104
§ 3.
(1) Je-li tu předpoklad podle § 2, může býti
trvalé nebo zatímní postoupení pozemků žá-
dáno potud, pokud je toho potřebí k vybudo-
vání dráhy a stanic, k zřízení budov na dráze
a na stanicích v souvislosti s potřebami pro-
vozu dráhy nebo pokud je toho potřebí k ji-
ným dílům, jejichž vybudování náleží želez-
ničnímu podniku, dále k uložení zemních hmot
a rumu, pokud je potřebí při stavbě je odstra-
niti, a konečně k získání potřebných hmot ná-
sypových, kamení a štěrku.
(2) Právo žádati, aby byl postoupen nějaký
pozemek k zatímnímu užívání, se nevztahuje
na budovy, na obytné prostory, ani na takové
pozemky, o nichž lze předvídati, že jejich pod-
stata by se zamýšleným užíváním změnila
podstatně a trvale.
(3) Vlastník pozemku přenechaného k za-
tímnímu užívání je oprávněn žádati, aby že-
lezniční podnik koupil pozemek, jestliže uží-
vání trvá déle než 6 měsíců po zahájení pro-
vozu, po případě déle než 2 roky, byl-li poze-
mek postoupen k užívání teprve po zahájení
provozu.
Předmět a rozsah odškodnění.
§ 4.
(1) železniční podnik je povinen dáti vy-
vlastněnému za veškeré majetkové újmy,
které mu byly způsobeny vyvlastněním, ná-
hradu odpovídající odškodnění podle § 365
obě. zák.
(2) Za vyvlastněného sluší pokládati toho,
jemuž náleží předmět vyvlastnění, nebo toho,
jemuž na předmětu vyvlastnění náleží věcné
právo spojené s vlastnictvím jiného předmětu.
§ 5.
Zjišťuje-li se odškodnění, nutno míti zření
také k újmám, které vyvlastněním utrpí uži-
vatelé, poživatelé a nájemci a které má nahra-
diti vyvlastněný, a to potud, pokud náhrada,
kterou třeba dáti za předmět vyvlastnění,
nemá sloužiti k uspokojení odškodňovacích
nároků příslušejících vůči vy vlastněnému.
§ 6.
Jestliže se vyvlastňuje toliko část pozem-
kového majetku, třeba při určení odškodnění
míti zření nejen k ceně pozemku, jenž má
býti postoupen, ale také k tomu, oč se zmenší
cena zbývající části pozemkového majetku.
105
§ 7.
(1) Zjišťuje-li se odškodnění, nebuď při-
hlíženo k okolnostem, o nichž je jasné, že byly
způsobeny v úmyslu, aby se jich užilo jako
základu pro zvýšení nároků na odškodnění.
(2) K ceně zvláštní záliby, potom k zvýšení
ceny, které nastane u předmětu vyvlastnění
ve spojitosti s vybudováním dráhy, se při vý-
počtu odškodnění nehledí.
§ 8.
(1) Odškodnění bud' zaplaceno hotově. To
se stane při trvalém vyvlastnění zaplacením
jistiny, při zatímním vyvlastnění placením
důchodu.
(2) Má-li však zatímní vyvlastnění v zápětí
zmenšení ceny, k němuž nebylo hleděno při
stanovení důchodu, buď za ně poskytnuta ná-
hrada zaplacením jistiny, jakmile skončí za-
tímní vyvlastnění.
§ 9.
(1) Nemůže-li býti jistina, kterou třeba
zaplatiti, zjištěna úplně z té příčiny, že újma,
která má býti odhadnuta, nedá se napřed sta-
noviti, je každá strana oprávněna žádati,
v přiměřených časových obdobích aspoň jed-
noročních, aby bylo stanoveno odškodnění ná-
ležející za újmy, které se staly zatím pa-
trnými.
(2) Jakmile uplynou 3 roky, počítané ode
dne výkonu trvalého vyvlastnění, po případě
jakmile skončí zatímní vyvlastnění, může se
žádati, aby byla s konečnou platností stano-
vena jistina, která má býti zaplacena.
§ 10.
(1) železniční podnik je povinen na žádost
toho, jenž je oprávněn žádati odškodnění, slo-
žiti jistotu za všecka odškodnění, která má
dáti po výkonu vyvlastnění (§§ 8, 9).
(2) Na státu nemůže se žádati, aby složil
jistotu.
