Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání
605.
Vládni návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková
úmluva k obchodní
dohodě mezi republikou Československou a republikou
Rakouskou že dne 4. května 1921, č. 14/1921 Sb. z. a n., podepsaná
dne 2. dubna 1936, se závěrečným protokolem z téhož dne a s dodatkovým
protokolem že dne 9. července 1936, jež byly uvedený v prozatímní platnost
vládni vyhláškou že dne 9. července 1936, č. 233 Sb. z. a n.
Návrh usnesení.
Národní shromáždění republiky českoslo-
venské souhlasí s dodatkovou úmluvou k ob-
chodní
dohodě mezi republikou českosloven-
skou a republikou Rakouskou že dne 4.
května
1921, č. 14/1921 Sb. z. a n., podepsanou dne
2. dubna 1936, se závěrečným protokolem
z téhož dne a s dodatkovým protokolem že dne
9. července 1936, jež byly uvedený v proza-
tímní platnost vládni vyhláškou že dne 9. čer-
vence 1936, č. 233 Sb. z. a n.
Důvodová zpráva.
Obchodné-politický poměr mezi republikou
Československou a Rakouskem jest ve svých
základech upraven obchodní dohodou že 4.
kvetná 1921, jež v oboru celné-tarifním za-
ručuje oběma
státům pouhé zacházení podle
doložky o nejvyšších výhodách.
Úzké hospodářské vztahy a čilá výměna
zboží s tímto sousedem, který v našem
zahra-
ničním obchode byl vždy na druhém místě
za Německem, vyžádaly si velmi brzy úpravu
vzájemných obchodních styků na podklade
celné-tarifním. První dodatková úmluva, sjed-
naná v oboru celním na podzim roku 1924,
byla postupem
doby přizpůsobována měnícím
se hospodářským poměrům. K poslední úpravě
došlo 22. července 1931,
2
Všeobecná hospodářská deprese dolehla
stejně tíživě na Rakousko jako na jiné státy;
její důsledky byly v Rakousku neobyčejně
zostřeny finančními nesnázemi, které vy-
vrcholily ve známém úpadku největšího ra-
kouského peněžního ústavu Creditanstalt.
Tyto okolnosti posílily snahy po soběstač-
nosti, jež se od delší doby v Rakousku proje-
vovaly. Tím nabývaly na síle ostré ochra-
nářské tendence, jež byly ospravedlňovány
poukazem na vysoké celkové pasivum rakou-
ské obchodní bilance.
Toto pasivum činilo:
|
při dovozu |
při vývozu |
|
z Rak. do ČSR |
z ČSR do Rak. |
|
(1000 Kč) |
(1000 Kč) |
|
v r. 1930.... 1,210.672 |
2,439.131 |
|
" " 1931.... 846.960 |
1,795.136 |
|
" " 1932.... 447.299 |
1,038.701 |
|
" " 1933.... 298.515 |
721.892 |
|
" " 1934.... 325.025 |
770.063 |
|
" " 1935.... 309.500 |
753.736 |
|
v roce 1930 |
.... 859'3 miliónu šilinků |
|
" " 1931 |
.... 883'2 " " |
|
" " 1932 |
.... 618'8 " " |
|
" " 1933 |
.... 372'6 " " |
|
" " 1934 |
.... 296'8 " " |
|
" " 1935 |
.... 312'2 " " |
Podařilo se sice pasivum stlačiti z 860 mi-
lionů na 312 milionů šilinků, arci při podstatně
sníženém objemu celkového zahraničního ob-
chodu rakouského, z 4'6 miliard šilinků
v r. 1930 na 2'1 miliard šilinků loňského roku.
