16
po bohoslužbách bola drze oslovená istým Ma-
ďarom, čo je - Slovenka, alebo Maďarka? Keď
odpovedala, že je Slovenka, neznámy výtržník
jej pohrozil slovensky: »Toto bol maďarský kostol
a aj bude!« Po tejto príhode odišla Basová z kos-
tola.
Výtržnosť v kostole je príznačná. Stala sa
slovenským občanom, zväčša legionárskym rodi-
nám kolonistov. Je to možné, aby im bolo zne-
možnené slovensky sa modliť a spievať v repu-
blike, za ktorú bojovali a pre ktorú krv liali
Je možné, aby bol Slovák vykázaný z kostola,
keď má zaručené od cirkevnej správy právo slo-
vensky odbávať svoje bohoslužby?
Podpísaní sa dotazujú pána ministra:
Je mu známy tento prípad drzej provokácie
maďarskej v Takšoni?
Je ochotný dať prípad prísne vyšetriť a vin-
níkov potrestať?
Je ochotný zaručiť, aby sa podobné provo-
kácie neopakovaly?
V Prahe dňa 25. februára 1937.
Polívka, dr. Lukáč,
Stejskal, Jenšovský, Mikuláš, Babek, Bátková-
Žáčková, Uhlíř, Fr. Langr, dr. Kozák, Hatina, dr.
Stránský, Netolický, dr. Neuman, Šmelcová, dr.
Klapka, Tichý, dr. Patejdl, Inž. Richter, Lanc,
Fiala.
804/XII.
Interpelácia
posl. dr. Jozefa Tisu
ministrovi zemedeľstva
vo veci premeny kultúry lesov bývalého
veľkostatku Zay v Uhrovci.
Vršovická záložňa, družstvo s r. o. v Prahe
prevádza likvidáciu rozsiahleho veľkostatku Zay-
ovského v Uhrovci (okres Bánovce nad Bebra-
vou). Sprievodné zjavy tejto likvidácie sú takého
rázu, že vyvolávajú úžas a pohoršenie verejnosti
nad tým, ako neoprávnene sa obohacujú jednot-
livci na úkor štátu a ako sa vystavujú vykorisťo-
vaniu za pôdou hladní roľníci jednotlivcom, špe-
kulantom s pôdou pod patronanciou štátnych ú-
radov.
Do prvej kategórie patri skutočnosť, že fi-
nančný erár na veľkostatku zaknihovanú svoju
požiadavku v sume 1,800.000 Kč napriek dokáza-
nej bonite tejto požiadavky cedoval likvidačnej
záložne za sumu 350.000 Kč.
Do druhej kategórie patrí pokračovanie zá-
ložne, ktoré prekročuje hranice pojmu neprípust-
ného obchodu s pôdou na úkor roľníkov. Zástup-
ca likvidujúcej záložne predáva čiastky lesov veľ-
kostatku s uisťovaním, že vymôže každému kup-
covi premenu kultúry, čím, pravda, päť až šesť
ráz väčšiu kúpnu cenu si zabezpečuje okrem pro-
vízií, ktoré ľahkoverní kupci do rúk agentov skla-
dajú.
