8
768/ XI.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Suroviaka
ve věci uchazečů-Slováků o aspirantská
místa při železnicích (tisk 497/I).
Při klasifikaci žactva státních středních škol
i státních škol odborného směru postupuje se po-
dle klasifikačních předpisů, platných pro celé úze-
mí státu. Žáci jsou posuzování podle stejného mě-
řítka bez rozdílu národnosti a náboženství. Roz-
hoduje jen skutečný prospěch toho kterého žáka.
Záleží ovšem na zdatnosti a píli jednotlivců, ja-
kých výsledků při vyučování dosáhnou.
Zdatnost a píle jsou zároveň nezbytné vlast-
nosti, které dlužno požadovati od těch, kdo jsou
přijímáni do služeb státu nebo státních podnikli.
Doklady o těchto vlastnostech, osvědčených při
školní průpravě, jsou poměrně nejobjektivnějším
vodítkem při výběru budoucích veřejných úřed-
níků z řad početných uchazečů.
Ježto toto vodítko, kontrolované ještě pro-
středky vědy lékařské a psychotechnické, lze
sotva nahraditi jiným spolehlivějším měřítkem
způsobilosti, nebylo by vhodno a veřejným zá-
jmům prospěšno dosavadní způsob měniti.
V Praze dne 25. ledna 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
768/XII.
Odpověď
ministra vnitra,
na interpelaci poslance Františka Němce
ve věci neutěšených služebních a postu-
pových poměrů zaměstnanců zemských
ústava a zvláštních zařízení v Čechách,
jakož
i bývalých zaměstnanců země Čes-
ké, kteří podle zákona o organisaci poli-
tické správy byli postátněni (tisk
603/I).
Usnášeti se o systemisaci služebních míst
v zemských ústavech a podnicích přísluší podle
ustanovení § 53 org. zákona zemskému zastupitel-
stvu a vládě jest vyhrazeno schvalování usne-
sení uvedeného sboru v těchto věcech. Zemské
zastupitelstvo země České ve věci resystemisace
zmíněných služebních míst neučinilo dosud nija-
kého usnesení a ministerstvo vnitra nemá za to-
hoto stavu věci možnosti něco dále zařizovati.
Nynější nepříznivé postupové poměry býva-
lých zemských zaměstnanců, kteří byli dnem 1.
prosince 1928 postátněni, byly způsobeny tím, že
při provádění § 10 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.,
přešel od autonomních sborů do státní služby
nadměrné velký počet zaměstnanců zejména vyš-
ších platových stupnic, jejž při nejlepší vůli ne-
bylo možno uvésti v soulad s normální potřebou
služebních míst. To platí zejména o bývalých
zemských účetních úřednících, jejichž zvlášť vy-
soký stav ve vyšších platových stupnicích tkví
v tom, že
býv. zemský správní výbor přijal své-
ho času pro vyřizování agendy zemské pivní dáv-
ky najednou velké množství účetních úředníků,
kteří, když byla tato dávka zrušena, nebyli byv.
zemským správním výborem propuštění, jak od
původu bylo zamýšleno, nýbrž byli definitivně
převzati do zemské účetní služby, a v důsledku
tehdejšího automatického systému dosáhli pak v
stejnou dobu stejných hodností bez ohledu na
skutečnou služební potřebu.
Nutno však zdůrazniti, že tento nadměrně vy-
soký počet účetních úředníků ve vyšších plato-
vých stupnicích počal projevovati nepříznivý vliv
na jejich postupové poměry v důsledku prová-
děni kogentních úsporných opatření ve veřejné
správě již u zemského správního výboru od ro-
ku 1922 a byl by stejně dále trval, i kdyby ne-
bylo došlo k přestupu těchto úředníků do státní
služby.
Nelze však přehlédnouti, že ještě horší po-
stupové poměry postihly účetní úředníky bývalé
místodržitelské účtárny, neboť ti přešli do společ-
ného osob. stavu se zmíněnými bývalými zem-
skými účetními úředníky většinou v nižších pla-
tových stupnicích a s menšími služebními platy
při stejném předběžném vzdělání a při stejné slu-
žební době.
Pokud interpelace uvádí, že pro samospráv-
nou agendu, kterou převzala podle org. zákona
státní správa, byla již jednou vládou systemiso-
vána služební místa ve III. služební třídě, má
patrně na mysli systemisaci služebních míst pro
zemské zaměstnance ústředního stavu v Cechách,
provedenou vládním usnesením ze dne 5. října
1928, jimž byla sice systemisována v kategorii
úředníků pomocné služby správní v III. služební
třídě celkem 32 služební místa, ale jen pro služ-
bu při zemském inspektorátu pro zemské dávky
a v zemských ústavech léčebných a humanitních.
