7
845/X (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance F. Hollubeho,
aby byl přezkoumán stav reserv všech po-
jišťoven (tisk 664/VIII).
Již před událostmi u pojišťovny Fénix, a to
zvláště na podkladě zákona ze dne 15. července
1934, čís. 147 Sb. z. a n. o zabezpečení nároků po-
jistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru
na soukromé pojišťovny byl prohlouben státní do-
zor nad soukromými pojišťovnami. Ustanovení ci-
tovaného zákona o výkazech zabezpečovacích fondů
a o pravidelných revisích jsou - vedle pravidel-
ného zkoumání účetních závěrek - dostatečný pod-
klad, na němž se státní dozor intensivně provádí.
Ministerstvo vnitra, jsouc vybaveno odborným po-
jistně-technickým personálem, provádí toho času
u pojišťoven zvýšenou měrou revise, při kterých se
majetkový stav pojišťovacích společností co nej-
svědomitěji kontroluje. Krytí prémiových reserv,
o nichž se zmiňuje interpelace, je zabezpečeno zří-
zením zabezpečovacích fondů, které jsou předmě-
tem zvlášť pečlivého zkoumání ministerstva
vnitra.
V Praze dne 6. března 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
845/XI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. F. Schreibra,
že cebivské četnictvo zakročilo proti obra-
zům předsedy sudetskoněmecké strany
(tisk 664/XI).
Podle konaného šetření šlo o hostinskou míst-
nost Marie Treppeschové ve Strahově, v níž je
také prodejna tabáku. Četnická hlídka upozornila
hostinskou, že vyvěšení obrazu v této místnosti by
mohlo podle místních poměrů případně ohroziti ve-
řejný klid a pořádek, a doporučila jí, aby obraz
umístila v místnosti jiné. Hlídlka nežádala ani ne-
přikazovala, aby obraz byl odstraněn. Povinnosti
četnictva jest nejen stíhati nastalé porušení veřej-
ného pořádku a klidu, ale také předcházeti pří-
padnému jeho ohrožení.
Nemám proto důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 3. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
845/XII (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Hollubeho
o pobuřujícím chování lesníka Koláře v Dol-
ním Dvoře a hajného Gussbacha v Pom-
merndorfu, kteří podléhají vrchlabské
státní lesní správě (tisk 675/XIV).
V podniku "Státní lesy a statky" jest podobně,
jako tomu je v převážné většině soukromých lesů
i bylo v dřívějších státních lesích rakouských a
uherských, zavedeno vydávání poukázek na sběr
lesních plodin. V roce 1931 byly v tom směru vy-
dány pro celý podnik sjednocené předpisy, podle
nichž nezaměstnaní a chudí platí za poukázku na
celou sezónu jen uznávací poplatek Kč 1.- (jednu
korunu čsl.); zavedení těchto poukázek jest u míst-
ního obyvatelstva všeobecně známo, takže k vý-
mluvám osob přistižených bez poukázky, že o po-
třebě poukázky nevěděly, nelze přihlížeti. Jest sa-
mozřejmo, že nelze též uznati poukázky znějící na
osobu jinou než tu, která se poukázkou vykazuje.
U všech osob, které jsou v interpelaci uvedeny
jako osoby přezvědné, jednalo se o tentýž případ;
buď neměly poukázky vůbec nebo se vykazovaly
poukázkami znějícími na osoby jiné.
Polesný Kolář vydával poukázky na sbírání les-
ních plodin třikráte v týdnu v určitých hodinách;
stanovené dni rovněž místní obyvatelstvo znalo, o
čemž svědčí to, že v těchto dnech si přicházeli pro
poukázky i lidé ze vzdálenějších obcí.
Ochranný lesní personál vykonává jen nařízeni
svých představených a nadřízených úřadů, poža-
duje-li poukázku na každém návštěvníku lesa sbí-
rajícím lesní plodiny. Na nařízeních v té věci vy-
daných a na všeobecné kontrole poukázek nutno
trvati pro pořádek a nezbytnou kontrolu, kdo se
v lese zdržuje, a to tím spíše, že od jakési doby
místní obyvatelstvo často sabotuje nařízení správy
státních lesů a státní majetek jest hanoben a po-
škozován.
