Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání
639.
Interpelace:
I. posl. Haščíka min. vnútra vo věci zneužívania úradnej moci vedúcim notárom Myro-
nom Čollákom v Michalovciach,
II. posl. Jobsta min. veřejných prací, že při asfaltovacích pracech na státní silnici Vim-
perk-Kunžvart byli němečtí silniční dělníci proti českým velice poškození,
III. posl. Illinga min. vnitra, že ve Vroutku u Podbořan bylo zakázáno vyvěšování,
IV. posl. Maye min. vnitra o užívání členů rudé stráže jako policistů ve Varnsdorfu,
V. posl. Birkeho min. vnitra, že podřízené orgány policie a četnictva bez důvodu zabavily
druhé vydání sudetskoněmeckého deníku »Die Zeit«, které státní zastupitelství uvolnilo,
VI. posl. Grubra min. vnitra o bezdůvodném rozpuštění schůze v Tachově,
VII. posl. Smetánky min. školství a národní osvěty o naprosto nevyhovující budově české
státní školy ve Chvalšinách,
VIII. posl. Ježka předsedovi vlády ve věci pověstí o zřízení německé sekce v předsednictvu
ministerské rady,
IX. posl. Holečka min. vnitra, sociální péče a železnic ve věci národnostních poměrů u fir-
my Křižik-Chaudoir v Podmoklech n. L.,
X. posl. Smetánky a inž. Schwarze min. národní obrany o nepřípustném jednání a cho-
váni posádkového velitele plukovníka Heřmana v Hodoníně.
639/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra
vo veci zneužívania úradnej moci vedúcim
notárom Myronom Čollákom v Micha-
lovciach.
V roku 1936 mesto Michalovce odkúpilo od
notára Myrona Čolláka, poťažne jeho manželky,
stavebný pozemok za 80 tisíc Kč. Odkúpený po-
zemok predtým získal Čollák, poťažne jeho man-
želka, za docela bagateľnú sumu z pozemkovej
reformy, ktorého hodnota bola znalcom odhadnutá
dľa nabývacich noriem pri pozemkovej reforme,
sumou 3000 Kč.
Na tomto mestom odkúpenom pozemku mala
byť vybudovaná obvodová učňovská škola, hoci
pozemok svojou polohou, pre veľkú odľahlosť od
mesta nebol vôbec zodpovedný. Notár Čollák
však svojim vlivom a tlakom na činiteľov mesta
presadil jeho odkúpenie, hoci aj za úžernú cenu,
čo vzbudilo v radoch daň platiaceho občianstva
hotové pobúrenie. Medzičasom však ministerstvo
zemedeľstva (Š. P. Ú. ) zakázalo mestu vyplatiť
kúpnu cenu za pozemok, lebo sa už dozvedelo,
ako sa chcel notár Čollák zbaviť pozemku na
veľkú škodu mesta. Keď to notár Čollák, poťažne
jeho manželka, zbadala a odpadly nádeje na
2
lahký korupčný a úžerný zárobok, zrušili smlúvu
s mestom, k čomu zasa aj mesto dalo, pravda na
návod Čollákov, - súhlas.
Z uvedených vecí jasne vysvitá, že vedúci
notár Čollák, nepoužijúc svojho veta proti usne-
seniu zastupiteľstva, umožnil, aby medzi mestom
a jeho manželkou vznikla smlúva, ktorá mala
mesto poškodiť o 77 tisíc Kč. Notár Čollák tu
zrejme zneužil svoju úradnú moc ako dozierajúci
štátny orgán, v prospech obohatenia svojho a
svojej rodiny. Tento korupčný kúsok není prvým
v úradovaní notára Čolláka, proti ktorému sa do
dnes nahromadilo toľko ponosov, že je zavedenie
disciplinárneho pokračovania proti nemu úplne
odôvodnené. Zápisnica, napísaná z príkazu kra-
jinského prezidenta na okresnom úrade v Micha-
lovciach v r. 1933 za účasti interpelanta, je pre
toto pokračovanie dostatočným podkladom.
Pýtame sa preto pána ministra vnútra:
Či má o týchto výčinoch notára Čolláka ve-
domosť?
