7
655/ VIII.
Interpelace
poslance Jaroslava Hladkého
ministru financí
ve věci platebních rozkazů, kterými se
vyměřuje poplatek nezaměstnaným děl-
níkům z nekolkovaných kvitanci na
stravovací poukázky.
Berní úřad v Unhošti posílá nezaměstnaným
dělníkům platební rozkazy, kterými vyměřuje se
poplatek z nekolkované kvitance na 10. - Kč za
stravovací poukázku. Poplatek je vyměřen část-
kou 10 haléřů slovy deseti haléřů a mírné zvý-
šení další částkou 10 hal.
Při projednávání zákona o přímých daních
bylo panem ministerským předsedou a řadou řeč-
níků zdůrazněno, že je třeba utvrditi a zvýšiti
úctu a důvěru občanstva k právnímu pořádku a že
je třeba, aby stát při styku občanstva s berní-
mi úřady opřen byl o důvěru svého obyvatel-
stva. Tato důvěra musí býti ohrožena, když jed-
né osobě zmíněný úřad zašle jedenáct platebních
rozkazů a jedenáct složních lístků na obnosy 20
až 40 haléřů. Nejen to, že státní pokladna více
vydá za zmíněné tiskopisy, nežli přijme, ale i to,
že postiženému ubožáku, který tím, že vykoná-
val vojenskou povinnost, ztratil zaměstnání, způ-
sobí, že za každou zaslanou mu složenku musí
zaplatiti 50 hal. a vykonati 1 hodinu cesty na
poštovní úřad.
Tento postup berního úřadu v době, kdy je
známo, že stát odepisuje daně bohatým poplat-
níkům, nevzbudí důvěry k finančním úřadům,
nýbrž vyvolá pobouření v celém kraji.
Z uvedených důvodů táže se podepsaný pana
ministra, zda je ochoten naříditi, aby podobné
platební rozkazy nebyly vydávány a zbytečně
tak nebyly úřady vydávány v posměch.
V Praze dne 15. října 1936.
Hladký,
Klein, Brožík, Tayerle, Dlouhý, Stivin, Laušman,
Nový, Kopasz, Tymeš, Vaverka, A. Langer, Srba,
Benda, Jaša, František Němec, Bečko, Polach,
dr Mareš, Jar. Kučera, R. Chalupa, Jurnečková-
Vorlová, dr Markovič, F. Kučera, Plk, Ešner.
655/IX.
Interpelace
poslance Františka Ježka
ministru financi
ve věci resystemisace ve Státním úřadě
statistickém.
Při prvé systemisaci nebyl brán v úvahu
fakt, že Státní úřad statistický bude se postupem
doby vyvíjeti ve vědecký ústav, eminentního ce-
lostátního národohospodářského a politického vý-
znamu, bez jehož spolupráce není život moder-
ního státu vůbec myslitelný. Státní úřad stati-
stický nemaje v nově se tvořícím státě žádoucí
tradice, jako jiná odvětvi státní správy, byl vy-
řízen systemisaci naprosto nedostatečnou a ne-
vyhovující. Od prvé systemisace zůstal počet
systemisovaných míst ve všech služebních tří-
dách - až na nepatrné výjimky - téměř ne-
změněn. Ačkoliv důvodová zpráva platového zá-
kona mluví o nejméně dvojím povýšení úředníků
během služební doby, není pro většinu, zejména
pomocných zaměstnanců, naděje ani na pouhé
ustanoveni úředníkem II. nebo IV. služ. tř., tím
méně pak na jedno nebo dokonce dvojí povýšení,
jak citovaná důvodová zpráva uvádí.
Nedostatečnou systemisaci ve Státním úřadě
statistickém byl platový zákon č. 103/26 přiveden
ad absurdum a předpoklady vyslovené v něm
o ustanovovacích a povyšovacích možnostech
úplně zklamaly.