V místní oblasti, které se týká tato interpelace,
projevuje obyvatelstvo nepřátelské chování vůči
personálu české národnosti, jdoucí až do vyzývavosti
a provokací; vyhlášky a upozornění správy státních
lesů o vstupu do lesa Jsou pomalovány skobovými
kříži, český text jest zaházen blátem nebo výkaly,
srovnané metry paliva bývají rozházeny a nama-
lovány na ně skobové kříže, čímž se ztěžuje odbyt
tohoto dřeva do českých obcí a pod.
V polesí Kolářově vyskytla se kromě toho pře-
padení žen, neoprávněná chytání ryb (pstruhů),
jež pak houbaři prodávají ve Vrchlabí, úmyslné
mrzačení zvěře (na srnčata házeno kamením), do
kůry stromů podél cest jsou vyřezávány hanlivé
obrazy, nové kultury bývají pošlapány atd. Při tom
bylo zjištěno, že ve většině případů pachatelé ani
nemají poukázek ke vstupu do lesa. Přímo při činu
byl přistižen Karel Feistauer z Dolního Dvora,
který jest v interpelaci jmenován jato jedna z pře-
zvědných osob.
8
Provedeným šetřením nemohlo býti prokázáno
tvrzení interpelace, že Kolář odpíral vydati roz-
ličným osobám poukázky s výmluvou, že nemá
poukázek. Naopak bylo zjištěno, že Kolář vydal ne-
jednou poukázku přímo na místě v lese, ba do-
konce, že v nejednom případě zaplatil ze svého
nemajetnému poplatek za poukázku. Výpovědi or-
gánů ochranné služby shodují se v tom, že v žád-
ném případě nebylo postupováno příkře vůči ná-
vštěvníku lesa, i když neměl poukázky, pokud se
choval slušně. Jestliže však místní obyvatelstvo
ochrannému personálu výkon namáhavé služby
feste všelikým způsobem ztěžuje, jestliže návštěv-
níci lesa přistižení při neoprávněném sbírání (bez
poukázky) se chovají provokativně, vzpírají se
zjišťování, při zjišťování utekou a z houštin há-
zejí po podnikových orgánech kamením nebo jinak
ohrožují jejich zdraví, není možno se diviti, že do
krajnosti exponovaná trpělivost někdy dochází a
personál dá se strhnouti k počinům, které objek-
tivně nelze schvalovati.
Polesný Kolář nepopřel, že asi jedenácti osobám
bez poukázek odňal nasbírané houby - celkem jed-
nalo se asi o 4 až 5 kg - a rozšlapal je; v jednom
případě tak učinil hajný Kusbach na rozkaz potěš-
ného.
K tomu se uvádí dále, že v plné sezóně vysky-
tovalo se až 600 návštěvníků lesa denně v polesí
Kolářově, takže nebylo ani pomyšlení, aby bylo
lze zabrániti všem nepřístojnostem, které se v lese
daly; kontrolu poukázek musil ochranný perso-
nál pro svoji bezpečnost prováděti ve dvou, neboť
jedinec by proti množství neobstál. Množstvím
návštěvníků lesa, k nimž nejsou čítáni procházející
turisté, v té oblasti rovněž hojní, se vysvětluje, že
polesný Kolář se octl v létě minulého roku jednou
po dobu asi dvou dnů vůbec bez poukázek a ne-
mohl je tedy vydávati. K této nahodilé okolnosti
se vztahují patrně případy dvou žen, v interpelaci
jmenovaných, resp. tvrzení, že Kolář odpíral vy-
dávati poukázky s výmluvou, že jich nemá.
V interpelaci uvedené osoby byly vyslechnuty a
vesměs popřely, že by byly kdy žádaly, aby byly
vyslechnuty.
Na základě skutkových okolností zjištěných vý-
dechem obou stran bylo pelešnému Kolářovi jeho
jednání vytknuto a uloženo mu, aby ve styku 9 obe-
censtvem se chová! vždy zdvořile, nedal se str-
hnouti ani provokativním chováním některých
návštěvníků lesa a aby nikdy neničil lesních plodin,
které nasbírali jednotlivci byť i bez poukázek.
