12
804/ VII.
Interpelace
poslance Františka Ježka
vládě republiky Československé
o provedeni zákona ze dne 15. února
1933, č. 35 Sb. z. a n., o zřízení pomníků
dru Aloisů Rašínovi a dru Milanu
Rastislavu Štefánikovi.
Právě před 4 lety bylo zákonem č. 35/1933
stanoveno, že prvnímu ministru financí dru Aloisů
Rašínovi a prvnímu ministru vojenství dru Mila-
nu Rastislavovi Štefánikovi v uznání jejich zásluh
o stát se zřídí pomníky nákladem státním v hlav-
ním městě Praze.
Kuratorium, o němž mluví § 2 tohoto zákona,
bylo sice ustaveno, avšak dodnes není známo, že
by jeho práce dospěly do stadia konečného řeše-
ní. Lze z toho souditi, že prozatím není naděje.
že by zákon mohl býti v dohledné době pro-
veden.
Považujeme za projev lehkomyslné nevážno-
sti vůči budovatelům našeho státu, že hlavní
město státu nemá dosud pomníků, jimiž by byla
vzdána úcta a vděčnost dvěma z největších postav
našich dějin za jejich státnické dílo, jímž se tak
nesmazatelně zapsaly do historie našeho národa
a státu. Doba 4 let zajisté byla postačující, aby
kuratorium v ní mohlo provedení zákona připra-
viti.
Podepsaní se proto táží vlády republiky Čes-
koslovenské :
1. jak pokročily práce kuratoria zřízeného § 2
zákona ze dne 15. února 1933, č. 35 Sb. z. a n..
o zřízení pomníků dru Aloisů Rašínovi a dru Mi-
lanu Rastislavu Štefánikovi?
2. co hodlá vláda podniknouti, aby provede-
ní zákona bylo co nejvíce urychleno?
V Praze dne 18. února 1937.
Ježek,
Hlinka, dr. Fencik, inž. Schwarz, Sivák, Sidor,
Šalát, Holeček, Drobný, Špaček, dr. Domin, dr.
Štůla, Chmelik, Smetánka. Danihel, Kut. Jan Se-
dláček, dr. Rašín, dr. inž. Toušek, inž. Protuš,
Knebort, dr. Novotný.
804/ VIII.
Interpelace
poslanců Al. Jenšovskébo a F. Zeminové
ministru sociální péče
o nízkém vyživovacím příspěvku, vyplá-
ceném rodinám narukovavších záložníků.
Rodinám záložniků vykonávajících vojenské
cvičení je poskytován prostřednictvím okresních
úřadů a magistrátů vyživovací příspěvek, který
činí na člena rodiny odkázaného výživou na zá-
ložníka v Praze 2.20 Kč denně, ve venkovských
místech (okresech) 1.80 Kč.
Příspěvek vyživovací nedosahuje valutárně
ani 100% zvýšení těchto příspěvků předválečných
a doba vojenského cvičení je zvláště pro mladé
domácnosti, které jsou pravidelně zatíženy vyso-
kou činží, hotovým strádáním, z něhož se těžko po
dlouhém čase vybavují.
Ztráta výdělku u kvalifikovaných řemeslníků
je vůči nepatrné náhradě tak veliká, že je nutné
určiti odstupňování vyživovacího příspěvku, je-
muž vedle hodnocení sociálního nutno přiznati
také povahu hospodářskou.
Vrstvy záložníků, odkázané na týdenní plat
jsou takovýmto nízkým příspěvkem velmi zkrá-
ceny před záložníky veřejnými zaměstnanci, kteří
dostávají po celou dobu cvičení ve zbrani plné
nezkrácené služební požitky. Nebylo jistě v in-
tenci zákona činiti takovéto rozdíly, ale postupem
času vyvinul se tento stav, jehož praktikování
vytvořilo vlastně dvě kategorie záložníků, z nichž
ta početnější žaluje na nespravedlivé hodnocení
stejné povinnosti.
Podepsaní táží se pana ministra sociální péče:
Zdali je ochoten ve shodě s ministerstvem
financí a ministerstvem národní obrany navrhnouti
takové opatření ve změně zákona, aby v odškod-
nění rodin narukovaných záložniků nebylo ne-
spravedlivých rozdílů a tím jeden každý se stej-
nými pocity konal svoji občanskou povinnost?