Zatím co v jiných úřadech jsou zaměstnanci
dle předběžného vzdělání zaradováni do přísluš-
ných služebních tříd v poměrně krátké době, jsou
ve Státním úřadě statistickém zaměstnanci 40 až
60letí, otcové rodin se služební dobou až 30letou,
jako příslušníci pom. kanc. personálu, takže při
stávajících poměrech a dosavadním počtu syste-
misovaných míst jsou vyhlídky těchto osob pří-
mo zoufalé.
Nejvíce jsou postiženy druhá a čtvrtá služeb-
ní třída.
Ve druhé služební třídě je systemisováno
pouze 85 míst: Vedle tohoto počtu je však ještě
zaměstnáno na 90 osob s úplným středoškolským
vzděláním na místech výpomocných kancelář-
ských sil, kancelářských pomocníků a oficiantů,
kteří vykonávají práce takové, jakoby byli zařa-
zeni do II. plat. třídy. V důsledku špatné syste-
misace mohou se středoškoláci státi elévy teprve
po 8 až 10 leté služební době, takže jejich sku-
tečná čekatelská doba prodlužuje se ze 3 na 10
až 13 roků.
Tato druhá služební třída potřebuje jednak
rozšíření svého dosavadního stavu, aby alespoň
někteří středoškoláci, stojící mimo status, byli za-
řazeni do kategorie středoškolského úřednictva
a za druhé je potřebí, aby bylo provedeno zlep-
8
šení v jednotlivých platových stupnicích alespoň
takové, jaké navrhuje Statni úřad statistický,
totiž rozšířením systemisovaného počtu ve II.
služ. tř. o 38 míst. Tímto rozšířením byla by po-
někud uspokojena pouze jedna třetina středoškol-
ských zaměstnanců, což je požadavek jistě více
než skromný, nebot nedosahuje ani po úpravě
zdaleka průměru ostatních ústředních úřadů.
Systemisovaný stav středoškolského úřed-
nictva v jednotlivých platových stupních vy-
jádřen v procentech je tento:
|
ve Stát. úřadě |
v ostat, ústředních |
|
|
v třetí |
1. 2 |
6. 3 |
|
ve Čtvrté |
8. 2 |
15. 4 |
|
v páté |
14. 1 |
26. 6 |
|
v šesté |
31. 8 |
32. 8 |
|
v sedmé |
44. 7 |
18. 9 |
Tak úžasný je nepoměr a jistě nelze říci, že
by středoškolští úřednici ve Státním úřadě sta-
tistickém vykonávali práci méně hodnotnou, než
středoškoláci v ostatních úřadech. Jsou vedoucí-
mi nejen skupin, nýbrž i oddělení, jsou páteři od-
borné služby statistické a jsou též statisticky
činní i mimo úřad, hledíce na př. žurnalisticky
zpopularisovat statistická data.
Ve Státním úřadě statistickém je téměř po-
lovina (44. 7%) ze systemisovaných míst v nejnižší
(7) platové stupnici, což v žádném jiném centrál-
ním úřadě se nevyskytuje, ba jsou četné úřady,
v nichž středoškoláci v nejnižší platové stupnici
vůbec nejsou a jsou zařazeni jen ve vyšších pla-
tových stupnicích.
Kancelářští zaměstnanci Státního úřadu sta-
tistického, jichž školská průprava v mnohých
případech převyšuje žádané předběžné vzdělání,
vyhovují několikanásobně služební dobou i kva-
lifikaci a přece setrvávají beznadějně v kategorii
pouhého pomocného kancelářského personálu. Za
svou odpovědnou práci nepožívají ani zdaleka
téch předností a práv jako zaměstnanci jiných
úřadů, od nichž vyžaduje se služební výkon a vě-
domosti v mnohem skrovnějším měřítku, aniž
máji zavedenu III, služ. třídu, jak jest tomu v ji-
ných úřadech.
Podle stavu k 1. lednu 1935 (který zůstá-
vá celkem nezměněn) bylo ve -Státním úřadě
statistickém všech kancelářských zaměstnanců
733, z kteréhožto počtu je systemisováno ve IV.
služ. třídě 124 míst, t. j. 16. 9%. Průměr syste-
misovaných míst ve IV. služební třídě všech od-
větví státní správy činí 34%. Nedosahuje tudíž
systemisace ve Státním úřadě statistickém ani
polovinu průměru.
