8
mení, bylo nutno provésti proti němu trestní ří-
zení. Kromě toho počaly se u něho projevovati
příznaky duševní choroby a jmenovaný se oddá-
val tež ve zvýšené míre opilství, takže okresní
úřad byl nucen podle § 15 zákona č. 81/1935 Sb.
z. a n. odejmouti mu k návrhu úředního lékaře
i oprávnění říditi motorová vozidla, aby tak bylo
zabráněno eventuelnímu ohroženi veřejné bez-
pečnosti. Pokud se interpelace dotýká resortu mi-
nisterstva spravedlnosti, sluší uvésti, že po prvé
byl Václav Vágner dodán do ústavu pro choro-
myslné v Bohnicích svojí manželkou.
Když byl z ústavu propuštěn, začal znovu
neoprávněně provozovati dopravu osob a domá-
hal se násilím toho, aby mohl též říditi osobně
autobusy. Ježto tímto jednáním Václava Vágnera
mohlo dojíti při jeho duševním stavu a osobní ne-
spolehlivosti k vážnému ohrožení veřejné bez-
pečnosti, dal okresní úřad v Lounech příkaz k za-
jištění autobusů. Zajištěné autobusy odebrala si
se souhlasem manželky Vágnerovy firma Walter
v Jinonicích, ježto tyto autobusy byly stále v je-
jím vlastnictví.
Vágner byl po prvé dodán do zemského ústa-
vu pro choromyslné v Bohnicích na podkladě lé-
kařského vysvědčení zdravotního komisaře v Lou-
nech.
Zadržený byl dne 30. prosince 1935 v ústavu
vyšetřen soudním znalcem-lékařem, který podal
posudek, že Václav Vágner prodělává -záchvat
duševní choroby spojené s hlubokými představa-
mi rázu persekutivního a že jest přípustné jeho
zadržení v uzavřeném ústavu.
Na základě tohoto lékařského posudku roz-
hodl okresní soud civilní pro Prahu-sever v Praze
usnesením ze dne 30. prosince 1935, č. L I 1465/35,
že zadrženi v ústavu je přípustné.
Dne 13. ledna 1936 byl Václav Vágner jako
nepolepšeny z ústavu propuštěn, byl však dne
21. ledna 1936 znovu dodán do ústavu na základě
lékařského vysvědčeni městského lékaře v Lou-
nech.
Dne 2. července 1936 byl zadržený z ústavu
na revers propuštěn.
Z vylíčeného stavu je zřejmo, že zadržení
Václava Vágnera v ústavu vyslovil soud na zá-
kladě lékařského vysvědčeni a po vyšetření soud-
ním znalcem a postupoval tedy správně podle
ustanoveni řádu o zbavení svéprávnosti ze dne
28. června 1916, č. 207 ř. z.
Pokud se postupu finančních úřadů týče.
dlužno uvésti, že berní úřad v Lounech zavedl
vnucenou správu na Vágnerově domě v roce 1934
po předchozím marném vymáhání dlužných nedo-
platků. V témže roce před zavedením vnucené
správy byly dlužníku berní správou v Lounech
povoleny splátky po 700 Kč měsíčně, ku kterým
se dlužník zavázal, ale ani jedné z nich nedo-
držel. Nadto osobními intervencemi dociloval
častých ústupků ve vymáhání daní, ale když bylo
jasné, že hledí vždy jen exekuci oddáliti, aniž
by svůj závazek splnil, bylo přikročeno k zave-
dení vnucené správy. Pokud se výtěžku této
vnucené správy týká, byl malou úhradou dluž-
ných nedoplatků a nelze tedy tvrditi, že proto,
že tnu byla zabavena činže, nemohl zaplatiti sta-
novené kauce. Průměrný příjem z vnucené sprá-
vy činil ročně asi 1. 000 Kč a po odečtení před-
nostních závazků, které by byl musel dlužník,
kdyby si byl nájemné vybíral sám, platiti rovněž,
bylo odvedeno na úhradu daní 600 Kč. Měl-li
dlužník zaplatiti na kaucích 5. 000 Kč, jest jasné,
jak dlouho by je byl z nájemného platil. Je-li
celkový příjem z vnucené správy 1. 000 Kč, které
byly odvedeny na daně od jejího zavedení, jest
číselně vyloučeno, aby výhradně berní úřad za-
vedením vnucené správy mu zaplacení kauce
znemožnil. Václav Vágner neplatil daní ani v do-
bě, kdy koupil dům za 55. 000 Kč, ani v létech
před tím, kdy byla dobrá konjunktura a kdy byl
jako autodopravce v Lounech sám. V létech před
rokem 1930 provozoval zmíněný autodopravu, ač
skutečným majitelem byl jeho otec, jehož daňové
předpisy nebyly nikým zaplaceny. Jde tedy o po-
platníka skutečně renitentního a bylo proti němu
postupováno exekučně jen v mezích zákona a ne-
může býti o nějakém bezohledném vymáhání ani
řeči, naopak byly dlužníku povoleny časté ústup-
ky, kterých ovšem nebyl hoden.
