15
určitých druhů zbraní a střeliva již v povo-
lení, týkajícím se provozu střelnice.
(2) Vládní nařízení stanoví, jakým průka-
zem se musí osoby uvedené v odstavci 1, č. 1
a 3 a majitelé úředně povolených střelnic vy-
kázati při nákupu nebo jiném nabývání zbraní
a střeliva podle § 9.
(3) Povolení podle §§ 13 a 14 o držení a no-
šení zvláště nebezpečných zbraní a zvláště ne-
bezpečného střeliva se nevyžaduje pro osoby
uvedené v odstavci 1, č. 1 a 2, pokud podle
příslušných předpisů (mezinárodních smluv)
mají právo nebo povinnost držeti nebo nositi
takovouto zbraň (takovéto střelivo), pro
osoby uvedené v odstavci 1, č. 3, pokud držení
nebo nošení takovýchto zbraní (takovéhoto
střeliva) je ve shodě s ustanoveními od-
stavce 1, č. 3 a s podmínkami povolení vy-
daného spolku podle těchto ustanovení.
Zvláště nebezpečné zbraně nebo zvláště ne-
bezpečné střelivo smějí osoby uvedené v od-
stavci 1, č. 1 a 3 koupiti nebo jiným způso-
bem nabýti za podmínek, jež stanoví vládní
nařízení.
§23.
Pokud osoby uvedené v §§ 19 až 22 jsou
podle tohoto zákona nebo předpisů (povolení,
příkazů) podle něho vydaných povinny při ná-
kupu nebo jiném nabývání zbraní nebo stře-
liva v uvedených paragrafech blíže vymeze-
ných předložiti průkaz nebo zachovati jiné
podmínky, lze těmto osobám zmíněné zbraně
nebo střelivo prodati jen tehdy, splní-li tuto
povinnost. To platí též pro jiné způsoby pře-
vodu mezi živými.
§24.
Ustanovení tohoto zákona o záznamech vý-
robců a obchodníků a o držení, nošení, nabý-
vání a zasílání střeliva nevztahují se na stře-
livo brokové; okresní úřad může další jeho
držení zakázati, je-li tu obava ze zneužití.
§25.
(1) Ustanovení tohoto zákona se netýkají
držení, převodu a zasílání zbraní historických;
16
kdo má více než 10 takovýchto zbraní, byť
i rozličného druhu, musí do 4 týdnů po nabytí
zbraně, jímž se překročí uvedený počet, sbírku
oznámiti okresnímu úřadu, jenž může další
její držení zakázati, je-li tu obava ze zneužití;
změny v oznámené sbírce buďtéž oznámeny
do 4 týdnů po tom, kdy změna nastala; kdo
nabyl sbírky přede dnem účinnosti tohoto zá-
kona, je povinen oznámení učiniti do 4 týdnů
od tohoto dne. Vojenské osoby z povolání
v činné službě činí tato oznámení vojenské
správě, příslušníci četnictva v činné službě ve-
litelství (úřadu) určenému ministerstvem
vnitra (§ 21, odst. 2).
(2) Oznamovací povinnosti jsou zproštěni
stát a svazky územní samosprávy, pokud jde
o veřejně přístupné sbírky, a oprávnění ob-
chodníci se zbraněmi vůbec nebo se zbraněmi
historickými, pokud jde o historické zbraně
jimi prodávané.
§ 26.
Předpisy o povoleních.
(1) Povolení potřebná podle tohoto zákona
dávají příslušné úřady podle volného uvážení.
Úřad, který povolení vydal nebo potvrdil,
může je odníti, jestliže dodatečně vznikne
obava ze zneužití nebo žádá-li to důležitý zá-
jem veřejný; je-li nebezpečí v prodlení, může
povolení odníti okresní úřad místa pobytu
osoby, jíž povolení bylo dáno.
(2) Bylo-li povolení odňato, budiž příslušný
průkaz odevzdán úřadu, který povolení odňal.
§ 27.
Jak naložiti se zbraněmi a stře-
livem, pro něž není povolení.
(1) Komu bylo povolení k výrobě zbraní
nebo střeliva nebo k obchodování s nimi od-
ňato, je povinen zbraně (střelivo) neprodleně
odevzdati do úschovy okresnímu úřadu. Totéž
platí, bylo-li někomu povolení k držení zbraní
(střeliva) nebo povolení k jejich nošení záro-
veň s povolením k jejich držení odepřeno nebo
odňato anebo držení zbraní zakázáno, dále po-
zbylo-li povolení k držení (nošení) zbraně
(střeliva) platnosti a nebylo-li zažádáno před
tím za jeho obnovení (prodloužení).
