8
2. Jest ochoten postarati se o nápravu, aby
ve veřejnosti nevzniklo přesvědčení, že si vláda
představuje ohlášený a slíbený boj proti zdražo-
vacím účinkům devalvace tak, že bude místo
zdražování potlačovati zprávy, jak se zdražuje?
V Praze dne 15. října 1936.
Inž. Schwarz,
Šalát, Slušný, Kendra, Drobný, Haščík, dr Rašín,
Jan Sedláček, dr Fencík, Chmelík, dr Kramář,
Ježek, Smetánka, Kut, dr Štůla, dr Domin, Inž.
Protni, Špaček, dr Novotný, Holeček, dr
Sokol, Knebort.
664/ VIII (překlad).
interpelace
poslance F. Hollubeho
vládě,
aby byl přezkoumán stav reserv všech
pojišťoven.
Ostuda s Fénixem těžce otřásla pojišťovací
myšlenkou. Pojišťovací myšlenka nevydržela by
po druhé takového otřesu důvěry.
Interpelující dostávají od voličů stále dopi-
sy, ve kterých se jich dotazují, zdali vláda pro-
střednictvím svých odborných ministerstev, kte-
rá jsou pověřena dozorem na pojišťovny, dosta-
tečně střeží prémiové reservy všech domácích
pojišťoven; neboť v dopisech se právem zdůraz-
ňuje, že tato dohlědací povinnost nad pojišťova-
cí společností »Fénixem« byla plněna velmi ne-
dostatečně.
Tážeme se tedy vlády:
1. Jest vláda ochotna oznámiti, jaká dohlé-
dací opatřeni byla po ostudě s Fénixem dosud
provedena proti jiným domácím pojišťovnám?
2. Jest vláda ochotna pečovati, aby stav re-
serv, zvláště stav prémiových reserv byl u všech
domácích pojišťovacích společnosti co nejsvědo-
mitěji střežen a zkoumán?
V Praze dne 14. října 1936.
Hollube,
dr Kellner, Inž. Karmasin, May, inž. Künzel,
Obrlik, F. Nitsch, Gruber, Inž. Peschka, Stangl,
G. Böhm, inž. Schreiber, Birke, Wagner, Illing,
E. Köhler, Sogl, Jäkel, inž. Lischka, dr Hodina,
Rösler, dr Peters.
664/IX (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministru vnitra,
že brněnský zemský úřad jednojazyčný-
mi českými tiskopisy stále porušuje
jazykový zákon.
Brněnský zemský úřad stále užívá pro vy-
hotovení svých vyřízení stejných tiskopisů. Jde
o velmi vkusně provedené tiskopisy v moderním
menším formáte. V levém horním rohu jest na
pravoúhlém základě slabými čarami stínovaném
uvedeno označení úřadu: »Zemský úřad v Brně.
V pravém horním rohu těchto tiskopisů jsou uve-
dena tištěná slova »Jednací číslo a »dne......
Zemský úřad nemá asi jiných tiskopisů než
tyto. Užívá těchto tiskopisů i tehdy, když na nich
vyhotovuje vyřízení pro československé státní
občany německé národnosti (etnické a jazykové
příslušnosti), při nichž se působnost zemského
úřadu vztahuje na soudní okresy, ve kterých po-
dle posledního soupisu lidu bydlí aspoň 20% stát-
ních občanů téhož, ale jiného jazyka než česko-
slovenského.
Tato prakse odporuje ústavě, zákonu, naříze-
ní a kázeňskému řádu, poněvadž taková vyřízení
dlužno vyhotoviti v celém jejich znění, tedy ta-
ké pokud jde o označeni úřadu, jednací číslo a
datum nejen v českém, nýbrž i v německém ja-
zyku.
V konkrétním případě vyhotovil brněnský
zemský úřad takové protizákonné vyřízení dne
20. července 1936, č. j. 5638/1/1 pro českosloven-
ského státního občana německé národnosti (ethni-
cké a jazykové příslušnosti) pana Otu Schrenka
z Vrbna.
