Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
715.
Odpovědi:
I. min. železnic na interp. posl. Franze Němce o nestejném označení jmen stanic (tisk
552/V),
II. vlády na interp. posl. dr Köllnera a dr Roscheho o právním postavení vojenských znal-
ců v trestních věcech (tisk 577/XX),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Grubra o trýznivých obžalobách podle zákona na
ochranu republiky proti hladovějícím nezaměstnaným (tisk 603/ XXI),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. inž. Künzla, že nebylo zavedeno vyšetřování podle zá-
kona na ochranu republiky proti Karlu Karpelesovi z Brna, Josefská ulice 2/I (tisk
658/ XIV),
V. min. sociální péče na interp. posl. dr Wolfa ministru veřejných prací a ministru sociální
péče o propouštění polských dělníků z práce v třineckých hutích (tisk 586/ XIV),
VI. min. železnic na interp. posl. dr Wolfa o křivdícím a nespravedlivém překládání železni-
čářů polské národnosti z Těšínská do jiných končin republiky (tisk 586/I),
VII. min. spravedlivosti na interp. posl. Esterházyho o opomíjaní maďarského jazyka u okres-
ného súdu v Nových Zámkoch (tisk 658/II),
VIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Esterházyho o vnucování maďarských
školou povinných děti v Bajanech do slovenské měšťanské školy v Pavlovcích (tisk
613/ III),
IX. vlády na interp. posl. dr Zippeliuse, aby se zachovávala zásada národní rovnoprávnosti
při dobrých zdáních odborových svazů a zástupců vědy o zákonných osnovách (tisk
603/ XXVI).
2
715/I (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. Franze Němce
o nestejném označení jmen stanic
(tisk 552/V).
Státní správa železniční je vzdálena pěsto-
vati nějakou tabulkovou politiku, tím méně tabul-
kovou politiku nenávistnou, kterou interpelace
podkládá jejím orgánům.
Podobné tendence byly by v příkrém rozpo-
ru se zájmy státního železničního podniku a se
snahami železniční správy. Mezi tyto snahy ná-
leží především uspokojiti zákazníky dráhy bez
ohledu na jazykovou příslušnost. Mohu snad vy-
sloviti pochybnost, že by nezaujatý zákazník po-
ciťoval nějakou mezeru ve svém uspokojení, vy-
kazuje-li provedení nápisů na přijímacích budo-
vách železničních v různých jazycích odchylky
co do rozměrů a tvaru nápisu. Pokud se tyto vý-
skytují, dlužno je připsati více méně náhodným
okolnostem. Jedině v nich tkví příčina uspořá-
dáni ve stanicích, jež uvádí interpelace. Že ne-
jde o úmyslnost je patrné z případů, a to nikoli
řídkých, kde naopak označení stanice ve státním
jazyku jest provedeno menšími písmenami a v
menších rozměrech než označení v jazyku men-
šinovém. Tak na př. v Krnově má česká staniční
tabule délku 162 cm, kdežto německá 350 cm.
Různost rozsahu neodůvodňuje tu snad pouze
různá délka názvů v obou jazycích, nýbrž celá
úprava těchto nápisů. V českém znění jsou mezi
jednotlivými písmeny mezery v délce 8 cm, kdež-
to v německém znění mezery o délce U cm.
S české strany nebylo proti této úpravě dosud
stížností. Jest litovati, že železniční správa, ko-
ná-li s vynaložením všech sil svoje povinnosti
v důležitých oborech provozu, nezůstává ušetřena
výtek ve věcech, jež v poměru k jejímu vážnému
úkolu - zejména v těžkých dobách hospodář-
ských - musí se z provozního hlediska nutně
jeviti jako věci povahy poměrně podružné.
Dostaví-li se během doby příležitost restau-
rovati staniční nápisy, o něž jde, bude ji lze po-
užiti i pro úpravu co do rozměrů. Zatím není dů-
vodů pro zvláštní opatření.