Intevpelant pan poslanec Hollube při své ná-
vštěvě u ředitelství stát. lesů a statků v Liberci
počátkem listopadu 1936 vzal toto opatření s uspo-
kojením na vědomí a prohlásil, že se osobně pře-
svědčil, že se skutečně stala náprava.
K zavedení disciplinárního řízení proti potesnému
Kolářovi či hajnému Kusbachovi není spravedli-
vých důvodů.
Obyvatelstvo dále ví, že v době říje jsou určité
lesní oblasti z bezpečnostních důvodů uzavřeny;
v polesí Kolářově o rozloze 1150 ha jest daleko
větší část - 850 ha nezahájena.
Ke stížnosti interpelace, že četné lesní cesty byly
z nicotných záminek v oblasti správy státních lesů
ve Vrchlabí uzavřeny pro domácí obyvatelstvo, se
uvádí, že v oblasti této správy s intensivním tu-
ristickým ruchem, s velmi četnými po celé lesní
oblasti roztroušenými enklávami jednotlivců i osad
a obcí je skutečně, jak se v interpelaci tvrdí, velnu
mnoho cest a pěšin, z nichž některých používají
lyžaři, jiných sáňkaři, opět jiných pěší turisti a
jiných obyvatelstvo zmíněných enkláv. Každý
i menší turistický hostinec a hotel se snaží, aby ke
svému objektu měl spojení dobrou cestou a pě-
šinou. Místní obyvatelstvo a různé korporace žá-
dají též o zpřístupnění některých cest a pěšin, jež
dosud nebyly ani značkovány ani jinak k používáni
povoleny.
Tento stav znemožňující řádnou ochranu lesa,
nebezpečný pro chodce i povozy při kácení a smý-
kání dříví, ohrožující i znemožňující chov zvěře, je
do budoucnosti hospodářsky neudržitelný a právně
nepřípustný, neboť většina těchto cest a pěšin jest
soukromý majetek státu. Proto byla při zakniho-
vání převzatého státního majetku provedena re-
vise služebností a uzavřeny byly cesty i pěšiny,
k jichž používání obyvatelstvem není dán podklad
služebností nebo zvláštním povolením. Kdyby však
tímto postupem bylo místní obyvatelstvo při pro-
kazatelné nutnosti poškozeno, bylo zařízeno, aby
zvláštním ujednáním byly takové cesty a pěšiny
zpřístupněny místnímu obyvatelstvu nebo osadám
a obcím. V tom smyslu byl též informován posla-
nec Hollube, který se specielně zajímá o několik
cest a pěšin v polesí Luisině Dole a Volském Dole;
jednání o této věci bylo již s příslušnými obcemi
za přítomnosti poslance Hollubeho navázáno a
bude se v něm pokračovati. Poslanec Hollube slíbil,
že o té věci bude jednati s obcemi a turistickými
korporacemi a podá správě do 15. ledna 1937 kon-
krétní návrhy; to se však dosud nestalo. V .každém
případě bude podle možností v této věci vyhověno
požadavkům - ovšem oprávněným a odůvodněným
- obecenstva i obcí.
V Praze dne 3. března 1937.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
845/Xin (původní zněni).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelací poslance dr Š. A. Fencika
o zásobování Podkarpatské Rusi kukuřicí
(tisk 678/VIII).
V interpelaci vytýkaná činnost dodavatelů, po-
věřených dodávkami kukuřice k nouzovému záso-
bování podkarpatoruského lidu v předchozích zá-
sobovacích obdobích, byla několikráte předmětem
úředního šetření; jeho výsledek uvádí odpověď
ministrů vnitra a zemědělství z 24. srpna 1986 na
interpelaci poslance dr Š. A. Fencika o spekulaci
s kukuřici na Podkarpatské Rusi (č. t. 446/IX).
O případu úmrtí 4 dítek v obci Uhle, dle udání
po požití zkažené kukuřice, bylo podáno vysvětleni
9
v odpovědi ministrů vnitra a veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy na interpelaci poslanců
Hodinové-Spurné, Borkaňuka a Fuščiče (č. t.