Ministerstvo financí jest si však vědomo, že
hospodářská krise, dolehnuvší téměř na všechny
vrstvy poplatnictva, zvýšila tíživost daňového
dluhu. Proto nařídilo svým vynesením ze dne 14.
února 1936, č. 9522/36-III/9a berním úřadům a
berním správám, aby provedly úpravu daňových
nedoplatků pokud možno v dohodě s daňovými
dlužníky. Bude tedy záležeti hlavně na splnomoc-
něném zástupci V. Vágnera, resp. na Vágneru sa-
mém, aby vhodným pro finanční úřady přijatel-
ným návrhem při osobním jednání s berním úřa-
dem a berní správou v Lounech hleděl docíliti
úpravu daňového dluhu.
Ministerstvu financí není také ničeho známo
o bezohledném vymáhání daní v Lounech. V tom-
to směru - nepřihlížeje k případu Václava Vá-
gnera - nedošla také žádná stížnost.
Z uvedeného je patrno, že postup všech ve-
řejných orgánů zúčastněných na daném případě
nebyl nijak v rozporu s platnými předpisy, a není
proto důvodu k nějakému dalšímu opatření.
V Praze dne 18. září 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
Ministr financí:
Dr. Kalius, v. r.
9
626/XIII (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
a ministra vnitra
na interpelaci poslance E. Köhlera
o nezákonitém vyšetřování četnictva ve
falknovském okrese (tisk 446 XIV).
V Dasnicích byli odvedeni pouze tři branci
a jeden chtěl dobrovolně vstoupiti do čs. branné
moci. Četnictvo konalo o nich šetření stejně jako
o všech ostatních brancích bez rozdílu národ-
nosti.
Šetření to vztahovalo se - jako obvykle -
pouze na zjištění zachovalosti a spolehlivosti, při
čemž na politické přesvědčení branců žádný ná-
tlak vykonáván nebyl.
Pokud jde o politickou příslušnost, podotýká
se, že i kdyby byla zároveň zjišťována, nešlo by
tu o postup příčící se zásadám demokracie, nýbrž
pouze o žádoucí úplnost šetření.
Pokud jde o údaj interpelace, že se nováčci
právem obávají, že pro svou příslušnost ke stra-
ně a pro své politické smýšlení budou za své vo-
jenské služby vydáni všanc všemu možnému
trýznění a křivdění, nutno toto tvrzení odmítnouti
jako naprosto bezpodstatné, poněvadž v čs. ar-
mádě není nikdo trýzněn, ani není nikomu křivdě-
no vůbec, tím méně pro národnost nebo pro po-
litickou, příslušnost. Vždyť i členově branného
výboru senátu strany sudetskoněmecké prohlásili
sami veřejně, že se s vojáky německé národnosti
nakládá stejně jako s českými, a že vojíni ně-
mecké národnosti rádi vzpomínají na dobu pre-
senční služby v čs. armádě.
Podle uvedeného není z podnětu interpelace
důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 31. července 1936.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý. v. r.
626/XIV (původní znění.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance inž. F. Karmasina,
že řídící učitel Josef Pszezolka byl ne-
právem zase přijat do školní služby
(tisk 446/XXII).
