Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
614.
Odpovědi:
I. min. zemědělství a min. vnitra na interp. posl. Slušného ve věci prodeje lesního po-
rostu ve Spišských Vlachách (tisk 395/VII),
II. předsedy vlády na interp. posl. dr inž. Touška a Jana Sedláčka ve věci životní pojiš-
ťovny »Fénix« (tisk 422/III),
III. min. školství a národní osvěty a min. financí na interp. posl. Gajdy a Zvoníčka v zá-
ležitosti umístění a stavby české obecné a měšťanské školy a zřížení dvouroční obchod-
ní školy v Karlových Varech (tisk 424/VI),
IV. min. financí na interp. posl. Stejskala o nesprávném postupu berní správy v Náchodě
ve věci předepsání daně výdělkové osobám této dani nepodléhajícím (tisk 430/V),
V. min. financí a školství a národní osvěty na interp. posl. inž. Schwarze stran vymáhání
daně výdělkové, obratové a důchodové na školnicích za prodej potravin na školách
(tisk 430/VII),
VI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Haščíka ve věci zneužívání školské mlá-
deže k politickým úkonům a nepřístojného chování školního inspektora Hrivnáka v So-
brancích (tisk 469/IV),
VII. min. školství a národní osvěty a min. veřejných prací na interp. posl. Šaláta ve věci po-
stavení budovy pro čsl. státní reálné gymnasium v Lučenci (tisk 469/VIII),
VIII. vlády na interp. posl. Trnky o dodatečné parcelaci a přídělu zemědělské půdy do pach-
tu drobným zemědělcům (tisk 469/IX),
IX. min. financí na interp. posl. Klímy o daňových defraudacích firmy Baťa a brněnských
kapitalistů (tisk 469/XIII),
X. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. dra Clementise o vyšetřovacích meto-
dách na Slovensku (tisk 446/XI),
XI. min. soc. péče a min. vnitra na interp. posl. Döllinga, že jihlavské textilní závody
soustavně porušují zákon o pracovní době (tisk 388/V),
XII. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a min. vnitra na interp. posl. dr Jillyho
a Axmanna o oběžníku brněnského zemského úřadu o přijímání do veřejných nemocnic
(tisk 388/VIII),
XIII. min. financí na interp. posl. Schenka o bezohledném vymáhání daní na dělnících (tisk
390/IV),
XIV. vlády na interp. posl. Döllinga o vyhoštění říšskoněmeckých vystěhovalců Löschnera
a soudruhů (tisk 446/XX),
XV. min. vnitra na interp. posl. F. Nitsche a dr Jillyho o neoprávněném postupu úřadu
proti zábřežskému táboru na zotavenou spolku »Wandervogel« (tisk 469/VI),
2
XVI. vlády na interp. posl. inž. Karmasina, že buštinské ředitelství státních lesů a statků
nedodržuje zákony, pokud jde o zaměstnance v Ustčorné, Ruské Mokré a Německé
Mokré na Podkarpatské Rusi (tisk 446/II),
XVII. min. vnitra na interp. posl. dra Wolfa o nespravedlivém zabaveni časopisu »Dziennik
Polski ze dne 11. dubna 1936 (tisk 446/XVII),
XVIII. min. financí na interp. posl. Jarosse o přehmate spáchaném berním vykonavatelem
berního úřadu v Galantě (tisk 430/I).
614/I.
Odpověď
ministra zemědělství a
ministra vnitra
na interpelaci poslance Slušného
ve věci prodeje lesního porostu
ve Spišských Vlachách
(tisk 395/VII).
Les obce Spišské Vlachy měří 2122. 53 ha a
roční etát v rámci zákona č.. 37/1928 Sb. z. a n.
činí rokem 1935 počinaje v těžbě: mýtní 6. 277 m3,
předmýtní 426 m3, celkem 5. 703 m3, ovšem bez
ohledu na nařízenou redukci podle vlád. nař. č.
170/1933 a č. 58/1936 Sb. z. a n.
V r. 1934 a 1935 byly provedeny vždy po
dvakráte bezvýsledně veřejní dražby a proto
byly přípustné etáty těchto let prodány z volné
ruky fě J. Ph. Glesinger z Těšína.
Vlídní komisař obce Spišské Vlachy prodal
z volně ruky po poradě s okresním náčelníkem
a lesním referentem okresního úřadu ve Spišské
Nové Vsi téže firmě dříví, připadající na etáty
r. 1936, 1937 a 1938.
