Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
667.
Interpelace:
I. posl. Knorreho min. pošt a telegrafů o závažných vadách při doručování pošty v Hor-
ních Habarticích,
II. posl. inž. Künzla min. vnitra, že úřady I. stolice neustále bez důvodu a proti zákonu
rozpouštějí schůze, je omezují, a že často porušují jazykový zákon,
III. posl. Birkeho min. vnitra pro nedostatečný výkon shromažďovací policie na schůzi po-
řádané českými národními socialisty na vrchu Zvičině,
IV. posl. inž. Richtra min. národní obrany, že se nedbá zásad rovnoprávnosti při přijímání
dělníků na práce, prováděné z výnosu půjčky na obranu státu, a že se nedbá jazy-
kového zákona,
V. posl. E. Köhlera min. vnitra že bílinský okresní úřad nedbá jazykových práv,
VI. posl. Franze Němce min. vnitra, že podbořanský okresní úřad zlomyslně zamítá ná-
roky podle tiskového zákona,
VII. posl. Grubra min. vnitra, že haselbašská místní skupina »Národní jednoty pošumavské«
rozdílela pobuřujícící letáky,
VIII. posl. Nickerla min. vnitra, že plánský okresní úřad bezdůvodně přísně potrestal míst-
ního vedoucího Josefa Jägera z Pakoslavi a že se vyšetřující úředník při výslechu obvi-
něného choval nevhodně,
IX. posl. dra Köllnera min. vnitra o přehmatech vrchního strážmistra Pedelika v Oldřichově,
X. posl. Tichého a Uhlíře min. veřejných prací ve věci uspořádání poměrů na státním dole
Václav v Porube u Orlové,
XI. posl. Mikuláše, dra Klapky a Polívky min. zemědělství ohledně pozemkové reformy na
jižním Slovensku.
2
667/I (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministru pošt a telegrafů
o závažných vadách při doručování pošty
v Horních Habarticich.
Doručování pošty v Horních Habarticich trpí
závažnými vadami. Interpelujícím byla oznáme-
na zvláště tato fakta:
1. František Pappert, mlynář z Horních Ha-
bartic, oznamuje: Ve středu dne 26. srpna 1936
ležel pod kuchyňským nábytkem v mém bytě
doporučený dopis, adresovaný pani Marii Fťirti-
gové v Horních Habarticich číslo 108. Když jsem
tento dopis našel, doručil jsem jej adresátce. Do-
ručovací číslo tohoto dopisu bylo D 133/36.
2. Gustav Gautsch, dělník z Horních Habar-
tic číslo 123, oznamuje: Dne 17. srpna 1936 za-
strčil mi listonoš poštovního úřadu v Benešově
nad Ploučnici do mých domovních dveří dopis,
který mi nepatřil, a noviny. Doručil jsem tyto
zásilky večer, když jsem měl volno, adresátovi
panu Wenzlovi v Dolních Habarticich, který si
ještě stěžoval, že jsem mu je nedoručil ihned.
3. Rudolf Fiirtig, kupec z Horních Habartic
číslo 109, oznamuje: Ve středu dne 26. srpna
1936 odevzdal mi listonoš benešovského poštov-
ního úřadu osobně baliček, kteréžto balíčky mi
pravidelně doručuje pošta. Bylo to v normální
doručovací době asi v 11 hodin dopoledne. Po
krátké době přinesl mi jistý chlapec korespon-
denční lístek, který mi patřil, do mého bytu.
V poledne asi ve 12 hodin mi potom odevzdala
moje- sousedka, pani Pappertová, korespondenční
lístek, který stejně jako jiné poštovní zásilky byl
opatřen mou přesnou adresou. Večer téhož dne,
když můj soused pan Pappert, prohlédl svou poš-
tu, zpozoroval mezi svými poštovními zásilkami
ještě jeden korespondenční lístek mě patřící, jejž
mi velmi ochotně ihned doručil.
Tážeme se pana ministra pošt a telegrafů:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízeni proti poštovním úředníkům a za-
městnancům, kteří zavinili tyto poměry?
V Praze dne 12. října 1936.
Knorre,
lnž. Schreiber, Illing, E. Köhler, SOgl, inž. Kar-
masin, Axmann, Obrlik, Wagner, Gruber, Stangl,
dr Kellner, Hollube, F. Nitsch, Jäkel, dr Peters,
May, Inž. Peschka, Inž. Künzel, dr Hodina, Inž.
Lischka, Birke, a Böhm, Rösler.
667/II (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Kiinzla
ministrovi vnitra,
že úřady I. stolice neustále bez důvodu a
proti zákonu rozpouštěli schůze, je ome-
zují, a že často porušuji jazykový zákon.