603/VI).
Dodávka vyživovací kukuřice v období 193637
byla zadána podle výsledku veřejné soutěže, kte-
rou zemský úřad v Užhorodě byl nucen vypsati
v letni době, ježto předchozí dodávkové období
a platnost tehdejších dodávkových smluv končila
dnem 31. července 1936. Při stanovení jistoty do-
davatelů byla vzata v úvahu výše hodnot, jež měly
býti jí zaručeny a jistota byla proto vykalkulována
tak, aby za všech okolnosti 'byl zajištěn nezávadný
a nerušený průběh zásobovací akce, dále poplatky
celní a pod. pro případ, že by dovezené kukuřice
bylo snad zneužito k jiným účelům, než jest určena.
Poněvadž pak připuštěny byly nabídky i částečné,
které vyžadovaly jen části kapitálu úměrné k cel-
kové dodávce, jest patrno, že nešlo o poskytnutí
výhod kapitálově silným jednotlivcům nebo skupi-
nám jednotlivců. Původně předepsané množství
kukuřice, jež mělo býti uskladněno, bylo již při
projednávání nabídek sníženo z 30% na 15-20%.
Dodávky 'kukuřice byly svěřeny jen tuzemským
firmám. Firma "Dovozní syndikát pro Podkarpat-
skou Rus" neobdržela výhradné právo dodávek,
neboť dodávka byla zadána též 11 sdruženým ma-
jitelům mlýnů. Jest samozřejmé, že k dodávkám,
při nichž jde o značné transakce obchodní, je
třeba určitého kapitálu, ať vlastního nebo získa-
ného úvěrem. Tím ovšem není vyloučena účast
firem i s menším kapitálem, neboť mohou se sdru-
žiti k podání společné nabídky, jako to učinil "Svaz
obchodních mlýnů" v Užhorodě. Sjednávati dodáv-
kové smlouvy s velkým počtem dodavatelů není
účelno již pro křížící se jejich zájmy při realisaci
jednotlivých dodávek.
K vývodům interpelace o nepříznivých důsled-
cích domněle nevhodných podmínek soutěže a toa-
dání dodávek kukuřice, zejména pro výši ceny ku-
kuřice, se podotýká, že podle dosavadních výsledků
akce není důvodu učiniti opatření interpelací žá-
dané.
Ministerstvo zemědělství nemá na provádění akce
účasti a nevydalo také nařízení v interpelaci zmí-
něného.
V Praze dne 6. března 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
845/XIV (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců dr A. Kellnera a H.
Birkeho
o vojenských výtržnostech v Trutnově
(tisk 694/XIII).
Jak bylo již při četných jiných příležitostech
zdůrazněno, ministerstvo národní obrany i všichni
odpovědní velitelé kladou velkou váhu na klidné
spolužití vojska a civilního obyvatelstva ve všech
posádkách a činí vše, co jest v jejich moci, aby
žádoucího souladu bylo dosaženo. Zejména tam,
kde jde o styk více národností, považuje minister-
stvo národní obrany tuto shodu ve veřejném zájmu
i v zájmu dobré pověsti československého vojska
za nevyhnutelnou.
Případy, které interpelace uvádí, staly se před-
mětem přísného šetření vojenských úřadů, a pokud
bylo oněm vojenským osobám prokázáno jakékoliv
zavinění, byly pohnány k odpovědnosti a potre-
stány.
O tom bylo zasláno vysvětlení redakci časopisu
"Trautenauer Tagblatt", který je uveřejnil v čísle
254 ze dne 7. listopadu 1936.
Pokud interpelace připomíná incidenty z roku
1933, odkazuji na odpověď, uveřejněnou ve sně-
movních tiscích z III. volebního období čís. 2344/
XXI.
Případ, týkající se spolku "Deutscher Turnver-
ein", nebyl zaviněn úmyslně, jak interpelace před-
pokládá, a byl urovnán přímo se zástupci spolku,
což tito vzali dopisem ze dne 9. listopadu 1936 se
zadostiučiněním na vědomost.
V Praze dne 24. února 1937.