Největší podíl na celkovém pasivu připadal
v uvedených letech na československo, a to
podle československé statistiky:
|
československé aktivum |
|||||||
|
1,228 |
mil. |
Kč, |
t. j. |
asi |
272'6 |
mil. |
$ |
|
948 |
" | " |
" " |
" |
210'4 |
" |
" |
|
591 |
" | " |
" " |
" |
131'2 |
" |
" |
|
423 |
" | " |
" " |
" |
93'9 |
" |
" |
|
445 |
" | " |
" " |
" |
98'8 |
" |
" |
|
444 |
" | " |
" " |
" |
99'2 |
" |
" |
Jestliže byla československá obchodní bi-
lance s Rakouskem aktivní, byly ostatní
složky platební bilance s tímto státem pro nás
pasivní. Československo platí do Rakouska
veliké částky za pasivní cestovní ruch, za
dlužné úroky, dividendy a podíly na zisku, za
splácené úvěry, za podpory a pense českoslo-
venským státním příslušníkům v Rakousku
žijícím, za patenty, licence, obchodní provise
a z různých jiných titulů. Celkem lze říci, že
československé aktivum z obchodní bilance
s Rakouskem v posledních letech nestačilo
úplně na zaplacení našeho pasivního zůstatku
bilance platební s tímto státem. Nejlepším
důkazem toho je, že již po dobu asi
1 roku
máme s Rakouskem dosti značný pasivní
zůstatek platební.
Jestliže se československá vláda přes to roz-
hodla sjednati s Rakouskem dodatkovou
úmluvu, v níž poskytla velkou řadu daleko-
sáhlých úlev, aniž se jí dostalo rovnocenných
výhod, pak dlužno to vysvětliti její tradiční
politikou hospodářského dorozumění s cizinou,
zejména s nejbližšími sousedy a vůlí přispěti
Rakousku ke zlepšení jeho hospodářské situace
v přesvědčení, že tím zároveň působí k ozdra-
vení hospodářského života ostatních států
středo- a východoevropských.
Výsledek jednání v oboru celně-tarifním
jest zřejmý z předkládané dodatkové úmluvy,
jež se podle své povahy dělí na dvě části, t. j.
na část všeobecných smluvních cel (pří-
lohy A a B s příslušnými ustanoveními závě-
rečného protokolu) a na část přednost-
ních cel (přílohy C a D a ustanovení zá-
věrečného protokolu k nim).
Všeobecná smluvní cla.
Pokud jde o československý vývoz do Ra-
kouska bylo docíleno vedle výhod, plynoucích
z úmluvy z r. 1931 a převzatých do předklá-
dané dodatkové úmluvy, nových smluvních
celních slev zejména pro toto zboží: zelí
(v době od 1. ledna do 31. března), kordové
příze a látky, některé nábytkové látky a zá-
clony, krajky a krajkové látky, nitěné
knoflíky, pokrývky z odpadků, látky halina a
huňa, jiné vlněné látky, koberce z hrubé srsti
a ženilkové, celo- a polohedvábné tkaniny na
stolní prádlo, polohedvábné tyly a krajky,
konfekci, Geotex, osvětlovací (bezcelnost) a
jiné sklo, nádobí karamelové, klikové hřídele,
stiskací knoflíky.
Se strany československé byly pro rakouský
dovoz do Československa poskytnuty nové vý-
hody, zejména: pro chovný dobytek rasy
pinzgavské, smrkovou kůru, vlněné stávkové
a pletené zboží, kroucené žíně, konfekci, ně-
které papírové zboží, brašnářské zboží kožené
s kováním ze stříbra, lyžařské hole, rukojeti
k holím a deštníkům, kruhovitě válcované
páskové železo, nádobí z chromoniklové oceli,
automobilová pera, nože a vidličky z chromo-
niklové oceli, kuličková a válečková ložiska,
armatury, galanterní zboží, lokomobily, ko-
houtky a ventily, mlátičky vážící více než
35 q, radiotelefonní zařízení, elektrické
reflek-
3
tory a svítilny, výrobky že stříbra, léčivé
bahno z lázní Išlu, novinovou makulaturu.
Přednostní cla.
Zde získává Československo přednostné
bezcelnost pro 70.000 q ječmene k sešrotování
a pro 50.000 q ovsa v době od 1.
května do
30. září. Pro brynzu bylo stanoveno před-
nostní clo 10'- zl. k. za 100 kg pro roční kon-
tingent 61 vagónu.
Rakousku byly přiznaný preference u při-
bližné 150 položek československého celního
tarifu.
