Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
636.
Odpovědi:
I. min. železnic na interp. posl. Wagnera o jazykové praksi plzeňského ředitelství státních
drah, která se příčí a odporuje nalézací praksi nejvyššího správního soudu (tisk 523/VI),
II. min. soc. péče a min. financí na interp. posl. Bergmanna, Fialy, Tichého a dr. Neumana ve
věci zhodnocení prémiových reserv, převedených do státní pokladny zaměstnancům státním
(tisk 469/XXI),
III. min. veřejných prací na interp. posl. dr. Stüly o stavbě české techniky v Dejvicích (tisk
523/XIII),
IV. vlády na interp. posl Jana Sedláčka v záležitosti vydání prováděcího (vládního) nařízení
k zákonu č. 279 z r. 1934, které by spravedlivěji vyložilo presenční službu a ve věci zapo-
čítání vojenské služby vůbec (tisk 386/VIII),
V. vlády na interp. posl. Bergmanna, F. Richtra, Fialy, Davida, Tichého a dr. Neumana ve věci
zhodnocení vojenské služby (tisk 469/XX),
VI. min. železnic na interp. posl. Turčeka pro urážku národnosti návěštním mistrem Leopoldem
Mrázkem na stanici v Leopoldově (tisk 566/IX),
VII. předsedy vlády a ministrů zemědělství a financí na interp. posl. Šamalíka a Bezděka v otázce
velkých živelních pohrom na Boskovicku na Moravě (tisk 497/IV),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Kopřivy o konfiskační praxi krajského jako tiskového
soudu v Uherském Hradišti (tisk 577/XXI),
IX. min. vnitra a zemědělství na interp. posl. dr. Fencika o spekulaci s kukuřicí na Podkarpatské
Rusi (tisk 446/IX),
X. min. financí na interp. posl. dr. Fencika o přijímání karpatských Rusů do služby ve finanč-
ních úřadech na Podkarpatské Rusi (tisk 446/X),
XI. předsedy vlády na intenp. posl. dr. Fencika o překládání úředníků, podkarpatských Rusů, na
jiná služební místa (tisk 523/II),
XII. min. vnitra na interp. posl. Švermy o konfiskační praksi a pronásledování dělnického tělo-
výchovného hnutí okresním úřadem v Lounech (tisk 577/XIX).
636/I. (původní znění. )
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance L. Wagnera
o jazykové praksi plzeňského ředitelství
státních drah, která se příčí a odporuje
nalézací praksi nejvyššího správního soudu
(tisk 523/VI).
Státní správa železniční má samozřejmé přání,
aby vzájemné vztahy mezi státním podnikem želez-
ničním a jeho zákazníky rozvíjely se ve všech
směrech co nejuspokojivěji a nepřezírala proto
nikdy ani jazykovou stránku těchto styků.
Nelze ovšem zapomínati, že úprava jazykových
poměrů představuje problém, jehož řešení není
nikterak snadné. Již sama zvláštní povaha želez-
ničního provozu a potřeba hospodárnosti zhusta
nedovoluje uspokojiti všechny jazykové požadavky
příslušníků národnostních menšin. Ministerstvo
železnic nicméně již od delší doby věnuje z vlast-
ního popudu mnoho úsilí revisi jednotlivostí dneš-
ního uspořádání věcí, byť dosavadní není v nesou-
ladu s platným právním stavem. Pamatovalo také
již při přípravných pracích na obnově zákona
2
o drahách na zajištění nezbytných předpokladů
vhodného a účelného řešení. Od uzákonění této
osnovy lze se nadíti, že provedení zákona o dra-
hách přispěje k odstranění stesků a povede k uspo-
kojivým výsledkům.
V Praze dne 22. září 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
636/II.
Odpověď
ministra sociální péče a ministra financí
na interpelaci poslanců H. Bergmanna,
čeňka Fialy, Ervína Tichého
a dr. A. Neumana
ve věci zhodnocení prémiových reserv, pře-
vedených do statni pokladny zaměstnan-
cům státním (tisk 469/XXI).
