb aby vadné procesní úkony byly
napraveny.
Odvolací soud rozhodne, nezamítne-li odvo-
lání jako nepřípustné nebo neodůvodněné nebo
nenařídí-li doplnění řízení (odstavec 6), ve věci
samé rozsudkem podle výsledku provedeného
řízení; má-li však za to, že se nelze obejíti bez
opakování hlavního přelíčení v první stolici,
zruší napadený rozsudek a vrátí Věc témuž
nebo jinému soudu první stolice k novému pro-
jednání a rozhodnutí.
Jinak platí o odvolacím řízení obdobně usta-
novení 3. titulu XIX. hlavy.
10
§478.
Trestním příkazem lze v polním řízení uklá-
dat tresty na svobodě do tří měsíců nebo
tresty peněžité do 10. 000 Kč neb oba tyto
tresty, jakož i přepadení (zabavení) věci; doba
náhradního trestu za nedobytný peněžitý
trest nesmí převyšovat šest týdnů, a byl-li ulo-
žen zároveň trest na svobodě, spolu s ním tři
měsíce.
Jinak platí o trestním příkaze v polním ří-
zení obecná ustanovení.
§479.
Veliteli, u něhož je zřízen polní soud, který
rozhodoval v první stolici, přísluší nařizovat
výkon, odklad a přerušení trestu. Odklad a
přerušení trestů na svobodě může tento velitel
povoliti i v případech vyhrazených ministru
národní obrany, a smí odložit i vykonání trestů
na svobodě převyšujících dvě léta; odklad
anebo přerušení trestů na svobodě může tento
velitel, jde-li o vojenskou osobu v činné službě
neb o osobu, jejíž pracovní slily je třeba v zá-
jmu obrany státu, povolit i na dobu neurčitou.
§ 480.
Zní-li rozsudek vyššího polního soudu, který
vešel v první stolici v právní moc, na trest
smrti, předloží vyšší polní soud spisy i s přede-
psaným usnesením (veliteli, u něhož je tento
vyšší polní soud zřízen; tento velitel připojí
k spisům své dobré zdání, zda je odsouzený
hoden milosti a jaký trest by byl přiměřený,
kdyby se mu jí dostalo, a předloží spisy veli-
teli, u kterého je zřízen vrchní polní soud.
Zní-li rozsudek vrchního polního soudu nebo
rozsudek, který jeho rozhodnutím vešel
v právní moc, na trest smrti, usnese se vrchní
polní soud, vyslechna vrchního polního proku-
rátora, o tom, zda doporučuje odsouzeného mi-
losti a jaký trest by byl přiměřený, kdyby se
mu jí dostalo, a zašle spisy veliteli, u něhož je
tento vrchní polní soud zřízen.
Velitel, u něhož je zřízen vrchní polní soud,
rozhodne jak v případě odstavce 1, tak i v pří-
padě odstavce 2, zda spisy mají být s návrhem
na udělení milosti předloženy ministru národ-
ní obrany nebo zda má být trest smrti vyko-
nán.
Není-li v části oblasti polních soudů obklí-
čené nepřítelem žádného vrchního polního
soudu, nastoupí místo velitele, u něhož je zří-
zen vrchní polní soud, nejvyšší Velitel v této
oblastní části nadřízený veliteli, u něhož je zří-
11
zen vyšší polní soud, a není-li takového velitele,
sám velitel, u něhož je zřízen vyšší polní soud.
§ 481.
V oblasti polních soudů lze stanné právo vy-
hlásit pro všechny zločiny. Právo vyhlásiti a
zrušiti stanné právo pro tuto oblast nebo její
část přísluší hlavnímu veliteli; hlavní velitel je
může přenést na velitele, u kterých jsou zří-
zeny vrchní nebo vyšší polní soudy.
