11

meckého obyvatelstva, z něhož pochází většina
zdejších pojištěnců.

Vládní nařízení ze dne 21. dubna 1936, č. 101
Sb. z. a n., způsobilo nejdříve aspoň částečné uklid-
nění. Zvlášť příznivý účinek mělo však na němec-
ké obyvatelstvo usnesení ministerské rady ze dne
9. července 1936, jež zásadně vrcholilo v tom, aby
za účasti státu byla otázka Fénixu konstruktivně
řešena tak, aby zájmy pojištěnců byly dotčeny po-
kud možno nejméně a aby byla zajištěna existence
zaměstnanců této společnosti.

Obyvatelstvo německé národnosti vzalo se zvlášt-
ním dostiučiněním na vědomí úmysly vlády, obsa-
žené v usnesení ministerské rady.

Ale zatím uplynulo 5 měsíců, aniž došlo ke ko-
nečné zákonité úpravě, a v obyvatelstvu se znova
rozmáhá neklid, který jest jednak z politických
agitačních důvodů ještě rozdmychován a jednak se
zvětšuje tím, že nynější základní pojišťovací jmě-
ní Fénixu, jež udržeti jest nezbytný předpoklad
sanace, jest vydáno všanc nerušenému zasahování
konkurenčních orgánů, kteří s pojistkami prová-
dějí manipulace, z nichž pro pojištěnce vznikají
veliké hmotné škody. Také neustále vznikající po-
věsti, že od vlivu státu na novou společnost, jak
byl určen v usnesení ministerské rady ze dne 9.
července 1936, bude upuštěno, velice zneklidňují
obecenstvo.

Nikoliv na posledním místě dlužno se zmíniti, že
tato nejistota velice škodí pojišťovací myšlence a
smyslu obyvatelstva pro šetrnost.

Aby učinili přítrž pochopitelně stále vzrůstají-
címu neklidu, vybízejí podepsaní vládu a minister-
stvo vnitra, aby neprodleně vyhlásila prováděcí na-
řízení ve formě zákonem určené, jimiž by usnesení
ministerské rady ze dne 9. července 1936 získala
moc zákona.

Podepsaní táží se vlády a pana ministra vnitra:

1. Pokročily přípravné práce k prováděcím na-
řízením podle usnesení ministerské rady ze dne 9.
července 1936 ve věci Fénixu tak daleko, že lze
určitě očekávati, že ještě před vánocemi bude vlád-
ní nařízení projednáno a vyhlášeno?

2. Jaká opatření hodlá učiniti vláda a minister-
stvo vnitra, aby pojištěnci německé národnosti se
dostali do postavení, aby mohli na správu společ-
nosti, která se má nově utvořiti a která převezme
pojistný stav Fénixu, vykonávati takový vliv, aby
mohli bdíti nad zájmy pojištěnců, kteří většinou
jsou německé národnosti?

3. Jaká opatření hodlá učiniti vláda a minister-
stvo vnitra na ochranu zájmů těch pojištěnců Fé-
nixu, kteří pod nátlakem znepokojující nejistoty
podlehli přemlouvání konkurenčních orgánů a dali
své pojistky převésti na jiné pojišťovny, čímž trpí
těžké hmotné škody?

4. Jaká opatření hodlá učiniti vláda a minister-
stvo vnitra, aby stát mohl vykonávati na nový
ústav tak rozhodující vliv, aby se společnosti při
rozvíjení další obchodní činnosti nestavěly do cesty
žádné překážky?

5. Jak daleko dospělo úřední vyšetřování úřed-
ních orgánů k němu povolaných, aby bylo lze kon-
statovati, zavinila-li ztrátu prémiové reservy ze
jmění československého Fénixu zdejší správa, nebo
jak velká jest vina vídeňské ústředny Fénixu a
v dalším důsledku rakouského dohlédacího úřadu ?