Protizákonná úprava tiskopisů svádí úřední-
ky i k tomu, aby při označování dne porušovali
jazykový zákon. Tak jest na vytýkaném výmě-
ru na př. datum označeno takto:
»Dne 20. července 1936«, ačkoliv podle zá-
kona se to mělo označiti nejen česky, nýbrž i
německy.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten vzíti tuto
interpelaci za podnět k oběžníku všem úřadům,
které mu jsou podřízeny, a těmto úřadům vy-
světliti, že není přípustno užívati jednojazyčných
českých tiskopisů ve všech případech, ve kterých
jsou předpoklady § 2 jazykového zákona?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zjisti-
ti, který úředník jest odpovědný, že byly zave-
9
děny a že se užívá u brněnského zemského úřa-
du jednojazyčných českých tiskových formulá-
řů ?
4. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zahá-
jiti kázeňské řízení proti státním úředníkům a
zaměstnancům, kteří zavinili vytýkaný stav věci?
V Praze dne 14. října 1936.
Knorre,
inž. Schreiber, Illing, Sogl, inž. Peschka, Inž.
Lischka, E. Köhler, May, G. Böhm, Birke, Rösler,
dr Hodina, inž. Karmasin, inž. Künzel, Gruber,
Sandner, dr Jilly, Kundt, Jobst, dr Zippelius,
Wollner.
664 X (překlad).
Interpelace
poslance inž. A. Lischky
ministru vnitra,
že ústecký okresní úřad bez důvodu se-
sadil předsedu neštěmického společenstva
rozličných živnosti.
Výměrem ze dne 10. července 1934, číslo
39091/34 ústecký okresní úřad zbavil pana Karla
Benische, krejčího v Neštěmicích, jeho funkce
jako předsedy společenstva rozličných živností v
Neštěmicích a jeho funkce jako člena výboru
ústeckého svazu obchodních a živnostenských
společenstev, poněvadž prý byl členem národně-
socialistické strany dělnické.
V jiném výměru mu bylo uloženo, aby se
vzdal svého mandátu do obce.
Tato opatření nejsou odůvodněná, poněvadž
pan Karel Benisch nikdy nepatřil k žádné politi-
cké straně. I odvolání zůstalo marné.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten oznámiti, podle
jakých udání byla provedena opatření proti pa-
nu Karlu Benischovi?
V Praze dne 14. října 1936.
Inž. Lischka,
May, Gruber, inž. Karmasin, Axmann, F. Nitsch,
inž. Künzel, Hollube, Stangl, inž. Peschka, Bu-
dig, G. Böhm, Illing, luz. Schreiber, Birke, dr
Kellner, Obrlik, Jäkel, dr Hodina, E. Köhler, Sogl,
Wagner, Rösler.
664/XI (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Schreibera
ministru vnitra,
že čebivské četnictvo zakročilo proti
obrazům předsedy sudetskoněmecké
strany.
Četnická stanice v Cebivi v bezdružickém
soudním okrese, politický okres plánský, žádá v
obcích svého okresu, aby z hostinců byly od-
straněny obrazy předsedy sudetskoněmecké stra-
ny. Pro toto zakročení není žádného zákonitého
podkladu, poněvadž jest ponecháno úvaze každé-
ho hostinského, jak si chce hostinskou místnost
ozdobiti obrazy, pokud touto ozdobou není ohro-
žen veřejný klid a pořádek. K tomuto ohrožení
nemůže však dojíti, poněvadž se skoro veškeré
obyvatelstvo bezdružického soudního okresu při
posledních volbách přihlásilo k sudetskoněmecké
straně a veškeré obyvatelstvo postižených obcí
uvítalo, že byly vyvěšeny obrazy všeobecně vá-
ženého předsedy sudetskoněmecké strany.
Žádá-li cebivská četnická stanice, aby obra-
zy byly z hostinců odstraněny, jest to opatření,
za které odpovídá plánský okresní úřad. Mělo
by se zjistiti, zakročila-li četnická stanice bez
rozkazu nebo na rozkaz plánského okresního ú-
řadu.
Tážeme se pana ministra vnitra:
Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby
se obrazy předsedy největší strany ve státě již
nepovažovaly za závadné, poněvadž takové ú-
řední činnosti urážejí cit sudetských Němců?
V Praze dne 12. října 1936.
