TISKY
k těsnopiseckým zprávám
o schůzích
poslanecké sněmovny
Národního shromáždění republiky
Československé.
IV. volební období.
4. zasedání.
Svazek V.
Tisk 663-740.
Rok 1936 -1937.
PRAHA.
1937.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
663.
Odpovědi:
I. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Ježka ve věci postátnění profesorského
sboru Veřejné obchodní Školy ve Slaném (tisk 577/II),
II. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Fischera, že přespolní listonoš Teodor Prochaska
od poštovního úřadu v Polomí na Moravě zpronevěřil peníze (tisk 586/IX),
III. předsedu vlády na interp. posl. Suroviaka vo veci ďalšieho odstrčania a neomluvitelného
poškodzovania Slovákov pri prijatí rušnovodičského dorastu do služieb železničných v ob-
vode bratislavského riaditeľstva statných železnic (tisk 446/ XIII),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. J. Sedláčka v záležitosti vynášení soudních rozhodnuti
v jazyce maďarském a nepřikládání československých překladů maďarských podání čes-
kým stranám u okresního soudu v Želiezovcích (Slovensko) (tisk 566/IV),
V. předsedu vlády na interp. posl. Suroviaka o obsadení miesta u košického riaditeľstva že-
leznic (tisk 469/ XVI),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Stangla, aby byl vyžádán posudek nejvyššího soudu
o neobjednaných tiskopisech (tisk 577/IX),
VII. min. vnitra na interp. posl. inž. W. Richtra, že vrchní strážmistr v Zálezlech provádí z na-
cionálně šovinistických důvodů zdánlivá úřední jednání (tisk 603/ XXIX),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Kellnera o pojmu »menšinových soudů« (tisk
603/ XXIII),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. F. Nitsche a dra Hodiny o protizákonném bojkotovém
hesle »Svůj k svému« nepřátelském Němcům (tisk 607/IV),
X. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. Franka o protizákonných nařízeních
o užíváni jazyků v hostinské živnosti (tisk 523/ VII),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora ve věci zabavení »Slováka« z 21. června 1936
(tisk 629/ III),
XII. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora o konfiskační praksi státního zastupitelství v Bra-
tislavě (tisk 603/IV),
XIII. min. národní obrany na interp. posl. Vodičky o poměrech na stavbě krytů v Brdské střel-
nici (tisk 577/ III).
XIV. min. národní obrany na interp. posl. Vodičky o sebevraždě dvou vojínů u 10. roty 30. pě-
šího pluku v Josefově nad Metují (tisk 577/XI),
XV. min. spravedlnosti na interp. posl. Salát a o konfiskaci 25. čísla V. ročníku společensko-
hospodářského nepolitického týdeníku »Naše Noviny«, vycházejícího v Banské Bystrici
(tisk 629/V),
XVI. vlády na interp. posl. dra Jar. Dolanského o platnosti a závaznosti kolektivních smluv
sjednaných před 30. dubnem 1935 podle vládního nařízení číslo 89/1935 (tisk 586/ XVIII.
2
663/I.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Františka Ježka
ve věci postátnění profesorského sboru
Veřejné obchodní školy ve Slaném
(tisk 577/II).
Postátněni profesorského sboru Veřejné ob-
chodní školy ve Slaném jest podmíněno systemi-
sací státních profesorských služebních míst pro
nestátní profesory jmenované Školy.
Ministerstvo Školství a národní osvěty má
tuto potřebu na paměti, revise systemisace bude
však záviseti na finančních možnostech státu.
V Praze dne 12. října 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
ností; kdyby tak byly učinily, nebyl by Prochaska
mohl své zpronevěry prováděti.
Ježto však jde o strany vesměs sociálne sla-
bé, odškodnila poštovní správa ty z nich, které
se odvolaly proti zamítavému rozhodnutí o ná-
hrade a dokázaly, že peníze Prochaskovi sku-
tečně odevzdaly, zcela výjimečně z důvodů sluš-
nosti polovinou částky zpronevěřených vkladů.
Poštovní správa stále a všestranně usiluje,
aby bezpečnost dopravy byla zajištěna i pred ne-
poctivosti. Štatistika ukazuje, že toto úsilí má
úspech, neboť počet ztrát neustále klesá.
V Praze dne 17. října 1936.
Ministr pošt a telegrafu:
Tučný, v. r.
663/II (původní znení).