Je ochoten pan ministr sociální péče předlo-
žiti návrh na změnu zákona, kde bude aspoň čá-
stečně valorisována vyživovací podpora, aby
znamenala opravdu podporu a nikoli almužnu bez
každého hospodářského významu a také skoro
bez významu pro rodinu záložníkovu?
Je ochoten pan ministr soc. péče předložiti
v tomže návrhu i určité odstupňování vyživova-
cích podpor aspoň v omezeném rozsahu, ale tak,
aby škody jednotlivých kategorií dělnických ne-
byly tolik rozdílné jako dnes?
V Praze dne 25. února 1937.
Jenšovský, Zeminová,
dr. Lukáč, Polivka, dr. Klapka, Stejskal, Fr. Langr,
Babek, Lanc, Tichý, Uhlíř, Tykal, Hatina, Neto-
lický, Šmelcová, dr. Neuman, dr. Stránský, Fiala,
dr. Kozák, F. Richter, Mikuláš.
13
804/IX.
Interpelace
poslance Al. Jenšovského
ministru sociální péče
o práci přes čas v továrních podnicích a
z toho vznikajících škodách ve státním
hospodářství a sociálním pojištěni.
Od počátku roku 1935, kdy se začínala jeviti
nová. snad tehdy jen ve zdání krátkodobá kon-
junktura, bylo podniky prohlašováno, že je pro
určité strojové práce nedostatek kvalifikovaných
řemeslníků a počínalo se z počátku v omezených
případech pracovati přes čas, hodinu či dvě denně.
Koncem roku 1935 a začátkem roku 1936 a bě-
hem tohoto roku dosáhl počet přesčasových ho-
din takové míry, že vzbuzuje obavu před násled-
ky nejen hospodářskými, ale i sociálními.
Není žádnou zvláštností, že pracuje se v mno-
ha závodech přes normální pracovní dobu deset
i více hodin denně, ba jsou i případy, že dělník
je v práci ze soboty na neděli celých dvacetčtyř
hodiny a stejně není dodržován ani nedělní klid.
neboť pracuje se i v neděli. Podniky nejeví snahu
zapracovati nové síly na práci strojové, ačkoli
statistika vykazuje dnes ještě obrovský počet
skoro 700.000 nezaměstnaných dělníků. Nečiní tak
z pochopitelných důvodů finančního vydání, neboť
za každého nově přijatého dělníka musí platiti
zákonnou kvótu sociálně pojišťujících povinností.
Při práci přes čas tato povinnost stanovená
za normální dobu odpadá a tím jednak ušetřen
je podniku značný obnos a za druhé zůstává
stále na podpoře k tíží státu veliký počet lidí.
kteří se za těchto okolností a prakse do práce
prostě nedostanou.
Vzniká však vedle této hospodářské škody
státu i další nezměrná škoda sociální. Zaměstnaní
lidé po předchozích létech krise namnoze ještě
s otřeseným zdravím, jsouce nuceni pracovati
mnoho hodin denně přes čas, ztrácí zdraví da-
leko pronikavěji, než při práci v normálním čase
a jejich časná invalidita vyčerpává fondy sociálně
pojišťovacích ústavů, o nichž nedávno vydaná
statistika hrozí se následků do budoucna a proto
nabádá k opatřením, které zamezí následky
v době přítomné i budoucí.
Racionalisace a nové technické methody při-
nášejí ohromnou úsporu lidských sil, je obava,
že i při největší konjunktuře zůstane ještě celé
veliké množství lidí bez své viny úplně bez za-
městnání, zatím co na druhé straně zase ohromné
množství předčasně vyčerpaných dělníků bude
převzato k velké národohospodářské škodě do
invalidity nebo veřejné péče.
Pouhým dotazem u ústavů práce lze zjistiti,
že dělníci z t. zv. řemesel rukodílných (zámečníci,
kováři, pomocní dělníci) nejsou takřka v poptávce,
za to ovšem dělníků řemesel strojních je veliký
nedostatek.
