Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
828.
Odpovědi:
I. min. spravedlnosti na interp. posl. Röslera o formalismu soudů při zkoumání vysvědčení
chudoby (tisk 675/II),
II. min. vnitra a veřejných práci na interp. posl. Knöchla o špatném stavu vedlejších cest
v politickém okrese dubském, zvláště cesty ze Štětí do Hoštky (tisk 673/VI),
III. min. pošt a telegrafů v dohodě s min. školství a národní osvěty na interp. posl.
dr. Hodiny, že německá divadla dostávají nedostatečné subvence z výtěžku rozhlasového
poplatku (tisk 672/XVI),
IV. min. vnitra na interp. posl. Sogla o bezdůvodném zabavení opisů voličských seznamů a
o jejich nezákonném vykládání v Jihlavě (tisk 673/IX),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. Haščíka pro konfiskování »Nástupu«, orgánu mladé slo-
venské autonomistické generace (tisk 735/V1I),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Haščíka pro konfiskování orgánu mladé autonomistické
generace »Nástup« (tisk 735/VI),
VII. min. národní obrany na interp. posl. Bergmanna, dr. Patejdla, Davida a Jenšovského ve
věci vydání služebního řádu pro civilní smluvní zaměstnance vyšších služeb vojenské
správy podle § 210 plat. zákona (tisk 694/X),
VIII. vlády na interp. posl. Haščíka ve věci zřížení slovenských poboček při českém státním
reálném gymnasiu v Užhorodě (tisk 735/V),
IX. předsedy vlády na interp. posl. Suroviaka stran zrušení likvidatury pensijních a zaopa-
třovacích požitků pro železniční pensisty býv. košicko-bohumínské železnice v Košicích a
likvidatury pro MAV. pensisty v Bratislavě (tisk 683/XIII),
X. min. železnic na interp. posl. Polívky pro železniční katastrofu u Šaly nad Váhom (tisk
683/XIX),
XI. min. železnic na interp. posl. dr. Štůly o stavbě dráhy Humpolec-Hořepník-Pacov
(tisk 691/VIII),
XII. min. vnitra na interp. posl. Hladkého a Františka Němce o zabavení časopisu »Severo-
český dělník« v Teplicích-Šanově č. 38 ročník 39. ze dne 18. září 1936 (tisk 664/XIII),
XIII. min. školství a národní osvěty a min. vnitra na interp. posl. Jaši a Macouna (tisk 675/VI)
a na interp. posl. de Witte a Macouna o nepřípustném zasahování do svobody umělecké
činnosti (tisk 675/XVI),
XIV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Dubického o germanisační činnosti staroka-
tolické církve v severních Čechách (tisk 683/VIII),
XV. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta ve věci stížnosti obyvatelů z Helpy, okres Březno
n. Hr. (tisk 683/Xl),
XVI. min. školství a národní osvěty a min. financí na interp. posl. Polívky pro výstavbu stát-
ního čsl. reálného gymnasia v Nitře (tisk 683/XXII),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Kopřivy o zabavení letáku »Výzva«, vydaného okresním ve-
dením komunistické strany Československa v Holešově (tisk 683/IV).
2
828/I (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. Röslera
o formalismu soudů při zkoumáni vysvěd-
čeni chudoby (tisk 675/II).
