se §§ 648, odst. 4 a 649, odst. 4. uh. c. ř. s.
s povšechným obratem "uzná-li soud před-
nesené údaje za postačitelné". V čl. I a) od-
stavec 3. vlád. nařízení č. 362/1919 Sb. z. a
n. se praví: "Sezná-li soud z přednesených
údajů, že jde o zlomyslné opuštění".

Porovná-li se obojí ustanovení, lze seznati,
že řečeným obratem §§ 648 a 649 uh. c. ř. s.
nepraví se v pravdě nic v otázce, zda a po-
kud má soud zkoumati, zda tu zlomyslné
opuštění jest, či není, kdežto doslov prová-
děcího nařízení jde v otázce příliš daleko,
poněvadž konečné slovo v otázce musí zů-
stati vyhrazeno budoucímu sporu o rozluku
a tomuto rozhodnutí nelze již nyní předbí-
hati. Navrhuje se proto doslov zprostřed-
kující, vyhovující povaze věci.

Co se týče lhůty, do níž se na-
vrhovatelovu odpůrci ukládá návrat do
manželského společenství, jest podstatný
rozdíl mezi obojím manželským právem.

Podle § 13 c) novely o právu manžel-
ském je lhostejno, po jakou dobu se provi-
nivší manžel oddaluje od manželského spo-
lečenství. Dosti na tom, že se na soudní
výzvu nevrátí do manželského společenství.
Okolnost, zda jest či není neznámého po-
bytu, má význam jen pro způsob vyzvání.
Ve shodě s tímto ustanovením předepsáno
pak v čl. I vl. nař. č. 362/1919 Sb. z. a n.,
že navrhovatelovu manželi určí se šestimě-
síční lhůta k obnovení manželského spole-
čenství, nechť si jeho pobyt jest nebo není
znám.

Podle § 77 manželského zákona dlužno
rozeznávati:

a) Pobyt rušitele manželského společen-
ství jest znám (§ 77 a) manž. zák. ). Tu
muselo před podáním návrhu k vyzvání
uplynouti již šest měsíců, počínajíc ode
dne, co navrhovatelův manžel opustil man-
želské společenství. V soudním usnesení
bude navrhovatel vyzván, aby obnovil man-
želské společenství do lhůty, již soud
v usnesení určí dle uvážení ne více než tři-
ceti, po případě ne více než devadesáti dny
(§ 77 a) manž. zák., § 648 uh. c. ř. s. ).

b) Pobyt navrhovatelova manžela není
znám (§ 77b) manž. zák. ). Podmínkou
jest, že navrhovatelův manžel jest nejméně
od roku neznámého pobytu a že, byv sou-
dem vyzván, aby do roku obnovil man-
želské společenství, této výzvě bez ospra-

vedlnění nevyhověl (§ 77 b) manž. zák.,
§ 649 uh. c. ř. s. ).

Aby co do lhůty, do níž se navrhovate-
lovu manželi ukládá návrat do manželského
spolužití, byl kryt i případ § 77 a) manžel-
ského zákona, navrhuje se, aby bylo ře-
čeno: "Není-li lhůta k obnovení manžel-
ského společenství ustanovena zákonem,
určí ji soud podle uvážení, hledě ze-
jména ke vzdálenosti místa pobytu navrho-
vatelova manžela". Stanoviti podle vzoru
§ 648 uh. c. ř. s. pro tuto soudcovskou lhůtu
nejzazší mez se nedoporučuje.

Zákaz doručiti vyzvání zmocněnci pro
doručování nebo veřejnou vyhláškou, pře-
vzat v posléz uvedeném směru z § 648 uh.
c. ř. s., v prvém směru jest zákaz odů-
vodněn povahou věci.

K odstavci 5: Podle čl. I b) nař. č. 362/
1919 Sb. z. a n. není třeba v návrhu udati
a osvědčiti, od kdy jest navrhovatelův
manžel neznámého pobytu, poněvadž s hle-
diska § 13 c) novely o právu manželském
na tom nezáleží. Ovšem ale záleží na tom
s hlediska § 77 b) manželského zákona, po-
něvadž vyzvání musí předcházeti skuteč-
nost, že manžel, jemuž výzva svědčí, jest
nejméně od roku neznámého pobytu. Dů-
sledně proto požaduje § 649 uh. c. ř. s.,
aby i tato okolnost byla v návrhu tvrzena
a osvědčena. Aby po této stránce byla shoda
s manželským zákonem, předpisuje osnova,
aby v návrhu bylo též tvrzeno a osvědčeno,
od kdy manžel, jemuž výzva svědčí, jest
neznámého pobytu. S hlediska § 13 c) no-
vely o právu manželském jest to sice zby-
tečné, ale nikterak to není závadné.

K odstavci 6: Nepřípustným po zákonu
bude návrh podle § 77b), není-li manžel,
jemuž výzva svědčí, alespoň jeden rok ne-
známého pobytu.