Poslanci a senátoři sudetskoněmecké strany,
předseda Konrád Henlein, dostávají skoro denně
zprávy, že se schůze nezákonně a neodůvodněně
omezují a zakazují. Kdo nezaujatě pozoruje po-
litickou shromaždovací činnost sudetskoněmecké
strany, musí uznati, že tato milionová strana za-
chovává při výkonu ústavně zaručeného shro-
maždovacího práva bezpříkladnou kázeň. Přes to
stačí mnohým referentům nižších úřadů pouhé
denunciace nebo vedlejší věci, aby omezeními a
zákazy překáželi nebo znemožňovali shromažďo-
vání sudetskoněmecké strany.
Interpelující nemohou uvésti všechny případy,
kde bylo použito nezákonné prakse proti schůzím
sudetskoněmecké strany. Podávali v této inter-
pelaci jen malý výběr ze skutkového materiálu,
o kterém se dovídají z přípisů a zásilek denně
docházejících se zprávami.
Při zkoumáni těchto zpráv musí interpelanti
stále konstatovati, že nižší úřady porušují jazy-
kový zákon; zvláště se nižší úřady domnívají, že
se dá sloučiti s jejich úřední povinností, vyhoto-
vují-li vyřízeni často i v podstatných částech jen
česky. V jednotlivostech uvádějí interpelující,
poukazujíce na své četné dřívější interpelace
o nezákonném provádění shromažďovací policie:
1. Okresní úřad ve Falknově zakázal výno-
sem ze dne 28. února 1936, č. j. 7395/2, 18-1-3
panu Josefu Sattlerovi ve Svatavě pořádati
schůzi, protože je prý ohrožen veřejný klid a po-
řádek. Ve skutečnosti nebyl klid a pořádek ohro-
žen. Zákaz je tím nepochopitelnější, že jako řeč-
ník byl hlášen poslanec G. Wollner a již samotnou
přítomností tohoto poslance bylo zaručeno, že
klid a pořádek bude zachován.
Výnos o zákazu obsahuje červeným razítkem
natištěný nápis: »Dnes!« Tato poznámka patří
k vyřízení a měla býti vyhotovena také v ně-
mecké řeči.
2. Od voličů v Moravské Třebové obdrželi
interpelující dne 10. března 1936 tento připiš:
»K praksi okresního úřadu v Moravské Třebové
při zakazování schůzí, o které jsme již podali
zprávu, které se zejména v poslední době prová-
dí při schůzích žen, můžeme posloužiti novým pří-
padem zákazu. Měsíční schůzi moravskotřebovské
místní organisace v Třebové, která byla sesta-
vena úplně podle pokynů chebského ústředí a
která byla ohlášena na 12. t. m., okresní úřad po
předvoláni svolavatele povolil jen s podmínkou,
3
že se škrtne buď v ní oznámený referát nebo
ostatní body denního pořadu a to sborové reci-
tace, písně, pochody, básně atd., ježto takto kom-
binovaný program je nepřípustný. Při svém roz-
hodnutí se opírá okresní úřad o císařský dvorní
patent z roku 1836, podle kterého politická strana
nemůže uspořádati podniky ve smyslu »pro-
dukce«.
Interpelující již několikrát co nejvášnivěji po-
pírali, že by omezování schůzí sudetskoněmecké
strany jmenovaným starým dvorním dekretem
Ferdinanda Dobrotivého bylo zákonné. Tento sta-
rý dekret se sice vztahuje na cirkusáky, pro-
vazolezce a herce, snad také na polykače mečů
a ohně, ale nikoliv na svobodné československé
státní občany německé národnosti (etnické a ja-
zykové příslušnosti), kteří jen užívají ústavně za-
ručeného práva se shromažďovati a zastupovati
při tom svou národně zvláštní hudební kulturu.
3. Dne 4. března 1936 dostali interpelující
z Moravské Třebové zprávu, že prý i v Křenově,
Linharticích a také v samé Moravské Třebové
bylo zakázáno několik schůzí. Také tyto zákazy
byly bezdůvodné a protizákonné.
4. Výměrem moravskotřebovského okresního
úřadu č. j. 10508/IV bylo zakázáno panu Fran-
tišku Tinklovi z Linhartic pořádati schůzi, pro-
tože prý schůzi mají býti uplatněny snahy, které
neodpovídají zájmu demokratického státu a jimiž
mají býti na úkor klidného soužití obyvatelstva
prohlubovány a přiostřovány protiklady politic-
kého, národnostního a rasového rázu. Takové
paušální odůvodnění nevyhovuje zákonu a působí,
že zákaz není vlastně odůvodněn.