(3) Požádá-li o to některá strana, ustanoví
soud příslušný k určení odškodnění způsob a
výši jistoty, která má býti složena, a to po
slyšení obou stran. Soud může před rozhodnu-
tím slyšeti znalce.
(4) Otázku, zda jistota stačí, posoudí soud
podle volného uvážení.
106
Vyvlastňovací řízení.
A. Jak se určuje předmět a roz-
sah vyvlastnění.
§ 11.
Předmět a rozsah vyvlastnění se určuje na
základě skutkových okolností, k nimž sluší
při tom hleděti, a se zřením k výsledku komi-
sionáhiích šetření, která jsou konána, aby byl
přezkoumán podrobný projekt znázorňující
vybudování dráhy (politická pochůzka).
§ 12.
(1) železniční podnik předloží úřadu, pří-
slušnému k vydání stavebního povolení pro
stavbu dráhy nebo pro stavbu na dráze, vedle
podrobného projektu pozemkové výkupní
plány a seznamy žádaných pozemků i práv,
oboje sestavené odděleně podle katastrálních
území.
(2) V těchto seznamech sluší uvésti okresní
soudy, v jejichž obvodu jsou obce položeny, a
všecka katastrální čísla a plošné výměry par-
cel, u nichž má nastati vyvlastnění, jakož i žá-
dané plochy.
(3) úřad označený v odstavci 1 podrobí
tento projekt předběžnému zkoumání a na-
řídí, pokládá-li jej za způsobilý k provedení,
politickou pochůzku dráhy.
§13.
(1) Politickou pochůzku podle § 12, odst. 3
provádí zpravidla komise povolaná prováděti
politickou pochůzku v řízení předcházejícím
před vydáním stavebního povolení pro přísluš-
nou stavbu dráhy nebo stavbu na dráze.
(2) Jinak provádí politickou pochůzku ko-
mise, skládající se ze zástupce zemského
úřadu, jenž komisi vede, ze zástupce úřadu
příslušného k vydání stavebního povolení pro
stavbu dráhy nebo pro stavbu na dráze a ze
zástupce okresního úřadu, železničnímu
správnímu úřadu zůstává vyhrazeno, aby ko-
misi přiměřeně zesílil, žádá-li toho příslušný
veřejný zájem.
(3) K politické pochůzce sluší pozvati že-
lezniční podnik a starosty obcí, jichž se dráha
dotýká.
§ 14.
(1) Než se vyhlásí politická pochůzka,
musí železniční podnik předložiti zemskému
úřadu seznam jmen a bydliště vyvlastněných
107
(§ 4), po případě jejich zástupců, a to pro
každé katastrální území. Jsou - li pozemky,
které mají býti vyvlastněny, zapsány v po-
zemkové knize, třeba v seznamu uvésti také
knihovní vložky.
(2) Tento seznam, jakož i pozemkové vý-
kupní plány a seznamy, které mají býti před-
loženy podle § 12, musí býti veřejně vyloženy
v příslušných obcích po dobu aspoň 15 dní,
dříve než se koná politická pochůzka.
(3) Zároveň buď v oznámení, které třeba
vyvěsiti v obci a vyhlásiti způsobem v místě
obvyklým, označeno, v kterém místě a počí-
najíc kterým dnem může každý nahlédnouti do
vyložených písemností, jakož i buď označena
lhůta, v níž každý zúčastněný může u okres-
ního úřadu vznésti ústně nebo písemně ná-
mitky proti žádanému vyvlastnění.
(4) Určení času, obsažená v těchto ozná-
meních, třeba uvésti v obecnou známost edik-
tem s označením katastrálních území dotče-
ných zamýšlenou stavbou. Tento edikt buď
jednou uveřejněn v zemském věstníku pro
příslušnou zemi.
§ 15.
(1) Den, kdy pravděpodobně začne v obci
šetření, ustanoví vedoucí komise a buď vyhlá-
šen způsobem v místě obvyklým. Mezi tímto
vyhlášením a počátkem šetření musí uply-
nouti aspoň 8 dnů.
(2) Kdož podali včas námitky u okresního
úřadu, buďte pozváni ke komisi zvláště.
(3) Každý zúčastněný má na vůli, aby se
dostavil k šetření a vznesl námitky proti žá-
danému vyvlastnění.