Ceny dřeva pro rok 1935 byly v důsledku
bezvýsledných veřejných dražeb stanoveny z vol-
né ruky takto:
Za 1 m3 užitkového dřeva na pni: smrku a
jedle 28. 85 Kč, borovice 43. 30 Kč, a modřínu
59. 60 Kč,
Na rok 1936 se stanovily týmž způsobem ná-
sledující ceny:
Za smrk a jedli 25. 90 Kč, za borovici 39. -
Kč a za modřin 54. 25 Kč.
Ceny na roky 1937 a 1938 budou tytéž, když
hodnota dřeva nestoupne nebo neklesne více než
o 10%. Budou-li ceny vyšší nebo nižší z míně-
ných 10%, nastane k žádosti smluvních stran re-
vise stanovených cen, čímž jest zájem obce do-
statečně chráněn.
Kolísání cen jest s hlediska odborného odů-
vodněno nejen Všeobecnými hospodářskými po-
měry, nýbrž i kvalitou dříví, vzdálenosti pasek
od železnice, percentuelním zastoupením jednotli-
vých dřevin a pod.
Konaným šetřením bylo zjištěno, že ve vů-
kolních lesích prodeji z volné ruky i ve veřejných
dražbách bylo dosaženo za dříví této kvality při-
bližně stejných cen a pokládá tudíž ministerstvo
zemědělství, - aniž by předbíhalo rozhodnuti
zemského úřadu v Bratislavě o podané stížnosti
- ceny docílené vládním komisařem za přimě-
řené. Ostatně zkušenost posledních let prokazuje,
že při prodeji z volné ruky bylo dosaženo výhod-
nějších cen než ve veřejné dražbě.
S kácením dřeva etátu 1936 bylo započato
již 4. května 1936 proto, že obec Spišské Vlachy
neměla v tu dobu žádné peněžní hotovosti na
různé platby i soudně vymáhané a na služební
platy obecních zaměstnanců, dále že bylo vý-
hodnější káceti dřevo v době jeho vegetace a že
bylo nebezpečí ztráty nároku na další káceni
dřeva, kdyby etát dřeva v roce 1936 nebyl vy-
kácen.
Podle úředního zjištění neprodal vládní ko-
misař žádného pozemku neb kmenového majetku
obce a naopak v jejím zájmu pro zcelení lesní
plochy směnil jen pozemek ve výměře 1 k. j.
1039 čtver. sáhů za jiný polní pozemek téže vý-
měry a jakosti, kterážto směna byla též okres-
ním výborem schválena.
Vládni komisař docházel původně do úřadu
třikráte až čtyřikráte v týdnu, kterážto docházka
byla dostatečnou a v poslední době na zakročeni
okresního úřadu každodenně.
Ke všeobecně uváděným jiným nepřístojno-
stem vládního komisaře nelze ničeho zaříditi bez
znalosti konkrétních případů.
Poměry, které byly důvodem pro rozpuštění
obecního zastupitelstva se dosud nezměnily.
V Praze dne 31. srpna 1936.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
3
614/II.
Odpověď
předsedy vlády
na Interpelaci poslanců dr inž. Fr. Touška
a Jana Sedláčka
ve věci životní pojišťovny »Fénix«
(tisk 422/III).
O stavu československé representace životní
pojišťovny »Fénix« podal ministr vnitra dvakráte
zprávu v ústavně právním výboru poslanecké
sněmovny; ve zprávách těchto uvedl také, že
pojistky bez jakékoliv úplaty byly poskytnuty,
pokud mohlo býti zjištěno, jen k humánním úče-
lům (pozůstalým po obětech katastrofy na Poříčí
a p. ). Nelze ztotožňovati s takovými pojistkami
ony, které byly poskytnuty jako součást služeb-
ního platu, nebo jako nadlepšení zaopatřovacích
požitků nebo náhrada za jiné povinné platy (pro-
vise, superprovise, palmare a pod. ). Co se týče
jiných výhod, poskytovaných zdejší representací
»Fénixu«, pokud míněny jsou jimi výhody posky-
tované na podkladě t. zv. výhodových smluv, šlo
vesměs o provise z pojištění uzavřených na pod-
kladě těchto smluv členy příslušných smluvních
korporací. Slevy z pojistného poskytnuté pojistní-
kům na podkladě výhodových smluv budou stejně
jako slevy jinak poskytnuté odstraněny a nahra-
zeny podle § 3 vlád. nař. ze dne 21. dubna 1936,
čís. 101 Sb. z. a n.
