Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
626.
Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. Jana Sedláčka ve věci nové úpravy dnů výplaty služeb-
ních, odpočivných a zaopatřovacích platů státních zaměstnanců a učitelů, jakož i pozů-
stalých po nich (tisk 386/V),
U. min. sociální péče a min. vnitra na interp. posl. Hatiny a dr Neumana o nevydáni vlád-
ního nařízení o přestupech pojištěnců (tisk 395/III),
III. vlády na interp. posl. dr Kramáře a Kuta o dalším trvání hospodářského nátlaku proti
Itálii podle čl. 16 Paktu o Společnosti Národů (tisk 424/XIII),
IV. min. vnitra a min. národní obrany na interp. posl. Vodičky a Hodinové-Spurné o pro-
tizákonném postupu okresních vyživovacích komisí o žádostech za vyživovací příspěvek
rodinám narukovavších záložníků-nezaměstnaných (tisk 469/XI),
V. vlády na interp. posl. Šaláta o stranickostech a brutálnostech páchaných v úřadě práce
pro zemědělské dělnictvo ve Zvoleni (tisk 469/XIV),
VI. min. vnitra na interp. posl. Chmelíka a Kneborta ve věci komunistických násilností
v Suchdole a trvalého zajištění bezpečnosti tamtéž a ve věci ochrany příslušníků Ná-
rodního sjednocení před komunistickým terorem (tisk 469/XIX),
VII. min. veřejných prací na interp. posl. dra Štůly o stavbě druhého stupně vltavského
u těchovic (tisk 497/VIII),
VIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Štůly o stavbě Moderní galerie a
Masarykova ústavu v Praze (tisk 497/IX),
IX. min. vnitra na interp. posl. Vodičky o protizákonném postupu okresního hejtmana Pal-
my v Říčanech (tisk 521/IV),
X. min. vnitra na interp. posl. Klímy o rozpuštění veřejné schůze v Pohořelicích (tisk
523/III),
XI. min. vnitra na interp. posl. Klímy a Hodinové-Spurné o činnosti policejního ředitelství
a zemského úřadu v Brně vůči rakouským a německým emigrantům (tisk 523/IV),
XII. min. vnitra, spravedlnosti a financí na interp. posl. Švermy o nemožném postupu okres-
ního úřadu v Lounech proti živnostníku Václavu Vágnerovi (tisk 523/V),
XIII. min. národní obrany a min. vnitra na interp. posl. E. Köhlera o nezákonitém vyšetřování
četnictva ve falknovském okrese (tisk 446/XIV),
XIV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. inž. Karmasina, že řídící učitel Josef
Pszczolka byl neprávem zase přijat do školní služby (tisk 446/XXII),
XV. min. průmyslu, obchodu a živnosti na interp. posl. inž. Karmasina, že se nedodržují usta-
novení zákona číslo 162/1935 Sb. z. a n., o zákazu zřizovati pobočky v Bratislavě
(tisk 469/I),
XVI. vlády na interp. posl. Jobsta, že se nerozepisují volby do městského zastupitelstva
v Nových Hradech (tisk 492/I).
2
626/I.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
ve věci nové úpravy dnů výplaty služeb-
ních, odpočivných a zaopatřovacích platů
státních zaměstnanců a učitelů, jakož i po-
zůstalých po nich (tisk 386/V).
Vládní nařízení ze dne 13. října 1933, č. 192
Sb. z. a n. o nové úpravě dnů výplaty platů stát-
ních zaměstnanců (učitelů) a pozůstalých po nich
nebylo myšleno jako úsporné opatření personální
a nebyly jím také přivoděny úspory v osobních
vydáních státních, ježto jím nenastala ani sebe-
menší změna ve výši zmíněných platů. Zmíněné
nařizení bylo a je opatřením povahy úvěrově-
technické, jehož cílem jest zmírniti napětí pe-
něžního trhu (u peněžních ústavů a v důsledku
toho i u Národní banky) vzniklé soustředěním
výplat k prvnímu dni v měsíci a odstraniti neví-
taně důsledky tohoto napěti na úvěrové poměry,
jakož i rozložením výplat na několik od sebe více
vzdálených dnů umožniti lepší využití oběhu pe-
něz. Zamyšlených příznivých účinků na peněžní
trh bylo provedením vládního nařízení skutečné
také dosaženo.
