10

ptáme se dnes p. dra Pousky, co učiní a jaké
důsledky vyvodí ze svrchu vylíčeného případu,
za nějž jedině on je plně zodpověděn! Jak je
možno převážet pošlý dobytek přes několik obcí,
v nichž se chová rovněž vepřový brav? Není
to vědomé rozšiřování eventuelní dobytčí ná-
kazy?

Pokud se tedy týče ohrožení hygieny občan-
stva a i zvířecí, je nezbytné nutno, aby případ
byl příslušnými orgány náležitě a s veškerou
přísností vyšetřen a veřejnosti o tom podána by-
la zpráva.

Při věci však je zajímavou ještě další okol-
nost, která ukazuje, jak obec plzeňská vystupuje
vůči živnostnictvu způsobem odsouzeníhodným.
Plzeňští řezníci, kteří byli postiženi zahynutím
zakoupených bagounů, musí zaplatiti obci neoby-
čejně značné poplatky za odvezení a spálení
zdechlin. Obec je ale zpeněží - jako se patrně
stalo i v tomto případě - ale z toho nedostanou
řezníci nic, nýbrž vše si ponechá obec. Když před
časem uhynul podobným způsobem takový ba-
goun, musila firma, jejímž byl majetkem, za-
platit obci za odvezeni pošlého kusu 90 Kč a obec
za tuk utržila přes 300 Kč. Tedy řezník měl škodu
a obec zisk přes 400 Kč. A to bylo při jednom
kusu a každý si tedy lehce vypočte, kolik vydělá
při takovém množství. Kolikrát je v takovém
případě řezník postižen! Zboží zničené musí za-
platit, obci uhradit poplatky za odstranění a ješ-
tě v daních a dávkách platit schodky a udržo-
vání pohodnice a spalovací stanice. Zde má ve-
řejnost jasný obrázek toho, co všechno na živ-
nostníku dnes leží a na co všechno musí vydělá-
vat a se dřít.

Konečně pak je z celého případu zřejmo, že
plzeňská obec za takových poměrů nemůže ja-
ko majitelka pohodnické koncese ani řezníkům,
ani občanstvu zaručit, že se zahynulým zvířec-
tvem a dobytkem je postupováno tak, jak zákon
předpisuje.

Bylo by proto záhodno, aby se koncese vzda-
la a pohodnici i se spalovací stanicí pronajala do
soukromého provozu. Řezníci by byli v tom da-
leko lépe, neboť by za pošlá dobytčata byli ale-
spoň částečně odškodněni. A také i ostatní po-
platnictvo by nemuselo na pohodnictví plzeňské
obce doplácet. Obec naopak by získala nájem za
propachtování pohodnice.

Je také otázkou, nebude-li se p. dr. Pouska
omlouvati tím, že se nemohlo v pohodnici vadné
maso a tuk zpracovat proto, že pohodnice nemá
dosud onoho "zázračného" kotle, o němž jsme
psali v pátek 25. září a který má býti teprve "od-
borně" a za použití tučných obecních diet v Praze
zakoupen. Jsme proto rozhodně zvědavi na úřed-
ní nález okresního zvěrolékaře o celé této trapné
záležitosti, která tak silně zkompromitovala obec
plzeňskou a její orgány před veřejností. Její péče
zdravotní utrpěla trhliny velmi nebezpečné a bude
těžko je odstranit. Vařit zapáchající, týden staré
a rozkládající se maso a tuk z pošlých bagounů
v továrně na poživatiny je něčím, co se nedá o-
mluvit a vysvětlit.

Je to věc nehezká, ohrožující zdraví občan-
stva a je nutno v zájmu této veřejnosti, aby se
neopakovala a také pro příště znemožnila. "

Případ tento velmi rozrušil občanstvo města
Plzně a okolí, neboť právem obává se, aby tuku
- jehož bylo cca 40 q - nebylo v mezidobí,
než se veřejnost o věci dozvěděla, upotřebeno
některým podnikem pro výrobu umělých tuků,
neboť bylo zjištěno, že sádlo bylo skutečně již
prodáno.

Podepsaní táží se tedy pánů ministrů:

1. Jest pánům ministrům tento případ znám?

2. Jsou páni ministři ochotni naříditi přísné
jeho vyšetření, potrestání vinniků a znemožniti
jeho opakování?

V Praze dne 1. října 1936.

