Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
W. volební období. 4. zasedání.
797.
Odpovědi:
I. min. financi a min. vnitra na interp. posl. Stangla, že podřízené úřady sužují pro ozna-
čování měny v německém jazyku jinak než »Kč« (tisk 655/0,
U. min. národní obrany na interp. posl. inž. Richtra, že se nedbá zásad rovnoprávnosti při
přijímáni dělníků na práce, prováděné z výnosu půjčky na obranu státu, a že se nedbá
jazykového zákona (tisk 667/IV),
III. min. národní obrany na interp. posl. Birkeho, že se nedbá jazykového zákona při před-
náškách o protiletecké ochraně k čsl. státním občanům německé národnosti (tisk 673/XII)
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. F. Nitsche, že šumperský okresní soud nezachovává ja-
zykového zákona (tisk 675/III),
V. min. vnitra a min. školství a národní osvěty na interp. posl. inž. Karmasina, že kruž-
berský četnický strážmistr Slezák proti zájmu služby agitoval pro českou menšinovou
školu (tisk 694/VI),
VI. min. sociální péče na interp. posl. Nickerla, že se při sestavování okresních a obecních
sociálních komisí nedbá volebního výsledku sudetskoněmecké strany (tisk 664/VI),
VII. vlády na interp. posl. dr. Hodiny, že se mluvčím německé sociálně demokratické strany
mlčky a vědomě trpí stranická propaganda v německém rozhlase (tisk 672/XVII),
VIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr. Eichholze stran nedostatečného poučení neza-
městnaných o poshovění a odepsáni rozhlasových poplatků (tisk 673/XI),
IX. min. financí na interp. posl. Jarossa o násilnostech páchaných při berních exekucích
v obvodě berní správy v Galantě (tisk 629/I),
X. min. železnic na interp. posl. dr. Eichholze o trestních vyšetřovacích opatřeních železnič-
ního průvodčího na trati Duchcov-Plzeň (tisk 649/XIV),
XI. min. financí na interp. posl. dr. Roseného, že podřízené úřady nedbají rozhodnutí nejvyš-
šího správního soudu (tisk 664/I),
XII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Karmasina, že úřad státních knihovních
instruktorů nedbá čl. 39 vládního nařízení ze dne 5. listopadu 1919, č. 607 Sb. z. a n. (tisk
673/II).
XIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Drobného stran urážení Slováků v účtárně ředitelství
pošt a telegrafů v Bratislavě (tisk 694/XII),
XIV. předsedy vlády na interp. posl. Jaši, Hampla a Srby o pokusu propagovat německý na-
cizmus, kult vyšší německé rasy a zbožnění zbrojení přednáškou dr. Laciny v čsl. roz-
hlase (tisk 711/VI).
2
797/I (původní znění).
Odpověď
ministra financí
a ministra vnitra
na interpelaci posl. G. Stangla,
že podřízené úřady sužují pro označová-
ni měny v německém jazyku jinak než
"Kč" (tisk 655/I).
Zákon ze dne 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z.
a n., stanoví v § 5, že měnová jednotka pro oblast
československého státu označuje se jako koruna
československá, ve zkratce Kč. Zákon upravuje
tudíž přesně zkratku v této způsobe a podržuje
ji i v úředním (německém) překladu (§ 3 zákona
č. 139/1919 Sb. z. a n).
Z toho vyplývá, že každá jiná zkratka ná-
zvu koruny československé jest po zákonu nepří-
pustná, tedy protizákonná; není ostatně ani s mě-
nově technického stanoviska myslitelno, aby pro
tutéž měnovou jednotku existovalo zkratek ně-
kolik.
Poněvadž jde o předpis zákonný, nemají mi-
nistr vnitra ani ministr financí právní možnosti
připouštěti od tohoto zákonného ustanoveni ú-
chylky.
Podřízené úřady politické jsou povinny dbá-
ti toho, aby byl zachováván zákon, a to zejmé-
na tam, kde ještě zvláštními předpisy jest úřa-
dům uloženo bdíti nad vyznačováním cen (vlád.
nař. čís. 516/20 Sb. z. a n.). Poněvadž označo-
váni koruny československé zkratkou jinou než
Kč jest, jak svrchu dovozeno, protizákonné, není
správný názor, jakoby postup úřadů, které sti-
hají takové protizákonné zjevy, byl nezákonný.