V Praze dne 8. prosince 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
715/II (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dr Köllnera a
dr Roseného
o právním postaveni vojenských znalců
v trestních věcech (tisk 577/XX).
Interpelace je na omylu předpokládá-li, že
výběr všech znalců je jen věcí soudu a že si sou-
dy ve všech případech vybírají znalce podle svého
volného uvážení ze stálého seznamu znalců.
Podle § 136 tr. ř. ze dne 23. května 1873, č.
119 ř. z. obracely se již dříve trestní soudy při
falšování veřejných úvěrních papírů o znalecký
posudek o jejich pravosti nebo nepravosti a o je-
jich zfalšování na ministerstvo financí, při falšo-
vání cizích peněz nebo cizích veřejných úvěrních
papírů na ministerstvo spravedlnosti. Nemohly si
tedy trestní soudy v těchto případech vybírati
libovolně znalce ze stálého seznamu znalců poří-
zeného u krajského soudu.
Podle § 118, odst. 3 tr. ř. ve znění zákona č.
107/1927 Sb. z. a n. může býti za znalecký nález
a posudek požádán též veřejný úřad nebo ústav,
který je povolán podávati takové nálezy a po-
sudky. Pak má úřad nebo ústav, zasílaje soudu
nález a posudek, pojmenovati osoby, které je po-
daly a jež by podle potřeby bylo možno vyslech-
nouti jako znalce. Stejné ustanoveni má § 227,
slov. tr. ř. ve znění zákona č. 107/1927 Sb. z. a n.
Které úřady a ústavy jsou pak povolány
k podávání takových znaleckých posudků, určují
příslušné centrální úřady správní. Tak na př.
výnos ministerstva financí ze dne 19. dubna 1920,
čís. 31. 109/20 stanovil, že okresní finanční ředi-
telství v Praze je úřadem pro přezkoumávání
kolkových známek republiky Československé.
Proto nařídilo ministerstvo spravedlnosti (Věstník
1920, str. 61, č. 8), že znalecké posudky o pravosti
nebo nepravosti nebo vadnosti kolkových zná-
mek mají si soudy vyžadovati od zmíněného
úřadu.
Podle výnosu ministerstva spravedlnosti ze
dne 27. března 1923, čís. 4907 vyžadují si soudy
znalecké posudky o padělání mincí od státní
mincovny v Kremnici.
Podávati znalecké posudky o poštovních ce-
ninách a o jejich porušeni je podle § 247 slov.
tr. ř. kompetentní, pokud jde o zemi Slovenskou
a Podkarpatoruskou, jediné ministerstvo pošt a
telegrafů.
Podávati znalecké posudky o zfalšování ban-
kovek a jiných veřejných úvěrních papírů, vydá-
3
ných Národní bankou československou je opráv-
něna jedině tato banka sama.
Ve všech těchto případech nevolí si soudy
znalce volně podle svého uvážení ze stálého zna-
leckého seznamu, nýbrž znalecké posudky tu po-
dávají přímo uvedené úřady samy.
I ve věcech, jichž se interpelace týká, platí
ustanovení § 118 tr. ř., zák. č. 119/1873 ř. z. a
§ 227 slov. tr. ř. XXXIII/1896 ve znění zákona č.
107/1927 Sb. z. a n. Poněvadž nejsou u soudů pro
příslušný obor ustanoveni stálí znalci, zachovává
se ten postup, že státní zastupitelství, po dotazu
u příslušných vojenských úřadů, navrhuje v ob-
žalovacím spise soudu, kdo má býti ve věci před-
volán jako znalec. Tento postup státního zastupi-
telství se shoduje s § 207, odst. 3 tr. ř. (§ 255,
odst. 3 slov. tr. ř. ), podle něhož se má k obžalo-
vacímu spisu připojiti seznam svědků a znalců,
kteří mají býti soudem obesláni k hlavnímu pře-
líčení. Tímto návrhem není soud vázán, nýbrž se
může podle předpisů trestních řádů (§ 214, odst.