Vysloví-li stanný polní soud rozsudek smrti,
usnese se ihned, vyslechna vyššího polního pro-
kurátora, zda je odsouzenec hoden milosti a
jaký trest by byl přiměřený místo smrti, kdy-
by byla udělena milost. Rozsudek smrti před-
loží předseda stanného polního soudu veliteli,
u něhož je soud zřízen; tento velitel rozhodne,
zda má být trest smrti vykonán nebo zda mají
být spisy s návrhem na udělení milosti předlo-
ženy ministru národní obrany. Rozhodne-li ve-
litel, u něhož je soud zřízen, že rozsudek nemá
být předložen ministru národní obrany, trest
se vykoná (§ 446, odst. 3); rozhodne-li však,
že má být rozsudek předložen ministru národní
obrany, vyčká se s vykonáním trestu až do roz-
hodnutí presidenta republiky.
§ 482.
Ustanovení § 376 platí i o rozsudcích, usne-
seních a postupu vrchních polních soudů. Žá-
dal-li o podání zmateční stížnosti k zachování
zákona obviněný, musí být o jejím vyřízení
zpraven.
Návrh na obnovu trestního řízení, pro-
vedeného u polního soudu, podává se u nejvyš-
šího vojenského soudu; tento soud určí, který
vojenský soud má opatřit trestní spisy a dále
postupovat podle § 392, odst. 3 a 4.
§ 483.
Ten, kdo byl odsouzen polním soudem, má
právo podat do tří měsíců po vystoupení
z oblasti polních soudů aneb upadl-li do zajetí,
po návratu do vlasti v stejné lhůtě žádost ke
generálnímu vojenskému prokurátoru, aby
byl podán návrh ve smyslu § 401, odst. 1, č. 3.
Na toto oprávnění nemá vlivu okolnost, zda
bylo předtím proti rozsudku užito opravného
prostředku čili nic.
O výsledku žádosti bud' žadatel vždy zpra-
ven.
12
§484.
Odejde-li obviněný do oblasti polních soudů
v době, kdy se proti němu vede řízení podle
předcházejících hlav v první stolici, může ža-
lobce, jde-li o trestné činy malé důležitosti,
řízení odročit až do návratu obviněného
z oblasti polních soudů; neučiní-li to žalobce,
pokračuje se v řízení u polního soudu přísluš-
ného podle nového pobytu obviněného. Stejně
se postupuje, když trestný čin, kterého se
obviněný dopustil před odchodem do oblasti
polních soudů, vyjde najevo teprve po jeho od-
chodu do této oblasti.
O opravných prostředcích podaných proti
rozsudkům, které v době odchodu obviněného
do oblasti polních soudů nevešly v moc práva,
rozhoduje se podle ustanovení XIX. hlavy,
avšak žalovaný nemá nároku, aby byl pří-
tomen, při ústním líčení o opravném pro-
středku; v takových případech se mu vždy
určí obhájce z úřední moci, není-li při líčení
přítomen obhájce jím přibraný. Dojde-li k zru-
šení rozsudku nebo k obnově řízení, provede se
další řízení u soudu právě pro obžalovaného
příslušného (odst. 1), neustanoví-li nejvyšší
vojenský soud jinak.
§ 485.
Vystoupí-li obviněný (žalovaný) z oblasti
polních soudů dříve, než polní trestní řízení
bylo skončeno, může věc býti postoupena
soudu příslušnému podle pobytu obviněného
(žalovaného).
O odvoláních z rozsudků, které v této době
nevešly v moc práva, rozhoduje však odvolací
soud podle § 477.
§ 486.
Skončí-li se platnost polního trestního ří-
zení, pokračuje se v řízení podle hlav před-
cházejících.
O odvoláních podaných proti rozsudkům,
které v této době ještě nevešly v moc práva,
rozhoduje jako soud odvolací divisní soud a
nějvyší vojenský soud.
Příslušnost divisního odvolacího soudu se
řídí stanovištěm, zrušeného nižšího polního
soudu, a neleží-li toto stanoviště v obvodu
žádného divisního soudu, pobytem žalova-
ného; nelze-li ani tak určiti příslušnost odvo-
lacího divisního soudu, určí ji nejvyšší vojen-
ský soud.
13
O složení odvolacího soudu a o řízení před
ním platí ustanovení této hlavy s odchylkou,
že na místo vyššího polního prokurátora a
vrchního polního prokurátora nastupuje vo-
jenský prokurátor a generální vojenský pro-
kurátor.
