15

policejní poručníkování nad přítomnými členy su-
detskoněmecké strany.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr vnitra ochoten pohnati k od-
povědnosti policejního úředníka od chabařovické-
ho policejního komisařství, protože překážel roz-
pravě a přepínal svá policejní oprávnění?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten poskytnou-
ti záruky, že se příště již nebude podobným způ-
sobem překážeti shromážděním sudetskoněmeckč
strany?

V Praze dne 21. června 1936.

E. Kohler,

Budig, Hollube, Knorre, B. Fischer, Inž. Lischka,
dr. Eichholz, Kundt, Klleber, inž. Pescbka,
Gruber, Stangl, Sogl, Jäkel, Jobst, Birke, Franz
Němec, dr. Jilly, Obrllk, dr. Kellner, inž. Künzel.

586/XI (překlad).

Interpelace

poslance dr L. Eichholze
ministru vnitra,

že frývaldovský okresní úřad zakázal ve-
řejně prodávati ustanovení Smlouvy mezi
čelnými mocnostmi spojenými 1 sdružený-
mi a Československem podepsané v St.
Germaln-en-Laye dne 10. záři 1919, č. 508
Sb. z. a n. z r. 1921 (smlouva o ochraně
menšin) a ústavní listiny Československé
republiky, vyhlášené zákonem ze dne 29.
února 1920, č. 121 Sb. z. a n.

Sudetskoněmecká strana veřejně prodávala
k politickému vzdělání a státně občanské výchově
leták, obsahující důležitě právní prameny sudet-
ských Němců uvedené bez poznámek, a to ve vol-
né kolportáži přísně dbajíc zákona č. 126/1933
Sb. z. a n. Leták neobsahoval nic než doslovná
místa ze Smlouvy mezi čelnými mocnostmi spoje-
nými i sdruženými a Československem podepsané
v Saint Germain-en-Laye dne 10. září 1919, č.
508 Sb. z. a n. z r. 1921 (smlouvu o ochraně men-
šin) a ústavní listiny Československé republiky,
vyhlášené zákonem ze dne 29. února 1920, č. 121
Sb. z. a n.

Zatím co všechny okresní úřady přirozené
tento veřejný prodej trpěly, stala se nehorázná
věc, že frývaldovský okresní úřad svým výměrem
ze dne 2. března 1936, č. IV-1201 tento veřejný
prodej zakázal a dokonce jej podrobil trestní sank-

ci až do 5000 Kč nebo do tří měsíců vězení. Pří-
padnému odvolání nepřiznal okresní úřad ani od-
kládací účinek.

Sudetští Němci prohlásili se ve slavnostních
projevech za ústavní stranu a zároveň vznesli ná-
rok na všechna práva ze smlouvy o ochraně men-
šin. Sudetští Němci byli ve svých citech velmi
těžce uraženi, když se ani nedovoluje tyto základ-
ní články československého státu ve volné kolpor-
táži oznámiti všem československým státním ob-
čanům každé národnosti (ethnické příslušnosti).

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr ochoten zaujmouti kon-
krétní stanovisko k uvedenému výměru?

2. Jest pan ministr ochoten zahájiti kázeňské
řízeni proti fiývaldovskému okresnímu hejtmanu,
za výměr odpovědnému?

V Praze dne 22. června 1936.

Dr. Eichholz,

Klieber, Budig, Gruber, B. Fischer, Franz Ně-
mec, Birke, dr. Kellner, Obrlík, dr. Jilly, E. Köhler,
Sogl, Kundt, Inž. Künzel, Hollube, Knorre, Stangl,
Jäkel, Jobst, Inž. Lischka, Inž. Peschka.

586/XII (překlad).

Interpelace

poslance H. Birkeho
ministrovi pošt a telegrafů

o nedostatečné způsobilosti hlasatele
pražského německého vysíláni.