6. Jaká opatření hodlá učiniti vláda a pan mi-
nistr vnitra a jaké kroky učinil až do dneška, aby
rakouská vláda přispěla přiměřeným příspěvkem
k sanačnímu fondu zdejšího základního jmění Fé-
nixu, nebo jaká odvetná a další opatření hodlá
vláda učiniti, kdyby rakouská vláda odmítla splniti
svou povinnost?

7. Jest zaručeno, že vyjednáváním s rakouským
státem nemůže nastati odklad při vydání provádě-
cího nařízení a ustavení nové společnosti?

V Praze, dne 3. prosince 1936.

Kogler, Schütz, Kunz,

dr Porubszky, dr Szüllo, Petrášek, Esterházy,
R. Böhm, dr Mayr-Harting, Viereckl, dr inž.
Lokscha, Zierhnt, dr Luschka, Schlusche, de Witte,
Jaksch, Taub, Kirpal, Heeger, Macoun, Zischka,
Krejčí, Katz.

Původní znění ad 771/IX.

Interpellation

der Abgeordneten Kögler Schütz und Eunz

an die Regierung und den Minister
des Innern

betreffend die beabsichtigten gesetzlichen
Maßnahmen der Regierung zur Sicher-
stellung der Ansprüche der Versicherten
der Lebensversicherungsgesellschaft Phö-
nix in Wien, Direktion für die Čechoslova-
kische Republik in Prag, und zur Sicher-
stellung der Existenz der Angestellten
dieser Versicherungsgesellschaft.

Die zufolge des Zusammenbruches der Lebens-
versicherungsgesellßchaft Phönix in Wien in deren
cechoslovakischen Geschäftsstelle entstandenen
Schwierigkeiten mußten besonders in der deut-
schen Bevölkerung, aus deren Reihen sich der
größere Teil der hierländischen Versicherten zu-
sammensetzt, höchste Beunruhigung hervorrufen.

Die Regierungsverordnung Nr. 101 vom 21.
April 1936 hatte zunächst eine wenigstens teil-
weise Beruhigung zur Folge. Besonders günstig
hat sich aber auf die deutsch« Bevölkerung der
Beschlufl des Ministerrates vom 9. Juli 1936 aus-
gewirkt, dessen Grundsatz darin gipfelte, eine
konstruktive Lösung des Phönixproblems unter
Teilnahme des Staates so herbeizuführen, daß die
Interessen der Versicherten so wenig als möglich
berührt werden und die Existenz der Angestellten
der Gesellschaft gesichert werde.

Die Bevölkerung deutscher Nationalität hat mit
besonderer Genugtuung die itm Beschluß des Mi-
nisterrates enthaltenen Absichten der Regierung
zur Kenntnis genommen.

Indessen sind aber 5 Monate verflossen, ohne
daß eine endgiltige gesetzliche Regelung erfolgt
wäre und es bemächtigt sich der Bevölkerung von
Neuem eine Unruhe, die einerseits aus politisch
agitatorischen Gründen noch geschürt und ande-

12

rerseits dadurch vergrößert wird, daß der beste-
hende Versicherungsstock des Phönix, dessen ErV
haltung eine unumgängliche Voraussetzung der
Sanierung ist, dem ungehemmten Zugriff von
Konkurenzorganen ausgesetzt ist, die mit den
Polizzen Manipulationen vornehmen, aus denen für
die Versicherten schwere materielle Schäden ent-
stehen. Auch die unaufhörlich entstehenden Ge-
rüchte, daß der Einfluß des Staates auf die neue
Gesellschaft wie er im Ministerratsbeschluß vom
9. Juli 1936 vorgesehen war, aufgelassen werden
wind, beunruhigt das Publikum im höchsten Grade.

Nicht zuletzt muß erwähnt werden, daß diese
Unsicherheit sich sehr zum Schaden des Versiche-
rungsgedankens und des- Sparsinnes in der Bevöl-
kerung auswirkt.