2, § 225, odst. 1 věta 2 tr. ř.; § 266, odst. 3, § 288,
odst. 3 slov. tr. ř. ) za určitých podmínek od něho
odchýliti.
Není dúvodu upozorňovati předsedy třestních
senátů u krajských soudů, aby přesně vymezo-
vali okruh faktů, o nichž mají vojenští znalci po-
dati posudek a aby nepřipouštěli vyjadřování vo-
jenských znalců o subjektivním stavu věci, o
otázkách hodnocení důkazů a o otázce viny.
Pp. interpelanti neuvádějí konkrétních případů
nebo takových okolností, z nichž by bylo lze
souditi, že postup soudů je v těchto věcech ne-
správný a že by bylo nutno vydati zvláštní po-
učení.
Vojenské osoby podávajíce svůj znalecký po-
sudek jsou vázány zákonem tak jako jiní znalci
a podávají svůj posudek (§ 121 tr. ř. a § 233 slov.
tr. ř. ) podle svého nejlepšího vědomí a svědomí
a podle pravidel své vědy.
Ministerstvo národní obrany nenařídilo zvlášt-
ním výnosem vojenským znalcům, aby odpovídali
jen na otázky a zdrželi se jakéhokoliv hodno-
cení viny, protože nepovažuje takové nařízení za
nutné, nebol o otázce viny a o síle důkazu roz-
hoduje podle své volné úvahy soud, který by
sám takový posudek zamezil a nebyl by jím také
nikterak vázán. Proto ministerstvo národní obra-
ny nemíní ani v budoucnu podobný výnos vy-
dati.
V Praze dne 9. prosince 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. ř.
715/III (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlností
na interpelaci poslance K. Grubra
o trýznivých obžalobách podle zákona na
ochranu republiky proti hladovějícím ne-
zaměstnaným (tisk 603/XXI).
Státní zastupitelství v Písku podalo obžalo-
bu na osoby v interpelaci jmenované proto, že
bylo podezření, že vešly ve styk se zahraniční
protistátní organisací, tedy nikoliv proto, že snad
obdržely od faráře ve Finsterau v Bavorsku po-
traviny.
V době podané interpelace byli už všichni
obžalovaní rozsudkem
osvobození.
V Praze dne 2. prosince 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
715/IV (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance taž. F. Künzla,
že nebylo zavedeno vyšetřováni podle
zákona na ochranu republiky proti Karlu
Karpetesovi z Brna, Josefská úl. 2/1,
(tisk 658/XIV).
Státní zastupitelství v Brně navrhlo na pod-
kladě trestního oznámení potrestání Karla Karpe-
lesa pro přestupek podle § 468 tr. z. Z obsa-
hu trestního oznámení ani z průběhu jednání při
hlavním přelíčení nevycházelo na jevo podezření
z přečinu podle § 14 zákona na ochranu repu-
bliky. Věc pro jednoduchost případu a jasnou po-
vahu činu nevyžadovala prováděti vyšetřování.
Ani zástupce soukromého účastníka nenavrhoval
při hlavním přelíčení doplniti průvodní řízení. Po-
stupu státního zastupitelství nelze ani po strán-
ce formální, ani po stránce věcné nebo právní
nic vytknouti. Generální prokuratura po dodateč-
ném přezkoumání věci neshledala důvodu k za-
kročeni.
V Praze dne 27. listopadu 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
4
715/V (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance dra L. Wolfa
ministrovi veřejných prací a ministrovi
sociální péče o propouštěni polských děl-
níků z práce v třineckých hutích (tisk
586/ XIV).
Báňská a hutní společnost, jako majitelka tři-
neckých železáren, nepropouštěla v posledních le-
tech přes hospodářskou krisi žádné dělníky, nýbrž
dávala přebytečné síly na delší nebo kratší bez-
platnou dovolenou. Pracovní poměr mezi dělníky
a správou závodů nebyl zrušen, nýbrž trval i na-
dále a závod nesl ze svého veškeré s tím spo-
jené závazky, jako poskytování naturálních bytů,
jich udržování, vydávání naturálií, uhlí, placené
dovolené, sociálně pojišťovací příspěvky a pod.