Působnost těchto zemských ústavů nepřešla však
podle org. zákona na politické úřady. Úředníci
III. služební třídy, kteří přešli podle § 10 org.
zákona do státní služby neobstarávají a ani ne-
mohou obstarávati ty práce, pro které byla cit.
vládním usnesením zřízena zmíněná kategorie ú-
ředníků pomocné služby správní.
Tvrzení interpelace, že značná část těchto
převzatých zaměstnanců vykazuje úplné středo-
9
školské vzdělání, spočívá na mylných informa-
cích, neboť z celkového počtu 127 jest tomu tak
pouze u 11 úředníků.
V osobním stavu kancelářských úředníků IV.
služební třídy bylo v době od 1. července 1931
obsazeno v 5. platové stupnici celkem 9 služeb-
ních míst, z nichž byla tři místa propůjčena
úředníkům převzatým od bývalé zemské samo-
správy a nikoli jedno, jak se v interpelaci myl-
ně uvádí.
Služební místa kancelářských úředníků 5. a
6. platové stupnice jsou systemisována v politi-
cké správě pro určité funkce; proto při povyšo-
vání do těchto platových stupnic nerozhoduje u
kancelářských úředníků pouze služební pořadí,
nýbrž podle platových norem také jejich zvlášt-
ní způsobilost, schopnost, upotřebitelnost a důvě-
ryhodnost pro příslušná místa. Převážný počet
těchto služebních míst, zvláště v 6. platové stup-
nici, uvolňuje se u okresních úřadů, kde může
takovéto vyšší služební místo s úspěchem zastá-
vati jen úředník, který je už dokonale obezná-
men se všemi kancelářskými pracemi, po př. po-
mocnými konceptními pracemi u okresních úřa-
dů. Těmto předpokladům však nevyhovuje pře-
vážná část kancelářských úředníků, převzatých
od bývalé zemské samosprávy, neboť po svém
převzetí do státní služby na službu u okresních
úřadů nereflektují.
Služební, zvláště postupové poměry v inter-
pelaci vylíčené jsou mi dobře známy a bude jim
věnována bedlivá pozornost v rámci celkové re-
systemisace služebních míst.
V Praze dne 15. ledna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
768/XIII.
Odpověď
ministrů vnitra, veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy, zemědělství
a financí
na interpelaci poslanců F. Michálka
a J. Kočandrie
v záležitosti nesprávného jednání úřed-
ních orgánů veterinářských města Plzně,
jakož i prodeje zdechlých bagounů, jich
převáženi z pohodnice do továrny na tu-
ky a nešetření platných nařízení bezpeč-
nostních (tisk 629/VII).
Dne 21. září 1936 asi o 21. hodině byl při-
staven k rampě v městských jatkách v Plzni
transport jatečných vepřů v počtu 185 kusů, na-
ložených v 5 dvouetážových železničních vozech.
Tento transport vepřů byl určen k vyložení a
odporažení v městských jatkách v Plzni. Přede-
psanou veterinární prohlídku při vyložení vepřů
vykonal ředitel jatek v Plzni s městským veteri-
nářem, přiděleným službou jatkám. Jmenovaní
veterináři zjistili prohlídkou vepřů při vyložení,
že z počtu 185 vepřů jest 33 zdechlých.
Nutno předem připomenouti, že u 152 živých
bagounů z této zásilky, poražených na jatkách v
Plzni, nebyly shledány žádné změny, které by
vzbuzovaly podezření nějaké nákazy.
Prohlídkou 33 zdechlých vepřů bylo zjištěno,
že uhynutí nastalo zadušením v důsledku dlouhé
doby transportu přetučnělých vepřů z Jugoslávie
a Maďarska do Prahy a odtud pak do Plzně o
žízni v době velikého vedra.
Uhynutí títo bagouni byli dopravení dne 22.
září 1936 dopoledne pohodným do spalovací sta-
nice města Plzně na vozidle, patřícím této sta-
nici. Zde byly mrtvoly vepřů znovu městským
veterinářem prohlédnuty a pitvou několika kusů
byl zjištěn
edem plic, zánět plic, katar žaludku
a střev, tuková degenerace parenchymatosních
orgánů (jater a ledvin), zánět pobřišnice a roz-
čísnutí pánve následkem úrazu, takže někteří mě-
li četné krváceniny sahající až do dutiny břišní.
