Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
685.
Zpráva
výboru rozpočtového
o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé
a finančního zákona pro rok 1937 (tisk 640).
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny předkládá zprávu
o vládním návrhu státního rozpočtu republiky českosloven-
ské a finančního zákona pro rok 1987 a navrhuje:
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky československé, račiž
schváliti:
1. Státní rozpočet republiky československé pro rok 1937 (příloha finančního zákona)
podle návrhu rozpočtového výboru (str. 83. této zprávy).
2. Finanční zákon pro rok 1937 podle návrhu rozpočtového výboru (str. 83. této
zprávy).
3. Připojených 5 resolucí.
V Praze dne 25. listopadu 1936.
Předseda:
P. Teplanský v. r.
Hlavní zpravodaj:
Ant. Remeš v. r.
2
Úvod.
Rozpočtový výbor, skončiv práce na vládním návrhu státního rozpočtu a finančního zá-
kona pro rok 1937, předkládá o tom svou zprávu, spolu se stručným přehledem o výboro-
vém jednání.
Vládní návrh finančního zákona, jímž se stanoví státní rozpočet na hospodářský rok
1937, byl tentokráte předložen včas, takže nebylo důvodů ke stížnostem. Výbor měl dosta-
tečného času k jeho projednání.
Poněvadž výbor parlamentní úsporné a kontrolní komise neměl letošního roku mož-
nost podíleti se na pracích rozpočtových před vytisknutím návrhu rozpočtu, postavil se
rozpočtový výbor na stanovisko, že parlament nemůže se vzdáti svého práva na úpravu
rozpočtu a provedl na něm více číselných změn ve výdajích i příjmech. Rovněž tak finanční
zákon vychází z rozpočtového výboru proti původnímu znění s některými změnami.
Úroveň jednání - jak je to již tradicí tohoto výboru - byla vysoká a svědčila
opětně o tom, že členové výboru ovládají projednávanou látku. Zpravodajové o dílčích
rozpočtech zhostili se svých úkolů vesměs dobře.
Jednání zúčastnili se nejen veškeří resortní ministři, nýbrž také předseda vlády.
Všichni promluvili o svých resortech a odpověděli na připomínky a dotazy. Také pan mi-
nisterský předseda ujal se ve výboru slova, aby zaujal stanovisko k důležitým hospodář-
ským i politickým otázkám doby, jak je dává situace domácí i zahraniční.
Ministerstvo financí bylo po celé jednání zastoupeno svou rozpočtovou sekcí. Také
Nejvyšší účetní a kontrolní úřad byl jednání výborového účasten svým zástupcem. Pro-
jednávání dílčích rozpočtů dělo se za přítomnosti resortních rozpočtových referentů a ji-
ných ministerských úředníků. To týče se i státních podniků.
Tištěná výborová zpráva obsahuje sumáře příjmů a výdajů v té úpravě, jak vyplynuly
po přijetí pozměňovacích návrhů. Mimo to je ke zprávě připojen stručný výtah debaty ge-
nerální i specielní, z něhož lze zjistiti obsah i tendenci výborového jednání.
Předkládaje tuto zprávu rozpočtového výboru, žádám, aby slavná sněmovna ji přijala
za podklad svého jednání.
V Praze dne 25. listopadu 1936.
Antonín Remeš v. r.,
hlavní zpravodaj.