Při pražském německém vysílání oznamuje
zprávy hlasatel, jenž naprosto nepožívá náklonno-
sti sudetských Němců.

Za obsah svých projevů není tento hlasatel
jistě odpovědný; s obsahem vysíláni vypořádají
se interpelující při jiné příležitosti.

Tento hlasatel nehodí se k tomuto zaměstnání
již pro svůj hlas. Má vysloveně hrdelní orgán,
který se vyskytuje převážně ve východních kra-
jinách republiky.

Z modulace jeho hlasu a způsobu mluveni je
zřejmo, že hlasatel. užívá nářečí, které jest ob-
vyklé v pražských kavárnách, nikterak však v
územích osídlených sudetskými Němci.

Sudetšti Němci vyciťují i ze způsobu, jak
hlasatel zdůrazňuje jednotlivá slova, a ze způso-
bu nikterak přátelského, jímž podává zprávy o
činnosti největší strany ve státě, že není vnitřně
nakloněn sudetským Němcům.

---

14

Hlasatel trpí asi také chronickými katary, ne-
boť si při hlazení často odkašlává, zvláště tehdy,
když musí oznamovati nově volební úspěchy su-
detskoněmecké strany.

Rozhlas patři ke státní propagandě. V jiných
zemích se klade velmi velký důraz na to, aby
hlasatelé byli posluchačům sympatičtí.

I volbu české hlasatelky, která má neobyčejně
sympatický hlas a způsob mluvení, provedlo mi-
nisterstvo pošt a telegrafů velmi šťastně.

Volba hlasatele pro pražské německé vysílá-
ní nebyla tak šťastná. Kdyby se ministerstvo pošt
a telegrafů dotazovalo důvěrným šetřením, poží-
vá-li tento hlasatel sympatií mezi sudetskými Něm-
ci a hodí - li se tedy pro propagaci úředních zpráv,
mělo by toto šetření asi sotva výsledek úspěšný
pro účinnost úřední propagandy.

Tážeme se tedy pana ministra pošt a te-
legrafů:

1. Ví pan ministr, že se hlasatel pražského ně-
meckého vysílání hlasově nehodí pro tuto službu,
a že ho značně převážná většina posluchačů od-
mítá?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby hla-
sateli pražského německého vysíláni byl přidělen
jiný úkol a na jeho místo byl jmenován jiný hla-
satel nebo hlasatelka, který se pro tuto službu
hlasově hodí a požívá sympatii posluchačů?

V Praze dne 23. června 1936.

Birke,

Obrlík, Gruber, Axmann, Illing, Sadner, Wagner,

inž. Künzel, dr. Zippelius, B. Fischer, Franz Nitsch,

G. Böhm, dr. Kollner, Knorre, Jobst, Hollube, inž.

Lischka, dr. Hodina, Wollner, Kundt, Stangl,

Frank,

586/ XIII (překlad).

Interpelace

poslance G. Böhma
ministrovi vnitra

o úřadováni vrchního strážmistra Šoupala
v Českém Jiřetíně.

Vrchní strážmistr Šoupal, který vede četni-
ckou stanici v Českém Jiřetíně, v. soudním okrese

hornolitvínovském, dělá členům sudetskoněmecké
strany často potíže, když vydává pohraniční pro-
pustky. Než potvrdí pohraniční propustku, vždy se
dotazuje, zdali osoby uvedené v propustce jsou
členy sudetskoněmecké strany. Tak se tázal na
příklad pana Osvina Glöcknera, krejčího v Jiřetí-
ně, proč již není sociálním demokratem, nýbrž
proč jest nyní u sudetskoněmecké strany. Potom
mu odepřel potvrditi pohraniční propustku se slo-
vy: Jste u strany, která jest státu nebezpečná,
- chcete - li míti propustku, jděte k Hermsdörfero-
vi nebo k Henleinovi. Hermsdörfer jest vedoucím
českojiřetínské místní skupiny sudetskoněmecké
strany. Teprve když Glöckner předložil potvrzení
obecního úřadu, četnictvo mu potvrdilo pohraniční
propustku.

