7
649/VI.
Interpelace
poslance AI. Jenšovského, Čeňka Fialy a
Václava Mikuláše
ministru zemědělství
o rychlém předložení rybářského zákona.
Poměry našeho rybářství na tekutých vodách
dospěly katastrofálního rázu a zvláště letošní rok
ukázal neudržitelnost dnešního stavu pro budouc-
nost skutečně lidového sportu rybářského.
Mimo vody, které jsou v nájmu rybářských
klubů, takřka nikdo novou líheň nenasazuje a sou-
kromí nájemci a pytláci ve velkém hubí vše, co
v řekách ještě zbývá. Nejsou řídké případy, kdy
soukromý nájemce používá všech dnes již zakáza-
ných prostředků (nočních šňůr, trávení ryb ke-
bulí) vedle opravdového drancování revíru, den-
ním lovem do sítě.
Stav je již tak povážlivý, že v celých dlouhých
povodích našich řek není žádných ryb a tím trpí
jednak sousední nasazované revíry rybářských
klubů a jednak sportovní rybáři, kteří musí za-
platiti značnou částku za rybářský lístek, jenž je
však za těchto okolností bezcenným.
Velmi časté jsou také případy zabíjení ryb dy-
namitem, který ve formě patrony s doutnákem je
hozen do hlubokých tůní. Další husté případy při
zakalení vod je lovení do čeřenu, a to se děje
v každé době, kdy vody zakalí, tedy v době hájení
také, avšak nejtrestuhodnější je, že děje se tak
také v době tření ryb, což působí nejzhoubněji.
Ochrana vod je určena četnictvu, poříční stráži
a nájemci revíru, což je pro rozvětvené pytláctví
naprosto nedostatečné, neboť pravidelně četnické
stanice jsou zvláště v neschůdných terénech říč-
ních velmi vzdáleny a trpí nedostatkem personálu
a proto přehlídka vody děje se četnictvem jen na-
mátkou a málokdy.
Poříční stráž, majíc většinou jiné hlavní za-
městnání, nevěnuje této službě takovou pozornost
jak by zasloužila a soukromí nájemci jsou v mno-
hých případech horšími vybíjecí vody než pytláci
sami. Bylo by proto záhodno, aby nový zákon na-
řídil povinnost dozoru také obcím, které pomocí
obecní stráže a kde není, pomocí obecní rady a
starosty, budou nuceny dozírati aspoň v tom
směru, že nedovolí chytati ryby v době hájení a
nedovolenými prostředky.
Rybářství bylo u nás jednou z nejlepších při-
tažlivých příležitostí pro cizince lovu ryb milov-
ných, v historických zemích však za těchto okol-
ností je tato příležitost ztracena, snad až do té
doby, než bude přísným dozorem obnoven stav
aspoň předválečný. Na Slovensku a Podkarpatské
Rusi byl do nedávná zarybněný stav řek uspoko-
jivý, avšak následkem rozbujelého pytláctví a
špatného dozoru bude jistě velmi brzy i přes bo-
hatost řek na ryby, bědného stavu podle vzoru
historických zemí, dosaženo.
Podepsaní táží se pana ministra zemědělství:
Jsou mu známy tyto poměry na našich vodách?
Je ochoten rychlým předložením zákona zachrá-
niti v poslední chvíli naději všech slušných
sportovců - rybářů a odvrátiti tak těžké škody
národohospodářské, které těmito poměry vznikají?
Je ochoten zakázati ve shodě s min. obchodu
prodej všech prostředků, jimiž je možno ryby
omámiti nebo otravovati?
Je ochoten ve shodě s ministerstvem vnitra a mi-
nisterstvem veřejných prací uložiti úředním orgá-
nům co nejpřísnější stíhání vodního pychu a za-
kročení i tam, kde jedná se o nájemce nebo
majitele vody?
V Praze dne 15. října 1936.
Jenšovský, Fiala, Mikuláš,
David, Tichý, Lanc, dr Klapka, Bergmann, Neto-
lický, Babek, dr Lukáč, dr Patejdl, Bátková-
Žáčková, Hatina, Uhlíř, F. Langr, Polívka, dr
Neuman, F. Richter, Stejskal, Zeminová.
649/ VII (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Wolfa
ministrovi financí,
že pohraniční strážník Josef Dostalik zabil
Jindřicha Musiolka z Fryštátu.