(2) Osoby, které mohou podle tohoto zákona
držeti, nositi nebo nabývati bez povolení
zbraně nebo střelivo jinak povolení podrobené,
17
jsou povinny odevzdati tyto zbraně (střelivo)
do úschovy podle odstavce 1, pominou-li před-
poklady, za kterých nepotřebovaly takového
povolení, a neplatí-li o nakládání se zbraněmi
(střelivem) v takovémto případě jiné před-
pisy.
(3) Po odevzdání zbraně (střeliva) do
úschovy podle odstavce 1 může osoba k jejich
odevzdání povinná je převésti na osobu ke
koupi oprávněnou nebo může žádati, aby byly
na její náklad učiněny neupotřebitelnými.
S neupotřebitelnými zbraněmi (střelivem) na-
loží okresní úřad podle volného uvážení tak,
aby bylo zabráněno jakémukoliv zneužití
těchto zbraní (střeliva) nebo jejich součástek.
(4) Nejedná-li povinná osoba podle předcho-
zího odstavce do 3 měsíců, může okresní úřad
zbraň nebo střelivo prodati ve veřejné dražbě,
nebo nepodaří-li se tak, z volné ruky, nebo
může je učiniti neupotřebitelnými a pak pro-
dati, čistý výtěžek z dražby nebo prodeje bu-
diž odevzdán tomu, kdo zbraň (střelivo) ode-
vzdal, po případě jeho právním nástupcům.
Nelze-li tak do 3 let učiniti, připadá výtěžek
státu.
(5) Ustanoveními předcházejících odstavců
nejsou dotčena ustanovení o předběžném za-
bavení ani o zabavení a propadnutí zbraní a
střeliva v trestním řízení soudním a správním.
§28.
Dozor.
(1) Za účelem dozoru může okresní úřad,
šetře předpisů zákona ze dne 9. dubna 1920,
č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní,
domovní a tajemství listovního, kdykoli pro-
vésti kontrolu místností, v nichž osoby uve-
dené v § 4, odst. 1 a 4 (§ 12) zbraně nebo stře-
livo vyrábějí, uschovávají nebo s nimi obcho-
dují nebo v nichž jsou uloženy zbraně nebo
střelivo členů spolků (§ 22, odst. 1, č. 3).
(2) Dozor nad výrobou vojenských zbraní
a vojenského střeliva vykonává vojenská
správa. Ustanovení odstavce 1 platí obdobně.
(3) Lze-li z daných okolností souditi, že
v obvodě okresního úřadu nebo jeho části je
více zbraní nebo střeliva, než odpovídá povo-
lením k držení nebo nošení zbraní a střeliva,
vydaným nebo potvrzeným okresním úřadem
pro tento obvod (jeho část), může okresní
úřad, šetře ustanovení zákona č. 293/1920 Sb.
z. a n., ke zjištění zbraní a střeliva provésti
prohlídku obytných a jiných místností.
18
§29.
Opatření pořádková.
(1) Byl-li někdo přistižen orgánem veřejné
služby bezpečnostní nebo jiné veřejné služby
strážní se zbraní nebo střelivem, aniž se může
prokázati předepsaným povolením je nositi,
nebo bylo-li zjištěno, že někdo drží zbraň nebo
střelivo, aniž se může prokázati předepsaným
povolením je držeti, buďtéž mu zbraně a stře-
livo odňaty a odevzdány příslušnému soudu,
pokud se týče okresnímu úřadu (předběžné
zabavení).
(2) Oprávnění výrobci jsou povinni požado-
vati od osoby, která přinese k opravě zbraň,
k jejímuž držení je třeba povolení, aby se
tímto povolením vykázala, a nemůže-li tak ona
osoba učiniti, jsou povinni zbraň zadržeti a
učiniti o tom okresnímu úřadu oznámení. To-
též platí, přinese-li zbraň k opravě osoba, o níž
opravující ví, že jí bylo držení zbraně zaká-
záno.
§30.
Mimořádná opatření.
(1) Žádá-li toho zachování nebo obnovení
veřejného pořádku, veřejného klidu nebo ve-
řejné bezpečnosti nebo jiný důležitý zájem ve-
řejný, může zemský nebo okresní úřad pro
svůj obvod nebo jeho část naříditi hlášení
všech nebo určitých druhů zbraní a střeliva
nebo jejich odevzdání na určité místo do
úschovy nebo omeziti a po případě i zakázati
jejich nošení nebo držení.