Jmenovaný výměr obsahuje ostatně vážná
porušeni jazykového zákona, protože úřední titul
okresního úřadu, označení »jednací číslo«, adresa
svolavatele a datum jsou uvedena výlučně česky
a nikoliv podle zákona také německy.
5. Dne 25. února 1936 dostali interpelující
z Moravské Třebové tuto zprávu: » Doplňkem
k naší poslední zprávě o zákazu schůze žen morav-
sko-třebovské místní organisace sudetskoněmecké
strany musíme dnes oznámiti, že okresní úřad
opět zakázal schůzi svolanou na dnešek 25. t. m.
a to s výtečným odůvodněním, že se takové
schůzky nepořádají ze společenských, přátelských
nebo charitativních důvodů, ale že jsou s tím spo-
jeny snahy, které mohou porušiti pokojné a klidné
soužití jednotlivých národností.
Ježto zákaz je vyhotoven na hektografova-
ném formuláři a jeho znění je zcela všeobecné,
musíme se domnívati, že okresní úřad chce tím
učiniti zásadní rozhodnutí. Rozhovor s příslušným
referentem potvrdil toto mínění. Zákaz je nepří-
pustný, neboť program zamýšleného večera obsa-
hoval přednášky a básně od Chamisso, Rilkeho,
Pavla Kellera, Ludvika Thomy. Podáme ovšem
proti tomuto novému omezení odvolání. «
6. Dne 20. února byl interpelujícím oznámen
tento zákaz schůze: »Výnosem ze dne 17. února
1936, č. j. 8. 178/IV zakázal okresní úřad v Mo-
ravské Třebové schůzi žen moravskotřebovské
místní organisace, svolanou na 18. února 1936 v 8
hod. v Moravské Třebové.
Zákaz se formálně opírá o přednášku, která
se na schůzi měla konati: »Co to jest rasismus
a proč se jim zabýváme?«, protože prý - lak
se praví ve výměru - by mohlo býti způsobeno
nebezpečí, že by byly prohloubeny a zostřeny
rozdíly politického, hospodářského, národnostního
jakož i rasového rázu na úkor pokojného soužiti
všeho obyvatelstva. «
Ježto se přednáška omezovala na čistě vě-
decká zjištěni bez jakékoliv hodnotíci vedlejší
tendence - koncept musil býti ostatně předložen
okresnímu úřadu -, ježto dále zákaz přednášky
nijak neodůvodňuje zákaz celého podniku, podali
jsme v zákonité lhůtě proti tomuto výměru od-
voláni k brněnskému zemskému úřadu. «
7. Okresní úřad v Přísečnici vzal sice výmě-
rem ze dne 18. března 1936, č. j. 4224 na vědomí,
že pan Albert Schmiedl z Dörnsdorfu uspořádá
schůzi, zakázal však zcela nezákonně hráti po-
chod, přednésti sborovou recitaci a dokonce i zpí-
vati píseň »Nezapomeň na svůj domov«.
Sborová recitace jakož i ostatní vložky ne-
mohou nikterak ohroziti veřejný klid a pořádek;
sborová recitace zní:
Nic nám nemůže uloupiti
lásku a viru
v tuto zem.
Ji utvářeti
a ji zachovati
je naším posláním.
Nechť zemřeme!
Pro naše potomky
je pak povinnost:
ji zachovati
a ji utvářeti
tato zem nezemře.
8. Z okresu Lázně Kynžvart bylo interpelu-
jícím dne 22. března 1936 oznámeno toto:
Pořádali jsme dne 19. března 1936 veřejnou
schůzi, kde byly na denním pořadu dvě písně
z našeho zpěvníku: »Nechť prapory široce vlají«
a »Jsme armádou práce«; tento denní pořádek
povolil bez námitek okresní úřad v Mariánských
Lázních.
Dne 21. března jsme pořádali opět schůzi, na
které mluvil poslanec E. Kundt, na které byla
zakázána píseň, hudební produkce a sborová re-
citace. « Toto rozhodnutí okresního úřadu v Ma-
riánských Lázních je ze dne 19. března 1936, č. j.
105/R XII.
9. Policejní komisařství v Ústí n. Labem za-
kázalo výměrem ze dne 19. března 1936, č. j.
10. 329 podle téhož mylného právního názoru, že
jde o produkce panu dr Richardu Tauchemu ve
Velkém Březně, úvodní slovo básníka Maxe
Zweigelta, sborovou recitaci od Karla Brögera a
píseň »Jen právo«.
10. Podbořanský okresní hejtman, který se
ostatně podepisuje nezákonným způsobem »Ulc
4
v. r. « místo »Ulc e. h. «, zakázal výměrem ze dne
19. března 1936, č. j. 12/45 Karlu Tragnerovi ja-
koukoliv hudbu, zpěv a sborovou recitaci, domní-
vaje se neprávem, že se shromažďovací zákon
vztahuje na tato domnělá omezení zákonitě ohlá-
šených schůzí.
