Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
757.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Švermy a Schenka o neslýchaném postupu státní policie proti
nezaměstnaným (tisk 603/X),
II. min. školství a nár. osvity na interp. posl. inž. Kartnasina a dr Jillyho, že se proti zá-
konu protahuje Setření o národnosti dvou německých dítek v Písečné u Slavonic (tisk
603/V),
III. min. průmyslu, obchodu a živnosti na interp. posl. Hirteho, že uchazeči o koncesi v Ně-
meckém Jablontiém jsou trýzněni vyšetřováním odporujícím jazykovému zákonu (tisk
613/IV),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Kellnera o nákupu drahých neprávnických knih pro
soudní knihovny (tisk 672/VI),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. Sogla, že na jižní Moravě byla bez důvodu zatčena celá
skupina říšskoněmeckých cestovatelů (tisk 675/1),
VI. vlády na interp. posl. dr. Neuwirtha, aby si vláda vyžádala informace, jak se v belgické
sněmovně přednášejí řeči v několika jazycích (tisk 603/XVII),
VIJ. min. zahraničních věcí na interp. posl. Franka o protizákonné jazykové praksi
Českoslo-
venského generálního konsulátu v Montrealu (tisk 603/XXII),
VIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. inž. Karmasina o nenávistných,
štvavých,
trestu zasluhujících, veřejný mír ohrožujících článcích ve školních knihách (tisk 613/XVI),
IX. min. spravedlnosti a min. vnitra na interp. posl. Kundta, že se na olympijskou pochodeň
při běhu Prahou házelo kamením a jak se četní diváci při tom chovali (tisk 619/III),
X. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Kellnera o nezachování jazykového zákona u okres-
ního soudu v Trutnově (tisk 649/IX),
XI. min. vnitra na interp. posl. dr. Szüllöho o neoprávněném a podvodném užívání pseudo-
nymů (tisk 613/I),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Korlátha o užívání § 20, odst. 2 ví. nař. č. 250/1935
Sb. z. a n. u soudů (tisk 672/II),
XIII. vlády na interp. posl. dr. Neuwirtha o velmi nedostatečném povinném státním dozoru nad
pojišťovací společností »Fénix« (tisk 603/VII),
XIV. vlády na interp. posl. Köglera o zamýšlených zákonitých opatřeních vlády k zajištění ná-
roků pojištěnců vídenské životní pojišťovací společnosti Fénixu, ředitelství pro Českoslo-
venskou republiku v Praze, a k zajištění existence zaměstnanců této pojišťovny (tisk
711/lJv/'
2
757/I.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. Švermy a Schenka
o neslýchaném postupu státni policie proti
nezaměstnaným (tisk 603/X).
O případu, jehož se týká svrchu uvedená
interpelace, bylo zjištěno toto:
Dne 12. června 1936 dopoledne se v počtu
asi 200 osob shromáždili před městským úřadem
v Lomu u Mostu nezaměstnání a dožadovali se
poukázek ze státní stravovací akce. Jejich depu-
tace, vedená Aloisem Maršíkem, Eduardem Sla-
chem a dosud nezjištěným dělníkem, byla na
městském úřadě odkázána na předsedu tamní
obecní správní komise, který právě vyučoval v
měšťanské škole. Na to se s deputací odebral
zástup čítající asi 40 osob k budově této školy a,
ježto se choval výtržně, byl před školou vyzván
strážníkem třikráte jménem zákona k rozchodu.
Této výzvy nebylo však poslechnuto a dav vnikl
postranním vchodem do budovy školy, kde způ-
sobil výtržnost a znemožnil vyučováni. Ani opět-
ně výzvy k rozchodu jménem zákona nebylo u-
poslechnuto, při čemž se v interpelaci uvedený
Albert Maršík snažil výkřiky popuditi zástup de-
monstrantů proti zakročujícímu strážníkovi. De-
monstranti musili býti z budovy vytlačeni v zájmu
udržení klidu ve školní budově a nerušeného vy-
učování. Při těchto výtržnostech v čele davu byli
Alois Maršík, Albert Maršík a Eduard Šlach, kteří
proto téhož dne byli zadrženi a předvedeni na
policejní strážnici v Lomu u Mostu, odkud byli
po vyšetřeni dopraveni k policejnímu úřadu v Mo-
stě. Při předvádění chovali se opět takovým způ-
sobem, že byla důvodná obava, že znovu pobouří
demonstranty, .kteří vyčkávali na ulicích na jejich
odvedení do Mostu.