Podniky samy nejeví dosti dobré vůle vyjiti
této specielní potřebě státu tak vstříc, aby po-
měry byly upraveny v souladu s přerodem vý-
roby v nových technických možnostech a tu je
nutno, aby k uvarování škod zasahovala autori-
tativní moc státu.
Podepsaní se proto táží pana ministra sociální
péče, zdali je mu tento stav ve výrobě znám a
chce-li ihned přikročiti k nápravě, dříve než ne-
bude možno zasáhnouti a potlačiti příčinu tohoto
zla?
Je ochoten předložiti návrh zákona či naří-
zení, v nichž uloží se podnikům přes čas pracu-
jícím na státních a cizozemských dodávkách při-
jetí příslušné kvóty nezaměstnaného dělnictva,
aby stát byl chráněn před neproduktivními vý-
daji podpůrnými?
Je ochoten vypracovati a předložiti doplněk
zákona o pojištění zaměstnanců pro případ ne-
moci, invalidity a stáří, že je povinen podnik
z každé odpracované hodiny přes čas platiti pří-
slušnou kvótu sociálně pojišťujícím ústavům,
které trpí finančně, jsouce nuceny vydržovati ať
již nemocensky nebo invalidně předčasně vyčer-
paného pracovníka?
Je pan ministr sociální péče ochoten učiniti
tak v době co nejkratší, aby Škody ze současného
stavu vzniklé mohly býti aspoň částečně odči-
něny?
V Praze dne 25. února 1937.
Jenšovský,
Fr. Langr, Babek, dr. Lukáč, F. Richter, Uhlíř,
Fiala, Tykal, Polívka, Lanc, dr. Klapka, Hatina,
Tichý, Netolický, Zeminová, dr. Kozák, Mikuláš,
Stejskal, Šmejcová, dr. Stránský, dr. Neuman.
804/ X.
Interpelácia
poslancov Vlad. Polívku a dr. E. Lukáča
ministru vnútra
vo veci pomerov v samosprávě
v Plešivci.
V Plešivci, okres Rožňava, je vedúcim notá-
rom p. J. Gajdár. Jednanie pána notára velmi
14
vážne poškodzuje záujmy čs. a niekedy aj štátne
na našom pohraničí.
Členovia čs. politických strán - čs. nár.
soc. a čs. soc. dem. - márne sa pokúšajú o ná-
pravu podávaním vecných zpráv a odvolaní a
rozkladov na okresný úrad do Rožňavy, alebo do
Bratislavy na krajinský úrad. Vyšetrením závad
dosiaľ bol vždy poverený okres. náčelník z Rož-
ňavy. Neni žiadnym tajomstvom, že takáto ná-
všteva býva spojená s návštevou rodiny pána
okres. náčelníka rodiny pána ved. notára.
Neni možné takto, aby vyšetrovanie prinieslo
sebamenší výsledok. Pri jednom takom šetrení
ochranca p. notára p. okr. náčelník priamo sa vy-
slovil do očí pošt. prednostu O. Hegera, že v prí-
pade neposkytnutia satisfakcie p. notárovi po-
užije svojej úradnej právomoci?! Akej právomoci
môže použiť okres. náčelník proti pošt. úradní-
kovi? Je verejne známe, že pán vedúci notár
drží s maďarskými stránkami proti čs. (Magyar
Nemzeti Párt a maď. komunisti)!!
Tento postup nie je ničím odôvodnený, iba
zášťou proti čs. stranám politickým, lebo niet
tam pôdy pre autonomistické stránky, ktoré by
snáď vyhovovaly jeho vkusu a citu!
Pán ved. notár vsunul do obecného rozpočtu
na r. 1937 bez vedomia obecnej rady a obecného
zastupiteľstva obnos 13.000 Kč na sriadenie kú-
pelne a splachovacieho záchodu vo svojom notár-
skom byte. Zástupcovia čs. strán neboli zásadne
proti prípadnej tejto položke, ale žiadali jej roz-
delenie na tri roky, keď je deficitné obecné ho-
spodárstvo na rok 1937 čiastkou iba 94.000 Kč.
Protest čs. strán bol zamietnutý a okres uznal
naliehavosť tejto čiastky, lebo aj predseda Ma-
gyar Nemzeti Párt intervenoval na okres. úrade
o prajné vybavenie a zamietnutie odvolania čs.
strán.