(4) K námitkám, které by byly vzneseny,
když šetření v obci se skončí, se nehledí.
§ 16.
(1) Vedoucí komise se má podle možnosti
přičiniti, aby se strany dohodly.
(2) Vezme - li se žádost za vyvlastnění zpět,
anebo prohlásí - li vyvlastněny, že je ochoten
povoliti žádané vyvlastnění, buď to pozname-
náno v protokolu, jenž se vede o jednání.
(3) Vždy však sluší vyšetřiti poměry zá-
važné pro rozhodnutí o žádaném vyvlastnění
a do protokolu pojmouti výsledky šetření
s uvedením, jakých základů bylo užito.
(4) Při těchto šetřeních nelze připustiti
jednání o odškodnění, které má býti poskyt-
nuto z příčiny vyvlastnění.
108
(5) Vztahuje-li se šetření na více katastrál-
ních území, sluší je uzavříti pro každé kata-
strální území a předložiti zemskému úřadu.
§ 17.
(1) Když zemský úřad přezkoumá předlo-
žené mu spisy, určí předmět a rozsah vyvlast-
nění tím, že vydá jeden nebo více vyvlastňo-
vacích nálezů. Malé odchylky ve výměře,
které se zjistí po přesném zaměření v přírodě,
nezpůsobují potřebu nového vyvlastňovacího
nálezu.
(2) Závisí-li rozhodnutí na vyřízení některé
otázky, kterou přísluší řešiti úřadu vykoná-
vajícímu veřejnou železniční správu, buď roz-
hodnutí odloženo, až tento úřad oznámí ko-
nečně platné vyřízení návrhu komise.
§ 18.
(1) Nálezy vyvlastňovací buďte dodány že-
lezničnímu podniku a vyvlastněným, po pří-
padě osobám, o nichž je úřadu známé, že na ně
přešlo právo, které má býti vyvlastněno.
(2) Vyvlastňovacímu nálezu mohou odvo-
láním odporovati jenom ti vyvlastnění, kteří
vznesli včas námitky proti vyvlastnění, jejich
právní nástupci (§§ 14, 15) nebo železniční
podnik potud, pokud nález nevyhověl žádosti,
kterou učinila strana podávající odvolání.
(3) O odvolání rozhodne ministerstvo vnitra
v dohodě se železničním správním úřadem a
jinými ministerstvy, jejichž okruh působnosti
je dotčen věcí, která má býti řešena.
(4) O tom, který předmět a v jakém roz-
sahu má býti vy vlastněn, je nepřípustný po-
řad práva.
§ 19.
Když nález vyvlastňovací nabude moci prá-
va, jsou osoby, vůči nimž je vyvlastnění účin-
né, povinny se zdržeti jakékoli změny na před-
mětu vyvlastněném kromě té, kterou přináší
s sebou pokračování v řádném hospodářství,
ač nebylo-li ovšem umluveno něco jiného, nebo
nejde-li o opatření potřebná k zachování před-
mětu vyvlastnění a neodkladná.
§ 20.
(1) Je-li pozemek, který je předmětem vy-
vlastnění, zapsán v pozemkové knize, má zem-
ský úřad příslušný k rozhodování v první sto-
lici, jakmile vyvlastňovací nález nabude moci
práva, požádati knihovní soud o poznámku
109
vyvlastnění a zašle mu doklady potřebné
k zjištění pozemku; ony doklady vyžádá, je-li
toho třeba, od železničního podniku.
(2) Knihovní soud zapíše poznámku v pří-
slušné knihovní vložce.
(3) Tato poznámka má účinek, že nikdo,
kdo se domůže následujícího zápisu, se ne-
může odvolávati na to, že o vyvlastnění ne-
věděl.
§ 21.
(1) Projeví-li se potřeba, aby mimo politic-
kou pochůzku se konalo oddělené nebo doda-
tečné jednání k určení předmětu, jenž má
býti trvale nebo zatímně vyvlastněn, ať že-
lezniční podnik podá žádost u okresního úřadu,
v jehož obvodu tento předmět leží, označe zá-
roveň předmět vyvlastnění i vyvlastněného,
předloze pomůcky k zjištění předmětu a uveda
důvody potřeby.
(2) Okresní úřad nařídí projednání a při-
bere k němu obě strany.
(3) Co se týká dalšího řízení, užije se §§ 16
až 20.
§ 22.