Jmenovaní byli pak odevzdání do vazby kraj-
ského soudu v Mostě a státnímu zastupitelství
bylo na ně učiněno trestní oznámení pro pobu-
řování a násilné vpadnutí do cizího nemovitého
statku.
Pokud jde o dopravu jmenovaných elektric-
kou drahou - šlo o vzdálenost přes 10 km -
stala se s jejich vědomím. Při odevzdání do věz-
nice krajského soudu byl Alois Maršík upozorněn,
že za obnos 5.60 Kč z peněz u něho nalezených
byla zakoupena jízdenka pro něho a jeho bratra
Alberta; stejně byl upozorněn i Eduard Šlach a
nikdo z nich proti tomu ničeho nenamítal. Teprve
asi 14 dní po propuštění z vazby dostavili se
jmenovaní k policejnímu úřadu v Mostě, stěžovali
si, že jim byla uvedená částka stržena a resolut-
ním způsobem se domáhali jejího vrácení. Záro-
veň si Alois Maršík stěžoval na způsob provádění
domovní prohlídky v jeho bytě. Maršík i Šlach
byli vyzváni, aby svoji stížnost předložili poli-
cejnímu úřadu, jmenovaní však žádné stížnosti
již nepodali.
Orgánové provádějící domovní prohlídku
v bytě Maršíkově byli opatření řádným příkazem
k
provedení této prohlídky a o všech prohlídkách
byl sepsán v bytě příslušný zápis, v němž byly
vyznačeny zabavené věci, t. j. různé illegální le-
táky a tiskopisy. Soukromá korespondence ani
věci nezávadné zabaveny nebyly.
Policejní orgánové se také přítomné matce
Maršíkově řádně legitimovali a vykázali se pří-
kazem k provedení domovní prohlídky. Ona sama
svým jednáním, zejména různými výkřiky, vyvo-
lala v domě výtržnost, ač postup orgánů byl
zcela korektní; naprosto neodpovídá pravdě, že
by policejní orgánové byli zakročili proti Marší-
kové nějakým násilným nebo hrubým způsobem.
Postup policejních orgánů, jak patrno, nikte-
rak neodporoval platným předpisům a není proto
důvodu k nějakému dalšímu opatření.
V Praze dne 22. prosince 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
757/II (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na Interpelaci poslanců Inž. F. Karmasina
a dr. Th. Jillyho,
že se proti zákonu protahuje šetření o ná-
rodnosti dvou německých dítek v Písečné
u Slavonic (tisk 603/V).
Žáci František Drescher a Emil Zenker bylí
přijati do státní české školy obecné v Nových
Sadech na přáni svých rodičů s přihlédnutím
k tomu, že nebylo zjištěno, že by je jejich ná-
rodnost z přijeti do školy vylučovala.
Reklamace podaná jménem místní školní rady
v Písečné v listopadu (nikoliv v záři) 1934 nebyla
však ani náležitě doložena ani správně řízena
na příslušný orgán školské správy. Tyto závady
reklamace a pak okolnost, že německá škola
obecná v Písečné a česká státní obecná škola
v Nových Sadech podléhají různým administra-
*
tivním orgánům školským, byly příčinou toho,
že příslušné šetření si vyžádalo delší doby, než
v takových případech je obvykle třeba.
V Praze dne 30. prosince 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
757/III (původní znění).
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
na interpelaci poslance Hirteho,
že uchazeči o koncesi v Německém Ja-
blonném jsou trýzněni vyšetřováním od-
porujícím jazykovému zákonu
(tisk 613/IV).
Šetřením, konaným u okresního úřadu v Ně-
meckém Jablonném, bylo zjištěno, že tento úřad
při vydávání koncesí pro živnostenská oprávnění,
jejichž výkon se děje v provozovacích místnostech
obecenstvu přístupných, ukládá, aby místnosti
měly nápisy také v jazyku státním. Děje se tak
ovšem ve výměru, opatřeném poučením o oprav-
ných prostředcích.