Dne 3. října 1936 v 10'30 hod. dopoledne za-
střelil pohraniční strážník Josef Dostalik, bydlící
ve Fryštátě, byv ukryt v zahradě p. Dworoka
v Ráji, Jindřicha Musiolka, 14letého chlapce. Mu-
siolek šel od hranic a nesl 5 kg masa z Polska
a když přicházel k p. Dworokovi, zahlédl v za-
hradě pohraničního strážníka a hned se vrátil,
utíkaje touž cestou, odkud přišel. Dostalik bez
předcházejícího varovného zavolání vystřelil na
Musiolka a střelil ho do hlavy tak, že Musiolek
upadl mrtev na místě. Jak bylo zjištěno, střelil
strážník ze vzdálenosti 80 kroků.
Rodiče Jindřicha Musiolka, bydlící ve Fryštátě-
Mizerov č. 607, mají 6 nezletilých dětí a Jindřich
byl druhorozený. Rodiče mají sice domek a kousek
pole, ale na tom ještě tíží dluh.
Toto zabití velice rozhořčilo zdejší lid, zvláště
že se střílí do lidí jako do zvěře.
Není to první případ. Takové případy se již
několikrát staly, na př. dne 9. března 1936 byl
zastřelen nezaměstnaný 20letý Krótki z Petrovic,
který živil ovdovělou matku, a který téhož dne při-
nesl z Polska 4 kg mouky. Rovněž byl zastřelen
16letý Pasterniak z Karvinné-Sovince, a týž osud
stihl jakéhosi Čmiele z Bukovce. Rovněž byl velmi
těžce postřelen jakýsi Wróbel ze Starého Města
a jiní.
Táži se proto pana ministra financí:
Ví - li o tomto jednání pohraniční stráže a co
hodlá učiniti, aby vinníci byli přísně potrestáni
8
a aby se podobné případy příště neděly? Dosta-
nou-li rodiny zabitých odškodnění?
V Praze dne 7. října 1936.
Dr Wolf,
Hlinka, dr Sokol, Danihel, Drobný, Suroviak,
Rázus, Florek, Turček, Dembovský, Longa, On-
derčo, Sivák, Čavojský, Sidor, Haščík, Kendra,
Slušný, dr Tiso, dr Pružinský, Šalát.
649/VIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi vnitra,
že bylo zakázáno členské shromáždění
sudetskoněmecké strany ve Varnsdorfu,
poněvadž prý pro blízkost státních hranic
hrozilo nebezpečí.
Varnsdorfská státní policie zakázala v červenci
1936 ve Varnsdorfu (VIII. okres) členské shro-
máždění sudetskoněmecké strany, poněvadž prý
státní hranice jsou blízko. Shromáždění se mělo
konati v hostinci vzdáleném od státních hranic
100 metrů. Mimo to jsou ještě mezi hostincem
a státními hranicemi domy.
Nelze pochopiti, proč by konání takového shro-
máždění mohlo ohroziti veřejný klid a pořádek;
neboť československá státní moc sahá přece až
ke státním hranicím a mimo to jest českosloven-
ská republika se sousední Německou říší v přá-
telských, sousedských stycích.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten vysvětliti podříze-
ným úřadům, že není přípustné zakazovati shro-
máždění proto, že se koná poblíž území spřátele-
ného státu?
V Praze dne 9. října 1936.
Obrlik,
Birke, Kundt, E. Kohler, Fischer, Budig, dr Ho-
dina, May, Jakel, Wagner, dr Kellner, Illing,
Riisler, Nickerl, Stangl, dr Zippelius, G. Biihm,
Gruber, Hirte, inž. Kiinzel, inž. Lischka, Knorre,
inž. Karmasin.
649 IX (překlad).
Interpelace
poslance dr A. Kellnera
ministrovi spravedlnosti,
že trutnovský okresní soud nezachovává
jazykový zákon.