Trestní zodpovědnost funkcionářů zdejší re-
presentace »Fénixu« je předmětem soudního ří-
zení, jehož výsledku nelze předbíhati; zodpovědní
činitelé ředitelství »Fénixu«, na něž pro podezření
trestních činů byla uvalena vazba, byli ze služeb
propuštěni bez nároků na pensi neb odbytné a
bylo učiněno opatření za účelem zajištění jejich
jmění.
K zabezpečení nároků pojistníků Fénixu,
k zabezpečení národních i hospodářských zájmů
československých a budoucnosti československé-
ho pojišťovnictví usnesla se vláda učiniti opatření,
jež v nejbližší době budou provedena.
V Praze dne 4. záři 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
614/III.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
a ministra financí
na interpelaci poslanců R. Gajdy a
Zvonička
v záležitosti umístění a stavby české
obecné a měšťanské školy a zřízení
dvouroční obchodní školy v Karlo-
vých Varech (tisk 424/VI).
Umístění státní obecné a měšťanské školy
s československým jazykem vyučovacím v Kar-
lových Varech jest předmětem péče stárni sprá-
vy. Městská rada v Karlových Varech projevila
již zásadní ochotu sjednati o směně pozemku zí-
skaného pro příští staveniště řečené školy za po-
zemek jiný. Otázka této směny bude nyní pro-
jednána a ukáže-li se s hlediska technického i fi-
nančního vhodnou, bude též provedena. O zařa-
zení stavby řečené školy do stavebního programu
bude pak uváženo v rámci ústavně schváleného
investičního rozpočtu pro stavby státních národ-
ních škol se zřetelem ke stupni naléhavosti ostat-
ních školských staveb, jež přijdou v úvahu.
V nynější tísnivé hospodářské situaci zůstává
značný počet absolventů obchodních škol bez
přiměřeného zaměstnání a nejeví se proto žádou-
cím, aby tento stav zřizováním dalších obchod-
ních škol byl ještě zhoršován. Za těchto nepří-
znivých okolností nemůže státní správa té doby
přikročiti ke zřízení české dvouleté obchodní
školy v Karlových Varech.
V Praze dne 24. srpna 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
Ministr financí:
Dr Kalius, v. r.
614/IV.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Stejskala
o nesprávném postupu berní správy
v Náchodě ve věci předepsání daně vy-
dělkové osobám této dani nepodléhajícím
(tisk 430/V).
Podle oznámení berní správy v Náchodě
byla Antonínu Blažkovi, obchodnímu zástupci fir-
4
my »Ostia« v Náchodě vyměřena za léta 1930
až 1934 všeobecná daň výdělková na základě
provedeného řádného vytýkacího řízení. Odvolá-
ní výše uvedeným podaná byla řádně instruová-
na a předložena odvolací komisi k rozhodnutí.
Odvolací komise podle konstantní judikatury nej-
vyššího správního soudu odvolání co do povin-
nosti ku všeobecné dani výdělkové zamítla, po-
něvadž z předložené smlouvy nebylo lze odvodi-
ti, že odvolatel byl k zastupované firmě ve slu-
žebním poměru. Proti rozhodnuti odvolací ko-
mise podala strana stížnosti k nejvyššímu správ-
nímu soudu, kterému byly již zdejším úřadem
předloženy, nebylo však o nich dosud rozhod-
nuto.
Berní správa v Náchodě předepisovala, prá-
vě tak jako všechny ostatní berní správy, vše-
obecnou daň výdělkovou všem obchodním jedna-
telům a zástupcům po předchozím vyžádání pří-
slušných smluv a po provedení řádného vytý-
kacího řízení podle zákona. Nepostupovala tudíž
zmíněná berní správa odlišně od všeobecného
stanoviska ostatních berních správ.
V Praze dne 5. září 1936.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
614/V.
Odpověď
ministrů financi a
školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Inž. Schwarze
stran vymáháni daně výdělkové, obra-
tové a důchodové na školnicích za pro-
dej potravin na školách (tisk 430/VII).
Šetřením u finančních úřadů bylo zjištěno,
že vybízení školníků k podáni přiznáni k dani
důchodové, všeobecné výdělkové a z obratu za
léta 1927-1935 z prodeje pečiva a uzenin není
hromadným zjevem, nýbrž že takovéto výzvy
byly v Čechách vydány pouze dvěma školníkům.