Inž. Schreiber,
Hollube, dr Hodina, F. Nitsch, Wagner, Inž. Kar-
masin, inž. Künzel, dr Kellner, inž. Peschka, May,
Obrlik, Jäkel, Gruber, Stangl, G. Böhm, Birke,
Illing, Budig, Sogl, Axmann, E. Köhler, Rösler,
inž. Lischka, dr Peters.
664/XII (překlad).
Interpelace
poslance dra F. Hodiny
ministrovi financí,
že finanční strážník Pirko bez důvodu
zatkl stavebního technika Hanuše
Lorenze z Kořenová.
Dne 10. července 1936 v poledne seděli děl-
níci firmy »Jizerská stavební unie« v Kořenově
10
u Tanvaldu proti továrně firmy »Naturin, a. s. «
v Kořenově. Děvčátko patřící k této skupině na-
fouklo papírový sáček a chtělo jím bouchnouti na
zádech své sousedky. Protože se to nepodařilo,
způsobilo to u dělníků veselost. Tímto projevem
veselosti cítil se naprosto neprávem dotčen fi-
nanční strážník Pírko právě přecházející silnicí.
Dělníci seděli pod úrovní silnice zády k silnici;
nemohli tedy pána Pírka viděti. Ale když ho
slyšeli volati: »Pane Lorenz, dejte si vůbec po-
zor, na Vás už dlouho čekáme, « počali naslou-
chati; neboť toto volání platilo zřejmě panu Ha-
nuši Lorenzovi, stavebnímu technikovi z Kořeno-
vá, který seděl mezi nimi. Stavební technik Lo-
renz jest bezúhonný a těší se dobré pověsti. Po-
vstal a volal na pana Pirka, vzdáleného asi 70
kroků: »Chcete - li něco ode mne, musíte sem při-
jíti. « Toto zvolání nebylo nemístné; každý svo-
bodný státní občan by byl tak jednal, když na
něho bez důvodu ze vzdálenosti 70 kroků volá
finanční strážník, aby si dal pozor, že finanční
stráž na něj již dlouho čeká. Kromě toho hrozil
Pirko Lorenzovi rukou z této vzdálenosti.
Pírko šel k Lorenzovi a zatkl ho a nedal si
vůbec vysvětliti, jak se věc má. Když se Lo-
renz, který ještě nikdy nebyl zatčen, tázal fi-
nančního úředníka Pirka, má-li jíti v právo nebo
v levo od něho, považoval to Pirko neprávem za
vyzývavost a spíval panu Lorenzovi česky. Lo-
renz na to odpověděl jen: »Mluvíte - li se mnou,
musíte mluviti německy, já česky nerozumím. «
Tento případ pozorovaly tyto osoby jako očití
svědkové; interpelující žádají tedy, aby byly vy-
slechnuty: Rudolf Rieger z Pustin, č. 263, Alois
Neubauer z Černé Říčky, Vojtěch Friedrich z
Grüntálu č. 77, Emil Schowald z Kořenová č.
776, Hugo Jarý z Kořenová, Robert Erlebach
z Grüntálu č. 705, Oto Schnabl z Děsné č. 248,
Bruno Fischer z Kořenová, Karel Gassren z Ko-
řenová č. 9, Gertruda Fischerova č. 661, Šelma
Braunova č. 86, Hedvika Endlerová č. 660, Hilda
Rotterová z Kořenová č. 864, Dora Kasperová,
Adéla Wazlawiková č. 210, Olga Riegnerová
čís. 17.
Tážeme se pana ministra financí:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci výslechem uvedených očitých
svědků?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízeni proti finančnímu strážníkovi Pir-
kovi?
3. Jest pan ministr financi ochoten, jelikož
důvěra v pana Pirka mezi obyvatelstvem jest
těžce otřesena tímto bezdůvodným a protizákon-
ným zatčením, vzbuzujícím pozornost, zprostiti
pana Pirka jeho úřadu, než bude pravoplatně u-
končeno kázeňské řízení, nebo aspoň naříditi, aby
byl přeložen do jiného okresu?