Sudetskoněmecký deník "Die Zeit" oznamuje
ve svém čísle 192 ze dne 19. srpna 1936, II. ročník,
stránka 3:
"Na úřední tabuli trutnovského okresního soudu
byla v těchto dnech vyvěšena vyhláška o rozdělení
práce u soudu, ve které jest jen jediné německé
slovo, překlad slov "Pracovní soud". Rozličné rub-
liky, jako podatelna, peněžní kniha, spisovna, ově-
řováni atd. jsou uvedeny jen čistě česky, aniž se
uznalo za nutné připojiti i německý překlad, na
nějž německé obyvatelstvo tohoto soudního okresu,
jehož jest přes 80 °, by mělo odůvodněný nárok. "
Tento postup odporuje § 2 jazykového zákona,
poněvadž v trutnovském soudním okrese bydlí da-
leko přes 20% československých státních občanů
německé národnosti (ethnické a jazykové přísluš-
nosti), neboť všichni němečtí státní občané máji
nárok, aby se vyhlášky trutnovského okresního
soudu vydávaly v jazyku nejen českém, nýbrž
i německém. Vytýkaný stav porušuje zákon a
ústavu.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci ?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby vy-
hlášky vyvěšované na úřední tabuli trutnovského
okresního soudu v celém svém obsahu byly vydá-
vány nejen v českém, nýbrž i v německém jazyku ?
V Praze dne 9. října 1936.
Dr Kellner,
Fischer, Budig, Illing, Rösler, Jäkel, dr Eichhplz,
dr Zippelius, May, Nickerl, Axmann, Hirte, inž.
Karmasin, Wagner, Birke, Knorre, G. Bolím, inž.
Lischka, Stangl, E.
Köhler, inž. Künzel, dr Ho-
dina, F. Nitsch.
649/X (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Schreibera
ministrovi vnitra,
že bylo bez důvodu odepřeno hromadné
visum k návštěvě divadelního představení
hry "Gotz von Berlichingen" v Luisen-
burgu.
9
Po 10 let jezdí ročně aspoň jednou zvláštní vlak
z Československa do Luisenburgu. V Luisenburgu
se konají slavnostní hry, na které přicházejí ná-
vštěvníci nejen z Bavorska, nýbrž z celých západ-
ních Čech. Tuto kulturní spojitost sudetských
Němců s uměleckými představeními německých
soukmenovců v sousedním Luisenburgu nerušily
nikdy správní úřady trýznivými těžkostmi při vy-
dávání pasů. Teprve letos, v době krásných řečí
pana ministra pro věci zahraniční Krofty o kul-
turní spojitosti sudetských Němců s Němci v celém
světě a o přátelském poměru k Německu, příslušné
úřady odepřely uděliti hromadné visum cestujícím
zvláštního vlaku, určeného k návštěvě luisenbur-
ských slavnostních her.
Tento zákaz lze tím méně pochopiti, že účastníci
cesty zvláštním vlakem chtěli navštíviti pouze
představení hry
"Götz von Berlichingen", jejíž
obsah jest světoznámý.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Domnívá se pan ministr, že obsah hry "Götz
voň Berlichingen" jest tak nebezpečný, že ná-
vštěva tohoto představení ohrožuje veřejný zájem ?
3. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
kulturní styky sudetských Němců s říšskými
Němci nebyly omezovány pasovým trýzněním?
V Praze dne 9. října 1936.
Inž. Schreiber,
Fischer, Budig, Illing, Rösler, dr Eichholz, dr
Zippelius, May, Jakel, G. Bohm, Hirte, inž. Kar-
masin, Wagner, dr Kellner, Knorre, Nickerl,
Axmann, inž. Lischka, Stangl, E. Kohler, inž.
Künzel, dr Hodina, Birke.
649/XI (překlad).
Interpelace
poslance E. Hirteho
ministrovi vnitra,
že bylo všeobecně zakázáno fotografovati
v celém správním obvodu německojablon-
ského okresního úřadu.
Rozhodnutím německojablonské expositury stát-
ní policie, č. j. 295 pres. ze dne 4. září 1936 bylo
ve správním obvodu německojablonského politic-
kého okresu úplně zakázáno fotografovati ve volné
přírodě s výhrůžkou trestu až do 5000 Kč nebo
14 dnů vězení.
Toto úřední opatření hluboko zasahuje do oboru
soukromého práva státních občanů a citelně po-
škozuje i fotografickou živnost.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby toto
neobyčejně kruté opatření, týkající se správního
obvodu celého politického okresu, bylo zrušeno?
V Praze dne 8. října 1936.
Hirte,
Kundt, Stangl, Jäkel, dr Hodina, inž. Karmasin,
Knorre, Jobst, Illing, Sandner, Wollner, Gruber,
Fischer, dr Kellner, inž.