Je-li navrhovatelův manžel neznámého
pobytu, jest lhůta, do níž má podle soud-
ního vyzvání obnoviti manželské společen-
ství, pevně stanovena v právu hmotném,
podle § 13 c) novely o právu manželském
lhůta šestiměsíční, podle § 77 b) manžel-
ského zákona lhůta jednoroční. Bude proto
vyhověno obojímu právu ustanovením, že
soud vyzve navrhovatelova manžela vy-
hláškou, aby do z á k o n n é ve vyhlášce
vyznačené lhůty obnovil manželské spole-
čenství.

Manželský zákon v § 77 b) spokojuje se
s vyzváním navrhovatelova manžela vy-

- 376 -

hláškou. Podle § 649 uh. c. ř. s. uloženo
však soudu dále, aby pro manžela, jemuž
výzva svědčí, byl ustanoven opatrovník,
dále aby navrhovatelův manžel byl ve vy-
hlášce vyzván, by vyrozuměl soud o svém
pobytu, an by no jinak ve sporu o rozluku
s pominutím opětovné ediktální výzvy za-
stupoval ustanovený opatrovník. Nedopo-
ručuje se, aby tato ustanovení byla pře-
vzata. S hlediska manželského zákona není
jich třeba. Zejména je lhostejno, že na-
vrhovatelův manžel do lhůty oznámil soudu
svůj pobyt. Záleží jen na tom, zda do lhůty
obnovil či neobnovil manželské společenství.
Ustanovovati pak již rok před tím, než
snad dojde ke sporu, navrhovatelovu man-
želu opatrovníka, aby se, jakž zdůrazněno
v motivech § 649 uh. c. ř. s., ušetřilo obe-
slání veřejnou vyhláškou, jest čirou zbyteč-
ností.

K odstavci 8: Toto ustanovení převzato
z § 648 (§ 649), poslední odstavec uh. c.
ř. s. Povšechný doslov čl. I a) posl. odstavec
vlád. nař. č. 362/1919 Sb. z. a n. "Do usne-
sení není stížnosti" zavdává podnět k po-
chybnostem, zda není stížnost vyloučena
vůbec, tudíž i do zamítavého vyřízení ná-
vrhu. Toto stanovisko nelze však schvalo-
vati. Předchozí marná výzva k obnovení
manželského společenství jest hmotněpráv-
ním prvkem rozlukového důvodu zlomysl-
ného opuštění. Dlužno proto opuštěnému
manželi zjednati možnost, aby podle po-
třeby i opravným prostředkem uskutečnil
řečený předpoklad rozlukového důvodu.
Přiznávati opravný prostředek i navrhova-
telovu manželi, není jednak třeba, poně-
vadž ve sporu bude míti s dostatek příleži-
tosti, aby své stanovisko uplatnil, jednak se
nedoporučuje ani proto, aby nebylo před-
bíháno budoucí rozepři o rozluku.

V původní osnově byla řešena také
otázka o podržení jména manželova při roz-
luce manželství souhlasně s návrhem jed-
notné úpravy manželského práva. Komise
pražská se však usnesla, aby toto ustano-
vení bylo škrtnuto, poněvadž pokud jde
o Slovensko a Podkarpatskou Rus, je tato
otázka upravena v manželském zákoně
(§ 94), jenž zůstává nedotčen, pro země
historické pak nepřichází tento předpis po-
dle dnešního práva vůbec v úvahu, v bu-
doucnosti pak má býti věc upravena v jed-
notném právu manželském.

Důsledky vyhledávací zásady pro řízení
odvolací obsahuje § 628 osnovy. Rozumí
se, že tato zásada nepřipouští, aby se od-

volací soud z úřední moci zabýval i částí
rozsudku prvé stolice, jež vůbec odvoláním
napadena nebyla. Otázku, mají-li novoty
býti připuštěny i v otázce viny, již dosa-
vadní praxe neguje, osnova neřeší, pone-
chávajíc řešení její praxi.

Osnova upravuje také řízení o návrzích
na výživné, povolení odděleného bydliště
neb na vzetí manželky do společné domác-
nosti, poněvadž návrhy tyto a jednání
o nich jsou v nejužší spojitosti s manžel-
skými spory. Přes to, že mají povahu pro-
zatímních opatření, je vhodné a se zřete-
lem ke Slovensku a Podkarpatské Rusi
nutné, aby tyto otázky byly upraveny
v části, jednající o řízení manželském.