(2) Nepřihlásí-li se o zbraně nebo střelivo,
kdo je odevzdal, do 3 roků po zrušení těchto
opatření, postupuje se obdobně podle § 27,
odst. 4.
§ 31.
Státní policejní úřady.
Státní policejní úřady vykonávají ve svých
správních obvodech působnost, která podle
tohoto zákona přísluší okresním úřadům.
HLAVA V.
Ustanovení trestní.
§ 32.
Soudní přestupky.
(1) Kdo nejsa k tomu podle předpisů tohoto
zákona nebo nařízení podle něho vydaných
19
oprávněn, zvláště nebezpečné zbraně nebo
zvláště nebezpečné střelivo vyrábí nebo s nimi
obchoduje, bude potrestán soudem pro přestu-
pek vězením od osmi dnů do šesti měsíců, a
dopustil-li se činu ve velmi značném rozsahu
nebo pokračoval-li v něm po velmi značnou
dobu, tuhým vězením od jednoho měsíce do
šesti měsíců.
(2) Kdo nejsa k tomu podle předpisů tohoto
zákona nebo nařízení podle něho vydaných
oprávněn, zvláště nebezpečnou zbraň nebo
zvláště nebezpečné střelivo vyrobí, drží nebo
nosí, sobě nebo někomu jinému opatří nebo
někomu přenechá,
kdo ve lhůtě stanovené nařízením podle
§ 30 nesplní povinnosti ohlásiti zbraně nebo
střelivo nebo je odevzdati na určité místo do
úschovy,
kdo poruší nařízení, jímž bylo podle § 30
omezeno nebo zakázáno nošení nebo držení
zbraní,
bude potrestán soudem pro přestupek vě-
zením od osmi dnů do šesti měsíců.
(3) Kdo při výrobě zvláště nebezpečných
zbraní nebo zvláště nebezpečného střeliva
nebo při obchodování s nimi nevede vůbec zá-
znamy předepsané v § 5 nebo je nevede řádně,
bude rovněž potrestán soudem pro přestupek
vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
(4) Vedle trestu na svobodě může býti v pří-
padech odstavce 1 až 3 uložen trest peněžitý
od 200 Kč do 20.000 Kč.
(5) Zbraně a střelivo, které byly předmě-
tem některého z trestných činů uvedených
v odstavci 1 a 2, buďtéž při odsouzení pro-
hlášeny za propadlé; propadnutím nesmějí
však býti dotčena práva třetích osob na trest-
ném činu nezúčastněných. Vojenské zbraně a
vojenské střelivo, výbušné přístroje a zbraně
a střelivo, jejichž držení bylo zakázáno
(§30), buďtéž prohlášeny za propadlé, i když
nelze nikoho stíhati nebo odsouditi.
(6) Peněžité tresty a propadlé zbraně a
střelivo připadají státu.
§33.
Správní přestupky.
(1) Kdo poruší jiným způsobem než jedná-
ním nebo opomenutím uvedeným v § 32 před-
pisy tohoto zákona nebo nařízení na jeho zá-
kladě vydaných nebo podmínek uložených
20
úřady podle tohoto zákona, bude potrestán
pro správní přestupek pokutou od 50 Kč do
10.000 Kč nebo vězením (uzamčením) od dva-
nácti hodin do čtyř týdnů. V případě nedobyt-
nosti budiž pokuta přeměněna v trest vězení
(uzamčení) podle míry zavinění, nejdéle však
v trvání čtyř týdnů.
(2) Zbraně a střelivo, jichž se týkalo trestní
řízení, mohou býti v odsuzujícím nálezu pro-
hlášeny za propadlé.
(3) Sbíhají-li se přestupky uvedené v od-
stavci 1 s činy soudně trestnými, přísluší je
trestati soudům.
§34.
Beztrestnost.
(1) Trestným není, kdo má u sebe bez pře-
depsaného povolení ve chvíli bezprostředně
hrozícího nebezpečí zbraň prokázané jen
k jeho odvrácení.
(2) Nařídí-li zemský nebo okresní úřad
podle § 30, odst. 1 odevzdání všech nebo urči-
tých druhů zbraní nebo střeliva, není za ne-
dovolené jejich držení trestný, kdo zbraně
nebo střelivo, o něž jde, odevzdá na určené
místo ve stanovené lhůtě.
HLAVA VI.
Ustanovení přechodná a závěrečná.
§35.
Přechodná ustanovení o povole-
ních.