Poněvadž se však v interpelaci vytýká, že
okresní úřad v Německém Jablonném porušuje
jazykové právo při styku ústním používáním
zvláštních vyšetřovacích method, musím se do-
mnívati, že si interpelace do obsahu písemných
vyřízení nestěžuje.
Pokud pak jde o to, zda se skutečně použí-
vá ústně nátlaku na žadatele o koncesi hostin-
skou a výčepnickou, aby se podrobili po stránce
jazykového vybavení svých provozovacích míst-
ností, nebyla konaným šetřením zjištěna opráv-
něnost tohoto tvrzení. Ostatním živnostníkům,
zejména pekařům, řezníkům a pod., pokud se
ovšem dostaví na úřad, bývá doporučováno ústně,
aby své živnostenské místnosti opatřili dvojja-
zyčným nápisem. Při tom se však nikdy na ně
nečiní nátlak. Většina živnostníků dosud vyhově-
la tomuto pokynu s největší ochotou; jen ojedi-
něle nebylo takového doporučení dbáno, avšak
ani v těchto případech úřad proti nikomu ne-
zakročil, ani na něho nátlaku nečinil. Pro úplnost
sluší ještě uvésti, že živnosti řeznické a cukrář-
ské nejsou, jak obecně známo, živnostmi konce-
sovanými, takže stačí jejich provozování pouze
opověděti. Již z tohoto důvodu se lze domnívati,
že poskytnuté informace o obtížích při udílení
koncesí pro tyto živnosti, jež vedly k podání in-
terpelace, zkresluji pravý stav věci.
Okresní úřad v Německém Jablonném byl
k této své praxi, v předcházejícím odstavci zmí-
něné, veden snahou podchytiti v okresu slibně
se rozvíjející ruch turistický, který sem přivádí
velmi mnoho návštěvníků neznalých jazyka ně-
meckého, kteří by přirozeně zanechali dalších
cest, případně pobytu v letoviscích v tomto okre-
su, kdyby se setkávali s poměry, jež pro ně před-
stavují obtíž velmi nepříjemnou, totiž kdyby v
tomto prostředí nemohli pro svou neznalost ně-
meckého jazyka rozeznati, kde jest jim možno
dosáhnouti uspokojení jejich základních potřeb.
Poněvadž hospodářský stav obyvatelů okresu ne-
ní zvlášť utěšený, zasluhuje každé úsilí o zlep-
šení poměrů této oblasti samozřejmé podpory,
zvláště když v podstatě nemá se působiti ná-
tlakem, nýbrž toliko činností, zprostředkující ře-
šení nepopiratelně užitečné. Neodporuje ustano-
vením jazykového ani živnostenského práva stá-
tu, aby někdo dobrovolně se zavazoval plniti
určité povinnosti. Není také proti ústavě, vezme-
li na sebe úřad takovou zprostředkující činnost,
o jaké bylo výše mluveno.
Za těchto okolností nepokládám za odůvod-
něno, aby učiněna byla opatření, navrhovaná v
bodech 2 a 3 podané interpelace. Prováděti říze-
ní, navržené v bodu I. interpelace by zname-
nalo uvésti bez potřeby v činnost značný apa-
rát úřední, ačkoliv přece zcela postačí, zjistí - li
příslušné úřady pravý stav věci jiným spolehli-
vým způsobem, jako se to stalo v případě právě
projednávaném.
Odpověď na tuto interpelaci převzal jsem po-
dle své resortní příslušnosti.
V Praze dne 19. prosince 1936.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
J. V. Najman, v. r.
757/IV (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. dr. Kellnera
o nákupu drahých neprávnických knih
pro soudní knihovny (tisk 672/VI).
Vnitřní zařízení soudů vyžaduje ještě v mno-
hém nápravu, a ministerstvo spravedlnosti stále
4
usiluje, aby podle míry finančních prostředků
byly nedostatky ty odstraněny. Za léta 1933
až 1935 bylo na tento účel vynaloženo přes
2,000.000 Kč.
Na stížnost, že soudy neprovádějí důkazy mi-
mo sídlo soudu (ohledání) pro nedostatečný úřed-
ní paušál, poznamenávám, že soudy mohou v ta-
kovém případe požádati o doplnění zálohy.
