Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
608.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. inž. Karmasina o nezákonném jednání státní lesní správy
v Ustčorné na Podkarpatské Rusi (tisk 422/X),
II. min. vnitra na interp. posl. Kopřivy a svévolném zatčení a věznění inž. Zory Wanne-
rové, Marie Kovářové a dr Adély Bohuninské (tisk 446/VI),
III. min. vnitra na interp. posl. Kopřivy o zákazu veřejné schůze v Chotěboři o poměrech
ve SSSR (tisk 446/VII),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Borkaňuka o odsouzeni Ivana Hafince (tisk 446/VIII),
V. min. vnitra na interp. posl. Vallo a Zupky, že zemský úřad v Bratislavě neschválil
stanovy »Svazu sjednotených slovenských domkárov, malých a středných rolníkov so
sídlom v BratislavěŤ (tisk 492/11),
VI. vlády na interp. posl. A. Petráška o zdražováni stavebního materiálu kartelem (tisk
446/XXIII),
VII. min. školství a národní osvěty a min. financí na interp. posl. Jana Sedláčka ve věci pří-
stavby státní školy v Nemilanech u Olomouce (tisk 386/VI),
VIII. min. školství a národní osvěty a min. financí na interp. posl. Jana Sedláčka v záleži-
tosti postátnění zemských středních škol v zemi Moravskoslezské (tisk 386/VII),
IX. min. sociální péče na interp. posl. Jana Sedláčka v záležitosti poskytování odbytného
na místo důchodu od Úrazové pojišťovny a ve věci urychleného vyřizování odvoláni
v záležitostech pojištěnců různých sociálních ústavů (tisk 422/IX),
X. vlády na interp. posl. Gajdy v záležitosti jmenování Českých úředníků u státních úřadů
a nemocenských pojišťoven na Karlovarsku (tisk 424/IV),
XI. min. veřejných prací na interp. posl. Gajdy a Trnky v záležitosti úpravy vozovek stát-
ních silnic a postátnění a inkamerování okresních silnic na Českomoravské vysočině
(tisk 424/V),
XII. vlády na interp. posl. Suroviaka ve věci odstrkování Slováků při stavbě státních želez-
nic (tisk 424/IX),
XIII. min. zemědělství na interp. posl. Turčeka ve věci schválení trhové smlouvy Aloisů Bed-
nářovi z Horných Štitár (tisk 424/XI),
XIV. vlády na interp. posl. Fialy ve věci poměrů železničních zaměstnanců (tisk 430/IV),
XV vlády na interp. posl. Vičánka o vysokých cenách cementu v roce 1936 diktovaných
kartelem (tisk 430/XI),
XVI min železnic na interp. posl. Tichého a Fialy ve věci rušení autobusových linek ČSD
' (tisk 430/XIII),
2
XVII. vlády na interp. post. Suroviaka ve VĚCÍ urychleného vydání vládního nařízení k § 240
žák. č. 184/1928 o převodu doby ztrávené ve starobním a invalidním fonde pomocných
zaměstnanců čsl. železnic, byv. smluvních, do pensijního fondu ČSD (tisk 446/XII),
XVIII. předsedy vlády na interp. posl. Suroviaka o přijetí českých zaměstnanců do vozovky
v Trnavě (tisk
469/XV),
XIX. min. zemědělství na interp. posl. Smetánky ve věci nesociálního jednání správy stát-
ních lesů v Třeboni-polesí Domanín-Lwtenice (tisk 497/X1I),
XX. min. vnitra na interp. posl. Florfca o nepořádcích v hospodaření obce Polhory (okres
Námestovo) a vypsání obecních voleb obec. zastupitelstva v téže obci (tisk 497/XIV),
XXI. min. zemědělství na interp. posl. dr Novotného ve věci přijímání žáků do I. ročníku
vyšších hospodářských škol (tisk 523/IX),
XXII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Jarosse o maďarském vyučování ma-
ďarských děti v obci lna (tisk 430/11),
XXIII. min. veřejných prací na interp. posk Jarosse o zajištěni chleba 80 dělníkům propuště-
ným uhelnými doly akc. spol. v Čakanovcích (tisk 388/XI),
XXIV. min. vnitra na interp. posl. Kosika ve věci dělníků stávkujících při stavbě silnice
Pláštovce-Fedýmeš (tisk 424/VII),
XXV. min. sociální péče na interp. posl. Sandnera, Birkeho a Wollnera o neoprávněném po-
stupu Ústřední sociální pojišťovny proti pomocné akci »Sudetendeutsche Volkshilfe«
(tisk 446/IV),
XXVI. vlády na interp. posl. Dollinga a. Kopřivy o mimořádné nouzi v oblasti Kamenického
Senová (tisk 446/XIX),
XXVII. vlády na interp. posl. Dollinga o vyhoštění říšskoněmeckých vystěhovalců Schrodera
a soudruhů (tisk 446/XXI).