Řídicí učitel německé obecné školy v. Kar-
viné Josef Pszezolka byl disciplinárním nálezem-
ze dne 7. března 1928, č. 170/18, přeložen z trestu
na dočasný odpočinek na dobu jednoho roku.
Jelikož o jmenovaném nebylo zjištěno, že by
po spáchání činů, jež byly předmětem provede-
ného disciplinárního řízení, se dopustil nových
závadných činů, pro něž by ho bylo nadále nutno
vyloučiti z působení učitelského, byl výnosem
zemské školní rady ze dne 4. března 1936, čís.
12. 541, od 1. dubna 1936 reaktivován a ustanoven
obdobně podle ustanovení 2. odstavce § 66 slu-
žební pragmatiky učitelské na místě, které napo-
sledy zastával, to jest na německé obecné škole
v Karvinné.
Nyní bylo zjištěno, že rodičovské sdružení
podalo na něho soudní oznámení pro činy, jichž
se podle tvrzení dopustil v letech 1925 až 1927.
Školní úřady podle výsledku soudního řízení
zařídí, čeho bude třeba s hlediska disciplinárního
a služebních zájmů.
V Praze dne 9. záři 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
626/XV (původní znění).
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností
na Interpelaci poslance inž. F. Karmasina,
že se nedodržují ustanovení zákona čís.
162/1935 Sb. z. a n. o zákazu zřizovati
pobočky v Bratislavě
(tisk 469/I).
Provedeným šetřením bylo zjištěno:
Všeobecné potravní družstvo, zaps. spol. s r.
o. v Bratislavě, ohlásilo přeložení svého hlavního
10
závodu v Bratislavě z ulice Felbigerovy č. 10 na
náměstí Republiky č. 13 a současně oznámilo zří-
zení pobočného závodu (prodejny) v místnostech
dosavadního hlavního závodu v ulici Felbigerově
č. 10.
Jde tedy o přeložení hlavního závodu druž-
stva, jež dle § 2., odst. 1., lit. b) svých stanov
jest oprávněno prodávati zboží každého druhu
členům i nečlenům; neboť má též živnostenský
list, znějící na obchod smíšeným zbožím. Zmí-
něná živnostenská činnost týká se chráněných
oborů, jichž živnostenské prodejny, zřízené podle
§ 55 živnostenského zákona, resp. 56 živnosten-
ského zákona, podléhají řízeni podle § 1., odst. 1.
vládního nařízení č. 162/1935.
Přeložení hlavních závodů nespadá však pod
ustanoveni vládního nařízení č. 162/1935, ježto
nelze je považovati za prodejny ve smyslu § 1.,
odst. 1. cit. vládního nařízení. Rovněž oznámení
o přeložení hlavního závodu v téže obci nelze
považovati za odpověď živnosti a proto, i když se
jedná o právnickou osobu (družstvo), nepodléhá
řízení na základě 2. odst., § 1 cit. vlád. nařízení.
Přeměna dosavadního hlavního závodu na
závod vedlejší jest naproti tomu zřízením nové
prodejny podle § 55 živnostenského zákona a tu-
díž oznámení to podléhá řízení podle § 1, odst. 1
cit. vládního nařízeni.
Ministerstvo obchodu po přezkoumání spisů
uložilo městskému notářskému úřadu v Bratisla-
vě, aby s urychlením provedlo řízení podle § 1,
odst 1 vládního nařízení č. 162/1935 o zřízeni
prodejny Všeobecného potravního družstva v
Bratislavě v ulici Felbigerově č. 10.
Ministerstvo obchodu nemělo tedy důvodu
zakročiti ve věci přeložení hlavního závodu druž-
stva na náměstí Republiky č. 13, ježto, jak shora
uvedeno, přeložení to nepodléhá předpisům vlád-
ního nařízeni č. 162/1935.
V Praze dne 14. září 1936.
Za ministra průmyslu, obchodu a živností:
Machník, v. r.
626/XVI (původní zněni).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Jobsta,
že se nerozepisují volby do městského
zastupitelstva v Nových Hradech (tisk
492/I).