Taktéž rozšíření počtu systemisovaných míst
ve IV. služ. třídě nejméně o 38 je více než po-
třebné a dosahovalo by pouze 22% míst ve IV.
služ. třídě proti uvedenému průměru 34%. Pod-
mínkou zařazeni do této IV. služ. třídy je šesti-
letá čekatelská doba. Ve Státním tirádě stati-
stickém je na 600 pomocných kancelářských za-
městnanců, z nichž je téměř polovina se služební
dobou 13 až 30letou; musí čekati buď na odchod
nebo na smrt kolegy, zaujímajícího systemiso-
vané místo ve IV. služ. třídě.
První systemisace ve Státním úřadě stati-
stickém byla provedena pod zorným úhlem
tehdejší potřeby v nejskromnějším měřítku. Od
té doby vzrostla agenda úřadu tak, že bylo ne-
vyhnutelně zapotřebí rozmnožiti počet zaměst-
nanců, aby mohly býti nové úkoly Státního úřa-
du statistického zdolány.
Nové síly byly přijímány na denní plat a pro
přechodnou dobu. Avšak stoupajícím počtem na-
léhavých, periodických i stálých prací, postaven
byl jmenovaný úřad před skutečnost zaměstná-
vati smluvní kancelářské síly, jako pracovníky
v poměru trvalém. Dnes zaměstnává Státní úřad
statistický na 280 stálých smluvních kancelář-
ských sil, z nichž má na 90 středoškolské vzdě-
lání. Tyto smluvní kancelářské síly nemají na-
děje ani na zařazeni do systemisovaných míst
pouhých kancelářských pomocníků, ačkoliv větši-
na jich, dnes již nepostradatelných pracovníků,
tráví 5 až 6 roků v beznadějném postavení, kdy-
koliv vypověditelných smluvních zaměstnanců.
I v tomto případě jde jen o spravedlivý akt ne-
patrného uznání snaživosti těchto lidí, kteří by
sice platově ničeho nezískali, ale byli by zbaveni
nejistoty a stálých obav o svoji existenci, kte-
rážto okolnost přispěla by k získání jejich spo-
kojenosti, duševního klidu, jakož i intensity jejich
služebního výkonu.
Neudržitelný stav »stá1ých« zaměstnanců
smluvních nelze do nekonečna prodlužovati a
proto jen vpředu uvedené rozšířeni systemisova-
ných míst ve II. a IV. služ. třídě, při zachování
počtu systemisovaných míst ve III., II. a I. pla-
tovém stupni pomocných kancelářských zaměst-
nanců, může málo záviděníhodnou situaci perso-
nálu Státního úřadu statistického nikoliv odstra-
niti, ale aspoň znatelně zmírniti.
Podepsaní se proto táží pana ministra financí,
zda
1. jsou mu známy tyto bolesti a stížnosti
Státního úřadu statistického,
2. je ochoten zmíněné křiklavé nedostatky
systemisace ve Státním úřadě statistickém na-
praviti její důkladnou spravedlivou revisi?
V Praze dne 15. října 1936.
Ježek,
Gajda, Inž. Schwarz, dr Fencik, dr Novotný, Kne-
bort. Zvoníček, Chmelík, lnž. Protuš, dr Domin,
dr Stála, dr Dominik, Jan Sedláček, Špaček, dr
Kramář, Holeček, dr Rašín, Trnka, Kut, dr Inž.
Toušek, Ivák, Smetánka.
9
655/X.
Interpelace
poslance Rudolfa Smetánky
ministru vnitra
o nesprávném počínání četnické stanice
v Českém Krumlově.
V sobotu dne 3. října odpoledne jel ve svém
osobním automobilu poslanec Sudetskoněmecké
strany Wagner, bydlící v Českém Krumlově
ulicemi tohoto města. V zatáčce k schwarzen-
berskému pivovaru byl nucen vyhnouti se po-
vozniku Wawačkovi, který právě jel do pivova-
ru, při kteréžto příležitosti zasypal shora zmí-
něného povozníka nejhrubšími nadávkami a uráž-
kami, z nichž jedna zvlášť dotkla se nejen na-
padeného, nýbrž všech kolemjdoucích občanů
české národnosti. Na povozníka vykřikl: »Sie
Sau Böhnu (»Česká svině), kterýžto výrok si
ihned poznamenal výstupu přítomný p. Fr. Se-
vera, úředník záložny českokrumlovské, aby pří-
pad mohl ohlásiti četnictvu. Což také učinil a
žádal, aby četnická stanice konala svou povin-
nost. Na četnické stanici bylo prý stěžovateli
řečeno, že proti imunitou chráněnému poslanci
četnictvo nemůže zakročiti. To je ovšem neprav-
da. Četnictvo má za povinnost takovýto případ
oznámiti příslušnému soudu, který má možnost
zažádati o vydání poslance k trestnímu stihání.
Je docela pochopitelné, že nemožným postu-
pem četnictva je české obyvatelstvo krajně po-
bouřeno a žádá radikální nápravu tím spíše, že
prý poslanec Wagner častěji takových český
národ ponižujících a urážejících výroků po-
užívá.
V důsledku shora uvedeného případu tážeme
se pana ministra vnitra:
1. Je pan ministr vnitra ochoten dáti urychle-
ně vyšetřiti celý případ?
2. Je pan ministr vnitra ochoten naříditi čet-
nictvu v Českém Krumlově, aby konalo svoji po-
vinnost a shora zmíněnou stížnost postoupilo pří-
slušnému soudu?
3. Je pan ministr vnitra ochoten postarati se
o to, aby vinník, příp. vinnici byli přísně po-
trestáni?
V Praze dne 15. října 1936.
Smetánka,
dr Fencik, dr Dominik, dr Branžovský, Gajda,
dr Novotný, Jan Sedláček, Chmelík, Holeček,
Knebort, Trnka, dr Rašín, Ivák, dr Kramář, Zvo-
niček, inž. Schwarz, inž. Protuš, dr Domin, dr
Štůla, Špaček, Kut
655/XI.
Interpelace
poslance dra Karla Domina
ministru národní obrany
ve věci delegace Vojenského zeměpisné-
ho ústavu na IV. sjezdu slovanských geo-
grafů a etnografů v Sofii.
Dne 15. srpna 1936 byl slavnostně zahájen
ve velké aule university v Sofii IV. sjezd slo-
vanských geografů a etnografů. Tyto sjezdy jsou
vždy velmi významnou kulturní událostí v živo-
tě slovanském a mají také pro armádu neoby-
čejný význam, poněvadž se věnuji také ve zvlášt-
ní sekci kartografii a jejím pokrokům ve všech
slovanských zemích. Prvý sjezd konal se roku
1924 v Praze a byl prvním krokem k obnovení
slovanských kulturních styků, rozrušených světo-
vou válkou a jejími důsledky. Druhý sjezd konal
se v roce 1927 v Polsku, třetí roku 1930 v Jugo-
slávii a čtvrtý letos v Bulharsku.
Letošního sjezdu v Bulharsku, který byl vel-
mi zdařilý, účastnila se sice delegace našeho Vo-
jenského zeměpisného ústavu, který, jak jsme
zjistili, byl také na sjezd řádně pozván, ale ni-
koliv v uniformě, nýbrž v civilu. Předsednictvo
sjezdu i zástupci bulharské armády přijali tuto
vojenskou delegaci v civilu velmi pohostinně.
Byli jí trvale přiděleni bulharští důstojníci, byla
přijata ministrem války, vojenskými veliteli v
Sofii a byla všude okázale a důstojně vítána a
zvána do všech význačnějších vojenských podni-
ků a skupin. Nemajíc uniformu, se
urciť naše de-
legace špatně representovala, zejména vedle po-
četné delegace polské v okázalých uniformách.
Není proto divu, že docházelo k dotazům, proč
není zastoupen náš Vojenský zeměpisný ústav,
když je zastoupeno Polsko. Je nesporno, že na--
še delegace, kdyby byla měla uniformy, jak pří-
sluší zástupcům armády, mohla se znamenitě u-
platniti, kdežto takto presentovala se patřičně jen
delegace polská. Poněvadž na jiných sjezdech
(na př. v Polsku) byli zástupci našeho Vojenské-
ho zeměpisného ústavu v uniformách, překvapu-
je, proč na tento sjezd byli vysláni v civilních
šatech. Proslýchalo se také, že jim nebylo do-
voleno účastniti se sjezdu v uniformách, což zdá
se sotva víře podobné. Dovolujeme si proto
vznésti na Vás, pane ministře, tento dotaz:
1. Je Vám, pane ministře, známo, že naše
delegace Vojenského zeměpisného ústavu na IV.
sjezdu slovanských geografů a etnografů byla v
civilních šatech, takže nemohla se representova-
ti jak by bylo žádouci?
10
2. Je pravda, že delegaci nebylo dovoleno
účastniti se sjezdu v uniformách a není-li tomu
tak, co bylo příčinou, že nepřišli naši vojenští
zástupci (tak jako polští) v uniformách?
V Praze dne 21. října 1936.
Dr Domin,
Trnka, dr Rašín, Ivák, dr Branžovský, Gajda, dr
Dominik, Jan Sedláček, dr Fencik, dr Novotný,
Chmelik, dr Kramář, Zvoniček, Holeček, Špaček,
Inž. Schwarz, inž. Protuš, dr Štůla, Kut, Ježek,
Smetánka, dr Inž. Toušek, Knebort.
655/ XII (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi vnitra,
že brněnský zemský úřad v případě
Josefa Klementa nedbal jazykového
zákona.
Přes četné interpelace brněnský zemský úřad
stále ještě nedodržuje jazykového zákona. Vý-
měr ze dne 27. června 1936, č. 5649/I/1, jejž
brněnský zemský úřad zaslal panu Josefu Kle-
mentovi ve Starém Městě č. 325, obsahuje tato
pochybení proti jazykovému zákonu:
1. Označení úřadu »Zemský úřad v Brně«
jest uvedeno pouze česky; toto označení nestačí.
Toto označení mělo býti uvedeno i německy.
2. Označení jednacího čísla »Jednací číslo«
jest uvedeno pouze česky; toto označeni nestačí,
neboť mělo býti uvedeno i německy.
3. Označeni data »dne.....« jest uvedeno
pouze česky; toto označení nestačí. Mělo býti
uvedeno i německy.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti úředníkům a zaměstnancům,
kteří v tomto konkrétním případě porušili jazy-
kový zákon?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby
brněnský zemský úřad příště dbal jazykového
zákona?
V Praze dne 8. října 1936.
Knorre,
Rösler, Fischer, Hirte, dr Jilly, Illing, Inž. Lischka,
Inž. Richter, Jäkel, Obrlik, Wollner, Gruber,
Kundt, dr Hodina, inž. Künzel, E. Köhler, Hollube,
Franz Němec, dr Zippelius, dr Eichholz,
dr Kellner.
655/ XIII (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi vnitra,
že brněnský zemský úřad dále nezacho-
vává jazykového zákona.
Brněnský zemský úřad stále nezachovává
jazykového zákona ve styku se státními občany
německé národnosti (etnické a jazykové přísluš-
nosti).
Zvláště vyhotovil vadně tyto výměry:
1. Výměr ze dne 6. června 1936, č. 49. 959/III-
7/35, pro Jana Scheiweina ze Strachotic č. 122,
pol. okres znojemský.
2. Výměr ze dne 6. června 1936, č. 49. 918/III-
7/35, pro Jana Waacha ze Strachotic č. 67, pol.
okres znojemský.
3. Výměr ze dne 6. června 1936, č. 49. 917/III-
7/35, pro Karla Scheiweina ze Strachotic č. 123,
pol. okres znojemský.
4. Výměr ze dne 6. Června 1936, č. 49. 961/III-
7/35, pro Karla Loidolda ze Strachotic č. 219, pol.
okres znojemský.
5. Výměr ze dne 11. února 1936, č. 4891- I/7,
pro Leonarda Obermanna, obchodníka zeleninou,
z Valtrovic č. 132, okres znojemský.
6. Výměr ze dne 11. února 1936, č. 4890- I/7,
pro Karla Buchnera, dělníka z Valtrovic č. 138,
pol. okres znojemský.
7. Výměr ze dne 11. února 1936, č. 4892-I/7,
pro Jana Schneidra, tesařského pomocníka z Val-
trovic č. 109, okres znojemský.
Každý z těchto výměrů obsahuje tyto hrubé
protizákonnosti:
a) úřad jest uveden jednojazyčně česky, te-
dy »Zemský úřad v Brně«,
b) jednací číslo jest označeno jednojazyčně
česky slovem »číslo«,
c) datum jest uvedeno jednojazyčně česky
slovy »v Brně dne 6. června 1936« (ve třech pří-
padech dne 11. února 1936),
d) rozhodnutí nejsou vůbec označena ně-
mecky jako výměry, nýbrž mají jen jednojazyčné
české označení » Výměr«,
e) adresáti se oslovují pouze slovem »Pan«,
nikoliv slovem »Herr«,
f) křestní jména adresátů jsou uvedena jen
česky, nikoliv také německy,
g) adresy adresátů jsou uvedeny jen česky,
h) záznam »Za zemského presidenta« je uve-
den jen česky,
i) pan dr Pavelek se podpisuje jen česky
»v. r. «, nikoliv také »e. h. «,
11
k) závěrečná poznámka >Za správnost vy-
hotovení přednosta kanceláře* jest uvedena jen
česky, nikoliv také německy.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi zemské-
mu úřadu, aby dbal jazykového zákona?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti těm úředníkům brněnského
zemského úřadu, kteří při svém úřadování stále
porušují jazykový zákon a tím i ústavu?
V Praze dne 9. října 1936.
Knorre,
Birke, Fischer, Budiž, May, Jäkel, E. Köhler,
Hirte, Inž. Künzel, Illing, Axmann, dr Eichholz,
Nickerl, inž. Lischka, Inž. Karmasin, Rösler, dr
Hodina, dr Zippelins, G. Böhm, Stangl, Wagner,
dr Kellner.
655/XIV (překlad).
Interpelace
poslanců Franze Němce, dr F. Hodiny
a M. Budiga
vládě,
že se v Brně nedbá jazykového zákona.
V soudním okrese Brno-město bydlí podle
posledního soupisu lidu přes 20% českosloven-
ských státních občanů německé národnosti (et-
nické a jazykové příslušnosti), kteří se při po-
sledním soupisu lidu přihlásili k německému
společenství kulturnímu a jazykovému. Podle § 2.
odst. 7, jazykového zákona mají tedy v tomto
soudním okrese státní soudy, úřady a orgány i
při svých zevních označeních užívati nejen če-
štiny, nýbrž i němčiny. Přes to jsou v Brně
všechny vyhlášky na poště, na nádraží, na okres-
ním soudě jakož i označení pouličních drah a po-
uliční tabulky, s výjimkou dvoujazyčného nápisu
na krajském soudu, výlučně české, nikterak i ně-
mecké. Tento závadný stav porušuje osobni ja-
zyková práva Němců v Brně a všech Němců
vůbec.
Tážeme se tedy vlády:
1. Jest vláda ochotna dáti vyšetřiti vytý-
kaný stav věci?
2. Jest vláda ochotna prostřednictvím jednot-
livých odborných ministerstev naříditi, aby vy-
hlášky úřadů v soudním okrese Brno-město vy-
hovovaly jazykovému zákonu?
3. Jest vláda ochotna dáti vyšetřiti, kteří
státní úředníci a zaměstnanci se provinili zřej-
mým nedbáním jazykového práva ve správním
obvodu soudního okresu Brno-město a proti těm-
to státním úředníkům a zaměstnancům dáti za-
hájiti kázeňské řízení?
V Praze dne 9. října 1936.
Franz Němec, dr Hodina, Budig,
Nickerl, Fischer, dr Eichholz, Jäkel Knorre, E.
Köhler, Wagner, dr Kellner, Sandner, inž. Künzel,
inž. Karmasin, inž. Lischka, Axmann, Rösler,
Illing, May, Birke, G. Böhm, Hirte, Stangl, Kundt.
655/XV (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi školství a národní osvěty,
že se při vyučování zeměpisu nepřihlíží
k místním jménům, podle ústavy volně
užívaným v řeči.
Podle či. 7 smlouvy o ochraně menšin a po-
dle § 128 ústavy jsme my sudetští Němci opráv-
něni užívati volně svého jazyka v soukromém
a obchodním styku. Jsme tedy oprávněni ve vol-
ném mluvení označovati i místa, jejichž úřední
název zní jinak, jmény, která si náš německý
jazyk pro ně vytvořil; neboť tato vytvořená jmé-
na naší německé jazykové pospolitosti se sta'a
kulturním statkem Němců na celém světě. Nejsme
ochotni vzdáti se těchto kulturních statků a bu-
deme i dále trvati na všech slovních tvarech
našeho jazyka. Proto klademe velkou váhu na
to, aby se naše děti při vyučování zeměpisu na-
učily nejen úřednímu názvu, nýbrž především
německým názvům zeměpisných pojmů a aby
znalost těchto pojmů byla pojata do skušebni
látky; neboť školy určené pro naše děti mají úkol
vychovávati československé státní občany ně-
mecké národnosti a musejí jim tedy poskytovati
a zajišťovati znalost německých kulturních statků.
Německé vyučováni zeměpisu má tedy za úkol
poučiti školy, že Němci na celém světě ozna-
čují hlavní město Cech slovem »Prag. hlavní mě-
sto Slovenska slovem »Pressburř«. město dějin-
ného významu ve východních Cechách slovem
Königgrätz« a kupolovitý vrch na březích Labe
slovem »Georgsberg«.
12
Tážeme se pana ministra Školství a národní
osvěty:
1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
němečtí žáci při vyučování zeměpisu naučili
všem zeměpisným místním názvům, vlastním na-
šemu německému jazykovému a kulturnímu spo-
lečenství?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
zkoušky vztahovaly i na znalost těchto názvů?
V Praze dne 9. října 1936.
Inž. Karmasin,
dr Hodina, Nickerl, Fischer, Knorre, G. Böhm,
Stangl, dr Kellner, E. Köhler, Hirte, Jäkel, Illing,
dr Eichholz, Rösler, inž. Künzel, dr Zippelius,
May, Inž. Lischka, Gruber, Wagner, Birke, Budig.
655/XVI (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministru spravedlnosti
a ministru vnitra
o přezkoušení zákonitosti informačních
pramenů mosteckého Severočeského
slova« a o neodůvodněném zatýkání, kte-
ré provedla mostecká státní policie.
Dne 2. června 1936 sociální demokrat Adolf
Sehrig z Mostu bez důvodu zbil na ulici Otu
Schuberta z Mostu. Oto Schubert, jenž jest čle-
nem sudetskoněmecké strany, hlásil tuto věc
mosteckému jednatelství sudetskoněmecké stra-
ny, neboť její příčinou byly zřejmě politické po-
hnutky. Jednateli sudetskoněmecké strany Wart-
hovi ovšem záleželo na tom, aby věc byla přísně
podle pravdy vyšetřena a proto ho požádal, aby
mu pokud možno jmenoval svědka, který tuto
věc sám pozoroval. Oto Schubert se potom sku-
tečně dostavil se svědkem Mužikem do jedna-
telství sudetskoněmecké strany. Jest přirozené,
že každý smí k soukromému zajištěni důkazů se-
psati připomínkový zápis s osobami, které věc
pozorovaly jako očití svědkové. To nelze naprosto
považovati za nevhodné, neboť takových připo-
mínkových zápisů se denně spisuje tisíce.