XXVIIL min. železnic na intecp. Posl. dr Zippelhise, Franze Němce a Wollnera o pracích na že-
lezničním svršku na trati mezi stanicemi Kadaň-Prunéřov a Chomutov (tisk 469/11),
XXIX. min. vnitra na interp. posl. dr Zippeliuse, že státní úřady proti zákonu předčasně podá-
vají zprávy tisku, o úředních opatřeních, která se mají teprve vykonati (tisk 469/III),
XXX. min. vnitra na interp. posl. inž. Richtra o nezákonném jednání četnictva v Mojžíři
(tisk 469/VII.
608/1 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Inž. F. Karmasina
o nezákonném Jednáni stálpi lesní správy
v Ustčorné na Podkarpatské Rusi
(tisk 422/X).
Konaným Setřením bylo zajištěno, že v první
polovině měsíce dubna 1936 dostavil se po dva-
kráte do kanceláře správy státních lesních drah
v Ustčorné v oblasti ředitelství státních lesů a
statků v Buštině dělník Ludvík Holzberger z Rus-
ké Mokre a vyzývavé se vcházel o práci při od-
borných opravách státní lesní dráhy. V obou pří-
padech při příchodu do kanceláře správy nepo-
zdravil a resolutně žádal o práci pro sebe a pro
příslušníky své politické strany
(karpatoněmecké
strany) s tím, aby do té doby zaměstnávané ru-
sínské a německé dělnictvo jiných politických
stran bylo z práce propuštěno.
Přednosta řečené správy, lesní správce inž.
Zdeněk Kryštof, odmítl neodůvodněný požadavek
jmenovaného dělníka a poukázal ho na zalesňo-
vaci práce v obvodu správy státních lesů v Ně-
mecké Mokré, kde t. č. byl nedostatek pracov-
ních sil, takže dělníci museli býti obstaráváni
z jiného údolí (Koločava) a lesní drahou dopra-
vováni na pracovní místo. Holzberger přijetí této
práce odmítl pro menší výdělek při zalesňova-
cích pracích a od svého požadavku, aby byl za-
městnán při opravách dráhy neupustil a použil
při tom těchto výroků: »To není žádný pořádek,
já Vám to ukáži, já Vám tady pořádek udělám,
tady poroučíme my.
Ť Po těchto slovech byl před-
nosta správy inž. Kryštof nucen v zájmu zacho-
vání úřední autority výtržníka z úřední místnosti
vykázati. Při tom mu řekl: »Hleďte, abyste už
byl venku. Holzberger při odchodu ve dveřích
3
se obrátil, hrozil do kanceláře pěstí, křičel, načež
silně dveřmi bouchl a odešel.
Obvinění lesního správce inž. Kryštofa, jako-
by použil vůči Holzbergrovi výroku: »Jděte si
pro práci k Hitlerovi, pro Henleinovu stranu ne-
mám práci« a že dělníky obdařil rozličnými jmé-
ny, jako všivák a konečně, že jednoho dělníka
hledajícího práci poukazoval na to, že Henleino-
va strana pracuje proti státu, nezakládá se na
pravdě.
Dále není pravdivé tvrzení v interpelaci, že
inž. Kryštof jednal se třemi dělníky, hledajícími
práci, t. j. kromě Holzbergera ještě s Viktorem
a Janem Preinisbergerem, neboť inž. Kryštof jed-
nal v obou případech výhradně s Ludvíkem Holz-
bergerem a druhé dva posléze uvedené dělníky
v místnosti, kde mluvil s Holzbergerem, neviděl
a proto jim práci nemohl ani odepříti.