Poživatelům dotčených platů byla uložena
tímto opatřením pouze psychologická obět, jež
tkví v tom, že bylo nutno své hospodářství při-
způsobiti změněným výplatním dnům. Aby poži-
vatelé platů tímto opatřením dotčených mohli bez
větších hospodářských poruch přizpůsobiti posu-
nutému výplatnímu termínu svá vydáni a všechny
své disposice, pokud jsou závislé na jejich přijmů
ze služebního poměru ke státu, co nejsnadněji a
aby byla jejich psychologická obět přinesená
onomu vyššímu zájmu úvěrově-technickému zmír-
něna, bylo učiněno v § 2 vládního nařízení vhodné
opatření přechodné, jež umožnilo postupné pře-
sunutí výplatního terminu v průběhu doby od li-
stopadu 1933 do Července 1934. Zákonem pak
z 9. listopadu 1933, č. 205 Sb. z. a n., bylo uči-
něno též potřebné opatření k tomu cíli, aby státní
zaměstnance nemohla stihnouti právní újma, ne-
budou-li moci v důsledku posunuti výplatního
termínu splniti včas své závazky splatné v dob*
od 1. do 10. dne v měsíci.
Počínaje od července 1934, tedy již přes dva
roky, jsou státním zaměstnancům Služební platy
(včetně ostatních služebních příjmů vyplácených
spolu se služebním platem) vypláceny vždy de-
sátého dne v měsíci, takže, uplyne-li mezi jednot-
livými výplatami vždy stejné období, jako kdyby
výplaty byly konány v jiný vždy stejný den
v měsíci (na př. prvního dne), je služební příjem
rozdělen na stejný počet dnů jako při jiném vý-
platním dnu.
V průběhu této poměrné dlouhé doby dvou
roků se hospodářský život posunutí výplatních
termínů státních zaměstnanců již většinou při-
způsobil, a pokud se tak stalo, posunutí výplat-
ního termínu nepůsobí ani státním zaměstnancům
ani jinak v hospodářském životě vážnějších obtí-
ži, leč snad u zaměstnanců zadlužených, u nichž
však ani jiný výplatní termín nepřivodí zlepšení.
Vrácení výplatního termínu k prvnímu dni
V měsíci by mimo snad příznivý účinek psycho-
logický přineslo státním zaměstnancům pouze
přechodnou výhodu v době, ve které by toto vrá-
cení výplatního termínu k prvnímu dni v měsíci
bylo provedeno. Naproti tomu však by takovým
opatřením byly zmařeny příznivé účinky, jichž
bylo provedením vládního nařízení dosaženo na
peněžním trhu.
Za tohoto stavu se ministerstvo financi sice
neuzavírá úvahám o podnětech směřujících k na-
vrácení výplatního termínu státních zaměstnanců
opět k prvnímu dni v měsíci, poněvadž však
příznivých účinků, jichž bylo provedením vlád.
nařízení č. 192/33 Sb. z. a n. dosaženo, nelze za-
tím postrádati, uskutečnění zmíněných podnětů
předpokládá, že buď zmíněných příznivých účinků
vlád. nař. č. 192/33 Sb. z. a n. nebude již třeba
nebo že je bude lze nahraditi stejně hodnotnými
účinky jiných opatření.
V Praze dne 17. září 1936.
Ministr financí:
Dr Kalius, v. r.
626/II.
Odpoveď
ministra sociální péče a
ministra vnitra
na interpelaci poslanců A. Hatiny a
dr. Neumana
ti nevydáni Vládního nařízení o přestupech
pojištenců (tisk 395/III).