Ostatně označuje podbořanský okresní úřad
ve vyhotoveních jinak dvojjazyčných jednací
číslo jen »C. « a nikoliv také »Z. «, jak to odpovídá
zákonu.
11. Okresní úřad v Dube uložil výměrem ze dne
20. března 1936, č. j. 12/104 Rudolfu Dittrichovi
z Doks tatáž nezákonná omezení.
12. Okresní úřad ve Frýdlante uložil výměrem
ze dne 26. března 1936. č. j. 11. 415/36 Rudolf u Wen-
zlovi z Philipsthalu č. 6 tatáž nezákonná omezení.
13. Dne 2. dubna 1936 bylo interpelujícím
oznámeno z Chabařovic: »Není Vám snad nezná-
mo, že státní policie v Ostí n. L. zakázala při
sjezdu funkcionářů ve Střekově, kde mluvil dr W.
Sebekovsky, všechny písně a sborové recitace
s odůvodněním, že nejsme »akademií«. Okresní
úřad v Ostí n. L., který pak nechce při takových
opatřeních* zůstati pozadu, vydal prozatím v na-
šem okrese u místní organisace v Chabařovicích
ústně příslušným referentem drem Hönigem ten-
to rozkaz. Naše organisace žen dosáhly až dosud
toho, že jejich schůzky byly hlášeny jen paušálně
a to tak, že ta která organisace uvedla ve svém
hlášení, že má každý určitý den v měsíci (na př.
1. sobotu) v určité místnosti svou schůzi. Tento
postup je jmenovaný referent ochoten zachovati,
jde-li o schůzky, kde se šije nebo plete, požaduje
však, aby bylo zažádáno u úřadu o povolení po-
dáním opatřeným Skorunovým kolkem, jsou-li
s tím spojeny - jak on říká - »produkce« a
mini tím zpívání pisní, sborové recitace atd.
K tomu podotýkají interpelující: Zde jde je-
ště mimo to o neoprávněné ukládání poplatků,
protože prostá oznámení schůzí jsou kolku prostá
a není důvodu, aby byl žádán kolek.
14. Okresní úřad ve Žlutících zakázal výmě-
rem č. j. 9516/36, - který nezákonně datoval
jednojazyčně »dne 23. 4. 1936* -, Josefu Wabrovi
ve Žlutících č. 317, aby dal zahráti při schůzi
iSudetskoněmecký pochod* od Viktora Czapkv.
»rehrbellinský jezdecký pochod, »Hohenfried-
berský pochod" a všechny pruské vojenské po-
chody.
Ježto všechny tyto hudební kousky jsou částí
německé kultury a nemohou nijak ohroziti veřej-
ný klid a pořádek, jsou také tato omezeni proti-
ústavní a protizákonná.
15. Dne 2. února 1936 byla členu zemského
zastupitelstva Westenovi z Nové Vsi, okres Če-
ské Budějovice, po krátké řeči rozpuštěna schůze,
ačkoliv se řečník přísně držel v mezích zákona.
16. Ve výměru okresního úřadu v Českých
Budějovicích ze dne 26. května 1936, č. i. 40200/Št
zastával také tento úřad vůči Janu Schafferovi
z Českých Budějovic, Lannová 4, nezákonné mí-
nění, že na zpívání sluší hleděti jako na produkci,
a protiústavně a protizákonně nepovolil tyto vý-
hony shromaždovací svobody.
Ježto všechny dřívější interpelace sudetsko-
německé strany o protizákonném zakazování a
omezování schůzí nevedly k tomu, aby nižší úřa-
dy dbaly ústavně zaručené shromaždovaci svo-
body československých občanů německé národ-
nosti (etnické a jazykové příslušnosti), uvedli
jsme v této interpelaci panu ministrovi vnitra
kromě protizákonných výnosů také výroky oby-
vatelstva, které jasně ukazují, jaké ohromení ve
všech vrstvách obyvatelstva působí, že se ne-
ustále nedbá shromažďovací svobody rovnopráv-
ných československých státních občanů německé
národnosti. Je nutno, aby ministerstvo vnitra
přezkoumalo zákonitost, účelnost a především
ústavnost všech námi vytýkaných jednotlivých
činů správní policie.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr vnitra ochoten dáti vytý-
kané věci vyšetřiti?
2. Je pan ministr vnitra ochoten příměti pod-
řízené úřady oběžníkem, aby zachovávaly shro-
mažďovací zákon?