Künzel, Hollube, dr
Zippelius, dr Rösche, inž. Schreiber, May, inž.
Peschka, Franz Němec, Axmann.
649/XII (překlad).
Interpelace
poslance E. Hirteho
ministrovi vnitra,
že vrchlabský okresní úřad nezachovává
jazykový zákon.
Vrchlabský okresní úřad ve výměru ze dne
15. července 1936, č. R 2/313 proti žadateli Josefu
Urbanovi hrubě porušil ústavně zaručené jazykové
právo tím, že v tomto vyřízení v odporu a rozporu
s imperativními příkazy § 2 jazykového zákona
a s předpisy jazykového nařízení uvedl tyto vý-
razy jen v českém a nikoli také v německém
jazyce:
1. Okresní úřad ve Vrchlabí,
2. čís.
3. dne
4. předseda místní SdP
5. v Hostinném.
Interpelující jsou s to, aby vytýkaný výměr
předložili na vyzvání panu ministrovi vnitra. Ale
poněvadž jde o výměr psaný úplně psacím strojem,
jest tento stav věci zřejmý i ze spisu č. R 2/313
okresního úřadu.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten konečně
jednou dáti poučiti oběžníkem všechny podřízené
úřady, zvláště okresní úřady I. stolice, že přísné
šetření jazykového práva příslušejícího k našemu
ústavnímu zákonodárství patří k nejvznešenějším
povinnostem úřednictva a že provádění tohoto zá-
kona se nesmí nikterak činiti závislé na návrzích
a stížnostech, nýbrž dlužno ho užívati v každém
stavu správního řízení z úřední moci, jsou-li zde
zákonitě předpoklady, jinak že provinilí úředníci
a zaměstnanci budou kázeňsky stíháni?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zahájiti
pro skutkovou podstatu v této interpelaci vytčenou
kázeňské řízení proti provinilým úředníkům vrch-
10
labského okresního úřadu, poněvadž hrubě nedbali
ústavně zaručených jazykových práv sudetských
Němců?
V Praze dne 9. října 1936.
Hirte,
Birke, Fischer, Budig, Knorre, inž. Lischka,
Stangl, E. Köhler, Wagner, Illing, Rösler, dr Ho-
dina, dr Zippelius, dr Eichholz, Jäkel, May,
Axmann, G. Böhm, dr Kellner, inž. Karmasin,
inž. Künzel, Sandner.
649/ XIII (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Eichholze
ministrovi vnitra,
že duchcovská expositura státní policie
zakázala vyvěšovati prapory sudetskoně-
mecké strany.
Duchcovská expositura státní policie výměrem
ze dne 4. srpna 1936, č. 4446/36 rozhodla takto:
"Poněvadž sudetskoněmecká strana nemá dosud
úředního povolení pro prapory nebo barvy a zdejší
úřad nemůže proto povoliti, aby takové prapory
byly vyvěšeny, račte nám oznámiti, které prapory
chcete vyvěsiti místo žádaných praporů Sudetsko-
německé strany. "
Toto opatření není odůvodněno zákonem. Není
zákona ani nařízení, který by činil vyvěšování
praporů závislé na úředním povolení. Podřízený
úřad, jemuž to vytýkáme, se asi domnívá, že
všechno, co není dovoleno, je zakázáno.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti poučiti exposi-
turu státní policie, že žádný zákon nepředpisuje
úřední povolení k vyvěšování praporů?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kázeň-
ské řízení pro hrubou neznalost zákonů proti úřed-
níkům, kteří působili při vydání vytýkaného vý-
měru?
V Praze dne 6. října 1936.
Dr Eichholz,
inž. Karmasin, Knorre, inž. Künzel, Gruber, Kundt,
Fischer, dr Kellner, Sandner, Franz Němec, Woll-
ner, Hollube, Jobst, dr Hodina, inž. Schreiber,
Jäkel, Illing, dr Rosche, dr Zippelius, inž. Peschka,
Axmann, Stangl, May.
649/ XIV (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Eichholze
ministrovi železnic
o trestních vyšetřovacích opatřeních želez-
ničního průvodčího na trati Duchcov-
Plzeň.