Pán ved. notár J. Gajdár pred svedkami sni-
žoval pôsobenie bývalého okr. náčelníka dr. J.
Pacelta, ktorý bol pred časom preložený do Bra-
tislavy na okr. krajinský úrad. Svedkovia sú: Ján
Kaiser, Gustáv Michalík, Ján Lerch, Joz. Papala,
B. Kardoš a O. Heger.
Nie raz sa vyhrážal, že docieli rozpusteniu
obecného zastupitelstva, lebo rozpustil samovoľ-
ne aj sociálnu komisiu ako aj stravovaciu komisu
a ustanovil nové komisie a členmi sú len Magyar
Nemzeti a komunisti.
Pre revíziu obecného hospodárstva za r. 1936
bola navrhnutá komisia a táto bola složená: pred-
seda komunista, jeden člen z M. N. part, a je-
den z maďarskej strany robotníkov, a ani jeden
člen z čs. strán; na naliehanie preca pripustil
pán notár člena za židovskú stranu, až po bojoch
rozšírená bola komisia o člena Kardoša.
Pán notár má styky iba s maďarskými rodi-
nami a nedbá o slovenčinu ani v úradovaní ani
v spoločenskom živote a ani v jednaní úradnom.
Takto štátna myšlienka nie je vážne hájená v na-
šom pohraničí a sú obavy, že vznikne nedôvera
k čs. úradníkovi, veľmi nebezpečná pre naše po-
mery v pohraničí.
Podpísaní sa dotazujú pána ministra:
Je mu známe chovanie sa pána notára J. Gaj-
dára?
Je ochotný zjednať nápravu?
V Prahe dňa 25. februára 1937.
Polívka, dr. Lukáč,
Stejskal, Jenšovský, Mikuláš, Bábek, Bátková-
Žáčková, Uhlíř, Fr. Langr, dr. Kozák, Hatina, dr
Stránský, dr. Klapka, Netolický, Fiala, inž. Richter,
Lanc, dr. Patejdl, Tichý, Šmejcová, dr. Neuman.
804/XI.
Interpelácia
posl. Vlad. Polívku a dr. Lukáča
ministru vnútra
vo veci prípadu výtržností pri sloven-
kých bohoslužbách v Takšoni.
Slov. kolonisti v Štefánikove, obec Takšoň,
okres Galanta, konečne sa domohli do dlhých jed-
naniach s r. k. cirkevnou správou v Takšoni a
v Galante slov. bohoslužieb a to tak, aby každú
druhú nedeľu boly slov. bohoslužby. Dohoda bola
jasná a zaručená cirkevnou správou v Takšoni.
Osadníci sa zaviazali platiť zvláštnú cirkevnú daň,
honorár za slov. bohoslužby 20 q prvotriednej pše-
nice dodanej do obce Takšoni.
Prvé bohoslužby podľa dohody boly 24. I.
1937. Dňa 2. II., ktorý sa svätí v tomto kraji,
boly určené slovenské bohoslužby tiež. Účasť slo-
venských osadníkov bola velká. V kostole ich ča-
kalo nemilé prekvapenie:
Maďari nepustili Slovákov na chór a obstú-
pili ich v celej chrámovej lodi. Keď bohoslužby
započaly, a započal slovenský spev, bol tento pre-
rušovaný celkom inou piesňou maďarskou a to s
celkom iným nápevom. Pri modlitbe Maďari na-
hlas sa modlili maďarsky a Slováci sa modlili slo-
vensky.
Kňaz vidiac toto drzé provokovanie so slzmi
v očiach pristúpil k čítaniu slov. evanjelia. Ako
náhle započal čítať, spustili drze maďarskí cirkev-
níci: Nem tó tul! Csak magyarul! (Nie slovensky,
len maďarsky!) Situácia bola velmi vážna a je
len zásluhou slovenských církevníkov, že nedošlo
k bitke!
Po ukončení bohoslužieb, pri ktorých sa opa-
kovaly provokatívne spevy maďarských piesní za
spevu slovenských, bola Slovenka Anna Žofia
Ďurčianská pichnutá ihlou do ruky a krvácala,
iná Slovenka Karolína Bašová pri tichej modlitbe