4. Jest pan ministr financí ochoten použiti to-
hoto neuvěřitelného případu, aby vysvětlil orgá-
nům finanční stráže, že směji zatýkati jen tehdy,
jsou-li zde skutečné závažné důvody a jiné před-
poklady pro omezení svobody volných státních
občanů, odůvodněné ústavou a zvláštními zá-
kony?
V Praze dne 9. října 1936.
Dr Hodina,
Fischer, Budig, dr Zippelius, Nickerl, inž. Lisch-
ka, inž. Karmasin, E. Köhler, dr Kellner, Illing,
Rösler, dr Eichholz, Axmann, Hirte, Stangl, May,
Wagner, Jäkel, Knorre, a Böhm, inž. Künzel,
Birke.
664/ XIII.
Interpelace
poslanců Jar. Hladkého a Frant. Němce
ministru vnitra
o zabavení časopisu »Severočeský děl-
ník« v Teplicích-Šanově č. 38 ročník 39.
ze dne 18. záři 1936.
V časopise »Severočeský dělník« ze dne 18.
září 1936, číslo 38, ročník 39 byla zabavena
zpráva:
» Zatčeni Henleinovci. Policie v Karlových
Varech zatkla v neděli místního vůdce SDP v
Rybářích Kocha pro protistátní rejdy. - Zatče-
ný byl prohlašován za budoucího starostu města
Rybáře. «
Tatáž zpráva vyšla bez závady v »Prager
Montagblattu« a »Brüxer Zeitung« dne 14. září
1936.
Podepsaní se táží pana ministra vnitra,
zda ví o zabaveni výše uvedené zprávy v
časopise »Severočeský dělník«, která byla otisk-
nuta bez závady v jiných časopisech a zda je
ochoten učiniti opatřeni proti podobné konfiskační
praxi státního policejního úřadu v Teplicích-Ša-
nově ?
V Praze dne 21. října 1936.
Hladký, Frant. Němec,
Klein, Benda, Jaša, Vaverka, F. Kučera, R. Cha-
lupa, dr Mareš, dr Markovič, Schulcz, Laušman,
Srba, A. Langer, Tymeš, Jurnečková-Vorlová,
Bečko, Ešner, Nový, Polach, Tayerle, J. Kučera,
dr Macek.
11
664/XIV (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministru vnitra,
že se nepatřičně úředně užívá výrazů
»zněmčené území«.
Pan ministr pro věci zahraniční Krofta ozna-
čil sudetskč Němce jako druhý státní národ, kte-
rý srostl s půdou. Přes to užívá šovinistický bul-
vární tisk, aniž inu to censura vytkne, stále ještě
výrazů »zněmčené území«, které odporují a se
příčí hospodářským výsledkům a historickému
badání o osídlení oblasti, v nichž bydlí
sudetští Němci. Užívání těchto výrazů pokořují-
cích sudetské Němce vzbuzuje mylnou předsta-
vu, že sudetští Němci neprávem sídlí na půdč.
která prý ve skutečnosti patří Čechům. Takové
obraty v řeči, odporující dějinám, směřují k to-
mu, aby sudetským Němcům bylo odepřeno prá-
vo na jejich zděděnou hroudu a pobuřují tedy
k nenávisti proti sudetským Němcům.
Ještě méně než nedbalost censury k těmto
výrazům lze pochopiti, když dokonce státní úřa-
dy užívají těchto výrazů, které hluboce pokořují
a urážejí sudetskč Němce.
Tak si troufala četnická stanice v jelenicích
v okrese teplickošanovském dne 2. dubna 1935
pod č. j. 746/35 podati litoměřickému státnímu za-
stupitelství oznámení, v němž uráží sudetské
Němce užíváním výrazů »zněmčené území. To-
to oznámeni došlo litoměřickému státnímu zastu-
pitelství pod č. j. St. 1374/35 a je podepsáno
štábním strážmistrem Knorem. Tento spis si vy-
žádal brněnský krajský trestní soud k důkazu v
tiskovém sporu Konráda Henleina č. TI III 97/35
proti dru Fr. Šelepovi.