Zakopání neb spálení těchto tučných vepřů
o váze 6.050 kg bylo by velkou škodou hospodář-
skou a citelně by poškodilo též majitele, kteří
mimo ztrátu utrpěnou uhynutím vepřů musili by
ještě sami zaplatiti pohodného. Podle ustanovení
§ 7 vyhlášky byv. místodržitelství v Praze ze dne
25. února 1860, č. 5315, č. 11 z. z. (instrukce pro
pohodné), může býti sádlo ze zvířat, která ne-
uhynula nákazami, na ohni přeškvařeno a použi-
to k technickým účelům.
Spalovací pec města Plzně není zařízena na
tavení tuků a nemá takového technického zaří-
zení, aby bylo možno 33 zdechlé vepře v jed-
nom dnu stáhnouti a sádlo vyškvařiti. Vyšetřením
bylo zjištěno, že práce, spojené se zbavením sá-
dla a jeho vyškvařením, trvaly by asi 8 dnů a
během této doby za tehdy panujícího vedra by
byli zdechlí vepři shnili, ježto leželi ve vagóně
již 8 hodin a na jateční rampě 14 hodin. Celí
vepři, nezbavení vrstvy sádla, nemohli býti ve
spalovací peci města Plzně spálení pro nebezpečí
výbuchu a požáru, protože, vložením celého ve-
pře do pece vytopené na 200° C, ztékalo by sádlo
na rošty a do vzdušných přívodů pece, kde by se
snadno vznítilo.
Z těchto důvodů veterinář města Plzně, ja-
kožto správce spalovací pece, za souhlasu měst-
ského úřadu v Plzni, prodal zdechlé vepře ma-
jiteli tavirny tuků Václavu Vrboví v Chrástu u
Plzně. Do tavirny byli vepři
dopravení za spo-
lehlivého dozoru nákladním autem Václava Vrby,
kde je jeho zaměstnanci stáhli a rozřezali za do-
zoru veterináře města Plzně a v přítomnosti po-
hodného.
Jedlé tuky se v této tavírně nevyrábějí.
Tuk ze zdechlých vepřů ve váze 3.000 kg
byl po rozpuštění za dozoru veterináře denatu-
10
rován rozmarýnovým olejem podle ustanovení ko-
dexu alimentarií, III. díl, hlava XLV a prodán
k výrobě mýdla. Sádlo takto denaturované ne-
bylo k lidské spotřebě způsobilé. Zapáchalo hni-
lobou a po rozmarýnovém oleji bylo barvy tem-
nější, takže na první pohled odpuzovalo od po-
žívání.
Úřední veterinář okresního úřadu v Plzni,
který vykonal v tavírne tuků Václava Vrby v
Chrástu u Plzně dne 26. září 1936 revisi, naří-
dil, aby byly zbytky vepřů dopraveny zpět do
Plzně a ve spalovací peci města Plzně zničeny.
Současně nařídil a dal ve zmíněné tavírně tuků
provésti desinfekci nářadí, vozidel a místností.
Okresnímu úřadu v Plzni bylo zemským ú-
řadem v Praze výnosem ze dne 10. listopadu
1936, č. 718/4 odděl. 30, uloženo, aby městu Plzni
vytkl nesprávný postup v tom, že povolilo ode-
slání zdechlých vepřů do Chrástu, ač
uhynulí ve-
při měli býti v Plzni sádla zbavení a po stažení
sádla na pohodnici zakopáni nebo spáleni.
Majitel tavírny Václav Vrba byl výměrem
okresního úřadu v Plzni ze dne 30. října 1936
č. 74.166, odsouzen k pokutě 300 Kč pro přestu-
pek § 13 vlád. nař. ze dne 4. července 1935, č.
153 Sb. z. a n. (doprava zvířat, masa a zvířecích
surovin motorovými vozidly), ježto dopravoval
vepře na motorovém vozidle, jehož vhodnost k
tomuto účelu nebyla úředně schválena.
Pohodný Karel Wohlgemuth v Plzni byl vý-
měrem okresního úřadu v Plzni téhož čísla a
data odsouzen k pokutě 200 Kč, pro přestupek
vyhlášky býv. místodržitelství v Praze ze dne
25. února 1860 č. 5315, č. 11 z. z. (instrukce pro
pohodné), poněvadž nezakopal resp. nespálil uhy-
nulé vepře po stažení sádla na pohodnici v Plzni.
Postup správce spalovací pece MVDr. Poust-
ky z Plzně jest ještě předmětem dalšího úřed-
ního řízení.
K zamezení opakování podobných případů
vypracovalo město Plzeň plán na
postavení a
zařízení škvařírny tuků a jednotlivé práce již za-
dává.