Podrobným šetřením o obsahu interpelace by-
lo zjištěno, že, nevyhovují-li žádosti o povolení
práva chudých co do povinných příloh platným
předpisům, soudy je nezamítají, nýbrž vrací k o-
pravě formální vady s řádným poučením, byly-li
pak doklady předloženy včas a jsou-li jinak zá-
konné podmínky splněny, že povolují právo chu-
dých, které má účinek ode dne podání původní
žádosti. Ze všech okresních soudů v zemích Čes-
ké a Moravskoslezské (v zemích Slovenské a Pod-
karpatoruské ustanovení vládního nařízeni č. 229/
1936 Sb. z. a n. až na zvláštní ustanovení § 15
o cizincích a československých příslušnicích v ci-
zině neplatí) stalo se jen u tří soudů, že v ně-
kolika málo případech zamítnut byl návrh na udě-
lení práva chudých proto, že předložen byl dotaz-
ník starého znění s omylným odůvodněním, že
tuto vadu nelze odstraniti jako formální závadu
podle § 84 a násl. c. ř. s. Ale i v těchto pří-
padech soudy řádně své rozhodnutí odůvodnily,
takže strany, když již nechtěly použíti oprav-
ného prostředku, mohly znovu za udělení práva
chudých předložením nových formulářů žádati, ne-
boť v odůvodnění zamítacího usnesení nalezly do-
statečné poučení pro nápravu závady. Naproti to-
mu hojné ústní poučováni stran šlo u mnohých
soudů tak daleko, že stranám byly formuláře po-
dle jejich údajů u soudů přímo vyplňovány.
Pokud jde o tvrzení interpelace, že v papír-
nických obchodech nelze ještě dostati nových
tiskopisů, ministerstvo spravedlnosti včas upozor-
nilo Ústřednu obchodních a živnostenských komor
v Praze na to, že justiční úřady nebudou obsta-
rávati tisk formulářů pro vysvědčeni o rodinných
poměrech a místopřísežné seznání jmění, aby
proto bylo včas učiněno opatření pro tisk těchto
tiskopisů pro volný obchod. Také jednotlivé sou-
dy působily namnoze na místní tiskaře, knihkupce,
papírníky a pod., aby nové tiskopisy uvedli do
prodeje. Některé soudy, dřivé než bylo lze dostati
nové formuláře v obchodech, samy je svým ná-
kladem litografovaly a dávaly stranám k disposici.
Dnes již toho není potřebí, protože místní obchod-
níci mohou si opatřiti tiskopisy sami.
Ministerstvo spravedlnosti učiní ještě opatření,
aby obecní úřady vydávajíce vysvědčení o osob-
ních poměrech poučovaly strany za ně žádající
o tom, čeho dále je jim k dosaženi práva chu-
dých zapotřebí.
K nějakému dalšímu opatření není důvodu.
V Praze dne 18. února 1937.
Ministr spravedlnosti :
Dr. Dérer, v. r.
828/II. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
a ministra veřejných prací
na interpelaci poslance Knöchla
o špatném stavu vedlejších cest v poli-
tickém okrese dubském, zvláště cesty ze
Štětí do Hoštky (tisk 673/ VI).
Okresní silnice Štětí-Hoštka-Polepy jest
určena k rekonstrukci jako pokračováni okresní
silnice Liběchov-Štětí, jejíž rekonstrukce byla
v prosinci 1936 dokončena.
Projekt na rekonstrukci tohoto druhého dílu
jest již vypracován, k rekonstrukci samé bude
však lze přikročiti jednak teprve po odstranění
odporu obci Svařenic, Kochovic, Mastířovic a
Vrutice proti žádanému výkupu pozemků nutných
na odstranění nebezpečných, nepřehledných zatá-
ček dosavadního tělesa silničního, jednak po za-
jištění stavebních příspěvků ministerstvem veřej-
ných prací a ministerstvem sociální péče.
Silnice sama je silně frekventovaná, poněvadž
tvoří jediné spojeni po pravém břehu Labe od
Mělníka směrem k Litoměřicům; se zřetelem na
chystanou rekonstrukci byla dotována štěrkem a
jinými hmotami udržovacími jako ostatní okresní
silnice, jichž jest v tomto okresu na 250 km a po
nichž se právě pro nedostatek železničního spo-
jení v okrese děje téměř veškerá doprava. V roce
1936 bylo dodáno na tento úsek, určený pro re-
konstrukci v celkové délce 10062.40 m, úhrnem
175m3, v jarním období 1937 počítá se s dodávkou
130 m3 a v podzimním období 1937 za předpokla-
du, že nedojde do té doby k rekonstrukci silnice,
s dodávkou 160 m3 udržovacích hmot.