I panu Antonínu Hermsdörferovi odepřel vrch-
ní strážmistr Šoupal pohraniční propustku a po-
znamenal:. "Patříte ke straně, která jest v oposici
proti státu, - členové sudetskoněmecké strany
jsou stále jen špehouny, což jest zřejmo ze všech.
věcí proti zákonu na ochranu republiky. "

Mnoho českojiřetínských obyvatelů má najatá
pole v Sasku. Mohou na nich pracovati jen teh-
dy, když překročí hranici, což se děje již po sta-
letí. Nelze naprosto připustiti, aby četníci činili
vydávání pohraničních propustek závislým na
stranicko - politických úvahách a aby proti největší
straně ve státě pronášeli uvedená neudržitelná po-
dezřeni.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyše-
třiti vylíčený stav věci?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby
proti vrchnímu strážmistrovi Šoupalovi v Českém
Jiřetíně bylo zahájeno kázeňské řízení?

3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti poučiti
podřízené četnictvo, že při šetření vůbec a při vy-
dávání pohraničních propustek zvláště se má zdr-
žeti všech stranicko - politických úvah a hlavně
všech nepřátelských projevů proti největší straně
ve státě, sudetskoněmecké straně?

V Praze dne 23. června 1936.

G. Böhm,

Axmann, Stangl, inž. Peschka, dr. Jilly, Knorre, dr

Kellner, Obrlík, Gruber, Wollner, Illing, Knöchel,

inž. Künzel, Rösler, Jobst, B. Fischer, F. Nitsch,

Birke, Jäkel, Kundt, dr. Zippelius.

---

18.

586/XIV (překlad/

Interpelace

poslance, dr. L. Wolfa

ministrovi, veřějných prací
a ministrovi sociální péče

o propouštěni polských dělníků z práce
v třineckých hutích.

Poslední dobou, bylo propuštěno 200 dělníků
7. třineckých hutí, které jsou majetkem Báňské
a hutní společnosti. Propuštění dělníci jsou pře-
vážně polské, národnosti, jsou to občané, kteří ma-
jí četné rodiny a kteří celý svůj život věrně pra-
covali a konali své povinnosti jak ke svému za-
městnavatelovi tak i ke státu;

Propuštění se odůvodňovalo tím, že byli pro-
puštěni jen ti, kteří budou moci postrádati práce
v hutích, jejichž, existence není ohrožena. Jest to
odůvodněni dosud neslýchané.

Podle tohoto odůvodnění mají býti propuště-
ni z práce právě ti. kdož jsou nejvíce, kladnými
jednotkami. Nejspolehlivějším dělníkem jest dělník
šetrný, pro svou šetrnost v dobrém postavení,
hodnotíci svůj výdělek a pamatující na své stáří.
Každý zaměstnavatel, ale také, stát se má starati,
aby si dělník postavil vlastní domek a založil
větší nebo menší hospodářství, a jest zvykem, že
právě takovým dělníkum, kteří šetři, se poskytuje
jistá péče a že nejsou trestáni lehkomyslným pro-
pouštěním z práce a vyhozením za vrata podniku.
Jestliže se však právě tací dělnici zbavují práce,
demoralisuje se společnost, neboť vyhazuji se děl-
níci a vzorní občané a ničí se jejich existence a
ponechávají se v práci pravé ti; kdož lehkomyslně
utráceti nebo probíjeli své výdělky.