K případům, uvedeným v interpelaci se podo-
týká:
Tvrzení, obsažené v prvním odstavci inter-
pelace, spočívá na nesprávné informaci. Okresní
úřad ve Stříbře zahájil trestní řízení pro ne-
správné označení československé měny ve dvou
případech, v žádném z nich není však trestní
řízení dosud skončeno a nemohl proto zemský
úřad zrušiti trestní nález jako nezákonný.
Případ, uvedený v druhém odstavci interpe-
lace, nelze blíže vyšetřiti, ježto nejsou udány
bližší okolnosti, zejména označení místa.
Svaz německých samosprávních sborů podal
do zamítavého rozhodnutí zemského úřadu v Pra-
ze stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, a dluž-
no vyčkati její vyřízení.
Pokud jde o jazykovou stránku věci, odvo-
láváme se na vývody v odpovědi předsedy vlá-
dy dne 23. června 1930, čís. tisku 620/V, a mi-
nistra vnitra a financí ze dne 27. srpna 1931, čís.
tisku 1406/X posl. sněmovny na interpelace dří-
vější stejného obsahu.
Nutno však zdůrazniti, že interpelace vychází
z věcně nesprávného předpokladu, jakoby v da-
né věci šlo o otázku jazykovou. O tu zde vů-
bec nejde. Měnový zákon č. 187/1919 Sb. z. a
n. stanovil pro měnovou jednotku označení ve
zkratce, tudíž značku, která - jak je již v
pojmu značky - jest pro všechny jazyky jed-
notná. Tak jako jiné měnové jednotky mají svou
značku (na př. anglická libra £, dolar $, říš-
ská marka RM, šilink S atd.), tak byla záko-
nem volena značka pro korunu československou.
Zákon uchýlil se právě proto, že šlo o značku,
i od pravopisu českého, ježto volil velkou písme-
nu K. V úředně schválených pravidlech němec-
kého pravopisu (Felbiger a Stejskal z r. 1935)
jest také zkratka
"Kč" uváděna mezi úředním
označením měr, vah a měny stejné jako jiné
úředně uznávané značky.
Z toho důvodu jsou námitky, jakoby měla
některému jazyku býti vnucována značka odpo-
rující jeho zvukosloví, zcela neopodstatněné.
Aby nebylo pochybností o tom, že jde o znač-
ku, která však v poměrech majetko-právních má
mimořádný význam při vyznačování cen, sjedná-
vání smluv a pod., bude jen účelno, aby označe-
ní tomuto dostalo se co největší ochrany třeba
i zvláštní právní normou, pokud by dosavadní
nepostačily.
V Praze dne 29. ledna 1937.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
797/II (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci posl. inž. W. Richtra,
že se nedbá zásad rovnoprávnosti při při-
jímání dělníků na práce, prováděné z vý-
nosu půjčky na obranu státu, a že se ne-
dbá jazykového zákona (tisk
667/IV).
Tvrzení interpelace, že na pracích provádě-
ných z výnosu půjčky na obranu státu nejsou
5
zaměstnáváni dělníci německé národnosti, je v
naprostém rozporu se skutečností. Pravda je, že
na těchto pracech jest dělnictvo národnosti ně-
mecké zaměstnáváno ve značném množství.
Jelikož ve většině případů jde o stavby, jež
z důvodů obrany státu musí zůstati utajeny, je
při přijímáni dělnictva na tyto práce vodítkem
jedině - ovšem za předpokladu potřebné kvalifi-
kace a pracovní způsobilosti - státní spolehli-
vost dotyčných zaměstnanců, která se zkoumá u
všech, bez rozdílu národnosti.
Pokud interpelace vytýká, že stavby se ne-
zadávají živnostníkům německým, třeba uvésti
toto:
Pokud nejde o soutěž veřejnou, vyzývá vo-
jenská správa k podání nabídky především om
podnikatele, kteří jsou zapsáni ve zvláštním se-
znamu podnikatelů vyzývaných k omezeným sou-
těžím. O zapsání do tohoto seznamu třeba žádati a
uvésti všechny potřebné okolnosti, aby bylo zřej-
mo, že dotyčná firma bude s to dostáti převzatým
závazkům. Pokud mohlo býti zjištěno, němečtí pod-
nikatelé v místech, kde se stavby konají, až do-
sud se neucházeli namnoze o zapsání do uvede-
ného seznamu. Tak na př. z celého okresu úste-
ckého nedošla ani jediná přihláška. Jinak řídí se
vojenská správa při zadávání těchto prací zase
ohledy státní spolehlivosti dodavatelů, dále jejich
odborné způsobilosti, jakož i výší nabídnuté ceny
a to opět bez rozdílu národnosti.