Městské zastupitelstvo v Nových Hradech
bylo rozpuštěno zemským úřadem v Praze po-
čátkem roku 1934 proto, že celá polovice členů
městského zastupitelstva i s náhradníky byla po-
dle zákona č. 201/1933 Sb. z. a n., o zastavo-
vání činnosti a o rozpouštění politických stran
zbavena svých funkcí a poněvadž nebylo možno
doplniti počet členů zastupitelstva na původní vý-
ši, aby vůbec bylo k usnášení schopné.
Do výměru zemského úřadu nepodala obec
odvolání a výměr nabyl tudíž právní moci. Nad-
řízeným úřadům nepřísluší pak z dozorčí moci
přezkoumávati, zda rozpuštěni zastupitelstva od-
povídá zákonu, tím méně po stránce účelnosti.
Tvrzení interpelace, že rozpuštěni zastupitel-
stva došlo z českonárodních důvodů, je v rozhod-
ném odporu s pravdou.
okresní úřad v Kaplici, přihlížeje k obtížným
politickým a místním poměrům, pověřil pravo-
platným výměrem z konce února 1934 výkonem
prozatímní správy města Nových Hradů gerenta,
jímž ustanovil J. Haněla, vrchního lesního radu
v Nových Hradech. J. Haněl ovládá dokonale
i jazyk německý a zná velmi dobře místní po-
měry. Při výběru jeho osoby byla rozhodna jen
jeho osobní a jazyková kvalifikace a jeho služeb-
ní postavení, které jest největší zárukou objek-
tivnosti.
Jest pravdou, že gerent přijal českého kon-
ceptního úředníka do služeb obce. Stalo se to
však na základě konkursu a na volné systemiso-
vané místo. Místo bylo propůjčeno žadateli, jenž
vykazoval největší vzdělání a předchozí praksi
a vyhověl všem podminkám soutěže. Do obsaze-
ní místa poplatníci města Nových Hradů nepodali
stížností; systemisaci tohoto místa schválil okres-
ní výbor v Kaplici dne 1. června 1934.
Opravu obecního vodovodu provedla obec
Nové Hrady sama ve vlastní režii nákladem o-
krouhle 3. 400 Kč, z čehož hradil polovici spolu-
majitel vodovodu J. K. Buquoy. Technický do-
zor byl proveden bezplatně a vlastní práce byly
svěřeny pouze 2 odborným dělníkům z Třeboně,
ježto v Nových Hradech kvalifikovaných dělníků
nebylo. Název jednoho pramene vodovodu je
označen takto: »Pramen 28. X. Quelle*.
Dodáni mostní váhy bylo zadáno firmě, kte-
rá podala nejvýhodnější nabídku. Téže firmě za-
dalo dodání mostní váhy zastupitelstvo sousední
obce čistě německé. - Byla to sice firma česká,
demontážní práce však a odstraňování staré
mostní váhy i práce spojené s postavením nové
váhy byly zadány místním živnostníkům němec-
ké národnosti.
Účty za elektrický proud doručoval v No-
vých Hradech občan české národnosti. Ukázalo
se však, že nebyl dosti spolehlivý a proto ho
vládni komisař nahradil jinou vhodnou osobou.
Jde však toliko o zaměstnání příležitostné, trva-
jící 2-3 dny v měsíci.
Celkem lze říci, že prozatímní správu města
Nových Hradů vede ustanovený gerent velmi do-
bře a není proti ní stížnosti ani v oboru finančně-
hospodářském. Neodpovídá skutečnosti tvrzení in-
terpelace, že by gerent nehájil zájmů města a
11
že ve své činnosti má na zřeteli především jen
zájmy obyvatelstva české národnosti a je jedno-
stranný, nebo dokonce že odnárodňuje obyvatel-
stvo národnosti německé. K odvolání osoby ge-
rentovy není tedy důvodů.