Prozatím byla však těmto dvěma poplatníkům
z prodeje potravin předepsána daň jen za rok
1935 a bude záležeti od dalšího šetření (otázka
promlčení práva k vyměření dodatků a pod. ),
zda skutečně k vyměření dani i za dřívější léta
dojde. Na Moravě byl pouze jeden školník do-
datečně vyzván k podání přiznáni, avšak jen za
léta 1932 až 1934. V ostatních zemích se po-
dobné případy vůbec nevyskytly.
Podle souhlasných zpráv finančních úřadů
II. stolice nedochází buď vůbec k zdaňováni
prodeje potravin u školníků pro nepatrný výtě-
žek, nebo jsou školníci z tohoto pramene zda-
ňováni každoročně na základě svých přiznáni,
aniž by se vyskytovaly nějaké závady.
V Praze dne 20. srpna 1936.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
Ministr školství a národní osvěty:
V z.: Tučný, v. r.
614/VI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Haščíka
ve věci zneužívání školské mládeže k po-
litickým úkonům a nepřístojného chováni
školního inspektora Hrivnáka v Sebran-
cích (tisk 469/IV).
Školní inspektor Michal Hrivnák nemůže bý-
ti činěn odpovědným za účast tří žáků posled-
ního ročníku fekyšovské římsko-katolické lidové
školy v tamburašském sboru, který účinkoval na
večírku úřednického odboru republikánské stra-
ny v Sobrancích, neboť o účasti těchto žáků ne-
byl zpraven a o ní nevěděl. Pokud jde o žáky
lidové školy hospodářské není ve věci školská
správa příslušnou.
Osvědčeními příslušných činitelů bylo pro-
kázáno, že školní inspektor Hrivnák jako veřejný
poručník, funkcionář Okresní pečlivosti o mlá-
dež, ani jako předseda správy Rolnické vzájem-
né pokladnice nezastává placených funkcí. Také
jest zjištěno, že školní inspektor Hrivnák nevy-
konával vyznačených funkcí na újmu svých slu-
žebních povinností.
Funkci veřejného poručníka přijal jmenova-
ný z pověření okresního soudu a za vedení celé
agendy bylo mu podle osvědčení Okresní pečli-
vosti o mládež v Sebrancích od roku 1934 vy-
placeno 2. 350 Kč na skutečné výdaje spojené
s výkonem řečené funkce. Podle prohlášení Rol-
nické vzájemné pokladnice v Sobrancich uhrazují
se pak funkcionářům tohoto družstva pouze pre-
senční známky za výkon funkce úřadujícího čle-
na správy.
Za trvalé nouze o byty v Sobrancich mohl
školní inspektor Hrivnák vyhověti požadavku,
aby bydlil ve svém úředním sídle jen tím, že se
5
nastěhoval do druhého naturálního bytu učitel-
ského, který mu byl řádně přidělen a oceněn.
S platností od 1. července 1936 byl školní
inspektor Hrivnák ke své žádosti pověřen funkcí
školního inspektora v Čopu a zároveň zproštěn
téže funkce v Sobrancích.
Při ustanovování školních inspektorů jest
dbáno toho, aby k funkci byli vybíráni žadatelé
nejzpůsobilejší. V případech, kdy bylo zjištěno
proviněni některého školního inspektora, bylo
učiněno ihned vše, aby byla zjednána náprava.
Stejně tak bude postupováno i v budoucnosti.
V Praze dne 28. srpna 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
V z.: Tučný, v. r.
614/VIII.
Odpověď
614/ VII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
a ministra veřejných prací
na interpelaci poslance A. Šaláta
ve věci postavení budovy pro čsl. státní
reálné gymnasium v Lučenci (tisk
469/ VIII).
Ministerstvo školství a národní osvěty a mi-
nisterstvo veřejných prací vynakládají všechno
úsilí, aby novostavba čsl. státního reálného gy-
mnasia s maďarskými pobočkami v Lučenci byla
co možno nejdříve uskutečněna.
Přípravné práce jsou zahájeny, potřebné sta-
vební náčrtky vypracovány a nyní jsou předmě-
tem meziministerského jednání.