Ministr národní obrany:
Machnik v. r.
845/XV (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Rudolfa Axmanna,
jak odpovědné orgány šumperské okresní
nemocenské pojišťovny užívají §§ 110 a
189 zákona o sociálním pojištění (tisk
694/XVIII).
Ministerstvo sociální péče vyzvalo Ústřední so-
ciální pojišťovnu, aby provedla šetření o obsahu
interpelace. Ústřední sociální pojišťovna vyšetřila
toto:
Nepodařilo se zjistiti ani jediný případ, že by
nemocenská pojišťovna byla nutila pojištěnce před
uplynutím podpůrci doby, aby požádal o invalidní
důchod, že by zastavila výplatu nemocenského,
jakmile byla žádost o invalidní důchod podána,
nebo že by se byla zdráhala vydati výměr, pouka-
zujíc na třicetidenní preklusivní lhůtu, stanovenou
v § 189, odst. 1 zákona o sociálním pojištění.
Naopak bylo zjištěno, že pojišťovna v r. 1936
poskytovala v 28 případech nemocenské po celou
jednoroční podpůrci dobu pojištěncům, kterým pak
byl přiznán invalidní důchod. Jen v 9 případech
zastavila pojišťovna výplatu nemocenského před
10
uplynutím jednoroční doby, avšak nikoli z důvodu,
že nastala invalidita, nýbrž proto, že pojištěnci
přestali býti potřební lékařského ošetření a nebyla
zde již tedy nemoc ve smyslu zákona, čímž zanikla
povinnost pojišťovny poskytovati nemocenské. Ve
dvou z těchto případů došlo k poskytování úrazo-
vého důchodu, v šesti dalších případech byl přiznán
invalidní důchod a pouze v jediném případě byla
žádost o invalidní důchod zamítnuta. Žádný z těch-
to pojištěnců si nevyžádal výměru od pojišťovny,
a to ani bezprostředně po zastavení nemocenského
ani později, takže pojišťovna neměla vůbec mož-
nosti dovolávati se třicetidenní lhůty podle § 189,
odst. 1 zákona o sociálním pojištění.
Také bylo zjištěno, že v roce 1936 bylo u roz-
hodčího soudu této pojišťovny podáno celkem 19 ža-
lob, z nichž pouze ve 2 případech bylo žalobě vy-
hověno.
Poněvadž nynější znění §§ 110 a 180 zákona
o sociálním pojištění dosud nikde nezavdalo příčiny
ke stížnostem, shodují se ministerstvo sociální péče
i Ústřední sociální pojišťovna v tom, že není dů-
vodu paragrafy ony novelovati. Přes to však
Ústřední sociální pojišťovna ve svých oběžnících
dala v tomto směru nemocenským pojišťovnám
patřičné pokyny.
Na přijímání zaměstnanců do služeb nemocen-
ských pojišťoven nemá ministerstvo sociální péče
přímého vlivu, neboť přijímání zaměstnanců náleží
do autonomní působnosti nemocenských pojišťoven
a podle zákona rozhoduje o něm v každé pojišťov-
ně společná schůze představenstva a dozorčího
výboru. Jenom z těchto úředníků může pak Ústřed-
ní sociální pojišťovna vybírati způsobilé osoby pro
jmenování vedoucích úředníků, jejich náměstků
a účetních podle § 69 zákona o sociálním pojištění.
Pokud se týče požadavku provedení voleb do
správních orgánů nemocenských pojišťoven, odka-
zuji na odpověď, kterou jsem podal na interpelací
posl. Františka Ježíka (tisk č. 461/XVI-1986).
V Praze dne 18. února 1937.
Ministr sociální péče:
Inž. Nečas v. r.
845/XVI (původní znění).
Odpověď
ministra veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy
na interpelaci posl. L. Wagnera
o těžké křivdě, způsobené zubním techni-
kům výnosem (tisk 694/XXVI).
Výnos ministerstva veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy ze dne 17. července 1936, č.
20.100/36 o prohlídkách a ošetření zubů a chrupu
školní mládeže byl změněn výnosem ministerstva
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ze dne 6.