Vzhledem k tomu neshledávají interpelovaní
ministři potřebu nějakého dalšího opatření.
V Praze dne 14. ledna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr veřej. zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Czech, v. r.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina, v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
768/XIV.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslanca Štefana
Suroviaka
pre nespravedlivé prekladanie rušňovo-
dičov z Čiech k riaditeľstvu štátných že-
lezníc v Košiciach (tisk 683/XII).
Opatření státní správy železniční ve věci do-
plnění strojvůdcovskěho dorostu, do něhož si in-
terpelace stěžuje, jest mi známo. Bylo již také
předmětem jednání rozpočtového výboru posla-
necké sněmovny z podnětu dotazu pana interpe-
lanta na pana ministra železnic při rozpravě o
rozpočtu ministerstva železnic.
Vytýkanému postupu se neprávem připisuje
pozadí politické, neboť vyplynul jen z provoz-
ních potřeb státního podniku železničního a zna-
menal jen technické řešení situace níže vy-
světlené.
Zlepšení hospodářských poměrů ve státě pro-
jevilo se v poslední době zejména v roce 1936
i značným vzrůstem železniční dopravy. Tento
vzrůst, jenž vystřídal dřívější několikaletý po-
kles, nebyl však stejnoměrný v obvodech jednot-
livých ředitelství státních drah. V obvodu ředi-
telství státních drah v Košicích byl konjukturní
vzestup rychlejší a intensivnější, než v jiných
krajích státu. Následkem toho byla i potřeba do-
plňování stavu strojvůdců naléhavější a větší v
obvodu ředitelství košického, než na příklad v
obvodu ředitelství státních drah v Praze a v
Plzni. V okrsku ředitelství státních drah v Ko-
šicích bylo také třeba nahraditi poměrně vyšší
přirozený úbytek.
Stav strojvůdců doplňuje se všeobecně ze
zálohy pro toto služební odvětví vycvičených zá-
mečníků. Tato záloha byla původně sice rozdě-
lena rovnoměrně na jednotlivé ředitelské obvo-
dy, avšak byla z příčin právě uvedených vyčer-
pána v okrsku košického ředitelství dříve, než
u ředitelství jiných. Košická záloha byla ovšem
doplněna, když se dostavil mimořádný vzestup
dopravy, na potřebnou výši přijetím nových zá-
mečníků z řad slovenských uchazečů, avšak to-
to přijetí nemohlo okamžité odpomoci nedostat-
ku strojvůdců,
nebyl zámečník přijatý pro služ-
bu strojvůdcovskou musí nejprve prodělati dvou-
letý výcvik v dílnách, aby prakticky poznal kon-
strukci a udržování vozidel. Teprve potom může
býti přidělen ke službě na stroji.
Za daného stavu nebylo možno rozmnožiti
stav strojvedoucích pro košické ředitelství jinak,
než přidělením zámečníků dílensky již vycviče-
ných a schopných k přidělení ke službě na stroji
od služeben těch ředitelství, kde byli takoví zá-
11
mečníci okamžitě k disposici bylo proto dirigo-
váno do Košic 10 zámečníků z obvodu ředitel-
ství státních drah v Praze a 15 zámečníků z ře-
ditelství státních drah v Plzni. Bez tohoto pře-
sunu byly by se dostavily ve východních částech
železniční sítě provozní potíže a přepínáni ta-
mějších strojvůdců vyššími výkony.
Přeložením 25 vycvičených zámečníků z Čech
nebyli slovenští uchazeči o práci nikterak poško-
zeni, neboť ředitelství státních drah v Košicích
bylo současně zmocněno, aby přijalo do služeb
stejný počet nových zámečníků přes to, že jemu
potřebný stav zámečníků strojvůdcovské zálohy
byl již doplněn. Zámečníci, přijatí nově podle ře-
čeného zmocnění z řad slovenských uchazečů, by-
li přidělení k dílenskému výcviku do Čech jen
z toho důvodu, že stav zámečníků strojvůdcov-
ské zálohy byl v košíčkem obvodu plný, zatím co
u pražského a plzeňského ředitelství oněch 25
zámečníků ubylo a bylo třeba je nahraditi nově
přijatými zámečníky ze Slovenska, neměla-li ta-
to ředitelství přijmouti stejný počet nových zá-
mečníků českého původu.
Po ukončení dílenského výcviku nebude brá-
něno zámečníkům slovenským, aby byli opět pře-
ložení na Slovensko, pakli o to budou žádati.
V Praze dne 27. ledna 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
768/XV.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Frant. Ježka
ve věci pověsti o zřízení německé sekce
v předsednictvu ministerské rady (tisk
639/VIII).