Práce spojené s vypracováním vládního nařízení
podle § 114, odst. 4 zákona č. 20/1929 Sb. z. a n.,
které si vyžadaly pro svoji značnou komplikova-
nost a obtížnost s hlediska právního a pojistne-
matematického delší doby, vstoupily již do zavé-
rečného stadia. Jakmile obe nejvíce zúčastněná
ministerstva sociální peče a financí provedou
konečnou úpravu elaborátu, bude návrh vládního
nařízeni předan do meziministerskeho připomín-
kového řízení.
Předpokladem pro vydání vládního nařízení
podle § 240, odst. 1, poslední věta zákona č. 221/
1924 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 184/1928 Sb.
z. a n., resp. § 115, odst. 6 zákona č. 26/1929 Sb.
z. a n. jest předchozí vydaní vládního nařízení
o
prevodních částkách a početních podkladech
Ústřední sociální pojišťovny. Návrh vládního na-
řízení posléze jmenovaného byl již svého času
připraven, nebyl
však dán do pripomínkového
řízem meziministerského, poněvadž mezi tím došlo
k
jednání o vypracování zvláštního návrhu zá-
kona o přestupech mezi veškerými nositeli sociál-
ního pojištění (zaopatření). Osnova tohoto zá-
kona jest nyní předmětem meziministerskeho při-
pominkového řízení. V podrobnostech poukazuje
se na odpověď podanou na interpelaci poslanců
A. Hatiny a
dr. Neumana o nevydání vládního
nařízení o přestupech pojištěnců (tisk č. 395/III).
V Fráze dne 3. října 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Jaromír Nečas v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalius v. r.
636/III.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance dr. Štůly
o stavbě české techniky v Dejvicích (tisk
523/XllI).
Stavba první budovy českého vysokého učení
technického byla zahájena v roce 1927 a v roce
1931 byla odevzdána svému úkolu. Dobu výstavby
této budovy v době 4 let při celkovém nákladu
48, 000. 000 Kč nelze považovati za zdlouhavou se
zřetelem na velký rozsah budovy a na velmi slo-
žité instalace pro účele chemických ústavů v ní
umístěných.
Stavba druhé budovy byla zahájena v roce 1929
nákladem 36, 000. 000 Kč. V roce 1932 nastavší po-
měry ukázaly nutnost programového intensivněj-
šího využití budovy z důvodů úsporných. Projed-
nání vyžádalo si sice delší doby, čímž způsoben
byl odklad dalšího pokračování ve stavbě (skoro
do konce roku 1934); to však má velmi příznivé
důsledky v úsporách do budoucna, jež se projeví
v programovém rozsahu dalších budov této vysoké
školy a tím i v jich nákladech.
Po zajištění intensivnějšího využití byla druhá
budova postupně dokončována a odevzdávána
určeným disciplinám. Letos bude již ze tří čtvrtin
v užívání a zbývající část bude odevzdána účelům
školy na jaře 1937.
Pro třetí a čtvrtou budovu se projednávají sta-
vební programy.
V Praze dne 1. října 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek v. r.
636/IV.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti vydání prováděcího (vládního)
nařízení k zákonu č. 279 z r. 1934, které by
spravedlivě ji vyložilo presenční službu a ve
věci započítání vojenské služby vůbec (tisk
386/VIII).
Před válkou bylo zásadou, že vojenská služba
presenční nebyla ani pro platový postup ani pro
pořadí započitatelnou.
V dobách popřevratových pod bezprostředním
dojmem válečných poměrů, kdy tehdy vydávané
velmi liberální předpisy o započítávání předchá-
3
zejících služeb a jiných období měly státním za-
městnancům nahraditi v tu dobu ještě neuskuteč-
nitelnou platovou úpravu, stavěl se zákonodárce,
s hledisek všeobecně personálních, k dané otázce
příznivě. V důsledku nepříznivých vlivů nemír-
ného započítávání služeb všeho druhu objevivších
se ve zvýšení osobních nákladů dostavila se odezva,
která postupně vedla k předválečnému zápornému
stanovisku. Při tomto kolísavém vývoji došlo k ne-
srovnalostem, jež vznikly různým posuzováním
zápočtu vojenské služby presenční v předchozích
obdobích, které však lze stěží všeobecným opatře-
ním uspokojivě vyřešiti, a to jednak z finančních
důvodů, jednak proto, že mezitím dotyční zaměst-
nanci prošli různými postupovými fázemi, ba byli
i několikráte povýšeni, takže by zápočet doby
v nynější jejich platové stupnici nebyl provedi-
telný, ježto by přivodil nesrovnalosti mnohem
větší a mnohem tíže zhojitelné než dosavadní.