(1) Od řízení směřujícího k určení před-
mětu a rozsahu vyvlastnění může býti upuš-
těno, jestliže nastala v této věci dohoda mezi
železničním podnikem a vlastníkem.
(2) Na žádost železničního podniku zapíše
knihovní soud poznámku vyvlastnění (§ 20).
B. Jak se zjišťuje odškodnění.
§ 23.
(1) Odškodnění, které třeba dáti z příčiny
vyvlastnění, určí soud, ač nestanoví-li je do-
volená dohoda mezi železničním podnikem a
vyvlastněným.
(2) Za dovolenou se pokládá taková dohoda
jenom tehdy, když není třetích osob, jimž by
příslušel nárok na uspokojení z odškodnění
vzhledem k jejich věcným právům, anebo
když takové třetí osoby vyslovily souhlas
s dohodou ve veřejné nebo legalisované
listině.
(3) Není potřebí, aby souhlas byl vysloven,
když běží o částečné postoupení knihovního
tělesa a zástava zachová, třebaže bylo usku-
tečněno postoupení, zákonnou jistotu odpoví-
dající § 1374 obč. zák., a když jiná věcná
110
práva nemohou býti zřejmě ohrožena na své
jistotě.
(4) Požádá - li o to strana, je knihovní soud
povolán vydati potvrzení, že je tu náležitá jis-
tota, když se o tom přesvědčí vykonaným še-
třením.
§ 24.
(1) Soud určí odškodnění na žádost želez-
ničního podniku; ale i vyvlastněný je opráv-
něn za to žádati, nepodá - li železniční podnik
tuto žádost do roka potom, co vyvlastňovací
nález nabude moci práva.
(2) Určiti odškodnění přísluší okresnímu
soudu, v jehož obvodu má býti uskutečněno
vyvlastnění.
(3) K žádosti za takové určení třeba přilo-
žiti vyvlastňovací nález neb osvědčení o do-
hodě ve smyslu § 22 a doklady potřebné
k zjištění předmětu vyvlastnění.
(4) Žádost může býti učiněna v jednom po-
dání stran všech předmětů vyvlastnění, vy-
skytujících se v katastrálním území.
§ 25.
(1) Soud vyšetří podle zásad řízení nespor-
ného poměry rozhodné pro stanovení odškod-
nění na místě samém a přibere jednoho nebo,
žádají - li toho zvláštní okolnosti, dva znalce.
(2) Soud vybere znalce ze seznamu, jejž se-
staví a vyhlásí vrchní soud v dohodě se zem-
ským úřadem. Seznamy se sestavují a vyhla-
šují vždy každý pátý rok; v období 5 let buďte
seznamy, projeví - li se toho nutnost, jen opra-
veny nebo doplněny; takové opravy a doplňky
musejí býti vyhlášeny.
(3) Strany mohou vznésti námitky proti
způsobilosti znalců, dokud nezačne šetření.
K takovým námitkám třeba hleděti z moci
úřední, jestliže se soudu zdají býti hodnověr-
nými.
§ 26.
(1) Soudce vybídne znalce, aby podali, pro-
hlédnouce předmět vyvlastnění, své dobré
zdání o odškodnění, které třeba dáti.
(2) Každý znalec je povinen udati jak skut-
kové okolnosti, o něž se opírá dobré zdání, tak
ostatní základy svého ocenění.
(3) V těch případech, kdy se vyvlastňuje
část pozemkového majetku, mají znalci ob-
zvláště uvésti odděleně výpočet sumy, kterou
111
třeba dáti jako náhradu za zmenšení ceny
zbývající části pozemkového majetku.
(4) Má-li odškodnění, které třeba dáti vy-
vlastněným, zahrnouti v sobě také náhradu
za újmy, které postihnou třetí osoby, jejichž
nároky se neuspokojují z náhrady za vyvlast-
něný pozemek (§ 5), sluší sumu připadající
na uspokojení takových újem označiti
zvláště.
(5) Vznikne-li spor ve věci skutkových
pkolností, buď vydáno, žádá-li toho některá
strana, na základě každého sporného předpo-
kladu zvláštní dobré zdání o odškodnění, které
třeba dáti.
§ 27.
žádají-li toho obě strany, může určení od-
škodnění býti rozšířeno na objekty, které ne-
jsou předmětem vyvlastňovacího nálezu nebo
dohody ve smyslu § 22; obě strany tu musejí
souhlasiti s tím, aby tyto objekty byly vy-
vlastněny.
