Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
589.
Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. Kliebera, že se úmyslně zdržuje potvrzení nově zvoleného sta-
rosty obce Budova (tisk 390/V),
II. min. vnitra na interp. posl. Polívky ve věci výstavby a vyúčtování ř. k. školy v šávolu,
okres Lučenec (tisk 388/II),
III. min. vnitra na interp. posl. Hlinky ve věci protizákonných činů četníků na Slovensku (tisk
446/XVI),
IV. min. vnitra na interp. posl. Kopřivy o zákazech protidrahotních schůzí okresním úřadem
v Německém Brodě (tisk 386/X),
V. ministrů vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Kopřivy o persekuci družstevního hnutí
v Košicích (tisk 386/II),
VI. min. železnic na interp. posl. Richtra, Bátkové a F. Langra o zestátnění provozu místní
dráhy Kuřím-Veverská Bítýška (tisk 362/V),
VII. min. vnitra na interp. posl. dra Wolfa o nespravedlivém zabavení článku z časopisu
,,Dziennik Polski" (tisk 446/XVIII),
VIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Fencika o podkarpatoruských studentech
(tisk 330/III),
IX. min. zemědělství na interp. posl. dra Fencika o lesnické škole ve Svalavě na Podkarpatské
Rusi (tisk 330/IV),
X. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dva Szullo o odnárodňování, které se děje
v obci Hrubá Borša (tisk 395/11),
XI. min. vnitra na interp. posl. Jarosse o zajištění jazykového práva menšinám v r. zemském za-
stupitelském sboru (tisk 395/I),
XII. min. financí na interp. posl. J. Sedláčka v záležitosti provedení zrovnoprávnění IV. etapy
staropensistů podle zákona č. 70/1930 Sb. z. a n. (lisk 422/11),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Sidora ve věci konfiskování deníku "Slovenská Pravda"
(tisk 430/X),
XIV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Slušného ve věci připíšu školského inspektora ve
Spišské Nové Vsi stran prázdnin na den 25. března (tisk 395/IX),
XV. min. spravedlnosti na interp. posl. Kopřivy o konfinkační praksi státního zastupitelství
v Praze (tisk 521/V),
XVI. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr. Jar. Dolanského o zadržení blahopřejného tele-
gramu Komunistické straně Francie a tamější Lidové frontě k volebnímu vítězství (tisk
430/III),
XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Drobného ve věci intensivnějšího zavádční přespol-
ního doručování do osad, samot a kolonií na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 386/XII).
589/1. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Kliebera,
že se úmyslně zdržuje potvrzení nově zvo-
leného starosty obce Budova (tisk 390/V).
Zemský úřad v Praze, vykonávaje ustanovení
§ 63 zákona ze dne 12. července 1933, č. 122 Sb.
z. a n., potvrdil volbu Františka Langa, zvoleného
starostou obce Budova v doplňovací volbě dne 19.
září 1935 výměrem ze dne 10. dubna 1936, č. 123/7
ai 1936 odd. 1.
Potvrzení volby starosty obce není sice vázáno
na žádnou lhůtu, děje se však jako všechny zále-
žitosti volební se vším urychlením. V případě po-
tvrzení volby Františka Langa nastal průtah z dů-
vodů, které kotvily ve finančních závadách, zjiště-
ných ve vedení obecního hospodářství obce Budova
okresní revisí, provedenou v měsíci září a listo-
padu m. r. Zjištěné závady byly totiž takového
2
rázu, že mohly snadno vésti k rozpuštění obecního
zastupitelstva, čímž by se samozřejmě potvrzení
volby starosty Langa bylo stalo bezpřednětným.
Snahou okresního úřadu bylo, aby škoda, způso-
bená obci byla nahrazena, aniž by bylo třeba
obecní zastupitelstvo rozpustiti.
Není proto příčiny, aby okresní úřad resp. od-
povědný jeho úředník byl pohnán k odpovědnosti
pro úmyslné zdržování potvrzení volby starosty
Františka Langa, tím méně pro nějaké protizá-
konné zasahování do práv samosprávných sborů.