3. Je pan ministr vnitra ochoten dáti zavésti
kázeňské řízení proti všem státním úředníkům a
zaměstnancům, kteří se při vykonávání policie na
schůzích dopustí protizákonných přehmatů?
V Praze dne 9. října 1936.
Inž. Künzel,
Rösler, Fischer, Budig. Jäkel, G. Böhm, Gruber,
Wagner, dr Kellner, Illing. Nickerl, dr Eichholz,
dr Zippellus, Inž. Lischka, E. Köhler. May, Knorre,
Hirte, Stangl, inž. Karmasin, dr Hodina, Birke.
667/III (překlad).
Interpelace
posl. Huberta Birkeho
ministrovi vnitra
pro nedostatečný výkon shromažďovací
policie na schůzi pořádané českými ná-
rodními socialisty na vrchu Zvičině.
Zatím co se proti sudetskoněmecké straně
nastupuie s největší přísností shromažďovací po-
licie, těší se čeští národní socialisté při prová-
dění úřední kontroly velmi mírné praksi. To vy-
chází na jevo zejména ze zprávy, kterou inter-
pelujici obdrželi o průběhu schůze českých ná-
rodních socialistů. Stoji tam:
»Minulou neděli byla pořádána na vrchu Zvi-
čině, ležícím na jazykové hranici, manifestace
českých národních socialistu, na niž měla mluvi-
5
ti poslankyně Zeminová jako hlavní řečník. Na
schůzi se dostavilo asi 800 účastníků, kteří přišli
z českých krajů, aby ukázali převážně německé
obci Zvičině své stanovisko.
Oznámená řečnice se nedostavila, ale místo ní
mluvil ředitel Kubista z Ústí nad Labem, známý
z hlučných debat v českém zemském zastupitel-
stvu. Tento se pustil do vývodů, které mohou
býti přímo označeny jako sbírka útoků proti vše-
mu německému. Nejen že řečník opět připomenul
udiveně naslouchajícím účastníkům schůze všech-
ny hloupé výmysly marxistů a emigrantů, počí-
naje barbarstvím Němců a konče posledními ces-
tami Konráda Henleina, nýbrž kritisoval i okres-
ní úřady, které prý poskytly Henleinovi na jeho
volební cestu 20 Černíků jako ozbrojený průvod,
což dav přijal se vzmáhajícími se výkřiky pro-
testu. Také čeští agrárníci dostali svůj podíl a
bylo jim vyčítáno přátelství k Němcům, které
pan Kubista za všech okolností odmítl. Poukázal
potom na německé jazykové území a řekl, že
zde jako dole na Slovensku v maďarském území
žijí lidé. kteří znamenají vážné ohrožení pro stát,
s nimiž by se však jeho strana rychle vypořá-
dala, kdyby dostala potřebné prostředky. Ne-
chali jsme si tyto lidi přerůsti a dovolili jsme,
aby se stali příliš" drzí a především okresní hejt-
mane jsou vinni, že Němci mohli tak zesíliti a
se sjednotiti a že Henlein mohl ze sudetskoně-
mecké otázky učiniti otázku mezinárodní. Jejich
význačné strany a především sudetskoněmecká
strana měla býti již dávno rozpuštěna dříve než
svým sjednocením dosáhla takového významu.
Aby monotónní řeči proti všemu německému
poněkud oživil, zabýval se referent dějinnými
příklady a řekl. že Němci chtějí stále totéž jako
dříve, když císař Vilém roku 1914 vypověděl
vzdělanému světu boj protože se domníval, že
světovou válkou popruští Rakousko, zatím co se
rakouský císař domníval, že zachová svou říši
modlitbami. Tehdy prý slovanští národové, které
Němci považovali za děvečky a domovníky, uká-
zali světu, co umějí, jako český národ již ode-
dávna bojoval, třímaje v jedné ruce pluh a v
druhé ruce meč, aby se ubránil německému ohro-
žováni a útlaku.
Také se nezapomnělo na komunistu Gottwal-
da, který prý chce býti ještě papežštějším než
papež a který prý podle vývodů řečníkových
způsobil, že komunističtí poslanci činili námitky
proti Jednotlivým bodům zákona o ochraně stá-
tu. Podobným stanoviskem dokázali také Henlei-
novští poslanci své protistátní stanovisko, neboť
co by učinil Hitler s poslanci, kteří by činili
námitky proti jeho návrhem. Buď by je vyhnal
nebo by je dal odstraniti. (Výkřik německy: Udě-
lejte to také s henleinovskými poslanci. ) Zatím,
co tito činili námitky proti předloženým záko-
nům, byli v Německé říši dřívější hakenkrajcler-
ští poslanci Krebs, Jung a Schuhert. kteří jsou
ještě dnes našimi státními občany. zvoleni říš-
skými poslanci, jak se tam tomu říká. Jednotliví
z nich cestují podél hranic našeho státu a po-
řádají přednášky, aby pobuřovali proti našemu
státu.