Uisťovanie o povolení zmeny kultúry zakla-
dá sa, pravda, na korupčnom využívaní politické-
ho vplyvu, ktorý uplatňujú miestni činitelia a-
grárnej strany za to, že sa im sľubuje dar 100
a viac jutár lesa, ak na ministerstve zemedeľstva
vymôžu toto povolenie premeny kultúry. Títo či-
nitelia, pravda, les, ktorý by takto dostali, by za
zvýšenú cenu zas ďalej predávali, keďže ich po-
volanie nemá ani s lesom ani s pôdou poľnohos-
podárskou nič spoločného. O tom, že takýmto
spôsobom každý z týchto politických činiteľov na
úkor drobných roľníkov prišiel by k 150tisícové-
mu nezaslúženému zisku, sa verejne hovorí. Že
za takýto zisk vyplatí sa i reskirovať niečo na za-
dováženie podpisov cieľom dokazovania, že si
premenu kultúry občianstvo žiada, je jasné. Mi-
nisterstvo, pravda, je povolané posúdiť, v ktorej
polohe a v ktorom prípade vyžaduje záujem
poľnohospodárskej výroby premenu kultúry a je
i povinné zariadiť vec tak, aby z dovolenia pre-
meny kultúry plynúce cenové výhody dostali ti
drobní roľníci, ktorí pôdu obrábajú a aby z ce-
lej tranzakcie vylúčilo politických a obchodných
agentov, ktorí sa na úkor týchto roľníkov obo-
hatiť chcú. Príklady tohto nezaslúženého obo-
hacovania sú už i doteraz tak surovo do očí bi-
júce, že vlna pohoršenia verejnosti proti takým-
to zlorádom sa zdvíha so dňa na deň. Táto ve-
rejnosť očakáva, že ministerstvo zemedeľstva ne-
pusti zo zreteľu záujem verejný a nedá súhlas
k žiadnej korupčnej tranzakcii, k obohacovaniu
špekulantov smerujúcej a preto v tomto Štádiu
likvidácie nepovolí nijakú premenu kultúry, lebo
zisk z tohoto plynúci by šiel do vrecák týchto
ziskuchtivých agentov a politických vydieračov,
naopak - pričiní sa, aby likvidácia bola bez tých-
to povolení prevedená a po likvidácii bude žia-
dosti jednotlivých roľníkov, o premenu sa uchád-
zajúcich bez súčinnosti týchto agentov vyba-
vovať.
Ministerstvo zemedeľstva bolo tak odborom
stolárov okresného živnostenského spoločenstva v
Bánovciach n. Bebravou ako i usnesením okres-
ného zastupiteľstva v Bánovciach nad Bebravou
upozornené na zlorády s likvidáciou veľkostatku
spojené a bolo tiež požiadané, aby sa zastalo ve-
rejného národohospodárskeho záujmu okresu a je-
ho obyvateľov oproti ziskuchtivosti politických a
obchodných agentov, keďže sa ale nedostáva ve-
rejnosti zo strany ministerstva zemedeľstva jas-
ného uistenia, že verejný záujem nebude obídený
16
pre osobné obohacovanie jednotlivcov, pýtame sa
pána ministra zemědělstva:
či vie o týchto zlorádoch a
či je ochotný v svojom úrade zariadiť, aby
protesty okresného živnostenského spoločenstva a
okresného zastupitelstva v Bánovciach nad Be-
bravou boly respektované?
V Prahe, dňa 20. februára 1937.
Dr. Tiso,
Čavojský, Florek, dr. Pružinský, Haščík, Danihel,
Sidor, Sivák, Drobný, Hlinka, Kendra, Slušný,
dr. Sokol, Longa, Dembovský, dr. Wolf, Onderčo,
Suroviak, Turček, Šalát, Rázus.
804/ XIII.
Interpelácia
posl. Karola Dembovského
ministrovi školstva a národnej osvety
vo veci neudržateľných pomerov na štát-
nej ľudovej škole v Trenč. Teplej a vo
veci zneužívania úradnej moci Františkom
Horákom, správcom tejto školy.
Časopis »Slovenská Pravda« v čísle 234, z 12.
decembra 1936, v článku
,,Čo nového v Trenč.
Teplej" medzi iným píše:
»Kedykoľvek ste šli do kina, vždy ste tam
videli školopovinnú mládež. Ako správca kina má
záujem na tom (t. j. správca školy Horák), aby
kino malo príjem, nedbajúc na to, že naša mládež
sa otravuje."
Ďalej píše:
,,Na porade učiteľov pán správca Horák dal
rozkaz, že školské deti sa nesmú zúčastniť osláv
a prednášok, na ktorých bude rečniť poslanec
Dembovský. Ba ani na takých kultúrnych podni-
koch, ktoré by boly riadené iniciatívou posl.
Dembovského."
Časopis »Trenčan« v čísle 2, z 9. januára
t. r., v dlhšom článku sa tiež zaoberá s výčina-
mi správcu Horáka vo forme otázok, z ktorých
uvádzam:
»Či je pravda, že v školskom rozpočte je viac
preliminované na okurovanie 5 tried, čo platí štát
- ako je preliminované pre 11 tried, pre ktoré
okurovanie hradí obec?«
»Či je pravda, že Arnošt Dýlik, štát. učiteľ je
poverený dozorom v kine, aby znemožnil prístup
Školským deťom na predstavenia mládeži neprí-
pustné a že toto poverenie vykonáva len leda-
bolo, alebo vôbec nekoná, lebo je tam jeho pred-
stavený správca školy, - súčasne v jednej osobe
i správca kina?«
»Či je pravda, že na učiteľskej porade na-
riadil učiteľom, aby zakázali svojim žiakom zú-
častniť sa kdekoľvek čo usporiada náš p. posl.