V Praze dne 12. srpna 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
V z.: Tučný, v. r.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
vlády
na interpelaci poslance M. Trnky
o dodatečné parcelaci a přídělu zeměděl-
ské půdy do pachtu drobným zeměděl-
cům (tisk 469/IX).
Zemědělských závodů ve výměře od 1/2 do
2 ha půdy jest v Československé republice podle
sčítání z roku 1930 úhrnem 455. 894.
Úhrnná výměra všech těchto závodů činí
půdy vůbec 539. 129 ha, z toho zemědělské
506. 973 ha.
Aby mohly býti tyto závody doplněny na
výměru aspoň 5 ha, požadovanou interpelaci, by-
lo by k tomu potřebí 1, 740. 340 ha půdy země-
dělské.
Tolik zemědělské půdy neměla k disposici
ani celá československá pozemková reforma, ne-
boť dle rozvahy uveřejněné v úředním věstníku
ročník XVI. "Pozemková reforma", na straně 31,
bylo zabrané zemědělské půdy 1, 309. 158 ha. Z to-
ho bylo ponecháno u velkostatků 405. 961 ha.
K 1. lednu 1935 zbylo v záboru 54. 056 ha. Při-
děleno bylo celkem 849. 141 ha, při čemž přihlí-
žel Státní pozemkový úřad k tomu, aby zvětšil
výměry nesoběstačných zemědělských jednotek.
V držení státu se nalézající zemědělská půda
nemá větší výměry než ca 50. 000 ha. Připočte-
me-li k této výměře ca 54. 000 ha jsoucích dosud
v záboru, bylo by k disposici proti potřebě
1, 740. 000 ha půdy pouze ca 100. 000 ha. Při tom
nutno uvážiti, že nelze odejmouti ani pachtem
veškeru zemědělskou půdu, která je v rukou stá-
tu (generálního ředitelství státních lesů a statků)
účelům, pro které byla státu přidělena, a dále,
že není všechna tato půda, stejně jako dosud
zabraná zemědělská půda k disposici v těch mí-
stech, kde právě leží závody potřebující dopl-
něni.
Vláda, pokud se týče ministerstvo zeměděl-
ství, vedena je snahou zmenšiti co nejvíce počet
nesoběstačných zemědělských závodů. Snaha ta
projevila se značnou měrou v provádění pozem-
kové reformy.
Že i nadále je sledována otázka zvětšení
malých hospodářských jednotek zemědělských, je
patrno z chystané osnovy ministerstva zeměděl-
ství (návrhu zákona o pomocném a kolonisačním
fondu), podle niž má býti dán mimo jiné mini-
sterstvu zemědělství také za úkol doplňovati do-
savadní hospodářské jednotky na výměru dom-
kářské a rolnické usedlosti.
Podle zákonů o pozemkové reformě byla pře-
jímána Státním pozemkovým úřadem zabraná
6
půda, a to podle knihovního stavu. Pozemky,
které knihovně byly připsány velkostatku, které
však byly vydrženy jednotlivci, Státní pozemko-
vý úřad nepřijímal, protože faktické vlastnictví
k nim patřilo již těm, kdo je vydrželi. Nebyly
tedy půdou zabranou, a donucují-li dnes soudy
strany ke knihovnímu pořádku, děje se tak po
právu a nebylo k tomu třeba zásahu Státního po-
zemkového úřadu resp. dnes ministerstva země-
dělství.
Přejímati pozemky takové pro faktické
držitele nebylo praktickým, protože při převzetí
jich bylo nutno dáti za ně náhradu vlastníku
velkostatku a od přídělce vybrati opět přídělovou
cenu, kdežto jako vydržené jsou připisovány ny-
nějším držitelům do vlastnictví bez jakékoliv ná-
hrady.
V Praze dne 31. srpna 1936.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
614/IX.
Odpověď
ministra financi
na interpelaci poslance Klímy
o daňových defraudacích firmy Baťa a
brněnských kapitalistů (tisk 469/XIII).