Či hodlá účinkovanie tohoto úradníka podro-
biť disciplinárnemu vyšetrovaniu a dľa jeho vý-
sledku postaral sa o to, aby bol zo svojeho úradu
okamžite odstránený?
V Prahe, dňa 7. októbra 1936.
Haščík,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Hlinka, Kendra, Longa, Onderčo, dr. Tiso, Šalát,
dr. Sokol, Suroviak, Slušný, Sivák, Sidor, Turček,
dr. Prnžinský, Rázus, dr. Wolf.
639/II (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi veřejných prací,
že při aslaltovacích pracech na státní sil-
nici Vimperk-Kunžvart byli němečtí sil-
niční dělnici proti českým velice
poškozeni.
Při stavbě státní silnice Vimperk-Kunžvart
bylo vedle jiných německých dělníků zaměstná-
no i dvacet Čechů, kteří vůbec nepocházejí z pra-
thatického politického okresu, nýbrž byli přive-
deni odjinud. Pro práce jest zaveden 40hodinný
pracovní týden. Jsou zavedeny dvě směny, a to
od 5 hodin ráno do 12 hodin v poledne a od
12. 30 hod. do 19. 30 hod., v sobotu 5 hodin. Kdežto
testi dělníci pracují v obou směnách a tak pra-
cují 80 hodin týdně, nesmějí Němci překračovati
počet pracovních hodin.
Hodinová mzda činí u německých dělníků
2. 50 Kč, u českých dělníků 3. 50 Kč. Úhrnná tý-
denní mzda činí tedy u německých dělníků 100
Kč, u českých 280 Kč.
Na stížnost dělníků v této věci odůvodnila
správa silniční stavby rozdíl tím, že jde o od-
borné dělníky, ale jak se osobně přesvědčili ú-
ředníci volarského okresního vedení sudetskoně-
mecké strany, spočívá odborná práce v tom, že
tito čeští dělníci nosí džbery s dehtem a dehet
kartáči roztírají, co jistě není odborná práce.
Tímto zřejmým hrubým poškozením německých
dělníků bylo dělnictvo velice rozhořčeno.
Tážeme se pana ministra veřejných prací:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby ně-
mečtí dělníci dostávali týdenní mzdu 280 Kč jako
jejich čeští pracovní druzi?
V Praze dne 9. října 1936.
Jobst,
Wollner, Knorre, Kundt, Axmaan, Jäkel, Illing,
inž. Künzel, Franz Němec, Hollube, inž. Schreiber,
dr. Zippelius, May, Inž. Peschka, Sandner, dr.
Ho-
dina, Stangl, Fischer, dr. Kellner, dr. Rosche,
Gruber.
639/III (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru vnitra,
že ve Vroutku u Podbořan bylo zakázáno
vyvěšováni.
Podbořanský okresní úřad rozhodnutím ze
dne 22. května 1935, č. 19. 965-8-24-762 odmítl žá-
dost, aby ve vývěsné skřínce sudetskoněrnecké
strany bylo dovoleno vyvěšovati tiskopisy a ča-
sopisy strany. Pro tento zákaz nebylo důvodu,
jelikož tím nebyl ohrožen veřejný klid a pořá-
dek, poněvadž se takové vyvěšování ve všech
městech beze všeho na žádost povoluje, aniž tím
jest ohrožen veřejný klid a pořádek.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
3
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby i ve
Vroutku bylo na žádost povoleno vyvěšovati stra-
nické tiskoviny ve vývěsné skřínce, jak se to
děje všude?
V Praze dne 9. října 1936.
Illing,
Kundt, Sandner, dr. Kellner, dr. Rosche, Wollner,
Stangl, Jäkel, Franz Němec, Gruber, Jobst,
Inž. Künzel, dr. Hodina, Fischer, Inž. Karmasin,
Knorre, Hollube, inž. Peschka, inž. Schreiber, dr.
Zippelius, May, Axmann.
639/IV (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministru vnitra
o užíváni členů rudé stráže jako policistů
ve Varnsdorfu.
Marxistický náměstek varnsdorfského staros-
ty, pan Josef Goth, dal dne 30. července 1936 ja-
ko takový a jako vrchní velitel městské policie
při cvičení protiletecké obrany nastoupiti rotě
členů rudě stráže ve stejnokroji k zesíleni po-
licie. Tato rota pochodovala po 21. hodině od so-
ciálně demokratického spolkového domu ve stej-
nokrojích a v semknutém šiku před městský úřad.