Poněvadž četnický štábní strážmistr podléhá
dozorčí moci pana ministra vnitra, tážeme se pa-
na ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti za-
hájiti kázeňské řízení proti četníkovi, který ú-
ředně užil výrazů »zněmčené území*?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten se posta-
rati, aby úředníci a zaměstnanci podléhající jeho
dozorčí moci nikdy neužívali výrazů »zněmčené
území*, poněvadž tyto výrazy odporují dějinám
a hluboce urážejí všechny sudetské Němce a ce-
lý německý národ?
V Praze dne 12. října 1936.
May,
G. Böhm, lnž. Schreiber, Inž. Lischka, Hollube,
Gruber, inž. Karmasin, Inž. Peschka, Franz Nitsch,
Wagner, Stangl, dr Kellner, Obrlik, Axmann,
Jäkel, Sogl, dr Hodina, Illing, Rosler, Birke,
E. Köhler.
664/XV (překlad).
Interpelace
poslance dra A. Roschebo
ministru vnitra,
že šluknovská expositura státní policie
zakázala vyvěšovati ručně psané nápisy.
Šluknovská expositura státní policie výmě-
rem ze dne 3. září 1936, číslo 320 pres. zaká-
zala velkošenovské místní skupině sudetskoně-
meckč strany vyvěsiti ručně psaná hesla, a to
»Bez boje není práva« a »Naše vlast zůstane
německá*, pod hrozbou trestními sankcemi do
5000 Kč nebo 14 dnů vězení.
Tento zákaz nelze odůvodniti § 23 tiskového
zákona, poněvadž ručně psané vývěsky nejsou
tiskopisy a jejich vyvěšení nevyžaduje tedy po-
volení.
Ale i poukaz na článek 3, odst. 1, zákona
čís. 125/1927 není dostatečným odůvodněním, po-
něvadž veřejný klid nebyl těmito vývěskami o-
hrožen. Jest všeobecně uznaná zkušenost, že bez
boje není práva. Dále nelze popírati, že sudetští
Němci jsou odhodláni udržeti německými oblasti
jimi osídlené, jak nazývají svou vlast. Nelze te-
dy naprosto mluviti o ohrožení veřejného klidu
a pořádku.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten pečovati, aby se
článku 3 zákona o organisaci politické správy
č. 125/1927 Sb. z. a n. užívalo jen tehdy, kdy
skutečně jest ohrožen veřejný klid a pořádek,
ale nikoliv tehdy, když se provozuje politická pro-
paganda v mezích ústavních práv?
V Praze dne 14. října 1936.
Dr Rosche,
G. Böhm, inž. Schreiber, Illing, inž. Lischka. Sogl,
inž. Peschka. May, Budig, dr Kellner. Hollube,
Wagner, Obrlik. Gruber. Stangl, Jäkel, F. Nitsch,
Axmann, dr Peters, inž. Künzel. inž. Karmasin,
dr Hodina, E. Köhler, Rösler, Birke.
12
664/XVI (překlad).
Interpelace
poslance G. Orlíka
vládě
o katastrofální hospodářské situaci obcí
v dolním údolí Vítky v okrese
frýdlantském.
Interpelující dostali vzrušující zprávu obcí
v dolním údolí Vitky v okrese frýdlantském. Tuto
zprávu, jejíž obsah mluví sám za sebe, uvádějí
doslovně v této interpelaci:
Dne 7. června 1936 konala se v Předláncích
schůze, kterou obeslaly všechny zájemnické
vrstvy, jako členové obecních zastupitelstev, zá-
stupci živnostníků, zemědělců, nezaměstnaných a
sousedů, a tato schůze se podrobně zabývala
strašnou hospodářskou situací, ve které jest větši-
na obyvatelstva dolního údolí Vítky. Po této
rozpravě bylo usneseno, že dlužno učiniti všechny
kroky, aby konečně jednou byla zahájena úprava
Vítky. Při provádění této stavby již po léta na-
vrhované by bylo možno zaměstnati většinu ne-
zaměstnaných. Tímto snížením nezaměstnanosti
mohli by i živnostnici a zemědělci poněkud
zlepšiti své postavení, neboť kdyby se zvýšila
kupní síla dělníků, zvýšil by se i obrat a pracující
střední stav by mohl spíše dostáti i svým vlast-
ním povinnostem.