Přípravné práce související s vydáním vlád-
ních nařízení o převodních částkách (úhradových
podílech, prémiových reservách), jež jest převésti
při přestupech mezi nositeli sociálního pojištění
(zaopatření), byly před časem přerušeny, ježto
byl zatím vypracován a ministerstvu sociální pé-
če předložen ministerskou komisí, zřízenou při
Všeobecném pensijním ústavě v souhlase s mini-
sterskou komisí pro novelisaci sociálního pojiště-
ni, zřízenou u Ústřední sociální pojišťovny,
8
zvláštní návrh zákona o přestupech mezi veške-
rými nositeli sociálního pojištění (zaopatření).
Tento návrh ponechává dosavadní zásadu
vydávání převodních částek v době pojištěncovy
aktivity jen při přestupech mezi Všeobecným
pensijním ústavem a náhradními pensijními ústa-
vy, kdežto při ostatních přestupech pojištěnců
zavádí zásadu rozvržení úhrady na jednotlivé
nositele pojištění podle průběhu pojistné doby
u nich ztrávené teprve při nastalém pojistném
případě. Návrh sleduje jako hlavní účel usnad-
nění nanejvýš obtížně administrativní služby pře-
stupové podle dosavadní zákonné úpravy, jakož
i úsporu správních nákladů s touto přestupovou
službou spojených.
Tento návrh jest právě předmětem mezimi-
nisterského připomínkového jednání.
V souvislosti s projednáním a vydáním
zvláštního zákona o přestupech bude přikročeno
k vydání shora vzpomenutých vládních nařízení
o převodních částkách a zejména o převodech
mezi Ústřední sociální pojištovnou a Všeobecným
pensijním ústavem.
V Praze dne 25. srpna 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. Nečas, v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
626/III.
Odpověď
vlády
na Interpelaci poslanců dr. Karla Kramáře
a Karla Kula
o dalším trvání hospodářského nátlaku
proti Itálii podle čl. 16 Paktu o Společnosti
Národů (tisk 424/XIII).
Výbor provádějící koordinaci opatřeni podle
čl. 16 Paktu o Společnosti Národů usnesl se dne
6. července 1936 doporučiti vládám členských
států Společnosti Národů, aby dnem 15. července
1936 zrušily opatření hospodářského nátlaku proti
Itálii. V důsledku toho byla vládou Českosloven-
ské republiky veškerá sankční opatření proti Itá-
lii zastavena dnem 15. července 1936 a není třeba
uvažovati o případě jejich zostření ani o revisi
dosavadního stanoviska Československé republiky
k sankcím.
Zákon č. 96/1923 Sb. z. a n. nepředepsal urči-
tou výhradnou formu pro aplikaci zásad čl. 16
úmluvy o Společnosti Národů, nýbrž zmocnil
vládu, aby použila cesty nařizovací i v těch pří-
padech, kdy by jinak bylo zapotřebí zákona.
Účelem tohoto ustanovení je umožniti, aby po-
třebné opatření bylo učiněno co nejrychleji. Lze-li
téhož účinku dosáhnouti na jiném zákonném pod-
kladě, není tomu zákon č. 96/1923 Sb. z. a n. na
překážku.
Změna odst. 4. čl. 16 Paktu, o které se mluví
v bodě 4. dotazu, nenabyla dosud mezinárodní
účinnosti. Pokud se týče bodu 7. poukazuje vláda
na exposé, které Národnímu shromáždění dne 5.
listopadu 1935 podal tehdejší ministr zahraničních
věcí dr Beneš a zahraničním výborům Národního
shromážděni dne 28. května 1936 ministr zahra-
ničních věcí dr Krofta.
Hospodářské výsledky sankcí proti Itálii nelze
posuzovati z číselného rozdílu v obchodním styku
s Itálií před uplatněním sankcí a v době sankcí.
Italský dovoz byl nahrazen dovozem ze ze-
mí jiných, do nichž se opět zvýšil vývoz zmen-
šený do Itálie.