února 1937, č. 43.335/36, právě se zřetelem k zub-
ním technikům tak, že požadavky interpelace staly
se bezpředmětné.
V Praze dne 1. března 1937.
Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy:
Dr Czech v. r.
845 XVII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance R. Knorreho
o neodůvodněném rozpuštění schůze při
zmínce o úbytku porodů (tisk 694/XXVII).
Veřejnou schůzi, pořádanou sudetskoněmeckou
stranou dne 17. října 1936 v Brumovicích, roz-
pustil intervenující úředník proto, že výroky řeč-
níka, pro něž tento musil býti napomenut, vzbudily
ve shromáždění značný neklid, takže bylo nebez-
pečí, že by další trvání schůze ohrozilo veřejný
klid a pořádek.
Za tohoto stavu byl postup intervenujícího úřed-
níka platnými předpisy odůvodněn.
V Praze dne 5. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. černý v. r.
845/XVIII (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance inž. F. Schreibra,
že ašský berní úřad proti nálezu nejvyššího
správního soudu neobnovil zákonný stav
(tisk 771/VIII).
Potřebné pokyny jako důsledek nálezu nejvyš-
šího správního soudu ze dne 30. března 1935, čís.
13.975/35, vydalo ministerstvo financí výnosem ze
dne 27. ledna 1937, č. j. 68.371/35-V/15, řízeným
na presidium zemského finančního ředitelství
v Praze.
V Praze dne 5. března 1937.
Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.
11
845/XIX.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance E. Tichého a
Fr. Uhlíře
ve věci uspořádáni poměrů na státním dole
"Václav" v Porube u Orlové (tisk 667/X).
Na shora uvedenou interpelaci po předběžném
šetření sděluji toto:
1. Podnikatelští dělníci na koksovně státního
dolu Václav, kteří mohou býti zaměstnám na stálo,
budou jako stálí závodní dělníci od podnikatele
převzati, pokud jejich kvalifikace bude odpovídati
vyžadované práci.
2. Vysazování podnikatelských dělníků z práce
na několik měsíců v roce dělo se jen z důvodů so-
ciálních, aby mohlo býti zaměstnáno více dělníků
a aby tím bylo částečně odpomoženo velké neza-
městnanosti v ostravsko-karvínském revíru.
3. Práce přes čas, kterou vykonali řemeslníci
v měsíci říjnu m. r. byly nařízeny z důvodů po-
ruchy na kompresoru, kterážto závada ohrožovala
provoz závodu, Při podobných poruchách, které
musí býti co nejdříve odstraněny, pracují kvalifi-
kovaní dělníci vždy a všude přes čas.
Po převedení části podnikatelských dělníků na
závod bude ovšem nutno část dělníků, zaměstna-
ných dosud na závodě u podnikatelské firmy dáti
podnikateli k disposici. Bude to nutno zvláště
tehdy, nebude-li lze přechodně zaměstnané dělníky
podnikatele občas v práci měniti.
V Praze 8. března 1937.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
845/XX.
Odpověď
ministrů spravedlnosti a sociální péče
na interpelaci poslance Vlád. Polívky
o odměnách předsedům rozhodčích soudů
(tisk 683/XVIII).
Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo osnovu
vládního nařízení, provádějícího ustanovení §§ 202,
218 a 229, odst. 2 zákona č. 221/1924 ve znění zá-
kona, č. 184/1928, pokud jde o odměny soudců z po-
volání činných u rozhodčích soudů nemocenských
pojišťoven, pojišťovacích soudů a vrchního pojiš-
ťovacího soudu a rozeslalo ji k meziministerskému
projednávání již v říjnu 1930. Osnova ta narazila
na potíže zásadního rázu zejména v tom směru,
zda činnost soudců v pojišťovacím soudnictví má
býti odměňována samostatně nebo ve spojitosti
s ostatní jejich řádnou činností soudcovskou.