Přednostní sazby jsou vesměs omezeny
na pevné sjednaná roční množství, která byla
tak stanovená, aby byl jednak brán náležitý
zřetel k dosavadnímu dovozu jednotlivých
artiklu z Rakouska s přiměřeně zvýšenou do-
vozní možností, jednak k nutné
ochraně pří-
slušných československých výrobních odvetví
před nebezpečím hrozícím eventuelně z nad-
měrného dovozu. Československo si vyhradilo
volnost zrušiti okamžité preference tam, kde
by některý československý výrobní obor vážne
utrpěl nebo byl ohrožen. Rovněž bylo přihlí-
ženo i k důležitým zájmům dovozním
třetích
států.
Přednostní výhody omezené jen na dovoz
z Rakouska se vztahují zejména na toto zboží:
těstoviny, čokoládu, cukroví, bonbóny, sádru,
vlněnou přízi pro drobný prodej,
vlněné stáv-
kové a pletené zboží, konfekci, vulkánfibr,
některé druhy papíru, zboží z patentních
desek, z měkkého kaučuku a tvrdé gumy,
linoleum, různě kůže, kožené zboží, lyže a ly-
žařské hole, nábytek, stavební desky z
magne-
zitového cementu, ušlechtilou ocel a výrobky
z ní, dále automobilová kola, petrolejová
kamna a
vařiče, osvětlovací tělesa, nižné že-
lezné nářadí, pily, spirální vrtáky a jiné; pák
deštníkové pruty a kostry, lžíce z chromo-
niklové oceli, pružinovou ocel, nožířské zboží,
ocelářské skořepy, magnety, ozuby do podkov,
mazničky, sříbřené stolní nože, alpakové
pří-
bory, různé zboží z obecných kovu, valcovitá
pouzdra, automaty na ohřívání vody, vodní
turbiny, papírenské stroje, dynama a elek-
trické motory, elektrické
přístroje, volno-
běžky, drobnohledy, piana, olovenou bělobu,
prostředek ke kalení smaltu.
Dodatková úmluva jest sjednaná na jeden
rok, zastane však i nadále v platnosti, ne-
bude-li 3 měsíce
před uplynutím této lhůty
vypověděna. Po uplynutí jednoho roku lze ji
kdykoli vypověděti se lhůtou tříměsíční.
Vzhledem k tomu, že dodatková úmluva
jest velice obsáhlá a řeší důležité otázky
hospodářské, bylo dohodnuto ustaviti zvláštní
výbory, které by se občas scházely, aby ve
stálém a bezprostředním styku projednávaly
veškeré otázky související s touto úmluvou
a urovnaly
případné potí že vzniklé při jejím
provádění.
Z vylíčeného obsahu předkládané smlouvy
celné-tarifní jest vidno, že Československo při-
náší myšlence ozdravení hospodářských po-
měru ve
střední a východní Evropě oběti
dalekosáhlé. činí tak vědomé a v
přesvědčení,
že je to v obecném zájmů. Jest přece přiro-
zené, že lepší hospodářská situace Rakouska
a ostatních
států v této dlouholetou krisí tolik
postižené oblasti evropské přinese značný
prospěch i
třetím státům tím, že vzrostou
jejich odbytové možnosti do střední a jihový-
chodní Evropy. Kdyby se ukázalo, že smlou-
vou nebylo dosaženo očekávaných výsledku,
bude vždy možno tuto smlouvu změniti po
případě
vypověděti.
Sjednání přednostních výhod, obsažených
v předkládané úmluvě, narazilo na
překážky
mezinárodné-právní, poněvadž některé státy,
s nimiž má Československo upravený obchodní
styky na zásadě nejvyšších výhod, požadovaly
pro sebe tyto
přednostní výhody. Tím nastala
nutnost odložili mezinárodní účinnost
přísluš-
ných ustanovení dodatkové úmluvy na dobu
pozdější a příznivější, až
překážky budou od-
klizeny. Při tom se však ukázala nutnost, aby
některá ustanovení
přílohy D byla přes to
uvedená v platnost. Dohoda o tom jest obsa-
žena v předkládaném dodatkovém protokolu
že dne 9. července 1936 k dodatkové úmluvě.
Zároveň s dodatkovou úmluvou byly upra-
věny některé další otázky. Jest to především
úprava dovozu a vývozu zboží, která určuje
postup
při povolování vzájemného dovozu a
vývozu. Zároveň se podařilo zajistit dodávky
uhlí a koksu do Rakouska v dosavadním roz-
sahu. Tato otázka až dosud nebyla závažné
upravená.