Odpoveď
ministra pôšt a telegrafu
na interpelaci poslance B. Fischera,
že přespolní listonoš Teodor Prochaska
od poštovního úřadu v Polomi na Morave
zpronevěřil peníze (tisk 586/IX).
Poštovní posel Teodor Prochaska z poštov-
ního úřadu Polom dopustil se jako přespolní listo-
noš v roce 1935 zpronevěry šekových vkladu,
které mu svěřily strany při Jeho pochůzce. Byl
proto propuštěn ze služeb poštovní správy dnem
31. prosince 1935 a nad to rozsudkem krajského
soudu v Novém Jičíně z 23. března 1936 za tento
trestný čin odsouzen k trestu 6 měsíců těžkého
žaláře nepodmínečně.
Přednosta poštovního úřadu v Polomi, který
zavinil nedostatočným dozorem, že Prochaskovy
zpronevěry byly pomerné pozdě odhalený, je
přeložen k jinému poštovnímu úradu.
Žádostem poškozených strán o náhradu škody
nebylo lze vyhověti, neboť si od posla Prochasky
nevyžádaly prozatímní podací lístky, což bylo
podle ustanovení poštovního řádu jejich povin-
663/III.
Odpoveď
predsedu vlády
na interpeláciu poslanca Suroviaka
vo veci ďalšieho odstrčania a neomluvi-
teľného poškodzovania Slovákov pri pri-
jatí rušňovodičského dorastu do služieb
železničných v obvode bratislavského
riaditeľstva štátnych železníc
(tisk 446/XIII).
V úradnom liste riaditeľstva Štátnych železníc
v Bratislave č. 8 zo dňa 18. apríla t. r. nebolo
publikované prijatie nových zámočníkov pre
službu rušňovodičskú, ale bolo v ňom uverejnené
ustanovenie za čakateľov v služobnej kategórii
rušňovodičov tých remeselníkov na výpomoc a
pomocných zamestnancov I. služobnej skupiny,
ktorí boli už predtým postupne prijatí ako rušňo-
vodičský dorast, a to v rokoch 1929 a 1930. V tom
smere spočíva tedy interpelácia na mylnom pod-
klade.
Pokiaľ sa týka terajšieho stavu prijímania
personálu pre službu rušňovodičov a riadičov mo-
torových vozov, nemožno tvrdiť, že by v želez-
ničnom rezorte nebolo dostatočne prizerané k u-
chádzačom, patriacim k živlu domácemu. Od je-
sene 1935 do jari 1936 bolo riaditeľstvo štátnych
železníc v Bratislave zmocnené prejednať žiadosti
197 uchádzačov, z ktorých bolo 139 žiadateľov
3
Slovákov. Miest, pravda, bolo doslal obsadené
značné menej, pretože nutno prizerat k prejavu-
júcej sa potřebě. Z uchadzačov, ktorí obstáli při
prísnom avšak nezbytnom výběre, zostáva utnie-
stif 27 žiadateľov. Medzi nimi je 18 Slovákov,
ktorými riaditelstvo bude postupné doplňovat sta-
novenu zálohu rušňovodičov a riadičov koľajo-
vých motorových vozov.
V Prahe, dňa 30. októbra 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
663/V.
Odpovecď
předsedu vlády
na interpeláciu poslanca Suroviaka
o obsadení miesta u košického riaditeľ-
stva železnic (tisk 469/XVI).
Zásada, ku ktorej obhájenie interpelácie smě-
ruje, je v platnosti. V niektorých pripadoch je
však třeba, jestliže sa slovensky uchadzač o da-
jaké miesto nemože rovnat svojou kvalifikáciou
uchadzačovi inému, zvlášť ak nemá potřebnej
predchádzajúcej praxe v příslušném odvětví, učinit
při uděleni miesta z naznačenej zásadnej směrnice
nezbytnú výminku.
Tak tomu bolo i při udělení miesta skupinára
skupiny V/7 u riaditelstva stát. železnic v Koši-
ciach. Nutno však poznamenat, že inspektor Ján
Furcsák je věkové mladší a vykazuje i celková
dobu služobnú kratšiu, než úradník, ktorému
miesto bolo udělené. Jeho kvalifikácia nemohla
byť tak tiež uznaná za vyhovujúcu pře toto ve-
dúce miesto.
Nie je teda možné z podnětu interpelácie
v konkrétnem případe niečo měnit na převedenej
personálnej dispozícii.