§ 28.
Má-li železniční podnik za to, že tím, že by
vybudoval, aniž je k tomu jinak povinen, to
neb ono dílo, by se podstatně zmenšil nárok na
odškodnění, může si vyhraditi volbu mezi ně-
kolika způsoby vybudování tohoto díla a žá-
dati, aby odškodnění bylo stanoveno, hledíc
ke každému jím označenému způsobu vybudo-
vání.
§ 29.
Vznese-li vy vlastněný nějaký požadavek,
neb učiní-li železniční podnik některou na-
bídku, má to vedoucí protokolovati; dále má
pojmouti do protokolu dobré zdání znalců,
skutkové okolnosti a základy, na nichž je za-
loženo, jakož i případné připomínky a ná-
mitky stran.
§ 30.
(1) Dohodnou-li se železniční podnik a vy-
vlastněný o odškodnění, které třeba dáti, buď
tato dohoda, lze-li ji pokládati za dohodu do-
volenou podle § 23, pojata do protokolu.
(2) Nevyhovuje-li dohoda ustanovení § 23,
možno ji zapsati do protokolu jenom tehdy,
když smluvená částka není menší než částka,
kterou označí znalci, anebo než průměr jimi
označených částek, vyskytne-li se různost
v dobrých zdaních.
(3) Dohoda, která byla zapsána, do proto-
112
kolu se zachováním předcházejících ustano-
vení, má účinek soudního narovnání.
§ 31.
(1) Neuskuteční-li se narovnání, rozhodne
soud, jaké odškodnění má býti dáno; zároveň
určí, je-li tu předpoklad označený v § 26,
odst. 4, částku, která připadá na náhradu
újem třetích osob.
(2) Toto rozhodnutí může býti vzato v od-
por toliko rekursem.
(3) Lhůta k rekursu je 15 dnů.
(4) Rekurs třeba podati ve dvou vyhotove-
ních. Jedno vyhotovení buď dodáno odpůrci
stěžovatele, jenž může v době 15 dnů podati
vyjádření. Jakmile toto vyjádření dojde, po
případě nadarmo uplyne uvedená 15 denní
lhůta, buďte spisy z moci úřední předloženy
vrchnímu soudu.
(5) Předcházející ustanovení platí též,
béře-li se v odpor rozhodnutí vrchního soudu.
(6) Uplatňovati pořadem práva nároky,
o nichž bylo rozhodnuto v řízení, které upra-
vuje tento zákon k účelům určení odškodnění,
je nepřípustné.
§ 32.
(1) Domnívá-li se strana, že skutkové okol-
nosti, k nimž sluší hleděti při určení odškod-
nění, nebyly úplně nebo správně vylíčeny při
šetření konaném podle § 25, může požádati,
než uplyne lhůta ustavená pro rekurs proti
rozhodnutí soudu o odškodnění, soud, který
šetření nařídil, aby bylo vykonáno ohledání.
(2) žádosti buď vyhověno, jsou-li v ní
přesně označeny skutečnosti neb skutkové
stavy, které mají býti zjištěny.
(3) Nařizuje a prováděje ohledání, řídí se
soud předpisy, jak prováděti důkazy na věč-
nou paměť.
(4) Podá-li se žádost do 8 dnů po dodání
rozhodnutí, které stanoví odškodnění, může
soud na žádost uložiti držiteli předmětu, jenž
má býti ohledán, aby se až do skončení ohle-
dání zdržel jakékoli změny, která by ohledání
ztížila.
(5) Rekurs proti nařízení, aby ohledání bylo
provedeno, nebo proti příkazu podle předchá-
zejícího odstavce nemá odkládacího účinku.
§ 33.
(1) Užije-li železniční podnik práva vyhra-
zeného mu v § 28, podle něhož může žádati
113
vybudování díla na několikerý způsob, roz-
hodne soud o odškodnění se zřením ke kaž-
dému navrženému způsobu vybudování a po-
nechá železničnímu podniku volnost volby.
Jestliže železniční podnik do 3 měsíců potom,
co mu bylo dodáno rozhodnutí, neprohlásí
u soudu, že se rozhoduje pro ten neb onen
způsob vybudování, může vyvlastněný žádati,
aby proti železničnímu podniku platila do-
mněnka, že se rozhodl pro ten způsob vybudo-
vání, vzhledem k němuž bylo určeno nejvyšší
odškodnění.