Sluší zdůrazniti, že jak prvá, tak i druhá roz-
mluva mezi inž. Kryštofem a Ludvíkem Holzber-
gerem byla vedena v úřední místnosti správy
státních lesních drah v Ustčorné před všemi kan-
celářskými zaměstnanci, kteří pravdivost hořej-
ších dat mohou kdykoliv potvrditi. Jsou to: Inž.
Pavel Matoušek, Michal Motrinec, Štěpán Hor-
bas. Ladislav Szálka, Konrád Kuchař a Blažej
Preinisberger.
Konečně není rovněž odůvodněna výtka ob-
sažená v třetí otázce interpelace, jakoby obyva-
telé německé národnosti v obci Ustčorna, Ruská
Mokrá a Německá Mokrá byli pomíjeni při při-
dělování práce z důvodu příslušnosti k této ná-
rodnosti, neboť jak dokazují mzdové záznamy
správy státních lesních drah v Ustčorné bylo:
a) za měsíc březen 1936 u této správní jed-
notky zaměstnáno 248 dělníků; z toho 132 Něm-
ců a 116 Rusínů a ostatních;
b) za měsíc duben 1936 bylo zaměstnáno
413 osob a z toho 196 Němců a 217 Rusinů a
ostatních.
Do oblasti zmíněné správy spadají tyto obce:
A) S rusínským obyvatelstvem:
Terešva,
Křivé,
Hluboký,
Trnovo n. /T.,
Nerešnice,
Novoselice,
Podpleša,
Ganiče,
Kaliny,
Dubové,
Krásná,
Brustůry a
Ruská Mokrá (70%).
V uvedených obcích je celkem 22. 000 obyva-
tel rusínské národnosti.
B) S německým obyvatelstvem:
Ustčorna,
Rus. Mokrá (30%) a
Něm. Mokrá.
V posléze uvedených třech obcích je celkem
3. 500 obyvatel německé národnosti.
Podle toho vyplývá poměr Němců k Rusínům
jako 1: 6, kdežto v zaměstnáni obyvatelstva se
zřetelem k národnosti vychází poměr přibližně
1: 1, tedy nadměrně příznivý německému dělni-
ctvu.
Z tohoto výpočtu plyne, že výtka Interpelací
v tom směru na inž. Kryštofa vznesená rovněž
postrádá jakéhokoliv skutkového podkladu.
Tento nepoměr svědčící ve prospěch dělníků
německé národnosti odůvodňuje se tím, že dělní-
ci národnosti rusínské jsou z větší části zaměst-
náváni lesními správami při těžbě a dopravě dří-
ví, kteroužto práci nejraději pro zručnost vyhle-
dávají, kdežto německé dělnictvo z nedostatku
odborného dělnictva rusínského je přijímáno do
práce u správy státních lesních drah ve větším
množství, než by podle národnostního klíče pří-
slušelo.
V Praze dne 16. července 1936.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně, v. r.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
608/II.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kopřivy
o svévolném zatčení a vězněni inž. Zory
Wannerové, Marie Kovářové a dr Adély
Bohuninské (tisk 446/VI).
Policejní ředitelství v Praze provedlo zákro-
ky proti inž. Zoře Wannerové, Marii Kovářové a
MUDr Adéle Bohuninské, řídíc se výhradně a
pouze platnými zákony a předpisy, poněvadž
vlastním šetřením u všech 3 jmenovaných indivi-
duelně zjistilo okolnosti dle zákona tato opatření
plně odůvodňující.
Policejnímu ředitelství v Praze není známo a
inž. Wannerová nikdy netvrdila, že by se zaměst-
návala vyučováním v rodinách a nestěžovala si,
že jest jí postupem policejního ředitelství zne-
možňován výdělek. Tvrzení, že Marie Kovářová
jest zatýkána pouze proto, že společně bydlí s inž.
Wannerovou, neodpovídá skutečnosti, což jest
zřejmo již z toho, že byla pro svou činnost už
několikráte policejně trestána a dokonce i soudem
odsouzena pro přečin dle zákona na ochranu re-
publiky.