V jakém smutném stavu je obyvatelstvo a
obce v dolním údolí Vítky, jest zřejmo z těchto
číslic, jen povrchně vyšetřených. Tato situace se
ještě zostřuje katastrofální povodní, která posti-
huje obce v tomto obvodu.
Ves jako pohraniční obec jest zvlášť krutě
postižena hospodářskou nouzí. Zdejší průmyslové
podniky byly úplně zastaveny, což má dnes úči-
nek na všechny vrstvy obyvatelstva. Nyní v obci
Vsi dostává 18 osob vyživovací lístky a 12 osob
je podporováno podle gentské soustavy. Obec
také není schopna prováděti větší nouzové práce,
poněvadž při daňovém základu 5000 Kč musí na
dlužní jistinu sehnati ročně přes 5000 Kč na úroky
a úmor. Obecní přirážky, které má obec vybírati,
klesly přes 50%. Dále budiž poukázáno i na za-
dlužení zemědělského majetku. Na 220 ha tíží
1, 374. 000 Kč hypotečních dluhů, k tomu přistupuje
ještě 170, 000 Kč jako dluhy živnostníků a 65. 000
KČ jako dluhy nezaměstnaných. Na 262 obyvatel
připadá tedy úhrnem 1, 609. 000 Kč dluhů.
Dále budiž poukázáno na to, že obyvatelé
velice trpí škodami způsobenými povodni. Na př.
v r. 1932 byla sklizeň sena a otavy zničena v 70%,
způsobena ohromná škoda na březích a kulturách,
takže úhrnná škoda činila přes 80. 000 Kč.
Obec Bunzendorf má 46 obytných domů se
176 obyvateli, z nichž jest 31 bez zaměstnání, a
to 16 dostává vyživovací lístky, 8 jest podporo-
váno podle gentské soustavy a 7 jest nezaměst-
naných bez jakékoliv podpory. Před válkou měl
Bunzendorf 2 továrny, které zaměstnávaly asi
300 dělníků. Oba podniky byly zastaveny, po-
slední v r. 1926. Krise působí v tomto místě mno-
hem ničivěji, neboť kromě dělníků bydlí tam již
jen drobní zemědělci, mající průměrně 2 až 10 ha
půdy. V roce 1926 bylo jen několik zemědělců
zadluženo na 80. 000 Kč. V roce 1935 stouply tyto
dluhy na 411. 021 Kč. Tito zemědělci mají ma-
jetek od 2 až 7 ha a hospodař! na úhrnné ploše
61 ha. Dluhy se dělí na:
|
zaknihované dluhy.... |
. 235. 600 Kč |
|
ní úpisy ....... |
... 136500 |
|
běžné provozní dluhy... |
... 17. 086 |
|
dlužné daně ....... |
... 5. 435 |
|
jiné dluhy ........ |
... 8. 000 |
|
roční platy výměnkářům.. |
... 8. 400 |
Že takový vývoj působí, že nelze na budo-
vách prováděti žádné opravy, jest přirozené a
tím musí ovšem trpěti všechny vrstvy obyvatel-
stva. U oběti krise, nezaměstnaných, to nevypadá
lépe.
Domovní majetek jest následkem této situace
ohromně zatížen a to:
|
knihovně ....... |
11. 700 Kč |
|
dlužními úpisy a směnkami |
. 12. 800 |
|
daněmi a nájemným... |
. 1. 200 > |
|
životními potřebami... |
. 2. 470 » |
|
28. 170 Kč |
Stálým poklesem kupní síly obyvatelstva na-
stal pokles obratu, takže se živnostníci ohromně
zadlužili. Dluhy činí:
|
knihovní zadlužení.... |
222. 000 Kč |
|
dlužní úpisy a směnky.. |
3. 500 » |
|
provozní dluhy ..... |
31. 000 » |
|
daně a pojistné příspěvky. |
8. 350 > |
|
jiné dluhy a nesplac. úroky. |
90. 000 » |
|
354. 850 Kč |
V obci jest přirážková základna 3252 Kč,
takže není možno podstatně přispívati k větším
nouzovým pracím a mohou se užívati jen nižší
částky, na které jest pamatováno v kapitole o ko-
munikacích.