V interpelované záležitosti zaujal jsem sta-
novisko při projednávání návrhu státního roz-
počtu na rok 1937 ve schůzi rozpočtového výbo-
ru poslanecké sněmovny dne 10. listopadu 1936.
Odkazuji na toto prohlášení.
V Praze dne 29. ledna 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
Překlad ad 768/I.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation der Abgeordneten
Appelt, Dr. Clementis, Beuer, B. Köhler,
Schenk, Vallo, Zupka und Schmidke
über die reaktionäre Praxis des Kommis-
särs Dr. Lejko In Käsmark, des Bezirks-
hauptmannes Kaviar in Poprad und der
anderen Bezirksämter in Zips
(Druck 603/XVI).
Die Versammlungsangelegenheiten bei der
Bezirksbehörde in Poprad hat nicht der Ober-
kommissär der politischen Verwaltung Alexius
Lejko erledigt und konnte er deshalb alle öffent-
lichen Versammlungen der kommunistischen Par-
tei im Poprader Bezirke nicht systematisch ver-
bieten. Ebenso hat nicht er den Arbeitslosen Bier-
brenner aus dem Verzeichnisse der Empfänger
der Arbeitslosenunterstützung gestrichen, sondern
hat dies die aus den Vertretern der Arbeiter-
organisationen und der Steuerverwaltung zusam-
mengesetzte Kommission getan. Den Bierbrenner
hat die Gendarmerie wegen gefährlicher Drohun-
gen verhaftet, weil er öffentlich ausgerufen hat,
er gehe den Oberkorrmiissär Lejko erschlagen,
wozu er sich bei der Einvernahme auch bekannt
hat.
Der Oberkommissär Lejko ist im Juli 1934
von der Bezirksbehörde in Poprad zur Bezirks-
behörde in Käsmark ausschliesslich aus dienst-
lichen Gründen, nicht aber wegen seiner amtli-
chen Tätigkeit versetzt worden.
Die Bezirksbehörde in Käsmark hat im Jahre
1935 und 1936 17 Versammlungen von einer Ge-
samtzahl von 39 durch die kommunistische Partei
oder ihre leitenden Mitglieder angemeldeten Ver-
sammlungen verboten. Das Versammlungsverbot
war nach den Ergebnissen der Erhebung in allen
Fällen gemäss den geltenden Vorschriften über
das Versammlungswesen voll begründet.
Im Jahre 1936 sind in Käsmark keine von der
kommunistischen Partei veranstalteten Theater-
vorstellungen verboten worden und Oberkommis-
sär Lejko hat gleichfalls nicht den Ausspruch ge-
tan, den er laut Interpellation bei dieser Gelegen-
heit hätte gebrauchen sollen, ebenso wie er nicht
fast das gesamte Kulturprogramm am 1. Mai 1936
verboten hat, darunter auch das Lied »Hei, pane
králi« das der Zensur im übrigen überhaupt nicht
vorgelegt worden war.
Was die Ausstellung der slovakischen und
deutschen Bücher anbelangt, welche von dem
Verlage des Karl Šťastný aus Prag in Käsmark
am 10. Mai 1936 veranstaltet wurde, hat sie die
Bezirksbehörde nicht verboten, sondern hat sie
12
der Vertreter des Veranstalters selbst geschlos-
sen, als bei der Revision der Ausstellung festge-
stellt wurde, dass die Bedingungen des Bewilli-
gungsbescheides nicht eingehalten worden sind,
namentlich dass bei uns beschlagnahmte Bücher
ausgestellt worden sind. Die nicht beanständeten
Druckschriften sind nach Durchsicht am 2. Sep-
tember 1936 dem Bevollmächtigten des Verlages
zurückgegeben worden. Die Aeusserung, welche
Oberkommissär Lejko bei dieser Gelegenheit
laut Interpellation gemacht haben soll, ist seitens
des genannten Beamten überhaupt nicht gefallen.
Die in den Tagen des 27., 28. und 29. Juni
1936 in Käsmark veranstaltete Jubiläumsfeier
des Sportklub »Vorwärts« hat die Bezirksbehörde
im ganzen Umfange gestattet. Der Referent hat
lediglich während der Vorverhandlung bei der
Bezirksbehörde den Veranstalter auf die Un-
zweckmässigkeit einiger Gedichte und Ausdrücke
aufmerksam gemacht, im Bewilligungsbescheide
ist jedoch nichts verboten worden. Oberkommissär
Lejko hat mit den Veranstaltern überhaupt nicht
verhandelt und auch den ihm in der Interpellation
zugeschriebenen Ausspruch nicht getan.