Povolení vydaná podle předpisů platných
před účinností tohoto zákona zůstávají v plat-
nosti na dobu, na niž byla dána, jinak však
platí o nich všechna ustanovení tohoto zákona
o povoleních. Průkazy o povoleních, vydaných
podle předpisů platných před účinností tohoto
zákona, buďtéž k vyzvání předloženy úřadům
příslušným k vydání povolení podle tohoto zá-
kona, které je doplní nebo upraví, pokud toho
bude vzhledem k ustanovením tohoto zákona
nebo nařízení podle něho vydaných potřebí.
§ 36.
Přechodná ustanovení o ozná-
meních.
(1) Osoby, které držely v den vyhlášení to-
hoto zákona zbraně nebo střelivo, jež lze podle
21
tohoto zákona držeti jen na základě povolení,
a které nemají povolení, jež by je opravňo-
valo k držbě podle dosavadních předpisů, jsou
povinny do 14 dnů ode dne účinnosti zákona
oznámiti okresnímu úřadu druh a množství
takovýchto zbraní a střeliva. Okresní úřad
vydá o tomto oznámení potvrzení, v němž vy-
značí jednak zbraně a střelivo, proti jejichž
dalšímu držení na dobu jednoho roku od po-
čátku účinnosti zákona není námitek, jednak
zbraně a střelivo, které jest odevzdati do
úschovy okresnímu úřadu podle § 27. O tomto
potvrzení platí všechna ustanovení tohoto zá-
kona, vztahující se na povolení k držení zbraně
nebo střeliva. Po uplynutí stanovené doby jed-
noho roku (věta druhá) řídí se držení zbraní
a střeliva ustanovením § 6, po případě § 13
zákona.
(2) Učiní-li osoba uvedená v odstavci 1 včas
předepsané oznámení, nelze ji stíhati proto,
že nedovoleně držela zbraně nebo střelivo do
dne doručení potvrzení okresního úřadu. Tato
výhoda neplatí v případech, kdy zahájeno
bylo trestní řízení před účinností tohoto zá-
kona.
(3) Ustanovení odstavce 1 nevztahuje se na
osoby, vyznačené v § 4, odst. 1 (§12, odst. 1),
§ 19, § 20, odst. 1, § 21, odst. 1 a 3 a § 22,
odst. 1, č. 1 a 3, pokud jde o zbraně a střelivo
v těchto ustanoveních uvedené; na majitele
úředně povolených střelnic (§ 22, odst. 1, č. 4)
vztahuje se toto ustanovení pouze potud, po-
kud jde o držení zvláště nebezpečných zbraní
a zvláště nebezpečného střeliva. Zbraně a stře-
livo, jichž se týká § 21, odst. 2, jsou povinny
vojenské osoby tam uvedené oznámiti podle
odstavce 1 vojenské správě, příslušníci čet-
nictva v činné službě velitelství (úřadu), které
určí ministerstvo vnitra. Vojenská správa
(velitelství, úřad) vydá též potvrzení podle
odstavce 1.
§ 37.
Zmocnění k vydání nařízení.
(1) Vláda stanoví nařízením podrobnosti
k provedení tohoto zákona, zvláště pokud jde
o povolení, potvrzení, průkazy a záznamy jím
předepsané. Příslušné vzorce stanoví minister-
stvo vnitra, a to, pokud jde o záznamy vý-
robců zbraní a střeliva a obchodníků s nimi,
v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu
a živností a ministerstvem národní obrany.
(2) Vláda může nařízením blíže vymeziti
jednotlivé druhy zbraní a střeliva a stanoviti
22
výjimky z ustanovení tohoto zákona pro ně-
které zbraně (střelivo) vzhledem k jejich po-
vaze, po případě zařaditi některé další zbraně
(střelivo) mezi zvláště nebezpečné zbraně
(střelivo) nebo vyjmouti je z těchto zbraní
(střeliva), blíže určiti nebo pozměniti okruh
osob a zbraní, zmíněných v §§ 19, 21 a 22, ze-
jména též se zřetelem na zvláštní povahu
služby v některých odvětvích státní správy,
státních ústavech, podnicích a fondech, dále
stanoviti úlevy z ustanovení §§ 8, 11 a 18 a
k účelům branné výchovy odchylky od usta-
novení tohoto zákona co do držení, nošení, na-
bývání a zasílání zbraní a střeliva. Vláda sta-
noví nařízením, které zbraně lze pokládati za
zbraně historické a za jakých podmínek, a
může vydati předpisy o nošení historických
zbraní a o nošení zbraní herci při divadelních
představeních a při natáčení filmů.
(3) Vláda může nařízením upraviti, po pří-
padě nově vydati bezpečnostní předpisy
o střelnicích, předpisy o sbírání vystříleného
vojenského střeliva a o nakládání s ním, ja-
kož i o střílení při slavnostech a podobných
příležitostech.