Dembovský?"
Časopis »Trenčan« v čísle 7, z 10. februára
t. r., znova sa zaoberá s osobou správcu Františka
Horáka a naznačením, akoby pokl. knihy kina
neboly úradne kolkované, čo ak je pravdou, sta-
via menovaného do takého svetla pred verejnos-
ťou, ktoré sa nesrovnáva s hodnosťou správcu-
učiteľa školy.
Obec Trenč. Teplá v predošlých rokoch a-
daptovala štát. ľud. školu vlastným nákladom vy-
še 70.000 Kč, pri tejto adaptácii bola sriadená i
učiteľská sborovňa táto, ale svojvoľným pokra-
čovaním správcu Horáka nepoužíva sa na to, na
čo bola určená, lebo sborové schôdze sa konajú
v skladišti pre školské pomôcky a sborovňa sa
používa na súkromné ciele, lebo v nej vyučujú sa
deti ako súkromní žiaci nemčine a používa sa tá-
to miestnosť i na veselé oslavy menín p. správcu
Horáka a iných, ako to bolo na »Františka« dňa
4. októbra m. r. a 16. tohoto mesiaca.
Okurovanie a osvetlenie tejto miestnosti,
pravda, ide z verejných, obecných peňazí daň
platiaceho občianstva.
Na nesnesiteľné pomery, aké panujú v Trenč.
Teplej na ľudovej škole, ktorú spravuje František
Horák, poukazuje i tá okolnosť, že učiteľka Ne-
dbalová, ktorá pre svoje činy už dávno by ne-
mala byť v Trenč. Teplej, keby ju nechránil a
nekryl správca školy, dovoluje si v čas vyučo-
vania používať žiačky na súkromné práce, posie-
lajúc tieto na svoj byt ošetrovať dieťa (pokiaľ
služobná perie) a tak znemožňuje školopovinným
deťom riadnu návštevu škôl.
Keďže v uvedených obvineniach, ktoré od-
znely verejne žiadna náprava sa nestala, hoci z
nich jasne vysvitá zneužívanie úradnej moci a
znehodnocovanie učiteľského stavu a nesrovnáva-
jú sa s hodnosťou správcu školy a nevyšetrenie
týchže mohlo by do špatného svetla postaviť i
nadriadené úrady,
pýtame sa pána ministra:
či má vedomosť o týchto neprístojnostiach a
keď nie, či je ochotný toto vyšetriť?
či je ochotný po prevedenom vyšetrovaní
hneď postarať sa o nápravu a to tak, aby Fran-
tišek Horák i učiteľka Nedbalová boli z Trenč.
Teplej okamžite preložení?
V Prahe dňa 25. februára 1937.
Dembovský,
Drobný, Onderčo, dr. Sokol, Rázus, Suroviak,
dr. Wolf, dr. Pružinský, Florek, Haščík, Hlinka,
Čavojský, Sidor, Šalát, dr. Tiso, Sivák, Kendra,
Danihel, Longa, Slušný, Turček.
17
804/XIV.
Interpelace
posl. inž. Františka Schwarze
ministrům: průmyslu, obchodu a živností,
zemědělství a sociální péče
stran svévolného snížení kontingentu ná-
mezdního mleti mlynáři Janu Káralovi
v Novém Kníně.
Již jednou jsme upozorňovali na křiklavé ne-
spravedlnosti při vyměřování kontingentu mlý-
nům. Protože vládní odpověď tyto nespravedl-
nosti popírá - ovšem nevyvrací -, zahájili jsme
šetření, jehož výsledek nám již nyní poskytl ve-
likého množství dokladů o správnosti našich vý-
tek. Z příslušného materiálu vybrali jsme zatím
jen jeden příklad, obzvláště výmluvný. Neboť tu
byl kontingent, jednou již povolený, dodatečně
sníženou na pouhou šestinu, aniž byl tento čin
postiženému mlynáři vůbec odůvodněn.
Jde o Jana Kárala, mlynáře v Novém Kníně
okrese příbramském.