Tvrzení, jako by dělníci, kteří něco mají, ne-
potřebovali výdělku, není správné a nesouhlasí
se skutečným stavem. Skoro všichni propuštění
dělníci mají jen domky a několik arů upraveného
pole, z něhož nikdy nemohou býti živi. A své dom-
ky vystavějí, když si našetřili něco peněz, a sko-
ro všichni stavěli na úvěr, jejž získali ve spoři-
telnách, a převažně v raiffeisenkách. Tyto dluhy,
ani nejednou několik desítek tisíc Kč. Každý
z těchto dělníků počítal se svým výdělkem v hu-
tích, spoléhaje na svou šetrnost a svou duševní
silu, doufal, že bude dluh pomalu spláceti. Ztratí-li
nyní výdělek, jeho usedlost nezajistí jemu a jeho
často četné rodině skoro žádný důchod, a proto
sám se stane předmětem veřejné sociální péče,
a když nebude moci platiti ani úroků, ani splátek
v raiffeisenkách, ztratí svou usedlost, do niž vlo-

žit plody své dlouholeté práce a v četných pří-
padech poškodí raiffeisenky a spořitelny.

Takové jednání musí tedy působiti na dělníky
a celou společnost velmi znemravňujícím způso-
bem, a poněvadž zde jde o dělníky, čteny polské
národní menšiny, proto tato věc pobouřila hlubo-
ce celé polské, obyvatelstvo a chápe se jako nový,
čin odnárodňovaní. Využívají toho agitátoři čes-
kýcb stran, kteří slibujíce propuštěným svou pod-
poru při novém získáni práce, bledí takto získati
chudé dělníky do svých stran, aby posílali děti
do českých škol, aby se vzdali své polské ná-
rodnosti

Poněvadž propouštěni vzorných dělníků a
hodnotných občanů pobuřuje všechen lid a podko-
pává jeho důvěru ve spravedlnost a péči státu,
táží se podepsaní pánů ministrů, vědi-li o tomto
jednání v třineckých hutích a co hodlají učiniti,
aby propuštění dělníci byli zase přijati do práce
a aby se přístě takto nejednalo, zvlažte když pod;
niky, Báňské a hutní společnosti přinášejí této spo-
lečnosti značný zisk?

V Praze dne 22. června 1936.

Dr. Wolf,

Hlinka, Haščík, dr. Rružinský, Suroviak, Rázus,

Lenga, Turček, Sivák, Onderčo, Drobný, Sidor.

dr. Sokol, Čavojský, Šalát, Slušný, Kendra, Florek,

dr. Tiso, Dembovský, Danihel.

586/XV (překlad).

Interpelace

poslance dr. L. Wolfa

ministrovi vnitra :

a ministrovi spravedlnosti

o svévolném jednání censury u karvínské-
ho okresního policejního komisařství.

Censura u karvínského okresního policejního
komisařství zvlášť tvrdošijně umlčuje každý pro-
jev myšlenek polské společnosti. Ve zvláštní in-
terpelaci o zneužitích volbách uvedli jíme pe-
riodické tiskopisy a letáky, které z malicherných
důvodů karvinská censura zabavila, aby takto zne-
možnila agitaci poletým volebním skupinám.

---

16

Jako přiklad uvádíme zde obsah letáku s ná-
pisem »Všem polským dělníkům!Ť, který byl úplně
zabaven s titulem a obsahem:

»Všem polským dělníkům!Ť

Jak v r. 1935 tak i v r. 1936 dne 1. květ-
na polští dělnici, organisování v polské straně so-
ciálně-demokratické, budou na zvláštních schůzích
demonstrovati pro to, aby dosáhl stejných práv
polský lid, který snáší dosud výjimečně největší
oběti za dlouhé, stále neochabující hospodářské
krise, a proti užívajícímu zvláštních výsad pře-
mrštěnému šovinismu, nepříteli lidu. šovinismus
hledí všemi prostředky omezovati práci pro syny
polského dělníka a inteligenta a ti, kdož mají ještě
nějaké zaměstnání, označují se jako nehodní dů-
věry, propouštějí se z práce nebo se někam dale-
ko překládají.