V § 106 češ. obec. zř. se stanoví, že nejdé-
le v 6 nedělích po rozpuštění zastupitelstva má
býti rozepsána nová volba. Termínu voleb, ani
lhůty, do které by měla býti volba po jejím ro-
zepsání provedena, však obecní zřízení ani vo-
lební řád do obcí kalendářně neurčuje. Okresní
úřad by tudíž mohl volně dle své úvahy v uve-
dené lhůtě vypsati volbu na libovolnou budoucí
neděli, pokud nespadá do doby, v níž volby o-
becních zastupitelstev prováděny býti nesmí (§
11, odst. 2 volebního řádu do obcí). Voličům
citovaný předpis zvláštních subjektivních práv
neb nároků nezaručuje.
Za platnosti nového volebního řádu nemá tu-
díž šestinedělní lhůta, stanovená v § 106 čes. ob.
zř., praktického významu. Není proto porušením
ústavy, vyčká-li dohlédací úřad s rozepsáním vol-
by, až může dokonale posouditi vhodnost termí-
nu voleb. Tato okolnost jest obzvláště důležitá
při rozepisování voleb po rozpuštění obecního za-
stupitelstva, neboť v těchto případech dlužno
zkoumati, zda příčiny, které vedly k rozpuštění
obecního zastupitelstva, již odpadly a zda bude
zabezpečena spořádaná správa obce nově zvo-
lenými orgány.
V Praze dne 12. září 1936.
Předseda vlády:
Dr. Hodža, v. r.
Překlad ad 626/XIII.
Antwort
des Ministers für nationale Verteidigung
und des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
E. Köhler,
wegen ungesetzlichen Gendarmerie-
erhebungen im Bezirke Falkenau
(Druck 446/XIV).
In Dassnitz sind nur drei Wehrpflichtige
assentiert worden und einer wollte freiwillig in
die čsl. Wehrmacht eintreten. Die Gendarmerie
hat über diese Personen ebenso wie über alle
anderen Wehrpflichtigen ohne Unterschied der
Nationalität Erhebungen gepflogen.
Diese Erhebungen haben sich - wie üblich
- bloss auf die Ermittlung des Wohlverhaltens
und der Verlässlichkeit bezogen, wobei auf die
politische Überzeugung der Wehrpflichtigen kei-
nerlei Druck ausgeübt wurde.
Was die politische Zugehörigkeit anbelangt,
wird bemerkt, dass es sich, auch wenn sie gleich-
zeitig ermittelt worden wäre, hier nicht um ein
den Grundsätzen der Demokratie widersprechen-
des Vorgehen, sondern bloss um die wünschens-
werte Vollständigkeit der Erhebung handeln
würde.
Was die Interpellationsangabe anbelangt, die
Rekruten hegen mit Recht die Befürchtung, dass
sie wegen ihrer Parteizugehörigkeit und wegen
ihrer politischen Gesinnung während der Dauer
ihrer Militärdienstzeit allen möglichen Schikanen
und Benachteiligungen ausgesetzt sein werden,
muss diese Behauptung als absolut unbegründet
abgelehnt werden, weil in der čsl. Armee niemand
schikaniert wird und überhaupt niemand benach-
teiligt wird, umsoweniger wegen seiner Nationa-
lität oder politischen Zugehörigkeit. Die Mitglie-
der des Wehrausschusses des Senates der Sude-
tendeutschen Partei haben ja selbst öffentlich
erklärt, dass mit den Soldaten deutscher Natio-
nalität in der gleichen Weise wie mit den tschechi-
schen umsegangen wird und dass die Soldaten
der deutschen Natonalität sich gerne an die Zeit
des Präsenzdienstes in der čsl. Armee erinnern.
Auf Grund des Angeführten Hegt aus Anlass
der Interpellantion kein Grund zu irgendeiner
Verfügung vor.
Prag, am 31. Juli 1936.
Der Minister für nationale Verteidigung:
Machník, m. p.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.
Překlad ad 626/ XIV.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und
Volkskultur
auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. F. Karmasin,
betreffend die unberechtigte Wiederein-
stellung des Oberlehrers Josef Pszczolka
in den Schuldienst (Druck 446 XXII).