Když v poslední době začaly se poměry poněkud
zlepšovati, byli přijímáni do závodu v prvé řadě
opět dělníci, kteří byli na bezplatné dovolené, po
té pak - aby byl vychován nový dělnický dorost
- učňové a mladiství dělníci hlavně z okolí Třin-
ce. Setřením, které v tomto směru bylo provede-
no, bylo zjištěno, že v měsíci dubnu a květnu
jmenovaný podnik přijal do práce celkem 83 děl-
níků; z nich 80 pocházelo z obcí okresu Český
Těšín a pouze 3 byli odjinud. Z uvedených 83
dělníků bylo 49 vojáků. Z dělníků, které dosud
správa závodu zpět do práce nepovolala, podalo
25 prostřednictvím správy závodu žádosti o při-
znání starobního důchodu.
Jak bylo vyšetřeno, nebyli dělníci vyslaní na
dovolenou vybíráni podle národní příslušnosti,
nýbrž podle sociálních poměrů a fysického stáří,
při čemž byl vzat zřetel hlavně na to, aby na
dovolenou byli dáni ti dělnici, kteří mají nárok
na starobní důchod nebo jichž výživa nebude tím-
to opatřením ohrožena ať již proto, že mají do-
statečné vlastní hospodářství nebo jakékoliv jiné
příjmy. Ježto dělníků polské národnosti jest v zá-
vodě většina, jest při poměrném vysazení z prá-
ce dělnictva všech národností také větší počet
dělníků polské národnosti. V této věci také in-
tervenoval živnostenský inspektorát v Moravské
Ostravě za účasti závodního výboru. Ředitelství
závodu pak závazně prohlásilo, že dělníci té doby
ještě na dovolené budou přijati, pokud bude pro
ně práce v závodě, při čemž se bude přihlížeti
ke kvalifikaci a k sociálním poměrům dělníků.
Funkcionářům závodního výboru bylo vyhrazeno
právo spolupůsobiti při tomto povolávání dělníků
do práce.
Zmíněný úřad intervenoval také u ředitelství
železáren dne 17. listopadu a docílil, že dne 7.
prosince bude povoláno do práce dalších 27 osob
z dělníků, kteří jsou ještě na dovolené.
Tvrzení, že by na vysazené dělnictvo polské
národnosti bylo působeno, aby své děti posílali
do české Školy, nebylo prokázáno.
Věc, jež jest předmětem interpelace, nedotý-
ká se působnosti ministerstva veřejných prací;
převzal jsem proto sám zodpovědění interpelace.
V Praze dne 7. prosince 1936.
Ministr sociální péče.
Inž. Nečas, v. r.
715/VI (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. dra Leona Wolfa
o křivdícím a nespravedlivém překládá-
ní železničářů polské národnosti z Těšín-
ská do jiných končin republiky
(tisk 586/I).
Jedním z charakteristických znaků služební-
ho poměru železničního zaměstnance jest nestá-
lost jeho místa působeni. U podniku, jehož pro-
voz je tak rozsáhlý a jenž je rozvětvený po celém
území státu jako státní podnik železniční, jest pri-
rozeno, že potřeba pracovních sil v jednotlivých
místech podléhá plynule změnám a že i když
těchto změn není, jeví se nezbytno býti přípra-
ven na možné změny a míti po ruce zaměstnan-
ce, znalé služby a místních poměrů na různých
působištích železniční sítě. Železniční správa po-
třebuje určitou mobilitu zaměstnanců a železnič-
ní zaměstnanci zpravidla počítají s nevyhnutel-
ností občasného přemísťování. Zmíněný požadavek
mobility, jehož výrazem jest také § 29 služebního
řádu pro zaměstnance státních drah, nese sám
sebou často nutnost dirigovati železniční zaměst-
nance na místa mnohdy velmi vzdálená, byť ta-
ková opatření mívají v zápětí komplikace v mi-
moslužebním životě přeložených.