2e vojenská správa nikterak neodsunuje ani
dělnictvo, ani podnikatele německé národnosti, je
zřejmo také ze stížnosti, která ministerstva ná-
rodní obrany došla z jiné strany, a ve které byl
vytýkán právě opačný postup vojenské správy,
že v určitém okrese jsou řemeslnické práce za-
dávány jen německým podnikatelům, že jsou za
městnáváni polin i dělníci německé národnosti,
výstražné tabulky jsou jen německé a pod.
Výstražné tabulky, o nichž je řeč v interpe-
laci, spadají nesporně pod ustanoveni § 38 zák.
o obraně státu. Až dosud nebylo vydáno vládní
nařízení v zákoně předvídané, které by blíže urči-
lo úřady, které jsou oprávněny k opatřením uve-
deným v tomto ustanovení.
Ministerstvo národní obrany uložilo nyní pří-
slušným zemským vojenským velitelstvím, aby
výstražné tabulky dávalo stavěti skrze příslušné
okresní úřady, které budou se říditi po této strán-
ce předpisy pro ně platnými (vlád. nař. č. 17/1926
Sb. z. a n.).
V Praze dne 8. února 1937.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
797/III (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Huberta Birkeho,
že se nedbá jazykového zákona při před-
náškách o protiletecké ochraně k čsl. stát-
ním občanům německé národnosti
(tisk 673 XII).
Přednáška, které se interpelace týká, byla
uspořádána na žádost místního odboru Národní
jednoty severočeské, který požádal o uspořádání
přednášky pro státní zaměstnance a civilní české
obyvatelstvo. O tom, že budou přednášce pří-
tomni i občané německé národnosti, nebylo před-
nášejícímu původně ničeho známo. Za tohoto
předpokladu byla přednáška připravena jen v če-
skem znění.
Ministerstvo národní obrany nemá důvodu
spatřovati závadu v tomto postupu vojenských
orgánů, zvláště když obsah přednášky, jak inter-
pelace sama uvádí, byl tlumočen i do jazyka ně-
meckého.
Zavedeným šetřením nebylo prokázáno tvrze-
ní interpelace, že bylo přímo zakázáno přednášku
prosloviti též německy.
Přesto, že nelze neuznati důvodu interpelace,
aby podobné přednášky v zájmu posílení branné
myšlenky společné všem obyvatelům Čsl. repu-
bliky byly podle potřeby prosloveny též v ja-
zyce dotyčné menšiny, po případě jen v tomto
jazyce, nemůže se ministerstvo národní obrany
ztotožniti s názorem, který interpelace zastává,
že v daném případě byl porušen jazykový zákon.
K tomu, co bylo již výše uvedeno, třeba uvésti
ještě toto:
Případ nelze posuzovati s hlediska jazykové-
ho zákona, poněvadž nešlo o vrchnostenský vý-
kon vyplývající z použití právních norem aneb
o vyřízení určitého právního případu. Šlo o ve-
řejnou přednášku, které se mohl dobrovolně zú-
častniti kdokoliv z obyvatelů obce Svobody nad
Úpou. Přednáška byla informativním podnikem
o protiletecké ochraně a nebyla tudíž, jak inter-
pelace uvádí, činnosti nebo vyřízením, jež by po-
rušovala ustanovení jazykového zákona.
Z naznačených důvodů, jakož i zejména pro-
to, že provádění zákona čís. 82/1935 Sb. z. a n.
o obraně a ochraně proti leteckým útokům ná-
leží především do kompetence ministerstva vni-
tra a úřadů jemu podřízených, nemá ministerstvo
národní obrany možnosti ani příčiny učiniti opa-
tření interpelací požadovaná.
V Praze dne 8. února 1937.
Ministr národní obrany:
4
797/IV (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. F. Nitsche,
že šumperský okresní soud nezachovává
jazykového zákona (tisk 675/III).
Okresní soud v Šumperku zaslal v trestní
věci č. j. T. 730/36 poslanci F. Nitschovi
vyzvání, aby udal správnou adresu nabízeného
svědka jen v jazyku státním a v obálce opatře-
né textem jen v tomto jazyku. Stížnosti na tuto
závadu vyhovělo presidium krajského soudu v
Olomouci výměrem z 29. prosince 1936.
Neshledal jsem důvodu k zakročení s hledis-
ka kárného, neboť šlo o zcela ojedinělé nedopa-
tření omluvitelné návalem práce. Tvrzení inter-
pelace, že vytýkaná jazyková prakse je příznačná
pro šumperský okresní soud, neodpovídá skuteč-
nosti.
V Praze dne 5. února 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
797/V (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. inž. F. Karmasina,
že kružberský četnický strážmistr Slezák
proti žalmu služby agitoval pro českou
menšinovou školu (tisk 694/VI).
Podle vykonaného šetření nikdo nepřikázal
četnickému strážmistru Slezákovi, aby získával
německé děti pro českou menšinovou školu a
strážmistr Slezák nechodil také za tím účelem
dům od domu.
V interpelaci jmenované rodiny-prohlásily při
vyšetřování, že své děti daly zapsati do české
školy z vlastního rozhodnutí.
O zřízení státní obecné školy s českosloven-
ským jazykem vyučovacím v Kružberku nebylo
jednáno a škola tato zřížena tam také nebyla.
Škola, o niž v interpelaci jde, je škola sou-
kromá.
Proto není důvodu k žádaným opatřením z
podnětu interpelace.
V Praze dne 30. ledna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
797 VI (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na Interpelaci posl. P. Nickerla,
že se při sestavování okresních a obec-
ních sociálních komisí nedbá volebního
výsledku sudetskoněmecké strany (tisk
664/VI).
Podle ustanovení čl. VIII směrnic o prová-
děni státní stravovací akce, vládou schválených,
je obecní sociální komise složena ze starosty
obce, resp. jeho náměstka, jednoho člena obecní
finanční komise a ze zástupců občanstva, jež
jmenuje okresní úřad, a to tři z řad osob samo-
statně hospodařících a tři z řad zaměstnanců.
Jsou tedy do obecních sociálních komisí jme-
nováni zástupcové sociálních vrstev a nikoliv po-
litických stran.
Totéž platí i o okresních sociálních komisích,
které jsou složeny ze zástupce okresního úřadu,
zástupce berní správy a ze zástupců občanstva,
jež jmenuje okresní úřad, a to tři z řad osob
samostatně hospodařících a tři z řad zaměst-
nanců.
Komise tyto byly ustaveny, pokud se týče
jmenovány v roce 1933, a jejich členové jsou již
s prováděním státní stravovací akce a případně
i ostatních akcí pro nezaměstnané řádně obezná-
meni, takže není důvod k tomu, aby tyto komise
byly rozpuštěny nebo nově jmenovány.
V Praze dne 6. února 1937.
Ministr sociální péče:
inž. Nečas, v. r.
5
797 VII (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. dr. F. Hodiny,
že se mluvčím německé sociálně demo-
kratické strany mlčky a vědomě trpí stra-
nická propaganda v německém rozhlase
(tisk 672/XVII).
Pokud se v interpelaci mluví o německé roz-
hlasové zpravodajské službě Československé tis-
kové kanceláře, která prý je marxisticky při-
způsobena a referuje jednostranně o událostech
ve Španělsku, je tato výtka vyvrácena opačným
tvrzením, které se několikrát vyskytlo v tisku
politicky jinak orientovaném, podle něhož prý
rozhlasové zpravodajství Československé tiskové
kanceláře přináší o španělských událostech zprá-
vy právě opačné tendence, než jak tvrdí inter-
pelace. Názory na rozhlasové zpravodajství Čes-
koslovenské tiskové kanceláře o Španělských u-
dálostech jsou tedy v naprostém rozporu, což se
dá vysvětlit rozdílným stanoviskem a různými
sympatiemi jednotlivých politických skupin.
Desetiminutové aktuality pro německého děl-
níka, o kterých interpelace dále mluví, vysílají se
v mezích odborného německého dělnického roz-
hlasu, a to jednou týdně. Není správné tvrzení,
že rozhlasová správa vyhradila marxistům to-
to zvláštní postavení a zvláštní zacházení, na-
opak je pravda, že německý dělnický rozhlas -
stejně jako německý rozhlas zemědělský - je
zřízen na podkladě odborném, nepolitickém; jeho
úkolem je přinášet informace a poučné přednáš-
ky pro německé dělnické posluchače rozhlasu.