4
Policejní ředitelství v Praze dbá toho, aby
političtí vězni byli odloučeni od ostatních, arci
není pro nedostatek místa ve věznici možno tuto
zásadu dodržeti.
V Praze dne 21. srpna 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
608/III.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kopřivy
o zákazu veřejné schůze v Chotěboři
o poměrech ve SSSR (tisk 446/VII).
Na den 19. dubna 1936 nebyla okresnímu úřa-
du v Chotěboři oznámena žádná veřejná schůze
žen. Důvěrná schůze, konaná dne 29. dubna 1936
v Chotěboři v hostinci »Na Sklepích«, byla zá-
stupcem okresního úřadu rozpuštěna proto, že
přednášeným řečem mohli naslouchati i návštěv-
níci přilehlé hostinské místnosti, takže schůze ne-
měla znaku důvěrnosti ve smyslu § 2 shrom. zák.
Není tedy důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 21. srpna 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
608/IV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Borkaňuka
o odsouzeni Ivana Hafince
(tisk 446/VIII).
V trestní věci proti Ivanovi Hafincovi jak
úřady veřejné obžaloby, tak i soudy postupovaly
dle platných právních předpisů, proto neshledávám
důvodu k zakročeni.
V Praze dne 10. srpna 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
608/V.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Vallo a Zupky,
že zemský úřad v Bratislavě neschválil
stanovy »Sväzu sjednotených sloven-
ských domkárov, malých a středných
rolníkov so sídlom v Bratislave«
(tisk 492/II).
Zemský úřad v Bratislavě projednávaje sta-
novy spolku »Sväz sjednotených slovenských
domkárov, malých a středných rolníkov so sídlom
v BratislavěŤ postupoval stejně jako při jiných
spolcích. Důvody, jimiž opatřil výměr ze dne 17.
března 1936, čís. 358. 262/1935, mají oporu v plat-
ných právních předpisech.
Zakladatelé spolku nepodavše odvolání, vzdali
se sami práva, aby rozhodnuti zemského úřadu
bylo přezkoumáno cestou instanční, a není tedy
důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 22. srpna 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý, v. r.
608/VI.
Odpověď
vlády
na interpelaci posl. Augustina Petráška
o zdražováni stavebního materiálu
kartelem (tisk 446/XXIII).
V době neobvyklého stavebního ruchu a stále
stoupající potřeby stavebních hmot, tedy také ce-
mentu, byla přirozeně i v cementářském průmyslu
velmi čilá investiční činnost, kterou výkonnost
československých cementáren byla značně zvět-
šena. Investiční činnost ve většině českosloven-
ských cementáren arciť skončila, když nastal po-
kles odbytu cementu; zároveň však počal boj o
odbyt, který vyvrcholil v letech 1934 a 1935, kdy
byl cement prodáván i za ceny, které leží hluboko
pod výrobními náklady.
Tento cenový boj o odbyt působil nepříznivě
nejen na průmysl cementářský samotný, nýbrž
5
též na všechny související hospodářské složky.
Boj postihl mzdy a služné a stát a veřejné svazky
ztratily na daních a dávkách veřejných.
Proto nenarazilo utvoření kartelu cementáren,
kterým se tento boj měl ukončiti, v celku na odpor
veřejnosti.
Syndikalisace cementářského průmyslu měla
v zápětí zvýšení dosavadních (bojovných) cen,
jelikož musela býti obnovena rentabilita cemen-
táren.
Státní správě pak náleželo zkoumati, zda toto
zvýšení cen jest přiměřené či ne. Tomuto úkolu
podrobil se zemský úřad v Praze a rozhodčí ko-
mise v Praze ustanovila podle vládního nařízení
ze dne 24. ledna 1936, č. 27 Sb. z. a n. nálezem
ze dne 12. června 1936, č. 853/127 z r. 1935 ODD. /H.
prodejní ceny cementu pro Cechy, jež jsou pu-
blikovány v Úředním listě republiky Českosloven-
ské číslo 141 ze dne 17. června 1936.
Pod vlivem této úpravy cen cementu v zemi
České došlo od 1. července 1936 k dobrovolnému
snížení cen cementu v zemích Moravskoslezské,
Slovenské a Podkarpatoruské, čímž se stalo zatím
další řízení podle vládního nařízení č. 27/1936 Sb.
z. a n. o cenách cementu v těchto zemích bez-
předmětným.