Upozornění ve Věstníku ministerstva spra-
vedlnosti na dílo »Češi a Slováci cestou slávy
a utrpenia « znamenalo, že přednostové soudů mo-
hou po opatření nezbytně nutné právnické lite-
ratury zakoupiti také toto dílo.
V Praze dne 16. prosince 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
757/V (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. A. Sogla,
že na jižní Moravě byla bez důvodu za-
tčena celá skupina říšskoněmeckých ces-
tovatelů (tisk 675/I).
Proti osobám v interpelaci jmenovaným, kte-
ré byly pro podezření z trestných činů proti zá-
konu na ochranu republiky
četnictvem zatčeny a
dodány do soudní vazby, bylo provedeno pří-
pravné vyšetřování s největším možným urych-
lením ; jednotlivé poukazy byly dány telefo-
nicky.
V případech tohoto druhu provádí se trestní
řízení vždy s největším urychlením.
V Praze dne 5. prosince 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
757/VI (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. dr. Neuwirtha,
aby si vláda vyžádala informace, jak se
v belgické sněmovně přenášejí řeči v ně-
kolika jazycích (tisk 603/XVII).
Zavedení navrhovaného technického zařízení
stojí v cestě zákonně předpisy o užívání jazyků
v Národním shromáždění (§§ 49 zákonů č. 325 a
326 z r. 1920).
V Praze dne 6. ledna 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
757/VII (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věci
na interpelaci posl. K. H. Franka
o protizákonné jazykové praxi Českoslo-
venského generálního konsulátu
v Montrealu (tisk 603/XXII).
Ministerstvo zahraničních věcí zjistilo, že ge-
nerální konsulát Československé republiky v
Montrealu žádného oběžníku z 3. XII. 1935, č.
722/35, nevydal.
V Praze dne 7. ledna 1937.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. K. Krofta, v. r.
8
757/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. inž. F. Karmasina
o nenávistných, štvavých, trestu zaslu-
hujících, veřejný mír ohrožujících člán-
cích ve školních knihách (tisk 613/XVI).
Druhé vydání knihy Alberta Pražáka: Čí-
tanka pre druhú triedu slovenských stredných
škôl vyšlo v roce 1922 jako nezměněný otisk vy-
dání prvního z roku 1920. Vydání to vyšlo již
před 14 roky, je rozebráno a na slovenských
školách se ho, podle informací ministerstva škol-
ství a národní osvěty došlých, již neužívá, neboť
od té doby byla uspořádána další dvě vydání,
třetí a čtvrté, schválená výnosem ministerstva
školství a národní osvěty ze dne 10. července
1929, č. 86.703/29-II a ze dne 28. července 1932,
č. 81.119/32-II, která interpelovaný článek neob-
sahují. Není proto potřebí činiti nějaké zvláštní
opatření, jimž by bylo zakázáno používati dru-
hého vydání této čítanky.
Kárné řízení v této věci nebylo zahájeno a
není pro úvahu o něm již ani podkladu.
Pokud jde o článek, rovněž interpelací dotče-
ný a obsažený ve čtvrtém vydání Pražákovy čí-
tanky pod názvem »Za tu řeč materinskú« ne-
lze v něm spatřovati ty tendence, které uvádí
interpelace. Přes to však bude o něm při uspo-
řádání příštího vydání nově uvažováno.
K poslednímu bodu interpelace připomínám,
že ministerstvo školství a národní osvěty při a-
probaci učebnic pro střední školy dbá přesně to-
ho, aby bylo dodržováno ustanoveni oddílu B,
odst. 1 výnosu ze dne 3. července 1928, číslo
41260/27-II (Věstník ministerstva školství a ná-
rodní osvěty X., čís. 73, str. 301), které zní:
Zvláštní péči jest věnovati v školních knihách,
zejména v čítankách, dějinách literatury, v učeb-
nicích dějepisu, zeměpisu a občanské nauky,
stránce státní a politické. Kniha musí se úzkost-
livě vystříhati každého pojímáni jednostranného
a tendenčního v tomto ohledu a musí obezřele
odvažovati každé slovo, aby se ani v nejmen-
ším nedotýkala ani národního, ani náboženského
cítění žactva. Pokud povaha příslušného předmě-
tu připouští, jest naopak nutno zdůrazňovati po-
žadavek, aby školní kniha podporovala národní
a náboženskou snášenlivost, pěstovala ducha mí-
rového a budíc úctu k mezinárodním smlouvám
a k solidaritě všech národů na poli osvětovém,
vychovávala žactvo k pravé lidskosti.«
V Praze dne 6. ledna 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
757/IX (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
a ministra vnitra
na Interpelaci posl. E. Kundta,
že se na olympijskou pochodeň při běhu
Prahou házelo kamením a jak se četní di-
váci při tom chovali (tisk 619/III).