Vývoz do Itálie neudržel by se v době pro-
vádění sankcí, třeba i bez účasti Československa,
na bývalé výši; struktura vývozu do Itálie ze
států, které sankce neprováděly, svědčí o tom,
že u veliké většiny druhů zboží, na jehož vý-
vozu má Československo zvláštní zájem, bylo by
nutno počítati s velikým poklesem odbytu, což
bude patrno i na vývinu československého ob-
chodu s Itálií po zrušení sankcí; také stoupáni
clearingové špičky vyvolalo by samo dřivé nebo
později buď umělý dovoz, nebo zmenšení vývozu
do Itálie.
Pokles československého vývozu byl avšak je-
ště kompensován zvýšením československého
vývozu do třetích zemí, kam z důvodů sankčních
odpadlo italské zboží, jakož i přímými výhodami,
které československý vývoz obdržel ve třetích
státech v důsledku ustanovení 3. odstavce čl. 16
Paktu o Společnosti Národů.
Počáteční obtíže při vývozu a dovozu přes
italské přístavy a po italských lodích, způsobené
úřady států třetích, byly záhy diplomatickými
zákroky odstraněny, takže v tomto bodu česko-
slovenskému hospodářství škoda nevznikla.
V Praze dne 17. září 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža. v. r.
4
626/IV.
Odpověď
ministra vnitra a
ministra národní obrany
na Interpelaci poslanců Vodičky a
Hodinové-Spurné
o protizákonném postupu okresních vy-
živovacích komisi o žádostech za vyži-
vovací příspěvek rodinám narukovavších
záložníků - nezaměstnaných
(tisk 469/XI).
Jednou z podmínek nároku na vyživovací
příspěvek podle § 4 zákona ze dne 18. března
1921, č. 120 Sb. z. a n. jest, aby výživa členů
rodiny byla závislá na pracovním příjmu povo-
laného. Předpokladem nároku tudíž jest, aby po-
volaný v době, kdy nastoupil vojenskou službu,
měl skutečný příjem, který mu plynul z práce,
nikoli však příjem plynoucí z pramenů jiných, byť
i zdánlivě tvořily surrogát příjmu pracovního.
Požíval-li povolaný v uvedené době podpory
ze stravovací akce, není splněna podmínka, že
výživa členů rodiny byla závislá na jeho příjmu
pracovním.
Zemská vyživovací komise v Praze, rozho-
dujíc o odvolání Františka Kozlera, konala
z vlastního podnětu, jak to provádí pravidelně
i v jiných případech s ohledem na mimořádné
hospodářské poměry, šetření, zda nebyl aspoň
nahodile a příležitostně, zaměstnán a zda tedy
nezajišťoval rodině svou prací nejnutnější výživu.
Výsledek šetřeni však byl negativní, neboť pří-
jem ze žebroty, kterou se Kozler zabýval, nemohl
býti ani při velmi benevolentním výkladu pova-
žován za příjem pracovní.
Otázku přiznání vyživovacího příspěvku ro-
dinám záložníků, kteří byli v době nastoupeni
vojenské služby bez zaměstnání, nelze uspoko-
jivě a definitivně řešiti bez legislativní úpravy
§ 4 zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z.
a n. Z podnětu resolucí Národního shromáždění
byla již osnova novely zmíněného ustanovení vy-
pracována a je předmětem meziministerského jed-
nání.
V Praze dne 5. září 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
626/V.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance A. Šaláta
o straníckostech a brutálnostech pácha-
ných v úřadě práce pro zemědělské děl-
nictvo ve Zvoleni (tisk 469/XIV).