K
tvrzení, že v relacích německého dělnického
rozhlasu vysílají se štvavé řeči a štvavé pís-
ně proti našim sousedním státům, nepřináší in-
terpelace ani jediného konkrétního dokladu. Na
všeobecné a nijak nedoložené výtky lze toliko
poznamenat, že Československý rozhlas v žádné
ze svých relaci nepřipouští nijakých nekorektností
ve styku mezinárodním a naopak soustavně a
důsledně provádí a propaguje myšlenku meziná-
rodního dorozumění a mezinárodní spolupráce.
V Praze dne 15. února 1937.
797/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci posl. dr. Eichholze
stran nedostatečného poučení nezaměst-
naných o poshovění a odepsání rozhla-
sových poplatků (tisk 673/XI).
Úlevy, které poštovní a telegrafní správa po-
skytuje nezaměstnaným nebo přechodnou hospo-
dářskou tísni postiženým, totiž úvěrování, po pří-
padě odpisování rozhlasových poplatků, jsou vá-
zány na podmínku, že uchazeč o takovou úlevu
zapravuje řádně rozhlasový poplatek již nejméně
po 6 měsíců. Podle pokynů ministerstva pošt a
telegrafů, tlumočených poštovním úřadům jednot-
livými poštovními a telegrafními ředitelstvími,
jsou poštovní úřady povinny i samy upozorňovati
koncesionáře, postižené nezaměstnaností nebo
těžkou hospodářskou krisi, na možné poshovění
a poté i odepsání rozhlasových poplatků.
Pokud jde o případ paní Emilie Klausnitzero-
vé z Háje, je tato pani koncesionářkou rozhlasu
od 5. února 1936 a rozhlasový poplatek zapravuje
od 1. března 1936. Na možnost bezplatného po-
slechu dotazoval se u poštovního úřadu Dolní Háj
v květnu 1936 manžel koncesionářky, a poštovní
úřad mu vysvětlil, že poskytnutí úlev nezaměst-
naným může nastati teprve od té doby, kdy kon-
cesionář rozhlasu již nejméně 6 měsíců rozhlaso-
vý poplatek řádně zapravuje, kterážto podmínka
u paní Klausnitzerové loňského května nebyla
ještě splněna. Pani Klausnitzerová zapravila roz-
hlasový poplatek až do konce listopadu 1936, na-
čež ji byly rozhlasové poplatky z úředního pod-
nětu poshověny od 1. prosince 1936, jelikož pod-
mínky pro poshovění u ní dosud trvají.
Podle vylíčeného stavu nemám z podnětu té-
to interpelace důvod k nějakému dalšímu opa-
tření.
V Praze dne 9. února 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
Ministr pošt a telegrafů:
Tučný, v. r.
6
797/IX (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci posl. Andora Jarossa
o násilnostech páchaných při berních
exekucích v obvodě berní správy v Ga-
lantě (tisk 629/I).
Interpelace týká se vymáhání daní, poplatků
a dávky z majetku berním úřadem v Galantě.
Tento berní úřad patří počtem kont mezi nej-
větší berní úřady v naší republice. Má jen na
přímých daních a na dani z obratu téměř 47.000
daňových kont, ještě i dnes 313 kont na dávce
z majetku a ročně asi 13.000 poplatkových spisů.
Na druhé straně patři berní okres Galanta také
mezi nejnepříznivější naše berní okresy liknavo-
sti poplatnictva k placení a v důsledku toho vy-
sokým stavem nedoplatků. Bez upomínek a exe-
kucí platila v obvodě berního úřadu v Galantě
jen velmi nepatrná část poplatníků a vybírání i
vymáháni daní a jiných veřejných dávek v tom-
to okrese jest pak zvlášť obtížné. U berního úřa-
du v Galantě vázne i dnes ještě cca 40,000.000.-
Kč nedoplatků na přímých daních s přirážkami
a daně z obratu, skoro 10,000.000.- Kč nedoplat-
ků na poplatcích a ještě přes 2,000.000.- Kč ne-
doplatků na dávce z majetku s úroky. Z celko-
vého počtu 47.000 kont bylo u berního úřadu v
Galantě ke dni 1. ledna 1936 přes 23.000 kont
s nedoplatky na přímých daních s přirážkami a
na dani z obratu za rok 1933 a léta předchozí.