Konaným šetřením se zjistilo, že úraz, jejž
vojín Karel Trnka dne 2. srpna 1936 utrpěl na
okresní silnici Štětí-Hoštka pádem s jízdního
kola, nebyl zaviněn špatným stavem silnice, nýbrž
špatným stavem jeho jízdního kola, jak přiznal
i časopis »Der Trommler« v č. 51 ze dne 22.
srpna 1936.
Okres dubský se stará o úpravu svých silnic
v mezích své finanční schopnosti a udržuje je
v takovém sjízdném stavu, v jakém je většina
průměrných okresních silnic.
V Praze dne 8. února 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
5
828/III (původní zněni).
Odpověď,
kterou ministr pošt a telegrafů dává
v dohodě s ministrem školství a národní
osvěty
na interpelaci poslance dr. Hodiny,
že německá divadla dostávají nedostateč-
né subvence z výtěžku rozhlasového po-
platku (tisk 672 XVI).
Především nutno poznamenat, že počet kon-
cesionářů našeho rozhlasu podrobených poplatku
nečinil koncem loňského srpna 868.902, jak se
domnívá interpelace. Počet koncesionářu našeho
rozhlasu podrobených poplatku činil koncem loň-
ského srpna 863.225, k čemuž ovšem tehdy při-
stupovalo ještě 5.677 koncesí od rozhlasového
poplatku osvobozených, takže v interpelaci mí-
něné číslo 868.902 značí vlastně úhrn všech roz-
hlasových koncesí - poplatných i bezplatných -
vydaných do konce loňského srpna.
Dále nutno poznamenati, že podíl rozhlasové
společnosti na hrubém výtěžku rozhlasového po-
platku nečiní 50%, jak se mylně domnívá inter-
pelace, nýbrž od 1. dubna 1936 jen 37% (před tím
a od 1. prosince 1936 již jen
z r. 1930 bylo v našem státě napočítáno 22.32%
našich příslušníků národnosti německé, nelze
v žádném případě mluvit o nějakém ani bezdů-
vodném ani důvodném ukřivdění německým di-
vadlům ani o tom, že by podíl německých divadel
byl vyměřen na jejich škodu nespravedlivě po-
měrně k počtu německy mluvících obyvatel re-
publiky. Poněvadž pak, jak patrno, nelze o něja-
kém ukřivdění německým divadlům až do roku
1935 ani potom mluvit, není třeba pomýšlet ani
na odčinění křivdy, ke které vůbec nedošlo.
Žádá-li se v interpelaci, aby se na podporu
divadel užívalo příště mnohem větších částek
z rozhlasového poplatku než dosud, nutno k tomu
poznamenat:
Rozhlasový poplatek je svou povahou určen
k tomu, aby z jeho výtěžku byla budována, pro-
váděna a stále zdokonalována rozhlasová služba,
a to její stránka programová (sestavování a vy-
sílání rozhlasových pořadů), opatřovaná rozhla-
sovou společností Radiojournal, i její stránka
technická a státně-administrativní, opatřovaná
poštovní a telegrafní správou, resp. státním pod-
nikem Československá pošta (stavba a udržování
rozhlasových vysilačů, budov a místností a po-
třebných místních i meziměstských telefonních
spojení, evidence koncesionářů rozhlasu, vybírání
rozhlasových poplatků, péče o nerušený poslech
atd.). Má-li náš rozhlas býti na výši doby a má-li
se dále rozvíjet jak po stránce rozhlasu a kvality
svých pořadů, tak i pokud jde o technická zaří-
zení, a má-li vyhovovat stále stupňovaným poža-
davkům zejména i co do výstavby dalších a
udržování dosavadních zařízení na výši stále po-
stupujícího pokroku, nelze ovšem z výtěžku roz-
hlasového poplatku odnímat rozhlasu trvale mi-
lionové částky na opatřování úkolů, které - jako
subvencování divadel - s rozhlasovou službou
ani přímo ani nepřímo nesouvisejí.