Provedeným šetřením bylo zjištěno toto:
Dne 31. března t. r. dostavil se k přednosto-
vi úřadu práce pro zemědělské dělnictvo ve Zvo-
leni poslanec Anton Salát a žádal ho o umístě-
ní zemědělského dělníka Štěpána Neuschla ze
Staré Kremničky a bratrů Karla a Pavla Boldy-
šových z Kosorína, synů starosty této obce, na
práci do Francie. Přednosta úřadu slíbil, že děl-
níka Štěpána Neuschla, který již byl ve Francii
na práci a měl vystaven cestovní pas, umístí,
jakmile dojdou z Francie volné objednávky, což se
také stalo v měsíci květnu t. r. Pokud se týče
bratrů Boldyšových, sdělil, že vzati budou do zá-
znamu a že se nejprve vyšetří jejich odborná a
mravní kvalifikace a budou-li vyhovovati a do-
jde-li z Francie dostatečný počet volných objed-
návek, bude hleděno také tyto žadatele tam u-
místiti. Šetření o obou bratřích, provedené okres-
ním úřadem v Kremnici, vyznělo tak, že Karel
Boldyš je povahy násilné a nespolehlivý dělník,
takže byl proto ze záznamu dělníků na práci do
Francie vyškrtnut. Jeho bratr v evidenci zůstal,
poněvadž podle provedeného šetřeni je tichý a
spořádaný, nemohl však býti dosud ve Francii
umístěn jednak pro nedostatek volných objedná-
vek mužských sil z Francie, jednak proto, že
úřad práce musí v prvé řadě bráti zřetel na
nezaměstnané kvalifikované zemědělské dělníky,
živitele rodin, beroucí podporu v nezaměstnanosti
a ze stravovací akce.
Pokud se uvádí jako příklad stranického po-
stupu úřadu práce ve Zvoleni případ dělníka Ja-
na Kúdely z Kosorína, dlužno podotknouti, že
tento dělník byl sice umístěn jako dojič krav do
Francie v dubnu t. r., ale byl veden v seznamu
uchazečů o práci do Francie od roku 1934, kdy
předběžnou zkouškou znalosti dojení krav před
zástupcem Immigrační mise francouzské prokázal
potřebnou kvalifikaci, takže čekal na umístění do
Francie 2 roky. Kúdelu nedoporučoval, resp. ne-
protežoval v interpelaci zmíněný agrární přísluš-
ník Čapronka, ale o práci se hlásil sám a často-
kráte úřad práce ve Zvoleni upomínal, avšak če-
kal, až byla možnost ho ve Francii umístiti. Zda
mu zmíněný Čapronka pomáhal obstarati cestov-
ní pas a doklady, z čeho jedině mohla vzniknouti
domněnka o protěžování a stranickém postupu, a
zda mu Kúdela něco za to dal, není známo.
Všeobecně o postupu při opatřování práce
zemědělskému dělnictvu dlužno uvésti, že o u-
5
místění na zemědělské práce se uchází zeměděl-
ské dělnictvo u úřadu práce buď osobně nebo
písemné. Poněvadž však následkem hospodářské
krise jak v republice, tak i v cizině poptávka
po zemědělském dělnictvu poklesla, nepodaří se
úřadu práce značný počet přihlášených dělníků
přes usilovnou snahu umístiti buď vůbec nebo
ne ihned. Následkem toho obracejí se takto po-
stižení dělníci na všechny možné činitele o pří-
mluvu a úřad práce je téměř zaplavován písem-
nými žádostmi a osobními intervencemi o jejich
umístění. Bohužel poměry jsou takové, že při
nejlepší vůli a snaze úřad práce nemůže vyho-
věti a proto je podezříván ze stranickosti.
Pokud se týče intervence Karla Boldyše z Ko-
sorína u úřadu práce pro zemědělské dělnictvo
ve Zvoleni dne 15. května t. r. bylo zjištěno
toto:
Dne 15. května t. r. dostavili se do úřadu práce
pro zemědělské dělnictvo ve Zvoleni mezi jinými
i 2 dělníci, které přijal za nepřítomného přednostu
úřadu práce jeho zástupce adjunkt pomocné
správní služby František Jenčík. Na otázku, co
si přejí, uvedli, že chtějí jíti na práci do Fran-
cie a že proto žádají o pracovní smlouvy. Ad-
junkt František Jenčík jich neznal a na dané jim
vysvětlení, že nyní volné smlouvy pro muže na
práci do Francie nedocházejí, ale jen objednáv-
ky žen k dojení krav a ojediněle tu a tam
smlouvy pro dojiče krav a pro pastýře ovci,
kteréžto práce oni neovládají a že proto není vy-
hlídky, že by mohli býti v krátkém čase umístě-
ni, se jeden z nich rozčílil a počal rukou tlouci
do dřevěné přepážky, kterou je oddělena míst-
nost pro strany a křičel, že by se do Francie
dostal, kdyby ho protěžoval Čapronka z Hron.