V Praze dne 26. června 1936.
Ministi vnitra:
Dr. Černý v. i.
589/II.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Vlád. Polívky
ve věci výstavby a vyúčtování ř. k. školy
v Šávolu, okres Lučenec (tisk 388/II).
Zemský úřad v Bratislavě učinil již přípisem
ze dne 8. dubna 1936, čís. 18 972 pres. se sou-
hlasem ministerstva vnitra na ř. k. faráře Dra
Jana Rónaye trestní oznámení státnímu zastu-
pitelství v Báňské Bystřici pro přečin pomluvy a
urážky na cti, spáchaný na úkor zemského úřadu
a jeho úředníků.
Zároveň podal zemský úřad trestní oznámení
na neznámé úředníky zemskému úřadu v Brati-
slavě pro zneužití úřední moci a úplatkářství, aby
bylo v soudním řízení zjištěno, do jaké míry od-
povídá pravdě obvinění těchto úředníků jmeno-
vaným Drem Rónayem.
V Praze, dne 2. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
589/III.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Andreje Hlinky
ve věci protizákonných činů četníků na
Slovensku (tisk 446/XVI).
Dne 13. září 1933 byl zastřelen Matúš Kurol
z pusty Horní Báby, obec Terbelovce, okres Lu-
čenec. Za pachatele vraždy byli označeni Ignác
Karkus a manželka zavražděného Julie Kurčí-
ková, kteří uprchlí do Maďarska.
Po jejich vydání čsl. úřadům byla na ně uva-
lena krajským soudem v Banské Bystrici řádná
vyšetřovací vazba, z níž byli po půl třetím měsíci
propuštěni na svobodu pro nedostatek důkazů
Když vyšly na jevo nové okolnosti, které na-
svědčovaly tomu, že vraždu na Kurčíkovi spáchal
přece jen Karkus za účasti Kurčíkové, předvedla
četnická hlídka z Horní Báby dne 17. března 1936
Karkuse a Kurčíkovou na četnickou stanici do
Rapovců ke konfrontaci se svědky Tam došlo
před okresním četnickým velitelem z Lučence,
osmi četníky, bratrem zavražděného Ondřejem
Kurčíkem a příbuznou Kurčíkové Markétou Šu-
lekovou k hádce mezi Karkusem a Ondřejem Kur-
číkem, jenž Karkuse udeřil. V dalším násilí bylo
Kurčíkovi četníky zabráněno.
Údaje interpelace o protizákonných činech,
jichž se prý při tom četníci dopustili, nebyly pro-
kázány vykonaným šetřením. Sám Karkus ozna-
čil tvrzení, že ho četníci
,,od zadku chytili za
hlavu a palcami mu píchali pod sáňky" a že mu
,,nadali do zlodejov a vrahov, do žobrákov a
smrdlavých" za nesprávně. Kurčíková, vyslýchaná
v sousední místnosti, neslyšela Karkusovo volání
o pomoc; násilím nebylo jí vyhrožováno a ani
jinak nebylo na ní přiznání vynucováno.
Dne 10. června 1936 byli Karkus, a Kurčiková
na soudní příkaz znovu zatčeni a odevzdáni do
vazby okresního soudu v Lučenci, ježto četnictvo
zjistilo svědka, který viděl, jak Ignác Karkus Ma-
lúše Kurčíka zastřelil.
Žádost stran náhrady za domněle nevinně vy-
ti pěnou vazbu došla na četnickou stanici v Ra-
povcích dne 17. srpna 1934 a byla vyřízena 24.
září 1934; nemohli proto dne 18. března 1936 nu-
titi četníci Karkuse a Kurčíkovou k odvolání této
žádosti.
Vzhledem k tomuto stavu věci nemám z pod-
nětu interpelace důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 1. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
589/IV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kopřivy
o zákazech protidrahotních schůzí okres-
ním úřadem v Německém Brodě (tisk
386/X).