3
Přehled jednání
v rozpočtovém výboru
4
Volba zpravodajů.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, přikročuje k jednání o vládním návrhu fi-
nančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1937,
zvolil ve schůzi dne 16. října 1936 generálním zpravodajem o státním rozpočtu na
rok 1937 a finančním zákoně poslance Remeše a zpravodaji o jednotlivých kapitolách
poslance:
|
Oddíl |
Kapitola |
||
|
číslo |
název |
poslanec |
|
|
A. ústřední orgány |
1 |
President republiky a kancelář presi- |
Křemen |
|
2 |
Zákonodárné sbory a kanceláře sně- |
Taub |
|
|
3 |
Předsednictvo ministerské rady a ze |
Křemen |
|
|
B. Správa zahra- |
4 |
Ministerstvo zahraničních věcí.... |
Dr. Klapka |
|
5 |
Ministerstvo národní obrany a ze sku- |
Dr. inž. Brdlík |
|
|
C. Správa vnitřní: |
|||
|
a) politická: |
6 |
Ministerstvo vnitra ....... |
Martinásek |
|
b) justiční a |
7 |
Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším |
Dr. Stránský |
|
8 |
Ministerstvo pro sjednocení zákonův a |
Vičánek |
|
|
9 |
Nejvyšší správní soud a Volební soud |
Dr. Stránský |
|
|
c) kulturní: |
10 |
Ministerstvo školství a národní osvěty |
Dr. Macek |
5
|
Oddíl |
Kapitola |
||
|
číslo |
název |
poslanec |
|
|
d) hospodářská |
11 |
Ministerstvo zemědělství, ze skupiny II. |
Teplanský |
|
12 |
Ministerstvo průmyslu, obchodu a živ- |
Michálek |
|
|
13 |
Ministerstvo veřejných prací, ze sku- |
Vičánek |
|
|
14 |
Ministerstvo pošt a telegrafů, ze sku- |
Bergmann |
|
|
15 |
Ministerstvo železnic a ze skupiny II. |
Polach |
|
|
e) sociální: |
16 |
Ministerstvo sociální péče ..... |
Chalupa Rudolf |
|
17 |
Ministerstvo veřejného zdravotnictví a |
Hrubý |
|
|
18 |
Odpočivné a zaopatřovací platy... |
Hrubý |
|
|
D. Správa finanční: |
19 |
Ministerstvo financí, ze skupiny II. § 1. |
Dr. Novák |
|
E. Kontrola státní |
20 |
Nejvyšší účetní kontrolní úřad.... |
Remeš |
6
Státní rozpočet na rok 1937.
Rozprava povšechná.
Vládní návrh státního rozpočtu a finančního zákona na rok
1937 byl předložen poslanecké sněmovně Národního shromáž-
dění, kdež jej doprovodil povšechným výkladem dne 16. října
1936 ministr financí. Poslanecká sněmovna přikázala pak návrh
ten k podání zprávy rozpočtovému výboru, kdež o něm byla pro-
vedena především povšechná rozprava, která počala dne 3. listo-
padu 1936 a skončila dne 6. listopadu 1936.
Hlavním zpravodajem o tomto vládním návrhu byl zvolen
opět jako v minulých letech poslanec Remeš, který podrobil dů-
kladné kritice nejen předložený vládní návrh státního rozpočtu
na rok 1937, nýbrž též státní hospodaření vůbec.
Dúleiitv význam stát-
ního rozpoltil.
Hlavní zpravodaj poukázal v úvodu svého výkladu přede-
vším na veliký význam a vliv státního rozpočtu na běh hospodář-
ského života ve státě. Nejen po stránce výdajové, nýbrž zejména
též i po stránce příjmů, které jsou určeny na úhradu státních
výdajů, dotýká se státní rozpočet každého občana, poněvadž ve-
řejné dávky působí na výrobní kalkulaci, jsou nesporně činite-
lem cenotvorným a mohou přispěti právě tak k zvýšení, jako
k poklesu důchodů obyvatelstva. Rozpočet má býti především
pravdivý, přehledný, úsporný a vyrovnaný.
Rozpočtová rovnováha.
Rozpočet na rok 1937 jest formálně v rovnováze. Jde o to,
zda této rovnováhy bude také skutečně dosaženo, o čemž se bude
možno přesvědčiti teprve až po sestavení státního závěrečného
účtu za rok 1937. Nikdo, ani stát, nemůže trvale vydávati více,
než přijme. Schodky hospodaření nemají nabýti trvalé povahy,
poněvadž ani jednotlivec, ani stát, nemůže žíti na cizí účet.
Hlavní zpravodaj nemá toužebnějšího přání, než aby se splnil
předpoklad ministra financí, pronesený v jeho výkladu k roz-
počtu vlastní státní1 správy, že totiž rozpočet ten po stránce vý-
dajové je konsolidován a že jej lze pokládati za vyrovnaný.
Konsolidovaní rozpočet.
Rozpočet na rok 1937 je proti minulým letům konsolidova-
nější. Obsahuje výdaje, z nichž některé bývaly finančním záko-
nem odkazovány na úvěr. Jde tu o celkovou částku okrouhle
280 mil. Kč, z níž připadá 70 mil. Kč na bratrské pokladny,
40 mil. Kč na obnovený úmor státní losové půjčky, 23 mil. Kč
na zvýšené dotace fondům vodohospodářskému, melioračnímu a
pro elektrisaci venkova, 77 mil. Kč pro samosprávu, 50 mil. Kč
na zvýšený úděl pro úhradu učitelských platů, a na závazek státu
Čsl. obilní společnosti 20 mil. Ke.