Stoupající zájem o brannost národa otázku
zhodnocení vojenské služby presenční posunul do
popředí a po dlouhých jednáních dospělo se k do-
hodě vyjádřené v zákoně z 19. prosince 1934,
č. 279 Sb. z. a n., o započítávání vojenské služby
v některých služebních poměrech.
Zákon ten jako dílo kompromisu nemohl uspo-
kojiti všechna přání, ale je výrazem toho, co za
daných okolností bylo přijatelné.
Vláda však uznává, že je v zájmu posílení
branné myšlenky třeba, aby konání vojenské služby
nebylo pociťováno jako břemeno a uvažuje proto
o vhodných opatřeních, na jejichž podkladě by
v odůvodněném rozsahu mohla býti za vojenskou
službu při provádění § 3 zákona č. 279/34 Sb. z.
a n. považována též činná služba vykonaná pří-
slušníky ročníků 1898 a 1899 po 28. říjnu v čs.
branné moci v poměru domobraneckém. Dále se
vláda snaží vyrovnati aspoň zčásti vhodnými in-
dividuálními opatřeními v případech zřetele hod-
ných nesrovnalosti vzniklé různým posuzováním zá-
počtu vojenské služby v předcházejících obdobích.
V podrobnostech odkazuje se odpověď na inter-
pelaci poslanců A. Bergmanna, Ferd. Richtra,
Čeňka Fialy, Josefa Davida, Ervína Tichého, dra
Al. Neumana vládě ve věci zhodnocení vojenské
služby (č. tisku 469/XX), která se týká stejné
věci.
V Praze dne 6. října 1936.
Předseda vlády:
Dr. Hodža v. r.
636/V.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. H. Bergmanna, Ferd.
Richtra, Čeňka Fialy, Josefa Davida,
Ervína Tichého a dr. Al. Neumana
ve věci zhodnocení vojenské služby (tisk
469/XX).
Otázka zhodnocení vojenské služby presenční
tvořila vždy velmi složitý problém ve vývoji per-
sonálních předpisů. Stanovisko k zhodnocení této
služby bývalo vedle zásadních hledisek určováno
zpravidla především i hledisky finančního ná-
kladu, zhodnocením této služby vznikajícího.
Před válkou bylo zásadou, že vojenská služba
presenční nebyla ani pro platový postup ani pro
pořadí započitatelna.
V dobách popřevratových pod bezprostředním
dojmem válečných poměrů, kdy tehdy vydávané
krajně liberální předpisy o započítávání předchá-
zejících služeb a jiných období měly státním za-
městnancům nahraditi tehdy ještě neuskutečni-
telnou platovou úpravu, stavěl se zákonodárce
s hledisek všeobecně personálních k dané otázce
příznivě. Avšak pod dojmem nepříznivých dů-
sledků, které nastaly nemístným započítáváním
služeb všeho druhu ve zvýšení osobních nákladů,
vyplývajících z těchto opatření, dostavila se
odezva, která postupně vedla k předválečnému
zápornému stanovisku v této otázce. Že při tomto
kolísavém vývoji došlo k různým nesrovnalostem
ve zhodnocení vojenské služby presenční u jed-
notlivých zaměstnanců podle toho, v jakém období
se otázka jejího zápočtu stala aktuelní, je přiro-
zeným důsledkem.
Jakmile mohla býti provedena nová platová
úprava pro státní zaměstnance, odpadl také onen
hlavní důvod, který byl pohnutkou pro liberální
hodnocení zápočtu předchozích služeb včetně vo-
jenské služby presenční a proto také nový pla-
tový zákon zásadně zrušil veškeré předpisy o za-
počítávání jakýchkoliv období pro zvýšení služ-
ného s výjimkou služby v československých legiích;
neboť zaměstnanci, kteří za nového platového zá-
kona při novém hodnocení všech funkcí a kate-
gorií byli účastni nových platů, nemohli již uplat-
niti důvod, který vedl k zhodnocování různých
období, t. j. neupravené platy předváleční; to
platilo pak zejména pro zaměstnance v začáteční
službě a pro zaměstnance svobodné, jimiž zpra-
vidla uchazeči o zápočet vojenské služby presenční
jsou a jimž zejména platový zákon přinesl nejen
poměrně příznivou valorisační základnu, ale i nej-
větší zlepšení hmotných poměrů ze všech státních
zaměstnanců.