Die Bezirksbehörde in Poprad hat die in der
Interpellation erwähnten Versammlungen deshalb
verboten, weil sie auf Grund der Ereignisse, zu
denen es früher bei Versammlungen der kommu-
nistischen Partei gekommen war, die begründete
Befürchtung hegte, dass auch durch die Veran-
staltung dieser Versammlungen die öffentliche
Ruhe und Ordnung gefährdet würde. Die ge-
nannte Behörde verlangt nicht, dass ihr die kom-
munistische Druckschriften im Manuskript zur
Zensur vorgelegt werden, und sie hat dies auch
bei dem Flugblatte zu den Gemeindewahlen in
Levoča nicht getan. Den Bürstenabdruck dieses
Flugblattes hat der Bezirksbehörde aus eigenem
Antriebe Imrich Fuchs, Mitbesitzer einer Buch-
druckerei in Poprad vorgelegt, da er die Befürch-
tung hegte, der Inhalt des Flugblattes sei be-
denklich. Als sodann der Bezirkshauptmann nach
Durchsicht des Flugblattes feststellte, dass dieses
tatsächlich bedenklich sei und dass es bei der
Pressezensur wird beschlagnahmt werden müs-
sen, hat Fuchs das Flugblatt nicht gedruckt.
Die Bezirksbehörde in Spišská Nová Ves hat
i. J. 1935 und 1936 bloss eine von der kommuni-
stischen Partei nach Spišská Nova Ves einberu-
fene Versammlung und i. J. 1936 drei Versamm-
lungen der kommunistischen Partei in Vondrišel
verboten, weil sie auf Grund der ermittelten Um-
stände befürchtete, dass die öffentliche Ruhe und
Ordnung durch ihre Abhaltung gefährdet würde
Die auf den 26. April 1936 nach Kromnach
einberufene Versammlung ist von der Bezirkshe-
hörde in Gelnice nicht verboten sondern ist be-
willigt worden und wurde ebenso wie der Pfingst-
jugendtag in Švedlar nicht abgehalten, welcher
der Bezirksbehörde gar nicht angezeigt worden
war.
Die Bezirksbehörde in Levoča hat die in der
Interpellation erwähnte Standarte nicht verboten,
sondern im Bescheide, womit sie die Versamm-
lung samt Umzug bewilligt hat, allgemein ange-
führt, welche Art von Standarten im Umzüge
nicht getragen werden dürfen. Die von der kom-
munistischen Partei auf den 21. Juni 1936, nicht
aber auf den 27. Juni 1936 einberufene Versamm-
lung hat die genannte Bezirksbehörde deshalb
verboten, weil sie im Hinblicke auf die Ereignisse,
die sich bei der Versammlung derselben Partei
am 5. Juni 1936, also kurz vorher abgespielt hat-
ten, die begründete Befürchtung hegte, dass es
auch bei dieser Versammlung zu einer Störung
der öffentlichen Ruhe und Ordnung kommen
könnte.
Im übrigen ist gegen keines der oberwähnten
Versammlungsverbote, einen einzigen Fall ausge-
nommen, eine Berufung eingebracht worden, wo-
mit sich die Einberufer selbst des Rechtes be-
gaben, dass das Vorgehen der Bezirksbehörden
und die Motiviertheit ihrer Verfügungen seitens
der vorgesetzten Landesbehörde überprüft werde.
Ich erblicke daher keinen Grund zu irgend-
einer Verfügung.
Prag, am 5. Jänner 1937.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.
Překlad ad 768/II.
Antwort
des Ministers für Post- und
Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Abgeordneten
B. Fischer
wegen Errichtung eines Postamtes in der
4.500 Einwohner zählenden Gemeinde
Muglinov (Druck 603/XX).
Das Gemeindeamt in Muglinov hat um die
Errichtung eines Postamtes mit der Eingabe vom
23. Juni 1932 angesucht, worin es als Hauptgrund
ihres Verlangens anführte, dass in Muglinov der
Landbriefträger des Postamtes Hrušov nad Odrou
die Postsendungen verspätet zustellt. Der Ge-
meinde sind damals die prinzipiellen Bedingun-
gen mitgeteilt worden, unter denen die Postver-
waltung Postämter errichtet, bezw. auch in der
Gemeinde Muglinov ein Postamt errichten könn-
te. Mit dem Schreiben vom 9. August 1932 hat
die Gemeinde jedoch angezeigt, dass sie die fest-
gesetzten Bedingungen nicht erfüllen könne und
von ihrem Gesuche zurücktrete. Als die Gemein-
de dann in einem weiteren Schreiben vom 22.