7
Optimismus při sdělá-
vánl rozpočtu.
Optimističtější nazírání při sdělávání státního rozpočtu je
snad podle hlavního zpravodaje odůvodněno tentokráte tím, že
poměry se obracejí poněkud k lepšímu. Zaměstnanost stoupá,
nezaměstnanost ubývá, měnové události u nás i za hranicemi
doprovázeny dalšími opatřeními mohou snad způsobiti další po-
kles nezaměstnanosti, vzestup výroby, zlepšení obchodní a pla-
tební bilance, zlepšení dopravy a zmenšení schodku železničního
podniku. Také přihlédnutí k účinkům daňové novely a zákona
o stabilisačních bilancích, jakož i k depuraci daňových nedo-
platků může býti důvodem pro optimistický odhad rozpočtových
příjmů. Leč hlavní zpravodaj souhlasí též s ministrem' financí,
že z dosavadního zlepšení nelze vyvozovati přepjaté naděje, jak
to potvrzuje vývoj daňových příjmů v srpnu a září letošního
roku. úhrnné státní příjmy jsou do konce září letošního roku
0 826 mil. Kč menší, než jest rozpočtová kvóta, kdežto výdaje
i sou za tuto dobu o 734 mil. Kč větší.
Rozsah výdajů..
Výdaje preliminované na rok 1937 vykazují vzestup o 422'8
mil. Kč, ač do všeobecné pokladní správy není zařaděna částka
315 mil. Kč na věcné potřeby národní obrany. Jen odpadnutím
této položky bylo umožněno umístění zvýšených výdajů na dlu-
hovou službu v částce 387 mil. Kč.
Podle názoru hlavního zpravodaje nepředstavuje celkové
státní výdaje na rok 1937 cifra 8. 455 mil. Kč. K této bylo by
ještě připočísti výdaje skupiny III. Podíly na státních daních,
dávkách a poplatcích. Jde o částku 2. 823 mil. Kč, takže stát
chce podle nového rozpočtu vyčerpati z národního hospodářství
celkem 11. 278 mil. Kč. Je tedy národní důchod značně zatížen
a nelze zatížení dále stupňovati. Nesmí jíti tak daleko, aby ni-
čilo poplatníky.
Schodky v hospodářství
státním.
V letech krise hospodaření státní končilo schodkem. Scho-
dek za rok 1935 činí okrouhle podle státního závěrečného účtu
1. 575 mil. Kč a po připočtení výdajů nerozpočtených stoupá na
3. 163 mil. Kč. Přidají-li se k tomu schodky za léta 1930-1934,
je patrno, že za 6 let krise schodky v účetní náležitosti dosáhly
8. 615 mil. Kč. Schodky skutečné pokladního hospodaření jsou
ještě vyšší. Schodky ty byly hrazeny úvěrem, zejména poklad-
ničními poukázkami.
Statni podniky.
Když pak hlavní zpravodaj podal rozbor a kritiku daní a
dávek státních a daňových nedoplatků, přešel ke skupině II.
Státní podniky. Tyto mají odvésti státní pokladně v roce 1937
celkem částku 1. 065 mil. Kč, t. j. o 67 mil. Kč více než v roce
1936.
Po zevrubném rozboru hospodaření jednotlivých státních
podniků, při němž zejména poukázal též na to, že výsledky se
často rozcházejí s rozpočtem, přešel hlavní zpravodaj ke skupině
III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích.
Podíly na státních
daních, dávkách a
poplatcích.
Při skupině této zejména poznamenal, že zkresluje správný
obraz rozpočtu a znesnadňuje přehled o skutečném celku výnosu
daňového; neboť jak v rozpočtu, tak i v státním závěrečném
úctě krátí se výnos o tyto příděly. Odstranění tohoto způsobu
rozpočtu, v němž státní výdaje jsou uvedeny nejen ve skupině I.,
ale i ve skupině III., by se doporučovalo podle názoru hlavního
zpravodaje v zájmu jasnosti o skutečném rozsahu rozpočtu. Ne-
8
boť obecně se myslí, že rozpočtené výdaje státní jsou přes 8. 000
mil. Kč, ve skutečnosti jsou však téměř o 3. 000 mil. Kč vyšší.