(2) Na žádost strany vysloví soud výsle-
dek volby usnesením, uveda zároveň odškod-
nění, které má býti dáno.
§ 34.
(1) Jestliže soudem určené odškodnění zá-
leží v jistině, nutno je dáti před výkonem vy-
vlastnění, ač nedává - li se dodatečně podle
ustanovení § 9.
(2) Zaplatí - li železniční podnik jistinu, kte-
rou třeba dáti jako odškodnění, po uplynutí
více než 15 dnů, co bylo sjednáno narovnání
nebo co bylo dodáno soudní rozhodnutí, které
určuje odškodnění, je povinen zaplatiti zá-
konné úroky z prodlení ode dne, kdy se stalo
narovnání nebo kdy bylo dodáno pravoplatné
rozhodnutí. Jestliže však železniční podnik
užil práva vyhrazeného mu v § 28, je na
každý způsob zavázán, aby zaplatil úroky
z prodlení ode dne, kdy mu bylo dodáno roz-
hodnutí, které stanoví odškodnění s výhradou
volby.
§ 35.
(1) Sumu odškodnění je plniti, pokud z ní
mají býti uspokojeny nároky třetích osob
z jejich práv věcných, složením k soudu
i tehdy, nejde - li o případy § 1425 obč. zák.
Složení k soudu není nutné, prokáže - li se způ-
sobem vyhovujícím § 23, že jistota věcných
práv, která příslušejí těmto třetím osobám, je
zachována přes uskutečněné vyvlastnění.
(2) Nároky uvedených třetích osob se uspo-
kojují podle předpisů o rozvrhu nejvyššího
podání při nucené dražbě. Skutečnost, že od-
škodnění bylo složeno, buď z moci úřední po-
znamenána ve veřejné knize, jde - li o předmět
zapsaný v takové knize.
(3) Tato poznámka má stejné účinky jako
poznámka o vykonané nucené dražbě.
114
IV. Výkon vyvlastnění.
Práva a povinnosti železničního
podniku a vyvlastněného.
§ 36.
(1) Nucený výkon vyvlastnění, které bylo
stanoveno pravoplatným rozhodnutím nebo
dohodou sjednanou podle §§ 22 a 27, přísluší
okresnímu úřadu.
(2) Nucený výkon buď povolen na žádost
železničního podniku, prokáže-li, že splnil po-
vinností stran dání nebo zajištění odškodnění,.
pokud tyto povinnosti bylo třeba splniti před
vyvlastněním.
(3) Výkonu vyvlastnění není na překážku,
že předmět vyvlastnění přešel od osoby, proti
níž bylo zavedeno vyvlastnění, na osobu třetí,
anebo že nastaly jiné právní změny týkající
se tohoto předmětu.
(4) Nucený výkon nemůže býti zdržen ani
okolností, že rozhodnutí, určující odškodnění
nebo stanovící jistotu, kterou třeba dáti,
bylo vzato v odpor rekursem.
§ 37.
Nedá-li železniční podnik odškodnění,
určené rozhodnutím soudu nebo narovnáním,
anebo nedá-li jistotu, určenou soudem, a to do
15 dnů potom, co bylo učiněno narovnání nebo
co soudní rozhodnutí nabylo moci práva, může
vyvlastněný příměti železniční podnik, aby dal
odškodnění a úroky z prodlení, nebo složil jis-
totu, vedením exekuce podle předpisů řízení
sporného.
§ 38.
(1) Dokud vyvlastnění není vykonáno,
anebo dokud nenastane určení odškodnění na-
rovnáním nebo soudním rozhodnutím, je
oprávněn železniční podnik v době jednoho
roku potom, co vyvlastňovací nález nabyl
moci práva, vyvlastněný však po uplynutí
této doby, požádati zemský úřad, který vy-
vlastňovací nález vydal, za zrušení tohoto ná-
lezu.
(2) Tohoto práva nemůže užíti strana,
která již požádala soud za určení odškodnění.
(3) žádosti za zrušení vyvlastňovacího ná-
lezu třeba vyhověti, jsou-li splněny podmínky
stanovené v předcházejících odstavcích.
(4) Rozhodnutí zemského úřadu mohou
obě strany vzíti v odpor odvoláním. Ustano-
115
vení § 18, odst. 3 platí i pro toto odvolání.