úmluvou o cestovním ruchu si obe vlády
poskytly úlevy pro vzájemnou návštěvu hostí.
Tato úmluva upravuje hlavně
příděl platidel
pro cestující z jednoho státu do druhého.
Z důležitých ustanovení této úpravy
třeba vy-
zvednouti, že Rakousko nebude v budoucnosti
požadovati při cestách do Československa
předložení
lékařského vysvědčení, dále že
československá cestovní kancelář v Rakousku
bude oprávněná k vydávaní cestovných šeku
4
a dále že se odstrání jisté formality, které
dnes ztěžovaly cestovní ruch k nám.
Text dodatkové úmluvy se přikladá v pů-
vodním znění českém a německém.
V P r a z e dne 1. srpna 1936.
Náměstek předsedy vlády:
Rud. Bechyně v. r.
5
Dodatková úmluva
k obchodní dohodě mezi československou re-
publikou a republikou Rakouskou, uzavřené
v Praze dne 4. května 1921.
President československé republiky a spol-
kový president Rakouský ve snaze usnadniti
obchodní styk mezi oběma státy celně-tarif-
ními úmluvami, rozhodli se uzavříti k tomu
cíli dodatkovou úmluvu k obchodní dohodě,
uzavřené dne 4. května 1921, a jmenovali za
tím účelem svými plnomocníky:
President československé
republiky:
pana Dra Julia Friedmanna,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,
pana Zdeňka Fierlingera,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra
Československé republiky ve Vídni;
Spolkový president Rakouský:
pana Egona Berger-Waldenegga,
spolkového ministra zahraničních věcí,
kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali
v dobré a náležité formě, dohodli se na tomto:
Pří-
loha
A
Článek I. (1) Plodiny a výrobky původu
československého a přicházející z českosloven-
ské republiky, které jsou vyjmenovány v ta-
rifní příloze A, připojené k této úmluvě, nebu-
dou podrobeny při dovozu do spolkového státu
Rakouského clům vyšším, než jsou sjednána
v řečené příloze.
Zusatzabkommen
zu dem zwischen der Republik Österreich und
der Čechoslovakischen Republik am 4. Mai
1921 in Prag geschlossenen Handelsüberein-
kommen.
Der Bundespräsident von Österreich und der
Präsident der Čechoslovakischen Republik,
von dem Wunsche geleitet, den Handelsver-
kehr zwischen beiden Staaten durch zolltarifa-
rische Vereinbarungen zu erleichtern, sind
übereingekommen, zu diesem Zwecke ein Zu-
satzabkommen zu dem am 4. Mai 1921 unter-
fertigten Handelsübereinkommen abzuschlie-
ßen, und haben in dieser Absicht zu ihren Be-
vollmächtigten ernannt:
Der Bundespräsident vonöster-
r e ich:
Herrn Egon Berger-Waldenegg,
Bundesminister für die Auswärtigen Angelegenheiten;
Der Präsident der Čechoslova-
kischen Republik:
Herrn Dr. Julius Friedmann,
a. o. Gesandten und bevollmächtigten Minister,
und
Herrn Zdenek Fierlinger,
a. o. Gesandten und bevollmächtigten Minister der
Čechoslovakischen Republik in Wien,
welche nach Austausch ihrer in guter und ge-
höriger Form befundenen Vollmachten fol-
gendes vereinbart haben:
An-
lage
A
Artikel I. (1) Natur- und Gewerbeer-
zeugnisse Čechoslovakischen Ursprungs, die
aus der Čechoslovakischen Republik herkom-
men und die in der diesem Abkommen beige-
schlossenen Tarifanlage A angeführt sind,
werden bei der Einfuhr nach dem Bundesstaat
Österreich keinen höheren Zöllen als den in der
genannten Anlage vereinbarten unterliegen.
6
Pří-
loha
B
(2) Plodiny a výrobky původu rakouského
a přicházející ze spolkového státu Rakous-
kého, které jsou vyjmenovány v tarifní příloze
B, připojené k této úmluvě, nebudou podrobeny
při dovozu do československé republiky clům
vyšším, než jsou sjednána v řečené příloze.