Správa státního dluhu.
Rozebíraje skupinu IV. Správa státního dluhu uvedl hlavní
zpravodaj zejména, že státní dluh v částce 46. 800 mil. Kč je pro
nás vysoký. Proti roku 1927 stoupl státní dluh ze 27. 800 mil.
Kč na 46. 800 mil. Kč v roce 1937 - tedy průměrně o 2. 000 mil.
Kč ročně. Povážlivé jest, že z celkového dluhu 46'8 miliard Kč
připadá 8'6 miliard Kč na dluh přechodný. Dluhová služba vy-
žaduje pro příští rok 1. 700 mil. Kč a až se na rok 1938 zařadí
ještě potřeba na řádný úmor, bude činiti dluhová služba téměř
1/5 výdajů běžného rozpočtu. Je sice pravda, že zvýšení státního
dluhu způsobila v posledních letech též zvýšená péče o zabezpe-
čení státu a jeho obyvatelstva, ale přes to jest příkazem odpo-
vědnosti držeti státní rozpočet na uzdě.
Státní záruky.
Kromě toho třeba uvážiti, že do konce roku 1935 stát pře-
vzal za 11. 300 mil. Kč rozmanitých záruk, z nichž mu plyne
značné risiko pro zatížení státního rozpočtu. V roce 1935 zaplatil
stát z tohoto titulu 152 mil. Kč.
Státní administrativa
Zmíniv se pak krátce o státní administrativě uvedl, že po-
dle statistiky bylo k 31. lednu 1936 ve vlastní státní správě
úhrnem 186. 000 zaměstnanců, z čehož připadalo na školskou
správu 83. 000 zaměstnanců, takže obstarávalo vlastní státní
správu okrouhle 103. 000 zaměstnanců. Počet ten není příliš ve-
liký, uváží-li se, že jeden státní zaměstnanec připadá na 143 oby-
vatele a roční náklady na jednoho zaměstnance as 20. 000 Kč
ročně (1. 650 Kč měsíčně) nejsou rovněž neúměrné. Z toho
dospívá hlavní zpravodaj k závěru, že to není vlastní státní
správa, která by příliš zatěžovala statní rozpočet.
Příčiny ohrožující
rovnováhu státního
hospodářství.
Hlavní zpravodaj upozorňuje na tři příčiny, které podle
jeho soudu ohrožují rovnováhu státního hospodářství a to:
1. úhradový problém našeho školství,
2. otázka pensí státních a podnikových zaměstnanců, pro
které nemáme žádných pensijních fondů,
3. soustavné překročování státního rozpočtu a hospodaření
mimo rozpočet.
Osobní výdaje školské dosáhnou v nejbližší době výše 1%,
miliardy, kterážto částka by měla býti považována za krajní
hranici, na které by měly býti tyto výdaje stabilisovány.
Naléhavého řešení vyžaduje též otázka učitelských platů,
neboť zálohy na tyto platy, neuhrazené dosavadními vydržovateli,
dosáhnou do konce tohoto roku téměř 12 miliard Kč.
Pokud jde o pense, dosáhly tyto ve státní správě i v ostat-
ních podnicích v roce 1935 okrouhle částky 2. 300 mil. Kč, téměř
o 300 mil. Kč více, než činí osobní náklad celé vlastní státní
správy (po odpočtení výdajů osobních, jež se netýkají státních
zaměstnanců).
Třetí problém, v němž vidí hlavní zpravodaj rozpočtový nej-
větší nebezpečí pro státní hospodaření, jest překročování stát-
ních výdajů. Vážnost tohoto problému se objeví, nahlédneme-li
do (státních závěrečných účtů za léta 1932-1935.
9
Závěr.
V závěru konstatuje hlavní zpravodaj, že po dlouhé době ne-
počítá rozpočet se žádnými novými břemeny, která by měla býti
uvalena na poplatníky a že ani nezvyšuje dosavadní. Má za to,
že bychom mohli tento státní rozpočet nazvati, je-li možno po-
kládati měnové události a zjevy je doprovázející za nastoupení
nové cesty v hospodářském životě Evropy, rozpočtem oprávně-
ných nadějí lepšího života státu a jeho obyvatelstva. Doporu-
čuje rozpočtovému výboru, aby vzal předložený vládní návrh
finančního zákona a státní rozpočet na rok 1937 za podklad jed-
nání s tím, že pokládá za účelné, aby rozpočtový výbor provedl
jak v návrhu finančního zákona tak i v státním rozpočtu některé
změny.