Okresní úřad v Německém Brodě zakázal
schůze v interpelaci zmíněné proto, že vzhledem
k vážnějším případům porušení veřejného klidu a
pořádku, k nimž v té době v okrese často dochá-
zelo, měl oprávněnou obavu, že by konáním no-
vých schůzí byl veřejný klid a pořádek ohrožen.
3
Ostatně proti zákazům nebylo podáno odvolání
a pořadatelé schůzí sami se tak vzdali práva, aby
postup okresního úřadu a důvodnost jeho opa-
třeni byly nadřízeným úřadem přezkoumány.
V Praze, dne 1. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
589/V.
Odpověď
ministrů vnitra a spravedlnosti
na interpelaci poslance Kopřivy
o persekuci družstevního hnutí v Košicích
(tisk 386/II).
Policejní ředitelství v Košicích zakázalo veřej-
nou schůzi, svolanou na den 20. března 1936 do
Košic, proto, že nabylo přesvědčení, že by jejím
konáním byl ohrožen veřejný klid a pořádek a
to jednak vzhledem k okolnostem zjištěným
ohledně oznamovatelů schůze a jednak vzhledem
k tomu, že vydané letáky, z nichž bylo zjevno,
v jakém smyslu bude na schůzi referováno, byly
pro svůj obsah závadný s hlediska zákona na
ochranu republiky, státním zastupitelstvím v Ko-
šicích zabaveny.
Proti zákazu nebylo podáno odvolání a pořada-
telé sami se tak vzdali práva, aby postup poli-
cejního ředitelství a důvodnost jeho opatření byly
nadřízeným úřadem přezkoumány.
Pokud jde o ministerstvo spravedlnosti dlužno
uvésti, že zabavení v interpelaci uvedených míst
ze slovenského a maďarského letáku, s nadpisem
,,Robotníci! Robotničky! Spotrebitelia", zařízené
státním zastupitelstvím v Košicích, bylo soudem
přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.
Opravné prostředky nebyly podány.
V Praze, dne 1. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
589/VI.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců F. Richtra, J. Bát-
kové a F. Langra
o zestátněni provozu místní dráhy Kuřím
-Veverská Bítýška (tisk 362/V).
Značná pasivita provozu místní dráhy bez vy-
hlídky na zlepšení, vzniklá zejména ztrátou větší
části nákladové přepravy po zastavení výroby
v místním průmyslovém podniku, přinutila Akcio-
vou společnost místní dráhy Kuřím-Veverská
Bítýška k podání žádosti o zrušení koncese, jíž
vláda v těchto dnech vyhověla.
Převzetí místní dráhy do státního provozu bylo
by za tohoto stavu trvalým břemenem státu. Opa-
tření žádané v interpelaci nemohlo býti uznáno
za nutné, neboť podle výsledků šetření lze pře-
pravu cestujících a zboží v obvodu dráhy obsta-
rávati účelněji a hospodárněji motorovými vo-
zidly po silnici.
Náhradní doprava silniční již funguje.
V Praze, dne 19. června 1936.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
589/ VII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. L. Wolfa
o nespravedlivém zabavení článku z časo-
pisu ,,Dziennik Polski" (tisk 446/ XVIII).
Okresní úřad v Čes. Těšíně provádějící tisko-
vou prohlídku časopisu
,,Dziennik Polski" zabavil
č. 56 tohoto časopisu ze dne 25. dubna 1936, shle-
dav v nadpise a obsahu článku
,,Tragedja ro-
dzinna polskiepco kolejarza" skutkovou podstatu
přečinu dle §u 14 odst. 5 a 18 odst. 1-3 zákona
na ochranu republiky.
Krajský jako tiskový soud v Mor. Ostravě
nálezem ze dne 27. dubna 1936, č. TI VIII 214/36
zabavení toto potvrdil a tak uznal, že zabavení
se stalo právem.
Vzhledem k tomu neshledávám důvodu k něja-
kému opatřeni.
Zodpověděni interpelace převzal jsem sám,
ježto zabavení bylo nařízeno okresním úřadem
v Čes. Těšíně, jenž jest podřízen ministerstvu
vnitra.