Ceny jiného stavebního materiálu jsou před-
mětem úvah a šetření zemských úřadů, jimž pří-
sluší zkoumati, zda jsou dány předpoklady pro
použití ustanovení cit. vládního nařízeni; prodejní
ceny strojového plochého okenního skla v zemi
České byly ustanoveny nálezem rozhodčí komise
v Praze ze dne 8. června 1936, č. 853/1920 odd. H.
z r. 1935 a publikovány v »Úředním listě republiky
ČeskoslovenskéŤ č. 136 ze dne 11. června 1936.
V Praze dne 19. srpna 1936.
Předseda vlády:
Dr Hodža, v. r.
608/VII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
a ministra financi
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
ve věci přístavby statni školy v Nemila-
nech u Olomouce (tisk 386/VI).
Umístění státních škol národních s českoslo-
venským jazykem vyučovacím v Nemilanech u
Olomouce je stálým předmětem péče státní sprá-
vy, která se snažila, aby je dle možnosti zlepšo-
vala. Odstranění nedostatků je ovšem možné to-
liko provedením stavební akce, k níž bude možno
přistoupiti, jakmile to rozpočtové prostředky
dovolí.
V Praze dne 9. července 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
Ministr financi:
Dr Kalfus, v. r.
608/ VIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
a ministra financi
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti postátněni zemských střed-
ních škol v zemi Moravskoslezské
(tisk 386/VII).
Mezi ústředními státními úřady vedou se již
po řadu let potřebná jednání, týkající se postát-
nění zbývajících zemských středních škol v zemi
Moravskoslezské. Příčina, proč jednání ta ne-
mohla býti ukončena, tkvi v tom, že postátněni
to by znamenalo nové poměrně značné zatíženi
státní pokladny.
Ačkoliv tedy tato jednání dosud nevedla
k cíli, přece se věc nepouští se zřetele, aby v nich
v příhodné době mohlo býti pokračováno.
V Praze dne 28. července 1936.
Za
ministra školství a národní osvěty:
Tučný, v. r.
Ministr financí:
Dr Kalfus, v. r.
6,
608/IX.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti poskytování odbytného na
místo důchodu od Úrazové pojišťovny a
ve věci urychleného vyřizování odvolání
v záležitostech pojištěnců různých sociál-
ních ústavů (tisk 422/IX).
Podle § 41 zákona o pojištěni dělníků pro pří-
pad úrazu předpokládá úplná nebo částečná ka-
pitalisace úrazového důchodu úmluvu mezi po-
jišťovnou a osobou k důchodu oprávněnou. Úra-
zová pojišťovna dělnická povoluje kapitalisaci dů-
chodu v případech zasluhujících mimořádného
zřetele, jsou-li splněny základní předpoklady, na
př. zcela dobrý zdravotní stav důchodcův, je-Ii
stav následků úrazu tak ustálen, že jakákoliv
zrněna je vyloučena;
není-li odbytné příliš vysoké
a dá-li se očekávati, že výplatou odbytného se
trváte a značně zlepši hospodářské poměry dů-
chodcovy.
V daném případě vyšla Úrazová pojišťovna
dělnická v Brně pojištěnci Aloisů Novákovi dva-
kráte vstříc a vyplatila mu odbytné úhrnem
14. 015 Kč 40 hal., tedy ve výši, v jaké povolila
dosud odbytné jen zcela ojediněle a výjimečně.
Po této kapitalisaci vyplácí mu dosud 7 1/3% dů-
chod ročních 618 Kč. Tento zbytek kapitalisovati
již odmítla, ježto konaným šetřením seznala, že
tu není již předpokladů shora uvedených.
Judikátni činností zabývá se podle platných
zákonů ministerstvo sociální péče již pouze v po-
jištění pensijním. Projednávání rekursů, týkajících
se pojistné povinnosti pensijní, vyžaduje zpra-
vidla delší doby, poněvadž ke zjištění správného
a úplného skutkového stavu jest skoro vždy za-
potřebí výslechu většího počtu svědků, kteří spor-
nou činnost znají z vlastního pozorováni, a poně-
vadž tu jsou tři zúčastněné strany (nositel poji-
štěni, zaměstnanec a zaměstnavatel), jimž výsle-
dek Šetření nutno sdělovati. Jest třeba prováděti
někdy šetření i ve více okresích anebo provedené
již šetření doplňovati, aby se předešlo vadám
řízení.