Jakou nenávist chovají Němci k Cechům, vy-
chází na jevo z toho - a následovala řada vy-
bájených příkladů, nad kterými každý, kdo zná
poměry v sudetskoněmeckém území, musil udive-
ně potřásati hlavou, jak na př. pan ředitel Ku-
bista chtěl prý uskutečniti pořádání českého
představení v ústeckém divadle, načež mu prý
hakenkrajclerský zástupce řekl, aby Češi byli rá-
di, že smějí choditi v Ostí po ulicích. V jiné ja-
zykově smíšené obci měl prý býti německý sta-
rosta pro své schopnosti a hospodářské znalosti
zvolen také několika českými hlasy (byla uvede-
na česky dvě čísla), což však odmítl s odůvod-
něním, že je Němec a že se nedá zvoliti Ce-
chy.
Tímto způsobem to šlo dále a referát, jehož
titul na oznámeních zněl: Nepřítel uvnitř státu,
skončil vyhlášením ostrého boje všem Němcům
sympatisujícím s Henleinem, i když se tito tvá-
ří sebe demokratičtěji, neboť my, pravil objek-
tivní« člen zemského zastupitelstva, nedáme se
od Němců poučovati, co je demokracie, neboť po-
važujeme za nepřátele a zrádce národa i ostatní
naše strany, které se domnívají, že je možná
spolupráce s Němci, sudetskoněmeckou stranou
nebo s Berlínem.
Po známé písničce pana dra Kubisty mluvi-
la žena. jejíž řeč důstojně doplňovala předešlé-
ho řečníka a schůze končila resolucí, kterou pře-
četl starosta z Králové Dvora nad Labem, který
také schůzi řídil.
Tím však zpráva ještě nekončí, neboť asi
uprostřed prvního referátu byl pan Haar, který
meškal na Královédvorsku a který se zúčastnil
jako zástupce tisku schůze pořádané pod širým
nebem, vytažen z davu se slovy, která zde ze
slušnosti nechceme uváděti. Haar se tomuto pře-
padení nebránil a prohlásil také královédvorské-
mu starostovi, který mu vytrhl stenogram urče-
ný pro tisk. že s ním půjde k bezpečnostnímu
orgánu, což však tento odmítl a hlasitě se do-
volával četnictva, aby na něj upozornil dav ře-
čí rozeštvaný. Po několika nadávkách a ranách
přišel četnický poručík z Králové Dvora, mezi tím
však byla vzbuzena pozornost davu. který se
odvracel od řečnické tribuny, a zpravodaji Haa-
rovi se stěží podařilo legitimovati se v zadním
pokoji hostince jako zástupce tisku, zatím co
okna byla obléhána hustým davem, který vykři-
koval další nadávky. Lze děkovati jen opatrné-
mu zásahu četnického poručíka, že bylo zabrá-
něno dalším výtržnostem a že několik osob. kte-
ré si počínaly jako šílené, bylo poučeno, že ve-
řejné schůze pořádané pod širým nebem se může
účastniti nejenom zástupce tisku, nýbrž kdo-
koliv.
Zde by se bylo brzy ukázalo, kam by mohly
vésti takové řeči. které slouží všemu možnému,
jen ne klidu a pořádku ve státě. Němečtí účast-
níci této schůze nemohli se rozhodně zbaviti
dojmu, že je bohužel mnoho lidí, kteří v rozporu
s jinými projevy význačných státníků, chtějí u-
skutečniti slova, která onehdy pronesla ve sně-
movně poslankyně Zeminová: »Hnali jsme Němce
a poženeme je zase, « jen že krajané, kteří se
6
tak přívětivě chovali k německému zástupci tis-
ku, zapomněli, že v tomto případě chtěli hnáti jen
jednoho Němce.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr vnitra ochoten dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr vnitra ochoten dáti zjistiti,
který úředník byl na této schůzi jako zástupce
vlády?
3. Je pan ministr vnitra ochoten dáti zjistiti,
zda tento úředník podle své úřední povinnosti
učinil povinné trestní oznámení příslušnému stát-
nímu zastupitelství pro výroky řečníků?
4. Je pan ministr vnitra ochoten dáti proti
němu zavésti kázeňské řízeni, opominul-li toto
oznámení učiniti?
5. Je pan ministr vnitra ochoten zavésti proti
tomuto úředníku kázeňské řízeni také proto, že
opomenul rozpustiti tuto schůzi pro ohrožení ve-
řejného klidu a pořádku?
V Praze dne 9. října 1936.