V Prahe, dňa 28. augusta 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
663/IV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti vynášení soudních rozhodnutí
v jazyce maďarském a nepřikládáni če-
skoslovenských překladů maďarských po-
dáni českým stranám u okresního soudu
v Žellezovcích (Slovensko)
(tisk 566/IV).
Bylo by vskutku porušením jazykových před-
pisů, jestliže by soudy, které mají kvalifikovanou
menšinu maďarskou, příslušníkům jazyka státního
vydávaly na podáni sepsaná v tomto jazyku vy-
řízení jen v jazyku maďarském. Budou-li mně
takové případy oznámeny, dám je vyšetřiti a
zjednám nápravu. Případ, který dal k interpelaci
podnět, byl však vlastně - jak ukázalo prove-
dené šetření - zaviněn stranou samou, neboť ve
sporu, který předcházel návrh zn. sp. E 728/36,
předložil právní zástupce strany (fy Ing. Lorenz
v Kroměříži) maďarskou plnou moc, od strany
podepsanou, a také při ústním jednání užíval ma-
ďarského jazyka. Okresní soud v Želiezovcích
mohl tím býti (a také byl) uveden v omyl o ja-
zykové příslušnosti strany a lze mu nejvýše
klásti za vinu, že jazykovou příslušnost strany
pozorně neprozkoumal. To mu bylo vytčeno.
V Praze dne 22. října 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
663/VI (původní zněni).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance G. Stangla,
aby byl vyžádán posudek nejvyššího
soudu o neobjednaných tiskopisech
(tisk 577/IX).
Šetřením provedeným u všech okresních sou-
dů bylo zjištěno, že rozepří v interpelaci dotče-
ných je počet poměrně zcela nepatrný a že větši-
na takových sporů skončila odvoláním žaloby,
smírem nebo klidem řízení. Pokud bylo meritorně
rozhodováno, stalo se tak vždy na základě usta-
noveni §§ 861 a násl. obč. žák. nebo čl. 319 a
násl. a či. 279 obch. zák., což odpovídá názoru
4
literatury, která se podobnými otázkami dosti
často zabývala, i judikatuře nejvyššího soudu.
O rozhodnutích vzájemně si odporujících nelze
dobře mluviti, neboť nesrovnalost závěrů někte-
rých rozsudků je většinou spise zdánlivá, zhusta
vysvětlitelná zvláštnostmi skutkového základu
jednotlivých případů. Třeba míti na mysli, že
právě v otázkách, o které se interpelace zajímá,
rozhodné okolnosti konkrétního případu mohou
býti velmi různotvárné a že všechny takové okol-
nosti musí býti zvláště s hlediska § 863 obč. zák.
(čl. 279 obch. zák. ) pečlivě zhodnoceny.
Posudek nejvyššího soudu mohl by se zabý-
vati jen všeobecně formulovanými otázkami, tedy
otázkami, jichž řešení, jak ukazuje provedené še-
tření, soudům vlastně obtíže nepůsobí. Posudek
nemohl by však nikdy pamatovati na všechny
mnohotvárné okolnosti, které se v konkrétních
případech naskýtají a pro jich rozhodnutí jsou
právě významné. Nelze ani přehlédnouti nebez-
pečí, že by některé soudy, držíce se jen všeobec-
ných závěrů posudku nejvyššího soudu, nevěno-
valy právě zvláštnostem souzeného případu nále-
žitou pozornost.
Podle toho nepovažuji za nutné obrátiti se
s otázkami v interpelaci dotčenými na nejvyšší
soud.
V Praze dne 20. října 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
Ve společnosti Andersových dlely 1 Adolfa
Černá a Blažena Jará.
Po 22. hodině upozornil z popudu jmenova-
ného náčelníka turnerů podřízený strážmistr též
Černou i Jarou na platný zákaz a vybídl je k o-
puštění zábavy, není-li jim ještě 16 let.
Dne 20. července 1936 předvolalo četnictvo
Andersovou, Černou a Jarou na obecní úřad k zji-
štění osobních dat; s nimi přišla i matka Anderso-
vé. Na poznámku Jaré, že jsou asi předvolány
z důvodů, že se jako Češky účastnily Němci pořá-
dané zábavy, uvedl velitel stanice pravý důvod
předvolání; při tom bylo zjištěno, že Marie An-
dersová jest rozena v březnu 1921, Adolfa Černá
dne 11. listopadu 1920, Blažena Jará 2. července
1920 a Ilsa Meissnerová 24. dubna 1921.