V interpelaci uvedená odvolání Marie Citové
a Václava Grmely byla již ministerstvem sociální
péče meritorně vyřízena.
V Praze dne 19. srpna 1936.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
608/X.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance R. Gajdy
v záležitosti jmenováni českých úředníků
u státních úřadů a nemocenských pojišťo-
ven na Karlovarsku (tisk 424/IV).
Státní správa dbá, aby obce, které jsou po-
dle platných předpisů k tomu povinny a k nimž
patří i město Karlovy Vary, měly podle potřeby
služby dostatečný počet úředních sil znalých
státního jazyka.
Obecní zastupitelstvo v Rybářích bylo roz-
puštěno již před interpelací a správu obce vede
nyní vládní komisař.
Pokud ustanovování některých vedoucích ú-
ředníků nemocenských pojišťoven náleží podle zá-
kona ústřední sociální pojišťovně, je dbáno plat-
ných předpisů. Ustanovováni ostatních úředníků
a lékařů nemocenských pojišťoven spadá do pů-
sobnosti vlastních orgánů pojišťoven a vymyká
se přímému vlivu dozorčích orgánů. Je však sna-
hou dozorčích orgánů, aby v těchto věcech ne-
bylo stížností a aby byla zjednána náprava,
kde by toho bylo třeba.
Při hájeni státních zájmů je státním zaměst-
nancům poskytována náležitá podpora a ochrana.
Všeobecné tvrzení interpelace, jakoby v někte-
rých případech tomu tak nebylo, neposkytuje
podkladu pro zvláštní opatření.
V Praze dne 21. srpna 1936.
Předseda vlády:
Dr Hodža, v. r.
608/XI.
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců R. Gajdy a Trnky
v záležitosti úpravy vozovek státních
silnic a postátněni a inkamerování okres-
ních silnic na Českomoravské vysočině
(tisk 424/V).
Statni silnice v republice Československé
upravují se soustavně v rozsahu, který je pro
7
každý rok stanoven schváleným programem. Vy-
pracováni těchto programů věnuje se zvláštní pé-
če, aby bylo povolených finančních prostředků
použito co nejúčelněji a nejhospodárněji. Vzhle-
dem k omezeným prostředkům silničního fondu
nelze opatřiti všechny statni silnice probíhající
oblastí Českomoravské vysočiny prvotřídními
těžkými vozovkami, které se mohou té doby pro-
váděti jen tam, kde toho vyžaduje zvlášť veliká
a těžká doprava.
Zdůrazňuje se, že při úpravách silniční sítě
v republice Československé věnuje státní správa
patřičnou pozornost především jak státním, tak
nestátním silnicím důležitým pro obranu státu,
při čemž se podle možnosti přihlíží i k ostatním
silničním spojům, pokud vzhledem k svému sta-
vu vyžadují úpravy.
V letošním programu byl vzat zřetel na zří-
zení těžkých vozovek na státní silnici českomo-
ravské v průtahu obcí Chýnova, Tábora a Hlin-
ská a středních vozovek na státní silnici Bene-
šov-Jihlava mezi obcemi Borovnice-Čechtice a
v úseku u Benešova. Další úpravy nemohly býti
letos pojaty do programu z úvěrových důvodů.
Ministerstvo veřejných prací mohlo by uva-
žovati o zestátnění jen těch okresních silnic, kte-
ré jsou zařazeny do t. zv. inkameračního pro-
gramu, stanoveného v roce 1929. Jest však pře-
devším zapotřebí, aby silnice ty byly nejprve
uvedeny do řádného stavu a upraveny tak, aby
odpovídaly požadavkům kladeným na státní sil-
nice. Uskutečnění této podmínky je věcí přísluš-
ných okresních zastupitelských sborů, a minister-
stvo veřejných prací může jen, žádají-li o to o-
kresy, na takové úpravy povolovati příspěvky
ze silničního fondu, ovšem jen v mezích přísluš-
ných úvěrových možnosti.