August 1932 unter anderem anführte, dass sie
sich von der Errichtung eines Postamtes die
beschleunigte Zustellung der Postsendungen er-
19
hoffe, hat die Postverwaltung für eine bessere
Regelung: des Zusteltnngsdienstes m Muglinov
gesorgt.
Ebenso wie früher konnte auch heute noch
die Postverwaltung die Errichtung eines Post-
amtes in Muglinov in Erwägung ziehen, sofern
sich nur die Gemeinde zur Erfüllung der übli-
chen Bedingungen verpflichtet würde. Im übri-
gen ist der Postverkehr in Muglinov immer
noch verhältnismässig schwach und weil die heu-
tige Zustellungseinrichtung m Muglinov diesem
Verkehre zweckmässig angepasst ist und die
Aufgabe von Postsendungen auch bei den ver-
hältnismässig nahen Postämtern m Slezská Ostra-
va, bezw. m Hrušov nad Odrou gut besorgt wer-
den kann, ist das Postamt m Muglinov vorläufig
nicht unerlässlich notweding. Sobald sich die
Verhältnisse m Muglinov m irgendeiner Bezie-
hung ändern werden, wird die Errichtung des
Postamtes sogleich neuerlich m Erwägung gezo-
gen.
Prag, am 4. Jänner 1937.
Der Munster für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný, m. p.
Překlad ad 768/X.
Odpowiedź
ministra spraw wewnętrznych
na Interpelację posła dr. L. Wolfa
w sprawie nadużyć przy obecnych wy-
borach gminnych na Śląsku Cieszyńskim
(dr. 603/XIII).
Czasopismo periodyczny Dziennik Polski był
w czasie wyborów, t. j. od 9. maja do 7. czerwca
1936, konfiskowany trzy razy. Artykuły »O nasz
stan posiadania w gminach« i »Jeszcze o wy-
borach w Karwinie«, publikowane w numerze 88.
z dnia 4. czerwca oraz artykuły 'Interwencje
w dyrekcji hut w Trzyńcu«, »Ludność polska
głosuje tylko na polskie listy«, »Wszyscy na wiec
do Trzyńca« i »Coś o przyjmowaniu nowych
robotników do Hut trzymeckich« w numerze 91
z dnia 7. czerwca 1936 były skonfiskowane z po-
wodu występku, wzgl. przekroczenia według
§ 14, ust. 5 i § 18, ust. 1-3 ustawy dla ochrony
republiky dlatego, iż byty w nich w związku
z wyborami gminnymi tendencyjnie naprowadzo-
ne widocznie nieprawdziwe wieści o nadużyciu
spisu ludności, reformy ziemskiej, skutków prze-
silenia ekonomicznego, które były zdolne za-
grozić publicznemu spokoju i bezpieczeństwu.
Obie konfiskaty byty potwierdzone wyroka-
mi sądu okręgowego jako sądu prasowego w Mor.
Ostravě z dnia 5. i 10. czerwca 1936, nr. Tl VIII
269 i 286/36.
Ze wszystkich w okręgu dyrekcji policji
w Mor. Ostrav§ wychodzących polskich czaso-
pism periodycznych zostat skonfiskowany tylko
tygodnik ^Robotnik Śląski«, a mianowicie tylko
dnia 6. czerwca 1936 z powodu stanu faktycznego
występku według § 14, nr. 3 ust. dla ochrony re-
publiki. Konfiskatę tę zatwierdził sąd okręgowy
w Mor. Ostrav5.
W czasie przygotowań do wyborów do re-
prezentacyj gminnych na Śląsku Cieszyńskim
zostato w obwodzie dyrekcji policji w Mor.
Ostravě po myśli § 17 ust. pras. przedłożonych
dla rewizji prasowej ogółem 33 polskich wy-
borczych ulotników i afiszów. Z powodu wadli-
wej treści były skonfiskowane tylko 3 ulotniki
»Do wszystkich oby w. wyborców St. Miasta«,
»Wyborczynie. Wyborcy« (ulotniki nie miały
nadpisów »Ptaszek z listy nr. 9«, wzgl. »Daj od-
powiedź 7. czerwca przy urnie« - jak interpelacja
mylnie przytacza), oraz ulotnik »Czy wiecie
Karwimacy. Ich konfiskatę zatwierdził sąd
okręgowy jako prasowy w Mor. Ostrav6, który
znalazł w ich treści istotę czynu występku
według § 300 ust. kar. oraz. występków według
§ 14, nr. 3, 4 i 5 oraz § 18, nr. 1-3 ust. dla ochro-
ny republiki i występku według § 9 ust. pras.