Vystoupíme proti všem, kdož předstírají, že
jsou bojovníky pro socialismus a zatím jejich jed-
nání ukazuje na to, že jim jde pouze o vlastní
zájmy a aby osobně zbohatli, ale masy hladově-
jících dělníků a inteligence ponechávají na milost
osudu. Protože vlastni osobni zájem postavili nad
boj o lepší výstavbu společnosti a o lepší osud
pro dělnickou třídu a inteligenci, ztratili u dělni-
ckých mas důvěru a víru, že boj, jejž vedou, se
jim podaří. Takovým jednáním vyhnali dělníky z
organisací politických a zvláště odborných. Vše-
obecné nespokojenosti mas využívají pro své
hmotné zisky a odvádějí dělníka od boje o práva
a o zásadní a hospodářské cíle.

Pod záminkou boje s fašismem chtějí odvrá-
titi pozornost dělnických mas od toho, co se dě-
je - od skutečnosti. I my jsme protivníky fa-
šismu. I my jsme ochotni bojovati s fašismem, ale
tento boj nesmí býti klamný, nesmí býti pokry-
tecký. Demokracie, kterou nám stále uvádějí před
oči, musí býti demokracie čistá, demokracie nepa-
dělaná, a jménem boje o demokracii nesmí býti
polský lid poškozován jak po stránce kulturně
národní tak i po stránce hospodářské, nesmí býti
vháněn ještě hlouběji do nouze a zoufalství. Tak
to nemůže déle zůstati. Je nutno bez politické
zarputilosti dělníků pozvednouti svůj hlas, nejen
před těmi, kdož řídí osudy tohoto světa a vládnou
v jednotlivých státech, nýbrž nutno bez okolků
na místě prohlédnouti příčiny rozšířeného zla. Nut-
no statečně uvésti požadavky, které jedině jsou
s to, aby pozvedly bojovného ducha dělnických
mas, a zlikvidovati hospodářskou krisi, kterou po-
litičtí činitelé prodlužují a kterou tito činitelé, ne-
majíce co ztratiti, chtějí vyříditi novou světovou
válkou.

Jsouce protivníky této teorie, ve které vždy
jest slabší pokořen silou a vítězové obyčejně dep-
tají nejprimitivnější práva lidství, žádáme tedy
likvidace všeobecného politického napětí smírnou
cestou tím, že každé národnosti budou přiznána
příslušná práva kulturně národní a možnost hospo-
dářského vývoje. Pro polský lid v Československu
žádáme stejnoměrného přídělu práce a rozhodného
potíráni všech těch, kdož hospodářským nátlakem

chtějí k politickým účelům utlačovati místní lid;
vedle stejnoměrného přídělu práce žádáme ome-
zení nesmírně vysokých příjmů jednotlivců; vhod-
ného všeobecného sociálního pojištěni a pojištěni
v nezaměstnanosti; práva účasti dělníků a úřed-
níků ve vedení a ziscích všech závodů, omezení
libovůle kartelů a t. p.

Polští dělníci organisování v polské straně
sociálně demokratické a lidé s touto stranou sym-
patisující konstatují znovu, že ve všech životních
otázkách nenacházejí příslušné podpory u českých
stran nevyjímajíc Českou sociální demokracii a
proto také nemohou s nimi jíti společně ani na
společné manifestace.

Polská strana sociálně demokratická pořádá
na 1. května tyto schůze:

Ve Stonavě v Dělnickém domu v 9 hod. do-
poledne pro Stonavu, Albrechtice, Louky a Dar-
kov;

v Lazech v místnosti pana Kubice v 9 hodin
dopoledne pro Orlovou, Lazy a okolí;

ve Fryštátě v restauraci pana Szwachuty v
9 1/2 hod. dopoledne pro Fryštát, Dolní Marklovice
a Staré Město.