Tento mlynář žádal loku 1935 Sbor pro zá-
ležitosti mlynářské, skupinu mlýnu námezdních,
o ověření základního množství námezdního mletí
a doložil tuto žádost všemi potřebnými doklady
Bylo mu řádné ověřeno 3000 q pšenice a žita
Skupina mlýnů obchodních téhož Sboru ověřila
mu základní množství obchodního mleti 200 q ži-
ta a pšenice, kteréžto množství bylo pak podle
§ 9 vlád. nař č. 168 Sb z a n. z r. 1935 zvět-
šeno na 280 q.
Pojednou Sbor pro záležitosti mlynářské vý-
loby, skupina mlýnů námezdních, oznámil přípí-
sem č. j. 13779/II. Ing. Hl/Ra. z 14. prosince 1936
J. Káralovi, že
,,pro okolnosti, jež vyšly dodateč-
ně na jevo", obnovil řízení, týkající se ověření
základního množství námezdního mletí pro jeho
mlýn, ve schůzi konané dne 9. prosince 1936 zru-
šil své původní rozhodnutí, kterým ověřil Janu
Káralovi 3000 q pšenice a žita základního a ově-
řil mu znovu »definitivně« (?!) 500 q pšenice a
žita dohromady!
Snad aby nesmyslnost tohoto postupu vyvr-
cholil, Sbor uložil týmž připisem mlynáři J. Ká-
ralovi, aby »nejdéle do 8 dnů po obdržení toho-
to vyrozumění »zaplatil« poplatek ze všeho nad-
kontingentního mletí«, jestliže v době od 1. srpna
1935 do 31 července 1936 semlel ve mlýně pro
vlastní spotřebu zemědělskou více pšenice a žita,
než činilo přípustné množství námezdního mletí
pro uplynulé výrobní období 1935/1936. A tím pa-
trně rozumí snížené množství, které koncem pro-
since 1936 mlynáři oznámil!
Jan Káral jest nájemcem mlýna, z kterého pla-
tí ročně 6.000 Kč nájemného. Podle smlouvy
vlastně 6.500 Kč - majitel mlýna dobrovolně mu
již snížil nájemné vzhledem k nízkému kontin-
gentu. Investoval do zařízení mlýna mnoho peněz
a jeho režie činí mimo nájemné 12000 Kč. Ze
sníženého kontingentu námezdního mletí 500 q vy-
plývá výdělek asi 2.000 Kč, z obchodního kontin-
gentu 280 q asi 4.200 Kč, dohromady tedy 6.200
Kč. Hradil by tedy úhrnný výdělek z povoleného
základního množství teprve nájemné bez režie, a
ani mlynáři, který živí manželku a dvě nezletilé
děti, ani jeho chasníkovi, jenž je také ženat, má
tři děti a starou matku, nezbylo
arci na živobytí
vůbec nic.
Jaké to ,,okolnosti vyšly dodatečně na jevo",
ze Sbor shledal nutným znemožniti mlynáři Ká-
ralovi nejskromnější existenci? Sbor jich neuvádí
- a ví asi proč. Pokusíme se je tedy odhaliti
sami.
Mlynář Jan Káral se účastní významně zá-
pasu řemeslných mlynářů proti zlům, které jim
přineslo
,,vázané hospodářství obilím a mlýn-
skými výrobky, zejména tedy proti kontingentaci.
Byl a jest členem a revisorem
,,Mlynářské obra-
ny", jež tento boj vede.
Že se duševní otcové a prováděcí tohoto ho-
spodářství nevzpěčují hájiti svého výsadního po-
stavení, ke kterému jim obilní monopol dopomohl,
opravdu všemi prostředky, jest obecně známo.
Stačí vzpomenouti způsobu, jakým byly »řízeny«
valné hromady Mlynářského družstva. Již z toho
bylo nasnadě, jaké okolnosti přiměly Sbor sní-
žiti dodatečně námezdní kontingent J. Káralovi na
jednu šestinu množství původně ověřeného.
Ale po této stránce ani není třeba nějakých
dohadu. Majitel mlýna, který má p. Jan Káral na-
jat, pan inž. Bedřich Prokopec, vrchní rada mi-
nisterstva zemědělství, dávno před vylíčeným sní-
žením kontingentu vyřizoval svému nájemci vzkaz
p. Hladíka, tajemníka Sboru pro záležitosti mly-
nářské výroby, skupiny mlýnu námezdních, aby
pan Káral vystoupil z Mlynářské obrany, jinak
že by mu musili snížiti námezdní kontingent o
10 vagonů. Pan Káral se arci zterorisovat ne-
dal - o tak hrozba byla splněna, dokonce ještě
ve větším rozměru: kontingent byl snížen o 25
vagónů - na pouhých 5 vagónů.