Po výkladu hlavního zpravodaje byla zahájena povšechná
rozprava, ve které se vystřídalo celkem 26 poslanců, z nichž
mnozí zasáhli do rozpravy dvakráte. Značná část rozpravy byla
věnována vážným otázkám politickým.
Rozpočtová rovnováha.
Více řečníků zabývalo se otázkou rozpočtové rovnováhy, zda
totiž státní rozpočet má býti za všech okolností předložen vyrov-
naný. Dáváno na uváženou, zda by nebylo správnější, předložiti
rozpočet schodkový a pravdivý, obzvláště když schodky pak vy-
kazují účetní závěrky. Schodkový rozpočet byl by podle proje-
veného názoru brzdou pro návrhy, které by působily nové výdaje
pro státní pokladnu.
Poměr výdajů a příjmů.
Bylo zdůrazňováno v debatě, že ve státním hospodářství
podobně jako v hospodářství soukromém, má se říditi výše vý-
dajů výší příjmů a nikoli naopak. Hospodářství národní jest pri-
mérní, hospodářství státní pak sekundární. Proto může hospo-
dářství státní spotřebovati z hospodářství národního jen tolik,
kolik národní hospodářství unese. Vyslovena obava, zda rozsah
rozpočtu není nad únosnost poplatnictva a našeho národního
důchodu, který je nyní odhadován as na 45 miliard Kč. Voláno
bylo po tom, aby bylo odstraňováno vše, co je v cestě rozvinutí
soukromé iniciativy a podnikavosti, neboť jen na této cestě,
když se znovu roztočí kola průmyslu a tím hospodářský život,
dojdeme k vyrovnání rozpočtu po stránce příjmové.
Rozpočtové období.
Bylo dáváno na uváženou, aby státní rozpočty nebyly se-
stavovány na jeden rok, nýbrž na delší dobu, na př. 10 let, po-
něvadž hospodářský vývoj se prý pohybuje v určitých delších
obdobích.
Změny v rozpočtu.
Požadováno bylo opět jako v minulých letech, aby rozpoč-
tový výbor provedl změny ve vládním návrhu státního rozpočtu,
neboť jen tak prý se uplatní prakticky projednávání a kritika
návrhu státního rozpočtu zákonodárnými sbory. Naopak opět
uvedeno, že návrhy na změny, zejména pokud by šlo o zvýšení
výdajů státních, vyžadovaly by bezpodmínečně též návrh úhrady
a projeven názor, že právě tato otázka potřebné úhrady zne-
možňuje změny, pokud by šlo o zvyšování výdajů.
Budgetní právo.
V debatě byla nadhozena též otázka, zda náš státní rozpočet
má právní podklad, poněvadž nemáme ještě upraveno zákonně
t. zv. budgetní právo, které by umožnilo posuzování rozpočtu po
stránce vědecké, finanční, právní a politické.
10
Projednávání státního
závěrečného účtu
zároveň se státním
rozpočtem.
Navrhováno bylo též, aby před projednáváním státního
rozpočtu, anebo aspoň zároveň s ním, byl projednáván též státní
závěrečný účet, neboť srovnávání výsledků závěrečného účtu
s rozpočtenými úvěry by umožnilo kritiku státního rozpočtu
a důkladnější jeho projednání.
Změna formy rozpočtu.
Bylo poukázáno též na přílišný objem státního rozpočtu a
doporučeno zjednodušení formy rozpočtu a přizpůsobení její
praktické potřebě, po případě podle formy rozpočtů samospráv-
ných svazků (uvésti v návrhu rozpočtu státního pro srovnání
též rozpočtové cifry na běžný rok, jakož i výsledky za předchozí
rok). Naopak některé podrobnosti, jako na př. tabulky systemi-
saoní, doporučováno vypustiti.
Evidence státního
majetku.
V rozpravě bylo poznamenáno též, že ve státním rozpočtu
máme sice uvedenou výši státního dluhu, nikoliv však celkovou
výši státního majetku.
Závěr povšechné
rozpravy.