Pokud se interpelace týká ministra sprave-
dlnosti odpovídám:
Pachatelé, kteří házeli na olympijskou po-
chodeň kamením, nebyli policií vypátrání a proto
nemohli býti trestně stiháni.
Pokud se interpelace týká, ministra vnitra
uvádí se následující:
»Pro porušení veřejného klidu a pořádku vý-
křiky bylo potrestáno 7 osob vězením, resp. pe-
něžitou pokutou podle ustanovení čl. 3 zák. Čís.
125/1927 Sb. z. a n. Ve dvou dalších případech
není administrativní trestní řízení ještě skončeno.
Pátrání po pachateli, který hodil kamením, zů-
stalo přes veškeré úsilí službu konajících bez-
pečnostních orgánů bez kladného výsledku, pro-
čež bylo od soudního oznámení dle § 431 tr. zák.
upuštěno.
Pro nerušený průběh olympijského běhu by-
la učiněna veškerá opatření a postup bezpečnost-
ních orgánů proti rušitelům odpovídal platným
předpisům.«
V Praze dne 22. prosince 1936.
Ministr spravedlnosti :
Dr. Dérer, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
757/X (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci post dr. Adolfe Kelinera
o nezachováni jazykového zákona
u okresního soudu v Trutnově (tisk
649/IX).
Na úřední desce pracovního soudu v Trutno-
ve byl sice vyvěšen rozvrh práce na rak 193*
6
jen ve státním jazyku, avšak stalo se tak jen ne-
dopatřením, které bylo krátce po vyvěšeni roz-
vrhu napraveno a rozvrh práce doplněn těž ně-
meckým zněním.
Nelze míti za to, že by k této jazykové zá-
vadě došlo v úmyslu zbaviti příslušníky menši-
nového jazyka jejich práva jazykového, tím mé-
ně, když jak přednosta okresního soudu v Trut-
nově tak i předseda pracovního soudu tamtéž
jsou příslušníky této menšiny.
V Praze dne 5. ledna 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer. v. r.
757/XI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. dr. Szüllöho
o neoprávněném a podvodném užívání
pseudonymů (tisk 613/I).
Interpelace neuvádí ani pseudonymů, které
má na mysli, ani osob, které pod nimi vystupo-
valy, ani případů, kdy se tak stalo. Úředním še-
třením samým nebylo možno je zjistiti a proto
také ne přezkoumati, zda užívání pseudonymů
nevybočovalo z mezí platných předpisu.
V Praze dne 5. ledna 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
757/XII (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. dr. Korlátha
o užíváni § 20, odst. 2 vl. nar. č. 250/1935
Sb. z. a n. u soudů (tisk 672/II).
Spory, které jsou předmětem interpelace, ne-
jsou dosud pravoplatně skončeny. Vrchní soud
v
Košicích pod č. j. Co VIII 257/36-13 dne 12.
listopadu 1936 jednání odročil a podobně učinil
krajský soud v Užhorodě jako soud odvolací v
ostatních sporech dne 13. října 1936. Proto jest
předčasné, aby se ministerstvo spravedlnosti
s věci zabývalo.
V Praze dne 8. ledna 1937.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
757/XIII (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dr. Neuwirtha
o velmi nedostatečném povinném státním
dozoru nad pojišťovací společností
»Fénix« (tisk 603/VII).
Pro úpravu poměrů pojišťovacích společností
vzniklých po rozpadnutí bývalého mocnářství ra-
kousko-uherského byla v jednotlivých pracovních
územích rozhodná ustanoveni mírových smluv.