Stoupající zájem o brannost národa, vyvolaný
ztíženými mezinárodními poměry, stále více opět
kladl do popředí otázku zhodnocení vojenské
služby presenční a po dlouhých jednáních dospělo
se k dohodě, která je vyjádřena v zákoně z 19.
prosince 1934, č. 279 Sb. z. a n. o započítávání vo-
jenské služby v některých služebních poměrech. Zá-
kon ten jako dílo kompromisu nemohl uspokojiti
všechna přání, ale je výrazem toho, co za daných
okolností bylo přijatelné.
Z toho vyplývá, že zhodnocení vojenské služby
nemohlo býti uzákoněno pro všechny vrstvy občan-
stva a že i pro osoby ve státních službách mohlo
dojíti jen k částečnému zhodnocení vojenské služby
presenční, a jen takové vojenské služby, která a
pokud byla konána v čsl. branné moci jako vo-
jenská služba presenční.
Tím je také vysvětleno, proč započtení vojenské
služby presenční pro zvýšení platu dělo se jen
pro dobu budoucí, t. j. zaměstnancům, kteří po
účinnosti zákona do státní služby vstoupí, anebo
4
kteří sice nastoupili před účinností zákona státní
službu, avšak konali vojenskou službu presenční
za jeho účinnosti.
Započtení poskytlo se tedy především těm,
kteří dokončujíce vojenskou službu presenční,
vstupovali do státní služby, jsouce postiženi vý-
konem presenční služby vojenské tíživěji než ti,
kteří, vykonavše vojenskou službu presenční dříve,
v době hospodářské krise a nezaměstnanosti s ní
spojené ve státní službě byli již zabezpečení.
Shora vylíčeným vývojem způsobené nesrovna-
losti, vzniklé různým posuzováním zápočtu vo-
jenské služby presenční v předchozích obdobích,
bude lze stěží všeobecným opatřením uspokojivě
provésti, a to nejen z finančních důvodů, t. j.
s hlediska únosnosti státních financí, ale také
proto, že mezitím dotyční zaměstnanci prošli
různými postupovými fázemi, ba byli i třeba
několikráte povýšeni, takže by zápočet doby v ny-
nější jejich platové stupnici nebyl proveditelným,
ježto by přivodil nesrovnalosti mnohem větší a
mnohem tíže zhojitelné, než jsou dosavadní.
Vláda však uznává, že je v zájmu posílení
branné myšlenky zapotřebí, aby konání vojenské
služby nebylo pociťováno jako břemeno, které za-
sahuje do existenčních poměrů osob vojenskou
službou povinných.
Proto
a) uvažuje o vhodných opatřeních, na jejichž
základě by v odůvodněném rozsahu za vojenskou
presenční službu při provádění § 3 zákona č. 279/
1934 Sb. z. a n. mohla býti u příslušníků ročníku
1898 a 1899 považována též činná služba, vyko-
naná po 28. říjnu 1918 v čsl. branné moci v po-
měru domobraneckém;
b) zamýšlí se postarati o to, aby osobám vy-
konavším presenční službu byla dávána v praksi
pokud možno nejvíce přednost při přijímání do
státních a jiných veřejných služeb;
c) připravuje osnovu zákona o zachování pra-
covních poměrů během presenční služby;
d) připravuje osnovu vládního nařízení o při-
znání vyživovacího příspěvku rodinám nezaměst-
naných osob povolaných do vojenské služby;
e) nepouští se zřetele použití zmocnění daného
§ 14 zákona č. 279/1934 Sb. z. a n., jakmile situace
státních financí připustí bez ohrožení pro rozpoč-
tovou rovnováhu zvýšení osobních výdajů z tohoto
titulu;
f) snažila se a snaží vyrovnati alespoň z části
vhodnými individuálními personálními opatřeními
v případech zřetele hodných nesrovnalosti, vzniklé
různým posuzováním zápočtu vojenské služby
v předcházejících obdobích;
g) vychází ze stejných jinak okolností i při
jiných příležitostech, zejména kde jde o volnou
úvahu úřadu zákony neomezovanou, přednostně
větříc osobám vykonavším vojenskou službu
presenční.