Sv. Kříže tak, jako Jana Kúdelu z Kosorína. Po-
něvadž však za něho intervenuje poslanec Sa-
lát, proto že se nemůže do Francie dostati. To-
to mu druhý dělník kýváním hlavy dosvědčoval.
Na toto hrubé vystoupení adjunkt Jenčík tohoto
dělníka upozornil, že takto se v úřadě chovati
nesmí, že se musí chovati slušně, nebo že s ním
jednati nebude a může odejíti. Po tomto zakro-
čení se uvedený umírnil a uvedl, že si své
umístění do Francie vymůže u nadřízených úřa-
dů prostřednictvím poslance Šaláta. Na to ad-
junkt Jenčík mu vysvětlil, že Jan Kúdela z Ko-
sorína byl umístěn do Francie jako dojič krav
a že na toto umístění čekal od roku 1934. Z toho
že je zřejmé, že úřad postupoval bez jakékoliv
protekce a umísťuje dělníky do ciziny podle mož-
nosti a že v takových případech nepomohou žád-
né intervence. Na to uvedení dělníci se klidně
vzdálili.
Jak z uvedeného zřejmo, není tu důvodu
k jakémukoliv zákroku proti zaměstnancům úřa-
du práce pro zemědělské dělnictvo ve Zvoleni,
jmenovitě ne proti adjunktu Františku Jenčíkovi.
V Praze dne 16. září 1936.
Předseda vlády:
Dr Hodža, v. r.
626/VI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců A. Chmelíka
a V. Kneborta
ve věci komunistických násilností v Such-
dole a trvalého zajištění bezpečnosti tam-
též a ve věci ochrany příslušníků Národ-
ního sjednocení před komunistickým
terorem (tisk 469/XIX).
Na den 24. května 1936 byla četnická stani-
ce v Roztokách, do jejíhož obvodu obec Such-
dol patří, sesílena o 6 mužů pro výkon bezpeč-
nostní služby v Suchdole a v bezprostředním o-
kolí. Četnictvo, nemohouc zjistiti, kterou cestou
se pražští účastnici schůze do Suchdolu dostaví,
zda silnicí od Sedlece, či pěšinou od podbabských
schodů, zaujalo nejvýhodnější místo, odkud by
v případě potřeby mohlo v obou směrech včas
zakročiti k zabezpečení veřejného klidu a po-
řádku.
Pražští účastníci schůze, přicházející v počtu
asi 120 osob hromadně od Podbaby, byli však
napadeni komunisty z Prahy, Suchdolu a okolí,
kteří se ukryli v obilí, křovinách a na stráni
a někteří dokonce šli společně s přicházejícím zá-
stupem stoupenců Národního sjednocení.
Četnictvo dorazilo na místo srážky pouze asi
se dvouminutovým zpožděním, energicky zakro-
čilo, načež útočníci se rozutekli.
Devět účastníků útoku bylo dne 26. května
1936 zatčeno a učiněno proti nim trestní oznáme-
ní u státního zastupitelství v Praze.
Otázka trvalého sesílení četnické stanice v
Roztokách se projednává.
V Praze dne 5. září 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
626/ VII.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance dr Štůly
o stavbě druhého stupně vltavského
u Štěchovic (tisk 497/VIII).
K předmětné interpelaci sděluji, že minister-
stvem veřejných prací bylo vykonáno vše po-
6
třebné, aby stavba druhého stupně vltavského u
Štěchovic mohla býti co nejdříve zahájena.
O vlastním zahájení stavebních prací bude
však možno uvažovati, až budou vyřízeny námě-
ty a návrhy Elektrických podniků obce Pražské,
které způsobují odklad vlastních příprav k za-
hájeni stavby.
V Praze dne 15. září 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostatek, v. r.