Michálek, Kočandrle,

Rechcígl, Mrskošová, dr inž. Tumlířová, Vančo,
Židovský, Sliva, Pozdílek, Hrubý, Luka, Slavíček,
Habarta, Rodovský, K. Chalupa, Beneš, Vencl,
Ostrý. Pekárek, Liška, Šedý, Vávra, Kejmar, Oli-
va, Křemen, Mašata, Jiráček, Mlčoch, dr Suchý.

629/VIII.

Interpelace

poslance Františka Němce

vládě
republiky Československé

ve věci zavedení zkoušek v kancelářských

službách vojenské správy, pro jmenování

kancelářskými úředníky IV. služební

třídy.

Ministerstvo národní obrany zavedlo inter-
ním rozhodnutím ze dne 23. listopadu 1935 číslo
47. 820 Vl. /2. odd. přísně odborné zkoušky pro
pomocný kancelářský personál před jmenováním
kancelářskými úředníky 7. platové stupnice IV.
služební třídy. Zkoušky tyto jsou sice dobrovolné,
ale který zaměstnanec se jim nepodrobí, nebu-
de patrně jmenován kancelářským úředníkem.
Zkoušky jsou velmi přísné a zkušební materiál
rovná se svým rozsahem zkouškám předepsa-
ným pro jmenování rotmistrů důstojníků III.
služební třídy. Požaduje se mimo jiné i znalost
některého menšinového jazyka slovem i písmem.
Ministerstvo národní obrany ukládá svým kan-
celářským zaměstnancům stejnou povinnost pro
jmenováni do IV. služební třídy, jako je ulože-
na vojenským gážistům při jmenování do služeb-
ní třídy III. Pro dosažení místa kancelářského


14

úředníka zavádí se tím nová těžká podmínka dří-
ve nežádaná a v ostatních resortech veřejné
správy nezavedená. Ministerstvo národní obra-
ny žádá složení zkoušky i od nemocných kance-
lářských úředníků po sedmnácti letech služeb-
ních, kterým po nástupu služby, ani v letech poz-
dějších, zvláště pak po účinnosti platového zá-
kona podmínka zkoušek známa nebyla. Pomocní
kancelářští úředníci, jmenovaní s ohledem na
odst. 2, § 210 platového zákona, mají pro do-
sažení úřednického místa ve službách kancelář-
ských splněny všechny podmínky a tohoto místa
nedosáhli jedině proto, že není volně. Pomocný
kancelářský úředník není povinen s ohledem na
platový zákon splňovati žádnou další podmínku
pro jmenováni kancelářským oficiálem a nemo-
hou mu proto po jmenováni pomocným úřední-
kem býti žádné další podmínky ukládány - tedy
ani zkoušky odborné nemohou od tohoto zaměst-
nance býti žádány, nebyly-li mu uloženy před
jmenováním. Veškeré zkoušky, pokud jsou přede-
psány, ukládají se mladým zaměstnancům ve slu-
žebním poměru čekatelském, nikoli však po 15-
17 letech služebních, ve věku kolem 50 roků fy-
sického stáří. Pomocné kancelářské úředníky ne-
lze řaditi mezi Čekatele na úřednická místa a ne-
lze jim s ohledem k právnímu poměru služebnímu
ukládati nové podmínky, protože jedinou příčinou,
proč se jim nepropůjčilo místo pragmatikálního
úředníka je, že místo není volné. Příčina leží
tudíž v okolnosti, kterou zaměstnanec nezavinil.
Pomocný kancelářský úředník nemůže býti vyřa-
zován z dosaženi úřednického místa proto, že ne-
má zkoušku, nebyla-li mu dána příležitost ke slo-
žení zkoušky před jmenováním do veřejnopráv-
ního poměru služebního.