Tam teprve se průvod rozešel; všichni členové
rudé stráže šli do úřadoven městské policie, kde
zřejmě dostávali poučení. Potom členové rudé
stráže odešli v menších skupinách z městského
úřadu a působili při cvičení protiletecké obrany
v rozličných končinách města jako pořadatelé.
O půl 22. hodině se dostavil na městský úřad
i pan Josef Goth.
Takové použití výlučně politické marxistické
bojové skupiny uvedlo v úžas veškeré obyvatel-
stvo. Není také známo, byl-li veřejný pochod čle-
nů rudé stráže podle § 3, odst. 3 shromažďova-
cího zákona č. 135/1867 ř. z. výslovně napřed
zákonitě povolen výměrem. Toto povolení v uve-
dené formě bylo nepochybně nutné, poněvadž
členové rudé stráže pochodovali jako pohybující
se zástup lidu, který se na venek jevil jako celek
semknutý k nějakému účelu a jako semknutý ce-
lek byl s to vzbuditi pozornost obecenstva.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se při cvičeních protiletecké obrany, která v zá-
jmu všeobecné branné myšlenky mají postrádati
jakéhokoliv stranicko-politického rázu, nikdy již
neužívalo členů rudé stráže jako uniformované
marxistické bojové skupiny?
3. Jest pan ministr ochoten poučiti podřízené
úřady, že povolovací povinnost pro veřejné po-
chody platí pro všechny skupiny obyvatelstva,
tedy i pro pochodující skupiny marxistických bo-
jových útvarů a členy rudé stráže?
4. Jest pan ministr ochoten v dohodě s pa-
nem ministrem národní obrany se postarati, aby
se všem pokusům, zneužíti nepolitických cvičení
protiletecké obrany ke stranicko-politickým mani-
festacím, čelilo všemi mocenskými prostředky
státní autority, s celou rozhodnosti a bezohlednou
přísností?
5. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti proti
všem úředníkům a zaměstnancům, podléhajícím
jeho dozoru, kázeňské řízeni, pokud tyto události
zavinili?
V Praze dne 9. října 1936.
May,
Knorre. Fischer, Budig, Rösler, Jäkel, Axmann,
dr. Hodina, Hirte, E. Köhler, inž. Künzel, Wagner,
inž. Karmasin, lni. Lischka, dr. Zippelius, dr. Eích-
holz, G. Böhm, Illing. Nickerl, Stangl, Birke,
dr. Kelner.
639/V (překlad).
Interpelace
poslance H. Birkeho
ministru vnitra,
že podřízené orgány policie a četnictva
bez důvodu zabavily druhé vydáni sudet-
skoněmeckého deníku »Die Zeit«, které
státní zastupitelství uvolnilo.
První vydání sudetskoněmeckého deníku »Die
Zeit«, a to číslo 146 ze dne 23. června 1936 by-
lo úplně zabaveno pro článek O krok dále.
Časopis musil tedy ještě v noci naříditi dotisk
a celý náklad znovu rozeslati.
V následujících dnech dostala správa časopi-
su »Die Zeit« od svých zákazníků četné dopisy,
jimiž jí oznamovali, že druhé vydání, které stát-
ní zastupitelství uvolnilo, bylo v mnohých měs-
tech znovu zabaveno. Stalo se to zřejmě nezá-
konným svémocným zakročením některých poli-
cejních nebo četnických orgánů. Tím byla sudet-
skoněmeckému deníku Die Zeit způsobena vel-
ká škoda. Sudetskoněmeckému deníku Die Zeit
zejména tyto prodejny oznámily, že byl proti zá-
4
konu zabaven druhý tiskový náklad, jejž státní za-
stupitelství uvolnilo:
J. Kern v Žatci zabaveno 11 výtisků,
František Neumann v Lovosicích 14 výtisků,
nádražní knihkupectví v Jablonci 2 výt.,
Aug. Stefan ve Štětí 3 výt.,
František Thoms ve Vejprtech 60 výt.,
Arnošt Niederle v Kašperských Horách 35 výt.,
Gustav Parthen ve Cvikově 3 výt.,
Benatzky v Králíkách 8 výt.,
nádražní knihkupectví v Trutnově 5 výt.,
vdova Arnošta Hubla ve Smržovce 3 výt.,
Chrapcinsky v Liberci 18 výt.,
Möhwald ve Špindlerově Mlýně 4 výt.,
nádražní knihkupectví Orbis v Děčíně 6 výt.,
R. Schwertner v Chrastavě 2 výt.,
J. Michl v Ostí nad Labem asi 200 výt.,
sudetskoněmecká strana v Lovosicích 25 výt.,
W. Runge v České Lípě 30 výt,
nádražní knihkupectví ve Varnsdorfu 180 výt.,
sudetskoněmecká strana ve Dvoře Králové,
zabaveno 20 výtisků.
Bylo tedy podle těchto zpráv proti právu za-
baveno úhrnem 629 čísel časopisu »Die Zeit«,
které státní zastupitelství výslovně uvolnilo. Mi-
mo to bylo na každém z těchto zabavených čísel
časopisu podle zákona vytištěno Po zabavení
druhé vydánu, takže podřízené orgány, které
v jednotlivých prodejnách zabavily druhé vydání
státním zastupitelstvím uvolněné, mohly ihned
poznati, že jejich úřední činnost odporuje zákonu.
U zásilek, které byly svázány jako baličky,
byla na svrchním listu, na němž bylo jméno pří-
jemce a jméno místa určení, rovněž zřetelně vi-
ditelná poznámka, že v balíčku jest druhé vydání
po zabaveni. Žádný z podřízených orgánů se tedy
nemůže vymlouvati, že nepoznal, že jeho úřední
činnost odporuje zákonu.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vy-
šetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten oběžníkem po-
učiti podřízené četnickě a policejní úřady, že se
nemá zabavovati druhé vydání, vydané po za-
bavení?
3. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti ká-
zeňské řízení proti četníkům a policistům, kteří
proti svému lepšímu vědomí zabavili druhý ná-
klad sudetskoněmeckého časopisu Die Zeit, jejž
státní zastupitelství uvolnilo?
V Praze dne 9. října 1936.
Birke,
Fischer, Budig, dr. Eichholz, Knorre, G. Böhm,
May, Inž. Lischka, E. Köhler, Illing, dr. Hodina,
dr. Zippelius, Nickerl, Hirte, Gruber, Stangl,
Wagner, inž. Künzel, dr. Kellner, Inž. Karmasin,
Kundt, Rösler.
639/VI (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi vnitra
o bezdůvodném rozpuštěni schůze
v Tachově.
Sudetskoněmecká strana uspořádala dne 28.
března 1936 schůzi v tachovské tělocvičně. Již
před schůzí se tam dostavil policejní strážník a
oznámil, že ho určil vládni komisař dr. Michálek.
To vzbudilo v přítomných dojem, že úřad od sa-
mého počátku pomýšlel na rozpuštění schůze.
Ačkoliv se schůze konala úplně klidně, vzal
si jako podnět k rozpuštění přítomný vládní ko-
misař dr.
Michálek nevinnou poznámku předsedy,
že nyní dělá přestávku bohudík ještě nezakáza-
nou. Považoval-li vládní komisař tuto nevinnou
poznámku za nepřípustnou, bylo by úplně stačilo
vysloviti výstrahu.
Tážeme se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten poučiti podřízené
úřady, že při menších příhodách, které neohrožují
veřejný klid a pořádek, nemají hned rozpouštěti
schůze, nýbrž dříve vysloviti trojnásobnou vý-
strahu?
3. Jest pan ministr ochoten dáti proti vlád-
nímu zástupci dr. Michálkovi zahájiti kázeňské
řízeni, poněvadž neužil výstrah podle zákona a
schůzi rozpustil bez předchozí výstrahy, ačkoliv
veřejný klid a pořádek nebyl nikterak ohrožen?
V Praze dne 9. října 1936.
Gruber,
Nickerl, Fischer, Budig, May, Jäkel, Inž. Lischka,
Stangl, E. Köhler, dr. Kellner, Illing, Rösler, Hirte,
dr. Eichholz, dr. Zippelius, inž. Karmasin, Birke,
inž. Künzel, Knorre, G. Böhm, Wagner, dr. Hodina.