§ 38.
Osvobození od kolku.
Žádosti za povolení držeti zbraně nebo stře-
livo jsou kolku prosty. Ustanovení saz. pol.
42/14, písm. mm) uherských poplatkových
pravidel se zrušuje.
§39.
Výklad výrazu "vojenská
správa".
Tam, kde se tento zákon nebo nařízení po-
dle něho vydaná zmiňují o vojenské správě,
rozumí se tím ministerstvo národní obrany
nebo vojenská velitelství, úřady nebo orgány,
jež toto ministerstvo určí.
§ 40.
Poměr k dosavadním předpisům.
(1) Zrušují se veškeré právní předpisy,
které upravují otázky tímto zákonem upra-
vené, zejména:
1. cís. patent ze dne 24. října 1852, č. 223
ř. z., o výrobě, obchodu a držení zbraní a stře-
liva a nošení zbraní (zbrojní patent),
28
2. nařízení ze dne 29. ledna 1853, č. 16 ř. z.,
o provedení zbrojního patentu,
3. nařízení ze dne 2. dubna 1853, č. 63 ř. z.,
o držení a nošení soukromých zbraní vojen-
skými osobami,
4. nařízení ze dne 26. prosince 1853, č. 8 ř.
z. z r. 1854, jímž se určují úřady, které mají
vydávati zbrojní pasy úředníkům podléhají-
cím jurisdikci vojenské,
5. nařízení ze dne 11. září 1854, č. 230 ř. z.,
o připojení popisu osoby a vlastnoručního pod-
pisu nebo úředně potvrzeného znamení ruky
toho, komu zbrojní pas svědčí,
6. nařízení ze dne 20. srpna 1857, č. 159 ř.
z. (vysvětlivky k zbrojnímu patentu),
7. nařízení ze dne 11. února 1860, č. 39 ř. z.,
ve znění nařízení ze dne 1. října 1896, č. 182
ř. z. (další vysvětlivky k zbrojnímu patentu),
8. nařízení ze dne 7. února 1866, č. 21 ř. z.,
o průvodních listech pro zbraně a střelivo,
které mají u sebe cestující,
9. nařízení ze dne 19. března 1866, č. 35 ř.
z., o délce zapovězených zbraní,
10. nařízení ze dne 22. srpna 1866, č. 100
ř. z. (další vysvětlení k zbrojnímu patentu),
11. nařízení ze dne 4. prosince 1875, č. 148
ř. z., o délce zapovězených zbraní (přeměna
na metrickou míru),
12. nařízení č. 5476/1914 M. E. (uh. pres.
m. rady), o omezování držby zbraní, ve znění
nařízení č. 5735/1914 M. E., pokud se týká
zbraní a střeliva,
13. župní statuty o zbraních a střelivu, ja-
kož i předpisy vydané na jejich základě,
14. § 372 trestního zákona ze dne 27. května
1852, č. 117 ř. z., § 640 trestního zákona vo-
jenského ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., a
§§ 34, 35 a 61 zák. čl. XL/1879, o přestupcích.
(2) Pokud předpisy uvedené v odstavci 1
upravují předměty tímto zákonem neupra-
vené, může vláda nařízením ustanovení taková
zachovati dále v platnosti, po případě obnoviti
nebo za účelem sjednocení vhodným způsobem
upraviti.
(3) Nedotčena zůstávají ustanovení zákona
o obraně státu a nařízení podle něho vyda-
ných, ustanovení zákona na ochranu republiky
(zejména § 13), ustanovení zákona ze dne 14.
dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., o mimořádných
opatřeních, ve znění zákona ze dne 10. července
1933, č. 125 Sb. z. a n., ustanovení o výbuš-
ných látkách, ustanovení živnostenského řádu
24
(zákona) a § 6 zákona ze dne 14. července
1927, č. 117 Sb. z. a n., o potulných cikánech.
§ 41.
Účinnost a provedení.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem,
který stanoví vláda nařízením. Již před tím
dnem lze provésti podle něho opatření, kte-
rých je třeba k včasnému provedení zákona.
(2) Zákon provede ministr vnitra v dohodě
s ministrem národní obrany, ministrem spra-
vedlnosti, ministrem průmyslu, obchodu a
živností, ministrem zemědělství a ostatními
zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Předpisy o zbraních a střelivu v republice
československé jsou namnoze nejednotné,
2 části zastaralé a, zejména pokud jde o ze-
mě Slovenskou a Podkarpatoruskou, rozptý-
lené a nepřehledné; vyžadují proto sjedno-
cení pro celé území republiky českosloven-
ské a nové úpravy.