Andersová, Černá a Meissnerová byly ozná-
meny okresnímu úřadu v Ostí nad Labem pro pře-
stupek podle § 6 nařízení bývalého místodržitele
pro Čechy ze dne 4. dubna 1917, č. 19-853/54, č. 31
z. z.
Andersová a Meissnerová jsou německé, čer-
ná a Jará české národnosti.
Tvrzení interpelace o postupu a výrocích
četníků neodpovídají podle vyšetření skutečnosti;
četnictvo konalo svoji povinnost a postupovalo
podle platných předpisů; moment národnostní ne-
přicházel při tom vůbec v úvahu.
Podle toho nemám z podnětu interpelace dů-
vodu k nějakému opatření.
V Praze dne 22. října 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
663/ VII (původní znění).
Odpověď
ministra -vnitra
na interpelaci poslance inž. W. Richtra,
že vrchní strážmistr v Zálezlech provádí
z nacionálně šovinistických důvodů zdán-
livá úřední jednání (tisk 603/ XXIX).
Dne 19. července 1936 pořádal turnerský spo-
lek v. Zálezlech plavecké závody a večer taneční
zábavu v hostinci Václava Reinla. Již při závo-
dech upozornil velitel místní četnické stanice ná-
čelníka turnérů na zákaz účasti mládeže pod 16
let na večerních tanečních zábavách.
Při služební obchůzce upozornil znovu po 21.
hodině ve výčepní místnosti (nikoli v tanečním
sále) zmíněného náčelníka na tuto okolnost a dav
si vyvolati z tanečního sálu Leopoldinu Anderso-
vou, vyzval ji, aby její dcera Marie, není-li jí je-
ště 16 tet, opustila taneční zábavu. Stejně upo-
zornil Ilsu Meissnerovou, načež výčepní místnost
s podřízeným četníkem opustil.
663/ VIII (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr A. Kellnera
o pojmu »menšinových soudů«
(tisk 603/ XXIII).
Poukazu žádaného interpelací co do opatřo-
vání nových dél v oboru právnické literatury ne-
ní třeba, protože v tom směru není žádného ob-
mezení. Nejen soudy, jichž působnost se vztahuje
na okresní soudy s jazykovou menšinou, ale i jiné
soudy mohou v mezích prostředků opatřovati pro
úřední knihovny všechna potřebná hodnotná díla
právnické literatury, tedy i díla v německém ja-
zyku vydaná.
V konkrétním případě však šlo o dílo překla-
dové, jehož české vydání, dříve vyšlé, soudy již
5
měly a jen proto bylo vhodným při nedostateč-
nosti finančních prostředků potřebných pro za-
koupení všech děl omeziti obvyklé doporučení ve
Věstníku alespoň na některé soudy. Dnešní doba
vyžaduje nepoměrně mnoho nákladů na nová
právnická díla a již proto možno se říditi při ná-
kupu jich pro úřední knihovny jen potřebou věc-
nou. Toto vysvětlení činí zbytečným pouštěti se
do rozboru použitého výrazu »menšinový soud«.
Soudy nikdy nepochybovaly o tom, že jsou to
zkráceně označené okresní soudy, v jichž obvodu
je jazyková menšina po rozumu jazykových před-
pisů.
V Praze dne 22. října 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
663/IX (původní znění).
odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců F. Nitsche a
dr Hodiny
o protizákonném bojkotovém hesle »Svůj
k svému« nepřátelském Němcům
(tisk 607/IV).
Místo z článku dr Jaroslava Kouteckého, na-
depsaného »Zábřeh dříve a nyní a uveřejněného
v č. 4. časopisu »Stráž Moravy, z 24. prosince
1935, jehož se interpelace týká, nebylo zabaveno,
ježto je vylíčením poměrů a nelze v něm spatřo-
vati skutkovou podstatu některého trestného činu.
V Praze dne 29. října 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
663/X (původní znění\
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
na interpelaci poslance Franka
o protizákonných nařízeních o užíváni ja-
zyků v hostinské živnosti (tisk 523, VII).
Stanovisko nejvyššího správního soudu o živ-
nostensko-policejní úpravě, kdysi provedené živ-
nostenskými úřady na základě § 54 živnostenské-
ho řádu u živností hostinských a výčepnických
došlo svého času povšimnutí všech živnostenských
úřadů, a jak se mělo ministerstvo obchodu příle-
žitost několikráte přesvědčiti, jest u těchto úřadů
dosud v dobré paměti.