Nákladem hlavního vedeni polské strany so-
ciálně demokratické se sídlem v Českém Těšíně.
Lidová tiskárna Seinbol a spol. ve Fryštátě. «

Podepsaní se táži pánů ministrů:

souhlasi-li s tím, že celý tento leták jak for-
mou tak i obsahem jest takový, že musel býti
zabaven?

co a která místa v tomto letáku jsou trestný-
mi činy nebo činy nesouhlasícími se svobodou pro-
jevu mínění a tisku?

hodlá-li laskavě poučiti censuru v Karvinné
a Moravské Ostravě, aby oceňujíc tiskoviny jed-
nala nestranně a přihlížela ke svobodě projevu
mínění a ke svobodě tiskové, zaručené ústavou?

V Praze dne 25. června 1936.

Dr. Wolf,

Čavojský, Haščík, Longa, Sidor, Suroviak, Rázus,

Turček, Sivák, dr. Pružinský, Onderčo, Drobný,

Hlinka, dr. Tiso, Danihel, dr. Sokol, Salát, Slušný,

Kendra, Florek, Dembovský.

---

17

586/XVI (překlad).

Interpelace

poslance Schenka
ministru vnitra,

že se proti zákonu zakazují schůze
v okrese žateckém.

Žatecký okresní úřad, jenž jest znám pro své
blahovolné chování k sudetskoněmecké straně,
vydával v poslední době zase neslýchané zákazy
schůzí proti revolučnímu dělnickému hnutí.

Dne 18. června 1936 byla bez bližšího odů-
vodnění zakázána veřejná schůze průmyslového
svazu stavebních dělníků. Dále byla zakázána
schůze svolaná komunistickou stranou na den 26.
června 1936 s předmětem »Nynější situace, pro-
tože prý ohrožuje veřejný klid a pořádek. Zají-
mavé je, že okresní úřad bez jakéhokoliv důkazu
nebo podkladu považuje tuto schůzi za náhradní
schůzi za nějakou dřívější.

Naprosto nehledě k tomu, že tyto nové zá-
kazy schůzi postrádají jakéhokoliv zákonitého zá-
kladu, jest tento jednostranný postup žateckého
okresního úřadu porušováním ústavních svobod a
právem rozhořčuje dělnictvo.

Tážeme se pana ministra vnitra:

1. Ví pan ministr o protizákonném a proti-
ústavním jednání žateckého okresního úřadu?

2. Souhlasí pan ministr s tímto jednáním ža-
teckého okresního úřadu?

3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby co nej-
rychleji učinil přítrž tomuto neudržitelnému stavu
a nedopustil, aby se takový protizákonný postup
žateckého okresního úřadu opakoval?

V Praze dne 23. června 1936.

Schenk,

Fuščič, Klima, Vodička, Schmidke, Procházka,
Appelt, Machačová, B. Köhler, Vallo, Kliment,
Hodinová-Spurná, dr. Jar. Dolanský, Zupka, dr.
Clementis, Šverma, Kosik, Kopecký, Nepomucký,
Zápotocký, Synek.

586/XVII (překlad).

Interpelace

poslanců dr. A. Kellnera a H. H. Birkeho

ministrovi vnitra
a ministrovi národní obrany,

že byl zakázán slavnostní průvod při slav-
nosti tělocvičné župy, která se koná dne
28. června t. r. v Trutnově.

V neděli dne 38. června t. r. koná se v Trut-
nově po dvaatřicáté župní tělocvičná slavnost ně-
mecké krkonošské tělocvičné župy. Podstatnou
součástkou této slavnosti, ročně se opakující, byl
dosud vždy slavnostní průvod. Měl se tedy ko-
nati i příští neděle v Trutnově ve 13. 30 hod., a
to přes tržiště na místo slavnosti. Povolení k to-
mu potřebné udělil trutnovský okresní úřad již
před nějakou dobou, a to bez námitek. Toto po-
povolení bylo nyní v poslední minutě odvoláno
a slavnostní průvod již povolený byl zakázán, po-
něvadž v téže době posádkové velitelství a Děl-
nická tělocvičná jednota pořádají také slavnostní
průvod a na tržišti byla nařízena vojenská slav-
nost. Žádost tělocvičné župy, aby se za těchto
okolností mohl slavnostní průvod konati dříve a
to ve 12 hodin, trutnovský okresní úřad vyřídil
rovněž zamítavě, takže tedy krkonošská tělocvič-
ná župa po prvé od 32 let bude příští neděli ko-
nati svou župní tělocvičnou slavnost a nebude
směti pořádati slavnostní průvod.