V Praze, dne 4. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
589/ VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra Š. A. Fencíka
o podkarpatoruských studentech
(tisk 330/ III).
Ministerstvo školství a národní osvěty provádí
účinnou péči o vybudování všeho potřebného škol-
4
ství na Podkarpatské Rusi, jak lze zjistiti srovná-
ním stavu národního, středního i odborného škol-
ství na tomto území v době před převratem a
nyní. Pokud však jde zvláště o školství vysoké,
nelze přejíti, že není tu zatím základních podmí-
nek pro takové školství, jež by sloužilo pouze Pod-
karpatské Rusi. Nad to nynější doba není vhodná
pro uvažování o rozmnožení počtu vysokých škol.
I pro studující je výhodnější s hlediska vědecké
průpravy studovati na dokonale vybavených vy-
sokých školách ve větších střediscích, kde máji
i možnost navázati vědecké styky a poznati jiné
prostředí, což s hlediska státního jest žádoucí.
Ministerstvo školství a národní osvěty se pak
snaží účelným vybudováním sociální péče o vyso-
koškolské posluchače z Podkarpatské Rusi studium
na těchto školách umožniti a usnadniti. Poslu-
chači ti mají právo ucházeti se o státní studijní
podpory jako ostatní vysokoškolští posluchači za
předpokladu prokázané sociální potřeby, náleži-
tého prospěchu a studijního postupu.
Podkarpatoruští vysokoškolští posluchači mají
v Praze svou studentskou kolej, které propůjčila
státní správa pavilony na Letné, jež se uprázdnily
vystěhováním Jihoslovanské koleje. Posluchačům,
ubytovaným v této koleji, poskytuje ministerstvo
školství a národní osvěty stipendijní místa. Pod-
karpatoruští studenti mají však plnou možnost
býti ubytováni i v jiných kolejích, jako jest Ma-
sarykova studentská kolej, Švehlova studentská
kolej, Svazová kolej a Studentská kolonie na
Letné v Praze, dále v Hlávkově koleji v Praze,
v Kaunicových kolejích v Brně a v Universitní ko-
leji v Bratislavě. Zde jsou a budou i nadále po-
skytována podkarpatoruským vysokoškolským
posluchačům stipendijní místa, tak jako ostatním
posluchačům. V Hlávkových studentských kolejích
v Praze jsou kromě toho pro podkarpatoruské
studenty vyhrazena ještě zvláštní stipendijní
místa, založená ministerstvem školství a národní
osvěty výslovně pro ně.
Podkarpatoruští vysokoškolští studenti jsou též
podporováni z Masarykova fondu pro podkarpato-
ruské studentstvo vysokoškolské při ministerstvu
školství a národní osvěty.
Zříditi a udržovati pro podkarpatoruské stu-
dentstvo novou kolej se nedoporučuje, poněvadž
by ubytování bylo dosti drahé a pak pro studu-
jící je výhodnější s hlediska kulturních styků, aby
bydleli ve vybavených kolejích ostatních, jichž jest
dnes již dostatek.
Uskutečnění podnětu, aby pro podkarpatoruské
vysokoškolské studentstvo byla zřízena kategorie
státních studijních podpor charakteru vydržova-
cího, jako jest tomu u vysokoškolských stipendií,
určených pro posluchače vysokých škol technic-
kého směru z východního Slovenska, závisí na fi-
nančních možnostech státu.
V Praze dne 1. dubna 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.
589/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance dr. Š. A. Fencika
o lesnické škole ve Svalavě na Podkarpatské
Rusi (tisk 330/IV).