Dříve než bylo možno pokračovati v dalším jed-
nání, doznaly shora zmíněné předpisy podstatné
změny poslední novelou pojišťovacího zákona
(vlád. nař. č. 112/34). Podle § 236 poj. zák. ve znění
vyhlášky ministerstva sociální péče, č. 189/1934,
budou vládou upraveny předpisy o odměnách před-
sedů a náměstků rozhodčích soudů, pojišťovacích
soudů a vrchního pojišťovacího soudu, dále pro pří-
sedící vrchního pojišťovacího soudu ustanovené ze
soudců z povolání a pro kancelářský personál a
zapisovatele pojišťovacího soudu a vrchního po-
jišťovacího soudu.
Toto ustanovení, které pro vydání provádějícího
předpisu o odměnách nežádá nutně formy vládního
nařízení, rozšířilo značně okruh osob, které mají
býti za svoji činnost v pojišťovacím soudnictví
odměněny, a to o personál kancelářský a zapiso-
vatele pojišťovacích soudů a vrchního pojišťovacího
soudu.
Ministerstvo spravedlnosti, kterému záleží na
pokud možno brzké úpravě věci, o kterou jde,
bude v dalším jednání s příslušnými činiteli pokra-
čovati na podkladě dosavadních výsledků a návrhu,
který v prosinci 1936 předložila příslušná zájmová
korporace.
Dokud otázka odměn nebude definitivně upra-
vena, poskytují se soudcům činným vedle své nor-
mální soudcovské agendy též v pojišťovacím soud-
nictví, přiměřené odměnové zálohy.
V Praze dne 5. března 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.
Ministr sociální péče:
Inž. Jaromír Nečas v. r.
845/XXI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Andreje Hlinky
ve věci přečinu dr Vojtěcha Friedla, komi-
saře politické správy v Nové Bani
(tisk 711/III).
Postup okresního úřadu v Nové Bani při pro-
deji zabavených obrazů byl již v r. 1934 minister-
stvem vnitra přezkoumán a potřebná náprava
zjednána.
K účasti ve sportovním klubu v Nové Bani a
k přijetí funkce předsedy tohoto klubu nepotřebo-
val dr Friedl podle platných předpisů souhlasu
12
služebního úřadu. Tvrzení, jakoby jmenovaný byl
v uvedeném klubu předmětem veřejného posměchu,
nebylo potvrzeno výslechem navržených svědků.
Obvinění, že dr Friedl plivl veřejně na dr Gejzu
Lesku, a že má zlozvyk při mluvení stále odpli-
vovati, nebylo v trestním řízení ani provedeným
šetřením potvrzeno.
K údaji, že celá řada občanů odpírá úředně jed-
nat s drem Friedlem z obavy, aby je nepoplival,
se podotýká, že tak učinil jediné Matěj Hudák a
jeho 4 společníci; jejich žádosti byly však okres-
ním, resp. zemským úřadem odmítnuty. Jmeno-
vaní nebyli trestáni proto, že žádali o vyloučení
dra Friedla z projednání jejich záležitostí, nýbrž
proto, že ve svém podání užili způsobu psaní,
urážejícího veřejný orgán.
V interpelaci uvedené trestní spisy - s výjim-
kou spisu okresního soudu v Nové Bani čís. T
181/1936, podle něhož byl Matěj Hudák pravo-
platně odsouzen k trestu vězení pro přečin po-
mluvy, spáchaný na úkor dr Friedla - nebyly do-
sud příslušnými soudy dány zemskému úřadu
v Bratislavě k nahlédnutí, a stane se tak až po
pravoplatném skončení soudního řízení v těchto
případech; nelze se proto zatím vysloviti, jakého
služebního opatření bude ve věci třeba.
Dr Alexander Gaal, bývalý okresní lékař v Nové
Bani, protokolárně prohlásil, že dr Friedl v trestní
věci proti jeho snoubence u něho vůbec nezakro-
čoval ani naň nečinil nátlaku, aby nevydal vysvěd-
čení pro Viliama Holého. Toto obvinění nepo-
tvrdili ani svědkové v interpelaci jmenovaní.
Trestní řízeni proti dr Friedlovi jak pro údajné
zneužití moci úřední, tak pro porušení domácího
klidu způsobem, v interpelaci vylíčeným, bylo za-
staveno pro nedostatek skutkové podstaty.