Překládání vystaveni jsou tudíž zaměstnanci
více méně všichni bez ohledu na jejich národní
příslušnost.
Pokud jde o zaměstnance národnosti polské,
třeba konstatovati, že k přeložení nedošlo v žád-
ném případě z důvodu jejich národní příslušnosti
nebo snad proto, že posílali svoje děti do pol-
ských škol. Přeložení zaměstnanci měli možnost
odvolati se proti přeložení k ministerstvu želez-
nic a většinou této možnosti použili. Ministerstvo
železnic podrobilo každý případ pečlivému pře-
zkoumání. Odvolání nebyla paušálně zamítána,
jak je vidno z toho, že v odůvodněných přípa-
dech bylo odvoláni vyhověno.
5
V zájmu ochrany zájmů zaměstnanců, o něž
jde, dalo ministerstvo železnic příslušnému ředi-
telství pokyn, aby až do vyřízení odvolání mi-
nisterstvem železnic byli přeložení ponecháni na
dosavadních služebních místech. Ve větší míře
nehodlá a ani nemůže ministerstvo železnic do
provozních opatření ředitelství státních drah za-
sahovati.
V Praze dne 5. prosince 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně, v. r.
715/VII (původní zněni).
Odpověď
ministra spravedlivosti
na interpeláciu posl. Jána Esterházyho
o opomíjaní maďarského jazyka u okres-
ného sudu v Nových Zámkoch
(tisk 658/II).
Učinil som opatrenie, aby vybavovanie kni-
hovných podaní, spísaných v jazyku maďarskom.
bolo u okresného sudu v Nových Zámkoch svě-
řené sudcovi, ktorý ovládá jazyk maďarský.
Údaj, že okresný sudca uvedený v interpe-
lacii zamietal podánia stran preto, že boly na-
písané maďarsky, nezodpovedá skutečnosti.
V Prahe, dňa 2. decembra 1936.
Ministr spravedlivosti:
Dr Dérer, v. r.
715/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Esterházyho
o vnucování maďarských školou povin-
ných dětí v Bajanech do slovenské
měšťanské školy v Pavlovcích
(tisk 613/III).
Provedeným šetřením bylo zjištěno, že při
zápise školních dítek v Bajanech veškerá úřední
opatření se omezila na paralysování nepřípustné-
ho nátlaku, skreslujícího pravou vůli rodičů. Ro-
diče nevznesli též v uvedeném směru vůbec stíž-
nosti a jsou se zaškolením svých dětí úplně spo-
kojeni.
Koncem školního roku 1935/36 na exposituře
státní mesiánské školy v Pavlovcích n. N. nebyla
vydána vysvědčení jen několika žákům, kteří to-
ho dne školu zameškali. Vysvědčení ta byla v do-
bě šetření uložena u správy školy, kde žáci si je
mohli i dříve kdykoliv vyzvednouti. Výsledek
vyučování na exposituře státní mesiánské školy
v Pavlovcích n. N. jest dobrý. Cesta z Bajan do
Pavlovec n. N. jest pro žáky schůdná.
Státní školská správa věnuje potřebám stát-
ních lidových škol náležitou pozornost. Na státní
lidové škole s vyučovacím jazykem maďarským
v Bajanech mohou školou povinné děti maďarské-
ho mateřského jazyka v plné míře vyhověti své
školské povinnosti. Po dokončení pátého ročníku
této školy nejsou nuceny ke vstupu na měšťan-
skou školu. Tuto povinnost měly by jen tehdy,
kdyby v Bajanech byla měštanská škola jejich
mateřského jazyka.
V Praze dne 5. prosince 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
715/IX (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. úr F. Zippeliuse,
aby se zachovávala zásada národní rov-
noprávnosti při dobrých zdáních odboro-
vých svazů a zástupců vědy o zákonných
osnovách (tisk 603/XXVI).