Birke,
Fischer, Budig, Illing, Rosler, Jäkel, dr Eichholz,
dr Zippellus, May, G. Böhm, Axmann, Hirte, inž.
Karmasin, Stangl Wagner, dr Kellner, Knorre,
Nickerl, Inž. Lischka, E. Köhler, inž. Kiinzel, dr
Hodina.
667/IV (překlad).
Interpelace
poslance Inž. W. Richtera
ministrovi národní obrany,
že se nedbá zásad rovnoprávnosti při při-
jímání dělníků na práce, prováděné z vý-
nosu půjčky na obranu státu, a že se nedbá
jazykového zákona.
Pátral jsem v okrese ústeckém, zda se pa-
třičně dbá slibů pana presidenta státu o zaměst-
návání domácích dělníků na státních stavbách.
Při jízdě ústeckým okresem zpozoroval jsem na
četných místech nápis: Vojenský objekt, přístup
zakázán. Dotazoval jsem se domácích dělníků a
některých obecních úřadů, jsou-lí na tyto zřejmě
státní stavby přijímáni domácí dělníci a při tom
jsem zjistil, že tyto stavby výlučně provádí cizí
český stavitel s cizími českými dělníky. Dále
jsem zjistil, že ani od obecních úřadů ani od úřa-
du pro zprostředkování práce okresu ústeckého
nebyli vyžádáni ani přijati dělníci.
Tato prakse jest nanejvýš povážlivá, neboť
hrozí nebezpečí, že značný výnos půjčky na
obranu státu připadne výlučně českým podnika-
telům a dělníkům, zatím co němečtí dělníci a živ-
nostníci jsou od těchto staveb vyloučeni zřejmě
proto, že při posuzován! jejich státní spolehlivosti
byli paušálně odstrčeni.
Dále nesouhlasí nápisy s jazykovým záko-
nem; neboť zde nejde o užívání vnitřního českého
úředního jazyka branné moci, nýbrž o zákaz,
jejž vojenský úřad svou mocí vydal k veškerému
obyvatelstvu státu, tedy především i k obyvatel-
stvu okresu ústeckého. V tomto okrese bydli však
podle posledního soupisu lidu přes 20% českoslo-
venských státních občanů německé národnosti
(etnické a jazykové příslušnosti).
Vojenské úřady nedbajíce jazykového zákona
jednaly nedbale i s hlediska,. že práce chráněné
zákazem mají býti udrženy v tajnosti, poněvadž
hrozí nebezpečí, že Němci neporozumí tomuto ná-
pisu a proti zákazu si budou prohlížeti vojenské
práce.
Tím se nejen ohrozí vojenské tajemství státu,
nýbrž českoslovenští státní občané německé ná-
rodnosti, kteří si snad budou prohlížeti tyto ob-
jekty, neznajíce obsahu zákazu budou také vy-
dáni všanc osobnímu trestnímu stíhání.
Poněvadž zmíněné práce byly asi zadány bez
veřejného nabídkového řízení podle vládního na
řízení z r. 1920, poškozuje tato prakse rovněž
všechny německé stavební živnostníky, poněvadž
se dovědí o těchto pracích teprve, když již budou
hotovy. Jest jim tedy napřed znemožněno získati
tyto zakázky.
Tážeme se tedy pana ministra národní
obrany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten u uvedených sta-
veb a při provádění těchto a podobných prací
změniti číselný národnostní poměr dělnictva tak,
aby odpovídal klíči obyvatelstva v okrese?
3. Jest pan ministr ochoten zjednati nápravu
oproti tomu, že při úpravě zákazových tabulek
před vojenskými objekty se nedbá jazykového
zákona, což jest nebezpečné státu a státním ob-
čanům?
4. Kteří stavební živnostníci byli vyzváni
k soutěži o uvedené stavby a kteří z nich mají
své sídlo v obvodu ústeckého politického okresu?
5. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
při dalším omezeném podávání nabídek zvaly
k podávání nabídek firmy v okrese usedlé a aby
se k nim přihlíželo při zadávání?
6. Jak hodlá pan ministr vyzvati takové
v okrese usedlé firmy k účasti na dalším omeze-
ném nabídkovém řízení?
V Praze dne 13. října 1936.
Inž. Richter,
dr Kellner, Wagner, Gruber, Illing, inž. Lischka,
Sogl, May, Hollube, E. Köhler, Rösler, inž. Kar-
masin. G. Böhm, inž. Schrelber, Axmann, Stangl,
inž. Kiinzel, dr Peters, F. Nitsch, Birke, Jäkel,
dr Hodina, Obrlik, Inž. Peschka.
7
667/V (překlad).