Zjištění správnosti přiznávání u poplatníků,
kteří v interpelaci jsou jmény uvedeni, provádí
se Setřením, které se koná u firmy Konrád Vichr
v Brně od 5. března 1936, u firmy František Čer-
ný v Brně od 4. března 1936 a u firmy Baťa
ve Zlíně od listopadu r. 1935. Rozsáhlost nutných
šetření vyžádá si ovšem, zvláště u poslední fir-
my, ještě delší doby a je samozřejmo, že podle
výsledků šetření budou učiněna všechna odůvod-
něná opatření. Pokud se interpelace zmiňuje o
dalších velikých daňových defraudantech, aniž
by uváděla jejich jmen, není možno k ní za-
ujmouti konkrétního stanoviska. Jest však úplně
v rozporu se skutečností, tvrdí-li interpelace, že
"berní šroub" postupuje s veškerou bezohledností
jen proti drobným poplatníkům. Dosavadní čin-
nost trestních oddělení ve většině případů smě-
řovala právě proti poplatníkům velkým, a to tím
spíše, že trestní projednáváni drobných případů
by neproduktivně zatěžovala státní administrati-
vu. Šéf trestního oddělení berní správy Brno-
město I dr. Münster, neodešel na nucenou dvou-
měsíční dovolenou, nýbrž na dovolenou zdravotní
ke své žádostí lékařským vysvědčením doložené.
Tato dovolená byla mu na žádost prodloužena
až do 10. července 1936. Po absolvování zdra-
votní dovolené odešel pak dr. Münster na normál-
ní dovolenou pragmatikální, po jejímž absolvo-
váni nastoupil opět na své dosavadní místo. Ne-
lze proto v jeho dovolené spatřovati likvidaci
trestního řízení proti velkým poplatníkům.
V Praze dne 31. srpna 1936.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
614/X.
Odpověď
ministra vnitra
a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Clementise
o vyšetřovacích metodách na Slovensku
(tisk 446/XI).
Pokud se obsah interpelace týká oboru mi-
nistra vnitra, odpovídá:
Dne 5. května 1933 byl mezi 11. 30 až 12.
hodinou na cestě z Levoče do Úloze střelbou
neznámých pachatelů těžce zraněn obchodník
Moric Gottfried z Blažova a jeho kočí Mikuláš
Krajňák usmrcen. Pro důvodné podezřeni zatklo
četnictvo cikány Jana a Rudolfa Ference z Úlo-
že a dopravilo je na četnickou pátrací stanici v
Levoči.
Při konfrontaci, jež se konala z nařízeni le-
vočského prokurátora dne 5. května 1933 o 21. 30
hodině v nemocnici za přítomnosti prokurátora,
vyšetřujícího soudce, zapisovatele, nemocničního
lékaře, řádové sestry, velitele četnického odděle-
ní, několika četníků a pacientů, označil Gottfried
Jana a Rudolfa Ference za pachatele. Oba se
k činu doznali. Bratří Ferencové byli vyslýcháni
pouze vyšetřující soudní komisi a z příkazu této
komise byli odvedeni také do márnice k mrtvole
Krajňákově.
Dne 6. května 1933 se konala rekonstrukce
na místě činu, jíž se zúčastnili vyšetřující soud-
ce, zapisovatel, prokurátor a velitel četnického
oddělení s 11 četníky.
Dne 7. května 1933 o 20. hodině vydala sprá-
va trestnice oba Ference četnictvu ke konfron-
taci se svědky.
Dne 8. května 1933 byla konána k večeru o-
pětná rekonstrukce za přítomnosti vyšetřujícího
soudce a četnictva.
Od té doby četnictvo s Ferenci do styku ne-
přišlo. Matka Ferenců Kateřina Ferencova a ne-
7
zletilí sourozenci nebyli četnictvem zadrženi ani
týráni.
Při porotním líčení na podzim 1933 Feren-
cové své doznání odvolali a tvrdili, že byli k ně-
mu přinuceni četnictvem bitím. Obvinili tak tři
četníky, z nichž jeden byl v kritickou dobu slu-
žebně v Markušovcích, vzdálených od Úlože 15
a od Levoče pak 11 km. Byli odsouzeni k trestu
na svobodě v trvání 13 a 20 let.
V roce 1936 usvědčilo četnictvo z vraždy ko-
čího Krajňáka a zranění obchodníka Gottfrieda
Josefa Bocku z Torysek, jenž se k činu doznal a
byl odsouzen k trestu smrti.
Tvrzení interpelace o bití Ferenců obušky a
šavlí, o líbání mrtvoly Krajňákovy z donucení
četnictvem a o vynuceném přiznání neodpovídá
podle výpovědi svědků skutečnosti.
Vzhledem k uvedenému není z podnětu inter-
pelace důvodu k nějakému opatření proti četni-
ctvu.