U potřebě dobrého zdání poradců, zájemců,
nebo odborných či zájmových institucí v před-
běžném řízeni o vládní osnově zákona, rozhoduje
jedině hledisko věcné účelnosti podle povahy za-
mýšlené zákonné úpravy. Nejsou proto žádné ji-
né momenty důvodem, aby v tomto řízení bylo
nebo nebylo opatřováno vyjádření určitých od-
borných nebo zájmových kruhů.
V Praze dne 30. prosince 1936.
Náměstek předsedy vlády:
Bechyně, v. r.
6
Překlad ad 715/I.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
Franz Němec
wegen ungleicher Bezeichnung der Sta-
tionsnatmen (Druck 552/V).
Die staatliche Eisenbahnverwaltung ist weit
davon entfernt, irgendeine Taferlpolitik zu betrei-
ben, umso weniger eine gehässige Taferlpolitik.
welche die Interpellation ihren Organen unter-
schiebt.
Achenliche Tendenzen würden mit den Inte-
ressen der staatlichen Eisenbahnunternehmung
und mit den Bestrebungen der Eisenbahnverwal-
tung in scharfem Widerspruche stehen. Zu diesen
Bestrebungen gehört vor allem die Befriedigung
der Kunden der Bahn ohne Rücksicht auf ihre
sprachliche Zugehörigkeit. Ich darf vielleicht einen
Zweifel darüber aussprechen, dass ein unvorein-
genommener Kunde irgendeine Lücke in seiner
Zufriedenheit empfinde» würde, wenn die Aus-
führung der Aufschriften an den Eisenbahnaufnah-
megebäuden in verschiedenen Sprachen hinsicht-
lich der Ausmasse und der Gestaltung der Auf-
schrift Abweichungen auiweist. Falls solche Ab-
weichungen vorkommen, sind sie mehr oder we-
niger zufälligen Umständen zuzuschreiben. In
ihnen allein beruht die Ursache des Arrangements
in den Stationen, welche die Interpellation anführt.
Dass es sich um keine Absicht handelt, ist aus
jenen, und zwar keineswegs seltenen Fällen er-
sichtlich, wo umgekehrt die Stationsbezeichnung
in der Staatssprache mit kleineren Buchstaben
und in kleineren Ausmassen als die Bezeichnung
in der Minderheitssprache durchgeführt ist. So hat
z. B. in Jägerndorf die čechische Stationstafel
eine Länge von 162 cm, die deutsche dagegen
von 350 cm. Die Verschiedenheit des Ausmasses
wird hier nicht etwa lediglich durch die verschie-
dene Länge der Aufschriften in beiden Sprachen
sondern durch die ganze Ausstattung dieser Auf-
schriften begründet. In der techischen Fassung
sind zwischen den einzelnen Buchstaben Zwi-
schenraume in der Länge von 8 cm, in der deut-
schen Fassung dagegen Zwischenräume in einer
Lunge von 11 cm. Von čechischer Seite wurde
gegen diese Ausstattung bisher nicht Beschwer-
de geführt. Es ist zu bedauern, dass die Eisen-
bahnverwaltung, wenn sie mit Anwendung aller
Kräfte ihre Pflichten in den wichtigen Betriebs-
bereichen erfülit, nicht von Vorwürfen in Ange-
legenheiten verschont bleibt, welche im Verhält-
nisse zu ihrer ernsten Aufgabe - namentlich in
den schweren wirtschaftlichen Zeiten - vom Be-
triebsstandpunkte notwendigerweise als Dinge von
verhältnismässig untergeordnetem Charakter er-
scheinen müssen.
Wenn im Laufe der Zeit sich eine Gelegen-
heit zur Restaurierung der in Betracht kommen-
den Statlonsaufschriften ergeben wird, wird sie
auch für die Ausstattung hinsichtlich der Aus-
masse benützt werden können. Vorläufig sind für
besondere Massnahmen keine Gründe vorhanden.
Prag, am 8. Dezember 1936.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně, m. p.
Překlad ad 715/II.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation der Abgeordneten
Dr Köllner und Dr Rösche,
betreifend die Rechtsstellung der militä-
rischen Sachverständigen in Strafprozes-
sen (Druck 577/XX).