Pokud jde o pojišťovací společnosti rakouské,
jakou také byla pojišťovací společnost »Fénix«,
připouštěly je články 215 a 272 mírové smlouvy
saint-germainské po dobu 10 let po tom, kdy tato
smlouva nabyla působnosti, k provozování ob-
chodů na území Československé republiky bez
jakýchkoli výhrad a ukládaly zúčastněným vlá-
dám dohodnouti se o veškerých úpravách.
V důsledku těchto ustanoveni zmíněné míro-
vé smlouvy dohodly se ještě před uplynutím uve-
dené desetileté doby republika Československá a
republika Rakouská a sjednaly dne 29. května
1925 úmluvu o plnění ze smluv o pojištění na ži-
vot a důchody, které sjednaly rakouské životní po-
jišťovny s pojistníky československými a českoslo-
venské pojišťovny živnotní s pojistníky rakouský-
mi. Předmětem této úmluvy nebylo jen plnění z ci-
tovaných smluv, nýbrž i úhrada těchto plnění
(čl. VIII až XIV této úmluvy); co se této úhrady
u pojišťovny »Fénix« týče, byla československá
vláda odkázána na údaje plnomocníka rakouské-
ho, který byl zároveň přednostou dozorčího úřa-
du nad soukromými pojišťovnami ve spolkovém
kancléřském úřadu, a jako takový zajisté musil
znáti hospodářský stav této pojišťovny. Při tom
nutno si uvědomiti, že státní dozor nad pojišťov-
nami ve spolkovém státu Rakouském konal se ve
stejném materielním rozsahu jako v Českoslo-
vensku a převážně i podle stejných norem práv-
ních a nebylo proto třeba vyhraditi si - jak se
stalo v § 2 závěrečného zápisu k úmluvě s krá-
lovstvím Italským - právo prozkoumati data,
která se vztahují na předměty úmluvy.
7
Poněvadž rakouský plnomocník před uzavře-
ním dotčené úmluvy označil finanční stav poji-
šťovny »Fénix«, co se týče bilance celkové (t. j.
ve všech pracovních územích) za příznivý, ne-
měla
Československá vláda, pokud se týče dozorčího
úřadu, důvodu, aby pochybovala o správnosti
tvrzení rakouského plnomocníka a jen za tohoto
předpokladu mohla přistoupiti na sjednání oné
úmluvy.
Po ratifikaci shora uvedené úmluvy s Ra-
kouskem dne 12. února 1927 bylo nutno ponechati
společnosti »Fénix« čas, aby mohla zjistiti práva
a závazky, které jí vznikly uvedenou smlouvou,
k čemuž bylo třeba převzetí materiálu od spo-
lečností, které přestaly provozovati obchody na
území Československé republiky a jichž stavy po-
jištěni podle smlouvy převzala pojišťovna »Fé-
nix«, provedení výplat zadržených těmito společ-
nostmi za více let a j.; proto mohlo se přikročiti
k prozkoumání stavu zdejší representace pojišťov-
ny »Fénix« odbornými úředníky ministerstva
vnitra teprve v roce 1931; revise tato byla vy-
konána podle směrnic daných pro revisi pojišťo-
ven na podkladě spisového materiálu u zdejší re-
presentace po ruce jsoucího.
Zkoumání celkových obchodů společnosti »Fé-
nix« v jiných zemích, jako je má interpelace na
mysli, neprováděl
Československý dozorčí úřad,
poněvadž nechtěl zasahovati do výsostných práv
dozorčího úřadu rakouského nad ústředím, a do-
zorčímu úřadu československému postačily v tom-
to směru údaje rakouského dozorčího úřadu, který
jedině mohl a měl se přesvědčiti o celkovém fi-
nančním stavu společnosti. Ustanovení § 39, odst.
3 pojistného regulativu, jehož se dovolávají páni
interpelanti, dává sice možnost dozorčímu úřadu
prozkoumati veškerý obchod cizozemských po-
jišťoven, ale již ze slovního obmezení »pokud
možná« je patrno, že prozkum veškerého obcho-
du cizozemských pojišťoven nelze provésti stej-
nou měrou jako prozkum v pracovním území,
podléhajícím pravomoci dozorčího úřadu. Ustano-
veni tohoto bylo lze užíti pouze u pojišťoven
s hlavním sídlem ve státech, kde dozor nad po-
jišťovnami není vykonáván vůbec nebo v menším
rozsahu než v tuzemsku. Prozkum veškerého ob-
chodu cizozemské pojišťovny a ústředny na úze-
mí cizího státu, kde vykonáván jest státní dozor
nad pojišťovnami v témž rozsahu jako v tuzem-
sku, byl by projevem krajní nedůvěry ke státní
správě onoho státu.