Pokud se interpelace dotýká oboru ministra
spravedlnosti, odpovídá:
Úřady veřejné obžaloby z úřední povinnosti
stíhají každé zneužití úřední moci, o němž
zvědí.
Platné právní předpisy dávají oprávněnému
možnost žádati náhradu škody za nevinně vy-
trpěnou vazbu a stanoví postup dotyčného úřed-
ního řízení.
V Praze dne 10. srpna 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
614/XI (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
a ministra vnitra
na interpelaci poslance Döllinga,
že jihlavské textilní závody soustavně
porušují zákon o pracovní době (tisk
388/V).
Všechny pletařské závody v Jihlavě byly
každoročně kontrolovány živnostenskou inspekcí
a pracovní době byla vždy věnována zvýšená po-
zornost Od roku 1932 nebyla žádnému z těchto
podniků povolena práce přes čas.
V roce 1935 došly živnostenskému inspekto-
rátu v Jihlavě celkem 3 stížnosti na 3 pletařské
závody na porušování zákona o
8 hodinové době
pracovní. Stížnosti byly ihned vyšetřeny a na
2 firmy, u nichž byl přestupek zákona zjištěn,
bylo učiněno trestní oznámení okresnímu úřadu
v Jihlavě s návrhem na přísné potrestání. Okres-
ní úřad potrestal obě firmy, resp. jejich zástupce
pokutami po 10 Kč, odůvodniv mírné potrestáni
tím, že zmíněné firmy nemohly jinak než prací
přes čas zdolati nával objednávek, z nichž ter-
minované zahraniční dodávky musily býti pro-
vedeny včas, aby nebyly ztraceny a nevznikla
tím škoda pro další obchodní styky.
Na stížnost odborových organisací dělnických
z ledna 1936 na prodlužování pracovní doby v
pletárnách provedl živnostenský inspektor šetře-
ní ve všech pleťařských závodech v Jihlavě a
současně jednal u okresního úřadu v Jihlavě o
způsobu, jakým bylo by možno dosíci radikální
nápravy. V dohodě s okresním úřadem byla pak
dána pletárnám písemná výstraha.
Dne 4. února 1936 byla živnostenským in-
spektorem opět vykonána revise v pletárnách, a
v 8 závodech v interpelaci jmenovaných bylo
zjištěno protizákonné prodlužování pracovní do-
by; na jejich majitele bylo ihned učiněno trestní
oznámení pro přestupek § 1 zákona o 8hodinové
době pracovní, na 2 firmy kromě toho i pro pře-
stupek § 5 citovaného zákona. Okresní úřad po-
trestal zástupce zmíněných firem pro přestupek
§ 1 citovaného zákona pokutami po 200 Kč. Mi-
mo to po šetření vykonaném živnostenským in-
spektorem dne 14. března 1936 byl zástupce fir-
my G. Kärger potrestán pro přestupek §§ 1 a 5
cit. zákona pokutou 300 Kč.
Přestupky zákona o 8 hodinové době pracov-
ní v jihlavských textilních závodech byly okres-
ním úřadem náležitě vyšetřeny a provinilým oso-
bám byly ve všech případech uloženy tresty
podstatně vyšší, než jest v interpelaci uve-
deno.
Při výměře trestů nemohl ovšem okresní ú-
řad nevzíti v úvahu jako polehčující okolnost sku-
tečnost, že v letních měsících v roce 1935 byl
v Jihlavě v textilním oboru nedostatek dělni-
ctva a že dotčené továrny sáhly k práci přes
čas jen proto, aby neztratily těžce získaných
cenných zahraničních trhů; udržení těchto trhů
má dodnes příznivý vliv na zaměstnanost tex-
tilního dělnictva v jihlavském okresu.
Uvedenými trestními opatřeními bylo plně
docíleno účelu zákonem sledovaného a okresní
úřad neopomene v mezích své působnosti použí-
ti ještě účinnějších prostředků, bude-li jich snad
třeba.
Firma Gabriel Kärger v Jihlavě zaměstná-
vala podle platebních výměrů okresní nemocen-
ské pojišťovny v Jihlavě v době od 25. listopadu
do 31. prosince 1935 220 dělníků, v době od 1.
ledna 1936 do 2. února 1936 203 dělníky a od 3.
února do 1. března 1936 207 dělníků. Tento vý-
kyv v nezaměstnanosti odůvodňuje se tím, že jde
o zjev sezónní, opakující se každoročně z důvo-