Die Interpellation ist im Irrtume, wenn sie
voraussetzt, dass die Auswahl aller Sachverstän-
digen nur Sache des Gerichtes ist und dass sich
die Gerichte in allen Fällen die Sachverständigen
nach eigener freier Erwägung aus dem ständigen
Sachverständigenverzeichnisse auswählen.
Nach § 136 StPO. vom 23. Mai 1873, RGBl.
Nr. 119, haben sich auch früher schon die Straf-
gerichte bei Fälschungen öffentlicher Kreditpapie-
re an das Finanzministerium um ein Sachver-
ständigengutachten über deren Echtheit oder Un-
echtheit und über deren Fälschung gewendet, bei
Fälschung fremden Geldes oder fremder öffent-
licher Kreditpapiere an das Justizministerium. Die
Strafgerichte konnten daher in diesen Fällen die
Sachverständigen nicht willkürlich aus dem beim
Kreisgerichte zusammengestellten ständigen Sach-
verständigenverzeichnisse auswählen.
Nach § 118, Abs. 3, der StPO. in der Fassung
des Gesetzes S. d. G. n. V. Nr. 107/1927 kann
auch eine öffentliche Behörde oder öffentliche An-
stalt, die zur Erstattung solcher Befunde und
Gutachten berufen ist, um einen Sachverständi-
genbefund und ein Gutachten angegangen werden.
In einem solchen Falle hat die Behörde ödet An-
stalt bei Uebermittlung des Befundes oder Gut-
achtens an das Gericht die Personen namhaft zu
machen, die sie erstattet haben und erforderli-
chenfalls als Sachverständige einvernommen wer-
den können. Die gleiche Bestimmung hat auch
§ 227 der slov. StPO. in der Fassung des Geset-
zes S. d. G. u. V. Nr. 107/1927.
Welche Behörden und Anstalten sodann zur
Erstattung solcher Sachverständigengutachten be-
7
rufen sind, bestimmen die zuständigen administra-
tiven Zentralbehörden. So hat z. B. der Erlass
des Finanzministeriums vom 19. April 1920, Nr.
31. 109/20, bestimmt, dass die Finanzbezirksdirek-
tion in Prag die Behörde für die Ueberprüfung
der Stempelmarken der Čechoslovakischen Repu-
blik ist. Deshalb hat das Justizministerium ange-
ordnet (Verordnungsblatt 1920, S. 61, Nr. 8), dass
die Sachverständigengutachten über die Echtheit
oder Unechtheit oder über die Mangelhaftigkeit
von Stempelmarken seitens der Gerichte von der
erwähnten Behörde einzuholen sind.
Laut Erlass des Justizministeriums vom 27.
März 1923, Z. 4907, holen die Gerichte Sachver-
ständigengutachten über die Fälschung von Mün-
zen bei dem staatlichen Münzamte in Kremni-
ca ein.
Zur Abgabe von Sachverständigengutachten
über Postwertreichen und ihre Verfälschung ist
nach § 247 slov. StPO., soweit es sich um das
Land Slovakei und Podkarpatská Rus handelt, le-
diglich das Ministerium für Post- und Telegraphen-
wesen kompetent.
Zur Erstattung von Sachverständigengutach-
ten über die Fälschung der von der čechoslo-
vakischen Nationalbank emittierten Banknoten
und anderen öffentlichen Kreditpapieren ist diese
Bank allein berechtigt.
In allen diesen Fällen wählen die Gerichte
den Sachverständigen nicht frei nach ihrem Er-
messen aus dem ständigen Sachverständigenver-
zeichnisse, sondern es erstatten hier direkt die
angeführten Aemter selbst die Sachverständigen-
gutachten.
Auch in den Angelegenheiten, welche die In-
terpellation betrifft, gelten die Bestimmungen des
§ 118 StPO., RGBI. Nr. 119/1873 und § 227 slov.