Jakmile rozhodnutí nabude moci práva, dá
zemský úřad podnět knihovnímu soudu, aby
vymazal knihovní poznámku o vyvlastňova-
cím nálezu učiněnou podle § 20.
§ 39.
(1) železniční podnik musí nahraditi škodu,
která vzejde z toho, že nedal vykonati vy-
vlastnění.
(2) Co se týká náhrady této škody, možno
nastoupiti na železniční podnik pořadem
práva.
V. Řízení za mimořádných poměrů.
§ 40.
žádá-li naléhavý veřejný zájem, aby se vy-
vlastnění k účelům železničním stalo co nej-
dříve (na př. z té příčiny, že je nutné napra-
viti nebo zameziti provozní poruchy, že je
třeba obnoviti bezpečnost provozu, nebo že
toho vyžadují zřetele obrany státu), může
býti užito - bez újmy toho, jak rozhodne
úřad příslušný k vydání stavebního povolení
pro stavbu dráhy nebo pro stavbu na dráze
o opatření trvalé povahy - následujících
předpisů o zkráceném řízení.
§ 41.
(1) žádost za zavedení jednání k určení
předmětu a rozsahu vyvlastnění buď podána
zemskému úřadu, při čemž buď dbáno před-
pisu § 21.
(2) Zemský úřad ustanoví vedoucího jed-
nání, jenž přibere k jednání strany a vydá ne-
prodleně po ukončení jednání vyvlastňovací
nález.
(3) Odvolání, podané proti tomuto nálezu,
nemá odkládacího účinku.
§ 42.
(1) železniční podnik může žádati u přísluš-
ného okresního soudu za určení odškodnění;
při tom musí prokázati, že bylo zahájeno ří-
zení označené v § 41.
(2) Přípravy k šetření, která mají býti ko-
nána podle § 25, třeba tak zaříditi, aby šetření
mohla býti vykonána, dovolují-li to okolnosti,
v den, jenž bude určen pro jednání o před-
mětu a rozsahu vyvlastnění, a aby mohla ná-
sledovati hned po vydání vyvlastňovacího
nálezu.
138
(3) Ustanovuje znalce, není soud vázán se-
znamem, o němž je řeč v § 25.
VI. Závěrečná ustanovení.
§ 43.
Náklady vyvlastňovacího řízení a náklady
určení odškodnění soudem postihují želez-
niční podnik, ač nevzešly-li z neoprávněného
podnětu strany.
§ 44.
Vydání toho, co bylo složeno u soudu vzhle-
dem k ustanovením tohoto zákona, je osvo-
bozeno od placení poplatků za uschování.
§ 45.
Ustanovení tohoto zákona neplatí pro drá-
hu, pro jejíž vybudování a provoz přísluší vý-
kon vyvlastňovacího práva podle obecného
horního zákona.
Resoluce.
1. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve vydala pro kategorii ozbrojených strážních
oddílů železničních, které se zřizují na základě § 139 zákona o drahách (železničního
zákona), patřičnou systemisaci.
2. Publicita všech tarifních opatření na drahách, jakož i zásada stejného naklá-
dání se všemi přepravci byly a jsou doposud stěžejními pilíři státní dopravní poli-
tiky. Je potřebí zachovati v této věci krajní opatrnost i v budoucnosti. Vláda se vy-
zývá, aby užila zmocnění podle § 86, odst. 3, písm. b) jenom v případě nezbytné
potřeby a aby i potom jednala ve smyslu této opatrnosti; zejména se vyzývá, aby
případné zproštění povinností publikovati tarifní opatření omezila toliko na tarifní
opatření malého významu.
3. Vláda se vybízí, aby návrhem zvláštního zákonného opatření umožnila judi-
katuře, podle níž některé personální akty státní železniční správy (které jsou činěny
na základě § 70 vládního nařízení č. 15/1927, po případě na základě § 22, odst. 1
a § 47, odst. 2 ví. nař. č. 96/1930 Sb. z. a n. ) jsou hodnoceny jako administrativní
akty, z čehož vyplývají pro zaměstnance drah státních velmi nepříznivé důsledky
po stránce prekluse jejich nároků, aby uvedené personální akty považovala jako
projevy soukromoprávní.
Státní tiskárna v Praze. - 6729-35.