Rozumí se, že za těchto poměrů p. Káral
nemůže dále v nájmu mlýnu setrvati a 1. března
mlýn opouští.
Tážeme se pánů ministrů: průmyslu, obchodu
a živností, zemědělství a sociální péče, zda
1. jest jiní známo, jak Sbor pro záležitosti
mlynářské výroby, skupina mlýnů námezdních,
vedená posl. Rechcíglem, postupuje zaujatě při
vyměřování kontingentů, zneužívaje úpravy kon-
tingentů k nátlaku na oposiční mlynáře, zvláště
v případě mlynáře Jana Kárala;
2. jsou ochotni učiniti přítrž tomuto ničení ho-
spodářské existence mlynářů, kteří nejsou ochot-
ni mlčky snášeti křiklavé jednání námezdní sku-
piny Sboru a organisují se na svou ochranu v
Mlynářské obraně?
V Praze dne 15 února 1937
Inž. Schwarz,
Kendra, dr. Novotný, inž. Protuš, Smetánka, Kne-
bort, Danihel, dr. Domin, Ježek, Turček, Longa,
Šalát, Hlinka, Kut, dr. inž. Toušek, dr. Štůla, Jan
Sedláček, Špaček, Chmelik, Holeček, dr. Fencik.
dr. Rašín.
18
804/XV.
Interpelácia
posl. Vlad. Polívku a dr. E. Lukáča
ministerskému predsedovi dr. M. Hodžovi
v otázke pomerov v okrese spišsko-
staroveskom na Slovensku.
Pohraničný okres Spišskú Stará Ves patrí
medzi najchudobnejšie okresy slovenské. Dokla-
dom toho je daňová základná pozemkovej dane,
ktorá nedosahuje ani 10.000 Kč a celkový da-
ňový základ z okresu len 750.000 Kč.
Hoci chudobný je tento kraj. k jeho cti musí
byť vyzdvihnuté, že za celých osem rokov ne-
boly iba štyri exekúcie daňového rázu. Chudob-
né obyvateľstvo plní verne svoju daňovú povin-
nosť k štátu. Preto zasluhuje pečlivej pozornosti
vládnych kruhov a všestrannej pomoci.
Prvou naliehavou požiadavkou sú dobré ko-
munikácie. Silnica Spišská Stará Ves-Gňazdá.
krajinská cesta, má nielen národohospodársky vý-
znam, ale aj strategický. V určitých úsekoch ne-
vyhovuje svojím príkrym stúpaním a je preto na-
liehavé potrebné jej prevybudovanie.
Druhou naliehavou potrebou je stavba želez-
nice Spišská Stará Ves-Podolinec, lebo celý o-
kres nemá železničného spojenia, okrem autobu-
sového spoja z Kežmarku cez Maguru. V zim-
ných mesiacoch v dobe snehových fujavíc býva
táto cesta nesjazdná a kraj je úplne od sveta
odrezaný. Spoj najsevernejšieho okresu sloven-
ského s juhom slovenským je tak znemožnený.
Železničné spojenie je životnou otázkou kraja.
Tretia požiadavka kraja je regulácia Dunajca,
ktorý svojím strmým tokom po celý rok a najmä
na jar a jeseň odoráva veľké množstvo pozem-
kov na našej strane. Pomoc je veľmi žiaduca.
Prevedením regulácie poskytne sa práca neza-
mestnaným, spomôže sa hospodársky kraju a vy-
koná sa dobrá služba kraju.
Štvrtou požiadavkou je otázka mešt. školy
v Spišskej Starej Vsi. Počiatkom škol. roku 1936/
37 bola otvorená prvá trieda mešt. školy za pod-
pory Slov. Ligy. Niet takmer miestnosti pre jej
umiestnenie. Na budúci rok už nebude
miestnosti,
kde vyučovať, lebo sa využívajú miestnosti štát.