StPO. XXXIII /1896 in der Fassung des Gesetzes
S. d. G. u. V. Nr. 107/1927. Da bei den Gerich-
ten für den diesbezüglichen Bereich ständige Sach-
verständige nicht bestellt sind, wird der Vorgang
eingehalten, dass die Staatsanwaltschaft nach An-
frage bei den zuständigen Militärbehörden in der
Anklageschrift dem Gerichte vorschlägt, wer in
der betreffenden Angelegenheit als Sachverstän-
diger vorgeladen werden soll. Dieses Vorgehen
der Staatsanwaltschaft stimmt mit § 207, Abs. 3,
StPO. (§ 255, Abs. 3, slov. StPO. ) überein, wo-
nach der Anklageschrift ein Verzeichnis der vom
Gerichte zur Hauptverhandlung vorzuladenden
Zeugen und Sachverständigen beizuschliessen ist.
An diesen Vorschlag ist das Gericht nicht ge-
bunden, sondern es kann nach den Vorschriften
der Strafprozessordnungen (§ 214, Abs. 2, § 225,
Abs. 1, zweiter Satz, StPO.; § 266, Abs. 3, §
288, Abs. 3, slov. StPO. ) unter gewissen Bedin-
gungen davon abweichen.
Es liegt kein Grund vor, die Vorsitzenden
der Strafsenate bei den Kreisgerichten darauf auf-
merksam zu machen, den Tatsachenkreis, über
den die militärischen Sachverständigen ihr Gut-
achten abzugeben haben, genau zu umschreiben
und es nicht zuzulassen, dass die militärischen
Sachverständigen über den subjektiven Tatbe-
stand, über Fragen der Beweiswürdigung und
über die Schuldausschliessung Aeusserungen ab-
geben. Die HH. Interpellanten führen keine kon-
kreten Fälle oder derartige Umstände an, aus
denen geschlossen weiden könnte, dass das Vor-
gehen der Gerichte in diesen Angelegenheiten un-
richtig ist und dass eine besondere Belehrung
herausgegeben werden müsste.
Bei Abgabe ihres Sachverständigengutach-
tens sind die Militärpersonen durch das Gesetz
ebenso wie andere Sachverständige gebunden und
sie erstatten ihr Gutachten (§ 121 StPO. und § 233
slov. StPO. ) nach ihrem besten Wissen und Ge-
wissen sowie nach den Normen ihrer Wissen-
schaft.
Das Ministerium für nationale Verteidigung
hat durch einen besonderen Erlass die militäri-
schen Sachverständigen nicht angewiesen, nur die
Fragen zu beantworten und sich jeder Würdi-
gung der Schuld zu enthalten, weil es eine sol-
che Anordnung nicht für notwendig erachtet, da
über die Schuldfrage und über die Kraft des Be-
weises nach freiem Ermessen das Gericht ent-
scheidet, das ein solches Gutachten selbst hin-
tanhalten und durch dasselbe auch in keiner Wei-
se gebunden sein würde. Deshalb beabsichtigt das
Ministerium für nationale Verteidigung auch in
Zukunft nicht die Herausgabe eines ähnlichen Er-
lasses.
Prag, am 9. Dezember 1936.
Der Vorsitzende der Regierung:
Dr M. Hodža, m. p.
Překlad ad 715/III.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
K. Gruber
wegen schikanöser Schutzgesetzanklagen
gegen hungernde Arbeitslose (Druck
603/ XXI).
Die Staatsanwaltschaft in Pisek hat die An-
klage gegen die in der Interpellation genannten
Personen deshalb erhoben, weil sie mit einer
staatsfeindlichen ausländischen Organisation in
Beziehungen getreten sind, also nicht deshalb,
weil sie etwa von dem Pfarrer in Finsterau in
Bayern Lebensmittel erhalten haben.
Zur Zeit der Interpellationseinbringung sind
alle Angeklagten bereits durch Urteil freigespro-
chen gewesen.
Prag, am 2. Dezember 1936.
Der Justizminister:
Dr Dérer, m. a.