Pří-
loha
C
Článek II. (1) Plodiny a výrobky původu
československého a přicházející z českosloven-
ské republiky, které jsou vyjmenovány v ta-
rifní příloze C, připojené k této úmluvě, budou
požívati při dovozu do spolkového státu Ra-
kouského přednostního zacházení, stanove-
ného v této listině, v rámci stanovených tam
přednostních kontingentů a za podmínek
v této úmluvě sjednaných.
Pří-
loha
D
(2) Výrobky rakouského původu a přichá-
zející ze spolkového státu Rakouského, které
jsou vyjmenovány v tarifní příloze D, připo-
jené k této úmluvě, budou požívati při dovozu
do československé republiky přednostního za-
cházení, stanoveného v této listině, v rámci
stanovených tam přednostních kontingentů a
za podmínek v této úmluvě sjednaných.
článek III. (1) Zboží československého
původu a přicházející z Československa musí
býti, má-li požívati přednostního zacházení
podle článku
II, odst. 1 této úmluvy, dopro-
vázeno při dovozu do spolkového státu Rakous-
kého kontingentním osvědčením - které bude
platiti zároveň jako osvědčení o původu zboží
- vystaveným podle vzoru, připojeného k této
úmluvě (viz přílohu E).
Pří-
loha
E
(2) Toto kontingentní osvědčení bude vydá-
váno orgány, určenými československým mi-
nisterstvem zemědělství, za dohledu tohoto mi-
nisterstva.
Článek IV. (1) Zboží rakouského původu
a přicházející z Rakouska musí býti, má-li po-
An-
lage
B
(2) Natur- und Gewerbeerzeugnisse öster-
reichischen Ursprungs, die aus dem Bundes-
staat Österreich herkommen und die in der
diesem Abkommen beigeschlossenen Tarifan-
lage B angeführt sind, werden bei der Einfuhr
nach der Čechoslovakischen Republik keinen
höheren Zöllen als den in der genannten Anla-
ge vereinbarten unterliegen.
An-
lage
C
Artikel II. (1) Natur- und Gewerbeer-
zeugnisse čechoslovakischen Ursprungs, die
aus der Čechoslovakischen Republik herkom-
men und die in der diesem Abkommen beige-
schlossenen Tarifanlage C angeführt sind,
werden bei der Einfuhr nach dem Bundesstaat
Österreich die in dieser Liste festgesetzte Vor-
zugsbehandlung innerhalb der Grenzen der
daselbst festgesetzten Vorzugskontingente
und zu den in diesem Abkommen vereinbarten
Bedingungen genießen.
An-
lage-
D
(2) Gewerbeerzeugnisse österreichischen
Ursprungs, die aus dem Bundesstaat Öster-
reich herkommen und die in der diesem Ab-
kommen beigeschlossenen Tarifanlage D ange-
führt sind, werden bei der Einfuhr nach der
Čechoslovakischen Republik die in dieser Liste
festgesetzte Vorzugsbehandlung innerhalb der
Grenzen der daselbst festgesetzten Vorzugs-
kontingente und zu den in diesem Abkommen
vereinbarten Bedingungen genießen.
Artikel III. (1) Waren čechoslovakischen
Ursprungs und čechoslovakischer Herkunft
müssen, um in den Genuß der im Artikel II,
Absatz 1 des vorliegenden Abkommens vor-
gesehenen Vorzugsbehandlung treten zu kön-
nen, bei ihrer Einfuhr in den Bundesstaat
Österreich von einer entsprechend dem dem
vorliegenden Abkommen angeschlossenen Mu-
ster ausgefertigten Kontingentbescheinigung
begleitet sein, welche gleichzeitig als Ur-
sprungszeugnis gelten wird (siehe Anlage E).
An-
lage
E
(2) Diese Kontingentbescheinigung wird
von den durch das čechoslovakische Landwirt-
schaftsministerium zu bestimmenden Organen
unter Kontrolle des genannten Ministeriums
ausgestellt.