čl. II.
V době, kdy trvá platnost polního trestního
řízení, rozhoduje o zřizování a zrušování bri-
gádničtí a divisních soudů a o změně sídla nej-
vyššího vojenského soudu ministr národní
obrany.
čl. III.
Ustanovení čl. III zákona ze dne 23. května
1922, č. 168 Sb. z. a n., kterým se částečně
zrušuje zák. čl. LXIII/1912 o výjimečných
opatřeních a mění některá ustanovení o stan-
ném právu, neplatí při vyhlášení vojenského
stanného práva v oblasti polních soudů.
Čl. IV.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení; provede jej ministr národní obrany.
Důvodová zpráva.
Ve vojenských trestních řádech, vyda-
ných r. 1912 (zák. ze dne 5. července 1912,
č. 130 a 131 ř. z. a zák. čl. XXXII a
XXXIII/1912), byla celá XXVII. hlava
(§§ 451 až 486) věnována trestnímu řízení
polnímu.
V snaze, aby polní trestní řízení bylo co
možná jednoduché a rychlé, aby k jeho ve-
dení nebylo zapotřebí mnoha personálu a
aby byla zaručena co největší účinnost
trestní represe, stanovila tato hlava četné
úchylky od normálního řízení mírového.
Tak na př. nebylo v polním řízení přesného
oddělení soudů od úřadů veřejné žaloby a
velitel, vybavený právem trestního stíhání
(tak zvaný příslušný velitel), v každém
jednotlivém trestním případě sám rozhodo-
val, který z jeho přidělených důstojníků
justiční služby má vésti vyhledávací řízení,
který má být žalobcem a který má vésti
hlavní přelíčení (§§ 461, 465, 470, 472).
Polní soudy nebyly rozděleny na soudy bri-
gádní a divisní, nýbrž pro všechny trestné
činy byly příslušné jednotné "polní soudy".
Opravného řízení nebylo ani při nejtěž-
ších trestech, toliko příslušný velitel měl
právo odepříti rozsudku potvrzení, čímž
způsobil, že byl rozsudek přezkoumán vrch-
ním velitelem vojska (§ 478). Byla tu tedy
sice jakási náhražka za opravné řízení, je-
nomže vyšší instancí nebyl soud, nýbrž ve-
litel a kromě toho tuto opravnou cestu
mohl nastoupiti jen příslušný velitel, ne
však žalovaný.
Vojenské trestní řády vešly v účinnost
1. července 1914. Zakrátko potom vypukla
světová válka a ustanovení XXVII. hlavy
se od té chvíle prováděla prakticky po více
než čtyři léta.
Zkušenosti, kterých se za tu dobu na-
bylo s prováděním XXVII. hlavy voj. tr.
řádu, nebyly v celku nepříznivé, ale ve ve-
řejnosti se polnímu řízení vytýkalo, že má-
lo chránilo práva obviněného, že příliš
mnoho moci soustředilo v rukou přísluš-
ného velitele a že vůbec správně nevyřešilo
poměr mezi zájmy státu a zájmy jednot-
livce.
14
Pod vlivem těchto výtek se rozhodlo re-
voluční Národní shromáždění, když r. 1918
jednalo o nejnaléhavějších reformách vo-
jenského trestního řízení, zatím XXVII.
hlavu voj. trest, řádu zrušiti nadobro a pro
polní řízení zavésti odchylku od mírového
řízení, aby veřejní žalobci směli v přípa-
dech méně naléhavých odložiti v poli ko-
nání hlavního přelíčení (čl. LX novely č.
89/1918 Sb. z. a n. ). Snad by bývalo již
tehdy správnější, nahraditi staré polní ří-
zení reformou podrobnější, ale tenkrát na
důkladné přepracování XXVII. hlavy voj.
tr. řádu nebylo kdy.
účelem této zákonné osnovy je znovu
upraviti zvláštní trestní řízení polní a to
tak, aby bylo vyhověno nejnaléhavějším
potřebám operujícího vojska, při tom však
aby netrpělo správné nalézání práva.