Jestliže tedy byly v letech 1934-1936 z vý-
těžku rozhlasového poplatku vyplaceny velmi
značné podpory nestátním divadlům, stalo se tak
jen zcela výjimečně a přechodně. Na rok 1937
je na podporu potřebných nestátních divadel již
pamatováno přímo v rozpočtu ministerstva škol-
ství a národní osvěty, kde u položky »Státní péče
o literaturu a umění - Divadla« je preliminováno
8,250.000 Kč. tedy částka proti roku 1936 vyšší
o
5,500.000 Kč. kteréžto zvýšení jest odůvodněno
právě příspěvky na podporu nestátních divadel.
Tím další subvencováni nestátních divadel z vý-
těžku rozhlasového poplatku odpadá.
Pokud jde o posléze uvedený požadavek, aby
rozhlasová společnost Radiojournal předložila (in-
terpelace neuvádí komu) účetní závěrky z posled-
ních 10 let, poznamenává se, že účetnictví Radio-
journalu je pod dohledem Nejvyššího účetního
kontrolního úřadu a jemu se tyto účetní závěrky
předkládají.
V Praze dne 24. února 1937.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
Na podporu stálých nestátních divadel bylo
povoleno roku 1934 z výtěžku rozhlasového po-
platku celkem
2,000.000 Kč, kterýžto peníz byl
tehdy podle rozdělovače vypracovaného a doda-
ného ministerstvem školství a národní osvěty vy-
placen ministerstvem pošt a telegrafů, a to vý-
hradně na účet státního podniku Československá
pošta. Roku 1935 bylo na tento účel povoleno
z výtěžku rozhlasového poplatku 3,000.000 Kč a
loňského roku
3,500.000 Kč. Částky povolené na
tato poslední dvě léta vyplatilo ministerstvo pošt
a telegrafů podle rozdělovačů vypracovaných a
dodaných ministerstvem školství a národní osvě-
ty, a to v obou posléze uvedených případech na
účet státního podniku Československá pošta a
rozhlasové společnosti Radiojournal podle po-
měru jejich participace na hrubém výtěžku roz-
hlasového poplatku, o které byla již řeč.
Podle rozdělovačů ministerstva školství a
národní osvěty vyplatilo ministerstvo pošt a te-
legrafů německým divadlům na německá před-
stavení v roce 1934 celkem 650.000 Kč, což značí
32.5% z celkové subvence, v roce 1935 pak
885.000 Kč, čili 29.5% z celkové subvence a loň-
ského roku 1,144.000 Kč (německým divadlům
vlastně 1,151.000 Kč, od toho se však odčítá 7.000
Kč určených na česká představení v městských
divadlech v Litoměřicích a Znojmě) čili 32.7%
z celkem povolené subvence na tento rok. Jest-
liže se uváží, že podle posledního sčítání lidu
4
828/IV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance A. Sogla
o bezdůvodném zabavení opisů volič-
ských seznamů a o jejich nezákonném
vykládáni v Jihlavě (tisk 673/IX).
Město Jihlava vykládá voličské seznamy v
místnostech městského úřadu po dobu předepsa-
nou zákonem o stálých seznamech voličských a
v předepsaném počtu tří stejnopisů k veřejnému
nahlédnutí. Tvrzení, že vykládá jen jeden volič-
ský seznam místo tři, postrádá podkladu.
Také v červnu 1935 byly voličské seznamy
v Jihlavě řádné vyloženy k veřejnému nahlédnu-
tí na městském úřadě a každý mohl v úředních
hodinách do nich nahlédnouti a činiti si z nich
opisy a výpisy.
Dr. Alfred Kottek, župní předseda sudetskoné-
mecké strany, žádal tehdy, jak to připouští § 9
zákona o stálých seznamech voličských, městský
úřad v Jihlavě o rozmnožení seznamů voličských.
Tento úřad byl ochoten žádosti vyhověti, žádal
však přiměřenou zálohu k úhradě výloh objed-
náních výtisků. Dr. Kottek nedisponoval potřeb-
nou částkou, připadl však na myšlenku opatřiti si
jihlavské voličské seznamy opsáním dílčích vo-
ličských seznamů, vyvěšených v každém domě.
Rozdělil si město na obvody a do každého ob-
vodu poslal příslušníky své strany s příkazem,
aby voličské seznamy ve všech domech opsali.
Toto počínání vzbudilo však rozruch nejen
u majitelů domů, nýbrž i ve veřejnosti a zavda-
lo příčinu k rozšiřování pověstí, že se zakládají
soupisy domů a osob, jakési
,,černé indexy", k
účelům nedovoleným. Vznik těchto pověstí je vy-
světlitelný, uváží-li se, že úředním podkladem
pro opisování voličských seznamů jsou jen ony
tři stejnopisy celkových voličských seznamů, jež
jsou vyloženy k veřejnému nahlédnutí u obec-
ních úřadů, nikoliv však dílčí seznamy, jež se
kromě toho v obcích o více než 20.000 obyvatelů
vyvěšují v každém domě pouze za účelem upo-
zorněni osob v domě bydlících.
Právě v tom směru musel proto státní poli-
cejní úřad v Jihlavě provésti šetření, zda nejde
o trestný čin; v rámci tohoto šetření byly za-
baveny nalezené opisy voličských seznamů, po-
řízené po domech osobami, poslanými drem Kott-
kem, u nichž podle obsahu trestních spisů není
vyloučeno, že předstíraly úřední charakter resp.
rozkaz, aby od majitelů domů dosáhly svolení
k opsání seznamů, nebo že do některého domu
vnikly a vymáhaly opisováni seznamů i pohrůž-
kami. Opisy seznamů byly zabaveny proto, že
mají sloužiti jako doličné věci pro soudní řízení
trestní, jež není dosud skončeno. Zabavené se-
znamy byly s trestním oznámením zaslány stát-
nímu zastupitelství v Jihlavě.
Nešlo o správní řízení trestní a proto také
nemohl býti žádný trestní nález nebo výměr o
zabaveni seznamů vydán okresním ani státním
policejním úřadem v Jihlavě.
V Praze dne 23. února 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
828/V.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. Štefana Haščíka
pro konfiskování ,,Nástupu", orgánu mla-
dé slovenské autonomistické generace
(tisk 735/VII).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa
z čísla 21 časopisu »Nástup« z 1. listopadu 1936
bylo potvrzeno nálezem krajského soudu v Bra-
tislavě ze 7. listopadu 1936, č. j. Tl 449/36-2.
Opravné prostředky nebyly podány.
V Praze dne 18. února 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer. v. r.
828/VI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. Štefana Haščíka
pro konfiskování orgánu mladé autono-
mistické generace »Nástup«
(tisk 735/VI).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa
z čísla 20 časopisu
,,Nástup" a 15. října 1936
5
bylo potvrzeno nálezem krajského soudu v Bra-
tislavě z 21. října 1936, č. j. TI 413/36-2.
Opravné prostředky nebyly podány.
V Praze dne 19. února 1937.
Ministr spravedlnosti :
Dr. Dérer, v. r.
828/VII.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Hugo Bergman-
na, dr. Patejdla, Josefa Davida
a Aloise Jenšovského
ve věci vydáni služebního řádu pro ci-
vilní smluvní zaměstnance vyšších slu-
žeb vojenské správy podle § 210 plat. zá-
kona (tisk 694/X).
Ministerstvo národní obrany, jak jsem již
při četných jiných příležitostech zdůraznil, věnu-
je stejnou pozornost personálním otázkám vojen-
ských i občanských zaměstnanců vojenské sprá-
vy a jest jeho snahou, aby požadavkům civilních
zaměstnanců vojenské správy vyšlo co možno
vstříc. Jestliže až dosud nemohlo býti vyhově-
no všem předneseným požadavkům, jmenovitě
pokud se týče zavedení služebního řádu, nutno
příčinu spatřovati vedle věcných důvodů přede-
vším v nedostatku finančních prostředků, který
omezuje uskutečnění i jiných důležitých a zod-
povědných úkolů voj. správy.
Otázku zavedení služebního řádu pro ne-
pragmatikální civilní zaměstnance vojenské sprá-
vy, mezi nimi i pro civilní smluvní zaměstnance
vyšších služeb, zkoumalo ministerstvo národní
obrany velmi pečlivě právě v poslední době ne-
jen z podnětu této interpelace, nýbrž i z podnětu
podáni některých odborových organisací, které
předložily přímo návrhy těchto služebních řádů.
Ministerstvo národní obrany nemohlo k této
otázce zaujmouti stanovisko kladné zejména pro-
to, že by se navrhovaná nová úprava pracovního
poměru, která by smluvní jeho podstatu nahra-
dila nevypověditelností, nesrovnávala se služeb-
ními zájmy a kromě toho, že by její uskutečnění
vyžadovalo vynaložení nových finančních pro-
středků, pro které v rozpočtu ministerstva ná-
rodní obrany není úhrady.
Pokud se týká specielně pracovního poměru
smluvních zaměstnanců vyšších služeb, jest tento
jednotně upraven, jak interpelace správně uvádí
výnosem MNO čj. 13198-VI./2. odděl. 1935, který
spočívá na zásadách platných pro zaměstnance
vyšších služeb (úředníky) v podnicích soukro-
mých a řídi se předpisy zák. čís. 154/1934 Sb.
z. a n.
Že by předpisy tohoto výnosu nebyly do-
držovány, jak interpelace většinou povšechně
vytýká, nebylo zjištěno. Zejména nebyly zjištěny
žádné případy, ve kterých by protiprávně nebyla
honorována práce přes čas nebo nebyl dodržo-
ván nedělní klid, který podle citovaného výnosu
je dotyčným zaměstnancům zaručen. Stejně ne-
bylo zjištěno a ani interpelace neuvádí konkrét-
ních případů, ve kterých by plat dotyčných za-
městnanců byl prokázaně pod úrovní platů, které
jsou pravidlem poskytovány soukromými podniky
zaměstnancům téže pracovní kategorie za okol-
ností podstatně shodných.
Pokud jde o případ Josefa Duchoně v inter-
pelaci uvedený, sděluji toto:
Jmenovaný byl automobilním praporem 1
přijat do zaměstnání na kolektivní smlouvu pra-
covní, a to na místo automontéra, které bylo mi-
nisterstvem národní obrany tomuto útvaru vý-
slovně povoleno. Byl také ve výkazech služebně
předkládaných uváděn na místě dělníka-auto-
montéra, k jehož přijetí ministerstvo národní
obrany původně dalo souhlas. Když ale dotyčný
útvar žádal, aby mohl Duchoně přihlásiti k pen-
sijnímu pojištění vzhledem k pracovním úkolům
jimiž ho pověřil ministerstvo národní obrany ne-
mohlo s takovým postupem z rozpočtových dů-
vodů souhlasiti a bylo nuceno naříditi, aby Josef
Duchoň byl používán k obstarávání prací, ke kte-
rým byl se souhlasem ministerstva národní obra-
ny původně přijat; v případě, že by se tak státi
nemohlo, resp. že by Duchoň nesouhlasil s tako-
vým pracovním přidělením, měl býti jeho pra-
covní poměr rozvázán 14denní výpovědí podle
kolektivní smlouvy, jež byla základem jeho pra-
covního poměru. Pocite ďalšího služebního hlášení
Duchoň prohlásil, že jako dělník zaměstnán býti
nechce a že proto sán ze zaměstnání odchází.
Proto ministerstvo národní obrany nemohlo v pří-
padě Duchoňově uvažovati o náhradě mzdy za
výpovědní lhůtu a ani o výplatě časového pří-
davku, ježto tento přídavek náleží podle platných
směrnic dělníku, který - odpovédá-li jinak sta-
noveným podmínkám - je 1. prosince běžného
roku v zaměstnání u vojenské správy. Ježto této
okolnosti u Duchoně nebylo, nemohl mu býti ča-
sový přídavek vyplacen. Pokud jde o pensijní
pojištění, jemuž snad Duchoň podléhal vzhledem
k pracovním výkonům, které obstarával, a k ně-
muž voj. orgánem přímým zaměstnavatelem
snad přihlášen nebyl, je příslušné šetření v prou-
du. Ukáže-li se, že došlo v tomto směru k poru-
šení nebo zanedbání povinnosti stanovené v pří-
čině prováděni pensijního pojištění smluvních za-
městnanců, bude ministerstvo národní obrany
volati vinníky k odpovědnosti.
V Praze dne 22. února 1937.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
6
828/VIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Štefana Haščíka
ve věci zřízení slovenských poboček při
českém státním reálném gymnasiu
v Užhorodě (tisk 735/V).
Při státním ruském reálném gymnasiu v Už-
horodě byly pobočky s československým jazykem
vyučovacím hned od počátku, to jest od školního
roku 1922/23 ve znění českém. Pobočky s vyučo-
vacím jazykem československým ve znění slo-
venském nikdy tu zřízeny nebyly a nemohly
proto býti zrušeny.
Vláda proto odkazuje v plném rozsahu na
odpověď ministra školství a národní osvěty (tisk
692/I) na interpelaci podanou v téže věci.
V Praze dne 2. března 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
828/IX.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Suroviaka
stran zrušení likvidatury pensijních a za-
opatřovacích požitků pro železniční pen-
sisty býv. košicko-bohumínské železnice
v Košicích a likvidatury pro MÁV pen-
sisty v Bratislavě (tisk 683/XIII).
Opatřeni, proti němuž se interpelace obraci
v prvém odstavci, od 1. května 1937 provedeno
nebude.
Ježto jeho účelnost jest však nepochybná a
ježto soustředěný výkon služby v tomto odvětví,
spočívající převážně na použití technických stroj-
ních zařízení, přispěje ke zjednodušení a zhospo-
dárnění likvidace bez újmy jiných oprávněných
zájmů, nelze ministerstvu železnic brániti, aby
přikročilo k nové úpravě ve vhodné době.
Pro požadované zřížení zvláštní likvidatury
pensijních a zaopatřovacích požitků pro pensisty
československých státních drah a košicko-bohu-
mínské dráhy není administrativních předpokladů.
V Praze dne 1. března 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
828/X.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Vladimíra Polívky
pro železniční katastrofu u Šaly n. Váhom
(tisk 683/XIX).
Politováníhodná nehoda, k níž došlo dne 23.
listopadu na trati mezi stanicemi Galantou a Ša-
lou, byla vyšetřena na místě vyšetřující komisí,
které byl přítomen i zástupce ministerstva že-
leznic.
Příčinu nehody nelze hledati v přetížení nebo
vyčerpáni použitého zde jízdního personálu a šo-
féra, neboť v konkrétním případě bylo zjištěno,
že u zaměstnanců šlo jen o výkony normálního
rázu. Nehoda stala se v pondělí. Řidič motoro-
vého vozíku v neděli nepracoval a také před tím
měl dostatečný odpočinek. Příčina srážky tkví
spíše v nedodržení předepsaných bezpečnostních
opatření.
Pozůstalým po obětech nehody byly zaopa-
třovací požitky upraveny podle zákonných před-
pisů o úrazovém zaopatření železničních zaměst-
nanců. Příslušné výměry byly jim doručeny.
V Praze dne 25. února 1937.
Za ministra železnic
ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
7
828/XI.
Odpověď
ministra železnic
na Interpelaci poslance dr. Aloise Štůly
o stavbě dráhy Humpolec-Hořepník-
Pacov (tisk 691/VIII).
Při sdélávání investičního programu pro stav-
by nových drah bylo v nedávné době opět uva-
žováno o stavbě železniční trati Humpolec-Pacov.
Stavba této trati, jíž by bylo třeba budovati jako
dráhu hlavní, vyžádala by si stavební náklad
v částce asi 74 miliony Kč. V současné době
jsou však ve stavbě poměrně důležitější trati no-
vých hlavních drah. Náklad na ně vyčerpává za-
tím plně finanční možnosti státu. Prováděné práce
znamenají však také mimořádné vypětí po strán-
ce technické, jež zatím nebylo by vhodno stup-
ňovati. Tyto okolnosti sotva dovolí rozvinouti
požadovanou stavbu v blízké době.
Nicméně byla do státního rozpočtu zařazena
menší zajišťovací položka, aby v případě potřeby
mohla z ní býti uhrazena vydání, jichž by vyža-
dovaly práce zaměřovači a event. jiná předběžná
šetřeni.
V Praze dne 19. února 1937.
Za ministra železnic
ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
828/XII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Jar. Hladkého a
Františka Němce
o zabaveni časopisu Severočeský děl-
ník v Teplicích-Sanově, č. 38, ročník 39,
ze dne 18. září 1936 (tisk 664/XIII).
Státní policejní úřad v Teplicích-Šanově, pro-
vádějící tiskovou prohlídku časopisu Severo-
český dělník, zabavil číslo 38. tohoto časopisu
ze dne 18. září 1936, shledav v obsahu článku
Zatčení Henleinovci skutkovou podstatu přeči-
nu nedovoleného zpravodajství podle § 23, č. 2
zákona na ochranu republiky ve znění zákona
č. 130/1936 Sb. z. a n.
Krajský jako tiskový soud v Litoměřicích ná-
lezem ze dne 21. září 1936, č. TI VIII 272/36 za-
bavení toto potvrdil a tak uznal, že zabavení se
stalo právem.
Vzhledem k tomu neshledávám důvodu k ně-
jakému opatřeni.
V Praze dne 24. února 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
828/XIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
a ministra vnitra
na interpelaci poslanců Václava Jaši a
F. Macouna (tisk 675/VI)
a na interpelaci poslanců E. de Witte
a F. Macouna
o nepřípustném zasahováni do svobody
umělecké činnosti (tisk 675/XV1).
Ministerstvo školství a národní osvěty bedli-
vě sledovalo události, které se sběhly v druhé
polovině roku 1936 okolo městského divadla v Li-
berci a zařídilo potřebné šetření ve věci ještě
před podáním interpelací.
Z osob, které se zúčastnily v létě 1936 sou-
těže na pronájem libereckého městského divadla,
rozhodlo se městské zastupitelstvo v Liberci pro
Pavla Barnaye, který též počátkem měsíce října
1936 jako nájemce a ředitel divadla zahájil ny-
nější sezónu. Obec uzavřela s Pavlem Barnayem
smlouvu na tři roky, ve které mu též zajistila
svou subvenci. Zadáni tohoto divadla, stejně jako
pronájem městského divadla v Karlových Varech,
stalo se bez jakékoliv ingerence zahraničních
míst.
Zjištění, zdali průběhem jednání došlo s ně-
které strany k trestnému překročeni zákona, je
věcí orgánů, jimž je svěřeno soudní trestní řízení.
V té věci koná se nyní z příkazu krajského soudu
v Liberci přípravné vyhledávání.
V Praze dne 15. února 1937.
Ministr školství a národní osvěty;
Dr. Franke, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.