Obec Předlánce má 472 obyvatelů a to pře-
vážně zemědělců. Jest tam 57 nezaměstnaných
z toho 12 osob dostává vyživovací lístky, 33 jest
podporováno podle gentského systému, a 12 ne-
zaměstnaných nedostává žádné podpory, poněvadž
jim chybí průkaz tříměsíční práce a musejí je vy-
držovati rodiče a sourozenci, což trvale činiti ne-
mohou. Zemědělci jsou dosti zadluženi, takže soud-
ní dražby jsou denní zjev. Již po léta usilují oby-
vatelé, aby se provedla úprava Vítky, ovšem do
dneška marně, poněvadž i tato obec trpí povod-
němi stále velké škody.
Obec Wustung: Jediný průmyslový podnik
v místě, firma Mullerova, byla v r. 1931 zasta-
vena, ačkoliv měla zakázky. Před zastavením
18
bylo vždy ještě zaměstnáno 60 dělníků a 9 úřed-
níků. Při plném zaměstnání pracovalo v tomto
podniku 200 dělníků a 20 úředníků. Toto zasta-
vení způsobilo, že ze 396 obyvatelů jest 74 osob
bez práce, a to: ve vyživovací akci jest 22 osob.
podle gentského systému jest podporováno 12,
omezeně pracující dělníci jsou 3, členů rodin 16
a bez jakékoliv podpory 21 osob.
Těmto 22 osobám se vydává 28 vyživovacích
lístků, takže domkáři, mají - li sehnati své živobytí
a daně, musí doslova jíti žebrati. Totéž platí i pro
přestárlé a drobné důchodce. Podobné jest po-
stavení i drobných zemědělců, kteří nemohou býti
živi z výnosu své usedlosti. Dříve chodili do to-
várny, dnes v době krise tohoto vedlejšího vý-
dělku není. Následek jest ohromné zadlužení a
exekuce. Obec má 243. 513 Kč dluhů a pro výše
zmíněné okolnosti musí mimo to sehnati na chu-
dinské podpory 2500 Kč, kdežto příjmy klesl,
o 15. 571 Kč. Obecní dávky klesly se 2000 Kč na
1. 69 Kč, z nichž dlužno opatřiti na úrokovou služ-
bu 11. 351 Kč, takže i zde provádění nouzových
prací naráží na velké těžkosti.
Obec Habartice jest obec pohraniční a její
obyvatelé měli výdělek většinou v blízké cizině.
Byla známá, jako jedna z nejzámožnějších obcí
v okrese. Obyvatelů měla v r. 1910 1300, v r.
1920 1100, v r. 1930 990 a nyní poklesl její počet
asi na 900. Jen třetina obyvatelů se zaměstnává
zemědělstvím. Několik let po válce bylo v Ně-
mecku zaměstnáno 221 dělníků, v r. 1936 byla za-
městnána již jen jedna osoba.
Podniky v Habarticích zaměstnávaly:
Firma Müllerova v r. 1929 280 a v r. 1936 již
jen 92 dělníky omezeně pracující. Na mzdách
vyplatila 1, 787. 000 Kč v r. 1929 a 351. 390 Kč v r.
1935.
Firma Arnade byla zřízena r. 1925, zaměstná-
vala 52 dělníky v r. 1929 a 37 dělníků v r. 1936.
Na mzdách bylo vyplaceno 445. 831 Kč v r. 1929 a
167. 918 Kč v r. 1935.
Stavební podnik Bruno Richtra, založený r.
1923, zaměstnával obvykle 33 stavebních dělníků:
dnes podnik až na několik drobných prací je za-
staven. Tato firma vyplatila na mzdách 318. 220
Kč v r. 1926 a v r. 1934 již jen 44. 237 Kč.
Od roku 1927 jest zastavena výroba palmo-
vých větévek Karla Wernera, která zaměstnávala
12 lidí a ještě r. 1926 vyplatila na mzdách
52. 000 Kč.
Nezaměstnaných a omezeně pracujících děl-
níků jest 180 a většina dostává vyživovací lístky.