O počtu lesnických (hájenských) škol a jejich
žáků rozhoduje počet lesního zaměstnanectva a
absolutní výměra lesů, na kterých, vzhledem k roz-
loze působí lesní zaměstnanci. Podkarpatská Rus
má však ze všech zemí republiky Československé
absolutně nejméně takových lesů i lesních za-
městnanců, jak vysvítá z tohoto statistického pře-
hledu:
|
Země |
||||
|
Česká |
Moravskoslezská |
Slovenská |
Podkarpatoruská |
|
|
Výměra lesů nad 50 ha.... |
1, 168. 874 |
637. 319 |
1, 402. 263 |
548. 847 |
|
% lesů, na nichž statist. šetření |
99-95% |
100% |
99. 78% |
100% |
|
Počet úředníků a podúředníků.. |
2. 186 |
1. 234 |
1. 326 |
298 |
|
Počet hajných ....... |
4. 540 |
2. 341 |
2. 815 |
664 |
Se zřetelem ke skutečnému stavu věcí zřídilo
ministerstvo zemědělství, jemuž výhradně připadá
správa zemědělského školství (s výjimkou vyso-
kého), na Podkarpatské Rusi již v roce 1924
z vlastního popudu školu pro lesní hajné v Užho-
rodě, kterou v roce 1933 přeneslo do Svalavy.
Tato škola, jak možno seznati ze zaměstnanecké
statistiky, dostačuje vychovati potřebný počet
kvalifikovaného hájenského dorostu pro Podkar-
patskou Rus.
Ředitelem a interním odborným učitelem školy
byli ustanoveni Češi, neboť nebylo vůbec odbor-
níků z Podkarpatské Rusi.
Dnes, kdy odbornému učiteli byla dána zdra-
votní dovolená, byl vyslán z podniku SLS k jeho
substituci již odborník, pocházející z Podkarpatské
Rusi, absolvovavší státní vyšší lesnickou školu
v Báň. Štiavnici v roce 1932. Za externí učitele
pro předměty nelesnické jsou však vždy vybírány
domácí síly. S externími silami učí v tomto škol-
ním roce celkem 4 učitelé domácího původu a
2 češi (ředitel a učitel jazyka československého).
Při malém počtu tří hájenských škol s vyučova-
cím jazykem československým bude možno usta-
noviti stálým učitelem lesníka z Podkarpatské
Rusi tehdy, až se pro dnešního svalavského od-
borného učitele (Čecha) uvolní místo učitelské na
některé ze zmíněných tří škol. Ředitele bude pak
možno nahraditi domácí silou, až se obdobně
uvolní místo ředitelské a též až bude k disposici
6
kvalifikovaný podkarpatoruský odborník s dosta-
tečnou praksí nejen lesnickou, nýbrž zároveň uči-
telskou. (Jak je obtížno získati pro hájenské
školy podkarpatoruské absolventy vyšších lesnic-
kých škol, z nichž se doplňuje stav učitelstva na
hájenských školách, vysvítá ze skutečnosti, že do-
dnes absolvovalo vyžší lesnické školy jenom
7 žáků, pocházejících z Podkarpatské Rusi. Tento
dorost má krýti potřebu praktického lesního hos-
podářství, státní lesní služby dohlédací a lesnic-
kého školství).
Již z uvedeného stavu učitelstva vysvítá, že
nelze mluviti o typické škole české ani o odná-
rodňovacích snahách a také škola žádného ze
svých žáků neodnárodnila. Na škole se učí ve
smyslu generálního statutu, platného pro Pod-
karpatskou Rus od 18. listopadu 1919 lidovému
(rusínskému) jazyku 3 hod. týdně, ač jinak jsou
učebným plánem stanoveny pro vyučovací jazyk
pouze 2 týdenní hodiny. Vyučování bylo rozšířeno
právě z toho důvodu, aby se v něm všechno žactvo
řádně zdokonalilo. Česky se učí pouze některým
předmětům odborným, avšak i v nich se užívá též
jazyka domácího, takže všichni žáci mohou látku
dobře sledovati. Současně používání českého ja-
zyka v lesnických předmětech je nutno již z toho
důvodu, že mnohých lesnických výrazů domácí ja-
zyk vůbec nemá; nejvýše má některé oblastní
názvy, které jsou však většinou zkomoleniny ter-
mínů maďarských, případně německých a mnohdy
jsou již v jiné oblasti neznámé. Ač jich nelze po-
užíti při výuce jak pro omezenou místní platnost
tak i pro jazykovou nesprávnost, přece bývají
žáci i o nich informováni. Nemůže tudíž škola způ-
sobovati nedorozumění a nesnáze mezi obyvatel-
stvem a lesními zaměstnanci. Žákům se stále při-
pomíná povinnost vyjadřovati se vždy a všude ja-
zykem domácím a též se toho dociluje u všeho
žactva.