Po provedené revisi bylo representaci »Fé-
nixu« uloženo, aby doplnila zařízení (účtáren,
matematického oddělení a j.) zdejšího ředitelství
a opatřila další pomůcky nutné ke zjištění stavu
společnosti.
V uložení jmění určeného ke krytí předepsa-
ných reserv zdejšího obchodu pojišťovny »Fénix«
byla poskytnuta úleva, připouštějící doplnění po-
třebného
krytí v době 30 let od 31. prosince 1927
počínajíc; toto postupné doplnění krytí předepsa-
ných reserv má svůj podklad ve výše zmíněné
mírové smlouvě a mezistátní úmluvě a modality
jeho byly precisovány v úmluvě mezi zástupci
obou dozorčích úřadů ze dne 16. března 1932.
V účetních závěrkách za zdejší obchod »Fé-
nixu« bylo této úlevy účetně užito; materielní
dodržení její, které bylo dozorčím úřadem vymá-
háno, bylo znemožněno událostmi u ústředny »Fé-
nixu« ve Vídni.
Hospodářské a majetkové poměry pojišťovny
»Fénix« byly na podkladě předložených účetních
závěrek zdejšího ředitelství a pomůcek a dokladů
u něho uložených, resp. jim z ústředny vyžáda-
ných, dvakráte revidovány dozorčím úřadem, po
prvé v roce 1931, po druhé v roce 1935. Zjištěné
vady a nedostatky byly společnosti oznámeny a
uloženo jich odstranění.
Proti všem odpovědným činitelům společnosti
»Fénix« a proti jednomu úředníku dozorčího úřa-
du vedeno jest trestní řízení. Vyšetřování, ve
kterém je nutno vyčkati posudku účetních znal-
ců, provádí se, pokud to povaha věci připouští,
s veškerým urychlením; proti jednomu úředníku
dozorčího úřadu jest zavedeno také disciplinární
řízení, v němž bude se pokračovati po skončeném
řízení trestním.
V Praze dne 19. ledna 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
757/XIV (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Köglera
o zamýšlených zákonitých opatřeních
vlády k zajištění nároků pojištěnců vídeň-
ské životni pojišťovací společnosti Fénixu,
ředitelství pro Československou republiku
v Praze, a k zajištěni existence zaměst-
nanců této pojišťovny (tisk 711/IX).
Osnova vládního nařízení, kterým má býti
provedeno usneseni ministerské rady ze dne 9.
července 1936 a úpravě poměrů pojišťovny »Fé-
nix« v Československu a osnovy ostatních opa-
tření s
tím souvisejících budou předloženy vládě
k projednání v době co nejkratší
Podle těchto navržených opatření budou na
správu pojišťovny, která má býti za účasti státu
a pojišťoven zřízena k převzetí československého
stavu pojištění pojišťovny »Fénix«, míti vliv
všechny složky účastné finančně i zájmově na
úpravě poměrů tohoto stavu pojištěnka bude dbá-
no vždy zájmů všech pojistníků bez zřetele na
národnost.
V mezích platných zákonitých ustanovení bu-
dou chráněny zájmy těch pojistníků »Fénixu«,
§
kteří pod tlakem znepokojující nejistoty podlehli
promlouváni konkurenčních podniků a sjednali
pojistné smlouvy s jinými pojišťovnami; pokud
by se tato zákonitá ustanovení ukázala nedosta-
tečná, budou k vyvarování hmotných škod, které
by
shora uvedení pojistníci mohli případně utrpěti,
učiněna příslušná opatření.
Společnost, která převezme československý
stav pojištění »Fénixu«, bude ve smyslu usnesení
vlády podle svých stanov oprávněna uzavírati
obchody pojišťovací; v rámci platných zákonitých
ustanovení bude pak společnosti poskytnuta po-
moc taková, aby účelu usnesením ministerské ra-
dy resp. stanovami vytčeného mohla bezpečně
docílit za všech okolností.