V Praze dne 16. srpna 1936.
Ministr veřejných prací:
Inž. Dostálek, v. r.
608/ XII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Suroviaka
ve věci odstrkováni Slováků při stavbě
státních železnic (tisk 424/IX).
Stížnosti v interpelaci uvedené byty vyšetře-
ny. Vylíčeni věci podle dopisu slovenských děl-
níků v této interpelaci citovaného se rozchází se
skutečností patrně pro nedostatek přehledu o pra-
covních poměrech při stavbě dráhy Púchov n. /V.
-Horní Lideč a pro neporozumění smyslu poky-
nů, jež dal okresní úřad podnikatelské firmě.
Podle výsledku Šetření nevydal okresní úřad
v Uherském Brodě všeobecného příkazu, aby
dělnici ze Slovenska, pracující v tomto okresu
při uvedených pracích, byli z práce propuštěni.
Bylo pouze nařízeno propuštění několika sloven-
ských dělníků z důvodů, že byli podnikatelskou
firmou do práce přijati proti platným směrnicím
bez předepsané součinnosti příslušných okresních
zprostředkovatelen práce a že šlo o osoby, kte-
ré v době nezaměstnanosti neměly nároku na
státní příplatek k organisační podpoře a také ne-
pobíraly podporu ze státní stravovací akce.
Pokud jde o případ propuštění z práce ne-
jmenovaného dělníka ze Zemianských Kostolan,
nebylo možno případ ten pro nedostatek konkrét-
ních dat přezkoumati.
Po celou zimu 1935/1936 bylo zaměstnáno na
úseku stavby dráhy, který má na zřeteli inter-
pelace, kolem 700 dělníků, 2 toho několik set děl-
níků ze Slovenska. V poslední době je na stavbě
zaměstnáno asi 1. 200 dělníků, z nichž jest ze Slo-
venska nejméně polovina.
Z toho jest patrno, že stavba dráhy posky-
tuje i v moravském úseku bez překážek pracov-
ní příležitost dělníkům, jichž zajištění interpelace
sleduje.
V Praze dne 26. srpna 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.
608/ XIII.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Teodora Turčeka
ve věci schválení trhové smlouvy Aloisů
Bednářovi z Horných Štitár (tisk
424/XI).
Zbytkový statek Horné Štitáry koupil se sou-
hlasem ministerstva zemědělství František Ko-
riopp, jemuž bylo uloženo, aby odprodal osobám,
které určí státní pozemkový úřad, 40 kat. jiter
zemědělské půdy. K vyzvání přídělového komisa-
riátu přihlásilo se 20 uchazečů, a z těch 19 o-
značených úřadem koupilo celkem ze zajištěné
výměry 29 kat jiter.
Zbývajících 11 kat. jiter koupil Alois Bednár
ze Šarluh a smlouva o této koupi byla již v ro-
ce 1936 ministerstvem zemědělství schválená.
Souhlas k této smlouvě daný nelze odvolati. Po-
8
zemky jsou pravoplatně ve vlastnictví Aloise
Bednára a ministerstvo zemědělství nemá práva
o jejich přídělu rozhodovati.
Žádost za schválení dalšího prodeje těchto
pozemků Františku Hubýnskému a Rudolfu Šve-
covi nebyla dosud ministerstvu zemědělství před-
ložena.
Při rozhodování o souhlasu k tomuto další-
mu prodeji má právo ministerstvo zemědělství
požadovati na prodávajícím rozdíl mezi cenou
nabývací (včetně všech výloh) a cenou, za kte-
rou je prodává. Ministerstvo zemědělství není
oprávněno do výše prodejní ceny zasahovati.
Za tohoto stavu věci není příčiny k nějakému
opatření.
V Praze dne 29. července 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
608/XIV.
Odpověď
vlády
na Interpelaci poslance Č. Fialy
ve věci poměrů železničních zaměstnanců
(tisk 430/IV).
Služebním poměrům zaměstnanců čsl. stát-
ních drah věnuje vláda plnou pozornost. Dosa-
vadní úprava poměrů v interpelaci uvedených
nechce si snad činiti nároků na naprostou doko-
nalost, nicméně bylo by chybou neviděti v ní
vedle stínů, na které upozorňuje interpelace a
z nichž mnohé jsou pouze zdánlivé, i stránky
světlé.