626/VIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr Štůly
o stavbě Moderní galerie a Masarykova
ústavu v Praze (tisk 497/IX).
Interesovaná ministerstva: ministerstvo Škol-
ství a národní osvěty a ministerstvo veřejných
prací jsou dokonale informována o projekčních
pracích; porady o postupu projekčních prací ko-
nají se jak v atelieru prof. Gočára, tak i v mi-
nisterstvech.
Profesor Gočár má již budovu galerie úplně
překreslenou, schází mu však rozpočet. Zdržení
nastalo jednak změnami původních náčrtů jak po
stránce disposiční tak i výtvarné, hlavně však
aplikováním nových teorií v technice osvětlení
(denního i umělého) a systému vytápění. Pro-
jekční práce komplikována byla i změnami Ma-
sarykova ústavu (podstatným zmenšením) který
tvoří s galerií architektonický celek. Kromě toho
zdržen byl projektant i odbornými spolupracov-
níky, jmenovitě konstruktéry. Profesor Gočár
pracuje na projektu intensivně a s dostatečným
počtem sil. Vzhledem k významu budovy jest ne-
vyhnutelné poskytnouti projektantovi dostatečné-
ho času, aby projekt dokonale domyslel a propra-
coval. Sluší tu uvážiti, že na příklad na projektu
galerie asi stejného rozsahu v Basileji pracovali
po soutěži tři architekti jeden a čtvrt roku.
Z nynějšího stavu je patrno, že k dokončení
projektu, vypsání a zadání stavby vystačí doba
do počátku stavební saisony 1937, kdy bude moci
býti se stavbou započato, nenastanou-li nepřed-
vídané překážky.
V Praze dne 15. září 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
626/IX.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Vodičky
o protizákonném postupu okresního hejt-
mana Palmy v Říčanech (tisk 521/IV).
Podle § 4 zákona o právu shromažďovacím
není dovoleno pořádati shromáždění voličů k po-
radám o volbách a konati voličské projevy pod
širým nebem. Nemohl proto okresní úřad v Ří-
čanech vyhověti žádosti Jana Adamce, který v
době rozepsání voleb do obecního zastupitelstva
v Říčanech u okresního úřadu žádal výslovně
o povolení pořádání "táboru voličů" na neděli
31. května t. r. o 10 1/2 hod. dopoledne v Říča-
nech na náměstí s programem "vnitropolitická si-
tuace, obecní volby a jejich význam. "
V interpelaci uvedené obvinění četnického
strážmistra v Říčanech neodpovídá podle prove-
deného šetření skutečnosti; velitel četnické sta-
nice z vlastního popudu pouze upozornil hostin-
ského na to, že konání táboru lidu na náměstí
není povoleno.
Pokud jde o dodávky mléka do okresního
chorobince, bylo nepředvídanou zemskou revisí
hospodářství okresního chorobince v Říčanech
dne 19. června t. r. výslechem svědků a na pod-
kladě běžně vedených záznamů zjištěno, že mlé-
ko je do okresního chorobince dodáváno správně
a účtováni prováděno přesně.
Není proto důvodu k nějakému dalšímu opa-
tření.
V Praze dne 21. září 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
626/X.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance E. Klímy
o rozpuštěni veřejné schůze v Pohořeli-
cích (tisk 523/III).
Schůze komunistické strany v Pohořelicích,
konaná dne 28. května 1936 byla rozpuštěna pro-
7
to. že předseda schůze, byv intervenujícím úřed-
níkem dvakráte vyzván, aby řečníka napomenul,
odepřel tak učiniti, přes to že byl upozorněn, že
jinak bude schůze rozpuštěna.
Při schůzi konané dne 7. ledna 1936 odňal
předseda schůze na pokyn intervenujícího úřed-
níka slovo jednomu z posluchačů, který kritisoval
rozdělování stravovacích lístků způsobem, jenž
byl s to ohroziti veřejný klid a pořádek.
Podle výsledku šetřeni neshledávám důvodu
k nějakému opatření.
V Praze dne 21. září 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý. v. r.