V Praze dne 6. října 1936.
Předseda vlády:
Dr. Hodža v. r.
636/VI.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Teodora Turčeka
pro urážku národnosti návěštním mistrem
Leopoldem Mrázkem na stanici v Leopol-
dově (tisk 566/IX).
O případu uvedeném v interpelaci objevila se
již svého času noticka v denním tisku. Na jejím
podkladě bylo provedeno příslušné šetření, které
vedlo k potrestání vrchního oficiála Mrázka pro
nepřístojné chování.
V Praze 8. října 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
636/VII.
Odpověď
předsedy vlády a ministrů zemědělství
a financí
na interpelaci poslanců Josefa Šamalíka
a B. Bezděka
v otázce velkých živelních pohrom na Bos-
kovicku na Moravě (tisk 497 IV).
Ministerstvo zemědělství učinilo opatření, aby
okresní úřad za součinnosti místních komisí, jakož
i okresní komise, urychlené vyšetřil hlášené škody
na majetku zemědělském podle ustanovení vlád-
ního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb.
z. a n., o poskytování podpor při živelních po-
hromách a aby příslušné elaboráty předložil
v době co nejkratší správě podpůrného fondu při
zemědělské radě v Brně.
Správa podpůrného fondu byla též vyzvána,
aby po předložení elaborátů neprodleně rozhodla
ve věci tak, aby poškozeným dostalo se rychlé a
vydatné pomoci.
Zvýšenou pozornost věnuje ministerstvo země-
dělství regulaci Svitavy a hrazení bystřinných
přítoků. Dosud byla provedena úprava řeky Svi-
tavy v zastavěném obvodu obce Svitávky nákla-
dem 1, 260. 000 Kč. Jako pokračování této úpravy
pod obcí Svitávkou až do území obce Skalice byl
vypracován a místně přezkoušen podrobný pro-
jekt, jenž však musel býti omezen toliko na území
obce Svitávky s rozpočtem 320. 000 Kč, ježto
ostatní obce a majitelé vodních děl odpírají při-
5
spěti k úhradě rozpočteného nákladu. Současně
se projednává projekt na pokračováni úpravy
v horní trati až nad mlýn ve Svitávce s rozpočtem
452. 000 Kč.
Pokud se týče bystřinných přítoků Svitavy
v zemi Moravskoslezské, byl zahrazen v létech
1927-1929 potok Býkovka v Kunčině Vsi ná-
kladem 360. 801 Kč. V roce 1935 se počalo pra-
covati na zahrazení Bradlenského potoka v Bradl-
ném a Vilémově, rozpočtené 235. 000 Kč.
Na zahrazení místního potoka v Ráječku s roz-
počteným nákladem asi 450. 000 Kč připravuje se
projekt. V zemi České pracuje se na zahrazení
Křetinky a jejích přítoků o rozpočteném nákladu
898. 500 Kč.
V Praze dne 1. října 1936.
Předseda vlády:
Dr. Hodža v. r.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.
636/VIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Kopřivy
o konfiskační praksi krajského jako tisko-
vého soudu v Uher. Hradišti (tisk
577/XXI).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z čísla
26. časopisu "Rudé Slovácko" z 27. června 1936
bylo potvrzeno nálezem krajského soudu v
Uher-
ském Hradišti z 27. června 1936, TI IX 37/36-3.
Zákon ponechává dotčené straně, aby včasným
vznesením námitek vyvolala přezkoumání soud-
ního rozhodnutí, nepokládá-li je za správné; v da-
ném případě námitky podány nebyly a minister-
stvo spravedlnosti samo nemá možnosti do soud-
ního rozhodování zasáhnouti.
V P r a z e dne 1. října 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
636/IX. (původní znění. )
Odpověď
ministrů vnitra a zemědělství
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o spekulaci s kukuřicí na Podkarpatské
Rusi (tisk 446/IX).