Na školu se samozřejmě přijímají především
uchazeči domácí, pokud ovšem vyhovují předepsa-
ným podmínkám, při čemž se bére se zřetelem na
zvláštní poměry na Podkarpatské Rusi měřítko
mírnější než na jiných školách. Teprve po přijetí
takových uchazečů v množství, odpovídajícím prak-
ticko potřebě, doplňuje se škola několika uchazeči
z ostatních zemí. Tento stav je i s hlediska peda-
gogického příznivý, neboť se vytváří prostředí,
v němž právě domácí žáci mohou býti nejintensiv-
něji pro život připravováni. Žáci z ostatních zemí
se vracejí do svých domovů; nekonkurují domá-
cím žákům, nýbrž naopak, proživše školní dobu
na Podkarpatské Rusi, mohou doma šířiti pro ni
porozumění.
Průměrná roční potřeba hájenského dorostu na
Podkarpatské Rusi se odhaduje na 12-14 absol-
ventů. Pro jednotlivé školní roky lze dobře regulo-
vati počet žactva již vzhledem k tomu, že při ma-
lém počtu lesních majetků na Podkarpatské Rusi
a při známém počtu zaměstnanectva na lesních
majetcích spravovaných státem, možno dobře od-
hadnouti pravděpodobnou potřebu dorostu. Tas
letošního roku jest na hájenské škole ve Svalavě
18 žáků z Podkarpatské Rusi, z nichž jsou tři ná-
rodnosti slovenské a jeden maďarské. 7, uvedených
domácích žáků bylo 9 přímo vysláno lesními statky
a bude od nich po absolvování školy přijato. Dru-
hým 9 žákům musí býti škola při hledání místa
nápomocna. Zbývající 4 žáci ze země Slovenské a
Moravskoslezské se vrátí po absolvování školy
na svá dřívější místa.
Počet vychovávaného dorostu se ukázal dosta-
tečným i v minulých letech, neboť nebylo po-
ptávky po absolventech, kterou by škola nesta-
čila krýti. Zvyšovati však dnes počet domácího
žactva by znamenalo vychovávati žáky, kteří by
potom nenalezli v lesním hospodářství zaměst-
nání. Proto nelze ke zvýšení žactva na hájenské
škole ve Svalavě přikročiti, pokud snad některá
administrativní opatření a zintensivnění lesního
hospodářství si nevyžádá zvýšení počtu lesních
(hájenských) zaměstnanců vůbec.
V Praze dne 2. června 1936.
Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.
589/X. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. Szüllö
o odnárodňování, které se děje v obci
Hrubá Borša (tisk 395/II).
V obci Hrubá Borša nelze mluviti o odnárod-
ňování obyvatelstva národnosti maďarské a
tvrzení o násilnostech řídícího učitele neodpoví-
dají skutečnosti. Vzrůst československého živlu
v této obci v posledních letech jest jen přiroze-
ným důsledkem změněných poměrů. Podle uher-
ských statistických dat o sčítání lidu v roce 1890
bylo v obci Hrubá Borša 253 Slováků a pouze
74 Maďarů. Pozdější předpřevratová statistická
data o této obci nemohou býti směrodatná pro
určení vyučovacího jazyka ve škole, ježto byla vý-
sledkem umělého snižování počtu Slováků a ná-
silného jejich odnárodňování.
Všem dětem v obci, pokud jsou ve věku školou
povinném, dostává se řádného školního vzdělání
podle zákonných ustanovení. Dosud nikdo z opráv-
něných činitelů nepodal stížností, ani nežádal
o zřízení maďarské školy.
V Praze, dne 3. července 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.
589/ XI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Jarosse
o zajištění jazykového práva menšinám
v zemském zastupitelském sboru
(tisk 395/I).