Podkladem personálního hospodářství v pod-
niku československých státních drah jest syste-
misace služebních míst. Podle ustanovení vládní-
ho nařízení č. 15/1927 Sb. z. a n. má býti syste-
misace uskutečňována podle stanovené normální
potřeby sil. Nelze systemisovati více služebních
míst, než kolik vyžaduje normální potřeba počtu
sil.
Proto předcházelo systemisaci služebních míst
pro zaměstnance čsl. státních drah v roce 1930
zevrubné vyšetření této potřeby. Časově spada-
ly tyto práce ještě do období vrcholné hospo-
dářské konjuktury a tudíž i do období mimořád-
ně silného výkonu v železniční přepravě. Byla
proto první systemisace, jež stanovila pro úřed-
níky I. a II. služební třídy 9. 706 míst, pro že-
lezniční gážisty mimo služební třídy 18. 362 míst
a pro podúředníky, zřízence a pomocné zaměst-
nance 120. 368 míst, přiměřená tehdejší nadmíru
silné intensitě provozní.
Po přelomu konjuktury poklesla v některých
odvětvích železniční služby potřeba sil za horší-
cí se hospodářské situace velmi podstatně, tak-
že byla namnoze značně menší, než jak ji hod-
notila systemisace z roku 1930. Vláda se proto
cítila v roce 1933 nucena vyvoditi z tohoto sta-
vu důsledky 10 %ní redukcí systemisace počtu
míst.
Šlo o řešení lineární, jež ovšem nemohlo vy-
stihnouti zcela přesně skutečný stav, takže v zá-
sadě zůstala i redukovaná systemisace co do poč-
tu systemisovaných míst nad normální a trvalou
potřebou sil. Ještě k 1. lednu 1936 nebyla potřeba
sil přes vzrůstající zaměstnanost železničního pod-
niku taková, aby dovolila využíti plně stanove-
né systemisace, krácené o 10%. V tomto vzta-
hu není tudíž význam 10%ního interkaláře nikte-
rak závažný a nelze v něm spatřovati moment
poškozující zaměstnance.
Poměr počtu smluvních dělníků k počtu za-
městnanců definitivních a pomocných vyvíjí se
v zásadě pro zaměstnance příznivě, o čemž svěd-
čí jak relativní, tak i absolutní pokles počtu smluv-
ních dělníků. Platové účinky, spojené s ustano-
vením dělníka na výpomoc zaměstnancem po-
mocným, jsou přesně stanoveny předpisy vlád.
nařízení č. 15/1927 Sb. z. a n., jimiž jest želez-
niční správa vázána.
Vydání prováděcích nařízení, předvídaných
v platovém zákoně a v nařízeních vydaných na
jeho podkladě, jest pokládáno v ministerstvu že-
leznic, jež usiluje v rámci své působnosti o jejich
uskutečněni, za účelné.
Ustanovení § 43 vlád. nařízení č. 15/1927 Sb.
z. a n., o podúřednických a zřízeneckých čeka-
telích mají nabýti podle § 106 cit. nařízení účin-
nosti, až systemisovaný stav bude v úplné shodě
s normální trvalou potřebou sil.
V poslední době se pod vlivem zlepšujících se
poměrů hospodářských zastavil pokles v trvalé
potřebě sil a tato se ustaluje nyní na vyšší ú-
rovni. Tyto okolnosti budou míti svůj vliv při při-
pravované revisi systemisace míst, kterou mají
býti odstraněny různé diference, pokud se vysky-
tují. Od nové systemisace míst lze očekávati, že
přispěje k úpravě personálních poměrů na pod-
kladě ještě bezpečnějším a spravedlivějším. Ne-
lze ovšem očekávati, že by po stránce kvantita-
tivní mohla přinésti rozhojnění služebních míst
nad počet stanovený v roce 1930. Zvyšovati po-
třebu míst upuštěním od opatření racionalisač-
ních, zavedených v jednotlivých oborech želez-
niční služby, bylo by v rozporu jak s celkovým
pokrokem technickým, tak s nezbytnými potře-
bami hospodárnosti v provozu železničním.
V Praze dne 20. srpna 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža, v. r.