Tento zákaz musí ovšem v nejširších vrst-
vách východočeského německého obyvatelstva
způsobiti největší úžas a pohoršení, neboť němec-
ké obyvatelstvo nemůže prostě pochopiti, že slav-
nostní průvod úředně již povoleny může býti zne-
možněn pouze proto, že si posádkové velitelství
a nějaká jednota umínily v téže době jako ně-
mecká tělocvičná župa konati slavnostní průvod.
Takto musí se u německého obyvatelstva spíše
buditi dojem, že se posádkové velitelství a jed-
nota, chráněny úřadem, pouze proto rozhodly po-
řádati současný slavnostní průvod, aby tak pře-
kazily slavnostní průvod německé krkonošské tě-
locvičné župy.

Takové věci jsou nejen schopny pochopitelně
zneklidniti německé obyvatelstvo a zkaliti poměr
mezi vojskem a německým obyvatelstvem, nýbrž
hodí se i k tomu, aby se vzbudila pochybnost o
dobrých slovech, která pronesl pan president stá-
tu teprve v posledních dnech k zástupcům němec-
kých ochranných svazů. Obojí může zájmu státu
jen škoditi.

Podepsaní táží se tedy pana ministra vnitra:

1. Schvaluje pan ministr vnitra výše vylíčené
jednání trutnovského okresního úřadu?

2. Co hodlá pan ministr vnitra učiniti, aby
příště znemožnil takové události?

---

18

Dále se táží podepsaní pana ministra národní
obrany:

1. Schvaluje pan ministr národní obrany výše
vylíčené chování trutnovského posádkového veli-
telství?

2. Co hodlá pan ministr národní obrany učini-
ti, aby příště zabránil podobným událostem?

V Praze dne 26. června 1936.

Dr. Kellner, Birke,

inž. W. Richter, dr. Eichholz, Inž. Peschka, Rösler,
Knorre, Knöchel, dr. Jilly, Obrlík, Sogl, Stangl, To-
mána, Gruber, Illing, G. Böhm, B. Fischer, Inž.
Lischka, Budig, Jäkel, Nickerl, Sandner, Jobst,
Franz Němec, Wagner, inž. Karmasin, Hirte,
E. Köhler.

586/XVIII.

Interpelace

poslanců dra Jar. Dolanského, Döllinga
a Schmidkeho

vládě

o platnosti a závaznosti kolektivních

smluv sjednaných před 30. dubnem 1935,

podle vládního nařízeni č. 89/1935.

Vláda republiky Československé vydala v
rámci zmocněni čl I. zák. č. 109/34 Sb. z. a n.,
nařízení č. 89 ze dne 29. dubna 1935, kterým se
prodlužuje platnost kolektivních smluv pracovních.

Účelem tohoto nařízení bylo prodloužiti plat-
nost hromadných smluv pracovních, pokud upra-
vují otázky mzdové a zjednati mzdovým nárokům
zaměstnancovým plynoucím z ustanovení hromad-
ných smluv pracovních výlučnou platnost. Zejména
mělo býti docíleno toho, aby jednotlivou smlouvou
nebyly mzdové nároky, určené hromadnou smlou-
vou, zkráceny.

Bylo proto do § 4 nařízení pojato ustanove-
ní, že místo mzdového ujednání individuelního,
které zkracuje mzdové nároky plynoucí z ustano-
vení hromadných smluv pracovních a jest proto
neplatné, nastupují příznivější ustanovení hromad-
né smlouvy.