Der Oberlehrer der deutschen Volksschule in
Karwin Josef Pszczolka wurde mit dem Diszipli-
narerkenntnisse vom 7. März 1928, Z. 170/18,
12
strafweise für die Dauer eines Jahres in den zeit-
lichen Ruhestand versetzt
Da über den Genannten nicht erhoben wurde,
dass er nach Begehung der Handlungen, welche
Gegenstand des durchgeführten Disziplinarver-
fahrens waren, neue, zu beanständende Handlun-
gen begangen hätte, derentwegen er weiterhin
von der Lehrtätigkeit ausgeschlossen werden
müsste, wurde er mit Erlass des Landesschulrates
vom 4. März 1936. Z. 12. 541, ab 1. April 1936
reaktiviert und analog nach der Bestimmung des
Abs. 2 des § 66 der Lehrerdienstpragmatik auf
den Posten, den er zuletzt innehatte, d. i. an die
deutsche Volksschule in Karwin angestellt.
Nunmehr wurde erhoben, dass die Eltern-
vereinigung gegen ihn die Gerichtsanzeige wegen
jener Handlungen eingebracht hat, deren er sich
laut Behauptung in den Jahren 1925 bis 1927
schuldig gemacht hat
Die Schulbehörden werden gemäss dem Er-
gebnisse des Gerichtsverfahrens das Notwendige
vom Disciplinarstandpunkte und vom Standpunkte
der Dienstesinteressen verfügen.
Prag, am 9. September 1936.
Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:
Dr. Franke, m. p.
Překlad ad 626/XV.
Antwort
des Ministers für Industrie-, Handel- und
Gewerbe
auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. F. Karmasin,
betreffend die Nichteinhaltung der Be-
stimmungen des Gesetzes Nr. 162/1935
S. d. G. n. V. über das Verbot der Er-
richtung von Filialen in Bratislava
(Druck 469/I)
Durch die gepflogene Erhebungen wurde
festgestellt:
Das Všeobecné potravní družstvo, zaps. spol.
s r. o. in Bratislava, hat die Verlegung ihres
Hauptbetriebes in Bratislava aus der Felbiger-
gasse Nr. 10 auf den Republikplatz Nr. 13 an-
gemeldet und gleichzeitig die Errichtung eines
Zweigbetriebes (einer Verkaufsstelle) in" den
Räumlichkeiten des bisherigen Hauptbetriebes in
der Felbigergasse Nr. 10 angezeigt.
Es handelt sich also um die Verlegung des
Hauptbetriebes der Genossenschaft, welche nach
§ 2, Abs. 1, lit. b), ihrer Statuten zum Verkau-
fe von Waren aller Art an Mitglieder und Nicht-
mitglieder berechtigt ist; denn sie besitzt auch
einen Gewerbeschein, welcher auf den Gemischt-
warenhandel lautet. Die erwähnte Gewerbetätig-
keit betrifft jene geschützten Zweige; deren nach
§ 55 des Gewerbegesetzes, bezw. § 56 des Ge-
werbegesetzes errichteten gewerblichen Verkauf-
stellen dem Verfahren nach § 1, Abs. 1, der. Re-
gierungsverordnung S. d. G. u. V. Nr. 162/1935
unterliegen.
Die Verlegung der Hauptbetriebe fällt jedoch
nicht unter die Bestimmung der Regierungsver-
ordnung Nr. 162/1935, weil sie nicht als Ver-
kaufstellen im Sinne des § 1, Abs. 1, der zit.
Regierungsverordnung angesehen werden können.
Ebenso kann die Anzeige über die Verlegung des
Hauptbetriebes in derselben Gemeinde nicht als
Gewerbeanmeldung angesehen werden und sie
unterliegt deshalb, auch wenn es sich um eine
juristische Person (eine Genossenschaft) handelt,
nicht dem Verfahren auf Grund des Abs. 2 des
§ 1 der zit. Reg. Vdg.
Die Umwandlung des bisherigen Hauptbe-
triebes in einen Nebenbetrieb bildet demgegen-
über eine Errichtung einer neuen Verkaufstelle
nach § 55 des Gewerbegesetzes und es unterliegt
deshalb diese Anzeige dem Verfahren nach § 1,
Abs. 1, der zit. Regierungsverordnung.