časopis "Karlsbader deutsche Tageszeitung"
ze dne 23. července 1936 oznamuje:
"Nebezpečná olympijská brožura. Ve vlaku, je-
doucím z Podbořan do Plzně, setkal se jakýsi
dr K. H. z Podbořan se svým známým, úředníkem
cestovní kanceláře, a při rozmluvě ho požádal, aby
mu ukázal olympijskou brožurku. Úředník mu tedy
podal nejprve prospekt říšské zahradnické výstavy.
Průvodčí, který tam právě přišel, když viděl tento
tiskopis, česky požádal úředníka cestovní kance-
láře, aby mu ukázal obsah své aktovky, jaký pro-
pagační materiál tam má. Na tuto úplně neodů-
vodněnou žádost průvodčího podal mu úředník
ochotně česky psanou olympijskou brožuru, čehož
použil jistý český cestující, aby se obrátil na prů-
vodčího s poznámkou, že tato brožurka jest za-
kázána. Žádal, aby tato brožurka byla ihned za-
bavena a odůvodnil svou žádost - Článkem "Ve-
černího českého slova", který kritisoval označení
hranic na jistém olympijském plakátu. Konečně
šli všichni účastníci k přednostovi stanice v Blatně,
který ihned musil uznati, že v brožuře, proti které
český cestující činil námitky, jest označení hranic
úplně správné a že nelze mluviti o nějakém pře-
činu nebo trestním činu cestujících. Přes to odmítl
přednosta stanice udati jméno příliš horlivého prů-
vodčího. Na celém tomto případě jest příznačný
způsob, jímž si již sami čeští železniční zaměst-
nanci osobují úřední moc bezpečnostních orgánů
a dávají se strhovati k projevům a činům, které
křiklavě odporují jim zvláště uloženému doporu-
čení, aby zdvořilým chováním k cestujícímu obe-
censtvu podporovali dopravu. "
Tážeme se pana ministra železnic:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby si želez-
niční průvodčí neosobovali žádné vyšetřující čin-
nosti podle trestního práva, ke kterým nejsou
příslušní ?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kázeň-
ské řízení proti provinilému železničnímu průvod-
čímu?
V Praze dne 9. října 1936.
Dr Eichholz,
Fischer, Budig, Jäkel, G. Böhm, inž. Lischka,
E. Köhler, Wagner, dr Kellner, Kundt, inž. Künzel,
inž. Karmasin, Hirte, Nickerl, Rösler, Illing, May,
Knorre, Axmann, Stangl, dr Hodina, Birke.
11
649/XV (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi vnitra,
že si četníci při vyšetřováních nepřípustně
vyžadují potvrzení podpisem.
V trestním řízení č. Tk X 1465/35 mosteckého
krajského soudu jest v důvodech žaloby uvedeno:
"Obvinění byli dne 81. prosince 1934 na taneční
zábavě v Čachovicích, na které byl hrán pochod
92. pluku, v jehož refrénu jest nápěv bývalé ra-
kouské státní hymny. Při vyšetřování, které ko-
nalo četnictvo, obvinění to potvrdili a také pode-
psali prohlášení, že skutečně byl hrán pochod
92. pluku s refrénem na nápěv staré rakouské
hymny. Ale před kadaňským okresním soudem
uvedli obvinění jako svědkové, že nevědí, byl-li
skutečně hrán nápěv rakouské_ státní hymny a že
prohlášení četnictva podepsali jen proto, že jim
Setník vypravoval, že potřebuje tohoto prohlášení
pouze jako důkazu, že byl hrán pochod 92. pluku.
Obvinění hájí se nyní týmž způsobem, ale jejich
obhajoba jest vyvrácena svědeckou výpovědí Jana
Buriana a Františka Ondráčka, neboť tito svěd-
kové potvrdili, že obvinění věděli, jaké prohlášení
podpisují a že toto prohlášení podepsali dobro-
volně. Tím jest odůvodněna skutková podstata zlo-
činu podle §§ 199, 199 a) tr. z. "
Z tohoto stavu věci jest zřejmo, že někteří čet-
níci si při předběžných šetřeních dávají podpiso-
vati výpovědi. Tento postup není odůvodněn zá-
konem, poněvadž si četníci o svých šetřeních sami
mají dělati zápisky. Při této praksi hrozí nebez-
pečí, že obvinění bez povšimnutí podpíší potvrzení
hotově připravená a tím se upoutají ke skutkové
podstatě, kterou vyšetřující četník sepsal podle
vlastního uvážení.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci ?