Artikel IV. (1) Waren österreichischen
Ursprungs und österreichischer Herkunft
7
žívati přednostního zacházení podle článku II,
odst. 2 této úmluvy, doprovázeno při dovozu
do československé republiky kontingentním
osvědčením - které bude platiti zároveň jako
osvědčení o původu zboží - vystaveným podle
vzoru, připojeného k této úmluvě (viz pří-
lohu F).
Pří-
loha
F
(2) Toto osvědčení bude vydávati Komora
pro obchod, živnosti a průmysl ve Vídni za do-
hledu spolkového ministerstva pro obchod a
dopravu.
(3) Bez kontingentního osvědčení jest dovoz
rakouského zboží, pro které byly sjednány
přednostní celní sazby, zakázán, pokud v této
úmluvě nejsou výslovně stanoveny výjimky.
(4) Výjimkou z ustanovení předchozího od-
stavce bude dovoz zboží, pro které platí před-
nostní kontingenty, dovolen bez kontingent-
ního osvědčení, avšak za smluvní clo a není-li
takového cla, za clo autonomní, v těchto přípa-
dech:
a) jde-li o dovoz zboží v cestovním styku,
pokud toto zboží není určeno pro obchod,
jestliže jeho cena nepřevyšuje Kč 200. -;
b) jde-li o dovoz zboží v pohraničním styku
ve množství přiměřeném potřebě pohra-
ničního obyvatele.
(5) Věci, které jsou podle § 87 českosloven-
ského celního zákona osvobozeny od cla, mo-
hou býti dovezeny rovněž bez kontingentního
osvědčení.
Článek V. (1) Každá smluvní strana se
zavazuje, že nebude bez souhlasu druhé
smluvní strany poskytovat na zboží vzájem-
ného obchodního styku žádné vývozní prémie
jakéhokoliv označení nebo jakékoli formy.
(2) Cla, která tkvějí na látkách, jichž se po-
užilo k výrobe nebo přípravě tuzemského zboží,
müssen, um in den Genuß der im Artikel II,
Absatz 2 des vorliegenden Abkommens vorge-
sehenen Vorzugsbehandlung treten zu können,
bei ihrer Einfuhr in die čechoslovakische Re-
publik von einer entsprechend dem dem vor-
liegenden Abkommen angeschlossenen Muster
ausgefertigten Kontingentbescheinigung be-
gleitet sein, welche gleichzeitig als Ursprungs-
zeugnis gelten wird (siehe Anlage F).
An
lage
(2) Diese Kontingentbescheinigung wird
von der Kammer für Handel, Gewerbe und In-
dustrie in Wien unter Kontrolle des Bundes-
ministeriums für Handel und Verkehr ausge-
stellt.
(3) Ohne Kontingentbescheinigung ist die
Einfuhr österreichischer Waren, für welche
Vorzugszollsätze vereinbart wurden, verboten,
sofern in diesem Abkommen nicht ausdrück-
lich Ausnahmen festgesetzt wurden.
(4) Als Ausnahme von der Bestimmung des
vorstehenden Absatzes wird die Einfuhr jener
Waren, für welche Vorzugskontingente gelten,
ohne Kontingentbescheinigung, jedoch zum
Vertragszollsatz und, falls kein Vertragszoll-
satz besteht, zum autonomen Zollsatz, in fol-
genden Fällen gestattet:
a) die Einfuhr von Waren im Reiseverkehr,
sofern sie nicht für den Handel bestimmt
sind, falls ihr Wert 200 Kč nicht über-
steigt;
b) die Einfuhr von Waren im Grenz-
verkehr in einer Menge, welche dem Be-
darf des Grenzbewohners entspricht.
(5) Gegenstände, welche nach § 87 des
cechoslovakisehen Zollgesetzes vom Zolle
befreit werden, dürfen gleichfalls ohne Kon-
tingentbescheinigung eingeführt werden.
Artikel V. (0 Jeder der vertrag-
schließenden Teile verpflichtet sich, ohne die
Einwilligung des anderen Teiles für Waren
des gegenseitigen Handelsverkehres keine
Ausfuhrprämien zu gewähren, unter welcher
Bezeichnung oder in welcher Form es auch
sein möchte.
(2) Die Zölle, die auf den zur Erzeugung
oder Zubereitung einheimischer Waren ver-