Návrh zákona vychází ze zásady, že
i polní soudy mají být nezávislé a že
i polní soudnictví má býti odděleno od
správy; proto mají být polní soudy oddě-
leny jak od moci velitelské, tak i od úřadů
žalobních. V péči o ochranu práv obvině-
ného jde návrh zákona tak daleko, že na
rozdíl od četných cizích států - i v polním
řízení-dopouští opravné prostředky proti
rozsudkům. Při tom však návrh zákona ne-
přehlíží, že potřeba zachovati kázeň vyža-
duje v polním řízení rychlého nalézání prá-
va, a proto podle možnosti zjednodušuje
formality řízení a pak hlavně decentrali-
suje opravné řízení.
Z této decentralisační snahy vyplynulo
i rozdělení polních soudů na polní soudy
nižší, polní soudy vyšší a polní soudy
vrchní (§ 456). Nižší polní soudy mají
v první stolici soudit všechny činy trestané
ztrátou hodnosti, trestem na penězích a
tresty na svobodě nepřesahujícími pět let
(§ 458), vyšší polní soudy mají soudit de-
likty těžší (tudíž i hrdelní) a zároveň vy-
řizovati odvolání z rozsudků polních soudů
nižších (§ 459), vrchní polní soudy jsou
myšleny jako druhá instance nad polními
soudy vyššími (§ 460).
Z tohoto rozdělení kompetence je viděti,
že nižší polní soudy jsou něčím jiným než
mírové soudy brigádní, a proto mají u nich
vedle samosoudců fungovati i tříčlenné
soudy nalézací (§ 462). Pro mírové bri-
gádní soudy není v polním soudnictví
místa, protože přečiny a přestupky, které
náleží do pravomoci těchto soudů, budou
ponejvíce velitelé vyřizovati v řízení ká-
zeňském (§ 455), jemuž obyčejně pro větší
rychlost dají přednost před řízením soud-
ním, zejména když v poli mají právo uklá-
dati kázeňské tresty větší výměry než za
poměrů mírových (§ 4, odst. 7 vojenského
kázeňského zákona ze dne 4. července 1923,
č. 154 Sb. z. a n. ve znění podle vyhlášky
ze dne 6. dubna 1935, č. 65 Sb. z. a n. ).
Tato decentralisace polního soudního ří-
zení dovolí, aby bylo žalovanému dáno
právo odvolati se z jakéhokoli rozsudku pol-
ního soudu, vydaného v řádném řízení,
k vyššímu soudu. Nevýhodou této decen-
tralisační soustavy je, že bude třeba zříditi
větší počet polních soudů a úřadů polních
prokurátorů, takže k tomu bude zapotřebí
značného počtu personálu. Po této stránce
může ovšem zákon vypomoci, když se
v předpisech o obsazení polních justičních
úřadů spokojí s menším počtem personálu
u jednotlivého úřadu než v řízení mírovém.
S tohoto hlediska sluší posuzovat předpisy
§§ 462 až 465, 468 a 470.
O decentralisaci při odkládání a přeru-
šování trestů a při udělování milosti je
promluveno v odůvodnění § 479.
Vedle decentralisace je vodítkem nové
úpravy také snaha po zjednodušení a
urychlení řízení, jak je zjevné z jednotli-
vých ustanovení.
K § 451.
Pro zjednodušení jsou v této hlavě po-
psány jen odchylky od mírového řízení;
kde žádná odchylka předepsána není, platí
i o polním řízení ustanovení hlav I až
XXVI.
K §§ 452 a 453.
Působnost polních soudů a polního řízení
má být ohraničena územně a to omezena
na "oblast polních soudů". Uvnitř této
oblasti nebude místa pro normální soudy
mírové; zbudou-li v ní snad v prvním oka-
mžiku zřízení oblasti polních soudů nějaké
mírové soudy brigádní nebo divisní, budou
musit buď odejít z této oblasti nebo za-
stavit činnost nebo se přeměnit v soudy
polní.
Jak naznačuje sám název, bude normální
oblastí polních soudů "pole", to jest území,
ohraničené ministrem národní obrany k ná-
vrhu hlavního velitele, v kterém jsou roz-
loženy útvary operujících armád (útvary