Dodávkou kukuřice k nouzovému zásobování
podkarpatoruského lidu v období 1935/1936 byly
pověřeny zemským úřadem v Užhorodě firmy "Do-
vozní syndikát pro Podkarpatskou Rus", "Svaz
obchodních mlýnů na Podkarpatské Rusi" a "Ob-
chodní jednota hospodářských družstev" v Užho-
rodě, jakožto příslušné zájmové organisace k do-
vozu obilí oprávněné, mající na Podkarpatské Rusi
své zastoupení. Dovozci provádějí dodávky na zá-
kladě přiděleného jim kontingentu samostatně,
mají ovšem možnost opatřiti si nákup kukuřice
u firem, které dle jejich obchodních spojeni jsou
jim cenově nejpřístupnější.
V roce 1935 v době, kdy dodávka kukuřice, jež
se právě realisuje, byla zadávána, odpovídala kal-
kulovaná cena jakostní kukuřice, hodící se k zá-
sobovacím účelům, tudíž bez příměšků, suché,
k mleti i požívání a zejména k delšímu usklad-
nění způsobilé per Kč 63, příp. Kč 66. - za 1 q
franco pohraniční stanice záznamům rumunských
plodinových burs a byla podle informací po ruce
jsoucích té doby nejnižší. Zemskému úřadu v Už-
horodě nedostalo se nabídky, jež by byla výhod-
nější a při tom by vyhovovala stanoveným pod-
mínkám, tím méně pak nabídky kalkulované v in-
terpelaci. Rovněž nedošly stížnosti ani od proda-
vačů této kukuřice ani od spotřebitelů, že by do-
daná kukuřice kladením požadavkům neodpoví-
dala. K uskladnění kukuřice používá se místností
nejzpůsobilejších, pokud je lze získati, a na řádné
uskladnění dozírají orgány veřejné správy.
Tvrzení interpelace, že zisk firmy "Dovozní
syndikát pro Podkarpatskou Rus" z dodávek ku-
kuřice k zásobování podkarpatskoruského lidu činí
60 mil. Kč, postrádá jakéhokoliv podkladu a ne-
odpovídá skutečnosti ani zčásti podle výsledku
finanční revise, jejímž předmětem bylo zjištění
čistého zisku z obchodů touto firmou v r. 1933 a
1934 provedených.
Taktéž jsou mylné údaje interpelace, že do-
dávky kukuřice byly svěřeny cizincům, neboť čsl.
státní příslušníci jsou Ludvík Zsürger (majitel
firmy Z. Zsürger a syn ve Výloku) i Filip Moš-
kovič (spolumajitel obchodního družstva "Agra-
ria" v Užhorodě), na něž interpelace zvláště po-
ukazuje. Desiderius Diamantstein, jenž jest
rumunské státní příslušnosti, ani Viktor Eisner
nejsou pak společníci "Dovozního syndikátu pro
Podkarpatskou Rus", nýbrž prvý jest úředník
firmy "Z. Zsurger a syn", druhý ředitel zmí-
něného syndikátu.
Platby do ciziny při dodávkách kukuřice dějí se
podle předpisů devisových a prostřednictvím Čes-
koslovenské Národní banky, jíž dodavatelé jsou
povinni předkládati účty. Způsob provedení do-
dávky, její financování, příp. opatřeni úvěru jest
6
věcí obchodních styků dodavatelů. I kdyby se při-
pustila možnost dodávky na úvěr, nutno v kaž-
dém případě financovati výdaje vzniklé úhradou
ostatních kalkulačních složek, zejména dovozného
v cizině i tuzemsku, cla, manipulačních výdajů,
výloh za uskladnění až 1. 500 vagónů kukuřice po
řadu měsíců a j. Otázka případného převodu valut
L. Zsürgrem a D. Diamantsteinem do ciziny ke
koupi nemovitostí, týká se působnosti správy
finanční.
K vývodům interpelace, poukazující posléze na
stížnosti do nouzového zásobování Podkarpatské
Rusi kukuřicí v denním tisku a přednesené i v zá-
sobovacím výboru poslanecké sněmovny Národního
shromáždění republiky Československé, se podo-
týká, že stížnostem těm byla věnována bedlivá
pozornost, příp. bylo o nich zavedeno příslušné
šetření, jímž však zpravidla byla prokázána jejich
bezpodstatnost.