Trestní případ, který se podle interpelace pro-
jednává u státního zastupitelství v Báňské Bys-
třici pod čís. St 1465/35, týká se Jana Ferenčíka
a nikoli dra Friedla.
Tvrzení, že proti dr Friedlovi jest vedeno též
soudní řízení pro zločin falšování veřejné listiny,
bylo jako mylné vyvráceno přípisem státního za-
stupitelství v Báňské Bystřici ze dne 30. ledna
1937, čís. Nst. 47/37/1. Ani ze soudních spisů
okresního soudu v Nové Bani, č. T 459/1935, není
nic takového zrejmo.
Ve vnitřním sporu mezi členy spolku "Slovenská
vdělávající beseda v Nové Bani" rozhodoval okres-
ní úřad v Nové Bani, nikoli dr Friedl; úřední opa-
tření v této věci byla v instančním postupu pře-
zkoumána zemským úřadem v Bratislavě, který
neshledal, že by se byl okresní úřad nebo dr Friedl
dopustil v této věci nějaké protizákonnosti. Ne-
dokazují to ani v interpelaci citované trestní spisy.
Dosavadní výsledek šetření o obviněních, v inter-
pelaci obsažených, nedává ministerstvu podkladu
k nějakému služebnímu zákroku proti komisaři
politické správy dr Friedlovi. Ježto však jmeno-
vaný úředník sám se domáhá brzkého přeložení
z Nové Bani na jiné služební místo, bude jeho žá-
dosti v mezích služební možnosti vyhověno.
V Praze dne 12. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
845/XXII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kopřivy
o jednání okresního úřadu v Novém Městě
na Moravě, jenž neuznává ústavní listinou
zaručená práva občanů (tisk 683/II).
Zástupce okresního úřadu v Novém Městě na
Moravě intervenující na schůzi, zmíněné v inter-
pelaci, neodmítl připustiti připravenou resoluci,
nýbrž pouze upozornil, že pro závadnost jednoho
bodu nemůže býti čteno celé znění. Na prohlášení
poslance Kopřivy, že si bude stěžovati, pouze po-
znamenal, že tak může učiniti. Intervenující úřed-
ník žádal na poslanci Kopřivoví - jehož osobně
neznal - řádnou legitimaci, poněvadž se domní-
val, že se řečník chce vykázati obvyklou legitimací
řečníků komunistické strany, které postrádají dat
potřebných k zjištění totožnosti. Když nahlédnu-
tím do legitimace zjistil, že jde o legitimaci po-
slaneckou, prohlásil ji ihned za postačující.
Schůze byla rozpuštěna proto, že poslanec Ko-
přiva pronesl opětovně výroky závadné a hlediska
§u 18 zák. na ochranu republiky, pro něž byl již
před tím napomenut. Ježto účastníci schůze ne-
uposlechli ani trojího vyzvání k rozchodu, povolal
intervenující úředník četnictvo, které pak místnost
vyklidilo, aniž proti někomu přímo zakročilo nebo
dokonce do někoho vráželo.
Pokud jde o vytýkaný postup okresního úřadu
v Novém Městě na Moravě při projednávání ozná-
mení veřejných shromáždění, při intervencích,
kontrole důvěrných schůzí a provádění prohlídek
u komunistických funkcionářů, resp. o postup čet-
nictva při nich, nelze přezkoumati, zda stížnost
jest v těchto směrech opodstatněná, protože inter-
pelace na podporu svého tvrzení všeobecného rázu
uvádí jako konkrétní případy pouze rozpuštění
schůze ve Žďáře v r. 1935, zatčení komunistického
funkcionáře Oubrechta, jímž mělo mu prý býti
zabráněno konati důvěrnou schůzi v Ostrově nad
Osl. a nepřipuštění jiného řečníka na schůzi svo-
lanou v červnu 1936 do Najdeku, kterážto obvinění
se podle výsledku konaného šetření nezakládají na
pravdě.
Právě tak neodpovídá skutečnosti tvrzení, že
jmenovaný okresní úřad nařídil redaktoru časopisu
"Hlas českomoravské vysočiny", že nesmí psáti
proti agrární straně.
Podle toho není důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 8. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.