Das Handelsministerium hat nach Ueberprü-
fung der Akten dem städtischen Notariatsamte in
Bratislava aufgetragen, das Verfahren nach § 1,
Abs. 1, der Reg. Vdg. Nr. 162/1935 über die Er-
richtung der Verkaufsstelle des Všeobecné po-
travni družstvo in Bratislava in der Felbigergasse
Nr. 10 mit Beschleunigung durchzuführen.
Das Handelsministerium hatte daher keinen
Grund in der Angelegenheit der Verlegung des
Hauptbetriebs der Genossenschaft auf den Re-
publikplatz Nr. 13 einzuschreiten, da, wie oben
angeführt, diese Verlegung den Vorschriften der
Regierungsverordnung Nr. 162/1935 nicht unter-
liegt.
Prag, den 14. September 1936.
Für den Handelsminister:
Der Minister:
Machník, m. p.
13
Překlad ad 626/XVI.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten
Jobst
wegen Nichtausschreibung der Wahlen
in die Stadtvertretung Gratzen (Druck
492/I).
Die Stadtvertretung in Gratzen wurde von
der Landesbehörde in Prag Anfang 1934 aus dem
Grunde aufgelöst, weil eine ganze Hälfte der
Mitglieder der Stadtvertretung samt Ersatz-
männern nach dem Gesetze S. d. G. u. V. Nr.
201/1933, betreffend die Einstellung der Tätigkeit
und die Auflösung der politischen Parteien, ihrer
Punktionen enthoben wurde und weil es nicht
möglich war, die Zahl der Vertretungsmitglieder
auf die ursprüngliche Höhe zu ergänzen, damit
die Stadtvertretung überhaupt beschlussfähig
wäre.
Die Gemeinde hat gegen den Bescheid der
Landesbehörde keine Berufung eingebracht und
der Bescheid wurde daher rechtskräftig. Den vor-
gesetzten Behörden steht auf Grund ihrer Auf-
sichtsgewalt keine Befugnis zu, zu überprüfen,
ob die Auflösung der Vertretung dem Gesetze
entspricht, umsoweniger eine solche Befugnis vom
Standpunkt der Zweckmässigkeit.
Die Interpellationsbehauptung, dass für die
Auflösung der Vertretung lediglich tschechisch-na-
tionalpolitische Erwägungen massgebend waren,
steht mit der Wahrheit in entschiedenem Wider-
spruche.
Die Bezirksbehörde in Kaplitz hat in Berück-
sichtigung der schwierigen politischen und örtli-
chen Verhältnisse mit einem rechtsgültigen Be-
scheide von Ende Februar 1934 mit der Ausübung
der provisorischen Stadtverwaltung von Gratzen
einen Gerenten betraut, als welchen sie den
Oberforstrat in Gratzen J. Haněl bestellt hat.
J. Haněl beherrscht auch die deutsche Sprache
vollkommen und kennt die Ortsverhältnisse sehr
gut. Bei der Auswahl seiner Person war bloss
seine persönliche und sprachliche Qualifikation
und seine Dienststellung massgebend, welche die
grösste Gewähr der Objektivität bildet.
Es ist wahr, dass der Gerent einen tschechi-
schen Konzeptsbeamten in den Dienst der Ge-
meinde aufgenommen hat. Dies geschah jedoch
auf Grund eines Konkurses und durch Besetzung
einer freien systemisierten Stelle. Der Posten
wurde jenem Gesuchsteller verliehen, welcher die
grösste Bildung und Vorpraxis aufzuweisen hatte
und allen Wettbewerbsbedingungen entsprach.
Die Steuerpflichtigen der Stadt Gratzen haben
gegen die Besetzung des Postens keine Beschwer-
deneingebracht; der Bezirksausschuss in Kaplitz
hat die Systemisierung dieser Stelle am 1. Juni
1934 genehmigt.
Die Reparatur der Gemeindewasserleitung
hat die Gemeinde Gratzen selbst in eigener Re-
gie mit einem Aufwande von rund 3. 400 Kč durch-
geführt, wovon der Mitbesitzer der Wasser-
leitung J. K. Buquoy die Hälfte ersetzte. Die
technische Aufsicht erfolgte unentgeltlich und die
eigentlichen Arbeiten wurden bloss 2 Facharbei-
tern aus Třeboň anvertraut, da in Gratzen keine
qualifizierten Arbeiter waren. Die Aufschrift der
einen Wasserleitungsauelle lautet wie folgt:
»Pramen 28. X. Quelle«.