2. Jest pan ministr ochoten dáti proti (Setníkům,
kteří provozují takovou protizákonnou praksi, za-
hájiti kázeňské řízení?
V Praze dne 9. října 1936.
Wollner,
Illing, Fischer, Budig, Jäkel, Nickerl, May, G.
Bohm, inž. Lischka, Stangl, E. Kohler, dr Kellner,
inž. Karmasin, dr Hodina, Wagner, Gruber, Hirte,
Axmann, Birke, inž.
Künzel, dr Zippelius, dr Eich-
holz, Rösler, Knorre.
649/XVI (překlad).
Interpelace
poslance J. Röslera
ministrovi vnitra,
že byl uložen bez důvodu přísný trest
správní přes osvobození soudní a že pražský
zemský úřad porušil jazykový zákon.
Šluknovský okresní úřad výměrem ze dne
6. června 1935, č. 7810, odsoudil pana Jindřicha
Kindermanira z Fukova č. 154 podle článku 3
organisačního zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. k pe-
něžnímu trestu 200 Kč. Tento trest jest nespra-
vedlivě přísný, neboť obviněný nebyl viněn z ni-
čeho jiného, než že se dne 21. dubna 1935 na silnici
z Neusalzy do Hrádku vyslovil k vrchnímu respi-
cientu Jindřichu Kovaříkovi, který ho zadržel:
"Nepamatuji se na každou drobnou hloupost. "
Pro tuto skutkovou podstatu byl Kindermann
mimo to žalován ještě pro přestupek podle § 312
tr. z. a ovšem osvobozen, poněvadž nebylo této
skutkové podstaty. Jest zřejmo, že se Kindermann
jako prostý člověk nemůže vyjadřovati vybraně a
svými výrazy ovšem nikoho nechtěl uraziti, nýbrž
pouze vyslovil, že není s to, aby se pamatoval na
všechny podrobnosti.
Obyvatelstvo prostě nechápe, že se podle po-
věstného článku 3 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.
ukládají přísné správní tresty, ač soud obviněného
uvolnil.
Aspoň pražský zemský úřad měl příležitost
opraviti toto nemístně přísné rozhodnutí; nevy-
hověl však prosbě o milost.
Ostatně výměr pražského zemského úřadu, který
byl vydán o odvolání, ze dne 11. ledna 1936, čís.
10. 276/35, oddělení 22, jest protizákonný, poně-
vadž odporuje jazykovému zákonu.
Především tento výměr zřetelně projevuje, že
nepovažuje německý jazyk za rovnoprávný, neboť
užívá jednojazyčných českých tiskopisů s tiště-
ným nadpisem "Zemský úřad v Praze". Pouze
drobným strojovým písmem jest pod tento velký
nadpis připojeno "Die Landesbehorde in Prag".
Mimo to jest označení jednacího čísla a oddělení
uvedeno výlučně jen česky, ale nikoli také ně-
mecky. Dále jsou v datu velkými písmenami vy-
tištěna slova "V Praze dne", zatím co v němčině
jest pod tím umístěno pouze označení "Prag,
am... " strojovým písmem v mnohem menších roz-
měrech.
Dále se referent dr Hejnic podepsal jen v české
řeči zkratkou "v. r. ", ale nikterak i v německé
řeči zkratkou "e. h. ". Konečně jest i záznam "Za
správnost vyhotovení přednosta kanceláře: " uve-
den jen česky a nikoliv také německy.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby zemský
úřad aspoň v těch případech, ve kterých pro stej-
nou skutkovou podstatu trestní soud vyřkl osvo-
12
bození, ve správním trestním řízení vyhověl
prosbě obviněného o milost a správní trest cestou
milosti prominul?
3. Jest pan ministr ochoten těm úředníkům
pražského zemského úřadu, kteří porušili jazykový
zákon, připomenouti, že jej mají dodržovati?
V Praze dne 9. října 1936.
Rösler,
Fischer, Budig, dr Eichholz, dr Zippelius, May,
Jakel, Illing, Axmartn, Hirte, inž. Karmasin,
Wagner, inž. Kunzel, dr Kellner, E. Kohler,
Stangl, inž. Lischka, Nickerl, G. Bohm, Knorre,
dr Hodina, Birke.