Ministerstvo národní obrany zavádí zkoušky
interním výnosem bez předchozího schválení vlá-
dy, která svým rozhodnutím ze dne 10. července
1931, č. 132 Sb. z. a n. předepsala zkoušky pro
zaměstnanecké kategorie, pokud byly nutné. Tím-
to vládním nařízením nezmocnila jednotlivá mi-
nisterstva, aby ve vlastní pravomoci zaváděla
další zkoušky a doplňovala tak platné nařízení
vlády. Také platový zákon nezná žádného tako-
vého zmocnění. Ani platový zákon, ani vládní na-
řízení č. 132/1931 neurčuje dobrovolných zkoušek
a proto nemůže ministerstvo národní obrany za-
váděti ve vlastní pravomoci novoty, aniž by ne-
přihlédlo ke znění zákonných ustanovení. Uklá-
dati zkoušky jako dobrovolné považujeme za ne-
přípustné. Buď je zaměstnanec podle platných
zákonných norem povinen zkouškám se podrobi-
ti, nebo mu nemohou býti ani jako dobrovolné
nikým ukládány. Ministerstvo národní obrany za-
vedením dobrovolných zkoušek pro dosaženi mí-
sta kancelářského úředníka IV. služební třídy u-
kládá civilním kancelářským zaměstnancům těžší
podmínky, než stanoví platový zákon, resp. vlád-
ní nařízení č. 132/1931.

V zavedení dobrovolných kancelářských zkou-
šek pro civilní kancelářské zaměstnance vojenské
správy pouhým výnosem spatřujeme překročení
pravomoci ministerstva národní obrany a poruše-
ní výsostného práva vlády, pokud nejde zároveň
o přeskupení zaměstnanců, kteří se zkoušce pod-

robí, do III. služební třídy, pro kterou je zkouška
předepsána a povinná.

Se zřetelem na uvedené, táží se podepsaní
pana ministerského předsedy:

1. Je vláda ochotna přezkoušeti výnos mini-
sterstva národní obrany ze dne 23. listopadu 1935
č. j. 47. 820-VI. /2. odd. a s ohledem na právní
normy platového zákona a vládního nařízení č.
132/1931 tento výnos zrušiti?

2. Je vláda ochotna naříditi ministerstvu ná-
rodní obrany, aby od zkoušení pomocného kan-
celářského personálu bylo upuštěno a že toto
ministerstvo nemůže ukládati žádné zkoušky ani
jako dobrovolné pomocným kancelářským úřed-
níkům ve veřejnoprávnim poměru?

3. Je vláda ochotna upozorniti ministerstvo
národní obrany, že bez předchozího meziminister-
skěho projednáni a schválení vlády nemůže vy-
dávati interní výnosy k provádění platového zá-
kona pro civilní kancelářské zaměstnance, pokud
by byly v rozporu s praksí v ostatních resor-
tech?

4. Je vláda ochotna zajistiti stejný postup ve
všech resortech veřejné správy v provádění pla-
tového zákona a čeliti každému zhoršení resort-
nímu na podkladě interních výnosů prováděnému?

V Praze dne 7. října 1936.

Frant. Němec,

Jaša, Benda, R. Chalupa, F. Kučera, Tayerle,
Brožík, Dlouhý, Plk. dr. Markovič, dr. Macek, dr.
Mareš, Jurnečková-Vorlová, Révay, Tymeš, Jar.
Kučera, Laušman, A. Langer, Klein, Nový, Srba,
Hladký, Ešner, Bečko, Vaverka.

Původní znění ad 629/I.

Interpelláció

a pénzügyminiszterhez

a galántai adóigazgatóság területén tör-
tént adóvégrehajtási erőszakoskodások
ügyében.

Benyújtja: Jaross Andor nemzetgyűlési
képviselő és társai.

A Galánta kerületi adóigazgatóság területén
már a közelmúltban is történt nem egy tulkapás,
vagy erőszakoskodás az adóvégrehajtás folya-
mán, az elmúlt hónapokban azonban ezek az ese-
tek majd minden községben s egymás után
ismétlődnek meg, úgyhogy a kerület adófizető
közönsége formálisan szenved az adóvégrehajtók
terrorja alatt. Az adóvégrehajtók viselkedése
ellenkezik mindazon hivatalos kijelentésekkel,


15

melyeket ugy a pénzügyminiszter ur szájából,
mint az alantas pénzügyi hatóságnak kiadott uta-
sításokból vettünk tudomásul. Különösen kitün-
tette magát egy Pocsarovszky nevű adóvégre-
hajtó, akinek a működését alábbi konkrét esetek
illusztrálják:

1. A vágsellyei járás Farkasd községében ne-
vezett végrehajtó megjelent Fazekas József és
neje: Magyar Julianna 763. sz. alatt levő házában
s minden magyarázat nélkül kijelentette, hogy
amennyiben illetékhátralékát azonnal ki nem
fizeti, ugy a kint álló teherautóra pakkoltatja fel
a lakás egész berendezését és elviteti. Miután
Fazekas kijelentette, hogy ő illetékét már meg-
fizette, az adóvégrehajtó a magával hozott 4
munkással megkezdte Fazekas gabonájának ki-
hordását a teherautóra az állitólagos 400 Kč.
illetékhátralék ellenében. Csak hosszas huzavona
után először a községházán a jegyző igazolta,
hogy Fazekas nincs hátralékban, másnap pedig
az adóigazgatóságon derült ki, hogy Fazekasnak
tényleg nem volt hátraléka. Fazekas felesége ma
is betege az akkor lefolyt jelenetnek. Fazekas
részes-arató s egy kis proletár háza van.

2. Farkasdon megjelent Pocsarovszky végre-
hajtó Illés Elek és neje: Juhász Mária házában,
ahol csak az öreg asszonyt találta otthon. Itt is
felszólította az öreg asszonyt, hogy fizesse ki
illetéhátrálékát, mert ellenkező esetben elviteti
gabonáját. Az öregasszony rimánkodására össze-
szaladt az egész utca s felháborodva nézte,
mint cipelteti ki a végrehajtó a szegény öreg
munkáscsalád kis kenyérre való gabonáját. Csak
a szomszédok beavatkozása után derült ki, hogy
a végrehajtó Illés Gyula és Illés Teréz illeték-
hátralékát akarja Illés Elekéken megvenni. Illés
Gyula és Teréz egész más családból való és a
falu másik végén laknak. Illés Elekné az eset
után napokon át volt ágyban fekvő beteg.

3. Farkasdon f. évi augusztus 21-én nevezett
végrehajtó Kürthy Dávid és neje: Molnár Ju-
lianna 1286. sz. alatti házát is felkereste, hogy
ott Kürthy Dávid 112 Kč. -s illetéktartozását
hajtsa be. Kürthy akkor tért meg dinnyeáruló
útjáról s éppen lovát fogta ki az udvaron. A
végrehajtó durván felszólitotta, hogy fizesse ki
azonnal a hátralékot, mert ellenkező esetben
azonnal elviszi tizedes mérlegét és biciklijét.
Kürthy kijelentette, hogy ezt a kellemetlenséget
neki ne tegye, mert egyik sincs még teljesen ki-
fizetve, ellenben átadja a dinnye eladásából ha-
zahozott pénzét: 71 Kč. -t, fogadja ezt el tör-
lesztésül. A végrehajtó az egész összeg kifize-
téséhez ragaszkodott, mire Kürthy el akart sza-
ladni kölcsönért egyik szomszédhoz. Mig Kürthy
oda volt, azalatt a végrehajtó tényleg fel akarta
a teherautóra tetetni a mérleget és kerékpárt
s Kürthy tiltakozására »paraszt kuss!« kijelen-
téssel félrelökte, majd felkapott egy nagy üveget
s azzal akarta Kürthyt leütni. Végül is Kürthyt
a végrehajtó emberei saját kamrájából kidobták.

4. Farkasdon Iván Dávid és felesége: Kőrös
Julianna 1038. sz. házába is benézett a végrehajtó,
hogy Iván állítólagos földadó hátralékát behajtsa.
Iván előzőleg járt az adóhivatalban, hogy ren-

dezze rá tévesen kirótt föladójának az ügyét,
bevitte a kataszteri birtokiveket s azzal igazolta,
hogy tévesen kivannak tőle még 1200 Kč. adót.
A végrehajtó látogatásakor Iván elmondta ezt a
tényállást s miután Iván erős, fiatalember, a
végrehajtó odébbállt. Majd megvárta azt, hogy
az ember kimenjen a határba a munka után,
mikor ez megtörtént, berontottak az asszonyhoz,
álkulccsal felnyitották a padlás ajtaját és onnan
8 zsák rozsot vittek el. Itt is olyan tárgyakat
vittek el, melyek előzetes lefoglalás tárgyát nem
képezték.

5. Farkasdon Iván János 1017. sz. házába is
azzal állított be fenti végrehajtó, hogy amennyi-
ben nem rendezi tartozását, ugy elviteti gabo-
náját. Csak hosszas kérdezösködés, küzkődés,
gorombáskodás után sült ki, hogy a hátralék nem
Iván János, hanem egy Molnár nevezetű egyén
terhére van előírva.