639/VII.
Interpelace
poslance Rudolfa Smetánky
ministru školství a národní osvěty
o naprosto nevyhovující budově české
státní školy ve Chvalšinách.
Stesky našich hraničářů ve věci školních bu-
dov jsou všeobecně známy. Jest to opravdu
5
smutný zjev, že po 18 letech trvání Českoslo-
venské republiky není o řádné umístění českých
dětí ve školách postaráno, zatím co Němcům se
vychází blahovolně vstříc.
Z tohoto postupu je ovšem nejen velké roz-
čarování, ale přímo pohoršení mezi českým lidem,
žijícím v německém prostředí. Hraničáři naši
nemohou pochopiti, proč mají býti odstrkováni a
vlastně trestáni za to, že žijí v prostředí jim ne-
přátelském a konají v něm obětavou, nezištnou
a opravdu těžkou práci pro národ a udrženi jeho
dosavadních posic.
Zřizování plně vyhovujících a stát skutečně
representujících školních budov je jednou z nej-
důležitějších a nejhlavnějších podmínek, kterou
nutno splniti, aby hraničáři neopouštěli smíšená
území nebo aby neposílali své děti do lépe vyba-
vených škol německých.
Tak jako v četných místech hraničářských
je o státní školství po stránce školních budov
žalostně postaráno, je tomu také ve Chvalšinách.
Toho důkazem je přímo zoufalé volání naši státní
školy pro Chvalšiny a okolí v Pošumaví. Místní
odbor Národní jednoty po marných, neúspěšných
intervencích obrátil se na ministerstvo školství
s přípisem, uveřejněným ve »Stráži národa« ze
dne 3. dubna t. r., jehož obsah v doslovném znění
je tento:
»Místní odbor Národní jednoty pošumavské
pro Chvalšiny a okolí v zastoupení rodičů škol.
dítek žádá tímto zdvořile, aby už konečně byla
v našem okresním městečku postavena vlastní
budova české školy z těchto naléhavých příčin:
Zdejší česká menšinová škola obecná, zří-
zená v r. 1919, je už 17 let zatímně umístěna
v najaté budově německé městské záložny. Na-
chází se v zadním traktu, bývalé to selské sto-
dole, pod níž jsou vlhké a otevřené kůlny. Na
dvorku je udírna masa, jejíž čpavý dým vniká
za vyučováni i do učebny. Ta má okna na sever
takže tam po celý rok nezasvítí sluníčko a je
studená jako sklep. Nutno ji vytápěti plných osm
měsíců v roce, od počátku října do konce května.
Školní kabinet je vlastně část přehrazené chod-
by, tak malý, že nejsou kam dáti učebné pomůcky
a mapy. Okna má na hnojiště. Škola nemá vody.
ani půdy, jen malé močálovité rejdiště, kde se
mají žáci proběhnouti při tělocviku a kde byly
dříve uzavřeny husy. Špatné záchody jsou na
dvorku otevřeny jako v hostinci a nedají se za-
mykati, takže jich používají také různí lidé (že-
bráci a trhovci), kteří k nim mají z náměstí vol-
ný přístup. Ve tmavých místnostech školy bylo
teprve předloni zavedeno elektrické světlo, na
chodbě a dřevěném schodišti není vůbec. Škol-
nice si musí za 33. 25 Kč měsíční odměny v zimě
k nošení otopu (dříví) svítit svíčkou. Po chodbě
a schodech běhají psi a kočky a znečisťují je. Za
tento nájem platí stát ročně 800 Kč po všechna
ta léta!
Nutnost novostavby české školy odůvodňují
nejenom výše uvedené hygienické a estetické zá-
vady dosavadního umístění zdejší školy, nýbrž
i to, že v místě nalézají se státní úřady, jako:
okresní soud, notářství, četnictvo a pošta. Zájem
státu vyžaduje, aby posice, které zde čeští lidé
mají, byly udrženy a posíleny postavením školní
budovy, která by konečně vyhovovala spravedli-
vým požadavkům rodičů, kteří své zdravé děti
svěřili české škole. Pak by se i počet žactva
podstatně zvýšil. Letos navštěvuje zdejší školu
obecnou s čsl. jazykem vyučovacím celkem 26
dětí, z předběžného zápisu hlásí se do české ma-
teřské školky 10 českých a smišených dětí ve
věku 3-5 let. Bohužel, není pro ni vhodné míst-
nosti k dostáni. Z té příčiny nebyla tato školka
zde dosud zřízena, ačkoliv už ji bylo dávno ve-
lice zapotřebí pro přípravu dorostu (smíš. dětí)
do české obecné školy.