Celostátními normami je dosud upraven
pouze nepatrný úsek, totiž zkoušení a ozna-
čování ručních střelných zbraní a nábojů
(zákon ze dne 17. prosince 1931, č. 207 Sb.
z. a n. a prováděcí nařízení ze dne 22. pro-
since 1931, č. 221 Sb. z. a n.), dále dovoz,
průvoz a vývoz zbraní a jejich součástek
(příloha A, oddíl II, č. 2 prováděcího naří-
zení k celnímu zákonu ze dne 13. prosince
1927, č. 168 Sb. z. a n. a § 42 zákona o obra-
ně státu).
Pokud jde o výrobu a prodej zbraní a
střeliva, shoduje se právo platné v zemích
české a Moravskoslezské s právem platným
v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
v tom, že živnostenský řád (§ 15, č. 10) i
živnostenský zákon (§ 22, č. 10) prohlašují
výrobu a prodej zbraní a střeliva za živnost
koncesovanou.
Velmi důležité otázky držení, nošení a
nákupu zbraní nejsou jednotně upraveny;
na rozdíly upozorňuje se ve zvláštní části
důvodové zprávy u příslušných paragrafů
návrhu zákona.
V zemích České a Moravskoslezské platí
zbrojní patent ze dne 24. října 1852, č. 223
ř. z., dále uváděný pouze jako "zbrojní pa-
tent", k němuž byla vydána řada provádě-
cích nařízení a vysvětlivek, uvedených
v § 40, odst. 1 návrhu zákona.
V zemích Slovenské a Podkarpatoruské
jest příslušná právní úprava obsažena
v župních statutech, jež většinou byly vy-
dány před válkou; jejich ustanovení platí
však pouze potud, pokud nejsou v rozporu
s ustanoveními nařízení č. 5476/1914 M. E.
(uh. pres. min. rady) a 5735/1914 M. E., o
omezení držení zbraní. Tato nařízení, jsouce
zároveň jediným pramenem právním pro ob-
vody, pro které nebyly vydány župní statu-
ty, byla ponechána v platnosti vládním na-
řízením ze dne 9. února 1934, č. 17 Sb. z.
a n.
Návrh zákona, přihlížeje vhodně k dosa-
vadnímu právnímu vývoji, sleduje vedle
svého účelu unifikačního hlavně to, aby do-
cíleno bylo úplnější evidence zbraní a stře-
liva, aby státní správa mohla snadněji (kon-
trolovati, nejsou-li zbraně nebo střelivo
v držení nepovolaných osob, působiti k to-
mu, aby se zbraně a střeliva nedostaly do
takovýchto rukou, a konečně potlačovati
vyššími tresty účinněji nedovolené držení,
nošení a nakupování zbraní a střeliva.
25
Při vypracování návrhu zákona byly vza-
ty v úvahu též novější předpisy cizích stá-
tů ; takové předpisy má na př. Belgie:
zákon ze dne 3. ledna 1933, č. 217, provádě-
cí dekret ze dne 14. června 1933, č. 218 Re-
cueil des Lois, Velká Britanie: zákon
ze dne 16. srpna 1920 (Firearms Act 1920),
Francie: dekret - zákon ze dne 23. říj-
na 1935, prov. nařízení ze dne 22. listopadu
1935 a zákon ze dne 10. ledna 1936, o nošení
zbraní při shromážděních; Německo:
zákon ze dne 12. dubna 1928, R. G. Bl. I,
str. 143, prov. nařízení ze dne ,13. července
1928, R. G. Bl. I, str. 198 a ze dne 2. června
1932, R. G. Bl. str. 253, Polsko: nařízení
presidenta republiky ze dne 27. října 1932,
Dz. U. č. 94, poz. 807, a nařízení ministra
vnitra ze dne 23. března 1933, Dz. U. č. 22,
poz. 179.
Návrh zákona člení se na šest hlav.
V hlavě I (§§ 1-3) vymezuje se dosah
ustanovení zákona, určují se některé pojmy
a stanoví se druhy zbraní a střeliva,
hlava II (§,§ 4-11) obsahuje předpisy o
zbraních a střelivu s výjimkou zvláště ne-
bezpečných zbraní a zvláště nebezpečného
střeliva,
hlava III (§§ 12-18) předpisy o zvláště
nebezpečných zbraních a zvláště nebezpeč-
ném střelivu,
hlava IV (§§ 19-31) výjimky a jiná spo-
lečná ustanovení,
hlava V (§§ 32-34) ustanovení trestní,
hlava VI (§§ 35-41) ustanovení pře-
chodná a závěrečná.
Zvláštní část.
K § 1. Návrh zákona, stejně jako zbrojní
patent, nepodává vymezení pojmu "zbraň"
a zůstavuje tak i nadále jeho výklad judika-
tuře, která se v konkrétních případech do-
sud bez obtíží s tímto pojmem vypořádala.
Ustanovení osnovy vztahují se jednak na
předměty, které již svou původní konstruk-
cí jsou určeny k obraně nebo útoku a způ-
sobilé přivoditi zranění a již svým vzhledem
nepochybně se kvalifikují jako zbraně (od-
stavec 1, č. 1 a 2), jednak na nástroje a
předměty, které, byť by svou původní kon-
strukcí se nejevily jako zbraně, byly vyro-
beny nebo upraveny k účelu, aby jich bylo
jako zbraně užito (č. 3), konečně na nej-
modernější bojové prostředky, t. j. bojové
chemické látky, přístroje k jejich použití
a výbušné přístroje (č. 4). Co je střelivem
podle tohoto zákona, stanoví § 2.
Rozlišování zbraní na zbraně střelné a
zbraně sečné, bodné a úderné je důležité
proto, že zákon obsahuje přísnější ustano-
vení o střelných zbraních než o zbraních
sečných, bodných a úderných (srov. § 5,
odst. 2, § 6).
Zvláštní úpravu v některých směrech má
zákon pro zvláště nebezpečné zbraně a
zvláště nebezpečné střelivo (§ 3).
K § 2. Obsahuje pro účely zákona vyme-
zení pojmů střelné zbraně a střeliva.
K § 3. Mluví-li návrh zákona o "zvláště
nebezpečných" zbraních a nikoliv o zbraních
"zakázaných", kterýmžto názvem označil
zbrojní patent nebezpečnější zbraně, činí
tak proto, že označení "zakázané" zbraně
není výstižné, připouští-li se přece jenom
držení, po případě nošení takovýchto zbra-
ní, byť za ztížených podmínek. Totéž platí
o názvu "zvláště nebezpečné střelivo" oproti
názvu "zakázané střelivo", jejž užívá zbroj-
ní patent.
Okruh zvláště nebezpečných zbraní, jak
jej vymezuje odstavec 1, liší se od okruhu
zakázaných zbraní podle zbrojního patentu
zejména tím, že sem pojaty jsou vojenské
zbraně, o jejichž držení a nošení zbrojní pa-
tent neobsahuje bližší úpravy, a tím, že se
k zvláště nebezpečným zbraním nepočítají
nevojenské ruční střelné zbraně kratší
18 cm, které patří k zakázaným zbraním po-
dle zbrojního patentu.
Pokud jde o vojenské zbraně, jsou tyto
dosud vzhledem k dekr. dvor. kanc. ze dne
29. srpna 1839, č. 98 sb. zák. pol. sv. 67,
považovány za res extra commercium, je-
jich držení bez svolení vojenské správy po-
kládá se za nepřípustné. Přístupuje-li nyní
osnova k positivní úpravě držení a nošení
vojenských zbraní, činí tak v úvaze, že již
nyní vojenské zbraně jsou v omezeném poč-
tu v držení civilních osob, byť se svolením
vojenské správy, že zákon č. 82/1935 Sb. z.
a n. o ochraně a obraně proti leteckým úto-
kům v § 14, odst. 2 počítá s možností držby
takovýchto zbraní držiteli (vydržovateli)
podniků, ústavů a zařízení, důležitých pro
obranu státu, a že po případě i dalším oso-
bám bude nutno v zájmu branné výchovy
umožniti držení a nošení takovýchto zbraní.
26
Vojenskými zbraněmi ve smyslu odstavce
1 jsou nejen zbraně právě užívané v česko-
slovenském vojsku, nýbrž i zbraně u nás
nezavedené, jichž se užívá v cizích armá-
dách, dále zbraně vyšlé již z užívání česko-
slovenským vojskem, ať se jich užívá v ci-
zích armádách či nikoliv.
Nevojenské ruční střelné zbraně kratší
18 cm nebyly pojaty mezi zvláště nebezpeč-
né zbraně, poněvadž úprava držení a nošení
střelných zbraní vůbec podle osnovy rovná
se v podstatě úpravě zbrojního patentu, tý-
kající se zakázaných zbraní; nebylo by
vhodno na zmíněné krátké, nyní zcela běž-
né zbraně uplatniti zostřenou úpravu o
zvláště nebezpečných zbraních. Naproti to-
mu je tato úprava plně na místě, pokud jde
o zákeřné zbraně, vyznačené v odstavci 1,
č. 2.