Pokud jde o konečný požadavek interpelace
v příčině uvolnění dovozu kukuřice, nebylo by
opatření takové v zájmu obyvatelstva, zejména
v odlehlých a chudých horských oblastech, neboť
pozbylo by výhod akce, zejména pak výhody jed-
notné prodejní ceny kukuřice. Zadávání dodávek
kukuřice bylo však upraveno tak, aby na příště
vypsáním soutěže bylo docíleno patřičné konku-
rence a event. levnější nabídky.
Zodpovědění interpelace převzali ministři vnitra
a zemědělství sami, poněvadž ministerstvo sociál-
ní péče nebylo na provádění akce zúčastněno.
V Praze dne 24. srpna 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
636/X. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o přijímání karpatských Rusů do služby ve
finančních úřadech na Podkarpatské Rusi
(tisk 446/X).
Na základě veřejné soutěže vypsané na obsazení
47 volných služebních míst ve sboru fin. stráže
v zemi Podkarpatoruské došlo hlavnímu finanč-
nímu ředitelství v Užhorodě celkem 1. 530 žádostí.
Žadatelů ze země Podkarpatoruské bylo 212.
Ke zkoušce bylo předvoláno 115 žadatelů vyho-
vujících předepsaným podmínkám a dostavilo se
jich 86.
Již při písemné zkoušce neobstálo 36 žadatelů,
při ústní zkoušce pak dalších 19, celkem tedy pro-
padlo 55 uchazečů. Z ostatních prokázalo 12 ža-
datelů velmi chatrné vědomosti a pouze zbývají-
cích 19 žadatelů obstálo více méně uspokojivě.
Žádostem všech těchto 19 uchazečů bylo pak
vyhověno a žádaná služební místa jim propůjčena.
Povaha služby ve sboru finanční stráže, zvláště
za nynějších poměrů, klade na zaměstnance znač-
né požadavky po stránce tělesné i duševní zdat-
nosti; jest proto třeba, aby i výběr vhodných
uchazečů byl rigorosní. V daném případě bylo
při výběru přihlíženo v prvé řadě k uchazečům
ze země Podkarpatoruské a byli přijati všichni
podkarpatoruští uchazeči, kteří prokázali alespoň
nezbytnou míru způsobilosti k uvedené službě.
Výběrem z ostatních žadatelů byla pak obsazena
pouze ta služební místa, pro něž nebylo schopných
uchazečů podkarpatoruských.
Jak z uvedeného patrno, postup hlavního finanč-
ního ředitelství v Užhorodě v daném případě od-
povídal intencím ministerstva financí, jež dbá,
aby sbor finanční stráže v zemi Podkarpatoruské
byl, ovšem bez újmy kvality sboru, doplňován
v prvé řadě z řad domácího obyvatelstva. Minis-
terstvo financí bude i v budoucnosti se zvýšenou
pozorností sledovati, jak při přijímání nových sil
do služeb finanční správy v zemi Podkarpato-
ruské přihlíží se při výběru k uchazečům z řad
domácího obyvatelstva.
Finanční správě nejsou známy konkrétní pří-
pady, které by svědčily o tom, že na domácím oby-
vatelstvu Podkarpatské Rusi se snad páchají u fi-
nančních úřadů křivdy; naopak hlavní finanční
ředitelství se snaží, aby bylo jednáno spravedlivě
s veškerým obyvatelstvem bez rozdílu jazy-
kové, rasové, národní a náboženské příslušnosti.
Po stránce jazykové dlužno poukázati na druhý
a třetí odstavec odpovědi (č. tisku posl. sněm.:
378/I), která byla dána na interpelaci o úředním
jazyku (tisk 147/I).
V Praze dne 5. září 1936.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.
636/XI. (původní znění. )
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o překládání úředníků, podkarpatských
Rusů, na jiná služební místa (tisk 523/II).
Provedeným šetřením bylo prokázáno, že tvrzení
v interpelaci obsažená nejsou opodstatněná a že
se zakládají vesměs na nesprávných informacích.
Inž. Ivan Feďkovič byl přeložen od zemského
úřadu v Užhorodě k okresnímu úřadu v Tácově
z úřední potřeby, poněvadž tam bylo uvolněno
místo; při tom bylo pro rozhodnutí zemského
úřadu směrodatným jedině služební stáří a kva-
lifikace jmenovaného úředníka, jakož i skutečnost,
7
že nevykazoval ještě potřebné prakse u úřadů
I. stolice.
K přemístění úředního zřízence Pavla Beňáka
z Užhorodu do Ťačova došlo z vlastní jeho viny,
poněvadž v obci Domanicích, kde bydlel, působil
rozbroje a vyvolával spory, takže na jeho chovám
docházely stálé stížnosti občanů.