Nařízení mělo zabrániti tomu, aby mzdy děl-
níků i platy úředníků byly nadále zkracovány a
stlačovány pod úroveň kolektivních smluv a aby
kolektivní smlouvy nebyly zaměstnavateli libo-
volně porušovány a vypovídány.

Odvolávaje se na ustanovení vládního naříze-
ní, domáhá se značný počet zaměstnanců zapla-

cení rozdílu mezi platem, jim dle jednotlivé doho-
dy skutečně placeným a platem, stanoveným hro-
madnou smlouvou pracovní.

Jeden z případů byl předmětem rozhodnutí
Nejv. spr. soudu v Brně.

Úřednice Marie Marečková žalovala firmu
Adolf Fuchs v Brně o zaplacení částky 2. 165. -
Kč. Žalobkyně i žalovaná firma byly členy orga-
nisaci, které uzavřely platnou úmluvu podle § 114
b) živnostenského řádu (kolektivní smlouvu),
schválenou nadřízeným zemským úřadem v Brně.
Marečková dne 31. května 1934 uzavřela s firmou
Fuchs individuelní smlouvu služební, dle které do-
stávala nižší plat, než by jí příslušel podle smlou-
vy kolektivní.

Protože vládním nařízením bylo ustanoveno,
že od 30. dubna 1935 nesmějí býti platy zaměst-
nanců nižší, než jak jsou upraveny kolektivní
smlouvou, žádala Žalobkyně zaplacení rozdílu me-
zi skutečným platem a platem stanoveným kolek-
tivní smlouvou za pracovní dobu po 30. dubnu
1935.

Soudy prvé i druhé instance žalobě vyhověly
vzhledem k ustanovení vlád. nařízení.

Nejvyšší soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne
27. února 1936, č. j. Rv. II 951/35 v podstatě z to-
ho důvodu, že vlád. nařízení č. 89/1935 se nevzta-
huje na služební poměry, založené platně již před
jeho účinností, t. j. před 30. dubnem 1935. Nej-
vyšší soud dospěl k přesvědčení, že zákaz jednot-
livé smlouvy, obsahující zhoršení pracovních pod-
mínek s hlediska prodloužené kolektivní smlouvy
platí teprve od 30. dubna 1935, že tedy lze ob-
jektivně provésti průlom do zásady výlučné plat-
nosti příznivějších ustanovení mzdových hromad-
ných smluv pracovních i po 30. dubnu 1935.

Dle výkladu Nejv. soudu by platily mzdové
předpisy hromadných smluv pouze pro nepatrnou
část zaměstnanců, jichž pracovní poměr sjednán
byl před 30. dubnem 1935. Tento výklad porušuje
právní jistotu, zhoršuje postavení převážné větši-
ny zaměstnanců před zákonem a budí obavu, že
výklad, odporující účelu a znění vlád. nařízení bu-
de i při řešeni jiných individuelních zájmových
kolisí Nejv. soudem i nižšími soudy použit.

To by ovšem mělo za následek, že by se vlád-
ní nařízení o závaznosti kolektivních smluv stalo
při takovéto soudní praksi pro převážnou část za-
městnanců, jak dělníků, tak úředníků, bezcenným,
nebot by byli zbaveni i oné ochrany svých mezd,
kterou v nařízeni spatřovali.

Činíme z těchto důvodů na vládu tyto do-
tazy:

1. Je vláda ochotna objasniti, jaký smysl pod-
kládala § 4 vlád. nařízení č. 89/1935 a bylo jejím
úmyslem, aby ustanoveni § 4 se vztahovalo i na
pracovní poměry založené platně již před 30. dub-
nem 1935?

2. Co je ochotna zaříditi, aby hospodářský
účel vládního nařízení č. 89/1935 nebyl mařen o-
becnými soudy civilními, zejména je-li ochotna za-