Hlavní zpravodaj v závěru povšechné rozpravy poukázal
především na to, že rozprava ta se pohybovala na tradiční výši
a odpověděl na některé podněty, které se týkaly státního roz-
počtu. Tak pokud jde o přání, aby (státní závěrečný účet byl
projednáván zároveň se státním rozpočtem, není to, podle jeho
názoru, technicky dosti dobře možné pro rozsáhlost materiálu.
Pokud pak jde o námět, aby v rozpočtu bylo provedeno též roz-
dělení po stránce národnostní, poznamenal hlavní zpravodaj, že
změnu takovou provésti nelze, poněvadž rozpočet jest pro všecky
občany státu bez zřetele na národnost. Tím byla povšechná
rozprava skončena dne 6. listopadu 1936.
Většina námětů pronesených v povšechné rozpravě týká se
jednotlivých resortů, proto bude o nich učiněna zmínka až při
zprávách o resortech, jichž se týkají.
11
Podrobná rozprava o jednotlivých rozpočtových kapitolách.
Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.
Rozbor rozpočtu.
V kapitole 1. President republiky a kancelář
presidenta republiky preliminují se v návrhu
rozpočtu na rok 1937 celkové výdaje ve výši
16, 732. 700 Kč, což jest proti celkovým výdajům
v roce 1936 ve výši 14, 941. 900 Kč více o... 1, 790. 800 Kč.
Z tohoto zvýšení připadá 702. 300 Kč na výdaje osobní a
1, 088. 500 Kč na výdaje věcné. Zvýšení osobních výdajů jest
odůvodněno zvýšením požitků pragmatikálních zaměstnanců,
z nichž mnozí získávají vyšší stupně služného, provedením kva-
litativní resystemisace, přidělením 3 úředníků vyšší správní
služby, rozšířením počtu smluvních úředníků o 1 úředníka vyšší
správní služby, znalého národního hospodářství a nutným vy-
bavením zámku lánského pragmatikálními i smluvními zaměst-
nanci, čímž se vlastně jen provádí zákon o poctě panu presidentu-
Osvoboditeli.
Na vzestupu věcných položek má největší podíl položka
"úřední cesty presidenta republiky", která dosud bývala preli-
minována v kapitole 3. Předsednictvo ministerské rady a v roz-
počtu na rok 1937 se přenáší do kapitoly 1., kam svým obsahem
patří. Zamýšlené cesty pana presidenta mají vliv též na zvýšení
položek, z nichž se hradí cestovné a stravné. Konečně vyšší zvý-
šení jest v položkách určených na udržování mobilií, aby se
mohly postupně opraviti cenné gobelíny, a na zařízení úřadoven
kancelářským nábytkem.
Celkové příjmy očekávané v roce 1937 činí 2, 731. 700 Kč,
tedy téměř stejnou částku jako v roce letošním,
kdy se chce docíliti celkový příjem.....2, 736. 600 Kč.
Stavební úpravy praž-
ského hradu.
Letos provedla stavební správa pražského hradu přípravné
práce k úpravě t. zv. tereziánského přístavku. Snesla nastavenou
chodbu z doby císaře Josefa II. a upravila dvorek mezi vladi-
slavským traktem a přístavkem. V roce 1937 jest v úmyslu
v pracích pokračovati a ukončiti úpravu, takže vladislavskému
sálu dostane se spojení se zahradou Na valech. Tím bude umož-
něno lépe ho užíti pro účely Národního shromáždění.
Z větších prací provedených letos připomíná se úprava
bytů pro vzácné hosty v jižním křídle hradu na I. nádvoří a re-
konstrukce kotelny z topení uhlím na topení naftou.
V roce 1937 jest v úmyslu vedle již zmíněných prací ve sta-
rém hradě upraviti vstupní síň ke španělskému sálu, míčovnu
a provésti některé pozemní práce v mezích, jak bude dohodnuta
regulace hradního území.
12
Rozprava.
Při projednávání rozpočtu této kapitoly v rozpočtovém vý-
boru nebyla z žádné strany vyslovena námitka nebo pochybnost
o výši a účelnosti jednotlivých položek.
13
Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.
|
Na rok 1937 rozpočítává se potřeba této |
36, 052. 700 Kč, |
|
která jest oproti úvěrům schváleným na rok |
50. 100 Kč. |
|
Interkaláře při osobních položkách zvyšují |
5. 900 Kč. |
|
Snížení věcných výdajů o ...... |
56. 000 Kč |
|
Příjmy rozpočteny jsou při tit. 3 částkou o |
14. 000 Kč |