Um der begreiflicherweise stetig ansteigenden
Unruhe ein Ende zu bereiten, fordern die Unter-
fertigten die Regierung und das Ministerium des
Innern auf, unverzüglich die Durchführungsver-
ordnungen in der gesetzlich normirten Form zu
verlautbaren, durch welche die Beschlüsse des Mi-
nisterrates vom 9. Juli 1936 Gesetzeskraft erlan-
gen sollen.

Die Unterschriebenen stellen an die Regierung
und den Herrn Minister des Innern folgende
Fragen:

1. Sind die vorbereitenden Arbeiten der Durch-
führungsverordnungen zum Beschlüsse des Mi-
nisterrates vom 9. Juli 1936 in Angelegenheit des
Phönix so weit gediehen, daß noch vor Weih-
nachten mit Bestimmtheit die Behandlung und
Verlautbarung der Regierungsverordnung zu er-
warten ist?

2. Welche Maßnahmen beabsichtigen die Re-
gierung und das Ministerium des Innern zu tref-
fen, damit die Versicherten deutscher Nationali-
lät in die Lage kommen, auf die Verwaltung der
neu zu bildenden Gesellschaft, welche den Ver-
sicherungsstand des Phönix übernehmen wird,
einen solchen Einfluß auszuüben, damit sie die
Interessen der Versicherten, die zum großen Teil
der deutschen Nationalität angehören, direkt
wahrnehmen können?

3. Welche Maßnahmen beabsichtigt die Regie-
rung und das Ministerium des Innern zum

Schütze der Interessen jener Versicherten des
Phönix zu treffen, die unter dem Drucke der be-
unruhigenden Unsicherheit der Überredung von
Seiten der Konkurenzorgane unterlegen sind und
ihre Polizzen auf andere Versicherungsanstalten
haben überführen lassen, wodurch ihnen schwere
materielle Schäden entstehen?

4. Welche Maßnahmen beabsichtigt die Regie-
rung und das Ministerium des Innern zu treffen,
damit der Staat auf das neue Institut einen so
entscheidenden Einfluß ausüben kann, daß der
Gesellschaft bei der Entfaltung der weiteren ge-
schäftlichen Tätigkeit keine Schwierigkeiten in
den Weg gelegt werden?

5. Wie weit sind die amtlichen Untersuchungen
der hiezu berufenen amtlichen Organe gediehen,
um konstatieren zu können, ob der Verlust der
Prämienreserve des čechoslovakischen Phönix-
bestandes Schuld der hierländischen Verwaltung,
bezw. wie groß das Verschulden der Zentrale des
Phönix in Wien und in weiterer Konsequenz der
österreichischen Aufsichtsbehörde ist?

6. Welche Maßnahmen beabsichtigen die Regie-
rung und der Herr Minister des Innern zu treffen
und welche Schritte sind bis jetz unternommen
worden, damit die österreichische Regierung zu
einer entsprechenden Beitragsleistung zum Sanie-
rungsfonds des hiesigen Phönixstockes heran-
gezogen werde, bezw. welche Retorsions- und
weitere Maßnahmen will die Regierung in dem
Fall verwirklichen, wenn die österreichische Re-
gierung es ablehnen würde, diese Pflicht zu er-
füllen?

7. Ist Gewähr dafür geboten, daß durch die
Verhandlungen mit dem österreichischen Staate
keinerlei Verzögerung in der Herausgabe der
Durchführungsverordnungen und der Konstituie-
rung der neuen Gesellschaft eintreten kann?

P r a g  am 3. Dezember 1936.

Kögler, Schütz, Kunz,

Dr. Porubszky, Dr. Szüllö, Petrášek, Esterházy,
R. Böhm, Dr. Mayr-Harting, Viereckl, Dr. Ing.
Lokscha, Zierhut, Dr. Luschka, Schlusche, de Witte
Jaksch, Taub, Kirpal, Heeger, Macoun, Zischka,
Krejči, Katz.

Státní tiskárna v Praze. - 6862-36.