jež bylo nutno projednati v uplynulém roce 1936
ve známé akci na úpravu a uspořádání nedoplat-
ků. Při omezeném počtu personálu ve finanční
správě vůbec a zvláště úředníků zapracovaných
a zkušených nebylo možno dotovati tento berní
úřad takovým počtem sil, jak by to velikost a
stav úřadu vyžadoval. Agendu přímých daní a
daně z obratu musí obstarati 14 zaměstnanců.
takže na každého připadá přes 3.300 daňových
kont. Z těchto 14 zaměstnanců bylo 7 - tedy
celá polovina - berních elévů, tedy zaměstnan-
ců, kteří ještě neslouží v berní službě ani 3 roky.
K interpelaci, ve které se poukazuje výhrad-
ně na činnost berních vykonavatelů, nutno po-
dotknouti, že vymáhání daní obstarává a řídí
berní úřad sám; berní vykonavatelé provádějí jen
jednotlivé exekuční úkony podle příkazu a za do-
zoru berního úřadu. K
tvrzení interpelace, že
zvláště se vyznamenal berní vykonavatel Poča-
rovský. třeba poznamenati, že berní vykonavatel
Gejza Počarovský byl, jak úředním šetřením by-
lo zjištěno, činný jen v případech uvedených v
interpelaci sub 1 až 4; výkon exekuce uvedený
pod 6 a 7 prováděl berní vykonavatel Jan Mráz
a exekuce zmíněné v bodu 8 a 9 provedl berní
vykonavatel Rudolf Rácz.
O exekuční činnosti berního úřadu v Galan-
tě a o postupu jednotlivých berních vykonavatelu
vůbec a zvláště pak v případech v interpelaci uve-
dených bylo zavedeno vyšetřování. Nemohlo býti
dosud zcela skončeno a bude ještě pokračovati
v zájmu přesného zjištění některých okolnosti a
hlavně však proto, aby všechny případné nedo-
statky a závady byly odstraněny takovým způ-
sobem, by se více neopakovaly. Už podle vý-
sledku šetření dosud provedeného nutno však od-
mítnouti tvrzení interpelace, že by orgánové ber-
ního úřadu v Galantě bezpříkladným cynismem
zneužívali situace chudých lidí, počítajíce s jejich
nevědomostí a bezbranností. V konkrétních pří-
padech v interpelaci uvedených byli poplatníci,
když ani na provedené zabavení svršků ani na
vyhlášení dražby svých povinností nesplnili, ně-
kolik dní před termínem exekuce pozváni na o-
becní úřad a tam po vysvětlení vyzváni berním
vykonavatelem, aby svoje nedoplatky vyrovnali,
jinak že podle daného příkazu bude nutno draž-
bu provésti. V žádném z uvedených případů ne-
byli dotyční poplatníci hmotně poškozeni; ve
dvou případech došlo k prodeji poměrně malého
množství obilí, jež však bylo prodáno za ceny
pro výkup obilí pevně stanovené. Byli-li v ně-
kterých případech porušeny předpisy formální,
bude zjednána náprava.
K jednotlivým případům v interpelaci vylíče-
ným se podle výsledků provedeného šetření u-
vádí:
Ad 1. S Josefem Fazekasem z Farkašdu ber-
ní vykonavatel vůbec nemohl před termínem exe-
kuce mluviti, poněvadž ani na dvojí vyzvání se
k místnímu obecnímu úřadu nedostavil a ve sta-
novenou dobu exekučního výkonu nebyl přítomen
ve svém domě. O zabavení bytového zařízení se
nejednalo a výkon exekuce na obilí vůbec ne-
započal, ježto berní vykonavatel na námitku man-
želky poplatníka, že požadovanou částku již za-
platili, od výkonu sám upustil. Exekuce byla pak
zrušena, když příštího dne bylo zjištěno, že část
poplatku Fazekašovi předepsaná skutečně již by-
la zaplacena. K nesprávnému příkazu k exekuci
došlo z těchto důvodů:
Společnou kupní smlouvou za celkově sied-
nanou kupní cenu koupilo totiž 22 kupitelů jed-
nu parcelu z velkostatku Ludvika Karolyho. Po-
dle zákona měl býti vyměřen celkový převodní
poplatek z celé kupní ceny, který měli všichni
spolukupitelé zaplatiti rukou společnou a neroz-
dílnou a mohl pak celý poplatek býti poradován
od kteréhokoliv z nich. Berní úřad rozdělil však
kupitelům poplatek toliko podle jejich podílu z
koupené nemovitosti. Ač přijaté platby jednotli-
vých spolukupitelů podle plátců v likvidační kni-
ze si vyznačil, vykázal mezi jinými spolukupiteli,
kteří svůj podíl od roku 1927 dosud nezaplatili.
omylem místo jiného na exekuci také Josefa Fa-
zekase, který svůj podíl v r. 1934 zaplatil. Tím-
to postupem, ke kterému berní úřad nebyl podle
zákona povinen, chtěl vyjíti vstříc poplatníkům,
7
bohužel však došlo při tom k uvedenému nedo-
patření.
Ad 2. Podobná závada berního úřadu v Ga-
lantě - nikoliv berního vykonavatele - byla
zjištěna také v případě Marie Illésové, rozené
Juhászové. Této byl v r. 1931 předepsán dědický
poplatek z pozůstalosti po Heleně Juhászové pod
jednou položkou s ostatními dědici. Pro její dluh
byl v r. 1934 proveden zájem svršků (váha a šicí
stroj) a na 27. srpna 1936 vyhlášena jejich dražba,
ač jmenovaná svůj poplatek v r. 1935 zatím zapla-
tila, což bylo v likvidační knize také řádně vy-
značeno. Tvrzení interpelace, že berní vykona-
vatel dal odnášet obilí, neodpovídá výsledkům
šetření; berní vykonavatel s výkonem dražby
vůbec nezačal, o prodej obilí pak vůbec nešlo,
nýbrž upustil od exekuce po prohlášení strany, že
prokáže, že svůj poplatek již zaplatila. Když byla
příští den správnost této námitky zjištěna, byla
exekuce zrušena. Elek Illés nebyl vůbec poplat-
níkem a tvrzení interpelace, že berní vykonavatel
požadoval od Eleka Hlesá poplatkový nedoplatek
Júliusa Hlesá a Terezie Illésové, neodpovídá sku-
tečnosti, neboť od Marie Illésové, rozené Juhá-
szové, požadován byl poplatek jí předepsaný, za-
tím však už zaplacený.
Ad 3. O tomto případu se podle výsledku še-
tření uvádí: David Kürthy a manželka byli dlužní
převodní poplatek z koupi domu, předepsaný již
v r. 1924, na který po opětovných exekučních
zákrocích zaplatili jen 150 Kč. Pro zbytek v část-
ce 108 Kč a příslušenství vyhlásil berní úřad
v Galantě na 21. srpna 1936 dražbu zabavených
svršků. Dlužník ale zabavené svršky zatím pro-
dal, na vyhlášení dražby vůbec nedbal a na obec-
ním úřadě ve Farkašdu, kam byl před termínem
dražby pozván, odbyl vyzvání k zaplacení dluhu
poznámkou, že zaplatí, až bude míti peníze, a že
nové zabavení a případné odvezení svršků by se
mohlo státi jen přes jeho mrtvolu; při tom pří-
tomným úředním orgánům vyhrožoval. V den
dražby nebyl vůbec doma. Když berní vykona-
vatel zjistil, že zabavené věci dlužník nemá, upo-
zornil jeho manželku na následky zpronevěry a
vyzval ji znovu k zaplacení dluhu. Dne 22. srpna
1936 za přítomnosti dlužníka prováděl berní vy-
konavatel nový zájem svršků - decimálky a bi-
cyklu - a současně jejich transferaci do úschovy
obce. Dlužník postavil se úřednímu výkonu na
odpor i se členy své rodiny. Jeden z dělníků,
kteří měli decimálku vynésti, - tedy nikoliv
berní vykonavatel - uchopil na svoji obranu lá-
hev, avšak nijakého násilí nepoužil. Berní vyko-
navatel zachoval rozvahu, nedbaje urážlivých a
vyhrožujících výroků dlužníka; jen dodatečně
učinil proti tomuto trestní oznámení. Výroku
v interpelaci uvedeného nepoužil, ani se nedo-
pustil proti Kürthymu nijakých násilností. Dělníci
zabavenou váhu odnášející, když se na ni Kürthy
postavil, aby zabránil její transferaci, odnesli tu-
to váhu i s nim až k vozu, kterým decimálka i
bicykl byly pak transferovány do úschovy obce.
Za dva dny byly dlužníkovi vráceny, když na
svůj dluh zaplatil 70 Kč. Tvrzeni interpelace, že
dlužník už před výkonem zabavení a transferace
nabízel zaplatiti částku 71 Kč, podle výsledku
šetření neodpovídá skutečnosti.
Ad 4. Proti Davidu Iványimu, majiteli hospo-
dářství a autodopravy ve Farkašdu, vyhlásil berní
úřad v Galantě pro dlužnou daň výdělkovou, po-
zemkovou a domovní dražbu zabavených svršků
na 12. srpna 1936. Vyhlášku o dražbě obdržel
dlužník již 28. května 1936 a 10 dní před dražbou
byl u obecního úřadu ve Farkašdu jeho syn, kte-
rý se dostavil na pozvání místo otce, znovu upo-
zorněn, že nebude-li dluh zaplacen, bude nutno
dražbu provésti. Vyhlášená dražba však nebyla
provedena, ježto většina zabavených svršků ne-
byla u dlužníka nalezena a tento prohlásil, že
jich již nemá. Berní vykonavatel znovu vyzval
poplatníka, aby do příštího dne dluh zaplatil, ji-
nak že bude proveden nový zájem svršků a je-
jich transferace do úschovy obce. Dlužník opět
nic nezaplatil a bylo proto druhého dne za pří-
tomnosti jeho manželky a dcery zabaveno na
sýpce 8 pytlů obilí a odvezeno do úschovy obce.
Dveře sýpky nebyly otevřeny paklíčem, jak tvrdí
interpelace, nýbrž klíčem, který trčel v zámku.
Jiné věci než zabavené obilí odvezeny nebyly.
Zabavené
obilí bylo poplatníkovi vráceno, když
během dalších 5 dnů zaplatil hotově dluh 1.747
Kč. Že by pozemková daň byla poplatníkovi pře-
depsána neprávem, nebylo dosavadním šetřením
potvrzeno. Toto tvrzení jest předmětem dalšího
šetření.
Ad 5. Tvrzení interpelace, že by berní vyko-
navatel požadoval zaplacení daňového dluhu ně-
jakého Molnára od Jana Ivana, ve Farkašdu č.
1017, nebylo provedeným šetřením potvrzeno.
Spisů o podobném exekučním zákroku není a berní
vykonavatel Počarovský prohlašuje, že bez exe-
kučního příkazu žádnou exekuci neprováděl ani
jí nehrozil, a že se na takový případ nemůže upa-
matovati.
Ad 6. Proti Štefanu Décsymu z Nededu č.
106 nařídil berní úřad v Galantě vyhláškou ze 27.
července 1936 dražbu zabavených svršků na 18.
září 1936 pro dlužné daně v částce 825.55 Kč a
příslušenství. Výkon dražby přikázal bernímu
vykonavateli Janu Mrázovi. Zatím jednali u obec-
ního úřadu v Nededu referenti berního úřadu a
berní správy v Galantě s jednotlivými poplatníky
o úpravě daňových nedoplatků. Mezi jinými jed-
nali dne 17. září 1936 též se Štefanem Décsyrn,
který prohlásil, že na svůj dluh může zaplatiti
nejvýše 175 Kč hned a stejnou částku do 15. li-
stopadu 1936, když mu zbytek bude odepsán.
Částku 175 Kč také téhož dne zaplatil. O tomto
návrhu měla po komisionelním projednání rozhod-
nouti berní správa v Galantě. Příkaz daný berní-
mu vykonavateli Mrázovi (berní vykonavatel
Rácz zde činný vůbec nebyl) nebyl odvolán a za-
mýšlel proto výkon exekuce provésti. Pod tímto
nátlakem zaplatil Décsy hotově ještě dne 17. září
1936 dalších 240 Kč, tedy o 65 Kč více, než na-
bízel. Exekuce pak už provedena nebyla.
Bylo-li o úpravě nedoplatků rozhodnuto po-
dle nabídky dlužníkovy, připadla pak částka 65
Kč na jeho daně za rok 1936, na něž se úprava
nedoplatků nevztahovala. Tata okolnost jakož i