V r. 1935 činila hodnota vydaných lístků na po-
traviny, chléb a mléko asi 190. 000 Kč. Obec do-
stala v r. 1925 na státních přídělech daní a dávek
ještě 162. 118 Kč. V r. 1935 dostala již jen 29. 707
Kč a v r. 1936 bude toho ještě méně. Celkový
obraz této obce jest hospodářská zřícenina a
většina obyvatelstva dostává již jen renty a pod-
pory.
Obec Engelsdorf má stav nezaměstnaných:
V r. 1925 žádné a v r. 1935 130 osob. Dávka z ná-
pojů klesla se 6200 Kč v r. 1925 na 3480 Kč v r.
1935. V cizině bylo zaměstnáno 120 osob, dnes
již jen 4. Zadluženi obyvatelstva způsobené ho-
spodářskou krisí činí průměrem polovici celého
majetku.
Obec Horní Pertoltice má 33 nezaměstnaných.
Obec Dolní Pertoltice má 1, 300. 000 Kč dluhů
na 482 obyvatele, z nichž 20 jest nezaměstnaných.
Obec Weigsdorf má 43 nezaměstnané.
Obec Víska má 363 obyvatelů. Z toho do-
stává vyživovací lístky 19 nezaměstnaných, podle
gentské soustavy je podporováno 8 a bez jaké-
koliv podpory je 10 nezaměstnaných. Daňová zá-
kladna klesla se 6460 Kč v r. 1924 na 4000 Kč
v r. 1935. Obec má 6800 Kč dluhů. Dávka z ná-
pojů klesla se 1. 600 Kč v r. 1927-1928 na 800 Kč
v r. 1935. Výnos výdělkové daně činil v r. 1925
3682 Kč a v r. 1935 již jen 280 Kč.
Výše uvedená fakta ukazují, že jest zapotřebí
rychlé pomoci, že jest nejvyšší čas, aby vláda
a všichni odpovědní činitelé účinně zasáhli. Zde
nepomůže zavedení nových dávek, poněvadž
většina obyvatelstva již nic nemá, nýbrž přede-
vším poskytnutí vydatných finančních prostředků
na opatření práce. Jen tak můžeme stupňovati
kupní sílu spotřebitelů, zvýšiti obrat, zlepšiti
veškerý hospodářský život a tím zároveň
zachrániti sta existencí před zhroucením. Je-
dinou možností poněkud zmírniti těžké účinky
krise jest, splní-li vláda, zemský úřad a okresní
úřad ihned tyto spravedlivé požadavky:
1. Aby se ihned zahájila úprava Vítky. Lze
s ní začíti tím spíše, že návrh na úpravu leží již
několik let u pražského zemského úřadu.
2. Aby vláda mimořádně přihlížela k našemu
území a k celému okresu při investicích a nouzo-
vých pracích. Aby úřady a ministerstva nepro-
dleně kladně vyřídily stavební návrhy okresu a
obcí, aby tyto návrhy byly mimořádně financo-
vány z rozličných fondů (silniční fond. vodní
fond), z peněz získaných půjčkou práce, pokud
zbývají, a z jiných peněz státu, poněvadž obce
mají jen velmi málo peněz a ve většině případů
vůbec žádné, aby mohly prováděti účinné nouzo-
vé práce.
3. Při investicích a nouzových pracích státu,
země, okresů a obcí buďtež především zaměstná-
váni domácí nezaměstnaní a také mladiství děl-
níci, rovněž zničení drobní zemědělci a živnost-
níci. Živnostenské práce nechť provádějí přede-
vším domácí živnostníci.
4. Vylučování z vyživovací akce úřadem pro
zprostředkování práce a okresní sociální komisi
budiž ihned zastaveno. Vyloučení nezaměstnaní
buďtež do ní zase pojati. Zapotřebí jest nikoliv
méně lístků, nýbrž zvýšiti jejich počet.
5. Budiž zrušen pracovní průkaz a čekací
lhůta k dosažení podpory v nezaměstnanosti.
6. Vláda nechť co nejdříve splní požadavek
konsumních a pekařských družstev, aby pro se-
verní Čechy bylo poskytnuto 10. 000 vagónů levné-
ho obili.
7. Drobní živnostníci a chudí rolníci, které
krise připravila o existenci, buďtež pojati do vy-