Osnova (§ 629) přejímá z uh. c. ř. s.
ustanovení § 666 o tom, že lze žalobu vzíti
zpět žalobcem jednostranně až do právní
moci rozsudku; ovšem jen, pokud nejde
o neplatnost manželství z důvodu, jejž
uplatňovati není ponecháno výlučně na
vůli žalujícího manžela. V takovémto pří-
padě nemá zpětvzetí žaloby žalobcem účin-
ku a spor půjde dále. Skončí-li pak rozsud-
kem, jimž se žaloba o neplatnost zamítá,
budou zajisté v otázce nákladů tohoto
sporu platiti zásady všeobecné (§ 40).
Otázky obnovy proti rozsudkům vydaným
ve sporech o neplatnost, rozluku nebo roz-
vod manželství, bude třeba posuzovati po-
dle obecných zásad. Rozeznávati rozsudky,
kterými byla žaloba o neplatnost manžel-
ství, rozluku nebo rozvod zamítnuta, a roz-
sudky, kterými bylo těmto žalobám vyho-
věno, není odůvodněno. Usnesení III. sjez-
du čsl. právníků v Bratislavě z r. 1930,
jemuž byla původně osnova v § 630, odst 2
přizpůsobena, bylo opět a opět předmětem
kritiky, jíž při bedlivé úvaze nelze upříti
oprávnění. Nejzávažnější námitka týká se
toho, proč právě rozsudek vyslovující roz-
luku nebo neplatnost manželství má býti
vyloučen z možnosti obnovy, když všechny
jiné rozsudky obnově podléhají. Poněvadž
pak zákonodárným důvodem přijetí pro-
cesní instituce obnovy je, aby rozsudek,
který se jeví podle nově na jevo vyšlých
skutečností jako nespravedlivý,
mohl býti odstraněn a novým, spravedli-
vějším nahrazen, bylo by opravdu těžko
pochopitelné, proč právě u rozsudků roz-
vazujících svazek manželský měl by tento
procesní prostředek býti odepřen. Tím by
manželovi, který chce se domáhati obnovy,
byla možnost, zjednati platnost idei spra-

- 377 -

vedlnosti, naprosto odňata. Byla by také
odůvodněna výtka nedůslednosti zákona,
který přijímá právě v manželských vě-
cech, a jenom v nich, zásadu vyhledá-
vací, ve snaze, aby rozsudek odpovídal
materielní pravdě, kdežto této snahy by se
naprosto vzdal po právní moci rozsudku,
ačkoli v jiných sporech, kde neuznává vy-
hledávací zásadu, této právní moci nedbá
a obnovu připouští. K tomu přistupuje
i úvaha další, že v manželských sporech,
právě vzhledem k vyhledávací zásadě je
ovládající, bude žalob o obnovu co nej-
méně. Ale bylo by zajisté nesprávným,
chtít snad právě se zřetelem na tento malý
počet ospravedlniti úplné vyloučení ob-
novy. Naopak, právě tato okolnost ukazuje,
že obavy, jež byly pohnutkou pro usnesení
právnického sjezdu v r. 1930, totiž chrá-
niti druhé, po rozsudku uzavřené manžel-
ství, nezasluhují, aby do zákonodárství na-
šeho byl vnášen prvek odporující obecným
zásadám procesním. Ostatně i otázka,
které z obou manželství spočívá na zdra-
vějších základech a tedy zasluhuje větší
ochrany, bude vždy velmi problematic-
ká. O tom, že přípustnost obnovy i proti
rozsudkům vyslovujícím rozluku nebo
neplatnost manželství, nepůsobí v životě
nějak zhoubně, aby bylo třeba ji od-
straniti, svědčí nejpádněji téměř 401eté
zkušenosti nabyté v historických zemích
s právním stavem dosud platným. Ač-
koli tu obnova je neobmezeně přípustná,
nezavdalo toto ustanovení v nejmenším
příčinu k nespokojenosti nebo stíž-

nostem. Zvláštní zmínka v § 630 odst. 1
o možnosti čeliti žalobě v obnoveném řízení
skutečnostmi žalobní nárok podle hmot-
ného práva rušícími, i když vzešly po
pravomoci rozsudku původního sporu, je
na místě proto, že jinak v obnoveném
řízení platí zásada, že hlavní věc má býti
znovu projednávána jen potud, pokud je
stížená důvodem obnovy; poněvadž pak
zde důvod obnovy směřuje k tomu, aby ne-
platnost, rozluka nebo rozvod byly povo-
leny, nebylo by lze v obnoveném řízení bez
výslovného ustanovení uplatniti nové sku-
tečnosti, kterými má býti prokázáno, že
zamítnutí žaloby původním rozsudkem je
nicméně správné.

V § 634 vrací se osnova k původní
myšlénce, jak zaručiti možnost přezkou-
mání rozsudků prvé stolice, jimiž se man-
želství uznává za neplatné pro veřejno-
právní překážku, v těch případech, kdy
manželé sami odvolání z tohoto rozsudku
nepodali a manželství není bezdětné. Poně-
vadž jde zde zcela nepochybně o velmi dů-
ležitý zájem veřejný, o jehož zastupování
není jinak postaráno, ustanovuje osnova,
opírajíc se o § 1 odst. 4 zák. č. 97/1933 Sb.
z. a n., aby spisy byly ihned po uplynutí
odvolací lhůty předloženy finanční proku-
ratuře, aby tato je přezkoumala a uzná-li
to za vhodné, podala opravné prostředky,
t. j. odvolání a podle okolností i dovolání,
proti výroku o neplatnosti manželství.
Lhůta k odvolání ovšem může finanční
prokuratuře počíti až ode dne, kdy k ní
došly spisy.

V Praze dne 4. března 1937.

Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.

Ministr pro sjednocení zákonův a organisace
správy:

Dr Šrámek v. r.

- 378 -

Srovnávací přehled:
a) paragrafů vládního návrhu a paragrafy dosavadních civilně procesních zákonů;

- 379 -