Die Lieferung der Brückenwage wurde jener
Firma vergeben, welche das günstigste Offert ein-
gebracht hatte. Die Vertretung einer rein deut-
schen Nachbargemeinde hat die Lieferung einer
Brückenwage der gleichen Firma vergeben. -
Dies war zwar eine tschechische Firma, die De-
montierungsarbeiten aber und die Beseitigung der
alten Brückenwage sowie die mit der Aufstellung
der neuen Wage verbundenen Arbeiten wurden
jedoch ortsansässigen Gewerbetreibenden deut-
scher Nationalität vergeben.
Die Rechnungen für den elektrischen Strom
hat in Gratzen ein Bürger tschechoslovakischer Na-
tionalität zugestellt. Es hat sich jedoch heraus-
gestellt, dass er nicht genügend verlässlich war,
und deshalb hat ihn der Regierungskommissär
durch eine andere geeignete Person ersetzt. Es
handelt sich jedoch nur um eine gelegentliche Be-
schäftigung in der Dauer von 2-3 Tagen im Mo-
nate.
Im ganzen kann gesagt werden, dass der be-
stellte Gerent die provisorische Verwaltung der
Stadt Gratzen sehr gut versieht und dass gegen
diese Verwaltung auch im finanzwirtschaftlichen
Bereiche keine Beschwerden vorliegen. Die In-
terpellationsbehauptung entspricht nicht den Tat-
sachen, dass der Gerent die Interessen der Stadt
nicht gewahrt habe und dass er bei seiner Tä-
tigkeit vor allem nur die Interessen der Bevöl-
kerung tschechischer Nationalität im Auge habe und
einseitig ist, oder schliesslich sogar die Bevöl-
kerung deutscher Nationalität entnationalisiert.
Zur Abberufung der Person des Gerenten liegen
daher keine Gründe vor.
Im § 106 der böhm. Gem. Ordnung wird be-
stimmt, dass längstens binnen 6 Wochen nach
Auflösung der Vertretung eine Neuwahl ausge-
schrieben werden soll. Einen Termin für die
Wahlen oder eine Frist, innerhalb welcher die
Wahl nach ihrer Ausschreibung vorgenommen
werden sollte, bestimmt die Gemeindeordnung
oder die Wahlordnung in die Gemeinden kalen-
dermässig jedoch nicht. Die Bezirksbehörde könn-
te also frei nach eigenem Ermessen in der ange-
führten Frist die Wahl auf einen beliebigen
künftigen Sonntag ausschreiben, soweit er nicht
in jene Zeit fällt, innerhalb welcher Wahlen der
Gemeindevertretungen nicht vorgenommen wer-
14
den dürfen (§11, Abs. 2, der Gemeindewahlord-
nung). Die zitierte Vorschrift gewährleistet den
Wählern keine besonderen subjektiven Rechte
oder Ansprüche.
Während der Gültigkeit der neuen Wahlord-
nung hat also die im § 106 der böhm. Gemeinde-
ordnung normierte 6wöchige Frist keine prakti-
sche Bedeutung. Es ist daher keine Verletzung
der Verfassung, wenn die Aufsichtsbehörde mit
der Wahlausschreibung solange zuwartet, bis sie
die Zweckmässigkeit des Wahltermins in jeder
Richtung beurteilen kann. Dieser Umstand ist
namentlich bei der Ausschreibune der Wahlen
nach Auflösung einer Gemeindevertretung wich-
tig, denn in diesen Fällen muss überprüft werden,
ob die Ursachen, welche zur Auflösung der Ge-
meindevertretung geführt haben, bereits wegge-
fallen sind und ob die geordnete Verwaltung der
Gemeinde durch die neu gewählten Orgáne ge-
währleistet sein werde.
Prag, am 12. September 1936.
Der Vorsitzende der Regierung:
Dr. M. Hodža, m. p.