ľudovej školy, ktorá vyučuje striedavo. Okres
je chudičký, obce pripojené do obvodu ešte chu-
dobnejšie a ľud, ktorý značnou mierou sa zamest-
náva drotárstvom a podomným obchodom nestačí
na
veľké výdaje spojené s výstavbou štát. mešť.
školy. Potreba aj na tomto úseku je naliehavá.
Ochota k skromnej pomoci obcí ako aj mesta je.
treba len výdatnej pomoci štátu. Okres má v
tejto škole jedinú svoju najvyššiu školu.
Podpísaní sa uctive dotazujú pána minister-
ského predsedu:
1. Sú mu známe neutešené pomery v okrese
Spišská Stará Ves?
2. Je ochotný s povolanými ministerstvami pri-
spel k uspokojivému vyriešeniu predložených po-
trieb?
V Prahe dňa 26. februára 1937.
Polívka, dr. Lukáč.
Uhlíř, dr. Neuman, Bergmann, Bábek, Bátková-
Žáčková, Stejskal, Inž. Richter, Lanc, Hatina, Mi-
kuláš, Šmejcová, Tykal, dr. Kozák, Tichý, Fiala,
dr. Patejdl, dr. Moudrý, Netolický, Fr. Langr.
804/XVI.
Interpelace
posl. Fr. Neumeistra a J. Kopasze
ministru vnitra
ve věci přídělu stravovacích lístků ně-
kterým okresům.
Ve smyslu směrnic, schválených vládou, vy-
daných ministerstvem sociální péče č. 28.200/II1/
E/1933, mají místní sociální komise a okresní so-
ciální komise provésti soupis nezaměstnaných děl-
níků a vyhotoviti výkaz o přihlášených uchaze-
čích o přiděl stravovacích lístků. Okresní soci-
ální komise projedná materiál a usnese se o pří-
dělu poukázek jednotlivým uchazečům. Takto
zpracovaný materiál předkládá se ministerstvu
sociální péče a zemskému úřadu. Zemský úřad
sestaví na tomto podkladě potřebu celé země a
sdělí ji ministerstvu sociální péče. Zemský úřad
v Praze sestavuje návrh jednotlivých okresů na
jejich potřebu v tom smyslu, že o jednu třetinu,
nebo o více, prostě navrhne nižší příděl stravo-
vacích lístků. Zřejmě tímto svým postupem po-
rušuje předpisy, poněvadž zemský úřad má sesta-
viti potřebu celé země a nemá škrtat již připra-
vený materiál po, provedeném šetření okresním
úřadem, místní a okresní sociální komisí. Jak míst-
ní obce, tak i okresní úřady provádějí šetření jed-
notlivých žadatelů, znají jejich poměry, kdežto
zemský úřad nemá těchto předpokladů a přes to
19
pravidelně nejméně o jednu třetinu snižuje a na-
vrhuje přiděliti menší příděl stravovacích lístků.
Bylo by opravdu záhodno, aby zemský úřad vy-
světlil, jak se přesvědčil o tom, že je v tom, či
onom okrese menši potřeba stravovacích lístků,
když, jak uvádíme, okresní úřady i komise pro-
vedou předpisům odpovídající úřední šetření a
navrhují jen opravdu potřebné žadatele - neza-
městnané dělníky.
Tak příkladně: okres Sedlčany žádal v obdo-
bí do konce měsíce února částku 60.000 Kč, zem-
ský úřad navrhl bez jakéhokoliv odůvodnění Kč
33.000; na březnové období žádal okres Sedlča-
ny pro nezaměstnané dělníky 67.000 Kč, zemský
úřad navrhuje 40.000 Kč. Připomínáme, že v tom-
to okrese je po několik roků uzavřen zlatodůl
Roudný, který dříve zaměstnával 300 dělníků.
Okres Benešov na měsíc leden žádal 75.000 Kč.
zemský úřad navrhl 50.000 Kč, na tentýž měsíc
okres Týn n. Vlt. žádal 21.000 Kč, zemský úřad
navrhl 12.000 Kč: okres Benešov žádá pro měsíc
březen 79.000 Kč, zemský úřad navrhuje 55.000 Kč:
okres Týn n. Vlt. žádá pro březen 24.000 Kč,
zemský úřad navrhuje 15.000 Kč. Tyto návrhy
bývají pravidelně ve vládě schváleny. Důsledek
tohoto je ten, že okresní sociální komise nemohou
poděliti stravovacími lístky skutečně nezaměstna-
né a potřebné dělníky. Tím se jenom podstatně
zvyšuje utrpení a bída nezaměstnaných dělníků
v těchto třech okresech. Jak uvádíme, zavinuje to
zemský úřad, svými, naprosto ničím neodůvodně-
nými návrhy, které předkládá místo toho, aby po-
dle platných předpisů vlastně sestavil potřebu
stravovací akce pro celou zemi. Poněvadž se všech
stran ozývají se protesty nezaměstnaných dělní-
ků, ba i úřední činitelé stěžují si na tento nemož-
ný postup, poněvadž jsou obviňováni, že nežádají
dostatečný příděl, upozorňujeme na tuto nespráv-
nou, a platným předpisům odporující praksi a do-
žadujeme se nápravy.
Dotazujeme se pana ministra vnitra,
je-li tnu tento postup zemského úřadu dosta-
tečně znám?
Chce-li pan ministr vnitra tento nesprávný
postup zemského úřadu vyšetřiti; při tom vyše-
třiti, na základě jakých pomůcek zemský úřad
předkládá svoje návrhy?
Dále chce-li pan ministr vnitra sjednati v tom-
to neudržitelném stavu nápravu?
V Praze dne 24. února 1937.
Neumeister, Kopasz,
R. Chalupa, Bečko, Pik, Jurnečková-Vorlová,
Klein, Nový, Polach, Dlouhý, A. Langer, Laušman,
F. Kučera, Jaša, Benda, Hladký, Ešner, J. Kučera,
Brožík, dr. Goldstein, Tymeš, Vaverka, Révay,
Srba.
804/ XVII.
Interpelace
poslance Klímy
ministru vnitra
o oddalováni potvrzeni volby starosty
v Líšni u Brna.
Dne 7. června 1936 konaly se obecní volby
v Líšni u Brna. Nejsilnější volební skupinou se
stala Komunistická strana Československa, která
získala 12 mandátů ze 36 mandátů. Dne 25. červ-
na 1936 byla provedena v Líšni volba starosty.
33 hlasy byl zvolen starostou Jaroslav Ondráček
z Líšně. Pro jeho volbu se vyslovili kromě členů
obecního zastupitelstva za stranu komunistickou
také členově obou socialistických stran, jakož i
strany lidové a živnostenské a z volebního vý-
sledku je zřejmo, že dokonce i členové obecního
zastupitelstva za stranu agrární. Jedině 2 přísluš-
nici Národního sjednocení hlasovali proti a jeden
lístek jmenovaného kandidáta na starostenství byl
prázdný. Z naznačeného výsledku volby je zřej-
mo, že volba odpovídá vůli nejširších vrstev oby-
vatelstva obce Líšně.
Přesto, že proti volbě Jaroslava Ondráč-
ka starostou není žádných námitek, a že volba
starosty byla provedena již dne 25. června 1936,
nebyl do dnešního dne starosta obce Líšně po-
tvrzen z toho jediného důvodu, že je příslušníkem
komunistické strany. Zatím však zemský úřad v
Brně potvrdil celou řadu starostů strany Hen-
leinovy.
Na tom však není ještě dosti. Okresní úřad
Brno-venkov dokonce předvolává volební zmoc-
něnce stran, jež se v Líšni pro J. Ondráčka vy-
slovily, vyšetřuje je a provádí na ně nátlak, aby
učinili prohlášení, že nesouhlasí s tím. aby J. On-
dráček se stal starostou.
Tento případ byrokratické zvůle je jistě oje-
dinělý a je tím škodlivější, že bývalý starosta v
důsledku svého služebního přeložení nemůže funk-
ci vykonávati a že většina členů obecní rady de
facto již svou funkci nezastává.
Podepsaní se táží:
1. Je pan ministr ochoten nařídit neprodlené
potvrzení starosty Jaroslava Ondráčka?
2. Nařídí přísné vyšetření tohoto případu by-
rokratického diktátu a potrestání jeho vinniků?
V Praze dne 27. února 1937.
Klíma,
Beuer, Široký, B. Köhler. Kopřiva, Nepomucký.
Hodinová-Spurná, Kopecký, Kosik, Šverma, Ma-
chačová, Schenk, Dölling, Procházka, Vallo, dr.
Clementis, Zupka, Vodička, Zápotocký, Krosnář,
Slánský.