Czwarty ulotnik z nadpisem »Do ogółu pol-
skich robotników« został skonfiskowany z po-
wodu wadliwej treści dnia 30. kwietnia 1936 i
me ma z przygotowaniami do wyborów do re-
prezentacyj gminnych na Śląsku Cieszyńskim
nic wspólnego. Także konfiskatę tego ulotnika
sąd okręgowy w Mor. Ostravě w całej rozcią-
głości potwierdził.
Twierdzenie interpelacji, że władze policyjne
starały się wszelkimi możliwymi sposobami ogra-
niczyć agitację polskich grup wyborczych i
uświadomienia wyborców przy pomocy prasy i
ulotników, me jest dlatego wcale uzasadnione,
albowiem konfiskata wszystkich wyżej wymie-
nionych druków była przez niezależny sąd po-
twierdzona.
W czasie przedwyborczym od 6. maja do 6.
czerwca 1936 włącznie zostały w obwodzie dy-
rekcji policji w Mor. Ostrav£ przedłożone dla re-
wizji według § 17 ustawy prasowej tylko dwa ulot-
niki w języku polskim i jeden ulotnik czesko-polski,
wydane przez czeskie grupy wyborcze. Wy-
mienione trzy ulotniki nie były skonfiskowane,
albowiem nie było powodu do ścigania ich w in-
teresie publicznym z powodu ich treści.
Z czeskich ulotników wyborczych przedło-
żonych do rewizji prasowej ani jedyny nie był
podburzający, albo hańbiący poszczególne grupy
polskich obywateli z powodu ich narodowości,
języka, rasy lub religji.
O ile idzie o inne domniemane nadużycia
wolności wyborów, zostało sprawdzone, co na-
stępuje:
14
W trzynieckich hutach odesłano część robot-
ników na stały bezpłatny urlop nie tylko przed
rozpisaniem wyborów, lecz także po wyborach
i tylko dlatego, aby starszych robotników za-
stąpić przez młodsze siły. Iżby tego faktu byli
nadużyli czescy agitatorowie podczas wyborów,
nie było sprawdzone.
Przedwyborczą agitację w wszystkich gmi-
nach, w których były wybory rozpisane, podległe
władze troskliwie śledziły, a nie sprawdzono ani
nie oznajmiono żadnych wądpliwości w tym kie-
runku.
Ani agitacja w gminie Guty nie wyszła poza
granice zwykłej agitacji wyborczej. Żadnej presji
na wyborców nie wykonano ani wyborcom nie
grożono.
Drzewo, które sprzedawała dyrekcji lasów
i dóbr państwowych z lasu państwowego w Ko-
cobędzu bezrobotnym bez różnicy narodowości,
było podrzędnej jakości, tak iż cena jego też ze
względu na trudności transportowe była zupełnie
odpowiednia. Bezrobotni, którzy się zgłosili do
pozbawiania gałęzi świerkowego zarośla, otrzy-
mali zamiast płacy suche drzewo. Takie roboty
wykonują się corocznie we wszystkich lasach
państwowych.
Na zgromadzeniu przedwyborczem, urządzo-
nem dnia I. czerwca 1936 w Stanisłowicach, nie
mówiono według relacyj uczestników ani o bu-
dowaniu fortec przeciw Niemcom i Polsce, ani
o parcelacji miejscowej wielkiej posiadłości.
Wzmiankę o parcelacji uczyniono na zgromadze-
niu przedwyborczem, które się odbywało dnia 5.
czerwca 1936, na którem mówiono o tem, że
przydziały otrzymają tylko osoby państwo-
twórcze i zaufane. Że by przydział obiecywano
tym, którzy się zobowiążą głosować na czeskie
listy kandydatów, nie sprawdzono dochodzeniem
przeprowadzonem u uczestników tego zgromad-
zenia.
Podczas wyborów w Darkowie przyszedł do
budynku polskiej szkoły, w której się wybory
odbywały, wachmistrz sztabowy Stvan, kiedy
mu zwrócono uwagę, że w lokalu wyborczym
niema porządku i że tam dzieją się nieprawidło-
wości, o usunięcie których nikt się nie troszcyl.
Skoro się postarał o porządek, z lokalu wyszedł.
Twierdzenie interpelacji, że kierownik czes-
kiej szkoły w Darkowie urządził w budynku
szkolnym, gdzie odbywały się wybory, kancelarię
agitacyjną, według wyniku przeprowadzonego
dochodzenia nie odpowiada rzeczywistości.
W Pradze, dnia 5. stycznia 1937.
Minister spraw wewnętrznych:
Dr. Černý, m. p.