Vrchní veterinární komisař Šimon Fedák byl
přeložen z Iršavy (nikoliv z Mukačeva) do Ťačova
na vlastní žádost.
Inž. Medvědskij, v interpelaci uváděný, není
vůbec zaměstnán ve finančním resortu. Pravdě-
podobně jde tu o berního tajemníka Antonína
Medveckého, který byl v roce 1935 zproštěn ve-
dení poplatkového oddělení v Tácově pro nedbalý
výkon této služby a přidělen bernímu úřadu ve
Svalavě. Aby byl blíže Ťačova, kde má majetek,
přeložilo jej hlavní finanční ředitelství na počátku
roku 1936 k bernímu úřadu v Chustu, avšak na
vlastní žádost Medveckého, který se s přeložením
do Svalavy spokojil, bylo přeložení to odvoláno.
Za uvedeného stavu věci není podkladu k dal-
šímu opatření z podnětu interpelace.
V Praze dne 2. října 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža v. r.
636/XII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Švermy
o konfiskační praksi a pronásledování děl-
nického tělovýchovného hnutí okresním
úřadem v Lounech (tisk 577/XIX).
Slavnost, o níž se interpelace zmiňuje, byla
podnikem nepolitického spolku Federace proletář-
ské tělovýchovy.
Okresní úřad proto právem nepřipustil, aby na
průvodu, jejž tento spolek pořádal, byly neseny
standarty s hesly rázu čistě politického, poněvadž
by tím spolek byl překročil své, stanovami vy-
mezené působnosti.
V Praze dne 1. října 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Překlad ad 636/I.
Antwort
des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
L. Wagner
wegen der Sprachenpraxis der Staatsbahn-
direktion Pilsen, die im Gegensatze und im
Widerspruche zur Spruchpraxis des Ober-
sten Verwaltungsgerichtes steht (Druck
523/VI).
Die staatliche Eisenbahnverwaltung hegt den
selbstverständlichen Wunsch, daß sich die gegen-
seitigen Beziehungen zwischen der staatlichen
Eisenbahnuternehmung und ihren Kunden in
allen Richtungen auf das zufriedenstellendste
entwickeln, und sie hat deshalb auch die sprach-
liche Seite dieser Beziehungen nie außer Acht
gelassen.
Es darf allerdings nicht vergessen werden, daß
die Regelung der sprachlichen Verhältnisse ein
Problem darstellt, dessen Lösung keineswegs
leicht ist Schon der besondere Charakter des
Eisenbahnbetriebs und das Erfordernis der Wirt-
schaftlichkeit gestatten es häufig nicht, alle
sprachlichen Belange der Angehörigen nationaler
Minderheiten zu befriedigen. Nichtsdestoweniger
widmet das Eisenbahnministerium bereits seit
längerer Zeit aus eigenem Antriebe der Revision
der Einzelheiten der heutigen Gestaltung der
Dinge ein vielfaches Bemühen, wenn auch diese
bisherige Gestaltung mit dem geltenden Rechts-
stande nicht disharmoniert. Das Ministerium hat
auch bereits bei den Vorbereitungsarbeiten zum
Entwürfe des Gesetzes über die Bahnen auf die
Sicherstellung der unerläßlichen Voraussetzungen
einer geeigneten und zweckmäßigen Lösung Be-
dacht genommen. Von der Gesetzwerdung dieses
Entwurfes kann erhofft werden, daß die Durch-
führung des Gesetzes über die Bahnen zur Be-
seitigung von Beschwerden beitragen und zu
befriedigenden Resultaten führen wird.
Prag am 22. September 1936.
Der Eisenbahnminister:
Rud. Bechyně m. p.
Překlad ad 636/IX.
ОтвЪтъ
министра внутреннихъ дaвлъ и министра
земледeля
на интерпелящю депутата
др. С. А. Фенцика
о спекулящи съ кукурузой въ Подкар-
патской Руси. (№ д. 446/1Х. )