649/XVII (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi vnitra,
že opavské policejní ředitelství ve svém
jazykovém styku s cizozemskými Němci
nedbá jazykového zákona a rozhodování
nejvyššího správního soudu.
Sudetskoněmecký deník "Die Zeit" oznamuje
v čísle ze dne 7. srpna 1936, na stránce 3 toto:
"Kterási starší dáma z Hanovru přijela koncem
července do Opavy. Ještě dopoledne téhož dne,
kdy přijela, šla na policejní ředitelství, aby ohlá-
sila svůj pobyt v Opavě. Byl jí předložen čistě
český formulář, ale poněvadž dáma neuměla česky,
požádala o dvoujazyčný formulář, ale odmítli ji
s poznámkou, že dvoujazyčné formuláře jsou jen
pro zdejší obyvatele, kdežto cizinci musí vyplňo-
vati jen jednojazyčné české formuláře.
Na zdvořilou žádost, aby se jí při vyplňování
poněkud pomohlo, úředník vůbec neodpověděl.
Stará dáma musila tedy jíti do obchodu proti po-
licejnímu ředitelství, aby si dala těch několik slov
přeložiti, což jí hned a velmi ochotně učinili. "
Opavské policejní ředitelství nevzalo asi stále
ještě na vědomí zásadní rozhodnutí nejvyššího
správního soudu o jazykovém právu cizinců, zvlá-
ště rozhodnutí ze dne 5. října 1921, č. 12. 285, Boh.
966, které s jasností, která stojí za povšimnutí,
vyslovilo tuto právní zásadu: "Podle § 2 jazyko-
vého zákona účastní se i příslušníci cizích států
jazykových práv menšin, jsou-li příslušníky pří-
pustného menšinového jazyka. Odvetné opatření
proti příslušníkům cizích států jest možné jen po-
dle všeobecné normy, závazné pro všechny státní
úřady a soudy. "
Na této právní zásadě nejvyšší správní soud
důsledně trval.
Byl by nejvyšší čas, aby podřízené úřady ná-
ležitě šetřily přání pana předsedy vlády dr Hodži,
aby se dbalo rozhodování nejvyššího správního
soudu, neboť jinak nastává bezpříkladná právní
nejistota.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti poučiti opavské
policejní ředitelství, že Němcům všeobecně pří-
sluší táž jazyková práva jako československým
státním občanům německé národnosti (ethnické a
jazykové příslušnosti) ?
3. Jest pan ministr ochoten dáti kázeňsky po-
trestati provinilého úředníka opavského policej-
ního ředitelství, že projevil úžasnou neznalost a
nedbal uznaných právních zásad nejvyššího správ-
ního soudu?
V Praze dne 9. října 1936.
Inž. Peschka,
Birke, Budig, May, Knorre, Hirte, Sandner, dr
Kellner, Jäkel, inž. Lischka, Wagner, inž. Kunzel,
E. Kohler, inž. Karmasin, G. Bohm, Stangl,
dr Zippelius, dr Hodina,
Axmann, Rösler, Illing,
Fischer, dr Eichholz.
Původní znění ad 649/1.
Интерпеллящя
депутата д-ра С. А. Фенцика
Министру Правосудия
о конфискацш газеты »Нашъ /7угь«.
1. Газета »Нашъ Путь*, органъ Рус-
ской Нацюнально-Автономной Партш,
какъ и сама Пар-ля, является выразите-
лемъ здоровыхъ и честныхъ стремлешй
карпаторусскаго народа устраивать свою
жизнь на основахъ законности и от-
стаивать интересы и авторитетъ Чехосло-
вацкой Республики, какъ славянской
державы, къ которой карпатороссы при-
соединились добровольно.
Защищая законный права карпаторос-
совъ, составляющихъ съ чехами и сло-
ваками одну неделимую Республику,
»Нащъ Путь« тъмъ самымъ защищаетъ
законъ и конституцию Республики, защи-
щаетъ ея авторитетъ и авторитетъ власти,
къ которой взываетъ при замъченныхъ
правонарушешяхъ. Несознательная часть
чиновничества видитъ въ этомъ выпады
противъ себя и конфискацш газеты
»Нашъ Путь продолжаются.
Конфискацш можно разделить на два
рода: Конфискацш за перепечатки свъ-
дъшй изъ пражскихъ чешскихъ газетъ,