Ministerstvu obchodu není známo, že by si
nižší úřady počínaly po vydání judikátu č. 673/
1926 v konkrétních případech v otázce jazykového
vybavení živnosti hostinské a výčepnické nezá-
konně. Upozorňuje ovšem, že tam, kde živnosten-
sko-policejní úprava pro tu kterou živnost stano-
vená nabyla moci práva, jest jejich ustanovení
dbáti přes to, že nejvyšší správní soud prohlásil
v jiných případech její právní podklad za nepo-
stačující. Kde tedy jest tato úprava právoplatná,
jest zcela zřejmé a zákonné, zavede-li se trestní
řízení s koncesionářem, který nečiní zadost svým
povinnostem z policejní úpravy vycházejícím.
Názor interpelace, že se od doby judikátu nej-
vyššího správního soudu, vyslovujících nedostatek
právní opory živnostensko-policejní úpravy při
živnostech hostinských a výčepnických, nezměnil
právní podklad pro posouzeni věci, jest zcela myl-
ný, jak se ostatně lze přesvědčiti ze zákonodár-
ství po této době vydaného.
Od doby, kdy bylo nejvyšším správním sou-
dem o živnostensko-policejní úpravě judikováno,
nenařídilo ministerstvo obchodu nižším úřadům,
aby trvaly na své dosavadní praksi přes názor
nejvyššího správního soudu.
Za těchto okolností nepokládá také minister-
stvo obchodu za nutné, aby upozornilo podřízené
úřady na judikaturu nejvyššího správního soudu
stran živnostensko-policejní úpravy živnosti ho-
stinské a výčepnické.
Nehledíc pak na právní stránku věci. pozna-
menává ještě ministerstvo obchodu, že z vlastního
úředního působení zná hospodářský stav hostin-
ských a výčepnických živností v územích národ-
nostně smíšených, který volá po všemožné pod-
poře turistického a lázeňského ruchu v těchto
oblastech. Že by provedení činností zmíněných
sub 2) podané interpelace těmto účelům slouži-
lo, nelze rozhodně předpokládati, ba právě nao-
pak možno tvrditi, že by pouhá zmínka ve veřej-
nosti, že se na některých místech zamýšlí jazy-
ková otázka v hostinských a výčepnických živ-
nostech řešiti odstraněním nápisů v jazyku stát-
ním, mohla závažně ohroziti turistický a lázeňský
ruch slibně se vyvíjející.
Odpověď na interpelaci převzal jsem z důvo-
dů resortní příslušnosti na místě pana ministra
vnitra.
V Praze dne 16. října 1936.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
J. V. Najman, v. r.
6
663/XI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance K. Sldora
ve věci zabavení »Slováka« z 21. června
1936 (tisk 629/III).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z čísla
141 periodického časopisu »Slovák« z 21. června
1936, zařízené státním zastupitelstvím v Bratisla-
vě, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu
potvrzeno. Námitky firmy »Slovák«, nov. a nakl.
uč. spol. s r. o. v Bratislavě, byly zamítnuty. Dal-
ší opravné prostředky nebyly podány.
V Praze dne 7. listopadu 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
663/XIII.
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci poslance Jana Vodičky
o poměrech na stavbě krytů v Brdské
střelnici (tisk 577/III).
Tvrzení interpelace o nepřístojnostech při vo-
jenských stavbách v interpelaci zmíněných neby-
lo vykonaným úředním šetřením potvrzeno.
Zejména neodpovídá skutečnosti tvrzení inter-
pelace, že dělnictvo bylo do práce přijímáno stra-
nicky a že nebyly dodržovány platné kolektivní
smlouvy.
Jelikož šlo o stavby důležité s hlediska obra-
ny státu, byli přijímáni toliko dělníci státně spo-
lehliví a zachovalí. Vyplácené mzdy byly přimě-
řené místním poměrům a odpovídaly platné ko-
lektivní smlouvě.
Třeba připomenouti, že ve smyslu §§ 55 a 56
zákona číslo 131/1936 Sb. z. a n. o obraně stá-
tu nevztahují se na podobné stavby platná usta-
novení stavebních a živnostenských předpisů a že
dozor na těchto pracích, který jinak vykonávají
živnostenští inspektoři, event. i jiné civilní orgá-
ny, přísluší výhradně vojenské správě.