Proto žádají zdejší čeští hraničáři znovu na-
léhavě o urychlené povolení ke stavbě budovy
české státní obecné školy na pozemku ve výměře
20 arů, který byl pro tento účel již v r. 1929 za-
koupen čsl. státem, ale dosud ani s přípravami
pro stavbu vlastní školní budovy započato ne-
bylo. Zvláště když Němci zde mají krásnou bu-
dovu obecné a měšťanské školy se samostatnou
tělocvičnou (t. zv. Turnhalle) a velkou zahradou.
Naturálního bytu pro správce české státní školy
není. Tento se musí spokojiti se svou rodinou
v soukromém drahém bytě bez příslušenství, na
který doplácí on sám, i stát.
Tím by české menšině u nás bylo pomoženo
od svízelné a trapné situace již neudržitelných
poměrů. Nechť nejsme stále jako »odstrčená Po-
pelka« v našem svobodném demokratickém stá-
tě! Věříme, že u příslušných činitelů je přece
ještě snaha i prostředky pomoci ohroženému a
chudému pohraničí Šumavy.
Tak tedy vypadá škola českých dětí, zatím
co Němci mají v místě palác. Žádná německá fo-
tografie nezastře pravý stav věcí a nezkreslí
skutečnost. Marně by Němci hledali s lucernou
a fotografickým aparátem školu, v níž děti se učí
pod deštníky za deště. Ano, děti suverénního
národa mají ještě dnes takové školy, aby Němci
nenaříkali. »
Poslanec Rudolf Smetánka přesvědčil se
osobně o správnosti údajů a oprávněných výtek
se strany rozhořčených hraničářů.
Podepsaní se proto táží pana ministra škol-
ství a národní osvěty:
1. Jsou mu známy poměry české státní školy
ve Chvalšinách?
2. Jest ochoten zjednati nápravu vystavěním
nové, plně vyhovující budovy české školy ve
Chvalšinách, když pozemek je již pro tuto školu
zajištěn 7 let?
3. Jest ochoten sděliti, kdy se stavbou bu-
dovy české školy ve Chvalšinách bude určitě za-
počato?
V Praze dne 8. října 1936.
Smetánka,
Jan Sedláček, inž. Protuš, dr. Fencik, Trnka, dr.
Dominik, dr. Štůla. dr Novotný, Holeček, Chmelík,
Špaček, Kut, dr. Kramář, Ježek, dr. inž. Toušek,
Inž. Schwarz, dr. Rašin, dr. Domin, Knebort,
Gajda, Zvoniček, Ivák, dr. Branžovský.
6
639/VIII.
Interpelace
poslance Františka Ježka
předsedovi vlády
ve věci pověstí o zřízení německé sekce
v předsednictvu ministerské rady.
československá národní veřejnost je značně
zneklidněna zprávami, které v nedávné době
proběhly německým tiskem a podle nichž má bý-
ti v předsednictvu ministerské rady zřízena ně-
mecká sekce jako zvláštní úřad pro záležitosti
občanstva německé národnosti z krajů národnost-
ně smíšených. Podle těchto zpráv byla dána
k této věci iniciativa se strany německých vlád-
ních stran a byl prý s tímto podnětem v rozho-
dujících kruzích vysloven souhlas.
Nemůžeme uvěřiti, že by právě dnes, kdy
hospodářské, sociální i politické poměry uvnitř
i vně státu jsou tak zneklidněny, měla vláda
československé republiky odvahu zasáhnouti tak
rozhodujícím způsobem do struktury národního
rázu našeho státu a porušiti tak dalekosáhle jed-
notnost naši státní správy právě v jejím ústře-
dí. Nemůže býti sporu o tom, že provedení výše
uvedeného návrhu by znamenalo přímo osudový
zásah do dalšího vývoje našeho státu, zejména
s ohledem na práva a autoritu státního národa
československého. Na tom nemohla by ničeho
změniti ani omluva, že z důvodů vnitropoliti-
ckých má býti výše uvedené opatření odpovědí
na volání určité části německé menšiny v na-
šem státě po autonomii pro německou část oby-
vatelstva republiky.