Interpelace
poslance E. Köhlera
ministru vnitra,
že bilinský okresní úřad nedbá jazy-
kových práv.
Václav Zischka, kovář v Bílině číslo 207,
člen bílinského okresního zastupitelstva, podal
zemskému úřadu tuto jazykovou stížnost:
»Proti výměru bilinského okresního úřadu ze
dne 27. srpna 1936 číslo 10. 168/H/X-1-13, podá-
vám jazykovou stížnost.
Tento výměr porušuje jazyková práva pří-
slušející mi podle § 2 jazykového zákona. V tom-
to výměru jsou tyto údaje uvedeny pouze česky.
Tyto údaje v českém jazyce nestačí, podle zá-
kona měly býti uvedeny i německy:
1. Dne
2. čís.
3. Věc: Jmenování členů do okresní sociální
komise.
4. Konopík v. r.
5. Za správnost vyhotovení: přednosta kan-
celáře.
Mimo to odporuji tomu, že obálka dopisu má
tyto nápisy výlučně jen české, aniž tyto nápisy
podle § 2 jazykového zákona byly uvedeny také
německy:
Okresní úřad v Bílině, čís. j. Pan Václav
Zischka, kovář v Bílině 207, Mlýnská.
Věc úřední od poštovného osvobozená.
Pro celý tento stav věci podávám jazyko-
vou stížnost a navrhuji, aby uvedený výměr a
vyhotovení na dopisní obálce byl zrušen zásad-
ním rozhodnutím a navrhuji dále, aby výměr a
dopisní obálka odpovídající jazykovému zákonu,
byly doručeny mému zplnomocněnému právnímu
zástupci, panu dru H. Neuwirthovi, advokátu v
Praze II, Hybernská 4.
Václav Zischka v. r.
V Praze dne 12. října 1936. «
Ze zkušenosti je známo, že vyřízení tako-
vých stížností trvá mnoho měsíců. Hrozí nebez-
pečí, že žalovaný podřízený úřad bude pokračo-
vati ve své protizákonné jazykové praksi.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby zem-
ský úřad co nejrychleji podle zákona vyřídil po-
danou jazykovou stížnost?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby bí-
linský okresní úřad dbal jazykového zákona při
vyhotovení svých výměrů?
4. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti těm úředníkům a zaměstnan-
cům bílinského okresního úřadu, kteří v konkrét-
ním vytýkaném případě zavinili, že byl porušen
jazykový zákon?
V Praze dne 12. října 1936.
E. Köhler,
inž. Schreiber, G. Böhm, Sogl, Rösler, inž. Kar-
masin, Budig, Obrlik, dr Kellner, Inž. Künzel,
Axmann, F. Nitsch, Wagner, Birke, Illing, May,
inž. Lischka, dr Hodina, inž. Peschka, dr Peters,
Jäkel, Hollube, Stangl, Gruber.
667/VI (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministru vnitra,
že podbořanský okresní úřad zlomyslně
zamítá nároky podle tiskového zákona.
Podbořanský okresní úřad výměrem ze dne
23. června 1936, číslo 23583/III-18-ch-11 nevyho-
věl žádosti Antonína Steinera, zemědělce v Ho-
kově, pošta Německé Hořovice, aby mu bylo po-
voleno vyvěšovati tiskoviny podle § 23 tiskového
zákona a uvedl tyto podivné důvody:
»Obec Hokov není tak rozlehlá a velká, aby
se nedosáhlo zamýšleného účelu jinak než právě
veřejným vyvěšováním tiskovin na veřejných
místech. Dále není záruky, že by se uděleného
povolení nezneužívalo vyvěšováním tendenčních
zpráv a oznámení a dvojsmyslných karikatur,
výstřižků z cizozemských časopisů a podobných
věcí, které by směřovaly proti ostatním politi-
ckým českým nebo německým stranám, čímž by
mohlo dojíti k porušení nebo ohroženi veřejného
pořádku, klidu a bezpečnosti. «
Tento výměr veskrze odporuje zákonu, ne-
boť neuvádí důvodů pro zamítnutí žádosti, jeli-
kož paušální vývody úřadu první stolice, že by
se mohly vyvěšovati dvojsmyslné karikatury a
výstřižky z cizozemských časopisů a výstřižky
směřující proti ostatním českým a německým po-
litickým stranám, nejsou nikterak odůvodněny u-
vedením konkrétních skutečností.
Také naprosto nerozhoduje, je-li obec Hokov
velká nebo malá, neboť i v malých obcích má
největší politická strana ve státě subjektivní práv-
ní nárok uveřejňovati své vyhlášky podle § 23
tiskového zákona.
Podáváme interpelaci pro tento výměr, po-
něvadž není ojedinělý, nýbrž jest typický pro