626/XI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Klímy
a Hodinové-Spurné
o činností policejního ředitelství a zem-
ského úřadu v Brně vůči rakouským a
německým emigrantům (tisk 523/IV).
Tvrzeni, že policejní ředitelství v Brně kaž-
dodenně zatýká jednoho nebo více emigrantů a
že je ponechává bezdůvodně ve vazbě, není
podle provedeného šetření ve shodě se skuteč-
ností. Pokud se pak tvrdí, že policejní ředitelství
V Brně vyhošťuje emigranty s odůvodněním, že
nejsou politickými emigranty, sděluji, že emigranti
a osoby za ně se vydávající nemohou se zpra-
vidla při ohlašování prokázati osobními doklady,
jimiž by mohla býti jejich totožnost bezpečně
zjištěna a že při jejich výslechu se velmi často
vyskytují rozpory, vedoucí k podezření, že ne-
mluví pravdu. Proto policejní ředitelství v Brně,
majíc zkušenost, že ve velmi mnohých případech
jde i o živly státu nebezpečné, prověřuje ze-
vrubně údaje dotyčných osob a poskytuje z toho
důvodu též každému cizinci, který se uchází
o asyl, delší lhůtu, jež mu umožňuje přesvědčiti
věrohodným způsobem úřad o své totožnosti a
o důvodech svého útěku za hranice. Emigranti
nejsou zpravidla bráni do vazby, ani když jest
nutno o jejich údajích zaváděti šetření obsáhlé.
Zjistí-li ovšem policejní ředitelství spolehlivě
o emigrantu, že neuprchl za hranice pro delikty
politické, nýbrž pro jiné trestní činy, zakročí
proti němu právem jako proti obtížnému cizinci.
Pokud emigranti jsou bez řádného cestovního
pasu, jsou trestáni jako každý jiný, kdo překročí
hranici bez cestovního pasu, pro přestupek záko-
na o cestovních pasech, jsou jim však pro to
ukládány v prvé řadě peněžité pokuty. V žádném
případě nebyl emigrant vězněn 24 hodin a pak
bezprostředně dopraven na rakouské hranice.
Není též pravda, že zemský úřad a policejní ře-
ditelství v Brně žádaly v konkrétním případě, aby
německý emigrant se vykázal potvrzením ně-
meckého konsulátu o tom, že si nemůže u konsu-
látu obstarati osobní doklady.
Pokud pobyt emigranta je v rozporu s plat-
nými předpisy a pokud tudíž nutno jej od-
straniti, platí zásada, že vyhoštěný emigrant
nesmí býti proti své vůli odstraněn do svého do-
movského státu. Tato zásada nebyla také podle
provedeného šetření porušena v žádném z případů
v interpelaci uvedených. Pokud některé osoby
tam jmenované byly dopraveny do svého domov-
ského státu (šlo o rakouské příslušníky), stalo
se tak vesměs na jejich přání. Podle provedeného
šetření bylo také odstranění všech v interpelaci
jmenovaných osob zákonem odůvodněno.
Postup policejního ředitelství v Brně i zem-
ského úřadu tamže byl ve shodě s platnými před-
pisy a nelze mu nic vytýkati. Nemám proto z pod-
nětu této interpelace důvodu k nějakému za-
kročení.
V Praze dne 17. září 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
626/XII.
Odpověď
ministra vnitra,
ministra spravedlnosti a
ministra financí
na interpelaci poslance Švermy
o nemožném postupu okresního úřadu
v Lounech proti živnostníku Václavu
Vágnerovi (tisk 523/V).
Podle výsledku provedeného šetření podal
v interpelaci uvedený Václav Vágner dvakrát
u okresního úřadu v Lounech žádost o uděleni
koncese k hromadné pravidelné dopravě osob,
avšak nikdy přes několikeré úřední výzvy ne-
splnil zákonné předpoklady, potřebné k vydání
koncesní listiny a naopak se snažil neoprávněně
provozovati živnost bez koncese, takže, když na
něj bylo podáno u okresního úřadu trestní ozná-