Výbušné přístroje (odstavec 1, č. 4) jsou
předměty, jejichž výbuch je způsobem
zvláštním mechanismem v nich obsaženým
nebo s nimi spojeným.
Odstavec 2 obsahuje ustanovení o zvláště
nebezpečném střelivu. Výjimka pro lovecké
střelivo jest odůvodněna tím, že pro odstřel
větší zvěře je zpravidla používáno nábojů,
plněných střelami s olověnou nebo dutou
špičkou; toto lovecké střelivo bude tak pod-
léhati všeobecné úpravě o střelivu.
K § 4. Ustanovení odstavce 1, týkající se
výroby a obchodu se zbraněmi a střelivem,
nemění ničeho na ustanoveních živnosten-
ského řádu (zákona), uvedených již ve vše-
obecné části důvodové zprávy, odstavec 2
vyhrazuje opravu střelných zbraní vůbec a
jiných zbraní, pokud nejde o opravu k vlast-
ní potřebě, oprávněným výrobcům.
Ustanovení odstavce 3 nahrazuje ustano-
vení § 6, odst. 2 zbrojního patentu, podle
něhož jest každému, kdo má právo nositi
střelnou zbraň, dovoleno "připravovati si
olovo k nabíjení".
Kompetence v odstavci 4 svěřuje se zem-
skému úřadu, neboť půjde tu o případy zce-
la výjimečné, v nichž bude nutno vzíti
v úvahu nejen spolehlivost žadatele, ale i je-
ho odbornou způsobilost.
K § 5. Záznamy o zbraních a střelivu,
prodávaných oprávněnými výrobci a ob-
chodníky, zná již platný právní řád. Zbroj-
ní patent (§11, odst. 3) předepisuje takové
záznamy pouze pro zakázané zbraně a stře-
livo, uh. min. nař. č. 5476/1914 (§ 4, písm.
c) pro všechny zbraně a střelivo.
Osnova stanoví povinnost k vedení těchto
záznamů vůbec v širším rozsahu než zbroj-
ní patent, v užším však poněkud rozsahu
než citované min. nařízení, pokud jde o zá-
znamy obchodníků.
K §§ 6 a 7. Zbrojní patent (§ 8) předpi-
suje povolení k držení pouze pro zakázané
zbraně a střelivo, pro ostatní zbraně pouze
povolení k nošení.
Min. nař. č. 5476/1914 (§ 1, odst. 6) pře-
depisuje povolení k držení zbraní a střeliva
vůbec, některé župní statuty žádají rovněž
povolení k držení jakékoliv zbraně a střeli-
va, některé v rozporu s min. nařízením žá-
dají povolení k držení pouze střelné zbraně.
Otázka nošení zbraně jest v župních statu-
tech různě upravena, některé znají zvlášt-
ní povolení k nošení zbraně, některé sta-
noví, že osoba nosící zbraň musí míti u sebe
povolení k držení.
Osnova, navazujíc na platný právní řád,
rozšiřuje oproti zbrojnímu patentu povin-
nost míti povolení k držení zbraně a střeliva
na střelné zbraně a střelivo vůbec, na jiné
zbraně pak potud, pokud by je jednotlivá
osoba chtěla držeti v množství, převyšují-
cím osobní potřebu. I držení jiných zbraní
v množství nepřevyšujícím osobní potřebu
může okresní úřad zakázati, je-li obava ze
zneužití.
Obnovování povolení k držení nebo k no-
šení zbraně (střeliva) v obdobích nejdéle
pětiletých zajistí udržování evidence zbraní
a střeliva a přezkoušení jednotlivých pří-
padů.
Povolení nositi zbraň (zbrojní pas) oprav-
ňuje k držení zbraně a patřícího k ní stře-
liva, takže nevzniknou osobám, ucházejícím
se o zbrojní pas, vyšší náklady (poplatky,
dávky) z toho, že bylo zavedeno nové povo-
lení potřebné k držení zbraně (střeliva).
Zbrojního pasu bude třeba k nošení jaké-
koliv zbraně. Osobám mladším 16 let jest
ztíženo získati povolení k drženi zbraně
(střeliva); bude věcí okresního úřadu, aby
při rozhodování o žádosti takovéto osoby ze-
jména též přihlížel k tomu, jak postaráno
jest o dohled na ni, a o náležité uschování
zbraně. Povolení k nošení zbraní nebude vů-
bec lze vydati osobám mladším 16 let.
Oproti dosavadní úpravě na Slovensku a
Podkarpatské Rusi znamená rozšíření plat-