Když sociální demokrat Sehrig podal soudní
udání na Otu Schuberta uvedl Schubert před
soudem pana Mužíka jako svědka. Mužík však
Jako svědek vypovídal o věci zcela jinak než
při sepisování připomínkového zápisu.
. Obhájce obžalovaného Schuberta, pan dr
Oto Füssl, měl ovšem právo a povinnost uvésti
ve prospěch svého zmocnitele všechny průkazné
prostředky a dovolával se tedy zmíněného při-
pomínkového zápisu. To bylo Šehrigovu obhájci
panu dru Eisertovi z mostecké kanceláře dra
Ervína Hellera podnětem, že učinil tuto poznám-
ku: »Ale to jest neslýchané, sudetskoněmecká
strana se zabývá věcmi, které přísluší soudům
a policii. « Místo aby nedbal tohoto naprosto ne-
rozhodujícího projevu, který neobsahoval ani žád-
ný návrh, vpadl projednávající soudce dr Stuch-
lík ihned do tohoto tonu a pravil: »Musím upo-
zorniti okresní úřad, jakými věcmi se sudetskoně-
mecká strana zabývá. *
Soudce tedy místo co by použil rozporů ve
výpovědi svědka Mužíka k tomu, aby předložil
spisy státnímu zastupitelství k návrhu, vzal po-
litický projev zástupce druhé strany za podnět
k neodůvodněnému opatřeni.
Dne 18. srpna 1936, tedy 10 dní po přelíče-
ni, vyšel v mosteckém »Severočeském slovu« člá-
nek, jenž demagogicky popisoval soudní přelí-
čeni.
Na tento článek státní policie zavedla ihned
vyšetřování. Již dne 19. srpna dopoledne státní
policie vytáhla z postele Otu Schuberta a před-
vedla na policii. Byl obviněn, že na Mužíka vy-
konával nátlak a že ho násilím zavedl na jedna-
telství sudetskoněmecké strany. Oto Schubert
patřičně opravil tyto výtky a uvedl do zápisu
pravý stav věci, který naprosto neodporuje zá-
konu.
Dne 19. srpna 1936 odpoledne byl na policii
předveden pan Wartha, zatím co Schubert byl
v policejním zajištění. Policie vytýkala i Wartho-
vi. že prý konal nátlak na Mužíka. Policie mu
také na jeho otázku odpověděla, že se vyšetřo-
vání vede na článek »Severočeského slova«.
Wartha byl tři hodiny na policii a potom byl
stejně jako Schubert propuštěn.
Interpelujícím nepřísluší zasahovati do prů-
běhu vyšetřování, ale jistě mají plné právo žá-
dati vysvětlení, jak mohlo býti informováno »Se-
veročeské slovo«, ačkoliv při přelíčení nebyl vů-
bec žádný zástupce tisku.
Interpelujíci jsou také oprávněni žádati vy-
světleni, proč státní policie bére za podnět úřed-
ního vyšetřováni politické články v novinách,
ačkoliv soudce zřejmě nemá příčinu učiniti něja-
ká opatření proti Schubertovi a Warthovi.
Jest nutkavé podezřeni, že se neznámí pa-
chatelé nezákonitě postarali o nahlédnutí do soud-
ních spisů, aby informovali Severočeské slovo«;
neboť nelze přece míti za to, že by soudce nebo
odpůrcův zástupce dr Eisert nebo dr Heller byli
informovali >Severočeské slovo«.
Má tedy pan ministr spravedlnosti plné prá-
vo a povinnost aby bez újmy nezávislosti soud-
nictví dal dohlédací cestou přezkoumati, zdali se
neznámí pachatelé nezákonitě postarali o nahléd-
nutí do trestních spisů aby informovali Severo-
české slovo«. Dále jest pan ministr vnitra povi-
nen dáti zjistiti, byla-li státní policie oprávněna
a měla-li dostatečné důvody, aby politického no-
vinářského článku použila za podnět k vyšetřo-