Z těchto důvodů, jakož i vzhledem k tomu, že
stavby byly již dokončeny, není příčiny k něja-
kému opatřeni z podnětu interpelace.
V Praze dne 5. listopadu 1936.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
663/XII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance K. Sldora
o konfiskačni praksi státního zastupitelství
v Bratislavě (tisk 603/IV).
V řízení o zabavení brožury dra Jana Ďur-
čanského »Nech súdi slovenská veřejnost, jež by-
lo zařízeno státním zastupitelstvím v Bratislavě,
bylo použito všech opravných prostředků; zaba-
vení bylo v důsledku toho instančním pořadem
soudy přezkoumáno s tím výsledkem, že bylo za-
bavení potvrzeno až na to, že zrušeno bylo za-
baveni uveřejněného enunciátu rozsudku.
V Praze dne 31. října 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
663/XIV.
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci poslance Jana Vodičky
o sebevraždě dvou vojínů u 10. roty
30. pěšího pluku v Josefově nad Metují
(tisk 577/XI).
Vojín Jan Provazník spáchal pokus sebevraž-
dy dne 30. března 1936. Bylo zjištěno, že učinil
tak z obavy před trestem pro závadné výroky,
jež učinil o svých představených a z lítosti, že pro
7
vadu řeči (koktavost) nebyl přijat do poddůstoj-
nické školy. Jak patrno, nebylo příčinou jeho činu
žádné šikanování nebo špatné zacházeni se stra-
ny vojenských orgánů.
Po zranění se úplné pozdravil a koná dále
vojenskou presenční službu.
Vojín Ladislav Hájek spáchal sebevraždu dne
dubna 1936. Jelikož v zanechaných dopisech
byly některé poddůstojníky ze zlého nakládáni
vojíny, byly spisy odevzdány vojenskému pro-
kurátoru v Hradci Králové ke stihání event. vin-
níků. Výsledky tohoto trestního řízeni nejsou mi
dosud známy. Nepochybuji, že řízení bude prove-
deno s naprostou objektivitou a že proti eventu-
elním vinníkům bude zakročeno podle platných
předpisů.
V Praze dne 7. listopadu 1936.
Ministr národní obrany:
Machník. v. r.
663/XVI.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra Jaromíra
Dolanského
o platnosti a závaznosti kolektivních smluv
sjednaných před 30. dubnem 1935 podle
vládního nařízeni číslo 89/1935 (tisk
586/XVIII).
Podle § 4 vládního nařízení číslo 89/1935 Sb.
z. a n. nesmí býti smlouvou jednotlivou mzdové
nároky zaměstnancovy, plynoucí z ustanovení
hromadných smluv pracovních po dobu jejich plat-
nosti zkráceny, leč že by k takovému zkrácení
daly souhlas organisace zaměstnanecké, jež sjed-
naly hromadnou smlouvu pracovní. Nařízení číslo
89/1935 Sb. z. a n. nabylo účinnosti dnem 30. dub-
na 1935, takže tímto dnem nastává ochrana podle
§ 4. Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 27. úno-
ra 1936, citovaný v podané interpelaci, vykládá
uvedený předpis tak, že služební poměry založe-
né před účinnosti nařízeni nejsou dotčeny § 4 vlád-
ního nařizení č. 89/1935 Sb. z. a n.
O legislativní úpravě věci bude opětovně jed-
náno před skončením platnosti nynějšího vládního
nařizení, t. j. před 31. prosincem 1936.
V Praze dne 9. listopadu 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
663/XV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. Antona Šaláta
o konfiskaci 25. čísla V. ročníku společen-
sko-hospodářského nepolitického týdeníku
»Naše Noviny*, vycházejícího v Banské
Bystrici (tisk 629/V).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z čísla
25 týdeníku »Naše Noviny* z 19. června 1936,
zařízené státním zastupitelstvím v Banské Bystri-
ci, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu
potvrzeno. Opravně prostředky nebyly podány.
V Praze dne 5. listopadu 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
Překlad ad 663/II.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphen-
wesen
auf die Interpellation des Abgeordneten
B. Fischer
wegen Geldunterschlagungen des Land-
briefträgers Theodor Prochaska vom
Postamte Pohl (Polom) Mähren
(Druck 586/IX).
Der Postbote Theodor Prochaska vom Post-
amte Pohl hat sich als Landbriefträger im Jahre
1935 der Veruntreuung von Scheckeinlagen schul-