Proto je lehce pochopitelno zneklidnění, se
kterým byla tato zpráva přijata zejména tam.
kde nejbolestněji by se toto opatření dotklo ži-
votních zájmů našeho národa, t. j. občanů čes-
koslovenské národnosti v krajích národnostně
smíšených.
Existence československého národního státu
stojí a padá s celistvosti a nedělitelnosti Česko-
slovenské republiky a s celistvostí a jednotností
moci zákonodárné, správní i soudní. Českoslo-
venský národ je spjat s těmito stěžejními slou-
py svojí samostatnosti a sotva by mohl dáti sou-
hlas k tomu, aby se sáhlo tak výjimečným způ-
sobem nejen na jednotnost a autoritu státní sprá-
vy, nýbrž současně také na existenci českoslo-
venského obyvatelstva v krajích zněmčených,
kde nastalý útisk, zejména hospodářský a so-
ciální, by přirozeně byl uvedeným opatřením jen
podnícen a podpořen. Poměry v našem pohrani-
čí přikazují nám právě naopak, abychom co nej-
více a s opravdovou přísností uplatnili autoritu
státu a státního národa.
Pro československou národní veřejnost by
toto opatřeni bylo tím méně pochopitelné, když
doposud se nepodařilo plně a definitivně vyře-
šiti problém česko-slovenský ku prospěchu jed-
notnosti československého národa a k rozkvětu
naší republiky.
Podepsaní, jsouce si vědomi velkého politi-
ckého i hospodářského nebezpečí, které by hro-
zilo, kdyby uvedená zpráva ukázala se býti prav-
divou, táží se Vás, pane ministerský předsedo,
zda uvedené zprávy šířené v poslední době
odpovídají pravdě a zda skutečně českosloven-
ská vláda zamýšlí zvláštní úřad pro zněmčené
území ve formě německé sekce v předsednictvu
ministerské rady zříditi?
V Praze dne 8. října 1936.
Ježek,
J. Sedláček, dr. Fencik, dr. Dominik, Zvoniček,
Trnka, dr. Branžovský, Gajda, Ivák, dr. Novotný,
Chmelík, dr. Kramář, dr. Domin, Kut, Smetánka,
Knebort, dr.nž. Toušek, inž. Schwarz, dr. Rašín,
inž. Protuš, Špaček, Holeček, dr. Štůla.
639/ IX.
Interpelace
poslance Vojtěcha Holečka
ministrům vnitra, sociální péče
a železnic
ve věci národnostních poměrů u firmy
Křižík-Chaudoir v Podmoklech n. L.
V Podmoklech nad Labem nachází se továr-
na firmy Křižík-Chaudoir, měďárna, kabelovna
a elektrotechnické závody, akciová společnost v
Podmoklech nad Labem, centrála Praha-I., úl.
28. října číslo 17, která se zabývá výrobou ka-
belů a která zejména v poslední době obstarává
velmi značné dodávky pro československé státní
dráhy i pro potřeby armády.
V souvislosti s tímto rozšiřováním výroby
jsou také ve značném počtu přijímáni stále noví
dělníci, bohužel však, jak si stěžuje Odbor Ná-
rodní jednoty severočeské v Podmoklech nad
Labem, většinou národnosti německé. Závodní
výbor v uvedené továrně je v důsledku této při-
jímací prakse výlučně německý, takže továrna
má úplně německý ráz. Český dělník mnohdy
z existenčních důvodů musí zapříti svoji národ-
nost, aby v továrně nalezl svoji obživu.
Mezi 800 zaměstnanými dělníky v této to-
várně je pouze 52 cechů, z nichž v české odbo-
rové organisaci je pouze 37. Poměr zaměstnance
české národnosti k zaměstnanci německému v té-
to továrně je naprosto neúměrný počtu obyva-
telstva československé národnosti v Podmoklech