V úředním šetření o příčinách schodku v krytí
předepsaných reserv
Československého státu po-
jištění Fénixu« dlužno vyčkati výsledku trestní-
ho řízení zavedeného v této věci. Teprve po skon-
čeném trestním řízení a po
provedení úředního
šetření bude lze zjistiti, zavinila-li ztráty pré-
miové reservy ze jmění československého »Fénixu«
zdejší správa nebo jak velká jest vina vídeňské
ústředny a v dalším důsledku rakouského dohle-
dacího orgánu.
Vláda navázala již diplomatickou cestou styk
s rakouskou vládou, aby jednáno bylo o těch zá-
ležitostech, které vyžadují dohody obou vlád, a
aby bylo pokračováno v jednání se zástupci ra-
kouské vlády, které bylo jimi přerušeno dne 3.
dubna 1936. Vláda očekává, že toto jednání bude
úspěšně ukončeno; aniž bude třeba se strany
Če-
skoslovenské přikročiti k nějakým resortním opa-
třením v rámci
působnosti rakouských pojišťoven
v Československu.
Jednáním s rakouskou vládou nebude zdržo-
váno vydání potřebných zákonitých nařízení a
opatření.
V Praze dne 21. ledna 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
Překlad ad 757/II.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und
Volkskultur
auf die Interpellation der Abgeordneten
Int. F. Karmasin und Dr. Th. Jilly,
betreffend ungesetzliche Verzögerung der
Erhebungen Über die Nationalität zweier
deutscher Kinder in Plesling bei Zlabings
(Druck 603/V).
Die Schüler Franz Drescher und Emil Zenker
sind in die staatliche čechische Volksschule in
Neustift auf Wunsch ihrer Eltern unter Berück-
sichtigung des Umstandes aufgenommen worden,
dass nicht sichergestellt war, dass sie ihre Natio-
nalität von der Aufnahme in die Schule aus-
schliessen würde.
Die im Namen des Ortsschulrates in Piesling
im November (nicht September) 1934 eingebrach-
te Reklamation war zwar weder gehörig belegt,
noch an aas zuständige Organ der Schulverwal-
tung ordnungsgemäss gerichtet gewesen. Diese
Mängel der Reklamation sowie der Umstand, dass
die deutsche Volksschule in Piesling und die öe-
chische staatliche Volksschule in Neustift ver-
schiedenen administrativen Schulorganen unter-
stehen, bildeten die Ursache dafür, dass die dies-
bezügliche Erhebung längere Zeit erforderte, als
m solchen Fällen gewöhnliche notwendig ist.
Prag, am 30. Dezember 1936.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:
Dr. Franke, m. p.
Překlad ad 757/III.
Antwort
des Ministers für Handel, Industrie
und Gewerbe
auf die Interpellation des Abgeordneten
Hirte,
betreffend schikanöse sprachengesetz-
widrige Inquisitionen gegenüber Konzes-
sionswerbern in Deutsch Gabel (Druck
613/IV).
Durch die bei der Bezirksbehörde in Deutsch
Gabel gepflogene Erhebung ist festgestellt wor-
den, dass diese Behörde bei der Ausfolgung einer
Konzession für eine Gewerbeberechtigung, deren
Ausübung in der Bevölkerung zugänglichen Be-
triebsräumlichkeiten erfolgt, den Auftrag erteilt,
dass die Räumlichkeiten mit Aufschriften auch in
der Staatssprache versehen werden. Dies ge-
schieht allerdings in einem Bescheide, welcher
mit einer Rechtsmittelbelehrung versehen ist.
Nachdem jedoch in der Interpellation vorge-
halten wird, dass die Bezirksbehörde in Deutsch
Gabel das Sprachenrecht im mündlichen Verkehre
durch besondere Erhebungsmethoden verletzt,
muss ich annehmen, dass sich die Interpellation
gegen den Inhalt der schriftlichen Erledigungen
nicht beschwert. ,
Soweit es sich weiter darum handelt, ob tat-
sächlich mündlich ein Druck auf die Bewerber