Úprava jazykových práv menšin podle národ-
nostních výsledků sčítání lidu je stanovena jazy-
6
kovým zákonem, který výrazů ,,jazyková men-
šina" a ,,národní menšina" užívá střídavě jako
výrazů souznačných. Není tedy mezi duchem ja-
zykového zákona a určováním národnosti podle
předpisů o sčítání lidu tvrzeného skutkového a
právního rozdílu.
Jazykové předpisy vládního nařízení č. 229/1928
Sb. z. a n., odpovídají jazykovému zákonu a není
důvodu uvažovati o jejich změně.
Zodpovědění této interpelace převzal jsem sám,
poněvadž obsah její se nedotýká resortu ministra
spravedlnosti.
V P r a z e dne 10. července 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.
589/XII.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
v záležitosti provedení zrovnoprávnění IV.
etapy staropensistů podle zákona č. 70/
1930 Sb. z. a n. (tisk 422/11).
V částce č. 49 Sbírky zákonů a nařízení státu
Československého byl publikován zákon ze dne
23. června 1936, č. 182, jímž se mění a doplňuje
zákon ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n.,
kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací
platy některých státních a jiných zaměstnanců a
učitelů, jakož i pozůstalých po nich.
Podle §u 1 prvně citovaného zákona příslušejí
odpočivné a zaopatřovací platy podle zákona č.
70/ 1930 Sb. z. a n., a podle předpisů ku prove-
dení tohoto zákona vydaných od 1. července
1936 oprávněným zaměstnancům narozeným v roce
1875 nebo později a oprávněným vdovám naroze-
ným v roce 1880 nebo později; zároveň příslušejí
oprávněným dětem příspěvky na výchovu podle
tohoto zákona.
Ministerstvo financí se také postaralo již o to,
aby se shora zmíněným oprávněným osobám do-
stalo úpravy jejich pensí podle zásad zákona č.
70/1930 Sb. z. a nař. v souvislosti se zákonem č.
182/1936 Sb. z. a nař. v době pokud možno nej-
kratší.
V Praze 14. července 1936.
Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.
589/XIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance K. Sidora
ve věci konfiskování deníku ,,Slovenská
Pravda" (tisk 430/X).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z č. 50
časopisu ,,Slovenská Pravda" z 29. dubna 1936,
zařízené státním zastupitelstvím v Bratislavě,
bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu po-
tvrzeno. Námitky proti nálezu krajského soudu
v Bratislavě byly zamítnuty.
V Praze dne 10. července 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.
589/XIV.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Slušného
ve věci připíšu školského inspektora ve
Spišské Nové Vsi stran prázdnin na den
25. března (tisk 395/IX).
Výnos školního inspektora ve Spišské Nové Vsi,
uvedený v interpelaci, neporušil práva školské
stolice dáti prázdno podle obecného výnosu mi-
nisterstva školství a národní osvěty ze dne 8.
března 1935, č. 21. 790-I. Intencí jeho bylo působiti
k vhodné jednotnosti v místě, při čemž se k opač-
nému tvrzení interpelace poznamenává, že státní
měšťanská škola ve Spišské Nové Vsi měla dne
25. března pravidelné vyučování. Požadavek vý-
nosu adresovaného ředitelství školy, aby zamýš-
lené prázdno bylo včas předem oznámeno, jest
zřejmým opatřením pořádkovým. Protože zpráva
ředitelství školy o udělení prázdna byla vzata
školním inspektorem - byť výjimečně - na vě-
domost, není důvodů k dalšímu opatření.
V Praze dne 15. července 1936.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.
589/XV.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Kopřivy
o konfiskační praksi státního zastupitelství
v Praze (tisk 521/V).
Zabavení v interpelaci uvedených míst z ne-
periodického tiskopisu
,,Recitace - scény pro
děti" zařízené státním zastupitelstvím v Praze,
bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu po-
tvrzeno. O námitkách podaných proti nálezu kraj-
ského soudu trestního v Praze nebylo dosud roz-
hodnuto.
V Praze dne 15. července 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.