6. Negyed községben Décsy István és neje:
Izsák Karolina 106. sz. házában is járt a végre-
hajtó szept. 17-én. Décsynak 350 Kč adóhátra-
léka volt s éppen ezen nap délelőttjén volt a
községházán, hol adótárgyalás keretében meg-
egyezett az adóhivatal kiküldöttjeivel miszerint
a hátralék felét azonnal, másik felét pedig novem-
ber végéig fizeti ki. Ugyanaznap délután pedig
befordult az udvarába Rácz végrehajtó tehe-
rautóval és embereivel és az egész összeget kö-
vetelte. Végigjárta a padlást, istállót s miután
itt semmit sem talált, felhányta a szobában a
szekrényeket s igy kényszeritette Décsyéket,
hogy a megállapodás ellenére még 240 Kč. -t fi-
zessenek.

7. Nádszeg községből Bugár Sándor és Bugár
Ágoston Galántára voltak idézve adóhátralékuk
miatt. Itt megegyeztek, hogy részeletekben ki
fogják fizetni adójukat, másnap mégis kint volt
Nádszegen a végrehajtó teherautóval és kény-
szeritette őket, hogy az egész hátralékot kifi-
zessék, ellenesetben elvitték volna tehenüket.

8. Nagyfödémes községben Szabó Vince
augusztus 13-án megegyezett Galántán az adó-
hivatallal, hogy felesége első férjének, néhai Nagy
Vendelnek az adóhátralékára lefizet 1000 Kč. -t,
ezt az összeget azonnal fel is adta. Ugyanazon
napon a végrehajtó délután, mig Szabó kint
szántott a földeken, feltörte a magtárt s elvitt
kb. 10 q. buzát. Az elvitt mennyiséget nem is
lehetett azóta sem pontosan megállapítani, mert
Szabóval senki sem számolt el, csak hazatérve
a feltört magtár fogadta.

9. Nagyfödémesen lakó ifj. Halász Károly
szegény munkás bentjárt az adóhivatalban 19. 36.
febr. 27-én, hogy megállapitsák mennyi hátraléka
van egy közsö adótartozás miatt. Itt tanuk jelen-
létében megállapítást nyert, hogy Halásznak
semmi tartozása sincsen, mégis augusztus 14-én
kintjárt nála Rácz végrehajtó és elvitte 62 kgrm.
árpáját, bár Halászék otthon nem is voltak és
eladta 52 Kč. 10 fillérért.

10. Nagyfödémesen általában igen sok esetben
kintjártak a végrehajtók és feltörve a padlásokat,
a tulajdonos jelenléte nélkül elvitték a gabonát,


16

azt eladták és csak a befizetett csekkről érte-
sitették az adófizetőt.

Alaposabb nyomozás után még egész sor
erőszakodkodást lehetne felsorolni, de kereszt-
metszetnek ez is elég. A tények bizonyitják,
hogy az adóhatóság közegei példátlan cinizmussal,
számolva a szegény emberek elesettségével és
védtelenségével, éltek vissza helyzetükkel. Az
adómorált, melyről olyan sokat beszél, az állam
közege és az adófizető egyaránt, ilyen eszkö-
zökkel nem lehet megteremteni. A megfélemlités
legfeljebb az adóeltitkolókkal szemben lehet
eszköz, itt pedig ilyen esetkről nincs szó. Tudva
azt, hogy a pénzügyi kormányzat intenciójával
ezek a felsorolt esetek homlokegyenest ellentét-
ben állanak, kérdem tisztelettel a Pénzügy-
miniszter Urat hajlandó-e:

1. Szigorú vizsgálatot inditani a Galánta szék-
hellyel működő adóigazgatóságnál lábrakapott
terrorisztikus adóvégrehajtások miatt,

2. A vizsgálat eredményéhez képest a vissza-
élést elkövetett közegeket példásan megbüntetni.

Praha, 25. IX. 1936.

Jaross,

Szentiványi, dr. Korláth, Petrášek, Gruber, Woll-
ner, Rösler, Axmann, A. Nitsch, dr. Szüllö, ing.
Karmasin, Sogl, Stangl, ing. Schreiber, dr. Po-
rubszky, Sandner, Fischer, F. Nitsch, Hollube,
Nickerl, May, Esterházy, dr. Holota.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP